ALTOViewer
Kalkulačka
Načíst UUID
Pipeline Dev
Elasticsearch index
Režim vyhledávání
Parametry pipeline
Reranking
Běží na CPU/MPS, takže stojí sekundy. Model dostává celý text chunku, ne zkrácený — zkrácení na 700 znaků kdysi obrátilo měřený přínos na ztrátu.
Model shrnutí článku
Měřeno 6. 10. na 6 článcích: gpt-4o-mini drží délku, nepíše vatu „článek se zabývá“ (0/6 proti 5/6 u gpt-5-mini) a stojí 0,63 $ za tisíc shrnutí místo 1,38 $. Ukotvenost vyšla stejně. Platí do restartu serveru.
LLM porozumění dotazu
Strana 2 70b218e0-7630-11dc-aa5d-000d606f5dc6
Vrstvy:
Načítám náhled…
Strana 2
ALTO TextBloky — 30
#1 alto_textblock #1
Stra na 2.
#2 alto_textblock #2
NÁRODNÍ LISTY-
#3 alto_textblock #3
31. října 1908. Císlo 300.
#4 alto_textblock #4
kde se zdála pasáž volnější. Sestoupiv s chodníku otázal jsem se četníka tam stojícího, možno-li přej ti na protější chodník. Nežli však mohl mi tento dáti odpověď, přihnal se z pozdálí četnický důstojník od- dílu tomu velící a bez jakékoli příčiny zhurta velel četníku, aby mne zatkl. Aniž by mi příčina tohoto hrubého přehmatu byla vysvětlena, byl jsem od- veden četníkem na policejní strážnici a tam po- nechán přes poledne až do půl 3. hod., ač jsem se řádně legitimoval a okamžitý svůj výslech a pro- puštění urgoval. Po celou tu dobu byl jsem nucen státi v koutě špinavé, zakouřené jizby, v průvanu bez klobouku, který mě byl strážníkem z neznámé příčiny odňat; ani židle nebyla mi poskytnuta. Te- prve na opětovné urgence byl jsem konečně o půl 3. hod. odpol. detektivem převeden na policejní ředi- telství, kdež ale, místo aby mi byla dána satisfakce za bezdůvodné zatčení a zadržení, byl jsem po kra- tičkém výslechu beze všech soudů a okolků potre stán pokutou pro »neposlušnost«! Rozumí se, že učinil jsem ihned opatření, aby místodržitelství i po slanecké krohy naše zvěděly o tomto případu, ktorý názorně ukazuje, oč výše záleží na ochraně »tradič- ního« práva buršáků na buml, než na právu občanů kteří jsou nuceni jíti za svým povoláním náhodou okolo místa, které si buršáci vyhlédli za své rejdiště,
#5 alto_textblock #5
Protičeské bouře v Čechách.
#6 alto_textblock #6
Z Č. Budějovic. (Pův. zpr. „N. L.“) Večer dne 29. t. m. minul již téměř zcela klidně. Vojsko sice bylo pohotově, uhytováno jsouc v různých obecních budovách, ale nebylo ho již k zakročení použíto. P 8. hodině dal vrch. okr. komisař p. dr. Hejda asi 40 čelníky vyklidíti náměstí, načež shromá žděný tu lid se rozešel, aniž byl klid nějak porušil. Zjištěno bylo, že výtržnost úterní zavinili zejména poslu- chači zdejší německé lesnické školy kteří počínají si pří každé příležitost velmi klackovitě. Tito nevychovan mladíci uráželi české obecenstvo na t. zv. „německém“ korse promenující vyzývavým chováním. Řvali Čech ům do uší „Heil!“ a chtěli jim zakázati če- ský hovor.
#7 alto_textblock #7
Převrat na Balkáně. Naše zprávy. Sp. Z Bělehradu, 30. října. (Pův. teleg »N. L.«). Černohorský vyslanec Vukotič ne- měl triumfalnou cestu přes Srbsko, ale tureckým územím přes Novopazarsko až k černohorským hranicím. Na Javoru, hranici srbsko-turecké, kde před 32 lety bojovali Srbové s Turky, velitel tureckého vojska ze Sjenice, důstojníci a turečtí úřadníci uspořádali Vukotiči velkolepé uvítání ovace. Tam navštívili hřbitov padlých bojovníků srbských a bratřili se se Srby. Na hostině, při- pravené v širém poli, připíjeli válečnému spolku Turecka, Srbska a Černé Hory a velebili jej Totéž opětovalo se v Sjenici a po celé cestě Vukotičově až do Černé Hory. Včerejší meeting a manifesta ce před ruským vyslaneetvím byly dů- kazem pevného přesvědčení Srbů, že ruský cesr. duma a národ nezůstaví svému osudu srbský národ a stát v této těžké krisi Srbstva a Slo- vanstva. V Srbsku neustává zapisování do brovolníků. Mezi jinými v Kragujevci při- hlásilo se mezi dobrovolníky několik srbských dívek a jedna Češka. Vůdce Mladoturků Ali Riaz bej přijede dnes do Bělehradu a bude míti audienciu krále. M. Z Kolína n. R., 30. října. (Pův. tlgr »N. L.«) »Magdeb. Zlgu.« potvrzují z rakou- ského vyslanečtví v Berlíně, že Turecko obno- vilo přímé vyjednávání s Bulharskem i Rakousko-Uherskem o dohodu. Týž list dovídá se z dobře zpravené strany. že rozmluva německého císar s anglickým diplomatem byla u veřej něna k císařově žádosti a kdykoliv. Kaneléř kn Bülow věděl prý o rozmluvě i příslušném ujednání.
#8 alto_textblock #8
šťuje, že se asi uskuteční v nejbližších dnech Ubozí Srbové a ubozí Černohorci! J. Coudurier.
#9 alto_textblock #9
Hovory o příští válce. „Birževyja Vědomosti“ překvapují nás článkem Alexandra Stachoviče, nadepsaným: „Rozhodne-li se Rakousko vypovědět válku Ru- sku?“ Z článku toho vyrozumíváme, že se v Ru- sku o té možnosti mluví, ale co k tomu zavdale příčinu, známo nám není. Jsou-li příčinou drzo- sti vídeňských novin, na ně dlužno pohlížet klidněji. Vídeňské listy jinak psát neumějí, než drze a nafoukaně. Kdyby každé jejich slov bylo pumou, dávno by již nebylo ani ruské říše, ano nebylo by ani jediného Slovana na země- kouli. Pan Slachovič radí, aby Rusko nezalizalo před vídeňskými hrozbami. Vytýká Izvolskému prohlášení, že bosenská otázka nikdy nebuda pro Rusko casus belli, neboť kdyby Rusko ne- bylo vždycky pohotově podepřiti své přesvědčen zbraní, prohrálo by všecko i díplomaticky. P Izvolský zmíněným prohlášením značně zmen- šil čáky na diplomatický úspěch Ruska na kon- ferenci. Není pochybnosti, že Rusko nepřeje s války a že si jí v nynější době nepřeje snad ani jediný stát kromě Německa. Ale prohlášení tako vému, jako dal p. Izvolský, dá se hned jinde význam, že „Rusko nemůže dodati svým požadavkům důrazu zbraněmi,“ a to znamená zpředu se smiřovati s pasivnou, zahanbující úlo- hou na konferenci. Že Rakousko dosáhlo na ber- linském kongrese ohromných a ničím nezaslou- žených úspěchů, bylo pouze následkem toho, že mobilisovalo dva nebo tři armádní sbory. „Birževyja Vědomosti“ dosud měly Izvol- ského za velice obratného diplomata a mnohos od něho slibovaly pro Rusko i pro Slovanstvo. Když i ony uknzují na jeho chyby, znamená to. že Izvolský pozbyl půdy v ruské veřejnosti. Snad si to ještě spraví výkludem v hosudarstven né dumě, ke klerému se připravuje.
#10 alto_textblock #10
Nejistota o smýšlení zabraného obyvatelstva.
#11 alto_textblock #11
prohřešila ruská diplomacie, jež vždycky byla ochotna zadávati slovanské země Němcům. Druhé vydání případu s brigadýrem Vukotičem. Žasneme nad neslýchanou skutečností,že c. k. orgány šikanují představitele a hosty slo- vanských panovníků takořka všude, kde jim padnou do rukou! Ještě nepadla v zapomenutí trapná přihoda, kterou v Záhřebě zažil mimo- řádný posel a blízký příbuzný knížete Nikoly. brigadýr Vukotič, a již dochází zpráva o dost podobném případě, který se udál s ru- ským vyslancem v Bělehradě, když vstoupil na půdu Rakousko-Uherska. Vyslanec pan Sergiev vyjel z Bělehradu ně kolik stanic v ústrety své manželce, jež při- jižděla přos Pešť z Ruska. Když spolu dojeli na poslední rakousko-uherskou stanici, do Ze- muna, policie jim přikázala, aby jí svá zava- zadla a jiné věci vydali k úřadní prohlídce. Pan Sergiev nerozuměl dobře, myslil, že jde o pro- hlídku celní, a řekl, že osoby, jedoucí do Srbska, mohou býti celním úřadem prohlednuty teprve na srbské půdě. C. k. policie jakoby ne- slyšela a již zavazadla z vagonu odnášela do zvláštní místnosti. Pan Sergiev se nyní prohlásil kdo je. »Já za nic nemohu,« odpověděl úřadník »konám jen daný rozkaz.« Den potom byla stejně v Zemunu policejní prohlídce podrobena ostatní zavazadla vyslan cova, jež provázeli jeho kozák a služebná.
#12 alto_textblock #12
Od hranie Srbska. Ze Sarajeva, 30. října. Podle zpráv z po- hraničních okresů zabraňují Srbo ve podél hranice přístup na srbsko půdu, i když všechny formality se splní Jestliže tyto zprávy se potvrdl, pak v Bosně s rakouské strany budou učiněny stejné re- Bulharský ministr do Cařihradu. Ze Sofije, 30. října. Dnešní ministersk rada se usnesla vyslati ministra obchodu Lap čeva jako delegáta do Cařihradu. Jeho osob- nost slibuje uryehlení bulharsko- tureckého vy jednávání.
#13 alto_textblock #13
presálie.
#14 alto_textblock #14
mnasia v Oseku 240.000 K. Celkem tedy na pomaďaršťování Chorvatska školami povoleno 960.000 K. Ze Lvova, 28. října. (Obecné škol- ství v Haliči.) Ve sněmě rozdána dnes úřadní zpráva o stavu obecného školství v Ha- liči za rok 1906 a 1907. Organisace obecného školství pokročila za tu dobu potud, že Halič dosáhla počtu 4902 škol, o 155 více, než jieh bylo v roce předehozím. Ale přes to bylo ještě 736 obcí, které vůbec neměly školy ani mož- nosti, posílati děti do něktoré školy sousední. Pouze 15 politických okresů mohlo se vykázatí, že mají školy pro všecbny obce. Za to v okrese lisském je 76 obcí bez školy, v jiných okresích je takových obcí 30, 20 atd. V obeích, ve kte- rých o školu je postaráno, bylc 1,093.319 dětí ve věku 6 až 12 let; z nich navštěvovalo školu pouze 872.739, takže 21.75%% dětí v tomto věku nenavštěvovalo vůbec žádnou školu. Ještě hůře je to u dětí ve věku od 12 do 14 let, které majl nnvštěvovati t. zv. doplňovací vyučování: z těchto nechodilo do školy 66%. Charakleristi- cké pro haličské školství jest i to, že z 11.824 učitelských sil, zaměstnaných při obecných ško- lách, bylo jen 5465 učitelo, ale 6329 učilelek
#15 alto_textblock #15
Politické zprávy zahraničné.
#16 alto_textblock #16
V Praze, 30. října.
#17 alto_textblock #17
Z Duchcova, 30. řijna. (Zvl. telef. zpr. „N. L. V poslední době byli zdejší Češí jednotlivě přepadáni a ztýráni německými násilníky, kteří také českému obchodníku p. Fikartoví vytloukli okna. Včera pak nabyly protičeské výtržnosti povážlivého rázu. Ně- mecká strana dělnická svolala totiž do Duchcova veřejnou schůzi, ke které pozván byl známý štváč redaktor Knirsch z Ústi n. L. Okresní hejtmanstv povolilo tulo schůzi, ačkoliv mu bylo známo, že v po- slední době panují zde napjaté paměry a že Němei chystají demonstruce. Po schůzi vyrojili se Němci. ač k tomu neměli povolení, průvodem na náměstí. odkud byli Češi četníky a policisty vyllačeni, aby udělali místo průvodu, ač tento, jak již uvedeno, po- volen nebyl. Průvod vedl pověslný zdejší advokát dr Kutschera, Stráž, misto aby se opřela nedovolenému průvodu Němců, rozehnala české chodce do okolních ulic. Zdejší policie zatkla dva Čechy. Ačkoliv nebylo dáno žádné povolení, mluvil, vlastně štval na náměstí redaktor Knirsch proti Čechům za obrovského řevu Němců. Češi, v okolních ulicích shromá ždění, začal zpívat „Hej Slované“, což Němce tak rozčilile, že hnali útokem na Čechy k záložně, kde se jim však postavilo v cestu několik četníků. Rozzuřený dav na- dával dru. Stejskalovi, jenž bydlí v domě, v něm nalézá se záložna. Zatím byli Češi opět rozehnáni Jeden Němec byl zatčen, protože nechtěl poslechnout četníky a křičel na ně: „fuj!“, byl však z vazby o soudu již propuštěn, kdežto oba zatčení Češi byl podrženi ve vazkě a nepodařilo se ani dru. Stejskulov osobní intervencí u soudu docíliti jich propuštění Tabulky českkého návěštního ústavu byly Němci strhá ny a hozeny do rybníka. Na neděli svoláni jsou Něm- ci z celého okresu do Duchcova k veliké schůzi,
#18 alto_textblock #18
Z Ústi n. L. se nám píše: Jest nanejvýše zají mavo, že při vybíjení českých obchodů a místnost zúčastnilo se ponejvice úřadnictvo různýcl ústeckých velkofirem a závodů, kte- ré vesměs jsou odkázány na české od běratele. Tak firma Schichtova, která pro- paguje odbyt svých výrobků do krajin českých a slo- vanských, vyslala značnou část svého úřadnictva k vytloukání českých závodů. V zášti proti všemu českému, poslanec dr. Hackel, právní záslupce fy. Schichtovy, rovněž demonstrací se zúčastnil, společně s městským radním Ferd. Mareschem. Tento jest predsodou ústecké sklárny (Oesterreichische Glas- hütten-Gesellschaft in Aussig), která láhve své do- dává četným českým pivovarům, mlékárnám a sprá- vám lázní. Velmi důslojně byla zastoupena při dran- cování a vybíjení českého majetku fa. Weinman- no va, která za miliony ročně odbývá svého ublí v českých továrnách a u českých obchodníků. Celá řada úřadnictva fy. Weinmannovy táhla mezi de- monstranty bez ostychu a jsme s to uvésti jména některých zuřivců: Josef Guber, Heinrich Becker, Richard Gauppe, Heinrich Richter a proslavený rváč Hans Robitscher který zúčastnil se vytloukání u obchodu sl. Syná- čkovy a který při opělných demonstracích dne 28 t. m. ve srážce se sociálními demokraty byl porunén na hlavě. Od firmy Petschkovy, která neméně udržuje obchodní styky s českým zákaznicivem, zů- častnil se velmi činně při posledních výtržnostech odrodilec Zack čli Žák), dále disponent Hausen- blass, úřadník Oettel, Rösner a jiní. Ač tylo uhlířské velkofirmy namlouvají svému zákazniclvu českému, že chovají se naprosto nestranně proti živlu českému, bude nulno tato fakta jim oživili. Dále zů- častnilo se demonstrací úřadnictvo ústecké továrny Akc. společnosti dříve Breitfeld. Da- něk spol., kleré neschází ani při jediné protiče- ské demonstraci. I tento moment jest pro četné české zákaznictvo této strojírny jistě pokořujícím. Ve štvaní protičeském a při výtržnostech silně se zúčastnile úřadnictve a zřízenectvo oněch závodů, které patři firmě Wolírumově. Wolírum sám, jako presidení ústecko-teplické dráhy a člen správní rady Pražské společnosti železářské, nikdy hlubokým záštím proti- českým se netajil. Firma Wolfrumova pedílena jest zejména na těchto závodech ústeckých, které rovněž si libují v obchodním spojení s českým zákaznictvem, Firma Rösler Jaurnig, výroba kol a molorů. odbývá své výrobky hojně v českých krajích a na Moravě. Dále c. k. priv. lihovar a továrna na likéry a droždí v Krásném Březně, dříve bratří Eckelmannové, který své likéry a droždí houfně odbývá u českého zákaznictva. Dále firma C Wolírum, výroba vlněných a polohedvábných lá- tek damských. Zejména závod tento má nesčetnou sílu odběratelů českých a můžeme olevřeně tvrdili, že není jediného měsla českého, kde by výrobky télo firmy nebyly zastoupeny. Wolfrum šel v malicherné zášti protičeské tak daleko, že vypověděl nájemníka ze svého domu v Teplické ulici, který měl v pod- nájmu slečnu Synáčkovu, obchodnici s uzenářským zbožím, jedině proto, aby tato podnájemní smlouva slečny Synáčkovy mohla býti neplatnou učiněnaa slečna Synáčkova zničena. K tomu neváhal se pro- půjčiti tento veliký Wolfrum, který však českých odběratelů nevad se sříká. Také známé už továrny na laky, firmy Ant. Seiche a Karel Dürr- schmidt, posílily zástupy demonstrantů svým úřadnicivem a zřízenectvem, což zase paušálně bu- dou vymlouvati svým českým zákazníkům. — Včera konečně ze strachu před přesilou sociálních demokra- tů usnesti se důvěrníci demonsťrantů, totiž městský radní Maresch, poslanec Hackel, radní I1li ng švakr továrníka Dürrschmidta, a různí šriftlajtr ústeckých plátků, že demonstrace mají být prozatím zastaveny. Policie s četnicivem teprve po zničení českého majetku zamezily sroco- vání na ulicích, uzavřely náměstí a vchody do ulic a tím prozatím demonstrace zastaveny.
#19 alto_textblock #19
Národní jednota severočeská povolila Besedo v Karlových Varech podporu 200 K k částečné úhra- dě velikých ztrát, jaké ji stihly následkem neustáva- jících bouří protičeských. Obnos ten byl vyplacer prostřednictvím odboru N. J. S. v Karlových Varech Do Ústí n. I. k zjištění situace tamější česk menšiny odjeli v pátek odpoledne pan poslanecJ Dvorák a za výkonný výbor strany agrární pan inž Jareš.
#20 alto_textblock #20
Návrh programu evropské konfe- rence. Z Londýna, 27. října. (Původní dopis »Nár. Listů«.) Jsem s to sděliti vám přesné znění a ofici ální pořad oněch devíti bodů, předložených Anglil, Francií a Ruskem úvaze velmocí. Po- dotknouti sluší, že nejde nikterak o deflnitivní program, stanovený Anglií, Francil a Ruskem. nýbrž pouze o řadu podnětů, které by mohly býti předmětem diskuse na konferenci, kterou žádá Turecko. Tento seznam látky není ovšem nezměnitelným programem; tři velmoci, které jej navrhují, chtějí toliko dohodnouti se s ostat- ními velmocemi a rozumi se, že Turecku při tom náleží hlavní slovo. S čím bude souhlasiti. s tím budou souhlasiti zajisté také velmoci, jež se od počátku krise otevřeně prohlásily jeho věrnými a nezištnými přáteli. Po dvou malých úvodních řádcích, kladou- cích otázku, jest obsah pověstné noty, ode- vzdané ve čtvrtek dne 15. října sirem Edvardem Groyem vyslancům italskému, rakousko-uher- skému, tureckému a německému v Londýně, ná- sledující: I. Balharsko (Právní postavení a finančn povinnosti). II. Bosna a Hercegovina. III. Sandžak. IV., Modifikace, jimiž by mohly býti pod- V. robeny články XXIII., XXIX. a LXI. ber VI.) línské smlouvy VII. Výbody, jichž se má dostati Srbskua Černé Hoře. VIII. Práva balkánských států jako pobřežníeh zemí dunajských. IX. Kapitulace a cizí poštovní úřady v Tu- recku. Po tomto výpočtu, jehož stručnost tvoř příkrou protivu s celým sloupcem, který potře- bovala agence Havasova k udání obsahu oněch patnácti řádků, následuje malé post seriptum o krétské otázce, která má býti přodmětem jed- nání mezi čtyřmi ochrannými velmocemi za úče- lem dosažení dohody, o níž ony čtyři velmoei a Turecko podají zprávu na konferenci. A to jes Netřeba připomínati, jakou atmosféru by byl mohl způsobiti tento malý seznam podnětů jednání, kdyby byl býval uveřejněn místo zná- mého domnělého programu. Turecko nebylo by mělo nejmenší příčiny jeviti nepokoj, nebo ner- vositu, Rakousko a Německo, nebo lépe řečeno tisk těchto zemí byl by neměl nejmenšího dů- vodu, vésti kampaň proti návrhu na konferenci kter, neměl do sebe nic definitivního ani při- kazujícího a který vlastně ani nebyl přímo ná- vrhem na konferenci; nediskretnost onoho uve- řejnění se všeobecně vytýká. Není zvykem uve- řejňovati v průběhu jednání, ba ani po šťastně skončeném jednání všechny fase a změny ná- zorů, jež nastaly v době jednání, poněvadž se však mnoho mluvilo o přesném výsledku schůz- ky londýnské, jest spíše v zájmu míru uvésti podrobně oficiální výslodek oněch rozhovorů. Ostatně vlády nepojímaly nikterak tragicky bou- ření části evropského tisku. Ve všech zahranič- ních ministerstvech věděli podrobně, co se v Londýně děje. Každého dne vyslanci velmoe byli ochotně informováni o tom, co se mluvilo mezi Izvolským, sirem Edv. Greyem a Cambonem. Bylo pouze nebezpečí, že se uvede v omyl veřejné mínění a špatně informo- vaný tisk. Ony bezpodstatné pověsti mohly způ- sobiti zmatky, nebo sloužiti za omluvu neroz- vážným činům. Na štěstí nestalo se nie podob- ného a zdá se, že nadejde v době nejbližší úplná dohoda mezi velmocemi a Tureckem. Zvěděl jsem včera z pramene velmi bez- pečného, že německý vyslanec v Londýně ob- držel v 7 hod. ráno telegram z Berlína, ozna- mující, že vláda německá přijala celý návrh programu, jak vám jej sděluji, s vý- hradou, že jej přijmetaké její spo- jenec Rakousko. Povšimnutí zasluhuje prohlášení Německa, že přijímá tento program vzhledem k odvěkému věrnému přátelství, kter je pojí s. Ruskem. Zajímavo jest, že vláda ně- mecká má v ruce text tohoto programu již o 15. října a stejně dlouho zná úmysly vlády an- glické a francouzské v télo věci. Že tak dlouho mlčela a přijala návrh teprve nyní, má svůj důvod: v Berlíně pokládalo se za vhodno, uči- niti z toho osobní úspěch ministra Izvolského. Co však činí tento malý úspěch ruské diplomacie velmi platonickým, jest, že Německo dobře ví že dohoda mezi Rakouskem a Ture- ckem jest blízká, tak blízká, jak se uji-
#21 alto_textblock #21
vše!
#22 alto_textblock #22
Dr. Savo Ljubibratič, rodem z Duží u Tre bině v jižní Hercegovině, šel před několika dní navštívit svou matku. Ještě se doma ani nepo- sadil, když přitrhla vojenská hlídka, jedna z těch, které nyní po celé zemi křížem krážem chodí, a vyzvala jej, aby šel s ní, vojenskou hlídkou. Nepomohly žádné důkazy, že jost u sve rodné matky, ani žádné žádosti, aby mu bylo oznámeno, proč je zatýkán. Vojáci odpověděli. že „pefél je pefél“, a dra. Ljubibratiče sebrali Ale toho nebylo dosti: sebráni byli i všichni. kdo Ljubibratiče přišli vítat, ano třeba jen náhodou s ním se potkali a pozdravili. Za- tčení byli odvodeni na stanici železné dráhya tem nacpáni do sklepa, jenž jim vykázán z šalavu. Z Trebině přijela zvláštní vojenská ko- mise s auditorem v čele a začal výslech, jenž dlouho trval a byl veden s takovou přísnou váž- ností, jakoby šlo o to, aby zatčení okamžitě byli mušketováni, ale vše skončilo jich propuštěním na svobodu, neboť se ukázalo, že k zatčení žád- né příčiny nebylo. V zabraných zemích, jak se zdá, ještě ne jsou dostatečně obeznámoni s rakousko-uher- skou methodou zpředu zastrašovat. Jinak je tat- opisodka výmluvnou známkou, jak málo jsou si rakousko-uherské orgány jisty sympatiemi za- braného obyvatelstva.
#23 alto_textblock #23
Proti velkovezírovi. Z Cařihradu, 30. října. (K. k.) Množí se úloky novin proti velkovezíroví. »Tanin« v článku nade psaném »Ministerská krise« napadá Kiamila pašu, který nemá žádné důvěry ke svým kolegům a jest přesvědčen, že nesdílí jeho názory, následkem čehož nejdůležitější olázky vyřizuje sám. Vyjednávání s Bul- barskem, které zde ztroskotalo, vede v Sofiji. Zdá se, že velkovezír důvěřuje celému světu, dokonce i žur- nalistům, jenom ne svým kolegům. Podle autenti- ckých informací zmíněného časopisu tají se před ministry tajná korespondence, týkající se vyjednávání s Bulharskem. Ministři následkem toho prý prohlá- sili, že nejsou za jedno s Kiamilem pašou. Vyjedná- vání týká se peněžní otázky, která jest právem Tu- recka a nemá býti považována za kompensaci. Uve- dené diference nedospěly ještě ke krisi ministerské avšak nemohou věčně trvati.
#24 alto_textblock #24
Porta ochotna přímo jednati s Bulharskem. Z Frankfurtu n. M, 30. října. (K. k.) »Frankfurter Zeitungu« se oznamuje ze Sofi je Porta včera sem úřadně oznámila, že jest ochotna vyjednávati přímo s Bul- harskem. Ministerská rada bude prý už dnes se raditi o jmenování bulharských delegátů. Přednáška prof. Pogodina o Bosně a Hercegovině. V Rusku to vře nespokojeností s balkán- skou politikou min. Izvolského. Nespokojenost této a ruským sympatiím se srbským národem dal otovřený výraz sám předseda hosudarstvenné dumy Chomjakov. Tato nespokojen os a tyto sympatie spojují nyní vše- cky ruské strany: staré i nové slavjano fily, konservativce i liberály. Když se rozneslo, že prof. A. L. Pogodin bude mít o Bosně a Hercegovině veřejnou před- nášku, pořádanou společně starým Slovanským spolkem a novým »politickým klubem«, byl pozorovati v celém Petrohradě živý zájem. No- viny oznámily, že po přednášce bude debata Bosně a Hercegovině, které se zůčastní známí slavisté a politikové. Gradonačalník dal sice do- volení k přednášce prof. Pogodina, ale zapo- věděl debatu z té příčiny, že se daly o če- kávati ostré kritiky politiky min Izvolského. Zákazu bylo nutno se pod robiti. Za přednášky stálo na ulici sedm set stu- dentů, kteří provoláváním dávali na jevo sé smýšlení. K nim se přidružil dav obecenstva. Přednáška sama byla příliš historická málo politická — politická stránka byla by bý- vala rozebrána teprve debatou; ale čím se stala hodnou pozoru, je projev nejsrdečněj- šího soucítění Rusů se Srby, jež přednašeč líčil jako jediné zcela upřímné přátele Rusů mezi Slo vany. U rakousko-uherských Slovanů, pravil, sympatie k nám zdržuje sen jejich o slovanském Rakousku a o tom, že z Rakouska bude utvo- řena slovanská federace. Češi tu nečiní vý- jimky. Bulhaři jsou opojeni úspěchem svého ně- meckého krále, ale budou nuceni podporovati Srby. Srbové s obzvláštními nadějemi zírají na Rusko a ruský národ, jenž zejisté spraví, ee
#25 alto_textblock #25
Resoluce Srbů v Chicagu. Srbští vystěhovalci v Chicagu bez rozdílu země z které pocházejí, sešli se, aby porokovali o zá- boru Bosny a Hercegoviny. Jednohlasne přijali resoluci, v kterě zábor prohlašují za nezáko- nitě porušení berlínské smlouvy a tvrdí, že Rakousko- Uhersko za třicet let, co obě země drželo v okupaci, soustavně národ jejich přivádělo na mizinu v ohledu hospodářském i duchovném. Proto schvalují protesty veškerého srbského národa proti záboru, a schvalují i to, aby oba srbské státy, bude-li zapotřebí, dodaly svým protestům důrazu zbraněmi. Prohlašují, žu nejen akci Srbů budou podporovati penězi, že vy- praví na bojiště legii dobrovolníků srbských a slo- vanských, a po celé Americe zavedou sbírky na čer- vený kříž srbský i černohorský. Velmocem evrop- ským i vládě severoamerické republiky podají pamětný spis proti záboru a proti tomu, aby otázka bosensko- hercegovská byla řešena proti vůli národa. Do Chi- caga svolají všeslovanský sjezd, aby se Srbové i Slo vané mohli volně o záboru vyjádřiti.
#26 alto_textblock #26
Přednášky v Rusku o srbských věcech. Do Petrohradu přijeli tři srbští profesoři, Mile Pavlovič, Radovan Košutič a Bělič, aby tam, v Moskve a jiných velkých městech Ruska měli veřejné před- nášky o srbských věcech a z skali pro ně ruské obe- censtvo. Vláda k přednáškám ještě nedala dovolení. Dosud se o tom živě jedná mezi ministerstvem za hraničným a vnitra.
#27 alto_textblock #27
Dobrovolné legie v Srbsku. Dosud se utvořily tyto legie dobrovol- níků: 1. Legie smrti, založená spisovatelem Branislavem Nušičem. K ní se přihlásilo 5170 m. Veleti budou záložní důstojníci. 2. Legile tis íci. k níž se přihlásilo 1000 studeniů. 3. Legis sil- ných, sestavená z členů sokolské jednoty běle- hradské »Dušan Silný«. Sestavili jí advokát Cveta- novič a hejtman Šijacký. V Bělehradě se k ní při- hlásilo 510 členů. Venkovské jednoty sokolské se přihlašují. 4. Legie Obiličova, 280 m. Zakla- datel hejtman Djorděvič, 5. Legie knížete Mi- chala má přes 2000 členů bělehradské omla- diny. 6. Legie bosensk ohercegovská v ní tísíc bosenských a hercegovských přistěhovalců. mezi nimiž známý makedonský vojvoda Vladimín Kovačevič, syn hercegovského povstaleckého vojvody Stojana Kovačeviče. 7. Legie makedonská, 300 makedonských povstalců. Ta se rozdělí asi na deset čet, jež budou pod vedením svých starých voj- vodě, jako: Skopljanče, Bebunský, Trbič, Pečanae. Algunský, Staracký. Dovozenský. 8. Legie černo- horská, 300 černohorských přistěhovalců. 9. Čet hajduka Radivoje, 40 bosenských a herce- govských hajduků. 10. Šumadijská legi v Kragujevci, 300 mužů. Velitelem bývalý rakouský důstojník Branko Žečevič. 11. Sindjeli é o va legie v Niši, 430 mužů. 12. Kosančido va legie, přes 300 Arnautů. 13. Legie hajduka Veljka v Negotině, plný prapor. 14. Legie Zmajova v Podrinci, Šabci a Loznici, má již pře 1000 m. 15. Užická legie, sestavená z bosen- ských přistěhovslců, kteří žijou v kraji užickém. 16. Černá četa, utvořená z proletářů, kteří ne- mají co zíratit. 17. Svaz srbských dobro- volníků, jenž shromažďuje vysloužilé vojíny. »Kolo srbských sester« nabídlo se obstarávati službu v nemocnicích. Dosud se dobrovolně přihlá- silo 250 dam.
#28 alto_textblock #28
Politické zprávy domácí. Zo Lvova, 28. října. (Volby do zem ského výboru.) V dnešní sněmovní schůzi provedena volba tří náhradníků do zemského výporu. Zvolen jeden konservativný Polák, jeder polský demokrat a Starorus Hančakovský kteroužto volbou aspoň částečně vyhověno po- žadavku rusko-národního klubu, aby byl tako zastoupen v zemském výboru. Ze Záhřeba, 27. října. (Příští bosen ský sněm.) Dle sarajevské zprávy zdejšího „Pokretu“ příští bosensko-hercegovský sněm bude míti 80 členů, z nichž bude 28 virilistůa 52 volení poslanci. Pravoslavní Srbové mají ob držeti 22 poslance a 4 virilisty (biskupy); moha medáné 18 poslanců a 17 virülistů (7 nejvyšších duchovních, 4 zástupce velkostntkářů a 6 sta rostů); katolíci 12 poslanců a 3 virilisty (bi skupy). Pravoslavní by měli tedy 26, mohame dáné 35 a katolíci 15 zástupců na sněmě. Mimo to právo hlasovati ve sněmě má se přiřknout také 4 odborným přednostům, dosud vesměs katolíkům. Ze Záhřeba, 27. října. (Madarisace v Chorvatsku.) „Obzor“ shledal v roz počtu uherského ministerstva obchodu, kolik toto ministerstvo věnuje na šíření maďarštiny v Chorvatsku. Při státních železnicích je v Chor vatsku dosud 35 národních škol madarských při školách těch mají se nyní zříditi také vyšš (měšťanské) školy, na něž se povoluje 30.000 K Na rozšíření starších škol v Brodě, Našicích, Vinkovci a Mitrovici povoluje se dalších 184.00 korun. Konečně na zřízení maďacského gr
#29 alto_textblock #29
Německý císař a Anglie. V popředí všeobeeného zájmu stojí stále sensační odhalení »Datly Telegraphu« o anglo- filském smýšlení Viléma II. Listy přinášejí další podrobnosti tohoto odhalení, z něhož vyjímáme zvláště významné věci. Císal pravil mimo jiné: »Angličané byli přesvědčeni, že za války burské smýšlelo Německo nepřá- telsky proti Anglii. Veřejné mínění bylo tehdy skutečně nepřátelské. Ale když vysl a nei buršti usilovali o zakročení Evropy a byl slavně přijati ve Francii a Ho- landsku, odmítl císař německý je- jich přijetI. Byl to skutek tajného ne- přítele Anglie?« táže se císař. A když pak do- stoupila burská válka vreholu, žá- daly Rusko a Franeie Němelcko, aby se s nimi spojilo a vyzvaly Anglii k zakončení války a tak zachránily burskou re- publiku a Anglii pokořily v prach. Německý císař odvětil tehdy, že Německo mus se vzdalovati politiky, která by je uvedla do zápletky s takovou námořní mocí, jakou je An- glie. Budoucnost pozná jednou — pokračoval císař — přesné znění telegra mu, který teď leži varchivu v zámku windsorském. Oznámil jsem anglickému králi odpověď, jakou jsem dal vel mocem, jež tehdy usilovaly o pád Anglie. Angličané, kteří mne dnes urážejí tím, že o mých slovech pochybují, poznají, j ak jsem jednal v hodině jejich ne- bezpečl. V prosinci 1899, v době největších pohrom angliekých, psal jsem soustrastné psaní své vážené babičce. Učinil jsem více. Dal jsem si zaopatřiti od jistého důstojníka přesný počet bojujících na obou stranách a obraze válečné situace. S plány před sebou vypraco val jsem dle svého náhledu nejlepší válečný plán, který jsem předložil ku prozkoumání svému generálnímu štábu a který leží též varchivu windsorského zámku.« Císař mluvil pak o své zamilované my- šlence velkého loďstva německého. Německo za svého obrovského rozkvětu obchodního musí míti mocné lodstvo, aby chránilo tento obchod a své zájmy i v nejvzdálenějších kon- činách. Německo musí býti vyzbrojen pro všecky případy v dalekém vý- chodě. Nelze předvídati, jak vážné události mohou snad záhy nastati v Tichém oceánu Císař zakončil slovy: »Pouze hlasy státa se silným lodstvem budou s váž- ností slyšeny, až se bude jednati o budoucnosti Tichého oceánu. Snad se stane, že Anglie sama bude potěšena, že Némecko má silné loďstvo, když oba státy budou státi na téže straně ve velké debatě budoucnosti.« Takové překvapující výroky učinil prý ně- mecký císař k vynikajícímu diplomalu anglickému za svého posledního pobytu v Anglii. Německý tisk zaznamenává prohlášení eísa- řova s uspokojením. Doufá, že politika míru najde v Německu stále úspěšnějšího zastání. V anglických kruzích soudí se, že diplo- mat, který vyslechl sensační vyznání Viléma II, byl bývalý berlinský vyslanec Sir Frank L as celles a jinde se míní, že to byl bývalý vl- deňský vyslanec Sir Horace Rumbold. Vy- vrací se však pověst, že rozmluva stala sez loňského pobytu císařova v Londýně. Velké pohnutí způsobilo odhalení »Daily Telegraphu« též v Pař!ži, kde veřejnost očekává od vlády příslušné vysvětlen o francouzsko-ruské akei za války burské. Berlínské kruhy z počátku byly zaraženy článkem »Daily Telegraphu« a pochybovaly o autentičnosti zprávy. Ale brzo se dostavilo jiné mínění. Věc se nezdála tak nepravdé- podobnou. Pronikl dokonce náhled, že tu nejde o hrubou nediskretnost, ale zdá se, že snad císať dovolil uveřej- nění svých výroků v anglickém tisku. V Německu je známo, že německá úřadní politika za války burské, v odporu s vášnivě anglufobským smýšlením lidu, stála bezohledně na straně Anglie, přes pověstný telegram, zaslaný Krůgrovi tři let před tím. Anglická vláda a diplo- macie dostala nejzřejmější důkazy německé loyality. Byla to vina dřívěj- šího konservativního kabinetu anglického, kterí trpěl, že se šiřily v Anglii zprávy o nepřátelství Německa. »Münch. Neueste Nachr.« končí svěj článek o výrocích Viléma II. slovy: »Německ si přeje přátelství s Anglit a zajisté je císa přede všemi přítelem anglického národa, al Německo a jeho císař mají na zřeteli jen německou čest a moc. Přítelem Anglie ano, jako sluha a přislu- hovač nikdyl
#30 alto_textblock #30
Interview Muleje Hafida Zástupce »Daily Graphieu« měl rozmluvu se sultánem Mulejem Hafi dem, kter