#1
alto_textblock
#1
Ročník XXXXVIII.
#2
alto_textblock
#2
V Praze, v úterý 17. března 1909
#3
alto_textblock
#3
Číslo 76
#4
alto_textblock
#4
s ně
#5
alto_textblock
#5
Na ranní a odpol. HIst,
před lsní ve.
v Praze v sdlsslnlslrac
na. měssde
n čivrt lsta. 6R n
s dvoji don ážkoe
vět
nčt 1ta. . 7 K 50í
ve s K
na nřsle.
rašioni
něsk . . . . . . k o
na čtvrl kla
s drejí aleine
.:.
ndesla ori
#7
alto_textblock
#7
V drobném proucjir
rasni čílo o sobě . . . za 8h
odpoledni . . . . . . . za 2h
Ve flislhách na veskověi
ranní číslo. . . . . . . . 10
cdpolednl
. . . . . . . 4i
Inseráf
plati se hotově napřel
Plelplarení s fusuty přijink sáulal-
strace v Míarisnslé olici č. s.
Tasa naebázejí se tež relabee
tiskárna a orpedize „Nácoduich Listi“
Bskopivy se savraeejí.
#8
alto_textblock
#8
Velkomaďarský rozmach proti
Chorvatům.
#9
alto_textblock
#9
»Nulla dies sine linen« ... Nemine dne
aby velkomaďarská dravá politika, dychtící
zpevnit a zabezpečit absolutní samo-
vládu plemene Arpádova nad vydanoují
většinou nemaďarských národů, nevyrazila no
vým troufalým a bezohledným nájezdem brzy
na ten, brzy na onen národ slovanský
brzy na Slováky, brzy opět na Chorvaty
nebo Srby. Včera hrozný soud ružomber-
ský — — dnes Záhřeb! Co zavinil ten
nový sněm chorvatský, že ho maďarská vláda
odsoudila k smrti ještě než se sbromáždila
usťavil? Nic, nežli že byl naskrze sněmem
chorvatským a ne maďaronským. Krajně jiz
rozhorčen neslýchaným věrolomstvím pešťské
vlády, která nedbajíc historických práv ná
roda chorvatského ni smluv a zákonů novo-
dobých, jedná s Chorvatskem ne jako s rov
ným samostatným královstvím, nýbrž jako
s vydobytou provincií, kterouž usi-
luje podčinit maďarskému velikášství poma-
darštěním a korupcí jeho správy: — národ
chorvatský po dlouhém utrpení konečně rázně
se svorným duchem opřel nebezpečné tyranii,
v Pešti i doma. Delegace chorvatská v pešt-
ském sněmu znamenitě se držela, a příkla-
dem její obodřený lid chorvatský a srbský
vzmužil se k volbám, připomínajíeím naše
druhdy slavné volby deklarantské. Ani je-
diný vládní kandidát neprošel, nýbrž toliko
samí věrní, spolehliví zastánci práv národ
ních, odhodlaní klásti velkomaďarské tyranii
nejhouževnatější, avšak zákonný odpor
na sněmu záhřebském, v zemi i v parla-
mentě pešťském.
Tim bylo ovšem panstvo v Pešti přive
deno z míry. Nedávno dosadilo na místo
pohořevšího Rakodzave v úřad bána chor
vatského člověka Chorvatům nejůpornějšího.
barona Raucha, který hned při svém prv
ním kroku na půdu chorvatskou ukázal svo
barvu tím, že s přednostou stanice jakož
i s vílajícími ho zástupci civilních úřadů
zemských hovořil — maďarsky, ačkoliv
je ve vyrovnání z r. 1868 výhradně chor-
valština úřadním a státním jazykem
v celém Chorvatsku Čistý tento bán umístii
pak při vládě své nejhorší kreatury, nená-
víděné odpadlíky a služebníky maďarského
panstva, jichž násadu počal pěstit již pře
40 lety otec jeho, unionistický bán Rtaneh
neblahé pověsti, jenž musil být konečně obě-
tován všeobecné nevoli národa chorvatského.
Za to nynějšího bána Raucha chce maďarská
vláda Wekerlova držet a udržet prot
sebe vělší nevoli národa chorvatského
děj se co děj a pojdiž z toho cokoliv. —
Na dotaz učiněný v té příčině dal dne
11. t. m. ministerský předseda Wekerle
vuherské dolní sněmovně tuto charakteri-
stickou odpověd:
»Ujal se mylný (!) názor, že bán chor
vatský potřebuje v chorvatském sněmu
zemském většiny a nemáli jí, že ne-
může zůstali v úřadě svém; padne-li však
bán, že nemůže zůstati v úřadě ani uherska
vláda, k jejiž návrhu byl jmenován. K tomu
odpovídám: Tento názor by přímo znamenal.
že jsou v území zemí koruny uherské dva
parlamenty a že na počínání si chorvatského
menšího parlamentu závisí situnce uherské
vlády a parlamentu uherského. My však ne-
jsme za žádných okolnosti ochotni učiniti
právo J. Vel, kotvící v našem státoprávním
zřizení, že král jmenuje osobu bánovu na
návrh uherské vlády, závislým na
nahodilých okolnostech a na nahodilé vět
šině chorvatského sněmu. Tento brán
(Ruuch) byl jmenován řádným způsobema
zůstane na svém místě potud
dokud bude provozovati poli-
tiku, o které se s námi dohodl
Bán chorvatský jest exponentem
naší vlády v Chorvatsku, on jest
nejen zástupcem naší politi ky,
nýbrž také doplňující součástí této po
litiky. Nynější poměry v Chorvatsku byly
způsobeny — nedorozuměním (l). které
jesl uměle živeno a vykořisťováno za tím
účelem, aby na nás padla příhana, jako by-
chom nechtěli respektovat jazykových prav
Chorvatska. Terorism a svůdcové mohou
národy na nějaký čas svésti na nepravé
cesty, avšak spravedlnost uplatní se dříve
či později. Bán se pokusí o politiku
dorozumění. Ať se mu to podaří či ne-
podaří, použivati bude vždy jen zákon
ných prostředků. Kdyby však — neříkám
to jako pohrůžku, nýbrž jen pro označení
našeho stanoviska — mělo dojíti k výtrž
nostem, ohrožujícím bezpečnost státu neb
osoby a majetku, tak že nemohou býti od
vráceny normálními zákonnými prostředky
pak nelekne se bán v dohod
s námi i použití prostředků mimo
řádných.«
Nuže bratří Chorvatě zajisté posvítísi
důkladně na tu rabulistiku vlády Košutovy
a Wekerlovy o státoprávním poměru kra
lovství chorvatského k dočasným vládám
pešťským a o ústavním poměru sněmu chor-
vatského k bánovi, jejž degraduje maďarská
pýcha ústy Wekerlovými na pouhého z ří-
zence, na pouhý nástroj vlád
pešťské v Chorvatsku. Ale jinak
je zatím dobře, že se před světem pan
Wekerle neskrývá, ale předem na sebe
bere odpovědnost za všechno to zlo, které
na povel jeho nyní bar. Rauch v Chorvatsku
natropí.
#10
alto_textblock
#10
Pěkná to »politika dorozumění«, s ja
kou bán Wekerlův a Košutův v Chorvatsku
začal. Pěkná to »zákonnost«, odročit i hne
na neurčitou dobu zemský sněm, který
ještě ani slova nepromluvil, ne-
dati mu ani času, aby se ustavil
nadtož aby zvolil dle prá v
svého nové poselstvo chorvat-
ské na sněm uherské říše. Chorvaté
vidí v tom flagrantní porušení své ústavy
zemské — čím a kterak pan Wekerle tent
svůj kabinetní kousek státnický světu vy-
světli, jsme opravdu zvědavi. Nepochybně
»obavou před prudkými žalobami a pobuřu-
jícími řečmi chorvatsk ých poslancův«.
Ale my troufáme si uhodnout jinou
v lastní příčinu. Šlaka by si dělali ma
ďarští pašové z bouřných schůzí sněm
záhřebského. Ale za to oposice Cho
vatů vuherské dolní sněmovn
jim překáží co nejvíce; tu hledí os labi
a umlčet stůj co stůj.
Jak známo má sněm chorvalský práv
vysílat do Pešti 40 delegátů. Nynější delegace
chorvatská v peštské dolní sněmovně všal
nečítá nežli 28 oposičních borců. Obávalo se
tedy panstvo peštské, aby nový, naskrze
národní sněm chorvatský nezvolil a nevyslal
do Pešti místo 28 — čtyřicet rázný el
a neoblomných zastanců ohrože-
ného práva a bytu národa chorvatského,
kteří by mohli značně rozhojnit nesnáze
vlády Wekerlovy. Proto tedy, aby sněm
chorvatský k volbě nové delegace se nedo-
stal, musil být rozpuštěn dříve než se
ustavil.
Druhý obmysl však může býli zárover
i ten, vyprovokovat národ chorvatský zahá-
jenou dneškem érou příkoří a persekuce ku
výtržnostem a bouřím, aby pak mohl jej
exponant vlady Weckerlovy zkrotiti v la
dou bodákův a žalářův jako jiz
krotí velkomaďarská furie dnes naše ubohé
bratry pod Tatrami. Vždyť prý již v polovie
měsíce ledna bylo důstojníkům v Záhřebe
nařízeno, aby nosili nabité revolvery a na-
ostřené šavle. — Ano, sekat a střilet do
lidu města Jelačicova by nejraději chtěli pa-
nující »slátníci« pešíští, jsouce bezpečni, že
si proti Slovanům mohou dovoliti všechno
— Národní poslanci odročeného sněmu
chorvatského však chystají prý provolání
k národu svému, aby nenabíha! Maďarům
na bodáky, nýbrž zákonnou oposic
bránil rozvážně, rázně a důstojně práva
svého dobrého proti násilí vérolomc ův
pešťských.
#11
alto_textblock
#11
Politické zprávy domácí.
#12
alto_textblock
#12
V Praze, 16. března. (K aféře Wahr
mundově.) Prof. církevního práva na univer
sitě inšprucké jest s klerikály na štíru už delš
dobu. Když se v podzimním zasedání říšské rady
projednával Masarykův pilný návrh proti zkleri
kalisování vysokých škol, ostře na Wahrmund-
útočil klerikální poslanec, prof. Mayr, byl všal
ve sněmovně náležitě odbyt. Od té doby prof
Wahrmund nehlásal své svobodomyslné názory
na katolickou cíkrev a její dogmata pouze s umi-
versitní tathedry, nýbrž také ze veřejných schů
zích a jedna z jeho přednášek, vydaná pak i tí
skem ve zvláštní brožuře, způsobila nynějš
bouři. Brožura Wahrmundova šťastně prošla
v Inšpruku i Solnohradech, ale ve Vídni by
zkoufiskována. Konfiskace potvrzena i zemským
soudem a nyní podány proti ní námitky. Důvo
dem konfiskace jsou dle vídeňských listů útoky
na monotheistický názor katolické věrouky
boha, útoky na dogma o božské trojici, o bož
ství Spasitele, o neposkvrněném početí, o trans
substanciaci atd. Wahrmund tato dogmala ve svo
brožuře vědecky kritisuje, při čemž nikde ne
opouští formy vědecké kritiky. Podobných vě
deckých kritik katolických dogmat vydáno v po
sledně době více, ale žádný z autorů nebyl sti
hán pro rušení náboženství neb pro rouhačství
Proto je nápadno stíhání Wahrmundovo jak
příznak doby, v níž klerikalismus nabývá opě
vrehu, ale budí současně odpor kruhů liborál
#13
alto_textblock
#13
ných.
#14
alto_textblock
#14
V Praze, 16. března. (Jazyková otáz
ka v Dalmacii.) Dvor. rada Tončič, jen
za choroby místodržitele Nardellia spravuje Jal
matské místodržitelství, byl tyto dni ve Vídni
kdež se účastnil ministerských konferenci
úpravě jazykove otázky v dalmatských úřadech
Navrátiv se do Zadru, sdělil redaktoru „Narodn
Listu“, že rozřešení této olázky možno očeká
vati v blizké době. Již v nejbližších dnech bu
dou do Zadru svoláni důvěrníci všech politi
ekých stran dalmatských, zvolení za minuléhe
sněmovního zasedání, aby se oboznámili se za
sadami nastávající vládní akce. (Vláda, jal
známc, slíbila původně, že svůj plán na rez
řešení jazykové otázky přodloží důvěrníkům d-
konce r. 1907. Pozn. red.) Ministerské koníe
rence účastnili se kromě Tončiče, min. vnitre
a bar. Becka také místodržitel Mik. Nardelli
jenž se ze své choroby již tak dalece zolavil
že v brzku bude se moci uvázati opět ve svů.
úřad, a místopředseda finaněního ředitelstv
dalmatského, Hočevar, jenž svým nedávným
příkrým vystupováním proti chorvatske
mu úřadování způsobil značnou bouři mez
chorvatskými úřadníky a poslanci. O tom, jak
vláda zamýšli jazykovou otázku v Dalmacii roz-
řešiti, dv. rada Tončič se ve svěm rozhovor
s redaktorem „N. L.“ nevyslovil. Na dolaz re
daktora, jaké postavení bude míti příště v Dal
macii něm čina, odvětil, že se jodná pouz
o zemské jazyky, kdežto němčině v Daí
macii nepřísluší právo jazyka zemského.
#15
alto_textblock
#15
Politické zprávy zahraničně.
#16
alto_textblock
#16
V Praze, 17. března
#17
alto_textblock
#17
„Olga Stein, russische Revolutionäirin.“
Tyto dni prohěhla novinami zpráva, že
v Novém Yorku byla zatčena nebezpočná ruská
revolucionářka z Kyšiněva, Olga Steinová, o je
již vydání se ruská vláda důrazně zasazuje.
„Petersb. Ztg.“ poznamenává k léto zprá
vě: Že paní Olga Steinová přese všechnu svou
unanou mnohostrannost vystoupí také jednou
jako „revolucionářka“, je přece jistým překra
pením; tento nejnovější trik jest i u Steinovo
poněkud příliš drzý. Není pochybnosti, že „ma
dame Stein“ chová u sebo nnohé tajemství, alo
všechna její tajemství jsou „občanského“ dru
hu. Můžeme tedy doufati, že paní Steinovou
brzy zas uvidíme v Petrohradé, a to na lavie
obžalovaných a pod tepší stráží, než bylo př
přelíčení, jejím útěkem přerušeném. Lze po-
chybovati, že v „jejich kruzích“ příliš se těšt
na jeji návrat; panička ví tak nepříjemně mnoh
a sotva bude mlčet. Jediná záchrana jest —
vyloučení veřejnosti, jinak by nesmírně mnoho
solidných roputací ztroskotalo
Z této poznámky dost jasně vysvílá, jakého
druhu „vuská revolucionářka“ byla v Amoriee
zatčena. V Americe vůbec dobrodruzí z RRuska
zvláště mosaického vyznání, našli si nejvděčněj
ši půdu. Pohřebují se pouze vydávati za „ruské
revolucionáře“ a hned se jim otvírají nejen uš
nýbrž i kapsy vankeejů. Ale nemají o každén
důkaze své naivnosti podávati telegrafické zprá-
vy do Evropy-
*
#18
alto_textblock
#18
Sopiálně-hospodářské zprávy z Ruského Polska
Průmyslové město Loď nikterak nemůže vy
váznouti z hospodářské krise, která se dosta
vila po revoluci. Dosud je taní zavřeno 37 tová-
ren. Mnohé jiné omezily práci a chystají se také
k úplnému jejímu zastavení. V některých, kde
prve bylo zaměstnáno na sta dělníků, jsou nyn
zaměstnání 3—4 jen proto, že se majitelé ještě
nerozhudli pro zavření závodu. Kdy bude kris
konec, nikdo neví. Továrníci říkají, že si ne
mohou pomoci; rovoluce jejich zákazníky roz
ptýlila, výrobu ořekazila, dělníci si diktovali ta
kové podminky, že by jim těžko bylo dostáti z
nejpříznivějších poměrů, neřku za krise. Děl-
níci naproti tomu tvrdí, že by bylo i práce
dost, i zákazníků dost, ale že podnikatelé pře-
to práci zastavují, aby se vyzuli ze závazků na
proti dělnictvu, které na sebe vzali za rovoluce
Ve Varšavě se konala se schůze spolku pr
ženskou rovnoprávnost, na níž promluvila sol
ská dělnice Marie Věňakovská o poměrech žen-
ského dělnictva na statcích polských šlech
ticů. Dělnice taková dostává 27 rublů ročn
mzdy a praeovati musí 16 hodin denně. Lidsk
důstojnosti u dělnice na šlechtickém statku ni
kdo nectí, panští koně a plemenitebný dobytel
mají se nepoměrně lépe, ba stkvostně. Kromě
toho délnice je za každým krokem vydána
v šanc: mravnému snižování jak od správy stat
ků, tak od okolí, v kterém se nacházejí.
#19
alto_textblock
#19
Pomník Blanquin.
V městě Puget-Théniersu chystá se odha
lení pomníku prostulého revolucionáře A. Bl an
quia. Před několika lety Ciémencesu
fedroval myšlenku uetění památky muže, jen
byl odvážným a zneuznaným bojovníkem demo
kracie a který většinu svého života strávil
žalářích. Byl pronásledován vládou Ludvik
Filipa, Napoleona III. i republiky. Přední spi
sovatelé a politikové francouzští jako Anatol
France, Mirbeau, Jaurés, Bertesux, utvořili ko-
mitét pro postavení pomníku Blanqjuia. Vládi
pošle k odhalení pomníku svého zástupce, nej-
spíše samotného předsedu kabinetu Clémen
cesua. Již tím bude vyznačena cesta pokroku.
kterou urazila republika od doby Thiersovy, kdo
byl Blanqui žalářován.
#21
alto_textblock
#21
Odjezd velevyslance Bomparda z Petrohradu
Na rozloučenou s vyslancem Bom pa
dem a jeho chotí uspořádala franeouzská ko
lonie petrohradská hostinu, při níž byl odjiždě-
jícímu diplomatovi podán umělecký dar
Pan Bompard byl zástupcem Franci
v Petrohradě 5 let. Přijel do Ruska, kdy s
připravovala »enténte cordiale« mezi Franení
Anglil. Její uskutečnění vzhledem k alisne
francouzsko-ruské vyžadovalo značného a opatrného
jednání diplomacie francouzské, v němž se zejméne
Bompard osvědčil. Bompardoví podařilo se do-
slci, že ruský car poslal do Paříže zvláštníh
vyslance hr. Lamsdorfa s vlastnoručním dopisem
v němž car projevíl souhlas a dohodou fran-
couzsko-anglickou.
Avšak nepřálelé Francie v Rusku ztropil
povyk proti dohodě Francie se spojencem Japouska.
Konečně všecky útoky na alianci rozbily se
loyslnost cara Mikuláše. Za války v Mandžuri
bylo postavení Bompardovo velmi těžké. Fran
couzský diplomat dobře obstál v té zkoušee
Jeho zásluhou je zejména, že působil na sblížen
Ruska s Anglii, jež jedině umožnilo enténta
cordiale. Doba pětileté činnosti Bompardovy
v Petrohradu nebyla sterilní. Vyslanec petro
bradský zanechává po sobě znamenitou situse
diplomatickou, z níž zajisté dovede náležit
těžit jeho nástupee generál Touchard.
#22
alto_textblock
#22
Události v Marokku
Mohamed, bratr Salem Arania opustil Fez
s 1200 vojáky, aby se spojil u Mequinezu s Ki-
toním a zatarasil cestu mehalle
sultána Abdul Aziza. Mulej Hafid
nařídil, aby byly ve Fezu zabaveny slatky při
vrženeů Abdul Azizar Fezský kalií El Oran
prohlásil, že to neni možně, neboť podobný n
#23
alto_textblock
#23
silný skutek by vyvolal odpor v celém obyva
telstvu světa.
Dle poloúřadní zprávy oznámil generá
I' Amade kmenu Šaujů, že přijme jejich na
bídku na mír, když se zaváží, že vydaji zbraně
zaplatí kontribuci, pošlou rukojmi do Casa
blanky a zachovají klid.
#24
alto_textblock
#24
Poměry v Persii nejkritičtější!
Situnce v Persii stala se dle zpráv teheran
ských přímo kritiekou, Za posledních dno
zatčeno 112 revolucionářů. Zjištěna
účasť celé řady vojenských osabností
při nedávném spiknuti proti životu
šnchovu. Zatčen proto i prine Salorad. Palá
šachův jest posud vojskem obklíčen: od aten-
tátu šach ho neopustil. Nejistota v ulicích hlav-
ního města vzrůstá den za dnem. Vraždy jsou
na denním pořadu. Veřejní vyvolávači prochá-
zejí po ulicích, vyzývajíce občany, by po9.
hod. domů neopouštěli, protože policie neni slo
jich ehrániti proti lupičům a vrahům. Konflk
mezi šachem a parlamentem se přiostřil. Soud
se, že revolucionářské skupiny chtějí hnál věe
k veřejnému konfli ktu
#25
alto_textblock
#25
Odsouzení milionáři. — Politická korupee
v Americe.
Mnohonásobný milionář v Chicagu, 81letí
John R. Welsh, jehož jmění páčí se na 15
millonů dolarů, byl odsouzen pro úpadel
na pět let do vězení. Podav odvolání, by
ale — propuštěn »zatim« z vazby na kauci —
50 000 dolarů. V Pennsylvanii odsouzent
byli pak čtyři vynikající politikové.
zároveň mnohonásobni milionáři, býv
st. komoří Snydar, býv. st. lajemník finane
Mathues, býv. ředitel veř. prací Schumacher
stav. podnikatel Sanderson k velikým tre
stům vězení i ku pokutám pro spo-
lečné zpronevěření 5 milionů dolari
na úkor státu Pennsvlvanie p
stavbě vládní budovy v hl. městě Harrisburgu
V důsledku procesu loho má býti zatčena ješte
řada osob, zvláště 10 osob politicky
veřejně činných, mezi nimiž poslanec
Cassel i architekt Huston, jimž všem kym
prý rovněž trest, mnohaletého vězen
a velikých pokut.
#26
alto_textblock
#26
Jak zachrániti »blok« v Německu?
Mezi konservativci a národními liberály
Německu vyjednává se o dohodu pro bursovn
i spolkový zakon. Daufá se, že kompromisu
bude docileno ještě před dalším člením předlol
téch. Popírá se ale, že by obě strany byl,
uzavřely i volební koalici proti svobodo-
myslným. Mezi těmito jeví se ostatně znační
rozdíly v přičině pojímání téchto předloh vládních
#27
alto_textblock
#27
Z parlamentních výbori
#28
alto_textblock
#28
Z Vídně, 16. března. (KK. k. )
V rozpočtovém výboru za daláího roko
vání o položce »Min. vnitrat dovozoval posl
Klofáč, že politická správa nevyhovuje požadavkům
doby. V min. vnitra jest tuze málo úřadníků česk
národnosti a v ministerstvech vůbec přiliš mnohe
šlechticů. Vláda ve všem podvoluje se diktátu Němeů
což dokazuje poslední jmenování moravského místo
držitele a zemského presidenta slezského. Místo
držitel v Praze nikdy nestýká se blíže s českým
lidem, leda snad šavlí policistů. Preteruje všechny
starší české úřadníky, aby mohl povyšovati mladšl
Němce. Třeba zříditi několik okresních hejtmanství
zejmena ve Vodňanech. Vládní ochota vyříditi česko-
německý spor jednostranně po přání Němců je na
pováženou. Není třeba nového jazykového zákona.
Ať se jen dbá nyní platného st. zákl. zákona. Činnost
pražské policie je většinou politická a jen nepatrn
bezpečnostní. Žadá za rozmnožení komisařství
zejmena na Král. Vinobradech a v Žižkově, za ro
množení úřadnictva a stražníků a navrhuje přiíslušnou
resoluci. Dále tlumočí požadavky st. zřízeniců v po
měrech postupových a pensijních, přimlouvá se z
zavedení služební pragmatiky a zaručení koaličnícl
i politických práv. Vyzývá vladu, aby st. zaměstnan
cům všech kategoril v Praze a v okoli po dobu
letušní výstavy poskytla mimořádný přídavek. Da
ať řekne, jak pokročily přípravné práce pro slar bn
a invalidní pojišťování a na které vrstvy obývatel-
stva se bude pojišťování vztahovati. Konečné žád
řečník resolucí, aby zároveň vydával se říšský za
konník i v neněmeckých jazycích v aulent ckém
znění.
Posl. Němec soudí, že politické poměry na
praví se, až provede se reforma spravy. V Čechácl
jest tuze mnoho úřadníků, kteří nemo ou pochupiti
že mají především zachovávati zákon. Štěžujes
do četného vypovídání soctálních demokratů z Prahy
Kritisuje nepříznivě, uváděje četné přikady, jednan
okres. hejtmana lounského Hr ušky. Zistupei polti
ekých úřadů vůbec mýslí, že zákony pro dělník
neplatí. Rozmnožením pražské policie se tamní po
měry nezlepši, pokud nezmění se i systém. Pražský
policejní ředitel Křikava vypěstil korupci a stara s
výbradně o politiku. Veřejná bezpečnost v Praze
jest zcela zanedbávána. Předpokladem pronikavé re
formy veřejné spravy jest, aby policejní politiet
úřadníci byli zodpovědni za nezákonnosti, jichžs
dopustili.
Posl Conci žádal, by mimo německého místo-
držitele v Tyrolsku byl jmenován vlašský náměstel
a tak dokárána rovnoprávnost obou národností
Zemská vláda má býti prostřednicí v národnostníel
sporech. O nedávných zemských volbách za tyrolský
šlachtický velkostatek byla vlašská národnost bez
chledně a brutálně majorisována. Kenečně žadal
řečník, aby akce proti pellagře byla podporovan
větším státním příspěvkem.
Posl. Malik přimlouval se za zavedení zákon
o nákazných nemocech a lékařského řádu a stýskal
si na protekcionařství v min. vnitra. Žádal, by
nouzové akce vztahovaly se zvlaště na prováden
nouzových slaveb a konečně brojil proti sociálnim
demokratům, poněvadž prý si počinají při námezu
ních bojích nezákonně, aniž by se proli nim z
kročilo.
Posl. dr. Ellenbogen obíral se vystěhovale
ckou otázkou, žadaje co nejlepší ochranu vystěho-
valců, úpravu vystěhovaleckého dopravnictvi, lepš
dohled na lodi, pokud se týče ubytování a stravo
vání vystěhovalců, jakož i zabránění uměle vzbuze-
vaněmu vystéhovalectví přesným dohledem na lodu
kanceláře. Plal se ministra, učiní-li dřive, než na-
bude platnosti zákon, opatření na ochranu rakou
ských dělníků proti hospodařskému poškozování
polstickému vypovídání.
#29
alto_textblock
#29
Posl. Walcher stěžoval si do strannictví zem-
ského presidenta korutanského a navrhl resolnci, aby
zemědělští zpravodajové a jim přidělení úřadníci byli
vyloučeni z etátu min, vnitra a zařadění do min.
orby. Křesťanští sociálové vynasnaží se o starobní
pojištění dělnické i živnostenské a selské
Posl. Diamand stěžuje si, že haličský místo-
držitel počíná si jako král. Zodpovědným za lo je
ministr vnitra, klerý si to musí odseděti za něho
jako zodpovědný redaktor. Hlavní chybou nynější
správy jest úplná nezákonnost a naprostá autokracie
okr. bejtmanů. Místodržitel uzavírá před počátkem
volebního hnutí do zemského sněmu smlouvy s jed-
notlivými stranami, jimiž rozděleny jsou mandaty
jednotlivým stranám jako kořist mezi lupičskou tlupu.
Kdyby vláda měla smysl pro zákon a právo, musií
by ministr vnitra odevzdati ihned trestnímu soudu
haličské okr. hejtmany pro nezákonnosti, jichž do-
pustili se při volbách.
Příští schůze bude zejtra-
#30
alto_textblock
#30
Sbor obecních starších král, hlav
města Prahy
konal včera III. řádnou schůzi, jíž o 1/2 5. hod. za-
hájil slarosta p. dr. Karel Groš.
Lože a galerie velmi četné navšlíveny, pozděj
přeplněny
Starosta p. dr. Karel Groš věnoval především
vřelou posmrtnou vzpomínku (členové sboru povstá-
vají) věhlasnému básníku Svatopluku Če-
chovi: Hlubokou, těžkou ránu zasadil osud českému
náredu tím, že odňal r jeho středu básníka vyvole-
ného a posvěceného, nadaného vzácnou láskou ke
vlasli a k svému národu. Když zemřel Sv. Čech, za-
tosknilo naše město a bol rozhostil se po celém ná-
rodé a odevšad, i z nejdálnější ciziny, docházely pro-
jevy hluboké soustrasti. Dále zmínil se o jeho nehy-
noucích dílech a velkolené, nezapomenutelné manife-
staci při jeho pohlbu. — Neméně vřelý projev učinil
pan starosta památce zvěčnělého velkodušného me-
cenáše dra. Josefa Hlávky, vyličil jeho zásluhy
a pravil, že památka jeho bude trvalá a nehynouci
— Dále vzpomenul úmrti prof dra. Jana Pala-
ckého, syna historiografa král. českého a vylíčil
jeho práce v oberu vlasteneckém a vědeckém. — Ko-
nečně věnoval posmrtnou zpomínku Karlu Petru
Khoilovi, který v letech 876—97 byl člonem
sboru obecních starších, jemuž zachována bude čest-
ná vzpomnínka.
Poněvadž odpadla řada inlerpelací, přikročeno
ihned k vylízení jednacího pořádku.
Výstava čoského spořitelniclví.
Po referátu p. dra. J. Vlčka byl schvalen návrh
řoditelství a výboru městské spořitelny pražské, aby
na oslavu panovnického jubilea byl povolen Svazu
českých spořitelen v Čechách, na Moravě a ve Slez-
sku příspěvek 5000 K na exposíci českého spořilel-
nictvi při letošní jubilejní výstavě obchodní komory
#31
alto_textblock
#31
Vyřízení stavebních slížnosli.
Zamítruty byly následující stížnosti: Ed.
Kozlíka do nařízení úpravy a rozmnožení záchodků
v čís. 29-VI. ve třídě Vratislavově; dra. Ot. Baštýře
jako sekvestora domu čp. 279-1. do nařízených zdra-
votních úprav v tomto domě: Miloslavy Torebov
v zálezitosti lhůty k odstranění ganalisačních závad
v čís. 728-1. v Dlouhé třídě: Čeňka Šáry v záležitosti
vyklizení podkr evních místností v čis. 167-I. v Kar-
lově ulici; Josefa Skály do výměru, kterým byl vy-
zván k předložení plánů na zřízení isolační zdi u č.
1539-II. v Salmovské ulici; Hospodářské úvěrní ban-
ky v záležitosti zrízení záchodů v zahradě domu
čp. 1396-II. ve trídě Vyšehradské; Václava Havla
proti nepovolení zřízení šachty v chodníku u novo-
stavby čp. 703/4-II. ve Vodičkově ulici; Viléma Čer-
ného v záležitosti používání děleného přízemku v č.
203-V. ve třídě Mikulášské; Růženy Rasenové do na-
rízeného zazdění oken ve hraniční zdi domu čp
417 III.; Karla Cisaře do narizeného rozmnožen
záchodů v domě čp. 1421-II, v ulici Hoplenštokově
Karla Vovsa do výměru, kterým při ctavbé domu čp.
659-I, v ulic, Králodvorské byla stanovena náhrada
za pozemek k ulici pripadajicí na 100 K za čtver.
melr.
Vyhověno bylo stížnosti Alb. Krejčího do ne-
schválení podzemní místnosti za dílny v čís. 241-II.
v ulic. Vojtěšské: Jana Slaby proti nepovolenému
uživání podzemních místností v čís 786-VIII, z
byty, zemského výboru král. českého do odepření
stavebm čáry pro dům čp. 259-III. na Tržišti.
#32
alto_textblock
#32
Koupě a prodej nemovilosti.
Schválen návrh na odprodej uličního pozemku
28 čtver. sáhů před domem čp. 457-VIII. Čeňku Ex-
nerovi po 180 K. — Firmě Schlütter a spol. nást.
Em. Hirsch a spol. prodána plocha 158 čiver. sáhů
po 00 kor. — Schváleny návrhy, aby v asanačním
obvedu pražském byly zakoupeny: dům čp.
245-V. v ulici u slarého hrbitova od Maric Koželu-
hové za 70.000 K; dílec b) čp. 232/5-V. v téže ulici
od dra. Alfréda Hocka a spol. za 13.000 K; dům čp.
784-I. v ulici Haštalské od Louisy Bockové za
160.000 kor
V asansčním obvodu pražském byla prodána tato
staveniště: č. 5 v ulici Valentinské ve výměře 7
čtver. sáhů po 470 K staviteli Josefu Vajshajtlovi
č. 6 v ulici Kaprové ve výměte 219 čtver. sáhiů p
700 K těmuž; č. 4 v ulici Kaprové ve výměře 10
čtver. sáhů po 650 K J. Meilbecgovi; č. 5 v uliei
Kaprové ve výměte 79 čtver. sáhů po 450 K témuž
č. 3 ve skupině XIII ve výměře 112 čtver. sáhů p
485 K staviteli Fr Kalousko
Od Gustava Habicha a snol. koupen dům čp
681-l. v ulici Dušní za 150.000K
Mag kemisaii dru Urbanovi prodán pozemek
č. 2 ve skupině XIII. ve výměre 93 čtver. sáhů p
440 K. č. 5 v téže skupině ve výměře 86 čtver. sáhů
po 480 K staviteli Huliciuso
K účelům regulace Podskalí zakoupena od firmy
Löwy a Winterberz ohrada č kat 174 v Podskal
ve výměře 3461 čtver. sáhů v Holešovicích po 65 K.
Leona Bondyho k účelům jalex zakoupeny pozemky
ve výměře 346 1čtver. sáhů v Holešovicích po 65 K.
— Od Marie Koppové, Albiny a Žofie Koppových
zakoucena k účelům regulace Podskalí realita čp.
412-II. ve výměře 417 čiver. sáhů po 325 K. — O
Vojt. Jana Rtennera, Vojtěšky Nesslové, Josefy Ri
singrové, Amalie Skákalové, Aloisie Nesslové, Anto-
nie Máchalové, Johanky Žampachové a Anny Pol
krábkově zakoupen dům čp. 335-II. za 53.450 K
Udělené ceny z Turkova nadání.
Schválen byl návrh na udělení 7 cen z nadány
architekla Aloisa Turka za vynikající díla po 825 K
a sice spisovatelům: Jiřímnu Karáskovi ze
Lvovic (za „Maníred Macmillon“), Arnoštu Procház-
kovi („Cesta krásy“). Slanislavu Neumannovi (. IIrst
květů“), Břotislavu Šetelíkovi („Papír, jeho výroba.
vlastnosli a zkoušení“): malířům: Hugonu Böt-
tingrovi („V berně“), Josefu Královi (za soubor jeho
prací), sochaři Josefu Pankertovi (za plaquctty).
Různé záležitosti.
Schválen návrh, aby obec pražská převzala soli-
dární ručení s Českým závodním spolkem za zápůj-
čku 40.000 K za účelem zřízení vodovodu na závo-
dišti v Chuchli. — Poručenstvu Bedř. Freve- Strol-
mayera na dobu od 1. ríjna 1908 do 30. září 1920
pronajat obročnický dvůr čp. 8 ve Vysočanech z
roční nájemné 20.622 K. — Dodatečně povolen ná-
klad 2705 K na sadovou úpravu Riegrova náměstí. —
Do komise ku prozkoumání účtů a knih pachtu daně
potravní na rok 1907 zvoleni pp. Fránt. Ilašourek,