#1
alto_textblock
#1
Strana 2. Číslo 44.
#2
alto_textblock
#2
KATOLICKÉ LISTY.
#3
alto_textblock
#3
Dne 15 února 1900.
#4
alto_textblock
#4
v uhelných pánvích, němečtí radikálové konečně
vznesou na Wittkovo ministerstvo obžalobu pro
zneužití § 14 Pro počátek, zdá se nám, bude to
dobrého až příliš mnoho.
Pokud se týče osobních změn, kteréž v par-
lamentě nadešly od posledního odročení rady,
dlužno poznamenati, že zemřeli následující členové
panské sněmovny: hr. Hardegg a hr. Ferd.
Deym z pravice; hr. V rints ze strany střední,
potom kn. Starhemberg a svob. pán Lei-
tenberger z levice a konečně dr. Fr. Smolka,
jenž nenáležel k žádné straně. Ve sněmovně po-
slanecké obdržel mandát uprázdněný smrtí
posl. Rogla, člen katolické strany, posl. Griffing
(venkovské obce hornorakouské), po hr Berchtoldovi
ve velkostatku moravském šl. Skene a po posl.
Kolahovi v V. bukovinské kurii poslanec Mik.
Vasilko. Hr. Alfred Coronini, jenž vzdal
se mandátu, byl zvolen poznovu. Za odstoupivší
poslance Adama Dubského a Gustava Adámka
nejsou ještě noví poslanci zvoleni. Na místě tohoto
poslance, který zastupoval města Slaný, Louny,
Kladno, Nové Strašecí, Unhošť, Velvary a Ra-
kovník zvolen bude o volbě, jež koná se dne 20.
t. m., nejspíše kandidát národní strany svobodo-
myslné, dr. Jaromír Čelakovský.
Panská sněmovna konati bude také dne
22. t. m. svou první schůzi a sice o 4. h. odpol.
Denní pořádek: sdělení došlých spisů; představení
se ministerstva; volba jednoho verifikátora; volba
15 členů do výboru národohospodářského, jednoho
člena do výboru rozpočtového a dvou členů do vý-
boru vyrovnávacího.
Gorický sněm bude zasedati, rozumí se samo
sebou, v Gorici a nikoli v Pulji, jak včera bylo
oznámeno následkem nemilého nedopatření, vzni-
klého návalem rychlé práce.
Uherská poslanecká sněmovna konala
dnes schůzi, v níž před přechodem k dennímu
pořádku ujal se slova posl. Fert, aby vznesl na
ministra orby dotaz, mnoho-li pravdy obsahují
různé časopisecké zprávy, že ministerský komisař
Egan, jenž byl jmenován členem výboru pro ru-
sínskou pomocnou akci, promluvil prudkou řeč
proti židovskému vyz nání. Ministr orby
Darányi odpověděl, že nezneuznává velkých
zásluh, kterých Egan si získal o rusínskou akci,
že však musí odporovati doměnce, jakoby vláda
dovolovala šířiti snahy, jež namířeny jsou proti
zásadám rovného práva. (Všeobecný souhlas.) Posl.
Ugron vyzval ministra, aby postaral se o vyti-
štění a uveřejnění řeči Eganovy za tím účelem,
aby veřejné mínění bylo zpraveno o jejím obsahu.
Kdyby pak vyšlo na jevo, že řeč ona obsahuje
něco, co by čelilo proti uherským státním obča-
nům židovského vyznání, potom bylo by potřebí
zaujati vůči tomu určité stanovisko. Kdyby však
řeč obsahovala nějaké projevy, namířené proti ha
ličským přistěhovalcům, podléhala by jinému po-
sudku; neboť proti těmto dlužno se brániti právě
v zájmu státních občanů. (Souhlas.) Sněmovna pak
přešla k dennímu pořádku, t. j rokování o po-
fožce ministerského předsednictví »Gubernium ve
Rěce«. Ministerský předseda Koloman Széll pravil,
že příslušenství Rěky k Uhrám leží mimo každou
pochybnost. (Souhlas.) Každá záležitost Rěky ná-
feží administrativně i zákonodárně před uherský
sněm a uherské zákonodárství. (Všeobecný sou-
hlas.) Uherský zákon platí také pro Rěku, leč
vzhledem ku zvláštním poměrům tamějším chce ho
vláda přizpůsobiti a před vydáním zákona vyslech-
nouti přání obyvatelstva. Ministerský předseda
ohražuje se se stanoviska státní autority proti
koncessi veta, proti uherským zákonům. Takový
zákon odporuje vážnosti národa a uherského státu
vůbec. (Všeobecný bouřlivý souhlas.) Ministerský
předseda schvaluje rozpuštění rěckého městského
zastupitelstva (Hlučný souhlas) a slibuje rozřešení
sporu při současném zachování státní suverenity a
samosprávnosti rěcké. Čím větší bude příchylnost
Rěky, tím mocněji pocítí tato generosní a blahovolnou
mysl uherského národa. (Dlouhotrvající bouřlivý
souhlas. Ministru předsedovi se z mnohých stran
blahopřeje) Příslušný zákon o rozpočtu se pak
přijímá. Po vyřízení několika menších odstavců
rozpočtu odročuje se schůze na zítřek.
V chorvatském sněmě rozdána byla včera
výborová zpráva o srbských peticích, týkajících
se používání srbského praporu, cyrilliky a pak
školy konfesionální. Výbor navrhl resoluci, podle
níž mají všecky tyto petice odstoupeny býti za
účelem studia a podání případných účelných ná-
vrhů vládě. Ohledně upravení konfessionálních po-
měrů srbské orthodoxní církve vyzývá se vláda,
aby podala příslušnou osnovu zákona.
V anglické dolní sněmovně tázal se včera
Gibson Bowler, má-li vláda nějaké informace
o výměně názorů nebo vyjednávání mezi vládou
německou a holandskou ve příčině kooperace Ho-
#5
alto_textblock
#5
landska s Německem ve vývoji velice sesíleného
německého loďstva. Parlamentní sekretář zahranič-
ních záležitostí Brodrick odvětil: »Nikoliv.«
Gibson Bowles přál si dále věděti, zdali
vláda obdržela už souhlas od cizích mocností
k ohlášce stylisované Milnerem dne 26. ledna
1900, jíž se vláda britská zavazuje odepříti Trans-
vaalu uznání konfiskace zlatých dolů. Brodrick
odpověděl, že vláda žádného takového sdělení ne-
obdržela a že také nebyly v té věci vyměněny
s cizími mocnostmi žádné listy. Na další dotaz od
pověděl Brodrick, že vláda ví, že sultán po-
volil koncessi ku stavbě německé dráhy do Bas-
sory a že stavba ruských drah v Asii pokračuje.
Kdyby tam byly však zájmy britské ohroženy,
učiní vláda britská patřičné kroky, aby své zájmy
uplatnila. Hedderwick tázal se pak, zdali
došlo od německé vlády nějaké sdělení, jež bylo
by s to, modifikovati prohlášení někdejšího stát-
ního tajemníka svob. pána Marschala, jenž dne
1. února a 15 října 1895 oznámil velevyslanci hr.
Hatyfeldtovi, že začátkem i koncem německé po-
litiky jest ve smlouvě z r. 1884 předvídané zacho-
vání Transvaalska jako neodvislého státu a zaručení
statu quo ohledně železnic a přístavů v zátoce
Delagojské, dále, může-li parlamentní podtajemník
Brodrick v případě, že by na první otázky odpo-
věděl kladně, říci také, zdali vláda chce podati
informaci, z níž by patrna byla nynější politika
Německa. Parlamentní podtajemník Brodrick
odpověděl, ze vláda neobdržela od německé vlády
žádného sdělení o úmluvě z r. 1884, kteráž sku-
tečně přestala tím, že nadešla válka.
Ruské velevyslanectví v Cařihradě usi-
luje u Porty naléhavě, aby získala prioritního práva
pro případnou stavbu železnic v severní části
Malé Asie. Usiluje o to hlavně z toho důvodu, aby
nabylo náhrady za německou koncessi, týkající se
stavby železniční trati Konia—Bassorah.
V tureckém vojenském zdravotnictví
připravují se vážné opravy. Řídí je profesor Rie-
der z Bonu (kterýž má od pruského ministerstva
vyučování dovolenou) a jeho příručí prof. dr.
Deyke. Jde především o lepší praktické vzdě-
lání vojenských lékařů a o výcvik dosud úplně
scházejícího personálu ošetřovatelského. Ale hlavní
reforma záleží v tom, že bude pořízeno 12 polních
ambulancí pro 12 operujících divisí vojska. Tři
polní ambulance jsou již hotovy.
Dánské západoindické ostrovy. Protože
v cizině byla rozšířena zpráva, že dánskému říš-
skému sněmu podána bude ještě před uplynutím
nynějšího zasedání předloha, týkající se prodeje
dánských západoindických ostrovů Americe za cenu
12 mill. korun, prohlašuje vládní kancelář dánská,
že nikdo ještě za prodání těchto ostrovů nežádal.
Dánská vláda sama chová se v celé této otázce
passivně.
Sněmovna repraesentantů ve Washing-
toně přijala zákon, podle něhož smí vyslané zboží
dopravováno býti na lodi, plující ze kteréhokoliv
přístavu Spojených států do přístavů cizozemských.
Zavraždění členové rozhraničovací bírm-
sko-čínské komise. Člen této komise Scot
oznámil dne 9 t. m., že oba britští členové její,
dr. Kiddle a Sutherland byli v Muang-
hemu zavražděni a britský konsul v Soumanu,
Litton. kterýž patřil také k oné komisi, že byl
poraněn Scott sám zahájil již s čínským jenerálem
Liu vyjednání, jež má za účel potrestání vinníků.
#6
alto_textblock
#6
Zprávy církevní.
#7
alto_textblock
#7
Jmenování. Arcikněz, děkan a farář v Ku-
řími (na Moravě), Fr. Mlčech, arcikněz, děkan a
farář v Lulči, Josef Svoboda a biskupský radaa
profesor náboženství na státní německé reálce v Brně,
Theodor Wolf, jmenováni čestnými kanovníky kate-
drální kapitoly v Brně.
Dílo assumptionistů. Tito řídí spolky sv.
Františka Saleského k rozšíření víry ve Francii, dílo
alumnátů ku přípravě hochů na kněžství (z nich
vyšlo za posledních 10—15 let 400 kněží), ženský
spolek služebnic chuďasů, bratrstvo Nanebevzetí Panny
Marie, spolek Panny Marie Pomocnice. Zvláštní po-
zornosti zasluhuje »dílo dobrého tisku«,
které vydává denníky »La Croix« a »Le Pélerin«
(poutník), týdně 2 mil. výtisků, 104 zvláštní »Croix«
pro departementy po způsobu americkém, kde trest
listů je všude stejná, místní zprávy jsou však různy
pro rozličné kraje (ve 3 mil. výtisků), »Život Svatých«
(500.000 výt. týdně), »Současníci« (50.000 výt.)
dále časopisy: »Cosmos« (vědecký), »Questions
actuelles« (vážné otázky), »Noěl« (Vánoce«, pro
dítky). »Mois pittoresqne« (illustrovaný list pro do-
spělé vzdělance), »Odhalené zednářstvo«, »Nedělní
hovory« a »Konf- rence« (pro dělníky), »Balletin des
Congrégation«, »Bulletin des Missions«, »Echos
d'Orient«, »Echo de Jerasalem«, »La Potit- Bleue,
#8
alto_textblock
#8
dále jiné spisy, jako »Katechismus v obrazích«.
»Dobré školní noty«, encykliky papeže La XIII.a
»Evangelia«, Také zvláštní lidumilnou činnost assum-
ptionisté rozvinuli. Pro 12—15.000 katolických fran
couzkých námořníků vydržují dva parníky jménem
»Sv. Petr« a »sv. Pavel«, ku pomoci tisíců lodiček
v severních vodách atlantského oceánu. Není divu
při této obrovské činnosti, že nepřátelé proti nim
tak brojí.
#9
alto_textblock
#9
Zprávy denní.
#10
alto_textblock
#10
J. M. kníže-arcibiskup olomoucký
dr. Theodor Kohn zamýšlí podle zpráv morav-
skách listů odebrati se do Prahy k návštěvě ndp.
knížete arcibiskupa Lva svob. pána ze Skr-
benských, jejž byl před nedávným časem na bi-
skupa posvětil.
* Oslava osmdesátých narozenin vsdp.
kanovníka Benese Methoda Kuldy. Literární
sekce družstva Vlasť oslaví osmdesáté narozeniny
velezasloužilého kmeta, nestora moravských spisovstelů,
kněze jubilára B. M. Kuldy zvláštním večerem, k ně-
muž připravuje pečlivý program. Večer bude na po-
čátku druhé polovice března. Upozorňujeme již nyní
katolickou intelligenci českou, moravskou a slezskou na
oslavu tuto, připomínajíce, že kněz významu Kuldova
zasluhuje vroucí naší vděčnosti, která o večeru pořá-
daném dojíti má mohutného projevu.
SOleté narozeniny svob. pána Alolse
Pražáka. Dne 21. t. m. slaví svoje 80leié nare ze-
niny bývalý ministr-krajan svob. pán Alois Pražák.
Morava chystá se k důstojné oslavě tohoto vzácného
jubilea.
* K německé organisaei. »Grazer Tag-
blatt« uznává, že německá myšlénka nepokra čuje,
nýbrž prý jde stále zpět; to se děje následkem roze-
rvanosti. Proto navrhuje. aby se všecky německé
strany spojily a zorganisovaly v jednu parlametární
stranu, v níž by zastoupeni byli všichni němečtí po-
slanci s národním programem. Divno nám, že listy
se tímto návrhem obírají, poněvadž není ničím no-
vým. Vždyť německé souručenství jest právě k vůli
tomu založeno, aby Němci v parlamentě jednotně po-
stupovali. Ale této jednotě se nedaří, protože Wolf a
Schönerer by se rádi stali zakladateli velkoněmecké-
strany, která by Rakousko vydala Prusku. A že libe-
rálové nedostanou katolické lidové strany k této orga-
nisaci, jest jim dávno již známo.
Náhrada. Jest znám alespoň částečně boj
chorvatských listů veškerého směru proti chorvatsko-
srbským studiím Josefa Holečka, který se úplně po-
stavil na úzkoprsé stanovisko srbských národních šovi-
nistů, s nimiž sympatisuje hlavně pro jejich pravo-
slaví, zatím co Chorvatům nedopřává práv, protože
jsou výbornými katolíky. Jeho spisy v té věci vydané
vzbudily v celém chorvatském časopisectvu nemalý
odpor, který byl tlumočen dokonce i mladočeskému
klubu na říšské radě, aby také vůdčí jeho orgán
v otázce chorvatsko srbské nezaujímal nepřátelského
stanoviska vůči Chorvatům následkem vlivu Josefa
Holečka, jihoslovanského referenta zmíněného listu,
který zprávy svoje vybírá ze známého »Srbobranu«,
jenž čiší záští ke všemu chorvatskému. Nyní má pan
Holeček náhradu v Rusku. Uveřejňuje totiž článek
Vsevoloda Svjatkovského z »Nového Vremene«
v »Nár. L.«, v němž pisatel chválí jeho práce, zvlá-
ště pro stanovisko srbofilské, které ve všech jeho
pracech se jeví. Doufáme, že je to špatná náhrada
a také nedostatečná omluva proti tolika protestům se
strany chorvatské, která jest ve věci súčastněna a
proto zná lépe poměry, nežli ruský žurnalista, který
na vše pohlíží okem pravoslavného Rusa a nesmíři-
telného nepřítele katolíků.
»Právo Lidu« a assumptionisté. Tento
počestný orgán židovských rabínů píše: »K aféře
mnichů řádu Assumptionistů v Paříži se sděluje: Po-
věstní assumptionisti prodají svůj zdejší dům v rue
de petit Saint-Croix a odstěhují se i se svým ob-
skurním časopejskem »La Croix«, jenž pro zasmání
kolemjdoucích vyložen býval mezi svatými obrázkya
svěcenou vodou v okně téhož domu zrovna proti ve-
řejnému záchodku, do Antverp, kde založí si tiskárnu
a »Maison de la bonne presse« (dům dobrého tisku).
»La Croix« byl čistě pokoutním, v Paříži skorem ne-
známým odpoledním časopejskem, jenž liboval si v úto-
cích nejhrubšího kalibru a ve slohu hnusném. O Hu-
sovi jednou napsal, že »poraženým křesťanům nechal
stáhnouti kůži s těla a natahovati ji na bubny vá-
lečné«. Pro své odpůrce měl jediný titul a sice »Co-
chon« — prase. »Maison de la bonne presse« byl
svého času též zapleten v jistou aféru, která byl
předmětem velikého soudního vyšetřování. Policie
totiž vypátrala, že v domě tom scházelo se v zadních
místnostoch asi 15 žen, které konávaly s velebnými
pány určitou »pobožnost« v Evině kostumu. — Za-
jímavá historie z tábora klerikálů, co?« — Takovým
perfidním způsobem píše list, jenž všelijaké klepy po-
koutních listů přijímá za bernou minci. Toto hanebné