#1
alto_textblock
#1
Ročnſk padesátý třetí.
#2
alto_textblock
#2
V Praze, v úterý 7. října 1913.
#3
alto_textblock
#3
Číslo 275.
#4
alto_textblock
#4
narannavečerní listy
předpláci .
v Praze s administrac
naoměsle.,2 K —
na čtvrt lota Jn 6 K —
sdvojí donáškouz
a měsle
zd. 2 K 34 b
nk člort leta K nl b
na mésie 2 K 90
Postou
mésic .
na čtvrt jeta
na měsie dvojí zásllikot
aa tvrt lota
lsša vuřrojus
#5
alto_textblock
#5
S K no
k
#8
alto_textblock
#8
lzdollmlamiis
#9
alto_textblock
#9
obnol ob ss p
#10
alto_textblock
#10
rvaloe
#11
alto_textblock
#11
cen
#13
alto_textblock
#13
anl
#14
alto_textblock
#14
le
#15
alto_textblock
#15
stdon
#16
alto_textblock
#16
Beiies ohtjetao o
#17
alto_textblock
#17
V drchném prodejíe
rahní čislo o sobě za n
večerní
za 4k
Ve flálkách na venkově
ranni islo . . . . . 10 h
večerni
. .
.
s
Inneráty
plati se hotově napřed-
Předplncení a inserty přijír
administrace v Marianské ul., a
hoz Tam nacházení se tea
redakce tiskárna a szpadina
„Národnich Llutá“
Rukopisv se navranet
#19
alto_textblock
#19
de
1ses mahno
V Praze, 7. října
n EOre sngna mniod no
dosě Merí Vídní a Berlinem stále ještě se
trhají dráty. Čeká se návštěva německého ci-
saře brzy v Schönbrunně, brzy v Konopišti.
a přichází dementi za dementim. Teď již zcela
určitě se počítalo, že buďto bude Vilém I
hostem na lovu u rakouského následníka.
nebo že arcivévoda František Ferdinand do-
stane z Postupimi pozvání na hon, dříve než
zajede nalov do Windsor-Castlu. olšoj e
Ale nebude ze společného lovu s něme-
ckým císařem asi právě tak nic, jako se ne-
potvrdila zpráva o návštěvě německého cí-
saře ve Vídni 25. října.dl-ecšv
A tak víme jen tolik, že ze společného
honu v Springe nebo v Eckartsau nic nebude,
ale za to že počátkem listopadu pojede arci-
vévoda Prantišek Ferdinand se svou chotí do
Windsoru, kde bude hostem anglického krále.
Politické rozladění mezi Vídní a Berlínem
je tedý asi hlubšího rázu. Obě strany dosa-
vadní poměr patrně omrzel. Německo začíná
se ohlížet po klidnějším společníkovi, nežli je
bojovná strana na Dunaji, tím více, že hospo-
dářské zájmy Německa ocitají se často ve
sporu se zájmy rakouského spojence.
V Berlině jsou zvláště rozmrzeni politi-
kou Berchtoldovou, který přiliš si zahrával
s válečným ohněm k vůli mizerné Albanii.
Vídeň ovšem jim namítá, že podle zásad nie-
belunžské věrnosti měli by vytrvat po boku
Rakouska za každých okolností, nejen tehdy
když jim Rakousko sekunduje proti svým zá-
jmům v algecirasské záležitosti. Tehdy Něme-
cko dovedlo lépe oceňovat nezištnost Rakou-
ska, než za jednání o mír bukurešťský. e
Jvádí se ještě jeden důvod berlínského
roztrpčení: vévoda Cumberlandský, nadějná
hlava Wellovců, nesmířený ani sňatkem své-
ho syna s deerou německého císaře, požívá
pohostinství rakouské monarchie. Vílém II. se
nyní velmi hněvá na Cumberlandského vě-
vodu a nemůže pochopit, proč není tak oslněn
září koruny hohenzollerské, že by konečně
zřekl se starých nároků na hanoverský ltrůn.
O císaři Vilémovi II. se ví, že je v osobních
věcech velmi nedůtklivý a za osobní věci on
považuje vysokou politiku Německa vůbec.
Nám, prostým smrtelníkům, tyto dynastické
a osobní nedůtklivosti zdají se bláhovou mali-
cherností, ale tam ve vyšších sférách často
právě taková imponderabilia rozhodují.
Tak proslulá „bronzová skála“ rakousko-
německého spolku pomalu se drolí. Zub času
na ní podezřele hlodá. Hrozi nám vítané ne-
bezpečí, že se jednoho krásného dne probu-
díme a zahraniční kurs rakousko-uherské po-
litiky zamíří do vod francouzsko-anglické do-
hody. Pro naše stísněné finance anglickáa
francouzská záplava byla by velmi příjemným
daon
ovlažením.
Ale příliš se na to těšit nesmíme. Rakou-
ská politika vnitřní i zahraniční, stále ještě
je upoutána jedině ohledy na Němce, a ti jen
pomalu se vymaňují z vlivu kouzelného po-
hledu svých soukmenovců za hraniční čarou,
jen pomalu si uvědomují, jak těsné naše spo-
jení s Německem je málo výhodno našemu
průmyslu a obchodu. Na Balkáně už to cítí
i severočeští továrníci a kdyby náš vývoz do
Ruska nebyl vůbec tak slabý, cítili bychom
nebezpečí německé soutěže ještě více.
sola Když před nedávnem začalo se hovořit
o vznikajících nedorozuměních mezi Rakou-
sko-Uherskem a Německem, bývalý státní se-
kretář uherský, Szterényi, jeden z nejlepších
znalců hospodářských poměrů, prohlásil, že
z hospodářských důvodu není se co bátí roz-
ladění s Německem. Německo je prý všude
naším přirozeným hospodářským soupeřem,
Kdyby v naší zahraniční politice rozho-
dovaly ohledy na rozvoj průmyslu a obchodu
monarchie, potom bylo by možno spíše míti
naději, že emancipace Rakousko-Uherska o
Německa bude energicky prováděna. Ale pro-
zatím hospodářské zájmy rozhodují jen na
ře
straně německé.
b
#20
alto_textblock
#20
Nebezpečí třetí válký halkánské
#21
alto_textblock
#21
sni
Boje Srbů s Albanci.
Z Bělehradu, 7. října. „Daily Telegraph
oznamuje, že Albanci na svém ústupu před
Srby všechno porubali a spálili. V Dibře spálil
několik set domů křesťanských, ale také dran-
covali domy mohamedánské. Srbské vojsko
stíhalo Albance až ke Drimu, kde Albanci
zaujali důležitou posici strategickou. Tak
tam však museli ustoupiti. Tou dobout je
většina Albanců obklíčena seve-
rozápadně od Prizrenu srbským
vojskem.
Z Bělehradu, 7. října. (Zeit.) Srbské vj-
sko vypudilo Albance z území ljumského až
za město Bizane, kde zřízeny již srbské úřady.
Po celou neděli bojovalo řecké vojsko poděl
řeky Drinu s menšími hloučky Albanců, ktere
nekladly tužšího odporu a utrpěly velke
ztráty. U Prizrenu Srbové překročili Bíly
Drin a pronásledovali Albance. Poměry Al-
banců, od Prizrenu odražených, jsou zoufalé.
Praví se, že Srbové obklíčili 5000 Albanců.
Albanci bojují již bez pevného vedení a bez
plánu. Na útěku jich mnoho zahynulo. oo
Srbské vojsko na bulharských hranicích.
Z Bělehradu, 7. října. „Stampa“ oznamuje
Bulharský rytmistr Mankov, který organisoval
vzpouru albanskou, měl ve Valoně poradu s
Ismajlem Kemalem. Týž list sděluje, ž e mo-
bilisované srbské vojsko obsadi-
lohranicesrbsko-bulharské, bojíc se
útoku bulharského.
šnolva
zal Anarchie v Albansku, n do
Z Vídně, 7. října, „Neue Fr. Presse“ sdě-
luje z Janiny: Bektas-bej a Tsakran
žádali prozatímní vládu, aby přeložila sídlo
vlády z Valony do Tirana. Ismajl Kemal beh
poslal oddil vojska proti nim a jejich stoupen-
cům. Po dvoudenním boji vojsko Kemala beje
zvítězilo, načež Bektas bej táhl do Tirana
soeMezinárodní komíse pro Albanii.
Z Valony, 7. října. (N. Fr. Pr.) Francouzsk
delegát v mežinárodní kontrolní komisi Kra-
jevský sem přibyl. Komise zahájí své práce dne
15. t. m.
Get
Anglie prý obsadí Albansko.
Z Bělehradu. 7. října. („Zeit.“) V kruzích vládě
blízkých rozšířena je pověst, že Anglie na základě
dohody mezi velmocemi obdrží mandát k dočasn
okupaci Albanie.
#22
alto_textblock
#22
Spor Řecka s Tureckem.
Z Londýna, 7. října. „Times“ oznamují
Cařihradu: Velmoci prohlásily jak Portě, tak
i Řecku, že jsou shodny v tom, aby obě vlády
se pokusily o smír stran Egejských ostrovů
Přijme-li vláda řecká turecké podmínky, neb
turecké návrhy jako podklad jednání, pak bu
de v tomto pokračováno. Turecko žádá,
aby mu zůstaly Chios a Mytileny
Na to Řecko nepřistoupí, tak že
skončí celé jednání nezdarem.
Z Vídně, 7. října. „Südsl. Korr.“ oznamuje
z Cařihradu: Mladoturci prohlašují, že situ-
acesepřiostřilavesmyslu agitac
proaktivní postup Turecka prot
Řecku, kdyby toto nevyhověloi tureckým
požadavkům. Talaat bej, který je považo-
ván za kandidáta pro velkovezirát, se pronesl:
„Nalézáme-li se vůči stanovisku Řecka pro nas
nepřijatelnému, musíme do toho uhodi-
t1.“ „Ikdam“ praví, že kdyby Turecko pone-
chalo ostrovy v rukou Řeků, spáchalo by tim
politickou sebevraždu, po které následovala
by hospodářská a vojenská katastrofa. Ani
autonomie ostrovů těch by nedostačila. Je to-
liko rozluštění jedno: Vrácen
ns
lastdn.
jich Turkům.
Z Cařihradu, 6. října. Doprava vojsk
maloasijského pokračuje. V posled-
ních dvou nedělích došlo celkem 14.000 mužů
kteří posláni ke thracké armádě. Bylo pozoro-
#23
alto_textblock
#23
váno, že většina nového vojska tureckého zá-
leží z vojska maloasijského, jehož uživání v Ev-
ropě je Turecku zakázáno berlínskou smlou-
vou.
Z Athén, 6. října. (K. k.) Turecký zmocněne
vykonal dnes návštěvu u ministra zahraničních zá-
ležitosti Panase a odevzdal mu texttureckých
protinávrhů. Pánas žádal o poskytnutí lhůty
ke zkoumání návrhu. Jednání potrvá dle všeho
ještě delší dobu.
o
Anglický admírál Karr u řeckého krále.
Z Athén, 6. října. (K. k.) Král Konstantin přija
dnes ráno admirála Karra, náčelníka anglické ná-
mořní výpravy.
#24
alto_textblock
#24
dajlaošovorss Bnn* P pob
Srbsko chce žíti s Rakouskem v přátelství.
Z Bělehradu, 7. října. („Zeit“.) Předsed
ministerstva Pašič vyzval zdejší listy, aby
v zájmu země žádných útoků na Rakousko-
Uhersko více již neotiskovaly, protože Srb-
sko od nynějška chce se sousední monarchi
žíti v míru a přátelství.
lnesi oí
slaboď Nová strana v Srbsku.
00 Z Bělehrade, 7. října. (Zeit.) Bývalý minist erský
pkedlseda Dorděvič bude vydávati pový časopis
jehož úkolem bude soustřediti všechny politiky.
kteří chtějí vystoupiti z dosavadních stran a s je-
jich pomoci založiti novou mírně konservativn
stranu.
#25
alto_textblock
#25
Bulharský král do ciziny.
Ze Sofije, 7. října. (K. k.) Král Ferdinan
odejel včera večer do ciziny.
Výměna zajatců.
Z Caříhradu, 6. října. [K. k.) Výměna tureckýe
a bulharských válečných zajatců započala.
Řádění povstalců v Thrakii.
Ze Soluna. 7. října. (N. Fr. Pr.) Dle zprávze
Xanthi pokračují thráčti povstalci v plenění a vy-
palování křesfanských vesnic. Polekané obyvatel-
stvo prchá do Dedeagače-
#26
alto_textblock
#26
Telefonické a telegrafické
zprávy „Národních Listů“.
#27
alto_textblock
#27
K česko-německému vyjednávání ve Vídni.
Z Vídně, 7. října. Minísterský předseda
hr. Stürgkh rozešle pozvánky k novému
česko-německému jednání vídeň-
skému ve dnech nejbližších. Pozvá-
ni budou všechni členové obou osmičlenných
odborů k úpravě jazykových poměrů v země-
panských úřadech království Českého a bý-
valí zemští poslanci, členové národně politi-
cké komise českého sněmu.
#28
alto_textblock
#28
Ukrajinští poslanci ve Vídni.sin
Z Vídně, 7. října. Rusínští poslanci konají
tady dnes a včera porady. Smýšlení mezi nimi
je vůči vládě haličské a vůči vládě vídeňské
velmi podrážděně. Vytýkají dru. Korytowské-
mu, mistodržiteli, že nedosáhl dosud žádného
kompromisu pro reformu zemského volebního
řádu, a jsou přesvědčeni, že k této reformě
nedojde.
Otázka haličské volební opravy.
Z Krakova, 7. řijnu. Místopředseda polskéh
kola posl. Staplňski uveřejnil v „Kurjeru
Codziennym“ článek o návrhu klubu centra na
opravu volebního řádu do haličského zemského
sněmu, ve kterém praví, že nově zvolený
zemský sněm haličský se asi sotv
seide, protože byl by neschopným vy-
říditi volební reformu. Klub centra a
nutonomisté, kteří se těší podpoře biskupů, vy-
pracovalí, praví posl. Stapiňskí, zpátečníckou vo-
lební opravu, která zajišťuje velkostatkářům a kle-
rikálům 150 mandátů, takže by polští sedlácí mohli
počítati nejvýše s 20 mandáty. Na takový návrl
volební opravy nemohou přistoupiti ani členové
polské strany lidové, ani polští demokraté, aní
Rusíni. Proto še zemský sněm nesejde a naléhavé
zemské záležitosti nebudou vyřízeny. žádný uvědo-
mělý polský sedláknemůže připustiti, aby 3 1/2 mi-
lionu polských sedláků mělo jen 17 mandátů
#29
alto_textblock
#29
2000 velkostatkářských rodin více než 100 man-
dátů. Tento útok podolských provokatérů polský
lid úspěšně odrazí. Polští sedláci, dokládá Stapiň-
ski, nebudou souhlasiti se systémem poměrných
voleb ani tenkráte, kdyby i biskupové na ně při-
stoupili.
p e z
p inbel
K pohřbu knížete Schwarzenberga.
Z Vídně, 7. října. (K. k.) Na pohřbu knižet
Karla Schwarzenberga bude vláda zastoupena mi-
nistrem vnitra svob. pánem Heinoldem.ro
Z úřadního věstniku.
Z Vídně, 7. října. (K. k.) „Wiener Zeitung
oznamuje: Jeho Veličenstvo císař dovolil, aby první
odborový přednostav ministerstvu císařského
královského domu a zahraničních záležitostí dr
Karel svob. pán Macehio byl ad personam zařa-
děn do druhé hodnostní třídy. — JJ. V. císař dovolil
aby mimořádný a zmocněný velevyslanec na car-
ském ruském dvoře Duglas hr. Thurn a W al-
sassina byl ze své žádosti odvolán z tohote
místa, aby mu sděleno bylo zvláštní Nejvyšš
tznání za jeho výborné jednání po celou dobu služ-
by a aby byl převzat do stavu příkaznosti. —
Jeho Veličenstvo císař jmenoval o-
borového přednostu v ministerstvu
c. a k. domu a zahraničních záležitosti
dra. Bedřicha hr. Szaparya mimořád-
ným a zmocněným velevyslancem na
carskémruském dvoře. — Jeho Veličenstvo
cisař dovolil, aby mimořádný vyslanec a zmocně-
ný ministr u mexické republiky František svob.
pán Riedl z Riedenau byl z vlastní žádosti
odvolán ze svého místa a převzat do stavu pří-
kaznosti a aby mu při té příležitošti bylo vyslo-
veno Nejvyšší uznání za jeho velmi úspěšné služby.
— Jeho Veličenstvo cízař udělil radovi vrebního
zemského soudu Vavřinci Lautererovi u vrch-
ního zemského soudu v Praze blez poplatků
titul a charakter dvorniho rady. —
Ministr vožejných prací jmenoval smluvního uči-
tele na odborné škole pro keramiku a spřízněný
umělecký průmysl v Teplici-Šanově Ludvíka
Schmodta učitelem v IX. hodnostní třídě na
tomto ústavě.
lerjnl
#30
alto_textblock
#30
Dementi
#31
alto_textblock
#31
Ze Štrasburku, 6. října. (K. k.) Úřadní štras-
burská korrespondence označuje zprávu, uveřejně-
nou před nějakou dobou v jednom vídeňském listě.
že jeden člen císařského domu uzavře
za své studijní doby ve štrasburce
dlužné závazky ve výši půl milionu
a na zappatření peněz pro dluhy vstoupil ve spolení
s řemeslnými opatřovateli peněz, za naprosto bez-
podstatnou a od počátku až ke konci za smyšlenou.
o
Švédský král.
ol
Ze Štokholmu, 6. října. (K. k.) Král ztrávil dobře
noc na pondělí. Bolesti jsou nepatrné, povšechný
stav jest lepší. Lékař, krále cšetřující, prohlásil zá-
stupci „Aftonbladetu“, že neobjevily se sebe menší
příznaky, jakoby král trpěl rakovinou.
vve
b Buský námořní rozpočet
oebo
Z Petrohradu, 6. října. (P. t. a.) Námořní roz-
počet, který byl dnes předložen v hosudarstvenné
dumě, obsahuje řádné výdaje v obnose 250,397.540
rublů a vykazuje protiloňskému roku zvýšený
127 rublů. Polovina tohoto zvýšené-
ho výdaje připadá na zvýšení úvěru na další slav-
bu nových lodi pro černomorské loďstvo
Kolonisační cpatření pro ruské asíjské pomezí.
Z Petrohradu, 7. října. (P. t. a) Zemědělský
resort vypracoval pro zákonodárné sbory seznam
vládních opatření pro asijské pohraniční okresy.
která již byla nebo teprve budou provedena, z
předložených zpráv je zřejmo, že letošní koloni-
sační opatření provádějí se v pohraničním pásmu
na celé jeho délce, pečínaje Žakavkazskou stepi
až k Tichému oceanu.
#32
alto_textblock
#32
b Protestní stávka v Moskvě.
Z Moskvy, 6. října. (Spb. Ag.) Protestní stávk
účastní se 14.095 dělníků, kteři náležejí 50 podni-
kům, mezi tim 22 tiskárnám, tedy méně než 109
veškerého moskevskeho dělnictva. Stávkující sa-
zeči pokusili se rušiti tramwayovou dopravu. Na
jednom místě vytloukli okna v tramwayl a danutil
obecenstvo vystoupiti. Na jiném místě napadli
dělníci vůz tramwaye, při čemž jeden dělník těžce
zranil policejního důstojníka. 6 dělníků bylo za-
tčeno.
Z Moskvy, 6. října. [Spb. Ag.) Poněvadž se
personál tramwayí obával dalšího přepadání stáv-
kujícími, byla ke 3. hod. odpolední tramwavová
doprava, která do té doby se dála za ochrany po-
licie, zastavena. Vzhledem k tomu, že se dostavilo
málo služebního personálu, bylo z 1000 vagíonů
pouze 50 ve službě. Na zítřek ohlašuje se získánt
nového dramwayového porsonálu.
Stávky v Dublíně.
Z Londýna, 6. října. (K. k.) Vyjednávání v Du-
blíně se rozbilo.
Juanšikaj presidentem republíky čínské.
Z Pekina, 6. října. (Reuter.) Při volbe
presidenta obdržel Juanšikaj 507
hlasů, Liuanhun 179 hlasů.
Z Pekina, 6. října. (Reuter] Zabraniční úřa
okamžitě zpravil vyslunectva o zvolení Jnanšikaje,
Noty mocností, jim!ž se uznává repu-
blike, jsouna cestě do zahraničniho
úřadu. Zahraniční úřad převzal dříve záraku, že
nevě zvolený president zachová všechny s vládou
Mandzuů czavřené smlouvy a platnou celní správu.
#34
alto_textblock
#34
Z dolnorakouského sněmu.
Z Vídně, 7. října. (K. k.) V dnešní schůzi dolno-
rakouského sněmu podal pesl. Richter návrh, kte-
rým se vyzývá zemský výbor, aby předložil osno-
vu zákona o zavedení daně ze vstupenek
do kinematografických podniků ve
prospěch obeí.
#35
alto_textblock
#35
Všeobecný rakouský sjezd pro soukromé
vpole
zaměstnance.
Z Vídně, 7. října. [K. k.) Druhý všecbecný ra-
kouský sjezd pro soukromé zaměstnance zabýval
se novelováním zákona o pensijním pejišťování
usnesl se na resoluci ve které se žádá, aby po-
vinné pojišťování bylo rozšířeno nu
všechny soukromě zaměstnance
#36
alto_textblock
#36
fora
#37
alto_textblock
#37
Sjezd pro mezinárodní dohody.
Z Norimberka, 6. října. (K. k.) V dnešní schůzi
zasedajicího zde sjezdu pro mezinárodní dohody
referoval dvor. rada prof. Lammasch o vývoji
mezinárodního rozhoděího soudnictví. Řečník dovo-
zoval, že po jeho názoru nebude možno usneseními
spolků a parlamentů vyhladiti válku ze světa. K
tomu je příliš zakořeněn sklon k nepřátelství, možno
věak chovati naději, že národové sáhnou k mečt
jenom, učiní-li dříve všechny možné pokusy jiné.
To je hlavním účelem svazu pro mezinárodní do-
hodu. Vývody řečníkovy byly vyslechnuty s bouřlí-
vou pochvalou. Na to následovalý referáty o mezi-
národním soudu pro požadavky noukromých oso
proti cizím státům, o významu suggesce v životě
národů, jakož i o vlivu politických krisí na finanční
síluaci. Několik účastníků sjezdu založilo ligu pro
německo-írancouzskou dohodu.
Z Norimberka, 6. října. (K. k.) Nasvelké veřejné
schůzi svazu pro mezinárodní dchody promluvil
prof. Schüeking o thematu „Kultura a válka“. Fran-
couzský senálor D'Estournelles de Con-
stant referoval francouzským jazykem o německo-
franoouzském sblížení, které by se dalo přivodití.
kdyby na obou stranách byla k tomu dobrá vůle.
Poslanec říšského snému Haussmann mluvilo
stejném thematu a prohlásil, že Němci jsou ochotn
dohodnouti se s Francií. Německý národ není nijak
naplněn záští proti Francii. Vinu mají pouze chas-
#38
alto_textblock
#38
Politcka hlidka
Němečti radíkálové pro oktrojirky,
Už několik let je známo, že němečtí radikálo-
vé si přejí, aby politická kríse vyČachách byla roz-
řešena oktrojirkami. Že se tchoto přání ne vzdali,
nýbrž že dosud touží po oktrojírkách, je zřejmo
z řeči, kterou v neděli promlavit posl. K. H. Welí
na své voličské schůzi v Broumově. Pravil tam, ze
ynější poměry v Čechách znamenají triumf úspěcha
proti zásadě většiny, což Němcům musí stačiti, by
byli spokojensi, poněvadž Čechům bylo vzako, co
jim bylo nejčražší zemská ssmospráva al s ní i
og lna
jejich samostatnost ov i
PosloWolf mluvil pak ol nastávající ekci doror-
umívací, poukázal na protichůdné rozpory vo ní
tkvíci, i vyslovil úsudek, že akee ta bude bez-
výsledna; proto doporučoval cestu, jedině možnou
pro vyřízení krise v Čechách, t. j. oktrotírkr.
jimiz jedině nchou Němci dospěti ke snesitelneme
l
postavent svěmu v zemí.
Schůze pak vyslovila nedůvěru zemské správni
komisí v Čechách, projevila souhlas s chomutov-
skými usneseními a vyhlásila požadavek, aby kn.
Thun byl odvolán z úřadu mistodržitele
Zdá se, ze ani v německo-radikální politice
není minění o dalším politickém postupu jednotné.
Neboť zatim co poslanec Wolí volá po oktrojír-
#39
alto_textblock
#39
vinisté.
#40
alto_textblock
#40
zshro
#41
alto_textblock
#41
žádné porušení francouzských hranic.
Ze Strasburku, 6. října. (K. k.) Zpráva „Agen-
ce Havag“ o porušení hranic, jehož prý se dopustili
u Briey německý setník a oddlil němockého vojska
s kulomety, jest naprosto nepravdivá, jak vyplývá
ze zpráv, došlých nyní do ministerstva. Jde poure
o nepatrné překročení hranic, jehož se dopustil pří-
slušník vojska následkem oreln5
šnoomoq b
Bzo
Poincaré ve Španělsku« lan šsn
Z Irunu, 6. října. (K. k) President Poinca
sem dnes přijel a byl uvítáno starostou a čestnou
družínou, kterou mu španělský král sem poslal k
uvítání. Vojsko vzdalo čest. V půl 7. hod. večer
pokračoval president v cestě do Madridu.
#42
alto_textblock
#42
FEUILLETON.
#43
alto_textblock
#43
olaževvo
Henny Portenová.
Kulturní činitelé uznávají dnes už jednomyslně
veliký význam kinematografu, jenž může vykonati
mnoho prospěšného pro názorné zpravodajství
nejen o význačných událostech veřejného živola.
ale též o činech vědeckých, o technických vyná-
lezech, objevech a pod. Ukázalo se již, že světeln
obrazy dovedou konat výborné služby i v universit-
ních posluchárnách, a tak proti podstatě biografu
snad už nikdo nečiní námitek. Za to je kinemato-
draí pořád ještě předmětem hojných protestů, poku
jde o jeho tvorbu dramalickou. Je ovšem pravda,
že v prvních dobách pěstovaly se v něm skoro vý-
hradně jen sensační hry, plné „báječných“ dobro-
družství, ukrutných zločinů a pod. — vesměs to
„dramata“, vypočtená naukojení nejnižších choutek
obecenstva; tato„krvavá potrava“ byla tehdy bohu-
žel pro široké vrstvy kouzelným lákadlem a nesvě-
domití podnikatelé udělali si z ní zlatý důl. Proto
většina kulturních lidí nazvala biograf v tomto
útvaru pravým jedem. Mnozi z nich, spatřivše ně-
kolik takových děsných truchloher anebo bezhla-
vých frašek, odýrátili se nenávistně od kinemato-
Zrafu; zapřisáhli se, že nikdy již do něho nevkročt
a brojí dosud proti filmovým dramatům, soudice
že se poměry nezměnily.
Zatím však postupem času a přirozeným vý-
vojem věcí nastal obrat překvapující, a dnes
bychom filmů odperného obsahu skoro již nenalezli.
Povolané kruhy provedly rázně přítrž surovým
spekulačním proudům, a kinematograf, ukázav se
nověm světle, dobyl si sympatií vzdělaných vrstev
na tolik, že musí i po stránce své dramatické pro-
dukce spěti stále výs a dbáti zásad uměleckých.
Jzou arcit i teď ještě filmy různých kvalit, cenné
I méně cenné, ale otravného býlí již mezi nimi
není. V posledních měsících byli isme svědky, že
i vynikající básníci dávaji se do služeb kinemato-
#44
alto_textblock
#44
grafu. Interpretace jejich děl ujímají se prosluli
režíséři a herci, a to vše je zajisté nejlepším důka-
zem, že kinematografická dramatika je ve slibném
vzestupu a že ji není možno zatracovati. Poněvadž
pak její podmínky, možnosti a snahy jsou naprosto
odlišné od dramatiky mluveného slova, není třeba,
aby divadlo žárlilo na kino. Jak divadlo, tak i
klnematodraí jde vlastní cestou a v budoucnu budou
se spíše vespolek doplňovat, než si vzájemně škodi“.
Kdo se zahledi do nedlouhé dosud historie kine-
matografu, pozná, že dokud se v něm pěstovaly
jen slátaniny bědného obsahu, bylo i herecké pro-
vodení vždy žalostné a přímo urážejíci. Jakmil
však se objevily vkusnější proudy ve volbě námětů
a zpračování, přihlásili svou účast herci dobrých
kvalit. A neni to jen zásluhou autorů, že kinemato-
grafická dramatika dospěla už pěkné výše: nutno
spravedlivě uznati, že v několika případech sama
osobnost herepva vynutila si pro své výkony bás-
ničtější a umělečtější podklady dějové a zdvihla tím
potěšitelně úroveň kinematografických her. To plali
zejměna o miláčku všeho návštěvnictva blografů.
trajédce Henny Portenové, rodem Dánce, jež i v
čeekém obecenstvu má přátel na tislce, poněvadž
není druhé herečky, která by tak podmanivě do-
vedla vytvářet obětavé a šlechetné ženy.
Jistý divadelnik, jenž zná do podrobností po-
vahu a soukromý život Henny Portenové, vypra-
vuje, že hned při prvním setkání ukázala se mu
oblibená heračka zcela takovou, jak si ji v duchu
kreslil dle svých dojmů z jejích výkonů ve filmech.
Její životní historie, způsoby a názory zplna odpo-
vídají představám, které si o ní kdysl utvořil
Henny Portenová je vtělenou přirozenosti — jako
žena i jako herečka. Nic na ní není strejené, nie
umělé, všecko je ryzi opravdovest: její cit jest hlu-
boký a v každém skutku prý se zračí její krásná
duše. Porfenová miluje vášnívě hudbn a je výbor-
nou pianistkou. Zvláště zbožňuje skladby Pucci-
niovy. Griegovy a Brahmsovy. Lze říci, že hudba
e rozlévá do všech jejích posunků a pohybů, jež
jsou úžasně rytmické. Z rodu Portenova vzešli četn
#45
alto_textblock
#45
malíři, hudebníci a herci — — je tedy Henny
umělecké krve. Už jako dítě několikrát hrála.
šestnácti letech věku byla přijata do svazku kte-
rěhosi činoherního divadla; těšila se hned při prvém
vystoupení pěknému úspěchu, ale, jsouc příliš ci-
tlivá a jemná, brzy si znechutila ovzduší zákulis-
ních intrik. Rozhodla se proto raději vyučovat kla-
vírní hře, ale tu náhle, z čista jasna, tichvátiloji
kino. Jak? Čírá náhoda to způsobila.
Portenová uzřela slepce, jdouci s průvodci n
procházku. Smulný osud ubožáků velice ji dojal.
Chodila je pak do ústavu navštěvovat a spřátelila
se důvěrně s několika slepými dívkami. Když po-
znala jejich svérázný duševní život, vábilo ji vžívat
se do pocitů, které asi vznikají v slepém člověku.
jenž pomocí svého podivuhodného hmatu tvořís
zvláštní představy o zevnějšku lidí a věcí, Mnohdy
po návralu domů v selmělém pokoji, zavřevši oči
dotýkala se různých předmětů a vzpomínajíc na
rozhovory se slepci, snažila se co nejvíce vniknout
do nálad těch souciluhcdných bytosti, ochuzených
drahocenný poklad zraku. Stykem s těmi ubožáky
a takovýmto aludiem jejich života nabyla postupně
iasného obrazu, co se asi v duši nevidomého ode-
hrává. A tu jí napadlo, že by snad zvětšila soucit
veřelnosti se slepci, kdyby řťastnějším smrtelníkům
herecky znázornila, co se děje v nitrech těch ubo-
hých sivoření. Za nejvhodnější způsob k tomu po-
važovala němou hru v kinematografu. Svěřila se
svým přátalům, a když ti její myšlenku schválili.
pustila se ihned do díla. Sama si vymyslila a na-
nsala dčj a popis dramatu předložila velké továrně
filmů s podotknutim, že by na základě svých zku-
šenosti ráda hrála hlavní úlohu, t. j. slepou dívku.
A tak vznikl film, jenž ziskal kinematografu mncho
přiznivců i v nejvzdělanějších kruzích, které se k
němu před tím chovaly naprosto odmítavě — hra
„Štěstí lásky slepých“. Výkon Henny Portenově
nadehl i znalce: prohlásili o ní, že je mimořádným
hereckým talentem, vskutku samostatně tvůrčíma
rázovitě způsobilým pro nový druh němohry. Úz
o tomto svém debutu uchvátila věrnou přirozeností
#46
alto_textblock
#46
mimiky a výmluvné gestikulace, a přece bylo zřej-
mo, že to není pouhé okreslování skutečnosti.
nýbrž vzácný druh stylisace, zušlechtující realitu
[nikoli však na úkor pravděpodobnosti, nýbrž na
prospěch uměleckého dojmu). Jelikož Portenová
tenkrát neměla téměř žádných praktických poznat-
ků o technee herecké, konstatovali adhorníci, že
je nadána nejen bohatým instinktem hereckým.
ale i vrozenou kulturou hereckou. Portenová se při-
znala, že „každý záchvěv i každý pohyb cíli muzi-
kálně“
pp
To byl tedy její první krok na dráhu Hilmové
herečky. Začala bez technické průpravy, jsoucz
toho druhu umělkyň, jež se jako velké tragédky
již rodí. Hraje nejraději ty role, při nichž může
tvořit z plného života, zmocňujíc se jen teho, co ou
sám tragického spřádá v osudech lidských. Uměle-
ckým požitkem je pro ni, rozehrává-li se její fan-
tusie ve sférách, jichž dříve neznala aní v nejmen-
ším. Nestuduje pak rolí, nýbrž jen život a postavu
autorem ji pouze načrtnutou plnokrevně vytvor
zcela po svém. Řiká se o ní, že je v jistém slova
smyslu herečkou-básnštkou, která čanto vtiskuje
dramatu ještě účinnější motiv, než jaký byl spiso-
vatelem myšlen. Text putorův fe jí cpravdu jen
koztrou. Vždy dlouho diskutuje se spisovatelem
i režisérem, aby se ze hry vyloučilo všechno, co
vůbec není možno vylíčiti němohrou a co nezbytně
žadá živého slova. Z té příčiny není v jejím fliu
nikdy nic ruživého. Portenová tvrdi o sobě, že by
sedovedla hrát v nsluveném dramatě, kde by byla
vázána přesně vypracovanýmí dialogy a situacemi
Jest jen filmovou herečkou, jak zní termin, ale
za to ve svém oboru umělkyní skutečnou a ve-
likou. Proto studium rolí nečiní jí obtiží. Stačí, aby
do podrobností poznala úlohu a aby se vžlla do po-
stavy, kterou má ztělosniti, a do prostředí, v němž
ji má představiti, a její hra plyne pak již nenuceně
a přirozeně jako život zám, jsouc tedy v určitém
slova významu vlastně improvisací. Porte-
nová promyslí a propracuje si v obrysech vše, nel
se postaví před aparát, a potom svůj výkon vpravdě
#47
alto_textblock
#47
prožívá. [Divadelní theoretikové, neznajíet
praxe, rozlišují spravidla herce, kteří svoji úlohu
jen předstávují, aniž by ji prožívali“, od těch, kteří
„vše, co hrají, skutečně cíli a žijí.“ Zasvěcenec ví.
že to „prožívání“ u divadelního herce, jenž musí
dávat úžkostlivý pozor na narážky partnerů, může
být jen relativní. Filmový herec má v tomto směru
volnější pole, zejména pak ten, který hraje hlavní
roli, jež je osou hry, jako na př. Portenová.) Arcit
i Henny Portenová účastní se zkoušek, leč ty jsou
spíše pro ostatní horce, aby zvěděli, jak mají si
počinat a jak jeji hru doplňoval. Operatéři jsou už
zvyklí jejímu způsobu hry a vyhovují jí všestranné.
Filmy, v nichž Portenová vystupuje, jsou již o
autorů tak komponovány, aby v nich vlastně šlo
jen o výkon této znamenité herečky. Teho si žádá
nejen obecenstvo, zbožůující svoji“ Henny Porte-
novou, nýbrž v prvé řadě již sám zvláštní char-
akter jejího umění hereckého.
Kdykoli Henny Portenevá vejde do blogralu
v nemž se předvádí její výtvor, je jí, jakoby viděla
před sebou cosi üplně neznámého. Pozoruje-li tam
na plátně svůj výkon, působí prý na ni každé to
drama silným dojmem, neboť často téměř bezděčně
sehrála tu či onu scénu tak, jak ji právě v té chvíl
přírozeně vvirvsklý cik velel... Její úspěchy velice
ji těší, raduje se z uznání obecenstva i kritiky, ale
není ješilnou a svým obdivovafelům často připo-
míná, to že jsou vlastně šeprve přípravy k velikému
dílu. Její pozorovaci schopnost a charakterisační
nadání jsou (bez nadsázky praveno] obrovské. Por-
tehová umí správně postihnout a vyjádřit každý
ženský typ, avšak nejmilejší budou nám přece vždy
její něbyplné trpitelky, v nichž tkví slovanská ci-
tovost a měkkost. Oblibená tato tragédka je dosud
mláda a čeká ji tudiž skvělá kariéra. Z postav, jež
dosud vytvořila, ona sama nejvýše si cení „Maskova-
nou milenku“ (dle Balzacova románu). dělnici v „Tra-
gedli stávky“, skladatelovu ženu v „Zhaslém světle
a „Farářovu dcerušku“. Na další její výtvory mě-
žeme býli právem zvědavi. Jaroslav Horáček.
e n šbe
#48
alto_textblock
#48
ksldt
#49
alto_textblock
#49
ob
#50
alto_textblock
#50
lali, nolálabsnleo