#1
alto_textblock
#1
8. prosince 1904.
#2
alto_textblock
#2
I. Příloha „Národních Listů
#3
alto_textblock
#3
k čislu 339.
#4
alto_textblock
#4
Strana9.
#5
alto_textblock
#5
Politické zprávy domáeí.
#6
alto_textblock
#6
V Praze, 7. prosince. (Úspěch zakro
čení z německé říše.) „Slowo Polskie
přináší podrobnější zprávu o zakročení něme
ckého velevyslance, generála hr. Wedla u hr
Goluchowského proti novému školnímu zákonu
v Uhrách. Dle zprávy „Slowa“ hr. Wedel ozná-
mil hr. Goluchowskému, že německá vláda ne-
chce se sice vměšovati ve vnitřní věci uherské,
ale přes to nemůže zatajiti, že silně probuze-
ného národního citu v Německu musí se do-
tknouti bolestně, bude-li schválen nový školní
zákon, jímž se mají pomaďařiti národní školy
21/2 mill. uherských Němců. Proto německá
vláda musí prý city svého národa bráti do počt
a prostřednictvím hr. Goluchowského raditi
vládě uherské, aby upustila od provedení no-
vého školního zákona. Hr. Goluchowski slíbil,
že podá uherské vládě zprávu o sděleni Wedlově,
a slibu svému dostál. Hr. Tisza při prvém se-
tkání s německým vyslancem neopomine všal
projeviti podivení, že se německá vláda vmě-
šuje v čistě vnitřní věci uherské. Pokud pak se
týče reorganisace národního školství v Uhrách,
Německo a zvláště Prusko nemají vůbec práva
formálně ani fakticky si stěžovati do nového zá-
kona. Uhři mají prý právo upraviti si své škol-
ství, jak jir se líbí. Nikomu do toho nio není,
jako nikomu nebylo nic do toho, když pruská
vláda vyloučila polský jazyk ze škol poznan-
ských a dává tělesně trestati děti, když se
„Otčenáš““ modlí polsky.
Připomínka školní soustavy pruské a udá-
lostí ve Vřesně silně prý popudila německého
vyslance. Přetrhl rychla rozhovor s příliš ohni-
vým hr. Tiszou a podal o všem podrobnou
zprávu císaři Vilému II., na jehož přímý rozkaz
zakročil u hr. Goluchowského. Následek onoho
raportu byla čilá korrespondence mezi Berlínem,
Vídní a Peští, až konečně — tak aspoň tvrd
„Sl. Pol.“ — hr. Tisza odvolal osnovu školníh
zákona, předloženou již sněmovně.
Ponechávajíce lvovskému listu odpovědnost
ze tuto zprávu, poznamenáváme, že v uherských
listech nebylo nikde dosud sděleno, že by vláda
hr. Tiszy osnovu školního zákona skutečn
chtěla odvolati. Tisza odvolal sice dne 15. listo-
padu všechn y vládní předlohy a návrhy, mimo
jiné tedy také osnovu školního zákona, aby
mohla ihned započíti rozprava o Danielovu ná-
vrhu na zostření jednacího řádu, ale prohlásil,
že všechny ony vládní návrhy svým časem zase
obnovi.
Z Krakova, 6. prosince. (Ze „Slovan-
ského klubu“.) Poslední schůze čilého kra-
kovského „Slovanského klubu“ věnována byla
padesátiletému jubileu literární činnosti ruskéh
literárního historika A. Pypina, který jest tak
čestným doktorem university jagellonské. Vý-
znam Pypinův pro literaturu ruskou i ostatn
literatury slovanské vylíčil velmi sympatickyp.
Siedlecki; rozhovoru, jenž se rozpředl po před-
nášce, zúčastnili se prof. Zdiechowski, Aug.
Sokolowski a j. Na počátku schůze bylo sděleno
že Konst. Wolodkowicz zakládá v Krakově mě-
síčník „Swiat slowiaňski“, jenž za redakce
dra. Felixa Konečného bude orgánem klubui
na konci schůze pak dr. Heck připomenul, že
v Plzní slaví právě tyto dni literární jubileum
prof. F. A. Hora, horlivý pracovník na poli
česko-polské vzájemnosti. Slovanský klub posla
prof. Horovi telegraficky pozdrav.
#7
alto_textblock
#7
Politické zprávy zahraničně.
#8
alto_textblock
#8
Réache mluví o dobách budoucích zápasů ve
světě hospodářském a obchodním, z nichž
vyjde vítězem ten národ, jehož expansivní síla
nejvíce vzroste dobou. Budiž to výstrahou pro
národy latinsko-celto-slovanské.
Národové tito v zájmu své existence mus
pracovati, aby dobyli zpět půdu ztracenou, aby
pak byli schopni čeliti mocnému konkurentu
i když nedosáhnou vítězství, aby aspoň udrželi
rovnováhu potřebnou pro jejich další rozvoj.
Proto je důležito, aby každá součást Unie-celto-
latinsko-slovanské podrobila své poměry obchodní
důkladnému zpytování a uvědomivši si své
zvláštní potřeby, přizpůsobila je všeobecnému
zájmu, jehož úspěch bude i jejím úspěchem.
Každý člen Unie musí sledovati dvojí taktiku
rozmnožení své vlastní moci a zmenšení místa
působnosti odpůrcova.
Gérville-Réache vidí v koloniích superioritu
obchodní skupiny anglo-saské. Ve skupině celto-
latinsko-slovanské je v popředí obchod Francie
Italie, Belgie, Hollandska a Ruska, jehož rozvo
obchodní je úzce spojen s jeho unii a národy
latinskými.
»Sledujeme ideu,« píše francouzský posla-
nec, »založení přátelského skupení zemí celto-
latinsko-slovanských. Nemyslíme, že by bylo
těžší její uskutečnění nežli založení alliance
francouzsko-ruské. Proto chceme spolupůsobit
s ligou celtickou, latinskou a slovanskou. Vylo-
žíme program, cíl a prostředky tohoto velkého
díla ve sehůzi organisované v Sorbonně 4. pro-
since za podpory vynikajících mužů z Francie,
Italie, Belgie, Španělska, Ruska a zemí balkán-
ských. Vůdčí myšlenkou je seskupení všech
zemí celtických a slovanských kolem Francie
Ruska. Chceme utvořit sjednocenou skupinu
pro mír, pokrok a lidskou solidaritu všech ná-
rodů milujících Francii a Rusko.«
V »Patrii« píše obšírně o líze kelto-slovan-
ské p. Massard, jenž popisuje schůzi jako
skvělou a okázalou. Její vážnost byla zvýšena
přítomností vynikajících osobností politických
bývalých ministrů a zástupců národů slovan-
ských a keltických. Pan Gérville Réache vy-
ložil v krásné řeči účel a program ligy slovan-
sko-latinsko-keltické.
Kolem Francie a Ruska musí se sdružiti
národové spřátelení a spříznění, aby hospodářsky
i národně čelili společnému nepřiteli: pangerma-
nismu. »Vlastenectví je hybnou silou našeho
velkého podniku. Chceme posilniti své vlasti
v zápase proti hospodářské moci německé, stále
rostoucí.« Řečník též vylíčil nebezpečí imperia-
listických projektů Chamberlainových, jenž mluví
o odstranění národů slabých a nadvládě národů
silných a mocných. Přirozeným vývojem udá-
losti stává se, že Italie a Portugalsko spojí se
se sesterskou Francií. V Americe sdružují s
kolonie původu keltického a generál Bolivar.
zakladatel Colombie, zabýval se myšlenkou latin-
ské konfederace, zahrnující státy Nového světa,
jež by se spojily s latinskou unií na staré pev-
nině. Národové tito představují ohromnou
agglomeraci.
Je celkem 110 míllionů gallo-latinů, 149
mill. Rusů a 38 mill. ostatních Slovanů, což
činí úhrnem tři sta millionů duší. Tato sku-
pina znamená obchod 50 milliard, její armády
obnášejí 1,200.000 mužů v míru, 719 millionu
mužů v době válečné. Jaká moc může vzdoro-
vati této síle? Již v r. 1900 byla utvořena liga,
združující Kelty francouzské, svýcarské, belgické,
skotské a irské. V r. 1902 se utvořila alliance
francouzsko-irská. Při zmínce o této allianci
ozval se v sále hlas: »Ano, Rusko a Franci
osvobodí Irsko!« V r. 1903 bylo utuženo bra-
trství francouzsko-italské a v r. 1904 města
Cadix, Barcelona a Madrid poslaly pozdrav špa-
nělského národa Francii.
#9
alto_textblock
#9
Angličané proti Persii,
#10
alto_textblock
#10
po tolikerých nedůslednostech Jaurěsovy skupiny
to ani nepřekvapí.
Do francouzského města Hendaye, kdež se
souboj konal, příjel Déroulěde po automobilu
z přístavního města severošpanělského San Seba-
stianu, kdež vyhnanství svoje tráví. Policejní
komisař prozkoumal jeho průkaz ministerského
souhlasu k svobodnému vstupu na půdu fran-
couzskou a souboj odbyl se pak — tak říkaje
— za protektorátu úřadního. Sledovalo ho četné
franko-španělské publikum, mezi nímž bylo i hojně
fotografů. Déroulěde vrátil se pak pěšky na špa-
nělskou půdu opět do vyhnanství.
#11
alto_textblock
#11
Česká společnost pro veřejné
zdravotnictví
#12
alto_textblock
#12
pořádala dne 1. prosince v místnostech českéh
klubu ženského schůzi pro své členy a hosty, na níž
majitel sanatoria pro nemoci duševní a nervovép
dr. Šimsa přednášel „O léčení a právní ochraně du
ševně chorých“
Schůzi, která navštívena byla více nežli stem
účastníků, zahájil předseda společnosti zdrav. rad
dr. Záheř proslovem, v němž obrátil zřetel shro-
máždění na dvě enunciace, které se staly v posledn
době a sice na přednášku prof. Hueppeho dne 16
listopadu 1904 v německém spolku pro záležitosti
města Prahy, pak na článek zdrav. rady dra. Altschula
ve zdravotní zprávě říjnové „Bohemie“ a oznámil.
že stanovisko své k enunciaci Hueppově, týkající se
zdravotnictví obce pražské, sdělí veřejně na schůzi
společnosti na leden určené.
Článek zdrav. rady dra. Altschula je dostiučině-
ním společnosti české, neboť konstatuje existenci dvou
českých společností pro veřejně zdravotnictví, která
právě je důkazem, že ve veřejnosti české hojně je
zájmu a porozumění pro otázky zdravotnické. Se
svou radou však, kterou dále pan rada společnostem
našim udílí, aby všímaly si příčin tvfu, přišel pozdě,
neboť věnuje-li pozornost činnosti jejich, musil věděti.
že ve společnosti přednášel prof. hygieny dr. Ka-
brhel v r. 1900 „O některých choulostivých bodech
v zásobování vodou“, zdrav. rada dr. Záhoř a vrchní
inženýr Heinemann „O pražské kanalisaci“, v roce
1903 okrosní lékař dr. Procházka „O epidemii tyfu
břišního v Praze v r. 1902—1903“, že společnost tedy
tyfem a otázkami s ním souvisejícími se obíralaa
obírá. Žel, který p. rada vyslovuje nad uím, že jed-
nání společnosti o otážkách zdlavotnických neúčastní
se jako v sousední Germanii starostové a členové
správ obcí, musíme sdíleti a přiznati se, že výtka
ta je oprávněna a že i bolest nad skutečností tou
mírněna je nadějí, že v blízké době uzříme hlav
a činitele samosprávy činnou účasť bráti na jedná ních
a zájmech společnosti.
Po stručném nástinu činnosti a referování o dvou
nových úspěších zdravotnictví: ustanovení školních
lékařů a projektu dispensáře pro luberkulosní. před
nesl dr. Šimsa své théma o léčení a právní ochraně
duševně chorých.
Přednášející ukázal, jaké byly názory o dušev
ních nemocech za starověku, jaké bludy panovaly ve
středověku, a jak pon.alu šířily se správné pojmy
o podstatě duševních chorob a jich léčení v novo-
věku. Až do poloviny předešlého století nebylo řeči
o léčení choromyslných, neznali jiné pomoci, než je
zavírati do vězenských cel a nebezpečné poutati ře-
tězy a okovy. Rokem 1798, kdy psychiatr Pinelv
Palíži první sňal pouta duševně chorým a rokem
1838, kdy Conolly v Anglii zavedl do ošetřování jich
ošetřovací systém volnosti „non restain“, zahájena
nová epocha, která k pádu přivedla obrácené názory
dřívější. U nás v Rakousku r. 1798 postavil císal
Josef II. pověstnou věž „Narrenthurm“ ve Vídnía
teprve r. 1840 sňal v ní okovy nemocným dr. Viša-
nik. V Praze měli jsme vždy poměry lepší a proli
ostatním zemím vzorné. Roku 1823 byli nemocní již
v klášteře sv. Kateřiny, r. 1840 měli jsme vzornou
budovu korridorovou, vyvinuté ústavní hospodářství,
r. 1880 olevřeli jsme v Dobřanech první moderní
ústav, největší ve střední Evropě. Od té doby rostou
ústavy kvapem, vyvíjí se utěšeně léčba duševně cho-
rých a země nepoštačují stavěti úslavy. Ale vzdon
tomuto pokroku chová cbecenstvo stále odpor a před-
sudky proti ústavům pre choromyslné, které pro ně
nepře -aly posud býti blázinci.
Na ochranu nemocných je celá řada zákonitých
opalření: Nemocní musí příněsti lékalské vysvědčení
a chorobopis musí býti oznámen do 24 hodin soudu,
jest vyšetřován soudní komisí a 2 lékaři za účelem
ustanovení opatrovníka, příbuzní mají právo i ne-
vyléčeného nemocného vzíli si domů, ústavy jsou
přehlíženy úřadně od okr. hejtmanství, místodržitelství
i zem. výboru.
Psalo se mnoho o reformě zákona o choro-
myslných, vítána anketa znalců, kteří měli podat
vládě návrhy, ale většina těchto narazila na veliký
odpor v kruzích odborníků a vyvolala řadu proti-
návrhů.
Přednášející vyzývá přítomné, aby šířili správné
názory o ústavech a zejmena aby sami neuživalia
všude bojovali proti názvu „blázen“ a „blázinec “
neboť tím veřejnost, která proti ústavům a lékařům
tak je nedůvěřivá a podezžívá, sama nejvíce choro-
myslné poškozuje a uráží.
Po přednášce usneslo se shromáždění, aby pr
nebezpečí, které kouření mládeže v sobě má, podána
byla petice k zemské školní radě, zdravotní raděa
poslanecké sněmovně království českého, aby celo
váhou své autorily působily, aby vydán byl zákon,
kterým by se prodej tabáku, doutníků a cigaret osobám
16. rok věku nepřekročivším trestal
#13
alto_textblock
#13
Za levné ceny
výše nejrůznější
koupíte originály
#14
alto_textblock
#14
nn
nal nánasn
Dora ma nejcennejsí aarek vanoen
#15
alto_textblock
#15
Prof. los. Laclna
#16
alto_textblock
#16
Celé dílo v osmi
Česká Kronika. e
jak 600 illustra-
49 K. (Též na splátky.)
Starověk, bo-
Obecná Kronika. n
brož. 17 K,
váz. 20 K. Středovek tež s četnými illustr. ve dvou
dílech, brož. 26 K, váz. 32 K. Třetí díl Novověk vy-
chází v sešitech (Též na splátky.)
Henryk Slenklewicz;
#17
alto_textblock
#17
A. Brázdy
Fr. Engelmüllera
St. Hudečka
Fr. Kupky
2669
V. Olívy
Art. Scheinera
a j-
v hojném výběru (skizzy, pastely, akvarely.
kresby) a ve skvostných rámechv
nakladatelství
knihkupectví
#18
alto_textblock
#18
cemi. Broz. 36 K. váz.
#19
alto_textblock
#19
Díla Sienklewiczova úplná, nezkrácená
#20
alto_textblock
#20
Ohněm a mečem. I. dil trilogie, illustr.
v
Olívou. Brož. 10 K, váz. 12 K 40 h. — Potopa
II. díl trilogie, illustr. V. Černým. Brož. 11 K 20 h.
váz. 14 K 80 h. — Pan Volodyjovski. I
díl trilogie, illustr. V. Černým. Brož. 4 K 40 h, váz-
5 K 60 h. — Křižáci. Histor. román. Brož. 10K
8 h, váz. 14 K 88 h. — Guo vadis. Román z doby
Neronovy. Nádher. illustr. Adr. Minardim. Brož
9 K 60 h, váz. 13 K 20 h. — Rodina Pola-
nieckých. Společenský román, illustr. V. Černým
Brož. 7 K 60 h, váz. 10 K. — Bex dogmatu.
Psychologický román. Brož. 3 K 80 h, váz. 5 K
Cestopisná dila: Listy z cest. Brož. 2 K 64h.
váz. 3 K 80 h. — Listy z Ařriky. Brož. 2 K
52 h. — Dojmy z cest. Brož. 1 K 30 h. Obě po-
slední v jednu knihu váz. 5 K 4h. Z Drobných
spinů Šienkiewiczových vyšlo dosud 13 svazků.
#21
alto_textblock
#21
Hejda Tuček
v Praze, II., Karlovo nám., 26.
Návštěva za účelem prohlednutí obrazů vítána
#22
alto_textblock
#22
1! Nádherné dílo!!
Skvostné tabule barvotiskové.
#23
alto_textblock
#23
ORNAMENT.
#24
alto_textblock
#24
= Sborník slohových ozdob všech období umění. =
#25
alto_textblock
#25
lan Havlasa
#26
alto_textblock
#26
100 tabulí velkého 4 s
1400 barevnými obrazy
a mnoha sty obrazy v textu. Napsal JULIUS SKU-
HRAVY. Vychází v sešitech (asi 40——45) po 75 hal.
Na skladě ve všech knihkupectvích. 2621i
#27
alto_textblock
#27
Tatranské povídky.
#28
alto_textblock
#28
str
— vodou.
#29
alto_textblock
#29
Brož. K 390, váz. K 5 80
#30
alto_textblock
#30
Mimo lásku i nenávist.
#31
alto_textblock
#31
Nakladatel I. L. KOBER v Praze, Vodičkova ulice.
#32
alto_textblock
#32
Brož. K 3.60, váz. 5.
#33
alto_textblock
#33
Pod skalnatými štíty
#34
alto_textblock
#34
Brož. K 3.30, váz. K 510
#35
alto_textblock
#35
Případy skoro neoby-
#36
alto_textblock
#36
Nádherné dary
#37
alto_textblock
#37
Čejné. Brož. K 240, váz. K 420.
Dr. Servác Heller
#38
alto_textblock
#38
OBRAzY
#39
alto_textblock
#39
za nejlevnější ceny
v závodě s uměl. obrazy, zreadly a ráme
#40
alto_textblock
#40
Válka z r. 1866 v Če-
#41
alto_textblock
#41
OTTO NOWAK
Praze, Ferdinandova tř. č. 6, proti spořitelně
#42
alto_textblock
#42
Skvostué illustr. vyd. váz. 9 K. Menš
Chacn. vydání neillustrované, brož. K 4.50
váz. 6 K.
F. Klement (Qnido Mansvet):
nádherné, illustrované dílo ce-
aleStVna, stopisné se skvost. illustr
Brož. K 13.80, váz. 18 K.
#43
alto_textblock
#43
Právě vyšlol
#44
alto_textblock
#44
Právě vyšlo
#45
alto_textblock
#45
Charles Dlckenst
#46
alto_textblock
#46
Životo-
David Copperfield.
mán au-
humoristy evropského. Brož
2670
#47
alto_textblock
#47
Mladá matka.
#48
alto_textblock
#48
to
#49
alto_textblock
#49
nesluvnějšího
11 K 60 h, váz. 14 K
#50
alto_textblock
#50
VeteI, Sbírka cestopisných spisů:
#51
alto_textblock
#51
Pravé rady českým ženám jak při vstupu do
stavu manželského, tak v těhotenství, při porodua
ožetřování děcka. — Poučení o čmýře, postupu tého-
tenství a šestinedělí. — Kterak docíliti lze snadný
porod. — Děcko a jeho ošetřování. — Kojení a umělí
výživa. — Nemoci věku dětského.
Dle mnoholeté vlastní zkušenosti napsal
Dr. L. Svoboda.
S20 vyobrazeními.
Cena velice obsáhlé knihy pouze 3 K 20 hal., v celo-
plátěné původní pěkné vazbé 4 K. poštou franko o 30h
více, rekomandovaně o 60 hal. více, kdo obnos předem
poštovní poukázkou zašle.
Na skladě v každém knihkupectví, zejména
u nakladatele Rudolfa Storoha, knihkupoe
v Karlíně.
26644
#52
alto_textblock
#52
Dem let na Sachalině. Brož. K 5.40, váz.
6.40. — Neznámá země. Brož. K 5.40, váz.
K 6.40. — Skizzy ze Švédska. Brož. K 1.80,
váz. K 2.80. — Mrtvé město Pompeje
Brož. 1.80, váz. K 2.80.— Po stopách Mlaurů.
Brož K 9.50, váz. K 12.50. — Z potulek po
Mandžursku. Brož. K 4.—, váz. K 5.—
#53
alto_textblock
#53
Dostati lze v každém knihkupectví, jakož iv
Nakladatelství E. Beauforta v Praze.
#54
alto_textblock
#54
darujte dítkám jednu z uvedených
obrázkových knih.
#55
alto_textblock
#55
KJežlsku
#56
alto_textblock
#56
NOVINKY:
#57
alto_textblock
#57
NOVINKY:
#58
alto_textblock
#58
Čtrnáct
Průpovídky pro člperné dítky. venoýe
moderní malbou provedených obrazů, před-
stavujících různé zjevy, které okolnostmi staly
se předmětem upřímného úsměvu. Cena k
1.70, poštou K 1.90.
#59
alto_textblock
#59
Čtrnáct nejlepších bajek
Bajky RBSopov), světoznámého tohoto spi-
sovatele, zdobené krásnými obrázky. Cena k
1.70, poštou K 1.90.
#60
alto_textblock
#60
Krásná,
Čti povídání, hleď malování. vělee a
záhlá obrázková kniha s verši E. Krásno-
horské. Na lepence, nezničitelné. Cena
K 4.—, poštou K 4.30.
#61
alto_textblock
#61
Dvě veli-
Rýmy a šprýmy mezí Svyml. ce pěké
obrázkové
Vtipná kaše pro děti naše. ahy. Tk
a obrázky upraveny jsou v rebusy. Velmi žer-
tovné. Cena každé knížky 70 h, poštou 80 h.
#62
alto_textblock
#62
V Praze, 6. prosince.
Schůze ligy kelfoslovanské.
Ve velkém sále pařížské university » Sorbonny«
konala se v neděli dne 4. t. m. první slavnostní
schůze ligy keltoslovanské. Účastenství bylo
značné. Na estradě zaujali místo: František
Carnot, poslanec, Bauquier, poslaneca
předseda ligy francouzskovlašské, Flourens,
poslanec a býv. ministr zahraničních záležitosti,
Ouillaine, místopředseda a býv. ministr
námořnictví, Lourties, senátor a býv. mi-
nistr, předseda ligy francouzskošpanělské, Pavel
Doumer, poslanec a býv. ministr, Emih
Massard,městský radní a člen zakladatel
ligy keltoslovanské, Dupret, belgický senator,
Rafael Labra, španělský senator, De Me
Carthy Reach, předseda unie francouzsko-
skotské, Tresič Pavičič, poslanec na
sněmu dalmatském, Raqueni, sekretář ligy
francouzskovlašské atd. Mezi přílomnými pozo-
rovati bylo také generála Marcotta, velitele
vojenské školy v Saint Cyru, zástupce vojen-
ského velitele pařížského, zastupujícího generála
Thibaudina, množství důstojníků pařížské
posádky a velký počet žáků školy polytechnické
a sainteyrské.
Generál Ricciotti Garibaldi zaslal
telegram: »V poslední chvili nedovoluje mi stav
mého zdraví zúčastniti se, jak jsem doufal,
prvé schůze ligy keltoslovanské, které děkuji
za laskavé pozvání. Pozdravuji v díle, jež sle-
duje, znamení nové doby, které zastaví nešťastný
vliv onoho hrozného roku (1871). Věřte, že
jsem vždy připraven pro služby Francii. Generál
Ricciotti Garibaldi«.
Pan Čerep Spiridovič, čestný před-
seda ligy, zahájil její jednání za provolání
slávy Rusku obširnou řečí, v níž ličil význam
velkého skupení národů slovanských, latinskýeh
a keltických kolem Ruska a Francie. Řečník
nadšeně mluvil o spolku Ruska s Francií.
v němž je položen základ pro ideu, jíž chee
sloužiti liga kelto-latinsko-slovanská.
Řeč Čerepa Spiridoviče byla přijata bouřli-
vým potleskem za nekonečných ovací.
Pan Gervilie ve skvostné řeči mluvil
o užitečnosti seskupení národů latinsko-kelti-
ckých a slovanských a také jeho řeč provázena
byla bouřlivým potleskem.
Ještě několik řečníků vystoupilo pak na
tribunu. Po každé řeči hrála vojenská hudba.
Pan Gérville-Réache uveřejnil dne 1. t. m.
v žurnalu »L' Eelaire« úvodní článek »L' Union
celto-latine-slave«. Gérville-Réache pojednáváo
svých předběžných srovnávacích studiích ob-
chodu hlavních zemí skupiny celto-latinsko-
slovanské a obchodu v hlavních zamích anglo-
saských. Přesvědčil se, že první skupina v tom
ohledu je mnohem slabší. Shledal, že ve svě-
tovém tržišti mnohem mocněji rozvinuje se ob-
chodní činnost Anglosasů, nežli činnost Celto-
Slovanů. Pokrok anglosaského obchodu jest
čtyřikrát až pětkrát větší. Nutno dobře pozoro-
vati přednosti a výhody Anglosasů, kteří neustále
nechávají ostatní národy pozadu. A p. Gérville-
#63
alto_textblock
#63
Z Cařihradu se oznamuje: Zprávy z Tehe-
ranu vypravují o rozčilení, jaké tam vzbudily
anglické přípravy k útoku na Persii. Místokrál
indický, lord Curson, podal prý anglickou vlá-
dou již schválený plán výpravy. V Persii se
domnívají, že Angličané použijí nynějších ne-
snází Ruska, aby podobně jako v Tibetu opa-
třili se i v Persii. Záminku k zakročení v Persii
poskytuje jim attentát, podniknutý lidmi, Angli-
čany zjednanými na konsula anglického; konsul
ovšem vyvázl bez pohromy. Perský šach obrátil
se o radu do Petrohradu, a dostalo se mu odpo-
vědi, aby se případnému postupu
Angličanů opřel zbraní, že ruská
pomocv časse dostaví! Dle mínění Per-
šanů přitrhne anglická výprava po moři do Ben-
der-Abasu, odkudž zamíř na Sejdabad, Bahra-
med a Guadar do jihovýchodní Persie. Peršané
pilně zbrojí; s těmito přípravami souvisí i za-
držení francouzské lodi „Paquet“ na žádost
anglického zástupce v Dardanellách, jež vezla
pro Persii 20.000 beden náboje. Současně se
oznamuje, že do Petrohradu přibylo mimořádné
perské poselstvo, v čele s Rizou chánem.
#64
alto_textblock
#64
K souboji Déroulěda s Jaurěsem.
Souboj mezi Déroulědem a Jaurěsem, o jehož
nekrvavém průběhu přinesli jsme již telegra-
fiekou zprávu, odbyl se za zvláštních okolnostl.
Ač jest souboj zákonem zakázán ve Francii nve
Španělsku, zavolal si guvernér španělský Dérou-
leda a sdělil mu, že nie nevykoná k zamezeni
souboje a k jeho umluvení, kdyžtě tento konati
se bude na půdě francouzské, třeba těsně př
samé hranici španělské. Vláda francouzská šla
ještě dále a dovolila Déroulédovi k účelu souboje
vstup na půdu francouzskou, ovšem jen právě
pro chvíli souboje, Byltě Déroulěde toliž zároveř
s Marcelem Habertem právě před deseti lety
odsouzen pro »spiknuti proti státu« k vyhnanstv
na deset let (vyzval při pohřbu presidenta repu-
bliky velitele vojenského, chytnuv koně jeho za
uzdu, aby místo do kasáren vtrhl do paláce
elysejského) a teprve 18. t. m. bude vyhnanství
to u konce.
Stoupenci souboje mohou býti zajisté po-
vděčni tomuto legalisování souboje vládou fran-
couzskou, jest ale otázka, zda se tím spokojí
veškeré strany franeouzské, kdyžtě jediný parla-
ment má právo, zrušiti zákonná ustanovení proti
souboji. Zvláště ale můžeme býti zvědavi, jak
se k tomuto porušení zákona Combesovým mini-
sterstvem zachová zvláště strana socialistická,
nejrozhodnější odpůrkyně souboje a zároveň
věrná podporovatelka vlády. Nepochybné ale také
u ní zvítězí tentokráte oportunism nad zásadnost
#65
alto_textblock
#65
Z úřadních zpráv.
Věstník učitelský.
Ve schůzi českého odboru školní zemské
rady dne 6. t. m., ustanovení byli
na měšťanských školách: ředitel
Václav Kudláček v Milevsku a Jindřich Koníř v Kou-
řimi: — učitelkami Antonína Korešova v Čes.
Budějovicích, Růžena Hovorkova v Milevsku a Pavla
Rouskova v Hořicích: — účiteli: Vine. Dudárek
v Česk. Budějovicích, Ad. Linhart v Týně nad Vlt.a
Jos. Hozman v Sušicích;
na obecných školách: řídícími
učiteli a správci škol: Václav Fleischman
v Minicích a Jan Vávera v Budenicích (Slaný),
Karel Dvořák na Hříškově (Louny). Jan Hrdina ve
VšeradicíchHořovice). Josef Kouba v Ostružně a Jan
Klecan v Nezamyslicích (Sušice), Aug. Juda v Kalu
a Josef Šeps v Újezdu (Nová Paka), Karel Bílek
v Podhořanech (Čáslav), Jan Rybín v Počinovicích
a Jakub Martinek ve Slaňkově (městysi, Domažlice)
Josef Barlušek ve Voselně, Josef Bezecný v Římově
a Frant. Růžička v Jivně (České Budějovice); —
katechety: Frant. Hůrský v Čes. Budějovicích.
Emanuel Manle na Král. Vinohradech a Frant. Simon
v Nuslích; — učitelkou I. tř.: Marie Palečkova
v Domažlicích; — učiteli I. tř.: Vlad. Klobasa
ve Vrbně (Louny), Josef Pešek v Dřevčicích (Karlín),
Josef Dejl ve Smíradech (Nový Bydžov), Jos. Vrána
v Rudolfově, Jan Popel v Čes. Budějovicích a Frant.
Rys v Hluboké (Čes. Budějovice), Jan Kohout
v Nuslich (Král. Vinohrady), Ant. Sál ve Staré Pace,
Josef Slánský v Milovicích a Lad. Horáček v Hoři-
cích (Nová Paka), Jan Balek v Bohušovicích (Roud
nice) a Hugo Svéda v Dobřichovicích (Smíchov); —
učitelkami Il. tř.: Ot. Svobodova v Česk. Bu-
dějovicích, Anna Voráčkova ve Světlé nad Sázavou,
Kamila Hynkova a Kateřina Krejčova v Lounecha
Miloslava Nachmanova v Nové Pace: .— učiteli
II. tř.: Josef Klepl v Pecce (Nová Paka), Tom. Von-
drovic v Loučimi a Josef Holeček v Koutech (Do-
mažlice).
Místa učitelská ve školním okresu
českobudějovickém: učitelky I. tř. na dívčí
škole v Čes. Budějovicích; učitelů II. tř. v Čes.
Budějovicích (na chlapecké) a Rudolfově. Žádosti o
7. prosince.
#66
alto_textblock
#66
povné a ie
#67
alto_textblock
#67
9lo r
#68
alto_textblock
#68
nd
čini J káže
bílou ajemnou.
Všude ko koupi.
#69
alto_textblock
#69
Veliká obrázková kni-
ezounké ohrázky. ha s pěknými verái
Vydání tištěné na silném papíru K 1.60, po-
štou K 1.80, na lepence, nezničitelné K 4.—
poštou K 4.30.
26659
Na skladě u všech knihkupeů.
A. Storch syn, knihkupectvi a antikyariát
blíže Celetné
ulice
#70
alto_textblock
#70
Výlet automobilem, ale s malým
Skvostná obrázková kniha, zvlášté
Ulnyielll. pro chlapce. Vydání tištěné na
papíru K 1.60, poštou K 1.80. Na silné le-
pence, nezničitelné, K 4.—, poštou K 4.30
Račte žádati o jich predložení.
V Praz9, na staroměstském ná-
městí čís. 20.
#71
alto_textblock
#71
ZA VÁNOČNÍ DAR
#72
alto_textblock
#72
hodí se výborně
#73
alto_textblock
#73
VBRANE SPISY V.HALK
#74
alto_textblock
#74
v snížené ceně
#75
alto_textblock
#75
místo K 21.80 pouze K7
#76
alto_textblock
#76
l s porten.
#77
alto_textblock
#77
Téměř 3000 stran.
8 svazků.
#78
alto_textblock
#78
Jen nevázané!
Obstará každý knihkupec i
#79
alto_textblock
#79
Nakladatelství Dr. EDUARD BRÉBR A SYNÍ v Praze-ll
#80
alto_textblock
#80
v Taníchi č. a.
#81
alto_textblock
#81
26541