#1
alto_textblock
#1
Strana 6.
#2
alto_textblock
#2
NÁRODNÍ LISTY
#3
alto_textblock
#3
9. prosince 1904. Číslo 340
#4
alto_textblock
#4
list králův ministru vojenství není žádným de-
savouováním politiky nynější. Strany levice byly
by neschopny provésti vůbec nějakou reformu
vojenskou. Vláda přejímá zodpovědnost za uve-
řejnění listu.
#5
alto_textblock
#5
Vitbojské povstání.
Z Akkry, 8. prosince. (C.-B.) 100 Vitbojů,
kteří byli ze Svakopmundu odesláni, protože se
chtělo zameziti, aby se připojili k povstání, při-
bylo do Toga. Má prý se jich užiti pro stavbu
cest uvnitř osad.
#6
alto_textblock
#6
Národní hospodář.
Nepřímé daně ve Francii.
Z Paříže, 8. prosince. (C.-B.) Nepřímé dan
vynesly od ledna do konce m. m. 138 mill. fe
nad rozpočet (+ 1,576.200 fr. naproti loň
skému soudobí).
#7
alto_textblock
#7
Shawova zpráva finanční.
Z Washingtonu, 7. prosince. (C.-B.) Kon-
gresu předložená Shawova zpráva líčí zevrubně
stav pokladu; poměry národních bank, mincov-
nictvi, celnictví (— zde je zmínka, že clo ze
železa vyneslo 9 naproti předešlým 17 mill.
doll.) a celní náhrady.
#8
alto_textblock
#8
Tabákový trust americký.
Z Washingtonu, 8. prosince. (C.-B.) Vláda
začala vyšetřovati záležitost tabákového trustu,
v němž jsou zastoupeny společnosti americké
britská Imperial Cy. Potvrdí-li se nařčení trustu.
bude žalován. Stýská se, že tísní nákupní
#9
alto_textblock
#9
soutěž.
#10
alto_textblock
#10
Sváteční bursa.
Z Vídně, 8. prosince. Na dnešní burse
prodávány kreditky za kursu 675.—. Obcho
byl velmi skrovný.
Ústřední dobytčí trh ve Sv. Marzu.
Z Vídně, 8. prosince. (Týdenní zpráva o
5.—7. t. m.) Přihon hovězího dobytka by
o 391 kusů větší než minule. Na trh působi
nepříznivě průběh sobotního trhu kontumačního.
Tendence obchodu byla slabá, ceny stísněny
Do Čech kupováno více, do Moravy méně než
minulý týden. První chvili mohlo se prodávati
se slevou 1—2 K, později nebylo kupeů anise
slevou 3—-4 K. Špatnější dobytek nešel vůbec
na odbyt. Ceny minulého týdne ledvase
držely. Z dobytka (z Moravy přihnáno 174 kusů)
prodaly se dnes do Vídně 3919, do Dol.
Rakous 630, do Čech 51, do Moravy 24, do
Hor. Rakous 10 kusův a 44 zbylo. Vepřového
dobytka tučného přihnáno méně o 434 kusů,
masitých víc o 497 kusů. Smýšlení bylo dosti
příznivé. Vlastníci žádali + 2 h na 1 kg než
minulý týden a kupci podvolovali se. 410 kusů
zbylo. Ovei přihnáno o 133—kusů méně než
minulý týden, obchod byl mdlý a ceny reago-
valy o 1 h na 1 kg. Telat přivezeno o 708
víc než minule. Nabídka způsobila ochablost,
již nezměnily koupě do Pešti. Ceny klesly o4
až 10 h na 1 kg. Zabitých prasat bylo na místě
více o 378 kusů a trh byl dosti dobrý. Po-
slední ceny se držely. Ceny jehňat se naproti
minulému týdnu nezměnily.
Z Paříže (La Vilette), 5. prosince. (O vč
trh.) Přihnáno 18.578 ovcí. Trh byl špatný
a ceny špatnějších druhů klesly. Neprodalo se
asi 4000 kusů. Znamenaly: francouzské ovce
70 až 102, africké ovce 78 až 82 centimů za
půl kilogr. masné váhy. Na jatky přivezeno do
5. prosince 6498 kusův a zbylo v nich 4. pro-
since 1736 kusů.
Z Nov. Yorku, 7. pros. (Tlgr. »N. L. «) Pšenice
mdlá, na místě 1181/2, na prosinec 1161/2, na
květen 113/4, na červenec 1121/4, kukuřice na květen
501/4, na červenec —.—. Mouka 4.—. Dovozné za
obilí 2. Cukr muskov. 41/4, cukr centrif. ref. 47/4.
Káva 81/2. Směnky na Londýn 4.83*. Stříbro 59 3/%
Z Nového Yorku, 8. prosince. (Zvláštní
telegr. »Nár. L.«) [Druhé číslice znamenají zá-
znam včerejší.] Plodinová a peněžní
bursa. Smýšlení na dnešní plodinové
burse bylo pevně. Znamenala: pše-
nice na pros. 1151/2 (1161/2), na květen
1131/2 (1123/s), kukuřice na květen
50.50 (50.25), cukr (Fair Muscovados)
4.25 (425), bavlna 8.— (8.—).-
Závěrečné smýšlení na peněžním trhu
napjaté.
#11
alto_textblock
#11
Veterinární policie a pojišťování
zvířectva domácího.?)
#12
alto_textblock
#12
V Ičchto dnech Eonána ankela o úpravě pojišto-
vání proti ohni, krupobití a pádu dobytka. Průběh
jednání jejího, pokud byl uveřejněn v „N. L.“, staví
otázku poslední také na poslední místo. Jelikož referát
dolyčný jest stručný, nutno se spokojiti také jen s po-
všechnou kritikou, pokud se pořadí otázek předlože-
ných a projednávaných týče a uvědomiti si, že země-
dělci požadují pojišťování dobytka až v poslední řadě.
Ale i tak budiž konstatováno, že se konečně iu
nás dostává tato otázka náležitě „na přetřes“ a proto
dovoluji si upozorniti na následující způsob rozluštění
jejího, dle měho náhledu rozluštění nejjednoduššího
a nejlacinějšího, při němž by současně měli země-
dělci žádoucí a oprávněný vliv na chod a řízení ce-
lého zařízení.
Referent návrhu na změnu zák. o moru zvíř.p
zvěrolékař Svoboda dotýká se v důvodové zprávě také
druhé otázky a pronáší svůj náhled v tom směru, „že
by velice v celku prospělo zemědělství vůbec a pro-
vádění nového morového zákona zvláště zavedení
nuceného pojišťování dobytka, které jest beztoho
naléhavým požadavkem zemědělským.
Podobně jest opačně v knize „Pojišťování dobyt-
ka“ od pp. dra. Froňka a zvěrol. Dvořáčka věnován
veler. policii oddíl IV. a V., ale i zde jest pojednáno
o vet. policii a pojišťování dobytka jako o něčem, co
by se sice navzájem zdárně podporovalo, ale ne-
učiněn pokus řešiti obojí otázku ve spojení. A přec
týkají se obě tyto instituce jednoho zájemníka —
zemědělce.
Zvěrolékař p. Svoboda vychází při návrhu svém,
jak v důvodové zprávě uvádí, z trojího stanoviska
„hodlá
1. zameziti vniknutí nákazy z ciziny na naše
území,
2. zameziti rošíření vypuknuvších nákaz, utlu-
mili je co nejrychleji a zničiti bezpečně jich nakažli-
3. zavěsti opatření, jimiž by u nás stále se vy-
skytující nákazy vymizely“
Také nynější zákon morový byl sestaven za
tímlo trojím účelem — jest tedy u návrhu Svobodov
novum jen potud, pokud toho pokrok vědy zvěrolékař-
ské předpisuje. Nynější zákon (29.JII. 1880 z. ř. č. 3
až 38) platí skorem čtvrtstoletí a nevžil se, a obávám
se, že změna ve způsobě navrhovaném bude míti týž
osud, ano snad i to společné s nynějším zákonem
že se bude zemědělec obávati nákazy zvláště pro trva-
jící zákon (slintavka a kulhavka). A příčina toholo
zjevu při zákoně v prvé řadě zájem zemědělců na
mysli majícím, velice smutného, byla by táž, jako
při nynějším zákoně.
#13
alto_textblock
#13
vinu,
#14
alto_textblock
#14
*) Uveřejňujíce článek tento, budeme si pokláda
za zásluhu, uvede-li v popředí úvahy, resp. diskuse
ke které místo ochotně propůjčíme, tuto závažnou
olázku
#15
alto_textblock
#15
Nepřijaloť zemědělstvo v celku svém zákon o do-
bytčích morech jako ochranu svého majetku. Zákon
ten nebyl výsledkem tužby zemědělce, nebyl to tlak
z dola nahoru, nýbrž zákon ten byl snahou státu, aby
chránil kapitál, zvířeclvem representovaný a již tehdy
značný, vzdor onomu smutně pověstnému heslu, jež
zavinilo velmi chabou intensitu v chovu, pokud se
znalosti nákaz dobytčích a obrany před nimi týče.
Za takového stavu věcí postrádáme v nynějším
zákoně ustanovení, jež by znemožňovala dovolávání
se § 2. všeob. rak. obč. zákonníka. (Jakmile byl zákon
patřičně prohlášen, nelze ze nikomu omluviti tím.
že mu není znám.) Byla ovšem vydávána poučení o ná-
kazách a připomínána stále starostům obcí důležitos
vet. policie, ale výsledek, pokud se rychlého tlumen
nákaz týče, není ani dnes po 24 létech patrným.
Zminěný § 2. obč. zákonníka jest nutným sice.
ale zákon vet. volicie měl by býti tak upraven, aby
se nemohlo k němu býti dovoláváno.
Věřte, že by zemědělci zaváděli ještě přísnějš
opatření — jako v r. 1749 v Náchodě při moru do-
bylčím — byvše s věel náležitě obeznámeni. Prote
jest nezbytno, uvésti zemědělce v podstatu vet. policie
a to budiž vodítkem při změně zákona morového právě
tak důležitým, jako ony tři z prvu uvedené
K tomu cíli jest nutno zříditi novou instituci v
stupnici výkonných orgánů vet. policie a sice dobytě
dozorce (revisory)
Revisoři buďtež tak ustanovováni, aby měli k do-
zoru nejvýše 200 kusů skotu, tedy asi skot 10 sou-
sedících stavení v obci. Obecní zastupitelstvo po se-
psání katastru dobvtčího a rozdělení obce v obvody
(ne s více jako kolem 200 kusů skotu) jmenuje pro
každý obvod na 3 léta dozorce, vybravši z tohoto
obvodu osobu zachovalou, znalou písma a čtení. Tite
dozorci udržují založený obec. úřadem katastr dobytčí.
oznámkují dobytek a vedou vel. policejní agendu míst-
ní, t. j. obvodovou. Stát nákladem svým dá jim popis
nákaz jednotlivých a vet. policejních opatření. Úřadní
zvěrolékař koná s nimi dle zvlášť upravené instrukce
úřadní dny a bude s nimi ve stálém styku. Po třech
létech měli by býti voleni zásadně dozorci jiné osoby
a tak bychom mohli v průměru 30 let míli v lakovém
10číslovém obvodu chovatele, kteří by si osvojili vet.
policii, jako svoji ochranu, s níž by cíle vědomě do-
vedli zacházeti, a tak by se o vzniku každé nákazy
ihned zvědělo, mohla by býti učiněna ihned náležitá
opatření a také s úspěchem. Odpadlo by exponování
zvěrolékařů, skorem vždy pro ně svízelně a dočkati
bychom se mohli toho, že bychom nákazu znali jenom
ze zavlečení z území, kde podobné instituce není.
A v lakovém případě by mohla býti nákaza hned na
místě, bezohledně a úspěšně ullumena.
Výdaje s touto institucí nemohou býti veliké
jelikož ji nutno považovati v zásadě za akt svépomoci
jejž koná dnes ten, zejtra jeho soused. Výdaje státu
vynahradí naprostá jistota statistických dat pro po-
jišťování nezbytných. Až budeme míti tuto instituci
a domůžeme se beznákazného stavu zvířeciva, pak
můžeme přikročiti ihned k pojišťování dobytka. Při
tom by připadla revisorům také jen funkce, s niž by
průměrný hospodář náš po svrchu popsané průpravě
s úspěchem byl. Pojišťování dobytka bude jen tehdy
se zdarem provedeno, když bude co nejvíce členů (stát
celek) chráněných před vykořistěním jednotlivci, roz
členěním v obvody (země) a nejmenší části (obce).
Rozluštění otázky pojišťování dobytka způsobem,
jak navrhují pp. dr. Froněk a zvěrol. Dvořáček, relze
nijak doporučovati. V knize z prvu uvedené odbývají
navrhovatelé nucené státní pojištění zvláště tím, že
se v Čechách ze 153 hosp. spolků a delegátů země-
dělské rady 94 vyslovili proti nucenému pojišťování
a jen 83 se vyslovili pro zavedení dobrovolného po-
jišťování. Vím, jak své doby bylo proti nucenému
pojišťování brojeno koč. učiteli zemědělské rady, ale
nepovažuji vyslovení se proti nucenému pojišťování
za následek tohoto „doporučení“ — ne! Pokud znán
naše zemědělce, vycházeli při tom asi s loho stano-
viska, jako své doby dr. Glasser z Inšpruku, který
se vyslovil proti nucenému pojišťování, pokud nebude
rozřešena olázka laciné a jednoduché správy nebyro-
kratické a popíral při tom říšské radě právo, aby oláz-
ku tuto řešila, ježto pojišťování dobytka jest záleži-
tostí zemědělstva a patří tedy před sněmy zemské
Nuže, otázka správy by mohla býti na tento způso
rozluštěna a pokud se pravomoci říšské rady dotýče.
nechť tato se usnese na rámcovém zákonu a zemskě
sněmy dle poměrů svých si upraví další. (Dle zeměd
rady dr. Licht v Brně.)
Dále namítají navrhovatelé, že se nucenosti obme-
zuje volnost v sebeurčování. Námitku tuto nelze při-
pustiti, neboť, chová-li někdo nedobře dobytek, ohro-
žuje lím v daném případě majetek sousedův (dobytek
jiný), a neměl-li by pro ten případ býti přidržen
k ochrannému pojišťování, musilo by zákonem býti
ustanoveno, aby v takovém případě ručil za veškerou
škodu
Další námilka, že by zemědělci v otázce této, jich
samých se ponejvíce týkajíci, při všeobecném nucenšm
pojištování pozbyli všeho vlivu na chod a řízení, také
při tomto způsobu rozřešení odpadá.
Vážněji ohrožuje nucené pojišťování zamítavé
stanovisko velkostatkářů, kteří je odůvodňují tím, že
by prémie byla u porovnání se ztrátou, u jejich racio-
nálního chovu řídkou, veliká, měli-li by býti na roveň
posuzováni s malostatkářem. Tento náhled není zcela
správným, neboť při nuceném pojišťování by se vzala
za základ jednotka kusu, bez ohledu na jeho cenu,
a pak by se řídké ztráty vyrovnaly poměrně vyšším
odškodněním. Ano v některých případech byl by slát
(jednollivci) jako pojišťovatel zvláště u velkostatkáře
v nevýhodě, jelikož mají pohromadě větší počet do-
bytka a při nákazách tedy nebezpečí větší ztráty.
Kdyby však se tyto dva extremy nedaly nijak pře-
klenout, zbývá ještě jedno východisko — zavěsti
zvláštní skupinu pro velkostatky, to by bylo i pak
ještě lehké východisko a jim vyhovovalo.
Otázku nuceného pojišťování vůbec, a dobylka
zvláště, nutno posuzovati nejvážněji, jelikož jednou
zdiskreditována, je nejen na dlouho pochována, ale
má i neblahý vliv na morální cit a kon širokých
vrstev. Jelikož se jedná při ní po většíně o zemědělce.
kteří při klopolné práci fysické, po vzdělání školy
obecné, zřídka měšťanské neb odborné, nemohou míti
zájmu na spletitosti, musí býti princip jednoduchýa
také zákon dotyčný přesný, krátký a jasný. A to
možno jest jedině u všeobecného, nuceného pojišťo-
vání. Každékoliv dobrovolně pojišťování v tom směru
musí chřadnouti následkem nutné spletitosti, jež od-
strašuje. Při tomto navrhovaném způsobu by se pré-
mie vybíraly na způsob přírážek a nevyžadovaly by
ani zvýšeného apparátu dotyčného.
Jelikož by se v našem případě jednalo o instituci,
kterou nemají nikde dosud zavedenou v tomto směru
bylo by doporučitelno, vzdor tomu, že se neobávám
diskreditace, již v začátku vložit v instrukci revisorů
patřičné poučení o statistice pádů dobytka a na zá-
kladě tom (dosud ho nemáme!), jedině spolehlivém
mohly by býti činěny přesné výpočty do budoucna.
Revisoři také navrhnou olázku zpeněžení porážek
z nouze. Z prvu by se mělo zavěsti pojištění jen pro
skot a až by apparál byl v chodu, za 2 léta pro koně
a třeba současně i brav vepřový atd.
V pojednání D. Mandla, člena ob. a živ. komory
v Krakově, o otázce změny zákona morového a všeob.
nuceném pojišťování mluví se právem o potížích z ne-
dostatku zvěrolékařů. Tu by ovšem musilo náležitě
býti pracováno k tomu, aby byli ustanoveni při ka-
ždém určitém obvodu (autonomní okres u nás) zvěro-
lékaři obvodní, resp. okresní, již by za výkony při
pojišťování obdrželi stálou remuneraci se strany státu
dle počtu přiděleného zvířectva. Není sice studium
zvěrolékařské lákavým pro nedostatečné využití po-
zdější, ale tím okamžikem, kdy se zákonodárci usnesou
o revisorech, byly by vyhlídky pro stav zvěrolékařský
u porovnání s jinými stavy výhodny a proto by se
zajisté v brzku doplnil nezbytný počet při pojišťování
nuceném. Pro vet. policii při součinnosti revisorů
stačí dnešní apparát, jenom pro pojišťování bylo by
nutno miti zvěrolékaře ještě obvodní (okresní) s urči-
tou instrukcí a remunerací.
Konečně budiž zmínka učiněna i o otázce přidě-
lení celé zvěrolékařské policejní agendy a pojišťování
dobytka ministerstvu orby i s vys. školami zvěrolé-
kařskými a zemědělskými. Převedení to by se mohlo
zcela dobře státi v prvém tříletí. Tím by se vyhovělo
tužbě zemědělců, aby mohli míti vliv na obě instituce.
Tato tužba zdá se mnohým býti na úkor účinnosti
vet. policie, jelikož by se lato musila pak bráti cestou.
jak by si přáli zemědělci. Myslím, že zde není se čeho
obávati, jelikož jest přece v nejvlastnějším zájmu
zemědělstva, co nejpřísnější vet. policie a také země-
dělci by se brzo naučili vycházeti se stanoviska „úplná
beznákaznost za účelem volného exportu“. Ovšem,
že by pak leckterá veterinářská konvence dopadla
jinak než dnes, kdy zemědělci matí poměrně malý
#16
alto_textblock
#16
jila, protože tamní služba není tak jednolně ob-
chodně organisována, jak by si toho bylo přáti. O
projektu Hribarova slibováno si více
zvláště proto také, že jest jednotně vybudován, okol-
nost, která by účinně usnadnila státu dozor. K tomu
druží se olázka, možno-li se nadíti výnosnosti pro-
jektu Lloydu a možno-li se nadíti dalšího vybudování
dopravy těto. V informovaných kruzích se o tom
vzhledem ke dvěma nově obmyšleným rychlým do-
pravám terstsko-dalmatským pochybuje. Dosavadních
sedm rychlých doprav řeckých celkem stačí. Zřízení
dalších dvou rychlých doprav předpokládalo by, aby
stoupla značněji doprava z Terstu do Dalmacie, čehož
se zatím nadíti nelze. Lloyd by ovšem snesl snadno
nevýnosnost dvou nových linii, jinak by tomu bylo
ale co do místních doprav k nim se vížicích. Malým
výnosem jich byly by domácí společnosti značně po-
škozeny a důsledkem toho byl by opětný rozvrat
prměrů dalmatských dopravních společností, tedy mo-
ment, který měl býti úmluvou překonán. Z toho pa-
trno, že bude nulno smlouvu i in merito změniti, ač-l
ji vláda vůbec schválí.“ Zajímavý úsudek!
Různé zprávy. V Magdeburce koná se jednání
o prodloužení syndikétu hnědouhelných
dolů anhaltských, saských a brunšvi-
ckých. Syndikát platí do konce 1905 a obnovován
dosud na 3 léta. Nyní má býti obnoven na 5 let.
V příštím roce míní prý syndikát tení
zvýšiti ceny hnědého uhlí. — Dle zprávy
„Berl. Tgbl.“ objednána u Kruppových závod
veliká množství děl a pancéřů Ruskem a Japonskem
— Elektrotechnická společnost „Helios“ v Kolině
nad R. vykazuje ztrátu 5,283.952 mk. — čímž ztra-
cena polovina akciového kapitá lu. Správ-
ni rada navrhuje akci sanační. Důvodem je nezdar po-
družných společností a přílišné soutěžní sráž ení
Vypsání ceny. Zemský spolek pro cho
drůbeže a ochranu ptactva v království če
ském vyhlašuje pod záštitou českého odboru země-
dělské rady veřejnou soutěž na sepsání krátké
jasné a obsažné brožurky zcela populárně psané ve
způsobu letáku, jež obsahovati má hlavní zásady
chovu drůbeže domácí, poučení o účelné plemenitbě
hlavních druzích plemen, jich ošetřování a krmení
nemoci a prostředků proti nim, o zřizování prakt,a
levných kurníků a krátké poučení o vhodném zpe-
něžení produktů drůbeže. Na odbornou práci tu sla-
noveny jsou tři ceny i obdrží: I. cena K 150.—.
II. cena K 100.— a III. cena K 50.—. Cenou poctěné
rukopisy přejdou v majetek spolku, Rukopisy, jež maj
zaujímati asi 2 tiskové archy, buďtež pod hesly za-
slány nejděle do 15. ledna 1905 předsednictvu Zem-
ského spolku pro chov drůbeže a ochranu plactva
v král. českém v Praze—II. č. 799.
Nouzový tarif. Obchodní a živnostenská komora
upozorňuje interessenty, že nouzový tarif (pro dopravu
krmiva, steliva a kukuřice) publikovaný v čís. 106
Úřad. věst. pro želez. a paropl. ze dne 20. září t.r
s platností do konce června 1905, byl příslušnou pu-
blikací ve jmenovaném věstníku, č. 136, ze dne 29
listopadu 1904 obsaženou, zrušen a současně uový
nouzový taril s platností rovněž do konce června 190
zaveden. Oproti dosud platnému obsahuje nový nou-
zový tarií zvláště tu změnu, že slevy doposud jen pro
dopravu na hlavních tratích poskytnuté rozšířeny
jsou nyní též na dopravu na tratích dráh místních.
Kromě toho poskytnuty značně slevy též pro dopravu
na některých úzkokolejných místních dráhách, mezi
nimi též pro dráhu Jindř. Hradec—Nová Bystřice.
Hospodářsko-průmyslová jednota okresu hořického
koná dne 11. prosince v Podhor. Újezdě (host. p. Ple-
cháče) o 2. hod. dopol. kočovnou schůzi. Pořad:1.
Přednáška p. J. Stříteského, prof. král. české zem
střední hospod. školy v Chrudimi: „Umělá hnojiva.“
„Chov a výkrm dobytka v nynější době.“ 2. Přijímán
členů. 3. Velně návrhy
Nákupní družstvo českých sléváren a strojíren
v Praze koná V. řádnou valnou hromadu dne 15. pro-
since 1904 o 3. hod. odpolední v místnostech Vývoz-
ního spolku v Praze, Spálená ul. č. 24, s obvyklým
programem, který se každému členu zvlášť oznámí.
Nesešel-li by se v udanou hodinu dostatečný počel
členů, koná se valná hromada dle čl. 29. slanov
hodinu později s tímtéž programem a za každého počtu
přítomných.
Konkurs byl prohlášen krajským soudem v Hoře
Kutné na jmění Františka Tučka, krejčíhu v Kulné
Hoře. Konkursní komisař rada p. Hlavin, správee
p. dr. Vlasák, advokál v Kutné Hoře. Schůze věřilelů
15. prosince, ořihlášky do 10. ledna, rok likvidační
20. ledna.
#17
alto_textblock
#17
vliv na ně. Ale to by se nejen chápalo, ale i musilo
schvalovati!
#18
alto_textblock
#18
Jan Hamr,
okr. zvěrolékař v Novém Bydžově.
#19
alto_textblock
#19
Jednání o obchodní smlouvě německo-rakouské
Jednání bylo přerušeno — vyjednává se tím inten
sivněji dále. Tak možno nejlépe charakterisovat
dnešní stav jednání o obchodní smlouvu německo
rakouskou. I forma jednání i jeho nositelé so změnili
Z odborných porad přeneseno jednání na diplomati
ckou cestu, kde motivy politické spíše připravují do-
hodu. Vyhlídky její jsou také značnější než dosud
Jakmile budou tyto diplomalické kroky ukončenya
jakmile dovolí tomu vnitřní jednání interessovaných
vlád, bude opětně zahájena práce odborných smluv-
ních zmocněnců. Jednání další bude nyní — snad
ještě v tonito měsíci — konáno v Berlíně. Za tohote
stavu stává se stále více a více pochybno, předloží-l
německá vláda úmluvy až dosud sjednané říšskému
sněmu. Zprávy o úmyslech německé vlády v tomíe
směru si úplně odporují, zdá se ale pravděpodobněj
ším, že nebudou předložny dříve, dokud nebudev
předlohu lze pojmouti i novou smlouvu německo-
rakouskou.
Slarobní pojištění. Jak se z Vídně oznamuje
chce vláda ještě v tomto zasedání předložiti parla-
mentu „zásady o vybudování a reformě dělnického
pojišťování“. Osnova, která nebude návrhem zákona
nýbrž pouhou formulací zásad, bude předložena sou-
časně panské i poslanecké sněmovně. Jak jsme ji
nedávno na tomto místě psali, ulehčil si pan dr
Körber úlohu svoji značně. Patrně proto, že mu
jde více o effekt, o zevní popud k dělnosti parlamentu
než o rychlé a účelné provedení tohoto vážného a na-
léhavého sociálního činu. „Zásady“ vládní předlohy
mají býti teprve předmětem dobrého zdání povolaných
korporac“ Ohledně obsahu předlohy oznamuje se, že
vyznačí s motivy budoucí útvar dělnického pojišťování
a směr jeho vývoje dalšíhc. Současně se zavedením
pojištění invalidního má býti provedena pro-
nikavá reforma platněho zákonodárství
o dělnickém pojišťování vůbec. Přísnějš
organisace veškerého pojišťování a zjednodušení jeho
forem má býti hlavním vodílkem reformy této. Nej
hlavnější role iná v budoucnu připadnouti nemo-
cenským pokladnám, na nich má býti vybudo
váno na dále i úrazové i invalidní pojišťování. Sou-
časně se zlepšením organisace mě býti z ostře
slátní dozor a zjednodušeno právní řízení s po-
jišťováním souvislé. Pojišťování má býti zcent ra-
lisováno za vedení jednotného říšského ústředníhe
úřadu (!), který bude míti své vlastní dozorce po
kladen. Vedle vybudování invalidního pojištění, ve
které pojato i starobní pojištění, bude po
vinnost pojišťovací rozšířena i na nové obory dělnické.
v prvé řadě na zemědělské dělnictvo, největš
novum to předlohy. Otázka reformy pojištění dělni-
ckého u nás více než naléhá. Dosud měly vlády pro
ni jen slova. Ani k reformě úrazového pojištění ne
bylo přes tlak skutečnosti válné chuti. Jak se zdá
mnoho se na tom názoru vládním nezměnilo. Vláda
předkládá „zásady“, které mají býti teprve předměten
porad a úvah nejširších ankel, uvádí vlastně otázku
do debaty — její řešení ale právě tímto postupem
odsunuje do dalekého budoucna, nehledě an
k tomu, že přímo provokativním centralismem již
předem budí odpor. A právě . těchto známek mus
každý přítel těto nalékavé reformy čerpati vážné
naděje, že vládou volený postup i způsob řešení tuto
oddálí, jen aby vládě dostalo se politických zbraní
Porad pěstitelů bavlny. Dle novoorleánské zprávy
svolána na 17. 1. m. všcobcené zchůze pěstitelů bavlny
na které bude jednáno o prostředcích, kterými by bylo
lze zabrániti poklesu cen. Na schůzi budou zastou-
pony veškery bavlnářské obvody.
Obchodní smlouve meni Švýcarakem a Italii uza
vřená byla právě uveřejněna. Obsah jeji jest i pro
nás zajímavý. Do Švýcarska dováží ltalie zejmena
dva produkty: voly a víno. Ve švýcarskem tarifu
je stanoveno clo z volů na 32 franků proti 15 fr. ve
smlouvě dosavadní a clo z vína na 8 fr. proti 3 fr
50 cent. ve smlouvě dosud platné. Švýcarsko tedy
cla z volů a z vína více než zdvojnásobilo. Vůči saz-
bám, jež obsahuje nový švýcarský generální tarií
znamenaji cla povolená Italii v obou uvedených pro-
duktech podstatné snížení. Švýcarsko navrhlo tudiž
ve svém generálním tarifu na voly clo 50 fr. Clo
toto bylc tudíž smlouvou o 18 fr. sníženo. Cle z vína
bylo v generálním tarifu stanoveno na 15 fr. a bylo
ve smlouvě sníženo na 7 fr. Dle vývozní statistiky
za poslední léta dováželo se do Švýcarska z ciziny
rečně průměrně 44.000 volů, z nichž bylo asi 25.000
italského původu. Na druhém místě, pokud se dovozu
volů do Švýcarska týče, jest Francie a na třetím Ra-
kousko-Uhersko. V roce 1903 vyvezla říše rakousko-
uherská do Švýcarska 9089 volů v ceně 4.36 mill. K
Pokud jle o dovoz vína do Švýcarska, bylo Rakousko-
Uhersko dosud na místě čírrtém. Nejvíce vína dováží
tam Španělsko, pak Italie a na třetím místě jest Fran-
cie. Rakousko-Uhersko vyvazlo v roce 1903 70.000
vína do Švýcarska v ceně 2.8 mill. K. Italské kruhy
vinařské jsou s ujednaným clem spokojeny, z čehož
lze souditi, že se Italie neobává, že by následkem
jeho byly její vinný obchod do Švýcarska poškozen.
V obchodní této smlouvě zavázalo se Švýcarsko po-
skytnouti italským dělníkům pracujícím ve Švýcarsku
ve příčině dělnického pojišťování jisté výhody. Cla
dovozná do ltale ohnášejí: z hodin 1/4—1 fr. za
kus, ze sýrů 4 fr. (dosud 11 fr.), z kondensovaného
mléka 40 fr., z čokolády 90 fr. Pro dovoz do Švý-
carska bylo stanoveno: ze sýrů 4 fr., z volů 32 fr.
za kus, z býků a krav 10 fr., z telat a jalovie
10 franků, z vepřů 10 franků, z vína v sudech do
15° alkoholu 8 fr. (ve staré smlouvě 31/2 fr. a v gene-
rálním tarifu 20 fr).
Mezinárodní kartel želozných nosičů. V angli-
ckých odborných listech udržuje se zpráva, že pode-
psána mezinárodní úmluva výrobců železných nosičů
i anglickými interessenty. Dle zprávy „Berl. Tagbl.“
jest zpráva tato předčasnou. V poslední době jednalo
se zvláště o to, aby k úmluvě přistoupili francouzšt
interessenti, kteří učinili značné požadavky. Původně
měli se rozhodnouti do 18. listopadu. Nestalo se ale
tak; jednáno nieméně dále a není nedostatek známek,
že minulý pátek [rancouzští zmocněnci smlouvu po-
depsali. Asi současně zahájena opět jednání svazu oce-
lářského s továrníky nosičů v Anglii a Skolsku
Zvláštní zástupce svazu meškal za tím účelem v Lon-
dýně. Dosud ale se Angličané konečně nerozhodli.
Organisace dalmalské dopravy námořní. „Frbl.“
oznamuje o této otázce: Rakouský Lloyd podal ne-
dávno u příslušného úřadu detnilní projekt o sjedno-
cení dalmatských dopravních společností. Možnc mít
za to, že vláda zahájí ještě tento měsíc ústní jednání
s jednotlivými interessenty, s rakouským Lloydem
v prvě řadě. Vzhledem k souvislosti této otázky s otáz-
kami případné obnovy subvenění smlouvy s Lloydem,
bude jednáno také o výši subvence. Úmluvy Lloydu
a dalmatských společností vrcholí, jak známo, fi-
naněně v přání po zvýšení dosavadní stální subvence
12 mill. K na 1.6 mill. K. Dle našeho zdání jest
velmi pochybno, bude-li vláda vůbec s to, sou-
hlasiti s úmluvou, aby povolila toto zvýšení. V sou-
těžním projektu Hribarově (psali jsme o něm na
tomto místě, p. r) nabízeny tyléž dopravní výkony-
aniž by současně byl učiněn požadavek
vyšší státní subvence. Vezmeme-li kromě
toho zření k finanční situaci státní a k plynoucím zní
pochybám finanční správy co do dálšího zvýšení pla-
vebních státních subvencí, uvážíme-li, jaké oblíže
stavěly se v cestu zvýšení paušálu pro mexickou do-
pravu Austro-Americany o 0.36 mill. K. nutno po-
suzovati vyhlídky zvýšení velmi skepticky, nehledě
ani k výsledkům zkoušení projektu. V tomto směru
bude nutno zkoumati, možno-li si přáti, aby Lloy
bral i nadále podíl na dalmatské dopravě námořní.
Jeho činnost v tomto směru přes nej
lepší úmysly správy tím méně ustoko
#20
alto_textblock
#20
cen
#21
alto_textblock
#21
Trhy peněžní
Z Berlína, 8. prosince. (C.-B.) Kreditky 211 90
státní dráha 139.20, jižní dráha 17.70, diskonto 192.—
německá banka 234 10, obchodní b. 163 70, dráž
danská b. 157 70, darmštadtská banka 142.80, ná
rodní banka 130 90, dráha Henri 111 70, Transvaa
—, Kanada 130 40, Gotlhard —.—, Lloyd 106 70
Packet 127.60. — Za hotové: Lauřina huť 258 4
dortmundské 85.90, bochumské 230.40, gelsenlir
chenské 230.—, Hibernia —.—, harpenské 215. 90
Consolidace 431.—. Smýšlení pevnější.
Z Franklurtu, 8. prosince. (Telegr. závěr. kursy.
Úvěrní akcie 211.90, akcie společnosti státní dráhý
139 30, lombardy 17.80, papírová renta —.—, stří-
brná renta 100.10, zlatá renta 101.70, uherská zlatá
renta 99.90, uh. korunova renta 98.05, 4% rak
korun. renta 100.20. Smýšlení pevné.
Z Prankturtu, 8. prosince. (Dod. bursa.) Úvěrn
akcie 211.90, státní dráha 139 10, lombardy 17.80.
Z Paříže, 8. prosince. (Počáteční bursa.) Bpro
renta 98.75, 31/2% půjčka —.—. Smýšlení stálé.
Z Paříže, 8. prosince. (Telegr. závěrečné kursy.
Bproc. umořilelná renta —.—, 3proc. renta 98.80
B /sproc. renta —.—, italská renta 104.95, rakouský
pozemkový úvěrní ústav 1330, státní dráha —.—
lombardy —.—, směnky na Londýn 25.161/2, rakou-
ská zlatá renta 101.40, uherská zlatá renta 102.—
otomanská banka 593.—, tabáková režie 355 —, tu-
recké losy 128.—. Smýšlení lepší.
#22
alto_textblock
#22
Trhy na zbotí.
#23
alto_textblock
#23
Obilí.
Z Berlína, 8. prosince. (Telgr.) Pšenice klidná, na
prosinec 179 —, na květen 182.50, na červenee
183.—, žito klidné, na prosinec 142.75, na květen
147.75, na červenec 148.50, oves stálý, na prosinec
137.—, na květen 140.50, na červenec 141.50, kuku
říce stálá, na prosinec 122.—, na květen 117.—
na červenec —.—. Počasí mírné
Z Paříže, 8. prosince. 1 hod. 15 hod. (C.-T.- B.
Oves, smýšlení mdié, na prosinec 16.35, na leden
1670, na leden duben 17.15, na březen červen 17.65.
žito, smýšlení klidné, na prosinec 16.65, na leden
16 75, na leden duben 17.15, na březen červen 17. 50
pšenice, smýšlení mdlé, na prosinec 24 25, na leden
24.50, na leden duben 24 95, na březen-červen
25.45, mouka, smýšlení mdlě, na prosinec 32 U5, na
leden 32.30, na leden-duben 32.70, na březen- červen
33 25. Počasí: zamračeno.
Z Hamburku, 8. prosince. (Telgr.) Pšenice klidná
bolštýnská 176.—, 179.—, žito pevné, meklen burské
146.—, 149.—, žito ruské pevné, 112.—, 113 —
Počasí: mlhavo.
#24
alto_textblock
#24
Cnkr.
#25
alto_textblock
#25
Poslední telegramy
První číslíce peníze a druhá zbožl.
Z Hamburku, 8. prosince. 5 hod. 45 min. (Com.
T.-B.) Smýšlení stálé, na prosinec 29.—, 29.05, n
leden 29.10, 29.25, na únor 29.25, 29.40, na březer
29.35, 29.50, na duben 29.50, 29.60, na květen 29 60
29.65, na červen 29. 70. 29.75, na červenec 29 75
29.85, na srpen 29.85, 29.90, na září 27..25. 27.50
na říjen 23.—, 23.05, na listopad 21.90, 22.—. —
Počasí: mlhavo.
Z Magdeburku, 8. prosince. 5 hodin 45 minut
(C.-T.B.) Smýšlení pevné, na prosinec 28.90, 29.10
na leden 29.25, 29.30, na únor 29 35, 29.445, na květen
29..60, 29.70, na srpen 29.90, 30.—, na říjen- prosinee
22.35, 22.45. Počasí chladno a sucho.
Z Paříže, 8. prosince. 3 hod. 15 min. (C -T. - B.
Bílý cukr čís. 3., za 100 kilogr. Smýšlení stálé
na prosinee 4225, na leden 425/2, na leden duben
43.—, na březen červen 43.50. Surovina stálá, 38.50
39 —. Rallnáda 72.—, 72 50. Počasí: zamračeno.
Z Londýna, 8. prosince. 3 hod 30 min. (Com.
T.-B.) Smýšlení mdlé, na prosinec 14.51/4, 14.53
na leden-březen 14.71/4, 14.73/4, na květen 14.94e
14.934, na srpen 14 1034, 14111/2 Obrat 3000 pytlů
#26
alto_textblock
#26
Káva.
Z Hamburku, 8. prosince. O 2. hodině 30 min.
(Telgr.) Káva na prosinec 37.75, na březen 38.50, na
květen 38.75, na září 39.75. Smýšlení stálé.
Z Hamburku, 8. prosince. O 5. hodině 30 min.
(C.-T.-B.) Smýšlení klidné, na prosinec 37.75, na bře-
zen 38 25, na květen 39.—, na září 39.75.
Z Havru, 8. prosince. O 12. hod. (Telegr.) Káva
klidná, na prosinec 46.25, na březen 46.75, květen
47 25, na září 48 25.
Z Havru, 8. prosince. 3 hod. 30 min. (C.- T. B.)
Smýšlení stálé, na prosinec 46.25, na březen 46.75,
na květen 47 25, na září 48 25.
#27
alto_textblock
#27
Lih.
Z Hamburku, 8. prosince. (Telegr.) Lih pevný.
na prosinec 26.70, na prosinec-leden 26.70, na leden-
únor 26.70, na únor-březen 26.70.
Z Paříže, 8. prosince. 1 hod. 15 min. (C.-T.-B.)
Smýšlení stálé, na prosinec 50.—, na leden 49.75,
na leden-duben 49 50, na květen srpen 47 25.
Olej řepkový.
Z Berlína, 8. prosince. (Telegr.) Olej řepkový,
klidný, na prosinec 45.—, na květen 46.10, na čer-
venec —.—
Z Hambnrku, 8. prosince. (Telegram.) Řepkový
olej klidný, 46 —
Z Paříže, 8. prosince. 1 hod. 15 min. (C.-T. B.)
Smýšlení klidné, na prosinec 46 25, na leden 46.75,
na leden-duben 47.75, na květen-srpen 47.25.
Petrolej.
Z Hamburku, 8. prosince. (Telegram.) Petrolej
ustálený, 6.30.
Bavlna a příze bavlněná.
Z Liverpoolu, 8. pros. 1 hod. 45 min. Obraty
7000 žoků. Denní dovoz 12.000 žoků. —— Dodávky
na prosinec 4.16. 0.—, na prosinecleden 4 16. 0.—
na leden únor 4 22, 0.—, na únorbřezen 4.27. 0.—,
na březen-duben 431, 0.—, na duben-květen 4 34.
0.—, na kvělen-červen 4.36, 0.—, na červeničerve-
nec 4.39, 0.—, na červenec-srpen 4.41, na srpen-září
4.40, 0.—. Tenders O. Smýšlení klidné.
Z Liverpoolu, 8 pros. (Závěrek.) Ve 4 hod.
10 minut. Obrat 7000 žoků. Z toho na spekulace
a vývoz — žoků. Denní dovoz — žoků. Americké
judavky na prosinec 4.12, 0.—, na prosinec leden
4.12, 0.—, na leden-únor 418, 0.—, na únor-březen
4.23, 0.—, na březen-duben 4.27, 0.—, na duben-
květen 430, 0.—, na květen-červen 4.33, 0.—, na
červen-červenec 4.35, 0.—, na červenec-srpen 4. 37,
na srpen-září 4.37, 0.—. Smýšlení klidné.
Z Nového Yorku, 7. pros. (Telegr. »Nár. Listů «.)
Bavlna v Novém Yorku: na místě 8.—
na prosinec 7.62, na leden 7.70, na únor 7.77, na-
březen 787, na duben 7.92, na květen 7.97, na
červen 801, na červenec 8.07, na srpen 7.97, na
září —.—. Smýšlení pevné.
Dovozy do všech přístavů 59.000, dovoz do vnit
země 32.000 žoků. Celkový vývoz .— žoků. Bavlna
v Novém Or eanu T°/1-
#28
alto_textblock
#28
Kovy
x. V Praze, 8 pros. Londýnský záznam stříbra
ze dne 7. prosiuce činil 27.50 penny za stand. unci:
při současném kursu londýnské devisy K 239.60, ob-
náší tudíž cena 1 kg ryzího stříbra K 95.44. Měd
(standard) 65/% lib. šterl. za hotové a 66 na 3 mě-
síce; cín 133/% lib. šl. za hotové a 1317/% lib.
šterl. na 3 měsíce: zinek slezský 25 lib. sl.,
speciální 251/4 lib. št., olovo španělské 121/2 lib.
št., anglické 131/4 lib. št. za tunu na tři měsíce. —
Rtut 754 lib. št. za lábev.
#29
alto_textblock
#29
Tržní zpravy z venkova.
Z Domažlic, 7. prosince. Pšenice 12 hl K 21.20.
21.—, —.—, žito 27 hl 15.—, —.—, ječmen 1 3 hl
18.—, 17.50, —.—, oves 14 hl 13.50, —.—, bram-
bory — hl. K 0.—, 0.— pytel, 1 q sena 8.—, 0.—,
sláma 4.40, 4.—, máslo kg 2 10, vejce kopa 4.—, zelí
kopa 0.—, 0.—. Na trh přibnáno: — klisen, — valachů
— hříbat, 10 volů, 14 krav, 6 jalovic, 4 telata,
44 odstávčat; prodáno bylo: — klisny, — valaši,
— hříbě, 4 voli, 6 krav, 3 jalovice, 1 tele a 44
odstávěat.
Z Mělníka, 6. prosince. 1 hektol. pšenice 76—78
kg K 16.34, 17.55, žita 72—74 11.52, 12.21, ječmen
67—69 11.39, 12.14, ovsa 47—50 7.14, 7.80, hrách
100 kg —.—, —.—, čočka —.—, —..—, řepka —
brambory hl 6.40, 8.—, seno 100 kg 8.80, 10.80, sláma
žitná dlouhá 100 kg 0.—, 0.—, krátká 0.—, 0.—,
krmná 3.—, 0.—, máslo 1 kg 2 40, 2.72, vejce
kopa 4.40, 4.80, sýr kopa 2.—, 2.40, tvaroh 1 kg
—.36, —.44. — Na vepřový trh přivezeno na 40 po-
vozech: 142 podsvinčat, 1 párek K 5.—, 12.—, 48
pleváků, 1 párek K 25.—, 42.—, 8 vepřů, 1 kus
K 32 —, 80.—.
#30
alto_textblock
#30
Z úřadních zpráv.
#31
alto_textblock
#31
Věstník osobní. U finanční prokuratury v Praze
jmenován byl kancelářský oficiál Karel Krelsch-
mer adjunktem ředitelstva pomocných úřadů. —
Účetní rada Karel Schurovetz jmenován byl
vrchním radou účetním a přednostou účtárny u finaně-
ního ředitelství zemského v Brně.
Osobní z kruhů soudnich. Jmenováni byli:
auskultanty právní praktikanti Jan Zeman a dr.
Ludvík Soldat v Čechách, Emil ze Smekalu
a Jan Valeček na Moravě; olficiály kancelářskými
kancelisté Er. Kůhnl v Kraslicích, Edm. Souček
v Blansku, Fel. Konečný ve Dvorci a Ign. Kle-
stil v Uherském Brodu; kancelisty účetní poddůstoj-
ník 1. Iř. R. Skyba a kancel. pomocník Jos. Ka-
lůža v Příboru. — Přeložen byl kancel. officil
Václ. Končický z Pardubic k zemsk. soudu v Praze.
— Úřadu se vzdali auskultanti Frant. Vojta a dr.
Jos. Bürger v Praze, Alois Frodl v Brně. — Na
trvalý odpočinek dáni byli po své žádosti:
kancel. nadofficiál Frant. Sršeň v Žižkově; kancel.
officiál Kar. Pohl v Českých Budějovicích.
Inspekční komisaři školní. Vládními komisary pro
inspekci průmyslových škol pokračovacích ustanoveni
byli do konce r. 1906 professoři ze státní školy prů-
myslové Ant. Brál, Alois Rublič a přiděleny jim
průmyslové pokračovací školy: prvnímu v Bakově,
Železném Brodě, Vysokém, Lomnici nad Popelkou,
Mnich. Hradišti, Liberci (české), Rovensku, Semilech,
Jilemnici, Turnově a Bělé; — druhému v Černi-
lově, Hořicích, Králové Hradci, Kuktenácn, Miletíně,
Nechanicích, Nové Pace, Smiřicích, Všestarech a Vo-
jicích. — Inspekci vládního komisaře Josefa Lholy
přiděleny byly české průmyslové školy pokračovací
v Plzni.
Z umělecké akademie. Dle výkazu o návštěvě
umělecké akademie v Praze v zimním běhu 1904-5.
jak se jevila 24. října t. r., zapsáno je úhrnem 135
žáků, z nichž 59 na všeobecné škole malířské (21 v I.
22 ve II. a 16 ve III. ročníku) a 76 na školách speci-
álních (55 pro malbu figurální, 5 pro maibu figuráln
a krajinovou a 16 pro sochařství). Tedy 119 žáků ma-
lířských a 16 sochařských.
Místa zatímných učifelů obsadí se na kymnasiích
v Králové Hradci pro češtinu s vedlejším před-
mětem klas. filologií a v Něm. Brodě pro němčinu
s vedlejším předmětem klas. filologií, příp. pro češtinu
a němčinu jako hlavní předměty. Žádosti do 19. ledna.
Nová pošta otevřena bude 16. t. m. v Horních
Krůtách v okresu kouřimském, hejtmanství kolin-
ském, se službou též přespolní pro obce a samoty
Horni Krůty, Bohouňovice, Přestavlky, Oujezdec s Ka-
menkou, Dolní Krůty, Radlici, Hryzel, Davidkov a villu
Zdeňku. Posel docházeti bude denně na poštu v Člr-
kvici u Janovic Uhlířských.
Nadace. Uděli se nadace císaře a krále Františk
Josefa I. ve školním okresu českobrodském v obnosu
220 K na rok 1904, určená v prvé řadě ku podpole
sirotků a vdov po učitelích okresu českobrodského
a v druhé ku podpoře nánlým neštěstím stížených
učitelů a učitelek škol. okresu českobrodského. O na-
daci žádati mohou i sirolci a vdovy po učitelích okresu
žižkovského, pokud prokáží, že jich otcové neb man-
želé vdov v době od 1. září 1895 do 1. října 1898 n
některé veřejné škole býv. okresu českobrodského
působili a definitivně ustanoveni byli. K těmto siro-
kům a vdovám po učitelích škol. okresu žižkovského
má se rovný zřele bráti, jako k sirolkům a vdovám
po učitelích škol okresu českobrodského. Nadace udě-
luje se na jeden rok buď jedně nebo více osobám. Kdež
nadání již byli obdrželi, mohou opět o ně žádati. Ne-
kolkované žádosti nadačnímu výboru svědčící přijímá
do 31. prosince p. Václav Klíma, ředitel obec. škol
v Černém Kostelci