ALTOViewer
Kalkulačka
Načíst UUID
Pipeline Dev
Elasticsearch index
Režim vyhledávání
Parametry pipeline
Reranking
Běží na CPU/MPS, takže stojí sekundy. Model dostává celý text chunku, ne zkrácený — zkrácení na 700 znaků kdysi obrátilo měřený přínos na ztrátu.
Model shrnutí článku
Měřeno 6. 10. na 6 článcích: gpt-4o-mini drží délku, nepíše vatu „článek se zabývá“ (0/6 proti 5/6 u gpt-5-mini) a stojí 0,63 $ za tisíc shrnutí místo 1,38 $. Ukotvenost vyšla stejně. Platí do restartu serveru.
LLM porozumění dotazu
Strana 9 72bc1870-71f8-11dc-aa87-000d606f5dc6
Vrstvy:
Načítám náhled…
Strana 9
ALTO TextBloky — 81
#1 alto_textblock #1
8. prosince 1904.
#2 alto_textblock #2
I. Příloha „Národních Listů
#3 alto_textblock #3
k čislu 339.
#4 alto_textblock #4
Strana9.
#5 alto_textblock #5
Politické zprávy domáeí.
#6 alto_textblock #6
V Praze, 7. prosince. (Úspěch zakro čení z německé říše.) „Slowo Polskie přináší podrobnější zprávu o zakročení něme ckého velevyslance, generála hr. Wedla u hr Goluchowského proti novému školnímu zákonu v Uhrách. Dle zprávy „Slowa“ hr. Wedel ozná- mil hr. Goluchowskému, že německá vláda ne- chce se sice vměšovati ve vnitřní věci uherské, ale přes to nemůže zatajiti, že silně probuze- ného národního citu v Německu musí se do- tknouti bolestně, bude-li schválen nový školní zákon, jímž se mají pomaďařiti národní školy 21/2 mill. uherských Němců. Proto německá vláda musí prý city svého národa bráti do počt a prostřednictvím hr. Goluchowského raditi vládě uherské, aby upustila od provedení no- vého školního zákona. Hr. Goluchowski slíbil, že podá uherské vládě zprávu o sděleni Wedlově, a slibu svému dostál. Hr. Tisza při prvém se- tkání s německým vyslancem neopomine všal projeviti podivení, že se německá vláda vmě- šuje v čistě vnitřní věci uherské. Pokud pak se týče reorganisace národního školství v Uhrách, Německo a zvláště Prusko nemají vůbec práva formálně ani fakticky si stěžovati do nového zá- kona. Uhři mají prý právo upraviti si své škol- ství, jak jir se líbí. Nikomu do toho nio není, jako nikomu nebylo nic do toho, když pruská vláda vyloučila polský jazyk ze škol poznan- ských a dává tělesně trestati děti, když se „Otčenáš““ modlí polsky. Připomínka školní soustavy pruské a udá- lostí ve Vřesně silně prý popudila německého vyslance. Přetrhl rychla rozhovor s příliš ohni- vým hr. Tiszou a podal o všem podrobnou zprávu císaři Vilému II., na jehož přímý rozkaz zakročil u hr. Goluchowského. Následek onoho raportu byla čilá korrespondence mezi Berlínem, Vídní a Peští, až konečně — tak aspoň tvrd „Sl. Pol.“ — hr. Tisza odvolal osnovu školníh zákona, předloženou již sněmovně. Ponechávajíce lvovskému listu odpovědnost ze tuto zprávu, poznamenáváme, že v uherských listech nebylo nikde dosud sděleno, že by vláda hr. Tiszy osnovu školního zákona skutečn chtěla odvolati. Tisza odvolal sice dne 15. listo- padu všechn y vládní předlohy a návrhy, mimo jiné tedy také osnovu školního zákona, aby mohla ihned započíti rozprava o Danielovu ná- vrhu na zostření jednacího řádu, ale prohlásil, že všechny ony vládní návrhy svým časem zase obnovi. Z Krakova, 6. prosince. (Ze „Slovan- ského klubu“.) Poslední schůze čilého kra- kovského „Slovanského klubu“ věnována byla padesátiletému jubileu literární činnosti ruskéh literárního historika A. Pypina, který jest tak čestným doktorem university jagellonské. Vý- znam Pypinův pro literaturu ruskou i ostatn literatury slovanské vylíčil velmi sympatickyp. Siedlecki; rozhovoru, jenž se rozpředl po před- nášce, zúčastnili se prof. Zdiechowski, Aug. Sokolowski a j. Na počátku schůze bylo sděleno že Konst. Wolodkowicz zakládá v Krakově mě- síčník „Swiat slowiaňski“, jenž za redakce dra. Felixa Konečného bude orgánem klubui na konci schůze pak dr. Heck připomenul, že v Plzní slaví právě tyto dni literární jubileum prof. F. A. Hora, horlivý pracovník na poli česko-polské vzájemnosti. Slovanský klub posla prof. Horovi telegraficky pozdrav.
#7 alto_textblock #7
Politické zprávy zahraničně.
#8 alto_textblock #8
Réache mluví o dobách budoucích zápasů ve světě hospodářském a obchodním, z nichž vyjde vítězem ten národ, jehož expansivní síla nejvíce vzroste dobou. Budiž to výstrahou pro národy latinsko-celto-slovanské. Národové tito v zájmu své existence mus pracovati, aby dobyli zpět půdu ztracenou, aby pak byli schopni čeliti mocnému konkurentu i když nedosáhnou vítězství, aby aspoň udrželi rovnováhu potřebnou pro jejich další rozvoj. Proto je důležito, aby každá součást Unie-celto- latinsko-slovanské podrobila své poměry obchodní důkladnému zpytování a uvědomivši si své zvláštní potřeby, přizpůsobila je všeobecnému zájmu, jehož úspěch bude i jejím úspěchem. Každý člen Unie musí sledovati dvojí taktiku rozmnožení své vlastní moci a zmenšení místa působnosti odpůrcova. Gérville-Réache vidí v koloniích superioritu obchodní skupiny anglo-saské. Ve skupině celto- latinsko-slovanské je v popředí obchod Francie Italie, Belgie, Hollandska a Ruska, jehož rozvo obchodní je úzce spojen s jeho unii a národy latinskými. »Sledujeme ideu,« píše francouzský posla- nec, »založení přátelského skupení zemí celto- latinsko-slovanských. Nemyslíme, že by bylo těžší její uskutečnění nežli založení alliance francouzsko-ruské. Proto chceme spolupůsobit s ligou celtickou, latinskou a slovanskou. Vylo- žíme program, cíl a prostředky tohoto velkého díla ve sehůzi organisované v Sorbonně 4. pro- since za podpory vynikajících mužů z Francie, Italie, Belgie, Španělska, Ruska a zemí balkán- ských. Vůdčí myšlenkou je seskupení všech zemí celtických a slovanských kolem Francie Ruska. Chceme utvořit sjednocenou skupinu pro mír, pokrok a lidskou solidaritu všech ná- rodů milujících Francii a Rusko.« V »Patrii« píše obšírně o líze kelto-slovan- ské p. Massard, jenž popisuje schůzi jako skvělou a okázalou. Její vážnost byla zvýšena přítomností vynikajících osobností politických bývalých ministrů a zástupců národů slovan- ských a keltických. Pan Gérville Réache vy- ložil v krásné řeči účel a program ligy slovan- sko-latinsko-keltické. Kolem Francie a Ruska musí se sdružiti národové spřátelení a spříznění, aby hospodářsky i národně čelili společnému nepřiteli: pangerma- nismu. »Vlastenectví je hybnou silou našeho velkého podniku. Chceme posilniti své vlasti v zápase proti hospodářské moci německé, stále rostoucí.« Řečník též vylíčil nebezpečí imperia- listických projektů Chamberlainových, jenž mluví o odstranění národů slabých a nadvládě národů silných a mocných. Přirozeným vývojem udá- losti stává se, že Italie a Portugalsko spojí se se sesterskou Francií. V Americe sdružují s kolonie původu keltického a generál Bolivar. zakladatel Colombie, zabýval se myšlenkou latin- ské konfederace, zahrnující státy Nového světa, jež by se spojily s latinskou unií na staré pev- nině. Národové tito představují ohromnou agglomeraci. Je celkem 110 míllionů gallo-latinů, 149 mill. Rusů a 38 mill. ostatních Slovanů, což činí úhrnem tři sta millionů duší. Tato sku- pina znamená obchod 50 milliard, její armády obnášejí 1,200.000 mužů v míru, 719 millionu mužů v době válečné. Jaká moc může vzdoro- vati této síle? Již v r. 1900 byla utvořena liga, združující Kelty francouzské, svýcarské, belgické, skotské a irské. V r. 1902 se utvořila alliance francouzsko-irská. Při zmínce o této allianci ozval se v sále hlas: »Ano, Rusko a Franci osvobodí Irsko!« V r. 1903 bylo utuženo bra- trství francouzsko-italské a v r. 1904 města Cadix, Barcelona a Madrid poslaly pozdrav špa- nělského národa Francii.
#9 alto_textblock #9
Angličané proti Persii,
#10 alto_textblock #10
po tolikerých nedůslednostech Jaurěsovy skupiny to ani nepřekvapí. Do francouzského města Hendaye, kdež se souboj konal, příjel Déroulěde po automobilu z přístavního města severošpanělského San Seba- stianu, kdež vyhnanství svoje tráví. Policejní komisař prozkoumal jeho průkaz ministerského souhlasu k svobodnému vstupu na půdu fran- couzskou a souboj odbyl se pak — tak říkaje — za protektorátu úřadního. Sledovalo ho četné franko-španělské publikum, mezi nímž bylo i hojně fotografů. Déroulěde vrátil se pak pěšky na špa- nělskou půdu opět do vyhnanství.
#11 alto_textblock #11
Česká společnost pro veřejné zdravotnictví
#12 alto_textblock #12
pořádala dne 1. prosince v místnostech českéh klubu ženského schůzi pro své členy a hosty, na níž majitel sanatoria pro nemoci duševní a nervovép dr. Šimsa přednášel „O léčení a právní ochraně du ševně chorých“ Schůzi, která navštívena byla více nežli stem účastníků, zahájil předseda společnosti zdrav. rad dr. Záheř proslovem, v němž obrátil zřetel shro- máždění na dvě enunciace, které se staly v posledn době a sice na přednášku prof. Hueppeho dne 16 listopadu 1904 v německém spolku pro záležitosti města Prahy, pak na článek zdrav. rady dra. Altschula ve zdravotní zprávě říjnové „Bohemie“ a oznámil. že stanovisko své k enunciaci Hueppově, týkající se zdravotnictví obce pražské, sdělí veřejně na schůzi společnosti na leden určené. Článek zdrav. rady dra. Altschula je dostiučině- ním společnosti české, neboť konstatuje existenci dvou českých společností pro veřejně zdravotnictví, která právě je důkazem, že ve veřejnosti české hojně je zájmu a porozumění pro otázky zdravotnické. Se svou radou však, kterou dále pan rada společnostem našim udílí, aby všímaly si příčin tvfu, přišel pozdě, neboť věnuje-li pozornost činnosti jejich, musil věděti. že ve společnosti přednášel prof. hygieny dr. Ka- brhel v r. 1900 „O některých choulostivých bodech v zásobování vodou“, zdrav. rada dr. Záhoř a vrchní inženýr Heinemann „O pražské kanalisaci“, v roce 1903 okrosní lékař dr. Procházka „O epidemii tyfu břišního v Praze v r. 1902—1903“, že společnost tedy tyfem a otázkami s ním souvisejícími se obíralaa obírá. Žel, který p. rada vyslovuje nad uím, že jed- nání společnosti o otážkách zdlavotnických neúčastní se jako v sousední Germanii starostové a členové správ obcí, musíme sdíleti a přiznati se, že výtka ta je oprávněna a že i bolest nad skutečností tou mírněna je nadějí, že v blízké době uzříme hlav a činitele samosprávy činnou účasť bráti na jedná ních a zájmech společnosti. Po stručném nástinu činnosti a referování o dvou nových úspěších zdravotnictví: ustanovení školních lékařů a projektu dispensáře pro luberkulosní. před nesl dr. Šimsa své théma o léčení a právní ochraně duševně chorých. Přednášející ukázal, jaké byly názory o dušev ních nemocech za starověku, jaké bludy panovaly ve středověku, a jak pon.alu šířily se správné pojmy o podstatě duševních chorob a jich léčení v novo- věku. Až do poloviny předešlého století nebylo řeči o léčení choromyslných, neznali jiné pomoci, než je zavírati do vězenských cel a nebezpečné poutati ře- tězy a okovy. Rokem 1798, kdy psychiatr Pinelv Palíži první sňal pouta duševně chorým a rokem 1838, kdy Conolly v Anglii zavedl do ošetřování jich ošetřovací systém volnosti „non restain“, zahájena nová epocha, která k pádu přivedla obrácené názory dřívější. U nás v Rakousku r. 1798 postavil císal Josef II. pověstnou věž „Narrenthurm“ ve Vídnía teprve r. 1840 sňal v ní okovy nemocným dr. Viša- nik. V Praze měli jsme vždy poměry lepší a proli ostatním zemím vzorné. Roku 1823 byli nemocní již v klášteře sv. Kateřiny, r. 1840 měli jsme vzornou budovu korridorovou, vyvinuté ústavní hospodářství, r. 1880 olevřeli jsme v Dobřanech první moderní ústav, největší ve střední Evropě. Od té doby rostou ústavy kvapem, vyvíjí se utěšeně léčba duševně cho- rých a země nepoštačují stavěti úslavy. Ale vzdon tomuto pokroku chová cbecenstvo stále odpor a před- sudky proti ústavům pre choromyslné, které pro ně nepře -aly posud býti blázinci. Na ochranu nemocných je celá řada zákonitých opalření: Nemocní musí příněsti lékalské vysvědčení a chorobopis musí býti oznámen do 24 hodin soudu, jest vyšetřován soudní komisí a 2 lékaři za účelem ustanovení opatrovníka, příbuzní mají právo i ne- vyléčeného nemocného vzíli si domů, ústavy jsou přehlíženy úřadně od okr. hejtmanství, místodržitelství i zem. výboru. Psalo se mnoho o reformě zákona o choro- myslných, vítána anketa znalců, kteří měli podat vládě návrhy, ale většina těchto narazila na veliký odpor v kruzích odborníků a vyvolala řadu proti- návrhů. Přednášející vyzývá přítomné, aby šířili správné názory o ústavech a zejmena aby sami neuživalia všude bojovali proti názvu „blázen“ a „blázinec “ neboť tím veřejnost, která proti ústavům a lékařům tak je nedůvěřivá a podezžívá, sama nejvíce choro- myslné poškozuje a uráží. Po přednášce usneslo se shromáždění, aby pr nebezpečí, které kouření mládeže v sobě má, podána byla petice k zemské školní radě, zdravotní raděa poslanecké sněmovně království českého, aby celo váhou své autorily působily, aby vydán byl zákon, kterým by se prodej tabáku, doutníků a cigaret osobám 16. rok věku nepřekročivším trestal
#13 alto_textblock #13
Za levné ceny výše nejrůznější koupíte originály
#14 alto_textblock #14
nn nal nánasn Dora ma nejcennejsí aarek vanoen
#15 alto_textblock #15
Prof. los. Laclna
#16 alto_textblock #16
Celé dílo v osmi Česká Kronika. e jak 600 illustra- 49 K. (Též na splátky.) Starověk, bo- Obecná Kronika. n brož. 17 K, váz. 20 K. Středovek tež s četnými illustr. ve dvou dílech, brož. 26 K, váz. 32 K. Třetí díl Novověk vy- chází v sešitech (Též na splátky.) Henryk Slenklewicz;
#17 alto_textblock #17
A. Brázdy Fr. Engelmüllera St. Hudečka Fr. Kupky 2669 V. Olívy Art. Scheinera a j- v hojném výběru (skizzy, pastely, akvarely. kresby) a ve skvostných rámechv nakladatelství knihkupectví
#18 alto_textblock #18
cemi. Broz. 36 K. váz.
#19 alto_textblock #19
Díla Sienklewiczova úplná, nezkrácená
#20 alto_textblock #20
Ohněm a mečem. I. dil trilogie, illustr. v Olívou. Brož. 10 K, váz. 12 K 40 h. — Potopa II. díl trilogie, illustr. V. Černým. Brož. 11 K 20 h. váz. 14 K 80 h. — Pan Volodyjovski. I díl trilogie, illustr. V. Černým. Brož. 4 K 40 h, váz- 5 K 60 h. — Křižáci. Histor. román. Brož. 10K 8 h, váz. 14 K 88 h. — Guo vadis. Román z doby Neronovy. Nádher. illustr. Adr. Minardim. Brož 9 K 60 h, váz. 13 K 20 h. — Rodina Pola- nieckých. Společenský román, illustr. V. Černým Brož. 7 K 60 h, váz. 10 K. — Bex dogmatu. Psychologický román. Brož. 3 K 80 h, váz. 5 K Cestopisná dila: Listy z cest. Brož. 2 K 64h. váz. 3 K 80 h. — Listy z Ařriky. Brož. 2 K 52 h. — Dojmy z cest. Brož. 1 K 30 h. Obě po- slední v jednu knihu váz. 5 K 4h. Z Drobných spinů Šienkiewiczových vyšlo dosud 13 svazků.
#21 alto_textblock #21
Hejda Tuček v Praze, II., Karlovo nám., 26. Návštěva za účelem prohlednutí obrazů vítána
#22 alto_textblock #22
1! Nádherné dílo!! Skvostné tabule barvotiskové.
#23 alto_textblock #23
ORNAMENT.
#24 alto_textblock #24
= Sborník slohových ozdob všech období umění. =
#25 alto_textblock #25
lan Havlasa
#26 alto_textblock #26
100 tabulí velkého 4 s 1400 barevnými obrazy a mnoha sty obrazy v textu. Napsal JULIUS SKU- HRAVY. Vychází v sešitech (asi 40——45) po 75 hal. Na skladě ve všech knihkupectvích. 2621i
#27 alto_textblock #27
Tatranské povídky.
#28 alto_textblock #28
str — vodou.
#29 alto_textblock #29
Brož. K 390, váz. K 5 80
#30 alto_textblock #30
Mimo lásku i nenávist.
#31 alto_textblock #31
Nakladatel I. L. KOBER v Praze, Vodičkova ulice.
#32 alto_textblock #32
Brož. K 3.60, váz. 5.
#33 alto_textblock #33
Pod skalnatými štíty
#34 alto_textblock #34
Brož. K 3.30, váz. K 510
#35 alto_textblock #35
Případy skoro neoby-
#36 alto_textblock #36
Nádherné dary
#37 alto_textblock #37
Čejné. Brož. K 240, váz. K 420. Dr. Servác Heller
#38 alto_textblock #38
OBRAzY
#39 alto_textblock #39
za nejlevnější ceny v závodě s uměl. obrazy, zreadly a ráme
#40 alto_textblock #40
Válka z r. 1866 v Če-
#41 alto_textblock #41
OTTO NOWAK Praze, Ferdinandova tř. č. 6, proti spořitelně
#42 alto_textblock #42
Skvostué illustr. vyd. váz. 9 K. Menš Chacn. vydání neillustrované, brož. K 4.50 váz. 6 K. F. Klement (Qnido Mansvet): nádherné, illustrované dílo ce- aleStVna, stopisné se skvost. illustr Brož. K 13.80, váz. 18 K.
#43 alto_textblock #43
Právě vyšlol
#44 alto_textblock #44
Právě vyšlo
#45 alto_textblock #45
Charles Dlckenst
#46 alto_textblock #46
Životo- David Copperfield. mán au- humoristy evropského. Brož 2670
#47 alto_textblock #47
Mladá matka.
#48 alto_textblock #48
to
#49 alto_textblock #49
nesluvnějšího 11 K 60 h, váz. 14 K
#50 alto_textblock #50
VeteI, Sbírka cestopisných spisů:
#51 alto_textblock #51
Pravé rady českým ženám jak při vstupu do stavu manželského, tak v těhotenství, při porodua ožetřování děcka. — Poučení o čmýře, postupu tého- tenství a šestinedělí. — Kterak docíliti lze snadný porod. — Děcko a jeho ošetřování. — Kojení a umělí výživa. — Nemoci věku dětského. Dle mnoholeté vlastní zkušenosti napsal Dr. L. Svoboda. S20 vyobrazeními. Cena velice obsáhlé knihy pouze 3 K 20 hal., v celo- plátěné původní pěkné vazbé 4 K. poštou franko o 30h více, rekomandovaně o 60 hal. více, kdo obnos předem poštovní poukázkou zašle. Na skladě v každém knihkupectví, zejména u nakladatele Rudolfa Storoha, knihkupoe v Karlíně. 26644
#52 alto_textblock #52
Dem let na Sachalině. Brož. K 5.40, váz. 6.40. — Neznámá země. Brož. K 5.40, váz. K 6.40. — Skizzy ze Švédska. Brož. K 1.80, váz. K 2.80. — Mrtvé město Pompeje Brož. 1.80, váz. K 2.80.— Po stopách Mlaurů. Brož K 9.50, váz. K 12.50. — Z potulek po Mandžursku. Brož. K 4.—, váz. K 5.—
#53 alto_textblock #53
Dostati lze v každém knihkupectví, jakož iv Nakladatelství E. Beauforta v Praze.
#54 alto_textblock #54
darujte dítkám jednu z uvedených obrázkových knih.
#55 alto_textblock #55
KJežlsku
#56 alto_textblock #56
NOVINKY:
#57 alto_textblock #57
NOVINKY:
#58 alto_textblock #58
Čtrnáct Průpovídky pro člperné dítky. venoýe moderní malbou provedených obrazů, před- stavujících různé zjevy, které okolnostmi staly se předmětem upřímného úsměvu. Cena k 1.70, poštou K 1.90.
#59 alto_textblock #59
Čtrnáct nejlepších bajek Bajky RBSopov), světoznámého tohoto spi- sovatele, zdobené krásnými obrázky. Cena k 1.70, poštou K 1.90.
#60 alto_textblock #60
Krásná, Čti povídání, hleď malování. vělee a záhlá obrázková kniha s verši E. Krásno- horské. Na lepence, nezničitelné. Cena K 4.—, poštou K 4.30.
#61 alto_textblock #61
Dvě veli- Rýmy a šprýmy mezí Svyml. ce pěké obrázkové Vtipná kaše pro děti naše. ahy. Tk a obrázky upraveny jsou v rebusy. Velmi žer- tovné. Cena každé knížky 70 h, poštou 80 h.
#62 alto_textblock #62
V Praze, 6. prosince. Schůze ligy kelfoslovanské. Ve velkém sále pařížské university » Sorbonny« konala se v neděli dne 4. t. m. první slavnostní schůze ligy keltoslovanské. Účastenství bylo značné. Na estradě zaujali místo: František Carnot, poslanec, Bauquier, poslaneca předseda ligy francouzskovlašské, Flourens, poslanec a býv. ministr zahraničních záležitosti, Ouillaine, místopředseda a býv. ministr námořnictví, Lourties, senátor a býv. mi- nistr, předseda ligy francouzskošpanělské, Pavel Doumer, poslanec a býv. ministr, Emih Massard,městský radní a člen zakladatel ligy keltoslovanské, Dupret, belgický senator, Rafael Labra, španělský senator, De Me Carthy Reach, předseda unie francouzsko- skotské, Tresič Pavičič, poslanec na sněmu dalmatském, Raqueni, sekretář ligy francouzskovlašské atd. Mezi přílomnými pozo- rovati bylo také generála Marcotta, velitele vojenské školy v Saint Cyru, zástupce vojen- ského velitele pařížského, zastupujícího generála Thibaudina, množství důstojníků pařížské posádky a velký počet žáků školy polytechnické a sainteyrské. Generál Ricciotti Garibaldi zaslal telegram: »V poslední chvili nedovoluje mi stav mého zdraví zúčastniti se, jak jsem doufal, prvé schůze ligy keltoslovanské, které děkuji za laskavé pozvání. Pozdravuji v díle, jež sle- duje, znamení nové doby, které zastaví nešťastný vliv onoho hrozného roku (1871). Věřte, že jsem vždy připraven pro služby Francii. Generál Ricciotti Garibaldi«. Pan Čerep Spiridovič, čestný před- seda ligy, zahájil její jednání za provolání slávy Rusku obširnou řečí, v níž ličil význam velkého skupení národů slovanských, latinskýeh a keltických kolem Ruska a Francie. Řečník nadšeně mluvil o spolku Ruska s Francií. v němž je položen základ pro ideu, jíž chee sloužiti liga kelto-latinsko-slovanská. Řeč Čerepa Spiridoviče byla přijata bouřli- vým potleskem za nekonečných ovací. Pan Gervilie ve skvostné řeči mluvil o užitečnosti seskupení národů latinsko-kelti- ckých a slovanských a také jeho řeč provázena byla bouřlivým potleskem. Ještě několik řečníků vystoupilo pak na tribunu. Po každé řeči hrála vojenská hudba. Pan Gérville-Réache uveřejnil dne 1. t. m. v žurnalu »L' Eelaire« úvodní článek »L' Union celto-latine-slave«. Gérville-Réache pojednáváo svých předběžných srovnávacích studiích ob- chodu hlavních zemí skupiny celto-latinsko- slovanské a obchodu v hlavních zamích anglo- saských. Přesvědčil se, že první skupina v tom ohledu je mnohem slabší. Shledal, že ve svě- tovém tržišti mnohem mocněji rozvinuje se ob- chodní činnost Anglosasů, nežli činnost Celto- Slovanů. Pokrok anglosaského obchodu jest čtyřikrát až pětkrát větší. Nutno dobře pozoro- vati přednosti a výhody Anglosasů, kteří neustále nechávají ostatní národy pozadu. A p. Gérville-
#63 alto_textblock #63
Z Cařihradu se oznamuje: Zprávy z Tehe- ranu vypravují o rozčilení, jaké tam vzbudily anglické přípravy k útoku na Persii. Místokrál indický, lord Curson, podal prý anglickou vlá- dou již schválený plán výpravy. V Persii se domnívají, že Angličané použijí nynějších ne- snází Ruska, aby podobně jako v Tibetu opa- třili se i v Persii. Záminku k zakročení v Persii poskytuje jim attentát, podniknutý lidmi, Angli- čany zjednanými na konsula anglického; konsul ovšem vyvázl bez pohromy. Perský šach obrátil se o radu do Petrohradu, a dostalo se mu odpo- vědi, aby se případnému postupu Angličanů opřel zbraní, že ruská pomocv časse dostaví! Dle mínění Per- šanů přitrhne anglická výprava po moři do Ben- der-Abasu, odkudž zamíř na Sejdabad, Bahra- med a Guadar do jihovýchodní Persie. Peršané pilně zbrojí; s těmito přípravami souvisí i za- držení francouzské lodi „Paquet“ na žádost anglického zástupce v Dardanellách, jež vezla pro Persii 20.000 beden náboje. Současně se oznamuje, že do Petrohradu přibylo mimořádné perské poselstvo, v čele s Rizou chánem.
#64 alto_textblock #64
K souboji Déroulěda s Jaurěsem. Souboj mezi Déroulědem a Jaurěsem, o jehož nekrvavém průběhu přinesli jsme již telegra- fiekou zprávu, odbyl se za zvláštních okolnostl. Ač jest souboj zákonem zakázán ve Francii nve Španělsku, zavolal si guvernér španělský Dérou- leda a sdělil mu, že nie nevykoná k zamezeni souboje a k jeho umluvení, kdyžtě tento konati se bude na půdě francouzské, třeba těsně př samé hranici španělské. Vláda francouzská šla ještě dále a dovolila Déroulédovi k účelu souboje vstup na půdu francouzskou, ovšem jen právě pro chvíli souboje, Byltě Déroulěde toliž zároveř s Marcelem Habertem právě před deseti lety odsouzen pro »spiknuti proti státu« k vyhnanstv na deset let (vyzval při pohřbu presidenta repu- bliky velitele vojenského, chytnuv koně jeho za uzdu, aby místo do kasáren vtrhl do paláce elysejského) a teprve 18. t. m. bude vyhnanství to u konce. Stoupenci souboje mohou býti zajisté po- vděčni tomuto legalisování souboje vládou fran- couzskou, jest ale otázka, zda se tím spokojí veškeré strany franeouzské, kdyžtě jediný parla- ment má právo, zrušiti zákonná ustanovení proti souboji. Zvláště ale můžeme býti zvědavi, jak se k tomuto porušení zákona Combesovým mini- sterstvem zachová zvláště strana socialistická, nejrozhodnější odpůrkyně souboje a zároveň věrná podporovatelka vlády. Nepochybné ale také u ní zvítězí tentokráte oportunism nad zásadnost
#65 alto_textblock #65
Z úřadních zpráv. Věstník učitelský. Ve schůzi českého odboru školní zemské rady dne 6. t. m., ustanovení byli na měšťanských školách: ředitel Václav Kudláček v Milevsku a Jindřich Koníř v Kou- řimi: — učitelkami Antonína Korešova v Čes. Budějovicích, Růžena Hovorkova v Milevsku a Pavla Rouskova v Hořicích: — účiteli: Vine. Dudárek v Česk. Budějovicích, Ad. Linhart v Týně nad Vlt.a Jos. Hozman v Sušicích; na obecných školách: řídícími učiteli a správci škol: Václav Fleischman v Minicích a Jan Vávera v Budenicích (Slaný), Karel Dvořák na Hříškově (Louny). Jan Hrdina ve VšeradicíchHořovice). Josef Kouba v Ostružně a Jan Klecan v Nezamyslicích (Sušice), Aug. Juda v Kalu a Josef Šeps v Újezdu (Nová Paka), Karel Bílek v Podhořanech (Čáslav), Jan Rybín v Počinovicích a Jakub Martinek ve Slaňkově (městysi, Domažlice) Josef Barlušek ve Voselně, Josef Bezecný v Římově a Frant. Růžička v Jivně (České Budějovice); — katechety: Frant. Hůrský v Čes. Budějovicích. Emanuel Manle na Král. Vinohradech a Frant. Simon v Nuslích; — učitelkou I. tř.: Marie Palečkova v Domažlicích; — učiteli I. tř.: Vlad. Klobasa ve Vrbně (Louny), Josef Pešek v Dřevčicích (Karlín), Josef Dejl ve Smíradech (Nový Bydžov), Jos. Vrána v Rudolfově, Jan Popel v Čes. Budějovicích a Frant. Rys v Hluboké (Čes. Budějovice), Jan Kohout v Nuslich (Král. Vinohrady), Ant. Sál ve Staré Pace, Josef Slánský v Milovicích a Lad. Horáček v Hoři- cích (Nová Paka), Jan Balek v Bohušovicích (Roud nice) a Hugo Svéda v Dobřichovicích (Smíchov); — učitelkami Il. tř.: Ot. Svobodova v Česk. Bu- dějovicích, Anna Voráčkova ve Světlé nad Sázavou, Kamila Hynkova a Kateřina Krejčova v Lounecha Miloslava Nachmanova v Nové Pace: .— učiteli II. tř.: Josef Klepl v Pecce (Nová Paka), Tom. Von- drovic v Loučimi a Josef Holeček v Koutech (Do- mažlice). Místa učitelská ve školním okresu českobudějovickém: učitelky I. tř. na dívčí škole v Čes. Budějovicích; učitelů II. tř. v Čes. Budějovicích (na chlapecké) a Rudolfově. Žádosti o 7. prosince.
#66 alto_textblock #66
povné a ie
#67 alto_textblock #67
9lo r
#68 alto_textblock #68
nd čini J káže bílou ajemnou. Všude ko koupi.
#69 alto_textblock #69
Veliká obrázková kni- ezounké ohrázky. ha s pěknými verái Vydání tištěné na silném papíru K 1.60, po- štou K 1.80, na lepence, nezničitelné K 4.— poštou K 4.30. 26659 Na skladě u všech knihkupeů. A. Storch syn, knihkupectvi a antikyariát blíže Celetné ulice
#70 alto_textblock #70
Výlet automobilem, ale s malým Skvostná obrázková kniha, zvlášté Ulnyielll. pro chlapce. Vydání tištěné na papíru K 1.60, poštou K 1.80. Na silné le- pence, nezničitelné, K 4.—, poštou K 4.30 Račte žádati o jich predložení. V Praz9, na staroměstském ná- městí čís. 20.
#71 alto_textblock #71
ZA VÁNOČNÍ DAR
#72 alto_textblock #72
hodí se výborně
#73 alto_textblock #73
VBRANE SPISY V.HALK
#74 alto_textblock #74
v snížené ceně
#75 alto_textblock #75
místo K 21.80 pouze K7
#76 alto_textblock #76
l s porten.
#77 alto_textblock #77
Téměř 3000 stran. 8 svazků.
#78 alto_textblock #78
Jen nevázané! Obstará každý knihkupec i
#79 alto_textblock #79
Nakladatelství Dr. EDUARD BRÉBR A SYNÍ v Praze-ll
#80 alto_textblock #80
v Taníchi č. a.
#81 alto_textblock #81
26541