#1
alto_textblock
#1
Strana 2.
#2
alto_textblock
#2
NÁRODNÍ LISTY
#3
alto_textblock
#3
10. prosince 1901. Číslo 340.
#4
alto_textblock
#4
sterského předsedy, její dosah a její —
— domnělou opravdovost —
#7
alto_textblock
#7
— — —
#10
alto_textblock
#10
Předseda zahájil schůzi ve 3 hod. 20 min. odpol
Mezi došlými spisy jsou návrhy: posl
Dötze na doplnění zákona o úpravě nedělního
svátečního klidu v živnostech, a Hanichův na vy-
dání zákona o změně rodových jmen.
Dotazy podali poslanci: Javorský a spol.
po sporu o »Mořské oko«; — Siegmund a spol.
po obsazování německých soudů v Cechách českými
soudci a pomocným personálem: — Pacher a
spol. po rozšiřování zpráv z jednotlivých politických
stran úřadní korrespondenční kanceláří; — Beurle
a spol. po paroplavební společnosti dunajské; —
Schumeier a spol. po zastaveném řízení pro
urážku na cti proti říšskému ministru financí Kal-
layovi, jejž žalovala A. Laferová, hostinská v Ilici
— Breiter a spol. po zevrubné rozvaze Unie
catholica za rok 1901 a počínání si této společnosti
v Haliči: — Černý a spol. po propouštění učitelů
na Pardubicku: — Fresl a spol. po neodpisování
pozemkové daně pro neúrodu; — Choc a spol.
po poměrech v bubenských papírnách a bratrských
pokladnách na Kladně a St. Huti; — Fresl a spol.
po koželužské škole v Čechách; — Zázvorka
spol. po nepřipuštění české řeči u okr. soudu vídeň-
ského; — Seitz a spol. po pomocnických volbách
v Budějovicích; — Dyk a spol. po odpisu pozem-
kové daně v Třebnicích; — Hofer a spol. po vy-
šetření poměrů v hospodářském společenstvu v Plzni
— Sehreiner a spol. po poměrech na vyšší státní
průmyslové škole v Plzni; — Iro a spol. po vá-
nočních prázdninách na národních a měšťanských
školách.
Posl. Lupul upozorňuje předsedu, že Aug
Sehnalův dotaz k ministru obchodu je podepsán
také jeho jménem, ač dotaz sám nepodepsal, an
nikoho k podpisu nezmocnil. Plá se, bude li věc
vyšetřena.
Předseda odpovídá, že o falešném podpisu
již ví a postaral se, aby byl z dotazu vyškrtnut
(Hlasy: Zde se tedy falšuje.)
M. p. dr. Körber odpovídá na Romanovičův
dotaz po přílišné horlivosti lvovské policie dle úřadní
zprávy. Konala prý svou povinnost a není pravda
že zakročila bez předchozího varování. Případné
přílišnosti budou vyšetřeny. Ministr konal svou po-
vinnost, nařídil-li jíž před demonstracemi, aby úřady
odvrátily všeliké výtržnosti. Vláda nebere národn
city pod svou kontrolu, ani nevykládá špatně takove
roznicení, avšak je zodpovědna za to, aby meziná-
rodní poměry říše, byly chráněny před styky s vnitř-
ními událostmi. Vláda nedopustí, aby cizí stá
mísil se do zdejších záležitostí a netají se, že také
novinové nadsazování není vhodné, domnívá se
však, že bude jednati vlastenecky, nedopustí-li, aby
události dospěly tak daleko, že by se mohly pova-
žovati za urážku cizího státu.
Ministr zahraničných věcí neměl co prohlašo-
vati proto, že vláda, jak ji povinnost káže, zařizuje
své jednání vždy v úplné shodě s mezinárodní poli-
tikou říše. Otázka reorganisace lvovské policie uva-
žuje se bedlivě a bude řešena, pokud možná, záhy.
— na Hanlchův po okr. nemoc. pokladně
broumovské, že úřadník, jenž zavinil nepořádky, byl
propuštěn a škoda nahrazena. Dozorčí úřad posta-
ral se, aby se takové věci více opakovati nemohly
— na dotaz Barvinského po vystěhova-
jectvu z Haliče a Bukoviny do Bosny, že vláda mu
nezabraňuje policejními opatřeními. Usazování
Bosně záleží na předehozím povolení tamější vlády
a zdejší vláda není zodpovědna za některé žalostné
událostí, kdy vystěhovalci bez peněz musili vrátiti
se do starého domova. Vystěhovalectví nepodněcuje
žádný podnik, jenž kácí lesy v Bosně, tento najímá
prý jen na saisonní práci.
Sněmovna přechází k jednacímu pořadu, na
němž je druhé člení
#11
alto_textblock
#11
zatímného rozpočtu
(zpravodaj poslanec dr. Kathrein, jenž podal
stručnou zprávu
Poslanec Dötz líčil žalostný stav zemždělství
následkem velkých daní a zvrácených vládních opa-
tření. Přimlouvá se za pomoc 100 mill. ze státních
prostředků. Tomuto návrhu se druhdy smáli, ale
průmyslu, paroplavební společnosti dunajské a Haliči
nastrká se peněz dost. Navrhuje zavříti hranice do-
vozu dobylka z mimoevropských zemí a Ruska, Ru-
munska a Srbska, přimlouvá se za úlevy zeměděl-
ského obyvatelstva ve vojenské službě a 50% berní
slevu rolníkům, již mají syna ve vojště. Dále na-
vrhuje resoluci o zákaze blanko-termínového ob-
chodu, výdatné ochraně hospodářských zájmů při
uzavírání obchodních smluv a konečně prohlašuje,
že jeho strana bude hlasovati proti zatímnému roz-
počiu proto, že vláda nepřeje zemědělství.
Posl. dr. Ryba: Šněmovna pracuje zdánlivě
dosti normálně. Příčiny, proč to nejde, jak náleží
ku předu, spočívají v nešťastné soustavě centralisti-
ckého, vládního umění, s kterým se v Rakousku pro-
tloukáme již půl století. (Hlučný souhlas na lavicíeh
českých. Nedávno padl výrok, že parlament musí
býti uveden ad absurdum. Není však potřebí, aby
chom to činili my, tuto práci obstará levice s dů
kladností, za kterou jí můžeme býti jen vděčni. Vinu
#12
alto_textblock
#12
více jak 54; přednášek a demonstrací téže
v lékařských společnostech 19.
Lékařské dílo Josefa Thomayera je veliké.
největší ze všech na českém lékařském lánu.
Thomayer je dnes mužem plných sil.
v zenitu své duševní práce i přejeme českému
národu, aby pracovník tak silný a pilný ještě
dlouho a dlouho působil k oslavě českého
jména.
V brzké době dostane se milovanému če-
skému učiteli lékařskému lékařské kliniky, kde
bude práce snažší a kde nebude třeba sháněti
vědecký materiál po všech koncích české vlasti,
jak je tomu na polyklinice. Uvážíme-li velké
obtíže při sbírání vědeckého materiálu, jaké mě
Thomayer ve své působnosti jako ředitel poly-
kliniky, musíme míti tím větší úctu k jeho
vytrvalé a neunavně práci.
#13
alto_textblock
#13
a
Včera, dne 9. prosince 1901 bylo tomu
dvacet pět let, co byl Thomayer v aule uni-
versity pražské povýšen na doktora veškerého
lékařství. Thomayer nemiluje osobních poklon
a oslav. Nebylo také velkých schůzí, ani velkých
zvonivých tirád v památném tom dnu pro českou
vědeckou práci.
Žáci velkého učitele oslavili jako praví
vědci svátek Thomayerův vydáním cenné vědecké
knihy.
Kniha ta má jméno: »Thomayerův jubi-
lejní sborník. Učiteli svému na počest XXV.
ročnice jeho doktorátu věnují žáci. Redakcí
docenta dra. Lad. Syllaby. Nakladatel: Bursik
a Kohout.e
Objemný spis ten je opatřen zdařilou podo-
biznou oslavencovou a má 248 stránek. Žáci
Thomayerovi uložili do ní dvacet cenných svých
prací.
Důstojněji ani nemohli okrášliti slavný den
svého vůdce a učitele. Jsme přesvědčeni, že
bude z daru toho potěšen. Nemiluje planých
řečí a zvučných frásí. Chce vždycky skuteka
jen skutek.
Kniha záků jeho je fakt, je skutek ušlechtilý
krásný a výdatný ..
Žatva přičinění Thomayerova je dnes ji
veliká, v českých vědeckých poměrech nevídaná
a bude stále větší a větší
Mistru české vědy lékařské vzdáváme i my
svůj poctívý, upřímný a nelíčený hold
Dr. Erazím Vlasák.
#14
alto_textblock
#14
na stávajících poměrech mají ty politické strany
které všecko, co jen mohou popadnouti, nakládaj
parlamentu a jej stále krmí a krmí, neuvažujíce, zdal
parlament tuto stravu také může stráviti. Poslaneck
sněmovna není s to zmoci všecky práce, jež má vy
konati. (Hlučný souhlas na českých lavicích.) Sně-
movna trpí však jistými morálními vadami. Zaho
stil se zde ton, za který by se stydě
jen zpola vychovaný hlídač koní. Př
tom má sněmovna velice mílého, ale slabého před-
sedu, který ze stálého strachu, že by mohl býti na-
paden, všecko dovoluje a za to sklizí nezdvořilosti.
jaké by poslední sluha v této síni bez satisfakce ne-
zastrčil. Zneužívání, které se tu provádí s immuni-
tou, kterou dal zákonodárce sněmovně, aby jí zajisti
její důstojnost a její zodpovědný úřad jaksi posvětil
nedá se ani dosti ostře označiti. Za takových okol-
ností nemůže se sněmovna dostati ku předu. Vinu
na tom mají jenom ti, kteří ze záští proti zemským
sněmům a proti zásadě antonomie tvrdošijně trvají
při centralismu. (Hlučný souhlas.)
Zde nepomůže nic rozpuštění sněmovny, klerým
vláda chce nemoc parlamentu uzdraviti. Ministerský
předseda by při tom spekuloval špatně; v nov
sněmovně měl by ještě více nepřátel
než-li má nyní. Jest nezbytno vrátiti se k rakou-
ské myšlence státní, za které jedině tato říše může
prospívati, k autonomii. Centralismus jest nejjistější
zárukou germanisace, tato opět blížencem centralismu.
Panovačnost Němců počíná přecházeti ve stihomam.
Strana naše snaží se s ohnivou touhou, aby konečně
v Čechách dospělo se k smíru mezi oběma kmeny
zemi obývajícími. Jsou-li také němečtí krajané na-
plnění takovými city, budou míti konference výsledek.
Avšak ještě v poslední schůzi bylo zde užito slova
o spánech a sluzích«. Dějí-li se podobné urážky.
odmitají se nikoliv rukama, nýbrž nohama. Situace
jest mnohem lepší, nežli Čechů. Budeme bojovati
můžeme zahynouti můžeme snad jako národ zmizeti
ale nikdy a nikdy jako národ bezectne
nebudeme kapitulovati. (Hlučný souhlas na
českých lavicích.)
V dnešní schůzi německé strany pokrokové sdělii
předseda resoluci města Libavy, kterou se všichni
němečtí poslanci vyzývají co nejenergičtěji se zasaditi
proti zřízení české university v Brne
nebo v Olomouci, za to však usilovat
o zřízení německé university na Mo-
ravě. Dále jednáno o stanovisku strany k rozpočto-
vému provisoriu a usneseno hlasovati pro tulo
osnovu. Co nejrozhodněji bylo však prohlášeno, že
hlasováním tím nepraejudikují volnosti stanoviska
vůči české technice v Brně a jiným podobným po-
ložkám.
Rečník pojednává o velkých a důležitých otáz-
kách, jež — dle vládníhe programu — měly vyříditi
se v této sněmovně, ale nejsou v žádném poměru
k jejím poměrům skutečným. Právo k iniciativným
návrhům stává se illusorním, neboť ukládají se větším
dílem — do koše. Sněmovna nemá fysické ani mo-
rální síly k vyřízení tak objemného pracovního pro-
gramu. Vina, že konstitucionalismus nese tak špatné
ovoce, padá na toho, kdo maří zasedání zemských
sněmů. Náprava byla by možná, kdyby se rozšířila
působnost sněmovní, neboť centralismus vede k zá-
hubě. Viní Němce z panovačnosti a politické vypína-
vosti a prohlašuje, že snahy o zjednání míru setkají
se se zdarem, jen stane-li se po právu českému ná-
rodu, jindy ne. (Pochvala. Řečníku gratulují.)
M.-p. dr. Körber ubezpečuje, že pověsti o roz-
puštění sněmovny byly a jsou bezpodstatny. Kdyby
se jejich rozšiřovatelé byli poptali v tiskové kance-
láři, bylo by se jim řeklo, že tam o tom ničeho ne-
vědí. Vláda má na zřeteli události posledních let
parlamentní situaci. Nynější nedávno zvolená sně
movna nemusí vázati se na minulé reminiscence.
Arci, voliči jsou ti staří a proto možná, že ještě ne-
zapomněli na vše, co stalo se a poslanec řídívá se
dle jejich nálady.
Poslední příčinou všech krisí jest — jak známo
— německo-český spor. Posl. dr. Pacák prohlásil, že
jeho strana nemá důvěry v nynější vládu, protože
není spravedliva a objektivná. Důvěru vynutiti nelze.
ale žalobu sluší dokázati. Od svého nastoupení ne-
dotkli jsme se državy českého národa. Na výčitku, že
ustanovuje se málo českých úřadníkův, prohlašuje s
s druhé strany, že ustanovuje se málo úřadníků ně-
meckých. Z toho zjevno, jak nesnadno zachovati s
oběma stranám. U nás rozhoduje služební interen.
neboť obyvatelstvo má právo na dobrou správu. O ni
pečovat je naší povinností a právem jmenovati úřad-
níky, již se nám zdají nejlepšími. Popírá, že odhorní
ministři v jazykové otázce malicherně dráždí. Po
různé stesky nestačí ještě k opravdové žalobě n
vládu a k postavení, jež ohrožuje místo, z něhož
pouze může vycházeti řešení všech zmatků. Změnou
vládního kalendaria stalo se nejistým zasedání zem-
ských sněmů — čehož prý lituje — avšak poku
týká se říšské rady, ta musí zůstati pohromadě do
léta, čemuž mělo se vyhnouti,
Mezi vládou a německými stranami je takový
poměr jako ke všem jiným velkým stranám sněmov
ním. Vláda je vděčna všem, kdo podporují a usnad
ňují parlamentní práce, ale svou neodvislost zadat-
nemůže a také nepodrobuje se žádné straně. Mus
zůstati svobodna, aby dokonala své dílo. Není ne-
přítelkyní ani odpůrkyní českého národa, nechová se
k němu lhostejně. Uznáváme — praví minist, před
seda — jeho význam úplně. Myslíme pouze že to, ce
se zjednati má, bude trvalým.
Ze zmatku vnitřních záležitostí vyniká pouze je-
diný jasný cíl: budoucnost státu. Chceme sloužiti
této budoucnosti, víme, že musí nastali mír, ale také
že bez rozvahy a mírnosti se ho nedosáhne. Prot
žádáme na všech stranách, aby vynikaly ctnostmi
vlasteneckými.
Přecházím k věci, jež je důležitější, než povolen
zatímního nebo celého rozpočtu s disposičním fon
dem nebo bez něho. Předložili jsme řadu důleži
tých předloh a jiné jsou připraveny, potom je vy
rovnání s Uhrami a obchodní smlouvy. Vyčítá sně
movně, že podporuje zvolna vládní snahy. Co stane
se, bude-li ozdravovácí proces dlouho trvati? Ústavní
mechanika doporučuje rozpuštění sněmovny, až
bude zvolena jiná, jiného smýšlení a větší dělnosti
Nejsem povinen upozorniti na nebezpečí, jež zá-
leží v našich zvláštnícb poměrech? Nebude oby-
vatelstvo netrpělivé a nebude žádati radikální kuru.
Jak kdyby nejsvědomiřější a nejvážnější vláda, od-
volávajíc se na přání a netrpělivost obyvatelstva
v nalehavém zájmu státní nutnosti sáhla na ústavu
(Pohnutí.) Tato vláda je navždy sproštěna vinya
zabezpečena před odsudkem dějin. Ba, za jistých
okolnosti může považovati se právem za vykupitelku
státu. A co stane se původci tohoto násilí, zuiče-
nému parlamentu? Volejte si do širé veřejnosti, že
jste tomu chtěli, ale v duši bude ozývati se » Me
culpa, mea maxima culpa.« V této říší zažili jsme
pádu ústavy a měli bychom varovati se, aby set
neopakovalo.
Vláda vynasnaží se, aby odvrátila takou kata-
strofu; chceme pracovati ke smíru mezi národy.
podporovat duchovní i hmotné blaho obyvatelstva
povznésti vážnost a moc státu, chceme v méně roz-
nícené době zdokonaliti ústavu, jež nemůže býti do-
konalou, neboť je dílem lidských rukou, ale cestou
ústavní: avšak žádáme, byste měli na zřeteli vlast
nevyhnutelné potřeby státní. Nedopusťte, pánové
aby parlament byl vinníkem.
Posl. Prášek vykládá historicky, že centra
lism a germanism jsou hlavními příčinami nynějs
trapné siluace vniterních poměrů cislajtánských a že
k těmto příčinám se přídružil ještě volební řád
Čechové k nějaké vděčností nemaji pražádné příčiny
naopak, mají právo žádati, aby alespoň z důvodo
hmotných byli v Rakousku oceněni. Ani politický.
ani hospodářský program vlády Körbrovy netáhne-
Přesvědčili jsme se, že rolnický lid od této vlády
nemůže se nadíti ničeho kloudného, krátce, že J. H
p. min. předseda se minul úplně svého cíle. Nepo-
mohou ani poslední jeho prostředky: hrozby. My se
hrozeb těch nelekáme. Dle mého názoru jest na nás,
bychom si pomohli sami.
Obrácen k Polákům praví řečník: Náš náro
k polskému chová velké sympatie. Když však če-
skému národu dostalo se hrubé urážky zrnšením
jazykových nařízení, byl polskými poslanci osa-
mocen. Poláci nechali padnouti bez odvety hraběte
Badena, Abrahamoviče, Kramáře, Ferjančiče a po-
sledně také hlasovali proti návrhu na zřízení slo-
vinské university. Jsme přesvědčeni, že nestalo s
tak za souhlasu polského klubu resp. jeho lidových
vrstev, nýbrž byla to menšina klubu, vedená panem
Jaworským, který jest vždy ochoten přisluhovati
#15
alto_textblock
#15
Němcům. Tak to dále jíti nemůže a to v zájmu
veškerého Slovanstva. Pánové, jest snad svrchovaný
čas a blíží se doba kritická: proto nedejme se ni-
kým a ničím překvapili a podejme si ruku
k opravdové a pevné solidaritě slo-
vanské. (Hlučná pochvala.)
Poslanec Vasilko ubezpečuje důvěrou k vlád
a velebí ministerského předsedu, svaluje s něho na
poměry vinu, že nevyhovělo se jeho projeveným
přáním. Rumuni jsou přátely němčiny a německ
kultury, avšak Němci musili by jimi opovrhovati
kdyby nezastávali se své národnosti. Přednáší různá
přání bukovinská a žádá sněmovnu, by je podpo-
rovala.
Posl. Lindner přimlouval se za obnovení
bruntalského gymnasia, litoval zrušení tkalcovské
školy v Benešově (slezském), dožadoval se zřízení
ředitelstva post a telegrafů pro Slezsko a předložil
příslušné resoluce.
Rokování bylo potom přerušeno a předseda
vyzval k odevzdávání hlasů pro výborov
volby.
Konec schůze o 7 hod. 15 m. večer.; příští bude
zejtra o 11. hod. dop. Na jednacím pořaduje
pokračování dnešního.
#16
alto_textblock
#16
Politické zprávy domácí.
V Praze, 9. prosince. (Proč polšti
poslanci scházeli na včerejší
polské manifestaci ve Vídn i?)
Krakovskému »Naš. Glosu« píše se z Vídně ze
dne 5. t. m.: »Dovídám se z bezpečného pra-
mene, že předmětem včerejší rozmluvy panovní-
kovy s předsedou Javorským, Ant. Vodickým,
Madeyským, Stan. Badenem a Bilinským byla
otázka vřesenská. Císař vytýkal pol-
ským poslancům haličské demonstrace, jež maj
škodlivý vliv na vnější politiku státní. Žejmena
šlo o to, že německý posel Eulenburg mocně
vystupuje proti Mickevičovu večírku ve vídeň-
ském »Ognisku«, jehož čistý výnos byl určen
pro oběti vřesenské. Poslovi se nelibí zvláště
to, že na večírku byl také ministr pro Halič
dr. Pietak, předseda Javorský, ředitel rakousko-
uherské banky Bilinský, bývalý ministr osvěty
Madevský, odborný přednosta Kniazolucký
všichni polští poslanci, nacházející se ve Vídni
a vyšší polští úřadníci z ministerstva. Javorský
měl na večírku úvodní proslov. Eulenburgov
jde o to, že účastenství aktivních státních úřad-
níků, ba i aktivního ministra při večírku jest
projevem nevážnosti k Německu a ukazuje, že
politování, projevené hrabětem Goluchovským,
bylo jen neupřimnou ceremonií. Německý posel
prohlásil, že německá vláda se své strany bude
nucena zanechati dosavadní umírněnosti a vy-
stoupiti s náležitou protidemonstrací. Císal
osvědčil Javorskému, že chápe city Poláků, ale
žádá na nich, aby tentokrát přinesli oběť na
oltář státu. Spolek s Německem pokládá císai
za nezbytnost a má za to, že nynější jednání
vedouefch polských kruhů mohlo by býti na
úkor onomu spolku. Intervence císařova měl
za účel způsobiti, aby protestní schůze vídeň-
ských Poláků, svolaná na 8. prosince, nenabyl
imponujícího rázu a především aby se jí ne-
zúčastnili polští hodnostové. Také se dovidám —
připomíná dále pisatel —, že účastenství ministra
Pietaka na večírku »Ogniska« bylo příčinou
ostrého nedorozumění mezi předsedou mini-
sterstva drem. Körbrem a ministrem za Halič.«
Po tomto objasnění, o jehož pravdivosti ne
máme příčiny pochybovati, chápeme, že na vče-
rejší polskou manifestační schůzi vídeňskou ne-
přišli nejen pp. Javorský, Bilinský a Pietak
nýbrž ani žádný polský demokratický, ba an
lidový poslanec, aby projevil své míněnío
brutálním rozsudku hnězdenském.
#17
alto_textblock
#17
Politické zprávy zahraničné.
#18
alto_textblock
#18
V Praze, 9. prosince.
Otázka o tom, aby Jan Hus pro-
hlášen byl za svatého pravoslavné
církve.
Rusko vážně zabývá se touto otázkou, již
vzbudil p. Valentin Gorlov a jíž se ehopili pra-
voslavní Čechové. »HoBoe Bpena« v příloze
přináší podobiznu Husovu a v hlavním listé
obeznamuje čtenáře se stavem této otázky.
Kde se mísí otázky církevní a politické, je
zapotřebí veliké opatrnosti. Kanonisace Jana
Husa pravoslavnou eírkvi slibovala by s politi-
ckého hlediska velmi mnoho, neboť rázem byo
by položen široký, pevný a národní most mez
Ruskem a Čechami, mezi Rusy a Čechy. Ale
co je historicky, kulturně a bytově žádougí
může se potkati s nepřekonatelnými kanonickým
překážkami. Věc je v tom, že Hus oddělil se
od katolictví, ale pokud stal se pravoslavným.
zjistiti těžko. Myšlenky jeho vykvašovaly se až
do konce, a byť se braly směrem ku slití s pravo-
slavím, směřování toto ještě nelze nazvati slitím
My se pouze dotýkáme některých rozpaků, na
které musí být obrácena pozornost v této složité
a choulostivě otázce, jíž nemožno upřití velkého
významu a zájmu. Je zapotřebí speciálného,
životopisného a dogmatického badání. Pravda,
Hus byl jako předchůdcem nynějších starokato-
liků, také hledajících, kterak by splynuli s pravo-
slavím. Jedinstvo krve slovanské také mnoho
znamená. Ke všemu tomu připojuje se i ten
důvod: že cestou upáleného Jana, jenž sku-
tečně byl mučedníkem, přejde v lůno pravoslav
množství katolíků, tisíce a desítky tisíc. Vzpo-
meňme si na Jadvigu a Jagailla. Jadviga, aby
pro katolictví získala pohanskou Litvu, podala
ruku pohanskému knížeti, a katolická církev
přece ji uznala za svatou. Ale katolíci dělají
kompromissy, pro něž pravoslavní se nerozho-
dují. Podotýkáme, že jsou různé stupně kano-
nisace: »svatý«, »prepodobný« a »blažený«, za
jakého církev pravoslavná uznává na př. veli-
kého učitele západní eírkve Augustina. Jan Hu
byl skutečným mučedníkem a mužem skutečně
veliké pravdy a srdce, ale slíti se s pravoslavím
nemohl, možná proto, že ho dostalečně nezna
a snad i proto, že byl zaměstnán speciálně dů
kazy katolických nesprávností v myšlení.
#19
alto_textblock
#19
Píše:
#20
alto_textblock
#20
*
K demonstraci před německým
konsulátem ve Varšavě.
Původní dopis »Kurýra Poznaňského« živé
líčí tuto událosť: Dne 4. prosince ve čtvrt na
jednu s poledne objevil se před německým kon-
sulátem houfec studentů vysokých škol varšav
ských, university i polytechniky. Opodál na oby
čejném místě přecházel těžkopádně policejn
strážník. Na dané znamení, jakoby z podzemí
vyrojil se studentů celý zástup. Rozlehlse
hvizdot, zazvonilo sklo oken, do něhož litaly
#21
alto_textblock
#21
kameny a kalamáře. Strhl se povyk, strážník
přiběhl, ale nevěděl si rady. Náhle na ramenou
některých objevuje se postava, držící v ruce
zahnutou hůl — a již padá jednohlavý or
německý. Demonstranti po něm šlapou, lámou.
kopají. Dokopali jej do prostřed silnice, a na-
jednou zmizeli tak rychle, jako se byli objevili.
Zůstalo jen asi 20 osob, patrně takových, kter
náhodou příšly. Již dostavil se větší počet pol
cejních strážníků, žandarmův a detektivů. Z
chvilenku přitrhla setnina vilenského pěšího
pluku. Povstala tlačenice a hluk neobyčejný
Ulice zabarikádována vozy tramwayovými a drož-
hami. Policie lapá studenty, ale ruští důstojníei
proti tomu protestují, že nebyli polapeni př
činu a že se neví, měli-li jaké účastenství př
demonstraci. Několik studentů nieméně zatčeno.
Dovedeni do sousedního hostince, odkudž po-
zději odvezeni, jak obyčejně, do eitadely. Večer
zástup zvědavých shromáždil se před domem
konsulátu. Strážníci dozírali na porádek, jehož
nikdo neporušil.
#22
alto_textblock
#22
Sbor obecních starších král. hlav
města Prahy
svolán byl včera k II. mimořádné schůzi, aby pro
jednal návrh na rozšíření ústřední elektrárny a za
hájil projednávání obecního rozpočtu. Jelikož
zmíněný návrh odložen, přikročeno ihned k roz
počiům, z nichž vyřízen bez debaty rozpoče
zvláštních fondů. Po něm zahájena povšechná
debata o rozpočtu obecních důchodů, ve
které se přihlásil ke slovu jediný řočník pan Vaně
ček, jenž na základě přesných čislic objasnil » přízeň-
Vídně ku pražské veleobci.
V debaté podrobné byl rozpočet obecních dů
chodů úplně vyřízen.
Na počátku schůze sdělil starosta pan dr. Srb.
že nejmenovaný věnoval 200 K pro nezaměstnané
dělníky a dědicové po p. J. Kandrtovi, že daro-
vali 1000 K pro pražské chudé se zvláštním zřetelen
k chudým čtvrti sv.-petrské.
Vyřizení návrhu na rozšíření ústřední elektrické
stanice v Holešovicích o jedno dynamo ponecháne
k rozpočtu elektrických podniků a přikročeno k pro-
jednávání
rozpočtu zvláštních fondů král hlav
města Prahy
I. Fondůstavuchudých. Potřeba K 364.36
úhrada K 73.295, schodek K 291.073, který uhražen
bude z důchodů obecních.
Schvaluje se.
II. Fond chudobinců u sv. Bartolo
měje a sv. Vojtěcha. Potřeba K 257.965, úhrad
K 143.877, schodek K 114.088 uhradí se z dotaeí
z městského fondu obročního obnosem K 20.000
dotací z důchodů obecních v obnosu K 94.088,
Schvaluje se.
III. Fond eizího jmění. Potřeba K 127.—
úhrada K 127.—.
Schvaluje se.
IV. Fond nadačního jmění zámecko
kaple v Libni. Potřeba K 127.—, úhrada K 127.—
Schvaluje se.
V. Fond chorobince na Karlově. Po
třeba K 124.721, úhrada K 54.892, schodek K 69.82
uhradí se obnosem K 49.829 dotací z důchodů obec
ních a K 20.000 z fondu obročního.
Schvaluje se.
VI. Fond obroční. Potřeba K 26.993, úhrad
K 65.153, z přebytku K 38.160 a z pokladní hotovost
K 3000 vydá se na úhradu schodku fondu chudobinc
K 20.000 a fondu chorobince K 20.000 a zbytek K 116
uloží se na úrok.
Schvaluje se.
VII. Fondsirotčí. Potřeha K 10.094, úhradi
K 9288; schodek K 806 uhradí se z pokladní hoto
#23
alto_textblock
#23
vosti.
Schvaluje se.
VIII. Fond čelední pokladny. Reservn
fond: potřeba K 4313, úhrada K 4313. Jmění běžné
potřeba K 11.010, úhrada K 16.706, přebyte
K 5696.
Schvaluje se.
IX. Fond dětského vychovávacího
ústavu Aloisa a Louisy Olivových
Říčanech. Potřeba K 65.826, úbrada K 53.117
schodek K 16.334 uhradí se z pokladní hotovosti.
Schvaluje se.
#24
alto_textblock
#24
O rozpočtu obecních důchodů král, hl
města Prahy
zahájena debata povšechná, při které píi
hlásil se ke slovu
obecní starší pan Vaníček a pravil, že roz
počet obce pražské jest rok od roku chmurnějším.
Loňského roku ještě bez zvýšení přirážek docíleno.
že uhražen řádný rozpočet a že zbyla ještě znační
částka pro rozpočet mimořádný. Letos třeba byle
však přirážku značně zvýšiti a plus na rozpoče
mimořádný jest menší.
Tato vážná situace nutí přemýšleti o příčinách.
jež ji zavinily a o prostředcích, jak by se jí odpo-
mohlo. Příčiny její jsou různé a četné a jednou
z nich jsou velké náklady na přenesenou působnost
za kterou stát nedává obci žádné náhrady; jinou
jest anomalie, že stát dává si od obce vypláceti na
české školy subvenci, kdežto na německé školy jí o
žádné obce nežádá.
Obec platí dále K 26.000 na vojenské záležitost
a zakoupila pozemky pro budovy českých škol za
K 1,700.000 a nyní uvalen na ni i náklad na živno
stenské soudy. Uváží-li se, že náklady vojenské stoj
obec o K 108.000 více, nežli na ně dostane, vy-
žaduje přenesená působnost z pokladny obce ročné
K 450.000. Řečník navrhuje, by městská rada uvedl
otázku náhrady za přenesenou působnost znova n
přetřes a opětně se jí domáhala.
Třeba jest laké, by na výdaje pražské přispívala
také předměstí, ale jak představuje si jejich při-
pojení Praha, jak předměstí a vláda, jest velký rozdíi
Překážkou sloučení jsou zvláště tři velké věci
První z nich jest způsobilá úprava obecního řádu n
základě prohloubení samosprávy
Druhou jest úprava otázky činžovní daně. Vláda
řekla, že na návrh obce v příčině této nemůže při
stoupiti z ohledů finančních, ale měla říci — z ohled
fiskálních. Vláda, nese-li někdo nesnesitelné břemeno
neřekne: »Pumohu ti nésti«, ale řekne druhému
»Ty neseš méně, nes také tolik«. (Souhlas.) Vláda
při úpravě činžovní daně, jak ji žádá, strčila by po
22leté přechodní době do své kapsy o 3 milliony
více, nežii by ji daň ta vynesla za dnešních poměrů.
Rečník dovozuje neoprávněnost výše činžovní
daně v Praze, ve které přece není »lepší bydlení«,
nežli v předměstích. V Praze jsou 3252 domy se
14.333 byty, z nichž platí se nájmu průměrně —
147 K. Jsou to tedy »nádherné« byty. V Praze ne-
může se vůči předměstím ukazovati na větší výstav-
nost a daň činžovní, uváží-li se, že vyměřuje se po-
měrně stejně majiteli domku na př. u Daliborky jako
majiteli paláce na Příkopě, jest vyměřena nespra-
vedlivě
Řečník navrhuje, by se zastupitelstvo obce obrá
tile peticí na říšskou radu a ke vládě, by se v Praze
zavedly při výměru činžovní daně aspoň tři třídy
(Výborně!
Obec pražská již po léta domáhá se úprav
daně potravní na čáke dle způsobu vídeňského
vláda řekla, že to učiní.
Úprava její dopadla by však skutečně dle vzoru
vídeňského. Vláda, jednáli se o braní, měří nám dle
lokte vídeňského, ale jdeli o dávání, dle lokte če-
ského. Vláda chce rozšiřovati čáru potravní daně
i za vzdálenější obce předměstské a zavěsti sazby
potravní daně ve Vídni, což znamenalo by velké
zvýšení. Po petroleji, kávě a cukru má přijíti n
maso, ze kterého má se zvýšiti daň pro Prahuo
50 proc., pro ostatní města ještě více. Dnes vybírá
se z kusu hovězího dobytka bez obecní přirážky
Praze 10 K, v obeích II. tř. o čtvrtinu a v obcích
III. tř. o polovinu méně. Daň tato zvýšila by sev
Praze na 14 K, tedy o 39 proc, v obcích II. tř. o 85
proc., v obcích III. tř. o 179 procent. (Hlasy: Toje
hrozné!) Za maso hovězí bez přirážky obecní platí
se nyní K 3.744, příště platilo by se však 5 K, což
#25
alto_textblock
#25
znamenalo by zvýšení v obci I. tř. 33 proc., v obci
II. tř. 66 a v obci III. tř. 166 procent. Při telecím
a vepřovém mase platilo by se místo 3.744 osm K.-
tedy pro Prahu o 113 proc. více, pro obce II. tř. o
166 proc. a pro obce III tř. o 320 proc. Timto zvý-
šením potravní daně plynul by do státní pokladny
příjem o 2 mill. kor. větší než má doposud, tedy
vláda ve své péči o Prahu chce na nás vydělati při
sloučení 5 mill. K. Měřítka vídeňského nelze užili
pro Prahu, protože ve Vídní, která sluní se v přízni
vládní, soustředěny jsou instituce, které platí daně
z vyssátých peněz zemských. Bude-li předlohao
opravě potravní daně předložena zákonodárnému
projednání, navrhuje řečník, aby se Praha domá-
hala, by z daně této vyměřil se jí náležitý
podli.
Tyto tři věci překážejí spojení předměstí s Pra-
hou, ale není možno s ním otáleti, až všecky se
vyřídí. Již dnes má Praha velké úkoly a zaslouží
si, aby všichni se přičinili, aby splnilo se Libušino
proroctví: »že je to město veliké, jehož sláva lavězd
se dotýká.« (Výborně ! Pollesk.)
K slovu v povšechné debatě nepřihlásil se již
nikdo. Při hlasování přijímá se rozpočet obecních
důchodů za základ povšechného rokování.
Všechny tři návrhy p. Vanička odkázány městsk
radě.
Oddíl I. (Žastupitelstvo obecní). Po-
třeba 69.013 K, úhirada 265 k.
Obecní starší p. Březnovský praví, že se do
rozpočtu dávají věci zbytečné. Jest v něm 600 K na
pohřby členů sboru, ale v obecním řádu nikde řeč-
ník nenalezl, kolik členů sboru musí do roka zemřít.
(Veselost.) Navrhuje, by se položka tato škrtla.
Ref. účetní rada p. Fleissig odpovídá, že po-
ložka tato byla i v loňském rozpočtu a že vyšetřena
jest na základě tříletého průměru. Výdaj tento někde
účtovati se musí.
Oddíl II. (Magistrát a úřady obecní.
Potřeba 1,308.569 K, úhrada 81 136 K.
Obecní starší p. Vaníček poukazuje, že na
radnici jsou čtyři sluhové, kteří nemají definilivy, aě
slouží od 7 do 30 let. Navrhuje, by i ostatním slu-
hům, sloužícím delší řadu let, udělila se definitiva
bez zkráceni požitků dle přijatých norem.
Obecní starší p. Březnovský praví, žev
obecenstvu jsou veliké stesky na berní úřad. Osoby
daň zaplativší, jsou po delší době o ni upomínány
a na živnostnících, kteří vzdali se živnosti, je dai
ještě po letech vymáhána. Řečník žádá nápravu.
Starosta p. dr. Srb slibuje vyhověti, žádá však,
aby byly sděleny jednotlivé případy
Obecní starší p. dr. Jeřábek přeje si, aby ne-
dostatečné místnosti hlavní pokladny a likvidatury
byly řádně upraveny.
Oddíl III. (Výběr daní a dávek.) Potřeba
323.600 K, úhrada 11.815 K.
Schvaluje se bez debaty.
Oddíl IV. (Tržnictví a zásobování
města.) Ústřední jatky a trh dobytčí: potřeb
711.040 K, úhrada 711.040
Staroměstská tržnice: potřeba 182294 K, úhrada
182.294 K po přebytku 42.808 K, jenž odvede se do
hlavní městské pokladny.
Oddíl IV. celkem vykazuje potřebu 19.508K
úhradu 377.502 K. Schvaluje se bez debaly
Oddil V. (Školství.) Potřeba 733.368 K.
úhrada 114.226 k.
Obecní starší p. Varvažovský praví, že
Holešovice-Bubna domáhají se již po 4 leta ztizení
průmyslové školy, ale marně. Žádá, by zakročilo se
u vlády, by v nejkratší době v VII. části ji zřidila.
Obecní starší p. Macháček žádá, by podala
se petice za udělení státní subvence vychovatelně
v Libni.
Starosta p. dr. Srb odpovídá, že usneseno, by
stavební oddělení státní průmyslové školy přeložilo
se do VII. části.
Oddíl V. so pak schvaluje a návrhy dodatečné
odkazují městské radě.
Oddil VI. (Chudinství a dobročinno st.)
Potřeba 1,159.246 K, úhrada 546.558 K
Obecní starší p. Šubrt praví, že městská rada
schválila návrh sociální komise, by obecní ústav
pro bezplatné zaopatřování práce rozšířil se ještě
oddělení. Náklad na to vypočten obnosem
20.000 korun a jelikož není pojat v rozpočiur v-
vrhuje řečník, by se do něho položka tato vložila.
Obecní starší p. Hašourek postrádá rovněž
této položky i položky na vydržování ústavu pro
zaopatřování práce. Rečník žádá, by se sdělilo sboru,
které spolky dostávají subvenci z navržených
112.000 k.
Obecní starší p. Březnovský táže se, zda
bude sboru předložen regulativ, schválený pro ústav
pro zaopatřování práce.
Starosta p. dr. Srb odpovídá, že ústav zřízen
byl při vrchním chudinském ředitelství a poskytovaný
obnos uváděn byl mezi subvencemi. Přání p. Ha-
šourka v příčině seznamu spolků, jimž se podpora
udílí, se vyhoví.
Obecní starší p. Hamáček žádá, by fond pro
cizí přísťušníky vřadil se příště do rozpočtu
Starosta p. dr. Srb praví, že jest to fon
samostatný, že však učiní opalření, aby se jako
o fondu ústavu pro zaopatření práce, předložila
i o tomto fondu zpráva.
Obecní starší p. Jirousek pojednává o úkolech
socialní komise a praví, že jejím úkolem jest, by s
také starala, aby chudinství ubývalo, by pečovala,
by v Praze bylo nějaké lákadlo pro cizince
Obecní starší p. Šubrt ujímá se práce socialn
komise, která vypracovala program, který stačí n
10 lel.
Obecní starší p. dr. Podlipný vystupuje proli
požadavku p. řed. Šubrta, by se jím žádaných
20.000 korun škrtlo z položky na chudinství neb
na jiné podpůrné spolk
Starosta p. dr. Srb odpovídá, že se potřeba
20.000 K, bude-li schválena, vyšetří jinde v roz-
počtu.
Schvaluje se i návrh p. řed. Šubrta na složení
20.000 K do rozpečtu. Ostatní návrhy přikázány
městské radě.
Oddn VII. (Zdravotnictví). Potřeba 469.349,
úhrada 136.456 K
Obec. starší p. Hamáček táže se po poměru
obce k všeobecné nemocnici v Praze a navrhuje, b
se nalehalo na další jednání, aby se poměr k ne-
mocnici konečně objasnil.
Mag. rada p. Trlimmel praví, že místodržilel-
ství nedalo ve vyjednávání tomto ani odpovědi.
Obec. starší p. dr. Podlipný uvádí, jak stát
uchopil se dovedně jmění nemocnic, až nic nezbylo,
načež pak jevil ochotu předati je obci, která ovšem
o ně tenkráte nestála. Po letech čtyřicátých nastaly
poměry jiné a v letech šedesátých obec nalehala, by
se s ohledem na ni urovnaly a nemocnici předala
obci i s původními fondy. V letech sedmdesátých
žádal za upravení těchto poměrů i zemský výbor.
Později m. r. p. Tichý s řečníkem se věci ujali,
načež jednání o ní bylo vládou slíbeno, ale dosud
nezahájeno. Vzpírá-li se vláda ukázati spisy a zá-
kladní listiny fondů, nechť promluví ve věci té i ze-
mě, která na nemocnici platí a nechť zakročí ve věci
této i zemský sněm.
Oddíl VII. schválen a návrh p. Hamáčka odkázán
městské radě
Oddíl VIII. (Veřejná bezpečnost). P -
třeba 406.000 K, úhrada 100.498
Obec. starší p. Březnovský vytýká, že obee
koupila stříkačku v cizině a navrhuje, by veškery
potřeby hasičské, které lze v království dostati, ne-
kupovaly se v cizině, zejmena pokud týká se stří-
kaček.
Oddíl VIII. schválen a návrh p. Březnovskéh
přikázán městské radě.
Oddíl IX. (Čistěníměst a). Potřeba 554.690 K,
úhrada 36.393 K.
Schvaluje se
Oddíl X. (O světlování města). Potřeba
242.094 K, úhrada —
Schvaluje se.
Oddll XI. (Sto ky). Potřeba 129.334 K, úhrada
41.467 K.
Schvaluje se.
Oddíl XII. (Zásobování města vodou). Po-
třeba 661.282 K, úhrada 604.477 K.
Po poznámce p. Vaníčka a odpovědí starosty
p. dra. Šrba, jakož i řeči p. Šubria, žádajícího
brzké svedení také hořejších pramenů v Kinského za-
hradě, byl oddíl XII. schválen.