#1
alto_textblock
#1
Ročnik XXXXIV.
#2
alto_textblock
#2
V Praze, v úterý dne 6. prosince 1904.
#3
alto_textblock
#3
Číslo 337.
#4
alto_textblock
#4
Na ranní a odpol. Ilsty
předplácí se-
v Praze v alminislrael
na měsic
ns čtvrt leta . . . . 6 K —
s dvojí donáškoa
na něsí
7ki
n čtvit leta.
ve sliaich: 2 K 30h
na měsíe . . .
Poštou:
za něsjo,. . . . . . 3 K 80h
na čtvrt lela
s dvoji zisllkoe
a měsí
n čtrrt leta . . . 11 K so
#5
alto_textblock
#5
V arobném prodejit
ranní číslo o sobě . . . ma 6
nazk
odpoledni
Ve fillalkách na venkovšt
ranní čáslo. . . .
vdpolední . . . . . . . . 5h
Inserá t
plati se hotevě papřed.
Předplacení a inserty přijímá ndmini-
strace v Marianské ulici č. 3
#6
alto_textblock
#6
Tam nacházají se též redakee
tiskárna a ozpedicu „Národnich Listě“
Rukopisy so nevracejí.
#7
alto_textblock
#7
Válka.
#8
alto_textblock
#8
L. Z Petrohradu, 3. prosince. (Pov
telegr. od zvl. zpravodaje »Národních Listů«.)
Jest rozhodnuto, že na dálný Východ
poslána bude ještě i třetí eskadra,
sestávající ze šesíi obrněneů,
tří velkých křižáků a deseti
torpédovek. Dva obrněnci byli
hotovi, takže mohli odplonti zárovei
již s loďstvem Rožestvenského, ale
byli v Kronštatu zadrženi. Zapředeno
vyjednávání za účelem koupě něko-
lika nových lodí.
Z Berlína, 5. prosince. »Local An-
zelger« oznamuje z Mukdenu: V každé
chvíli jest nový útok na celé čáře
zeela blízkým, Dosavadní šarvátky
měly pro Japonce jen účel vyzvěděti
rozlohu a sílu ruských posic, což se
s velkými obětmi nyní podařilo (.
Proslýchá se, že Japonci nejen nedo-
stali žádných posil, nýbrž odeslali
ještě vojsko k Port Arturu.
(Ostatní telefonické a telegrafické zprávy viz
na straně 3.)
#9
alto_textblock
#9
Opposiční hnuti v Uhrách roste
#10
alto_textblock
#10
Pýcha předchází pád. A s pýchou asiat
ského padišaha vypjal se dne 18. listopadu mi
nisterský předseda uherský Štěpán Tisza
když v poslanecké sněmovně uherské na pře
kvapenou opposici vzkřikl: „Dosti té komedie!“
— což bylo napřed smluveným heslem, za
kterým vládě oddaná většina v minutě šmahem
přijala pověstný drakonický jednací řád
Danielův, jimž lze každou opposici násilně
umlčet, načež Tisza opatřiv si již dříve k tomu
královský reskript, rázem uzavřel zasedání sně-
mu uherského. —
Tenkrát honosil se Tisze zpupně a trou-
fale na schůzi svých stoupenců v Pešti, že prý
jeho čin celý národ maďarský nadšeně schvál
jako č:n spásy a výsměchem, ba pohrdá.
ním odbýval rozhořčené protesly opposičních
poslancův, mluvě o nich jako o katilinářských
existencích, kteří strojili prý vlasti uherské jen
hanbu a záhubu, které ale prohlednuvší lid
nyní zajisté svým hněvem smete a rozdrtí.
Opojen frenetickou pochvalou svých stvůr, po-
enlebníků a lidí, kteří se přidávají vždy a všude
„ke straně, která drží koste“, oznamoval
Tiszay že se nyní rozjede po zemi uherské, aby
nejméně ve dvaceti veřejných schůzích vyzval
národ za soudce mezi sebou a obstrukeí. —
Avšak dnes, kdy neprošlo od násilného činu
Tiszova než pouhých 17 dnův, již sebevědo-
mému, troufalému „vítězi“ notně spadl
hřebínek jeho nebetyčné pýchy a kuráže
husarské. Neboť přese všechno růžové líčení
vládních listův peštských i vídeňských, nemůže
již býti o tom pochybnosti, že převážná většina
uvědomělého lidu maďarského — Tiszu
jeho násilnictví proti opposici roz-
hodně zatracuje, ba vášnivě proklíná. A Madar
umí klít! —
A není to snad jen obecný, v politice méně
obeznalý a více citem než rozumem ovládaný
lid maďarský, jenž povstává z kraje do kraje
proti „rdousiteli svobodného slova“ ve sněmu
uherském, nýbrž jest to z valné části ne-
odvislá vlastenecká intelligence,
která odpadává šmahem po činu Tiszově od
strany vládní, aby rozhojníla tábor spojené oppo-
sice. Hned po 18. listopadu vystoupilo z vládni
strany neméně než 23 poslancův, mezi nimiž
nejpřednější státníci a nejpopulárnější magnáti
maďarští, jako Andrássy, Szell, Vlasics, Da-
ranyi, Hedik, Karolyi a j. v., což zasadilo
Tiszovi notnou mravnou ránu. Následovalo
semknutí se všech opposičních stran
frakcí k nesmiřitelnému boji proti sveřepému
násilníku, zavázavších se vespolek přísahou, že
nového jednacího řádu, jakožto protizákonně
spáchané zvůle naprosto dbáti nebu-
dou a s Tiszou v žádné vyjednávání a v žádný
kompromiss nevejdou.
Ale nade vše to asi nejvíce zaráží Tiszu
rostoucí ta bouře nevole občanstva po širém ven-
kově, kde opposice koná jedno shromáždění lidu
za druhým — včerejší neděle ve třiceti mě-
stech, kdežto vládní poslanci troufaji si mluviti
ke svým stoupencům jen při zavřených dveřích
a za ochrany pandurův. Však zkusil to Tisza
sám nejlépe dne 1. prosince v Rábu, kdež
musil povolati na svou ochranu nejer policiia
vojsko, které ho přece nemohlo ochránit před
zuřícím lidem, rozbivším mu kamením okna
kočáru, v němž ujižděl ze své schůze na ná-
draží. Den na to byl Tisza povolán na sly-
šení ke králi do Jedlové a jakkoliv dal svými
officiosy horlivě vyvracet zprávy, že panovník
nejevil nad stavem věcí v Uhrách uspokojeni,
přece mu odtud odpadla chuť k dalším řečni-
ckým výletům na venek a raději shání si od-
tamtud blahopřejné deputace k sobě do Pešti.
V jeho vlastní straně pak, kterou před 18 dny
byl nadchnul takovou bojovností a sebedůvěrou
vilěznou, že by byla pro něho do ohně skočila,
vypadá to den ke dni zimomřivěji a pochmur-
něji. Pochybnost a nedůvěra »krádá se v její
řady, co den se šeptá o novém odpadliku zejtřka,
hádá se na toho i onoho, na př. na Arpáda
Szentiványia, jenž netají se svou roz-
mrzelostí a jenž by asi neodešel sám . .
Zkrátka, věci stojí dnes tak, že v tomtéž
Rábu, kamž troufal si Tisza 1. prosince, v na-
ději, že ho šmahem dobude, byli včera, 4. pro-
since, Apponyi a Košut přivítáni nesčet-
nými zástupy hned na nádraží a doprovázeni za
stálého jásolu do dvorany Lloydovy, kdež slavili
svými tečmi, jimiž polirali Tiszn co nejprudčeji
#11
alto_textblock
#11
pravé triumfy. Ferenc Košut zejmena uchvátil
ohromné shromáždění touto žalobou: „Hrabě
Tisza svým počínáním zničil důvěruv
právní řád a tím otřásl samými zá-
klady ústavy naší. Násili může zvítězit.
avšak pravda a právo žijí věčně!“ Hr. Appo-
nyi opět hlásal: že není z panujících zlořádů
jiného vykoupení nežli opravou arozšíře-
ním volebního práva pro sněm
uherský. Podobně ostře vyznívaly včerejší
opposiční tábory a schůze lidu v Debrecíně.
kde mluvil stařičký dějepisec Thaly, v Szentesi.
Kaleči, Paasu, Duna-Földvaru, Jageru, Novém
Sadu atd., kdežto liberálové vládní zmohli se
pouze na tři schůze: v Nitře, Vag-Ujhely a Preš-
purku, kde ministr Hieronymi lámal kopí za
svého kollegu Tiszu vynášením jeho zásluha
omlouváním jeho činu ze dne 18. listopadu, jako
prý činu nezbytného pro záchranu parlamentu
a tím pro záchranu uherské ústavy a životních
zájmů národa maďarského. Hledí tedy pan mi-
nistr Hieronymi násilný skutek Tiszův omlou-
vati jesuitským: „Účel posvěcuje prostředky!“
Leč nauka ta se většině maďarského národa na-
prosto nezamlouvá! Neboť předně nevěři, že
by opposici bylo šlo o zkázu a záhubu sněmu
uherského a za druhé se táže, proč Tisza ne-
hleděl se s opposicí vlasteneckou vyrovnat po
dobrém, bez protržení práva? Proč uhodil
zbůhdárma a svévolně na dráhu násilí,
o níž nikdo neví, kde skončí? —
Dnes čítá spojená opposice 167 poslancův
a s 23 dissidenty 190 hlasův. Naproti tomu
strana vládní sevrkla se již na pouhých 220
hlasův. Stačí, aby ještě pouhých 15 poslancův
od nich adpadlo a Tisza má po většině
#12
alto_textblock
#12
musí jít.
#13
alto_textblock
#13
Politické zprávy domácí.
V Praze, 4. prosince. (Hr. Vojt. Dzie-
duszycki o situaci.) Nový předseda
polského kola rozmlouval s redaktorem »Frem-
denblatlu« o nynější politické situaci a stanovisku
polského kola. Hr. Dzieduszycki shledává, žese
mraky, jež po kolik let zastíraly parlamentní
nebe, počínají trhati a že jimi pronikl již slabý
paprsek naděje. Za takový paprsek naděje má
to, že v úterý dojde opět na schůzi roz-
počtového výboru, což prý je úspěch
který se ovšem nemůže přecenovati, ale také
se nemá podceňovati. Řečník opakoval pak mí-
nění, jež vyslovil již v poradě klubovních před-
sedů, že totiž mezi návrhy nouzovými a zatím-
ným rozpočtem panuje přirozené junetim a proto
obě předlohy musejí býti projednány rozpočtovým
výborem. Nouzový výbor může rozdělovati
povolené podpory, ale peníze na ty podpory může
povoliti pouze výbor rozpočtový. Pokud se ob-
strukce týče, řečník nenáleží k těm optimistům,
kteří mají obstrukci již za překonanou, nicméně
soudí, že bude možno letos do Vánoc vyříditi
aspoň předlohu nouzovou a refundaci. Po Vá-
nocích pak, byť bylo nutno opět se broditi pil-
nými návrhy, sněmovna přece bude pracovati.
Bude pracovali pomalu, ale až se bude blížit
léto, projedná vše, co bude pokládáno za nezbytne
nutné.
»Za té nálady, jaká nyní panuje mezi vo-
liči — mínil hr. Dzieduszycki — jest nemy-
slitelno, aby některá strana nechala uzavřiti
několikaměsíční zasedání, v němž by se nevy-
konalo pranic. Ovšem nesmí se také druhá
strana stavěti na stanovisko přikrého odmítání.
Němci dnes vědí, že obnova železného
kruhu pravice, před níž se stále ještě jeví
obavy na německé levici, náleži do říše
bájek. Avšak také Čechové vědí, že pro
Poláky nic neleží (ak daleko, j a ko
spojení s Němei proti nim (Čechům).
Proto doufáme, že nikde nebude pochybovatio
upřímnosti našich intencí, když se snažíme pro-
klestiti dráhu parlamentní dělnosti. V našem
parlamentě vzmáhá se již přesvědčení, že
dbá-li se zájmů státních, mohou se půjčky po-
volovali jedině parlamentem.« Hr. Dzieduszycki
zakončil hovor poznámkou, že uzdravení parla-
mentu závisí od toho, kdy zvítězí rozum
Rozum jest prý však dáma, která se nerad
zdržuje v říši politiky.
Z Brna, 5. prosince. (Prohlášení bar.
Offermanna.) V dnešním „Tagesb.“ baron
Offermann vysvětluje své politické stanovisko a
vzhledem k bouři, kterou mezi Němci způso-
bila jeho parlamentní řeč, prohlašuje, že v rát
mandát svým voličům. Baron Offer-
mann praví v prohlášení, že svou řečí chtěl při-
spěti k rozřešení politováníhodné parlamentní
krise. Jako Němec původem i smýšlením, jest
prý dalek toho, aby chtěl poškozovati zájmy
svého národního kmene. „Poněvadž však chci
jako Němec bydleti a setrvati ve státě rakou-
ském, který se mi zdá ohroženým nynějšími
národními spory, vyslovil jsem se — praví dále
baron Offermann — pro národní mír a po př-
padě pro založení nové, stát udržující strany, ja-
kožto modus vivendi.“ Vládu dra. Körbra, vy-
světluje dále, podporoval proto, že změna ve
vládě přinesla by zisk odpůrcům, pro Němce
však by měla škodlivé následky. Ježto však vidí.
že se svou řečí dostal do rozporu se stranou,
ke které dosud náležel, vrátí mandát, svěřený
mu na základě programu pokrokového, voličům
t. j. brněnské obchodní komoře.
#14
alto_textblock
#14
Politické zprávy zahraničně.
V Praze, 5. prosince.
#15
alto_textblock
#15
K souboji Déroulda s Jaurčsem.
Zdálo by se skorem, že se pan Jaures po
prvním rozrušení rozmyslil a že se mu pak nějak
do souboje nechtělo. Deville a Augagneur telegra-
fovali aspoň Déroulědovi, že porušil prý pravidla
soubojová tím, že novým telegramem Jaurěsa
poznovu urazil, za druhé, že zvolil za svědka
Marcela Haberta, jenž následkem své vzdálenosti
#16
alto_textblock
#16
může býti teprve osmý den na místě. Žádají
prý tudíž Déroulěda, aby své svědky uvedl s nimi
do 48 hodin ve spojení, jinak . . . Jen touto
náhle opět pojatou nechutí k souboji můžemesi
vysvětliti, že muž, kterýž dosud, jako Jaurěs, ze
souboje vůbec posměšky si tropil, nyní tak
puntičkářsky drží se domnělých a jistě vedlejších
pravidel soubojových. Jinak v pravdě druhý
telegram Děroulědův byl přímo vynucen stylisaei
Jaursovy depeše a její publikací veřejnou, na
kterouž bylo nezbytno odpověděti.
Za druhé pak, staly-liž se po urážce do
24 hodin kroky k zavedení souboje, nebyla byni
doba Sdenní k jeho provedení jak řada předeho-
zích případův ukazuje, nijak neobvyklá, zvláště
když jest přirozené a pochopitelné přání Dérou-
lédovo, aby přítel jeho Habert, který od le
sdili jeho vyhnanství, tuto čestnou roli po jeho
boku přijal. Připadala tedy věc tak, jakoby
Jaurěs hledal zadní dviřka, když se byl zklamal
v očekávání, že vyhnanství Déroulédovi vůbec soubo
znemožní. Jedinou výtku lze činiti Děroulědovi
polud jen, že nezamiti vůbec souboj s mužem,
kterýž jako Jaurěs věděl o denunciantské orga-
nisaci gen. tajemníka Grand Orientu Vadecarda
a kterýž dokonce se denunciantství i ve veřejné
schůzi sněmovní zastal, ač i řada nesociali-
stických stoupenců vládních se s denunciací
stotožniti netroufala. Denunciantům a obrancům
denuneiantův netřeba prokazovati čest souboje.
Habert ostatně neposkytl záminku, by se
od souboje upustilo: pospíšil si a jak Déroulěde
již telegraficky sdélil svědkům Jaursovým, bude
místo v 8 dnech z Brusselu snad již dnes v San
Sebastianu. Do Brusselu prý se po souboji již
nevrátí i zůstaně nepochybně v San Sebastianu
po boku Déroulědově až do konce jich vyhnan-
ství. Ostatně pro připad, že by Habert včas ne-
dojel, vyhlédl si již Děroulěde za svědka obec.
radu pařížského pana Gallia, po případě pana
Devillerse, již by na místě jeho úkol sekun-
dantský přejali. Také na místě svědka Jaurěsova
Aegagneura v poslední chvíli nastoupil Gerault-
Richard. Telegramy sděli nám zajisté ještě télo
noci, zdaž již Jaurěs do San Sebastiana dojel
a při kterých sekundantech na konec setrvá
rovněž dojde-li na souboj ještě dnes.
Dlužno dodati o druhém telegramu Dérou-
lédově, svrchu vzpomenutém, že lidový tribun
francouzský projevil v něm podiv, že Jaurěs
eítí se teprve nyní uražen, kdežto ho byl už Dé-
roulěde po jeho první řeči o Elsasku nazval
polovičním zrádcem. Pravda jest, dodal Dérou-
léde, že Jaurěs od své porážky na socialistickém
sjezdu v Amsterodamu jest ve špatné náladě a
tisni a že by statečným nějakým geslem rád
opět své voje rozohnil. Přes to vše prý ale on.
Déroulěde, souboj přijímá.
Ve Francii nemine ostatně téměř dne, aby
nebyl sveden nějaký souboj neb ostrá aspor
srážka mezi některým denuncovaným důstoj-
níkem a mezi svobodně-zednářským jeho uda-
vačem. Tak v Montelimaru zpolíčkoval v sobotu
z téže příčiny podplukovník Martin vydavatele
»Journalu de Montelimar«, Burrona. Zároven
choť důstojníka, protože on sám nesmí psáti do
novin, poslala do listu toho zasláno, v němž
prohlašuje, že manžel její není revolucionářem,
nýbrž republikánem z přesvědčeni
»Figaro« a »Gaulois« pokračují v otisko-
vání denunciantských raportů proti důstojníkům,
aby ukázali celý rozsah udavačské organisace
ministersko-zednářské. Guyot de Villeneuve má
prý ještě 8000 takých denunciantských listků
jež vesměs mají býti uveřejněny.
#17
alto_textblock
#17
Říšský sněm německý o rozpočtu
Z Berlina, 5. prosince. (C. - B.)
Dnes pokračováno v jednání o rozpočtu. Post
dr. Spahn (střed) mluvě o rakousko-německé ob
chodní smlouvě pravil, že Rakousko-Uhersko se mýli.
myslí li, že zaručíme mu právo největších výhod
v tom případě, kdyby k tarifní smlouvě nedošlo
(Hlučný souhlas.) Třeba bychom byli politicky tak
úzce spojeni a naše politické cíle byly úplně sou-
hlasny, nemůžeme se založenýma rukama beze všebe
připustiti, abychom byli vydání na pospas Rakousko-
Uhersku, které chce z nového jednání toliko samo
obchodně-politické výhody vyzískat. (Souhlas.) Potom
promlouvá o řeči presidenta Roosevelta ve Wash ing
tonu, který prohlásil, že v Americe jest každé vy-
znání rovnoprávno. Naproti tomu nulno konstatovali
že v Německu nejsme ještě tak daleko. Připomínám
jen zákon o jezovitech. (Souhlas v středu.) V lippské
olázce může sněm plným právem vysloviti říšskému
kancléři své uznání za rychlé a uspokojivé vyřízení
této záležitosti. Přecházeje pak na nový branný
zákon, prohlašuje, že strana jeho bude pro tento
zákon jen tehdy hlasovati, bude-li v komisi pro-
kázáno, že vydání, spojené s novým branným zá-
konem, bude možno hraditi očekávanými, zvětšenými
příjmy říše. (Souhlas.)
Posl. Spahn brojil proti týrání vojáků, při
mlouval se za veřejnost vojenských soudův a zave
dení poslaneckých diet.
Posl. Bebel vytkl, že říšský sněm nebyl svolán
ku povolení mimořádných výdajů afrických. Nynější
rozpočet je nejhorší ze všech dosavadních vinou
samovolné politiky vládní. Na kulturní potřeby není
peněz. Vláda pokořila se sama finanční i obchodní
politikou, již Bapermann zahájil porušením ústavy
a jednacího řádu (Řečník je volán k pořádku.,
Z pamětního spisu o jihozápadní Africe soudí, že t
země nestojí za přinešené oběti. Klaočan, to blátivé
hnízdo, s ojí nás nesmírné milliony a nepotřebujeme
ho. Dvouletě vojenské služby třeba již pro stav
financi. Přimlouvá se za obecné snížení branné
služby na rok a cvičení mužstva od mladosti v po-
chodech, střelbě a tělocviku. Jízda nemá v bilanci
žádného významu a také třeba, aby její stejnokřoj
byl levnější. Konečně protestoval proti výdajům nu
loďstvo, jež říši velice tíží. Pohřešuje výkladu hr
Bülowa, jenž sám dokazuje, že neváží si říšského
sněmu. Avšak dobře je, že svou rozmluvou s angli-
ckým novinářem upokojil veřejné mínění Anglie, že
nezbrojí se proli Rusku. Tolo by prý neuzavřelo
Německem obchodní smlouvy, kdyby nebyl
v úzkých. Třeba-li nových daní, ať zavedou se
z příjmův a jmění, aby se pomohlo velkoprůmyslní-
kům od zlata, v němž tonou Kam se podějeme.
když jiz teď není peněz na vydržování říše. Jaký to
šílený system? (Hluk v pravo, pochvala v levo.)
Rusko za takého systemu říti se ke spáse celého
světa i ruského národa. Jeho převaha v politiceje
zničena, vojenský prestiž na 10letí ten tam, ale li
bude svoboden. O 100. výročí bilvy u Jeny ať žal
#18
alto_textblock
#18
střední Prusko, německý národ ne, neboť zrodil se
z této porážky. Rozhodčí smlouvy na všech stra-
nách ale president Roosevelt jedním namočením
péra podpisuje pozvání na konferenci míru i před-
lohu o velkém rozmnožení loďstva. Prodejem lodía
děl osvědčili jsme velmi laxní neutralitu k Japon-
sku, ale kraloveckým procesem nádeničili jsme pro
Rusko. Bezcharakternost a zbabělost charakterisvje
panující třídu. (Smích v pravo; pochvala mezi soci-
álními demokraty)
Kancléř hr. Bülow polemisuje s Beblem pravil
že pro jeho vývody vláda bude podporovati pokojne
snahy. Sociální demokracie nechce neutralitu ve vý
chodoasijské vojně, nýbrž vojnu s Ruskem, za niž
by pro ni kvetla pšenice? Lichá je dychtivost po
odvetě za rybářský parnik Sonntagu, neboť na něm
nebyl nikdo — raněn a škoda čini 3065 mk. Radilo
se mi, bych poslal hned loďstvo z Kronštadtu. Nač
to rozčilování.? Vy (sociální demokraté) protestoval
jste, když jsme z kročili ve Venezuele a byli jste
zběsilí, když jsme byli v Číně, ale chovali jste se
pokojně, když povstali Hereři na Němce. Podezřívaji
Německo, že chce seštvat Anglii s Ruskem. Diví se.
že Bebel nesouhlasí s vývody ministra vojenství.
V rozmluvě s Baschefordem jednalo se o vypletí
koukole, jejž angličtí žurnalisté chtěli nasít na pol
německé politiky. Naše loďstvo jest obranně. Sotra
který rozumný člověk přál by si vojny mezi Něme-
ckem a Anglii. Troufá, že vzájemný !pokojný poměr
bude zachován. Mezi Herery má se zavésti civilní
správá rozšířena, osadní úřad má se státi vrchním
říšským úřadem a organisace osadní branné moc
má se změnili. Pro zavedení poslaneckých diét ne-
uvedly se důvody, aby se otázka ta hned řešila. A
vyhradí se době pozdější. Výdaje na vojsko a ná
mořnictvo nejsou ještě nejvělší. Pojišťovací premie
něco přes milliardu pro bezpečnost národa, jenž vy-
dává 3 milliardy k duchovním účelům není tuze
velká (Pochvala.)
Zejtra se bude v rokování pokračovati.
#19
alto_textblock
#19
Sbor obecních starších král. hlav
města Prahy
#20
alto_textblock
#20
svolán byl na včerejší odpoledne ke dvanácté letošnl
řádné schůzi, pro niž jednou opět jevil se ve veřej-
nosti zvýšený zájem, patrný v obsazení galerie a lože.
Zájem ten vzbuzen olázkou, jaká budova má být po-
stavena na obecním pozemku u Prašné brány, zda
represenlační dům anebo druhé české divadlo. Zále-
žitost jasná všem obecním starším, neboť jednotlivě
kluby a sdružení konaly o tom porady a i hlasován
předběžné, na zkoušku, bylo provedeno. Pro stavbu
representačního domu většinou hlasů vyslovila se
společná komise finanční i technická a tentýž návrh
většinou hlasů byl přijat ve schůzi městské rady.
zbývalo tudíž pouze rozhodnutí sboru obecních star-
ších. Rozhodnutí toto očekáváno s napjetím. neboh
oba názory maji značný počet stoupenců a podporo
vatelů: i representační dům i druhé české divadlo.
Ale záležitost včera ještě nebyla vyřízena. Mnoho řeč-
níků pro i proti se vystřidalo a ještě jich zbylo n
příští schůzi mnoho. Mnoho nového debala nepřinesl
— vždyť otázka representačního demu už tak podrobně
byla probrána v předešlých poradách!
Starosta p. dr. Srb zahájil schůzi o 1/45. hod
odpolední. U presidia oba náměstkové pp. dr. Gro
a slav. Seifert. Lože a galerie velmi četně navští-
veny. Po sdělenich presidiálních, o věcech známých
z měslské rady, přihlásil se ke slovu ob. st. pan
Soukup. Sděloval, že tabulka, nesoucí jméno veli-
kého Slovana Pavla Josefa Šafaříka na domě č. 1
v Krakovské ulici, byla zakryta firmou německého
sludentského spolku. Majetek ten přešel z ruky české
do rukou německých, řečník však doufá, že pan sta-
rosta bude mit tolik vlivu, aby docíleno bylo toho, aby
i příštím věkům hlásáno bylo, kde žil slavný buditel
národa našeho Pavel Josef Šafařík. Řečník žádá pre-
sdium, aby vše potřebné v té věci učinilo. Nesetká-l
se snad zakročení jeho s výsledkem, navrhuje, aby.
jako se stalo na Malé straně s tabulí školy u Matky
boží Vítězně, před budovu Lese- u. Redehalle v Kra-
kovské ulici postavila obec na chodníku dva sloupy
a na ty aby se připevnila tabule, že v tomto domě
žil P. J. Šafařík a pamětní deska, do zdi zasezená, že
pokryta je tabulí Lese- a Redehalle. — Starosta p. dr
Srb odvětil, že o prvním návrhu přislušné kroky
po přání řečníka zařídí a druhý návrh že předloží radě
městské.
Referent ob. st. p. dr. Prachenský podával
zprávu o výsledku užších voleb do sboru obecních
starších v Holešovicích-Bubnech, kde ve druhém sboru
byl zvolen p. Jan Pešek a ve sboru třetím p. Václ
Varvažovský. Oba pánové byli presidiálním sekretářem
p. Borůvkou do zasedací síně uvedení a starostorp
dre. Srbem přivítáni.
Jednací pořádek byl pak vyřízen se značným
urychlením, neboť veškerou pozornost upoutala jen
záležitost representačního domu.
K účelům assanačním a komunikačním byly za-
koupeny tyto nemovitosti: od Ed. a Boh. Roubalíko-
vých dům čp. 394—III. za 50.500 K; od Jos. Schmieda
dům čp. 395—III. za 68.500 K; od J. Ruthově, Anny
Pelikánové, Hel. Čermákové a Al. Charazimové dům
čp. 854—I. v Kozí ulici za 40.500 K a čp. 1002—I.z
12.800 K; od J. Scharrerové a soudr. domy čp. 895
a 896—I. v uličce Kostelní za 47.000 K: od J. Redischo
a Em. Gerstlové dílec „d“ domu čp. 196—V. v ulic
Rabínské za 9600 K; od G. Bunzla a soudr. dílec „e
domu čp. 203—V. v ulici Nové za 9500 K: od Marie
Pavikovské dům čp. 29—I. v ulici Úzké za 50.000 k
od Anny Zlonické dům čp. 780—I. v Řásnovce za
22.500 K; od K. Mráčka realita čp. 42—VI. ve vý-
měře 2711 čtv. metrů za 82.000 K jednak k rozšířen
ulice Libušiny, jednak ke scelení sadu na strání vyše
hradské.
Zamítnuty byly tylo stižnosti: firmy Umrat
a spol. proti odepřenému povolení k postavení parníhe
kotlu a gradovny v továrně šp. 200 v Holešovicích
Bedř. Herze proti změněným plánům na provedení
domovní kanalisace v čis. 359—VII.; Jarosl. Kubeše
proti nařízenému provedemí oprav domovní kanalisace
Fil. Lederera proti nařízení, aby opravil dlažbu na
dvoře domu čp. 585—III. v Mělnické ulici: J. Achler
proti nepovolenému užívání přízemní komory v čís
211—III. v Nerudově ulici jako bytu; c. a k. vojen-
ského stavebního oddělení v Praze do rozhodnutí v pří
čině zřízení veřejného záchodku u černínských kasá-
ren na Hradčanech.
K stížnosti JUC. K. Židlického ve příčině prove
dení úprav na odvodnění domu čp. 875—II. v ulic
Jindřišské bylo zrušeno řízení a ustanovena nov
komise; vyhověno bylo stížnosti manželů Weinero-
vých a povolena jim lhůta k provedení odkapných
rour v čís. 349 v Libni.
Následovaly volby do různých komisí. Do ko-
mise pro udílení medaillí a diplomů zvoleni pp. Gregon
Č., Havlíček J., Jahn R., Jirousek J., dr. J. S. Novák,
V. Prášek a dr. J. Vlček. — Do městské zdravolní ko-
mise p. dr. Bř. Bouček, — Do dozorčí rady společné
vodárny na rok 1905: náměstkem pp. dr. K. Groša
J. Seifert, dále pp. dr. Al. Baštýř, V. Brož, Lad. Čupr
Em. Fatka, Fr. Chadima, Rich. Jahn, E. Neubert
Ant. Novotný, Vr. Pasovský, Al. Pinz, V. Prášek, v
Romováček, Jan Trnka, F. Voitl, Ad. Zimek a Fr.
Zvěřina.
Po referátu ob. st. p. Červeného byl povolen
náklad 31.760 K na výměnu dvou refrigerátorů a re-
servoiru na vodu teplou ve strojovně ústředních jatek
v Holešovicícn.
Ob. st. p. Vaníček referoval o obnovení pachtu
daně potravní na další tříletí. Dosavadní nájemné
končí 31. prosincem 1904. Obec platila dosud ročně
2,030.000 korun nájemného a žádala nyni za slevu
až na 1,900.000 K, uvádějíc, že hospodářské poměry
se nelepší, počet obyvatelstva se v obvodu čáry ne-
zvětšuje a příimy úřadnictva že byly upraveny. P
#21
alto_textblock
#21
opětné žádosli finanění ministerstvo snížilo pacht daně
potravní na ročních 1,950.000 korun, čímž splněno
dávné přání, jež stále zastával administrátor p. Mellan.
S návrhem na opětné najmulí daně na příští tříiel
sbor obecních starších jednomyslně souhlasil
Městský radní p. Kasalický referoval o pen-
sionování ředitele pražských obecních plynáren p.
Josefa Krosta. Uvedl, že p. Krost narodii se v r. 1840
a v r. 1864 vstoupil jako technický praktikant měst.
úřadu stavebního a hospodářského do služeb obce
pražské a téhož roku jako technický assistent do slu-
žeb praž. obecních plynáren. Po vlastní své žádosti
byl p. Krost dán na trvalý odpočinek od 1. ledna 1905
s požitkem ročních 19.800 K. Na jeho místo dopo-
ručen byl správní radou plynárny p. Pavel Bauše,
vrchní inženýr a správce obecní plynárny v Žižkově.
Týž narodil se v roce 1856 v Hradci Králové a od
r. 1880 je ve službách obce pražské. — Návrhy tyto
jednomyslně byly schváleny. — Starosta p. dr. Srb
při této příležitosti vyslovil uznání a vděčnost p. řed.
Krostovi za veškeré jeho působení na prospěch pod-
niku obecních plynáren, které se staly vzorným ústa-
vem nejen po stránce technické, ale i vnitřním upra-
vením výroby. (Hlučný souhlas.) K podnětu p. starosty
projevili členové sboru díky povstáním.
Jménem správní rady plynáren připojil se k těmto
díkům p. ob. st. Novák, jenž plnou měrou oceni
zásluhy p. řed. Krosta
Po referátu mag. rady p. Mlynáře schválen byl
návrh na povolení dobrovolných kvinkvenálek defini-
tivním účitelkám na českých obecným a měšťanských
školách pražských.
Když pak byl schválen návrh, aby nákledem obce
pražské vydáno bylo dílo dra. J. Teigeho „Základov
starého místopisu pražského“, přikročilo se k vyřízení
posledního odstavce jednacího pořadu
#22
alto_textblock
#22
návrhy ve příčině obecního domu u Prašné brány.
Slarosta p. dr. Srb sděluje, že do schůze pozval
členy dozorstva nad stavbou obecního domu pp. vlád.
radu Šulce a arch. Roštlapila, jakož i projektanty pp.
arch. Polívku a arch. Balšánka, jež představuje sboru.
Referát podával mag. rada p. Hrnčí!, který sdělil,
že rada městská 12 hlasy proti 9 přijala tyto ná-
vrhy a doporučuje je sboru ke schválení: 1. aby na
pozemku obecním u Prašné brány byl postaven dům
dle návrhu lit. V. a povolil k tomu náklad až do tre
millionů korun; 2. aby výpůjčka k tomu byla učiněna
u pražské městské spořitelny a 3. aby rada městská
byla zmocněna v mezích povoleného nákladu stavbu
provésti. V této záležitosti byla praesidiu zaslána po-
dání: od společenstva výčepníků pražských, kteří jsou
proti stavbě domu z důvodů trvalého úbytku hostí
v oststních hostincích; od spolku architektů a inže-
nýrů, aby cetrvalo se při původním usnesení, aby
byl postaven representační dům; podání Th. Charváta,
aby byl blok upraven jako sad; podání anoryma, aby
se dům jmenoval u krále Jiříka z Poděbrad; podání
družstva Národního divadla, sboru Národního divadla,
Tylova sdružení a Ústřední Matice divadelních ochot-
níků, aby staveniště bylo věnováno pro druhé české
divadlo; další podání družstva Národního divadla,
aby jednání bylo odročeno na 14 dnů a v té době aby
veškeré názory byly znalci uváženy
Po referátě podával zprávu projektant p. arch.
Polívka a vysvětloval nový projekt, který je vlastně
pouhou změnou projektu původního. Rozdíl jeví s
v tom, že je upuštěno od dvou velkých schodišť a ve-
stibul že je zmenšen, zbylého mista pak je využito pro
krámy.
Debatu zahájil ob. st. pan Vaníček (proti
stavbě obecního domu) a pravil, že ještě dnes nepo-
važuje za chybu, že obec koupila pozemek u Prašné
brány. Lze očekávati, že tam bude středisko českého
obchodu a živnosti. Také je důležito, aby se Prašné
bráně dostalo architektonického souseda a z ohledů
národních je důležito, aby budova zůstala v rukou
českých. Ale situaci dlužno posuzovovati kromě těchto
také z důvodů finančních a tu má projekt háček. Když
jsme pozemek kupovali, řeklo se, že bude státi pro-
jekt 2.218.000 korun. Později nám byl předložen pro-
jekt, který byl dvakrát tak drahý, a nyní máme
projekt, v němž se stlačuje ráz representační, ale
proto přece stojí o 770.000 korun více. Řečník má
obavu, že se stavba opatří za takový obnos, jaký se
dnes uvádí. Když se projekt zdraží o 30 %, pak hotová
slavba bude státi jistě o 30% více. Dále vyslovuje
pochybnost, že docílí se v domě takové výnosnosti.
Jak výnos klame, je patrno z toho, že nejprve byl
slanoven obnosem 51,000 K z prvého patra a nyní
pouze 31.000 K. Skutečnost snad ještě něco sleví.
Řečníkovi chybí záruka, že rozpočet nebude překročen
a proto bude hlasovati proti návrhům městské rady.
(Souhlas)
Ob. st. p. čr. Al. Baštýf (proti) tlumočí po-
chybnost, že Měšťanská beseda bude platiti 30.000
korun ročního nájmu, neboť míní, že mnoho členů
z besedy vysloupí, poněvadž v representačním domě
není zahrada. Ostatně valná hromada M. B. se o tom
nevyslovila a závazek s obcí neschválila. (Hlas: Výbo
má plnou moc!) O zastavení pozemku proneseny nej-
rozmanitější návrhy, také parlament tam byl na-
vrhován a řečník nadchl se opět pro zřízení sadu
s pěknými arkádami a ukazuje plán, jak by takový
park vypadal. (Pan Březnovský volá: A do prostře
pomník Maškův!) Poněvadž se tedy dosud neví pro
spoustu návrhů, co se má na pozemku stavěti, na-
vrhuje řečník odročení celé záležitosti.
Projektant p. arch. Polívka odpovídá p. Va-
níčkovi a vysvětluje, proč jsou proměnlivé číslice
projektu.
K návrhu p. prof. Horáčka byla stanoven
listina řečníků pro a proti návrhu.
Ob. st. p. dr. Jeřábek (pro) praví, že sta-
novisko našich národních nepřátel proti domu má býti
pohnutkou, aby representační dům se stavěl. Typus
divadla neslušel by Prašné bráně, ačkoliv řečník
uznává důležitost divadla. Vyslovuje přání: aby hlavní
sál byl zřízen jako jeviště, dále aby v representačním
domě byl zřízen sál pro umělecké výstavy a konečně,
aby v podmínkách bylo stanoveno, že fagada budovy
musí míti ráz český. (Souhlas.)
Ob. st. p. prof. Horáček (protí) uvádí, že dne
už ani se nejedná o representační dům. Stačí jen,
podivati se na plány, aby se poznalo, že to nen
žádná monumentální budova. Už se také ani v ná-
vrzích městské rady nemluví o „representačním“ ,
nýbrž jen o „obecním“ domě. Opakuje, že represen-
tační úkoly obce náleží na radnici a když je chce
přesunout na jiné místo, že se k tomu hodí Žofín, jejž
dlužno upraviti. Má pochybnost, že se docilí rozpo-
čteného výnosu a tvrdí, že se tím projektem zatěžuje
poplatnictvo do budoucnosti. Obec má míti důležitější
věci na starosti než přepychové, tak zejmena
v ohledu sociálním. Dlužno uvážiti, jak nedostatečné
místnosli má knihovna a čítárna (Hlas: Ty tam budou
umístěny!) a městská věznice (Hlas: Ta ovšem nikolil
illučná veselost.). Mluvilo se zde o pohnutkách ná-
rodních. Ale my v Praze nepotřebujeme umělých
prostředků soustřeďovacích, my jsme zde ve většině.
Postavením domu nedáme národní raz celé Praze, rázu
toho docílíme tehdy, až Příkop bude český. (Hlas:
právě my chceme začít!) Řečník je pro tichou, klidnou
práci národní, nikoli pro vlastenecké výstřednosti. Ne
ten je vlastencem, kdo své jmění rozmrhá, ale ten,
kdo spoří, zachová a svým dětem opatří dobré bytí.
Poněvadž je zde tolik interessů, je patrno, že zále-
žitost není dosud zralá a proto navrhuje, aby se na
měsíc odročila a aby v té době zvláštní praesidhiální
komise, odborníky doplněná, všechny návrhy uvážila.
Řečník končí sdělením, že je zodpověden svým vo-
ličům, v jichž zájmu názory pronesl. (Souhlas.)
Ob. sl. p. Březnovský (pro) opakuje, co řek
v informační schůzi: že z důvodů národních a vlaste-
neckých je pro postavení representačníhi domu, kde
by měl život český středisko a kde by domovem byl
český obchod a česká živnost. V době, kdy se do
Prahy sjíždějí Němci se všech stran, v době, kdy
Ceská spořitelna přispívá k rozšiřování němeciví v