ALTOViewer
Kalkulačka
Načíst UUID
Pipeline Dev
Elasticsearch index
Režim vyhledávání
Parametry pipeline
Reranking
Běží na CPU/MPS, takže stojí sekundy. Model dostává celý text chunku, ne zkrácený — zkrácení na 700 znaků kdysi obrátilo měřený přínos na ztrátu.
Model shrnutí článku
Měřeno 6. 10. na 6 článcích: gpt-4o-mini drží délku, nepíše vatu „článek se zabývá“ (0/6 proti 5/6 u gpt-5-mini) a stojí 0,63 $ za tisíc shrnutí místo 1,38 $. Ukotvenost vyšla stejně. Platí do restartu serveru.
LLM porozumění dotazu
Strana 2 70c52cf0-92d2-11dc-855a-000d606f5dc6
Vrstvy:
Načítám náhled…
Strana 2
ALTO TextBloky — 15
#1 alto_textblock #1
až po létech, když mu žena milující umře a všecky blaživé illuse egoistské shasnou. Ale zase je to dobročinění tak podáno, že se u málo kterého čte- náře potká s jiným affektem, než úsměvem. Vítané jsou obrazy schůzek mladých literátů. jejich kamarádské, ale i nebratrské kritiky, různých snah, nástin jedné části hnutí pokrokového a pod Škoda, že tyto partie nejsou vylíčeny zevrubněji. neboť v nich je těžiště dějového obsahu. Obraz dal- šího života, učitelského, je málo poutavý.
#2 alto_textblock #2
Vbk.
#3 alto_textblock #3
* Fr. Em. Zelenka: K bílé Tvé duši. Verše. Tiskem a nákladem E. Stivína v Praze. Několik intimních slok čisté erotiky. Zpověd duše, confesse mladistvých citů. Mladý básník vzdává hold ženě, že mu dala impuls k písni, impuls k radosti a životu, »že mu vyplnila celé bytí, naučivši jej krásu, velikost a lásku znát.« Stará pohádka, touha duší býti dvě a dvě, jíti ruku v ruce, růže si vkládat a hvězdy v dráhu trnitou, slzou těchy vespolné si měkčit tvrdý chléb života stará ta pohádka vypráví se tu znovu a mile, smavě. Hřejivý úsměv line z těch řádků, jaro radosti, chuti k životu. Verše se čtou až na malá nedopatření hladce a plynně. * Svatopluk Čech, Václav Živsa- — Slavie. Sebrané spisy, díl VIII. Nakl. F. Topič. Dvě nejznamenitější básně slavného poety, z nichž prvá teprv nyní vychází ve formě knihy, ač již ve »Květech« r. 1889—189I vzbuzovala oprávněnou po- zornost. Forma časoměrná, nezvyklá současnému čtenáři, jež zdála se být překážkou účinku básně. přispívá toliko ke zvýšení dojmu jejího zadumaného. kontemplativního rázu. Je to skvostné idyllické epos, kde poetické líčení znamenitě se pojí ku prostým dobromyslným povahám jednajících osob. — »Slavie«. jež nyní vychází ve čtvrtém vydání, hned na první ráz přiřaděna k nejznamenitějším a nejčeštějším velkým epickým básním autorovým, »Václavu z Mi chalovic« a »Dagmar«. Je to velkolepý hymnus myšlenky slovanské.
#4 alto_textblock #4
* Jan Klecanda, Tvrdé hlavy. Povídky a novelly. Spisy, sv. I. Nakl. Jos. R. Vilíme k. Čtyry povídky, líčící zápas o českou půdu a ty ja- drné, nepodajné povahy prostých českých lidí, lopo- tících se v krušné práci o vezdejší chléb a přece neústupně hájících nejdražší statky národní, s oním nevývratným smyslem pro právo, jenž náleží k nej- pěknějším rysům české povahy. Autor jest znám jako bystrý pozorovatel a dovede obratně a zajímavě vypravovat. Líčí poměry ze zkušenosti získané dlouholetým pobytem mezi českými menšinami. * Josef Kafka, Šelmy země české, žijící i fossilní. S četnými vyobrazeními v textu. Archiv pro přírodovědecké prozkoumání Čech, díl X., čís. 6. Kom. F. Řivnáč. Autor knihy, adjunkt při geolo- gicko-paleontologické sbírce musea král. českého po- kračuje ve svých příspěvcích k zevrubnějšímu studiu ssavčí fauny české, žijící a vyhynulé, kterážto práce přerušena byla na delší dobu přesídlením sbírek do nové budovy musejní. Za tu dobu prozkoumal autor několik nových lokalit českých a snesl řadu nových zevrubnějších dat pro některé lokality starší a konal v cizině podrobnější studia osteologická. Podává v knize nejen nové vlastní svoje poznatky, nýbrž i soubor vědomostí až do té doby v tomto oboru domácí zvířeny snesených s náležitým zřetelem na dotyčnou literaturu.
#5 alto_textblock #5
* Historické Rozhledy. Poučné čtení pro mládež českoslovanskou. Red. Ant. J. Zavadil. S četnými illustracemi. Nakl. Emil Šolc v Telči. Pátý svazek sbírky obsahuje popisy »Starožitný hrad Navarov« a »Německý Brod« jak v ohledu historickém tak v ohledu místopisném, zajímavé »Pověsti německo- brodské«, pozoruhodný článek »Šetřme starožitností a historickou stať Prusové r. 1741 a 1742 v Olomouci. Články psány jsou slohem mládeži přiměřeným sbírka poskytuje žactvu pěkný výběr četby z oboru domácí historie. * Vítězslav Dvořák, Chemicko tech- nická přiruční kniha, obsahující 1800 předpisův a návodů z chemicko-technického oboru průmyslua řemesel. Nakl. I. L. Kober. Autor, technický che- mik, sebral ve přítomné knize předpisy dle návodu osvědčených odborníků a vlastních svých zkušeno stí, praktické předpisy a návody hodící se nejen pro řemesla nejrůznějších odborů ale i pro domácnost. Podány jsou způsobem jasným a srozumitelným a při výběru jich přihlíženo k tomu, aby se daly nejen snadno, ale i levně provést. Autor schválně pominul theoretických výkladů a usnadnil přehled abecedním uspořádáním své knihy, jež jest rádcem vskutku praktickým.
#6 alto_textblock #6
Z českých listů.
#7 alto_textblock #7
* Nové číslo »České Revue« přináší počátek za- jímavé stati A. Pikarta, jež rozmnožuje naši, dosud tak chudičkou literaturu o plodech duševního života ciziny v minulých stoletích. Je mi téměř nevysvětli- telno, jak málo zájmu projevuje literatura naše o roz- košné květy zašlých věků, jež vyrostly ve Španělích. Italii, Francii, Anglii, a jimž literatury cizí věnují dnes tolik péče a bedlivého studia. Naše revue, i listy čistě literární, projevují pramálo zájmu pro klassické periody literatur západních, a mimo Vrch- lického, jenž neunavně usiluje svými překladya úvahami vzbuditi naši účast pro vzácné plody zašlých skvělých period, na prstech byste spočetli ty, kdo se zabývají dějinami cizích literatur. A přece má-li naše belletrie rozkvésti i v budoucnosti plně a bohatě, je nezbytno, čerpati z těch starých, stále svěžích pramenů, učiti se od těch, kdo dávno před námi dostihli vrcholů čisté poesie, a obroditi duši poklady, jež pro nás z valné části jsou ještě jako zaklety. Článek Pikartův oživuje vzpomínku na ne- smrtelné dílo Cervantesovo, ukazuje statistickými daty na oblíbenost románu o Donu Quijotovi, jehož české překlady netěší se právě valné přízni našeho čtenářstva, a podává pak pěkný obrázek literárních
#8 alto_textblock #8
poměrů na počátku 17. století, vypsáním polemiky. kterou svedl Cervantes s úskočným autorem, těžícím z úspěchu prvního dílu jeho románu tím, že napsal k němu díl druhý, dříve ještě než Cervantes. Článek bude jistě zajímati nejen nečetné české čtenáře Dona Ouijota, ale všecky, kdo v literatuře hledají víc, než příjemné rozčilování četbou překladů moderní dráždivé literatury románové. »Rozhledy« přibíjejí nepřátelský projev německé »Jugend«, vytýkající nám v referátě o významném díle »Les Tchěques au XIX. sicle«, že chlubíme se jen kulturou, od Němců přejatou, a dodávají: jedné výtce však správnosti neupřeme: »že pro nepatrnou znalost cizích kulturních jazyků rádi seznamujeme se s ostatním vzdělanstvem jen prostřednictvím Němců a jich literatury«. Zdá se mi, že dnes již i tato výtka pozbývá své ostrosti. Spousta překladů vědecké i belletristické literatury neněmecké, stoupa- jící znalost literatur slovanských svědčí, že německé medium ustupuje již v naší literatuře daleko do po- zadí a že příští pokolení nebude nikterak odkázáno při seznávání evropského duševního ruchu na znalost němčiny. * »Plzeňský Obzor« uveřejňuje na úvodním místě interview s vynikajícím literátem českým o pal- čivých otázkách literárních, v němž nejmenovaný vynikající básník, dosti průzračně však naznačený narážkami o příslovečné jeho skromnosti, uznání jímž jej lid náš sledoval, milující samotu venkova atd., posuzuje nepříznivě básnickou produkci nej- mladší naší generace a bojí se, »že toto písemnictví nebude hrází proti našemu ethickému úpadku, že nevychová lidí mravně silných«, ač tuto povinnost také literatura má, »čím větší nebezpečí vyvstávaji v nových poměrech i jeho svéráznosti i jeho sebe- vědomí.« Lze očekávati, že soud vynikajícího básníka vzbudí v našem literárním světě živou a prospěšnou diskussi. * V novém čísle »Českého Lidu« přispělaA Šebestová pěkným obrázkem »v půjčovně knih v mo- ravské dědině« k poznání, jak lidové knihovny na našem venkově působí. Vídíte živě ty jednotlivé figurky venkovanů, chodících si pro knihy a prostými slovy charakterisujících své dojmy z četby, své zá- liby, svá přání. Škoda, že naši páni knihovníci ne- podávají nám více takových zápisek ze své praxe. Čtenář jež říkají více než suchá statistická data.
#9 alto_textblock #9
Ze slovanských listů.
#10 alto_textblock #10
* »Cepi Kpai« dotkl se častěji nyní pře- třásané otázky o nové úpravě ruského pravopisu. Jakýsi p. Ivan Najivin tlumočí přání. které často slyšeti u nás, aby totiž Rusové přijali místo azbuky latinku. Cizincům prý usnadnilo by se tak studium ruského jazyka a Rusové snáze by se učili jazykům cizím. Mimo to ušetřilo by se prýi místa, neboť pravopis by se zjednodušil. Jako pří- klad otiskuje latinkový přepis »eoa« Lermontova a podporuje své výklady statistikou, sestavenou srov- náním písmen latinkových s kyrillskými. Přes to dů- vody jeho nedocházejí ohlasu. Listy citují je sice jako zajímavý projev jednotlivcův, ale dodávají hned že způsob takový mohou si snad dovoliti cizinci. jako činí při jazyku japonském a čínském, pro Rusy však podobná reforma že jest naprosto zbytečnou. * Známý herec ruský a zároveň dramatický spi- sovatel p. Južin (kníže Jumbatov), jenž nedávno slavil triumfy na bělehradské scéně, hodlá na podzim s uměleckou družinou podniknouti cestu po slovan- ských zemích a seznámiti jižní Slovany s nynějším stavem ruského dramatického umění. Myšlénka na- lezla ohlasu nejen na slovanském jihu, ale i v Ru- sku, tak že zdar výpravy zdá se býti předem zabez- pečen. Máme za to, že při té příležitosti ani naše divadlo nemusilo by býti pominuto, třeba že uměle- cká pouť páně Južinova projektována jest pouze »do slovanských států«. * Docent litevského jazyka na universitě petro- hradské p. E. Wolter vydal zajímavý spis »Lietu- viszka Chrestomatija« (Litevská chrestomatie), obsa- hující literární památky vymřelých Prusů (z r. 154č a 1561) a texty nejstarších památek litevských. Ob- sáhlá a záslužná sbírka ta přináší též ukázky tvorby národní i umělé z doby nejnovější. Druhý díl bude obsahovati některé doplňky a slovník, tak že práce páně Wolterova přijde velmi vhod všem slavistům z povolání. * Člen Alexandrinského divadla petrohradského p. Ge dokončil právě hru »Kara Macoa«, zalo- ženou na známém románu Tolstého »Bocpecenie« Ve svém zpracování vypustil autor vše, co nevzta huje se k osobnímu románu Něchljudova a Katuše Předběžně přečetl svoji práci samému Tolstému, jenž proti přepracování ničeho nenamítal. * V Něžině zemřel professor historicko-filologi ckého lycea Vladimir Vasiljevič Kočanov- skij, na slovo vzatý slavista, autor vynikajícího díla»H A. M. 'ere- B« a četných pojednání z oboru slovanské filolo- gie. Když byl professorem v Kazani, vydával vše- slovanský list »BCK Ca«. Byl z oněch nadšených idealistů slovanofilů, jichž řady víca více řídnou, a těšil se neobmezené úctě a důvěře mládeže. * Známý romanopisec ruský Vsevolod Ser- gějevič Solovjev slavil 35leté jubileum své neúmorné literární činnosti. Historické romány a kro- niky jeho jsou denní stravou nejšírších vrstev a při- spěly nemálo k popularisování dějin ruských, třeba že ve směru uměleckém vytýká se jim přílišný melo- dramatismus a jakási nesoustředěnost. V listinách zesnulého filosofa V. Solovjeva, jehož jmena nedávno užito bylo též jako vlajky pro určité cíle, nalezena byla zajímavá charakteristika Lermontova. Znamenitý filosof vidí v něm přímého předchůdce Nietscheovaz Není pochybnosti, že veliký básník ruský byl hluboký a smělý myslitel a viděl jasně a zřetelně to, o čem jeho vrstevníci ani se neodvažovali mysliti. Neštěstím jeho bylo, že ne- měl skromnosti, jaká jest příznakem pravého genia. Božského daru, jemu svěřeného, neuměl užíti. Byl povolán, aby nás popohnal znamenite- ku předu, ku
#11 alto_textblock #11
pravému nadčlověctví, ale neučinil toho, obmeziv se na pouhý protest. Polské listy vítají jako důležitou literární událost. levné vydání spisů Zygmunta Krasiúského, básníka myšlenky, jak často polští kritikové ho na- zývají. Plodný literární historik polský Piotr Chmielowski uveřejnil v opraveném vydání známou svoji monografii »Adam Mickiewicz, zarys biograficzno-literacki«. Jest to dílo co do bohatosti materiálu jediné svého druhu v celé polské literatuře a těší se z té příčiny neobvyklému úspěchu. Ne- může se sice rovnati všestranné a všecky stránky vyčerpávající práci Lewesově o Goethovi, ani Maře- ckého práci o Slowackém, ale kdo chce poznati dů- kladně ovzduší a vnější stránku života Micgie- wiczova, nenalezne lepší pomůcky nad studii Chmie- lowského. * Poslední číslo »Kraje« přináší podobiznu Bro- žíkovu s delší biografií. Posmrtnou vzpomínku věno- valy našemu umělci všechny čelnější listy slovanská. Slavjanin.
#12 alto_textblock #12
Z cizích revuí.
#13 alto_textblock #13
* Edouard Rode vypravil se v Grande Révue na obranu historického románu. Hájí ho proti kriti- kovi René Doumicovi. Rozeznává dvojí román histo- rický: bývalý (založený sice na faktech historických, ale silně zabarvený fantasií) a nynější, jenž není nic jiného, než v belletrii uvedená historie, hemžící se doklady a důkazy diplomatickými. Prvému druhu ro- mánu historického dává Rod přednost. * Poutavou studii najdete v Révue des deux Mondes: La Femme et I'Enseignement de l'Etat. Je to totiž novou formou vyslovený požada- vek, aby vyučování státem bylo ve Francii zaměněno vyučováním svobodným t. j. katolickým. Tedy volání po konfessionální škole. A proč? Poněvadž ženy jsouce v nynějších školách vychovávány nenacházejí prý dosti potravy pro svou zbožnou duši. * Révue blanche líčí strašlivý život ve vo- jenské trestnici osadní; tresty, jež tam provinilým vojákům se ukládají, jsou tak kruty, že nelze skoro ani věřiti, že by vše to bylo pravdou. * Angličan Dilke píše v Révue de Pariso armádě anglické a podotýká, že by Anglie nepotře- bovala velké armády pozemní, kdyby jen neměla ko- lonií, které ji peněžně přetěžují. * Japonská révue Tetsugaku Zasshi při- náší výsledek zajímavé ankety. Redakce této révue rozeslala totiž žákům japonských universit a vyšších škol vůbec tento dotazník: 1. Věříte vůbec v nějaké náboženství? 2. Cítíte-li nutnost náboženství? 3. Přestal-li jste věřiti, řekněte nám příčiny toho!4. Neuznáváte-li potřebu nějakého náboženství, jak za- řídíte si svůj život? 5. Nevěříte-li sám, zdaž ne- uznáváte alespoň důležitost náboženství pro vaše okolí? Takových dotazníků rozesláno bylo 4561 exemplářů, z nichž zodpověděno došlo 942 (univer- sita v Tokio: 414 odpovědí!); skoro všechny školy alespoň z části odpověděly, jen Šlechtická akademie vůbec nedala odpovědi! Z 942 odpovědí 555 (tedy 66 proc. 1) hlásalo atheismus a naprostou nepotřeb- nost náboženství, kdežto 34 proc. zodpověděných do- tazníků ujímá se náboženství co nejhorlivěji. A ostat- ních 3619 nezodpověděných ? * Věra Starkovová otiskuje v La Révue no- vou literární studii »Le couple intellectuel dans le roman russe«. — Táž revue rozepisuje se obšírněo uměleckém proletariatu. Že mezi umělci vůbec a ma- líři především je mnoho proletářů nejen ve Francii, ale i jinde, to jest všeobecně jisto. Autor studie Pierre Marcel podává nám podrobnosti nade vše zajímavé o. živoření celé řady nadaných umělců; neméně poutavo jest zvěděti, jak se ve Francii bojuje proti proletariatu? Je to hlavně Société des artirtes francais, jež zřídila podpůrnou kasu pro chudé umělce. Je to sice mladá instituce, ale dosáhla přece již r. 1891 jmění 253 688, takže 7800 franků, totiž úroky ze základní jí- stiny, ročně může býti věnováno chudým umělcům. Tato suma rozdělena takto: 2 lůžka (a zaopatření)v útulně po 1000 francích ročně; 8 výpomocí po 300 fr.; ostatek rozdán od případu k případu. Roku 1895 disponovala společnost docela 20.000 fr. roč- ního důchodu! A tak zvolna, ale jistě ulevuje lidu- milná Společnost trpké bídě v řadách nadaných umělcův. * Harpen Magazine obírá se otázkou, které město v Evropě jest nejlépe spravováno? Autor stu- die Sidney Whitmann dochází k závěru, že nejlépe spravovaným městem v Evropě jest — Berlín! * Révue Lady's Realm rozeslala četným vyníkajícím dotaz, mají-li býti líbánky, svatební cesta a podobné posvatební zvyky v XX. století od- straněny? Výsledek této ankety jest jako vždy ne- rozhodný. Část odpovědí zní pro zrušení libánek, jiná proti. Bude si tedy as zas každý po svatbě« dě! lati, co sám bude chtíti. Mr Penn-
#14 alto_textblock #14
Bibliografie.
#15 alto_textblock #15
* Václav Beneš-Třebízský a jeho spisy Se- brane. Nakladatel F. Topič. Brožurka opatřená četnými illustracemi obsahuje články K. V. Raisa »O V. Beneši-Třebízském« a K. M. Čapka »O. spi- sech V. Beneše-Třebízského, abecední seznam 168 prací Benešových a obsah sebraných spisů jeho podle dílů. * J. Klecanda Tvrdé hlavy. Povídky a novelly. Nákladem Jos. R. Vilímka v Praze. * Zábavy psychologické. Napsal dr. Fr. X. Procházka. Osm přednášek pro širší obecenstvo. O lidském štěstí a blahobytu. O citech a lásce. O vášni. O bolesti a soucitu. O dlouhé chvíli. O zvyku. O smíchu a pláči. O spánku a snění. Ná- kladem A. Landfrasa syna v Jindřichově Hradci. * Nutná reforma. Vztah podrobných osnov, učebnic, methodik i pomůcek učebných a jejich sjednocení. Napsal Karel E. Jelínek, učitel na mě- šťanské škole. Vlastním nákladem, v Plzenci. Knih- tiskárna Jos. B. Zápotočného v Rokycanech.