#1
alto_textblock
#1
Stra na 2.
#2
alto_textblock
#2
NÁRODNÍ LISTY-
#3
alto_textblock
#3
31. října 1908. Císlo 300.
#4
alto_textblock
#4
kde se zdála pasáž volnější. Sestoupiv s chodníku
otázal jsem se četníka tam stojícího, možno-li přej ti
na protější chodník. Nežli však mohl mi tento dáti
odpověď, přihnal se z pozdálí četnický důstojník od-
dílu tomu velící a bez jakékoli příčiny zhurta velel
četníku, aby mne zatkl. Aniž by mi příčina tohoto
hrubého přehmatu byla vysvětlena, byl jsem od-
veden četníkem na policejní strážnici a tam po-
nechán přes poledne až do půl 3. hod., ač jsem se
řádně legitimoval a okamžitý svůj výslech a pro-
puštění urgoval. Po celou tu dobu byl jsem nucen
státi v koutě špinavé, zakouřené jizby, v průvanu
bez klobouku, který mě byl strážníkem z neznámé
příčiny odňat; ani židle nebyla mi poskytnuta. Te-
prve na opětovné urgence byl jsem konečně o půl 3.
hod. odpol. detektivem převeden na policejní ředi-
telství, kdež ale, místo aby mi byla dána satisfakce
za bezdůvodné zatčení a zadržení, byl jsem po kra-
tičkém výslechu beze všech soudů a okolků potre
stán pokutou pro »neposlušnost«! Rozumí se, že
učinil jsem ihned opatření, aby místodržitelství i po
slanecké krohy naše zvěděly o tomto případu, ktorý
názorně ukazuje, oč výše záleží na ochraně »tradič-
ního« práva buršáků na buml, než na právu občanů
kteří jsou nuceni jíti za svým povoláním náhodou
okolo místa, které si buršáci vyhlédli za své rejdiště,
#5
alto_textblock
#5
Protičeské bouře v Čechách.
#6
alto_textblock
#6
Z Č. Budějovic. (Pův. zpr. „N. L.“) Večer dne
29. t. m. minul již téměř zcela klidně. Vojsko sice
bylo pohotově, uhytováno jsouc v různých obecních
budovách, ale nebylo ho již k zakročení použíto. P
8. hodině dal vrch. okr. komisař p. dr. Hejda asi
40 čelníky vyklidíti náměstí, načež shromá žděný tu
lid se rozešel, aniž byl klid nějak porušil. Zjištěno
bylo, že výtržnost úterní zavinili zejména poslu-
chači zdejší německé lesnické školy
kteří počínají si pří každé příležitost
velmi klackovitě. Tito nevychovan
mladíci uráželi české obecenstvo na
t. zv. „německém“ korse promenující
vyzývavým chováním. Řvali Čech ům
do uší „Heil!“ a chtěli jim zakázati če-
ský hovor.
#7
alto_textblock
#7
Převrat na Balkáně.
Naše zprávy.
Sp. Z Bělehradu, 30. října. (Pův. teleg
»N. L.«). Černohorský vyslanec Vukotič ne-
měl triumfalnou cestu přes Srbsko, ale tureckým
územím přes Novopazarsko až k černohorským
hranicím. Na Javoru, hranici srbsko-turecké, kde
před 32 lety bojovali Srbové s Turky, velitel
tureckého vojska ze Sjenice, důstojníci a turečtí
úřadníci uspořádali Vukotiči velkolepé uvítání
ovace. Tam navštívili hřbitov padlých bojovníků
srbských a bratřili se se Srby. Na hostině, při-
pravené v širém poli, připíjeli válečnému spolku
Turecka, Srbska a Černé Hory a velebili jej
Totéž opětovalo se v Sjenici a po celé cestě
Vukotičově až do Černé Hory.
Včerejší meeting a manifesta ce
před ruským vyslaneetvím byly dů-
kazem pevného přesvědčení Srbů, že ruský cesr.
duma a národ nezůstaví svému osudu srbský
národ a stát v této těžké krisi Srbstva a Slo-
vanstva.
V Srbsku neustává zapisování do
brovolníků. Mezi jinými v Kragujevci při-
hlásilo se mezi dobrovolníky několik srbských
dívek a jedna Češka.
Vůdce Mladoturků Ali Riaz bej přijede
dnes do Bělehradu a bude míti audienciu
krále.
M. Z Kolína n. R., 30. října. (Pův. tlgr
»N. L.«) »Magdeb. Zlgu.« potvrzují z rakou-
ského vyslanečtví v Berlíně, že Turecko obno-
vilo přímé vyjednávání s Bulharskem
i Rakousko-Uherskem o dohodu.
Týž list dovídá se z dobře zpravené strany.
že rozmluva německého císar
s anglickým diplomatem byla u veřej
něna k císařově žádosti a kdykoliv. Kaneléř kn
Bülow věděl prý o rozmluvě i příslušném
ujednání.
#8
alto_textblock
#8
šťuje, že se asi uskuteční v nejbližších dnech
Ubozí Srbové a ubozí Černohorci!
J. Coudurier.
#9
alto_textblock
#9
Hovory o příští válce.
„Birževyja Vědomosti“ překvapují nás
článkem Alexandra Stachoviče, nadepsaným:
„Rozhodne-li se Rakousko vypovědět válku Ru-
sku?“ Z článku toho vyrozumíváme, že se v Ru-
sku o té možnosti mluví, ale co k tomu zavdale
příčinu, známo nám není. Jsou-li příčinou drzo-
sti vídeňských novin, na ně dlužno pohlížet
klidněji. Vídeňské listy jinak psát neumějí, než
drze a nafoukaně. Kdyby každé jejich slov
bylo pumou, dávno by již nebylo ani ruské říše,
ano nebylo by ani jediného Slovana na země-
kouli.
Pan Slachovič radí, aby Rusko nezalizalo
před vídeňskými hrozbami. Vytýká Izvolskému
prohlášení, že bosenská otázka nikdy nebuda
pro Rusko casus belli, neboť kdyby Rusko ne-
bylo vždycky pohotově podepřiti své přesvědčen
zbraní, prohrálo by všecko i díplomaticky. P
Izvolský zmíněným prohlášením značně zmen-
šil čáky na diplomatický úspěch Ruska na kon-
ferenci. Není pochybnosti, že Rusko nepřeje s
války a že si jí v nynější době nepřeje snad ani
jediný stát kromě Německa. Ale prohlášení tako
vému, jako dal p. Izvolský, dá se hned jinde
význam, že „Rusko nemůže dodati svým
požadavkům důrazu zbraněmi,“ a to znamená
zpředu se smiřovati s pasivnou, zahanbující úlo-
hou na konferenci. Že Rakousko dosáhlo na ber-
linském kongrese ohromných a ničím nezaslou-
žených úspěchů, bylo pouze následkem toho, že
mobilisovalo dva nebo tři armádní sbory.
„Birževyja Vědomosti“ dosud měly Izvol-
ského za velice obratného diplomata a mnohos
od něho slibovaly pro Rusko i pro Slovanstvo.
Když i ony uknzují na jeho chyby, znamená to.
že Izvolský pozbyl půdy v ruské veřejnosti.
Snad si to ještě spraví výkludem v hosudarstven
né dumě, ke klerému se připravuje.
#10
alto_textblock
#10
Nejistota o smýšlení zabraného
obyvatelstva.
#11
alto_textblock
#11
prohřešila ruská diplomacie, jež vždycky byla
ochotna zadávati slovanské země Němcům.
Druhé vydání případu s brigadýrem
Vukotičem.
Žasneme nad neslýchanou skutečností,že
c. k. orgány šikanují představitele a hosty slo-
vanských panovníků takořka všude, kde jim
padnou do rukou! Ještě nepadla v zapomenutí
trapná přihoda, kterou v Záhřebě zažil mimo-
řádný posel a blízký příbuzný knížete Nikoly.
brigadýr Vukotič, a již dochází zpráva o dost
podobném případě, který se udál s ru-
ským vyslancem v Bělehradě, když
vstoupil na půdu Rakousko-Uherska.
Vyslanec pan Sergiev vyjel z Bělehradu ně
kolik stanic v ústrety své manželce, jež při-
jižděla přos Pešť z Ruska. Když spolu dojeli
na poslední rakousko-uherskou stanici, do Ze-
muna, policie jim přikázala, aby jí svá zava-
zadla a jiné věci vydali k úřadní prohlídce. Pan
Sergiev nerozuměl dobře, myslil, že jde o pro-
hlídku celní, a řekl, že osoby, jedoucí do
Srbska, mohou býti celním úřadem prohlednuty
teprve na srbské půdě. C. k. policie jakoby ne-
slyšela a již zavazadla z vagonu odnášela do
zvláštní místnosti. Pan Sergiev se nyní prohlásil
kdo je. »Já za nic nemohu,« odpověděl úřadník
»konám jen daný rozkaz.«
Den potom byla stejně v Zemunu policejní
prohlídce podrobena ostatní zavazadla vyslan
cova, jež provázeli jeho kozák a služebná.
#12
alto_textblock
#12
Od hranie Srbska.
Ze Sarajeva, 30. října. Podle zpráv z po-
hraničních okresů zabraňují Srbo ve
podél hranice přístup na srbsko
půdu, i když všechny formality se splní
Jestliže tyto zprávy se potvrdl, pak v Bosně
s rakouské strany budou učiněny stejné re-
Bulharský ministr do Cařihradu.
Ze Sofije, 30. října. Dnešní ministersk
rada se usnesla vyslati ministra obchodu Lap
čeva jako delegáta do Cařihradu. Jeho osob-
nost slibuje uryehlení bulharsko- tureckého vy
jednávání.
#13
alto_textblock
#13
presálie.
#14
alto_textblock
#14
mnasia v Oseku 240.000 K. Celkem tedy
na pomaďaršťování Chorvatska školami povoleno
960.000 K.
Ze Lvova, 28. října. (Obecné škol-
ství v Haliči.) Ve sněmě rozdána dnes
úřadní zpráva o stavu obecného školství v Ha-
liči za rok 1906 a 1907. Organisace obecného
školství pokročila za tu dobu potud, že Halič
dosáhla počtu 4902 škol, o 155 více, než jieh
bylo v roce předehozím. Ale přes to bylo ještě
736 obcí, které vůbec neměly školy ani mož-
nosti, posílati děti do něktoré školy sousední.
Pouze 15 politických okresů mohlo se vykázatí,
že mají školy pro všecbny obce. Za to v okrese
lisském je 76 obcí bez školy, v jiných okresích
je takových obcí 30, 20 atd. V obeích, ve kte-
rých o školu je postaráno, bylc 1,093.319 dětí
ve věku 6 až 12 let; z nich navštěvovalo školu
pouze 872.739, takže 21.75%% dětí v tomto věku
nenavštěvovalo vůbec žádnou školu. Ještě hůře
je to u dětí ve věku od 12 do 14 let, které majl
nnvštěvovati t. zv. doplňovací vyučování:
z těchto nechodilo do školy 66%. Charakleristi-
cké pro haličské školství jest i to, že z 11.824
učitelských sil, zaměstnaných při obecných ško-
lách, bylo jen 5465 učitelo, ale 6329 učilelek
#15
alto_textblock
#15
Politické zprávy zahraničné.
#16
alto_textblock
#16
V Praze, 30. října.
#17
alto_textblock
#17
Z Duchcova, 30. řijna. (Zvl. telef. zpr. „N. L.
V poslední době byli zdejší Češí jednotlivě přepadáni
a ztýráni německými násilníky, kteří také českému
obchodníku p. Fikartoví vytloukli okna. Včera pak
nabyly protičeské výtržnosti povážlivého rázu. Ně-
mecká strana dělnická svolala totiž do Duchcova
veřejnou schůzi, ke které pozván byl známý štváč
redaktor Knirsch z Ústi n. L. Okresní hejtmanstv
povolilo tulo schůzi, ačkoliv mu bylo známo, že v po-
slední době panují zde napjaté paměry a že Němei
chystají demonstruce. Po schůzi vyrojili se Němci.
ač k tomu neměli povolení, průvodem na náměstí.
odkud byli Češi četníky a policisty vyllačeni, aby
udělali místo průvodu, ač tento, jak již uvedeno, po-
volen nebyl. Průvod vedl pověslný zdejší advokát dr
Kutschera, Stráž, misto aby se opřela nedovolenému
průvodu Němců, rozehnala české chodce do okolních
ulic. Zdejší policie zatkla dva Čechy. Ačkoliv nebylo
dáno žádné povolení, mluvil, vlastně štval na náměstí
redaktor Knirsch proti Čechům za obrovského řevu
Němců. Češi, v okolních ulicích shromá ždění, začal
zpívat „Hej Slované“, což Němce tak rozčilile, že
hnali útokem na Čechy k záložně, kde se jim však
postavilo v cestu několik četníků. Rozzuřený dav na-
dával dru. Stejskalovi, jenž bydlí v domě, v něm
nalézá se záložna. Zatím byli Češi opět rozehnáni
Jeden Němec byl zatčen, protože nechtěl poslechnout
četníky a křičel na ně: „fuj!“, byl však z vazby o
soudu již propuštěn, kdežto oba zatčení Češi byl
podrženi ve vazkě a nepodařilo se ani dru. Stejskulov
osobní intervencí u soudu docíliti jich propuštění
Tabulky českkého návěštního ústavu byly Němci strhá
ny a hozeny do rybníka. Na neděli svoláni jsou Něm-
ci z celého okresu do Duchcova k veliké schůzi,
#18
alto_textblock
#18
Z Ústi n. L. se nám píše: Jest nanejvýše zají
mavo, že při vybíjení českých obchodů a místnost
zúčastnilo se ponejvice úřadnictvo různýcl
ústeckých velkofirem a závodů, kte-
ré vesměs jsou odkázány na české od
běratele. Tak firma Schichtova, která pro-
paguje odbyt svých výrobků do krajin českých a slo-
vanských, vyslala značnou část svého úřadnictva
k vytloukání českých závodů. V zášti proti všemu
českému, poslanec dr. Hackel, právní záslupce fy.
Schichtovy, rovněž demonstrací se zúčastnil, společně
s městským radním Ferd. Mareschem. Tento
jest predsodou ústecké sklárny (Oesterreichische Glas-
hütten-Gesellschaft in Aussig), která láhve své do-
dává četným českým pivovarům, mlékárnám a sprá-
vám lázní. Velmi důslojně byla zastoupena při dran-
cování a vybíjení českého majetku fa. Weinman-
no va, která za miliony ročně odbývá svého ublí
v českých továrnách a u českých obchodníků. Celá
řada úřadnictva fy. Weinmannovy táhla mezi de-
monstranty bez ostychu a jsme s to uvésti jména
některých zuřivců: Josef Guber, Heinrich
Becker, Richard Gauppe, Heinrich
Richter a proslavený rváč Hans Robitscher
který zúčastnil se vytloukání u obchodu sl. Syná-
čkovy a který při opělných demonstracích dne 28
t. m. ve srážce se sociálními demokraty byl porunén
na hlavě. Od firmy Petschkovy, která neméně
udržuje obchodní styky s českým zákaznicivem, zů-
častnil se velmi činně při posledních výtržnostech
odrodilec Zack čli Žák), dále disponent Hausen-
blass, úřadník Oettel, Rösner a jiní. Ač tylo
uhlířské velkofirmy namlouvají svému zákazniclvu
českému, že chovají se naprosto nestranně proti živlu
českému, bude nulno tato fakta jim oživili. Dále zů-
častnilo se demonstrací úřadnictvo ústecké továrny
Akc. společnosti dříve Breitfeld. Da-
něk spol., kleré neschází ani při jediné protiče-
ské demonstraci. I tento moment jest pro četné české
zákaznictvo této strojírny jistě pokořujícím. Ve štvaní
protičeském a při výtržnostech silně se zúčastnile
úřadnictve a zřízenectvo oněch závodů, které patři
firmě Wolírumově. Wolírum sám, jako presidení
ústecko-teplické dráhy a člen správní rady Pražské
společnosti železářské, nikdy hlubokým záštím proti-
českým se netajil. Firma Wolfrumova pedílena jest
zejména na těchto závodech ústeckých, které rovněž
si libují v obchodním spojení s českým zákaznictvem,
Firma Rösler Jaurnig, výroba kol a molorů.
odbývá své výrobky hojně v českých krajích a na
Moravě. Dále c. k. priv. lihovar a továrna
na likéry a droždí v Krásném Březně,
dříve bratří Eckelmannové, který své likéry a droždí
houfně odbývá u českého zákaznictva. Dále firma C
Wolírum, výroba vlněných a polohedvábných lá-
tek damských. Zejména závod tento má nesčetnou
sílu odběratelů českých a můžeme olevřeně tvrdili,
že není jediného měsla českého, kde by výrobky télo
firmy nebyly zastoupeny. Wolfrum šel v malicherné
zášti protičeské tak daleko, že vypověděl nájemníka
ze svého domu v Teplické ulici, který měl v pod-
nájmu slečnu Synáčkovu, obchodnici s uzenářským
zbožím, jedině proto, aby tato podnájemní smlouva
slečny Synáčkovy mohla býti neplatnou učiněnaa
slečna Synáčkova zničena. K tomu neváhal se pro-
půjčiti tento veliký Wolfrum, který však českých
odběratelů nevad se sříká. Také známé už továrny
na laky, firmy Ant. Seiche a Karel Dürr-
schmidt, posílily zástupy demonstrantů svým
úřadnicivem a zřízenectvem, což zase paušálně bu-
dou vymlouvati svým českým zákazníkům. — Včera
konečně ze strachu před přesilou sociálních demokra-
tů usnesti se důvěrníci demonsťrantů, totiž městský
radní Maresch, poslanec Hackel, radní I1li ng
švakr továrníka Dürrschmidta, a různí šriftlajtr
ústeckých plátků, že demonstrace mají být
prozatím zastaveny. Policie s četnicivem
teprve po zničení českého majetku zamezily sroco-
vání na ulicích, uzavřely náměstí a vchody do ulic
a tím prozatím demonstrace zastaveny.
#19
alto_textblock
#19
Národní jednota severočeská povolila Besedo
v Karlových Varech podporu 200 K k částečné úhra-
dě velikých ztrát, jaké ji stihly následkem neustáva-
jících bouří protičeských. Obnos ten byl vyplacer
prostřednictvím odboru N. J. S. v Karlových Varech
Do Ústí n. I. k zjištění situace tamější česk
menšiny odjeli v pátek odpoledne pan poslanecJ
Dvorák a za výkonný výbor strany agrární pan inž
Jareš.
#20
alto_textblock
#20
Návrh programu evropské konfe-
rence.
Z Londýna, 27. října.
(Původní dopis »Nár. Listů«.)
Jsem s to sděliti vám přesné znění a ofici
ální pořad oněch devíti bodů, předložených
Anglil, Francií a Ruskem úvaze velmocí. Po-
dotknouti sluší, že nejde nikterak o deflnitivní
program, stanovený Anglií, Francil a Ruskem.
nýbrž pouze o řadu podnětů, které by mohly
býti předmětem diskuse na konferenci, kterou
žádá Turecko. Tento seznam látky není ovšem
nezměnitelným programem; tři velmoci, které jej
navrhují, chtějí toliko dohodnouti se s ostat-
ními velmocemi a rozumi se, že Turecku při
tom náleží hlavní slovo. S čím bude souhlasiti.
s tím budou souhlasiti zajisté také velmoci, jež
se od počátku krise otevřeně prohlásily jeho
věrnými a nezištnými přáteli.
Po dvou malých úvodních řádcích, kladou-
cích otázku, jest obsah pověstné noty, ode-
vzdané ve čtvrtek dne 15. října sirem Edvardem
Groyem vyslancům italskému, rakousko-uher-
skému, tureckému a německému v Londýně, ná-
sledující:
I. Balharsko (Právní postavení a finančn
povinnosti).
II. Bosna a Hercegovina.
III. Sandžak.
IV., Modifikace, jimiž by mohly býti pod-
V. robeny články XXIII., XXIX. a LXI. ber
VI.) línské smlouvy
VII. Výbody, jichž se má dostati Srbskua
Černé Hoře.
VIII. Práva balkánských států jako pobřežníeh
zemí dunajských.
IX. Kapitulace a cizí poštovní úřady v Tu-
recku.
Po tomto výpočtu, jehož stručnost tvoř
příkrou protivu s celým sloupcem, který potře-
bovala agence Havasova k udání obsahu oněch
patnácti řádků, následuje malé post seriptum
o krétské otázce, která má býti přodmětem jed-
nání mezi čtyřmi ochrannými velmocemi za úče-
lem dosažení dohody, o níž ony čtyři velmoei
a Turecko podají zprávu na konferenci. A to jes
Netřeba připomínati, jakou atmosféru by
byl mohl způsobiti tento malý seznam podnětů
jednání, kdyby byl býval uveřejněn místo zná-
mého domnělého programu. Turecko nebylo by
mělo nejmenší příčiny jeviti nepokoj, nebo ner-
vositu, Rakousko a Německo, nebo lépe řečeno
tisk těchto zemí byl by neměl nejmenšího dů-
vodu, vésti kampaň proti návrhu na konferenci
kter, neměl do sebe nic definitivního ani při-
kazujícího a který vlastně ani nebyl přímo ná-
vrhem na konferenci; nediskretnost onoho uve-
řejnění se všeobecně vytýká. Není zvykem uve-
řejňovati v průběhu jednání, ba ani po šťastně
skončeném jednání všechny fase a změny ná-
zorů, jež nastaly v době jednání, poněvadž se
však mnoho mluvilo o přesném výsledku schůz-
ky londýnské, jest spíše v zájmu míru uvésti
podrobně oficiální výslodek oněch rozhovorů.
Ostatně vlády nepojímaly nikterak tragicky bou-
ření části evropského tisku. Ve všech zahranič-
ních ministerstvech věděli podrobně, co se
v Londýně děje. Každého dne vyslanci velmoe
byli ochotně informováni o tom, co se mluvilo
mezi Izvolským, sirem Edv. Greyem
a Cambonem. Bylo pouze nebezpečí, že se
uvede v omyl veřejné mínění a špatně informo-
vaný tisk. Ony bezpodstatné pověsti mohly způ-
sobiti zmatky, nebo sloužiti za omluvu neroz-
vážným činům. Na štěstí nestalo se nie podob-
ného a zdá se, že nadejde v době nejbližší úplná
dohoda mezi velmocemi a Tureckem.
Zvěděl jsem včera z pramene velmi bez-
pečného, že německý vyslanec v Londýně ob-
držel v 7 hod. ráno telegram z Berlína, ozna-
mující, že vláda německá přijala celý
návrh programu, jak vám jej sděluji, s vý-
hradou, že jej přijmetaké její spo-
jenec Rakousko. Povšimnutí zasluhuje
prohlášení Německa, že přijímá tento program
vzhledem k odvěkému věrnému přátelství, kter
je pojí s. Ruskem. Zajímavo jest, že vláda ně-
mecká má v ruce text tohoto programu již o
15. října a stejně dlouho zná úmysly vlády an-
glické a francouzské v télo věci. Že tak dlouho
mlčela a přijala návrh teprve nyní, má svůj
důvod: v Berlíně pokládalo se za vhodno, uči-
niti z toho osobní úspěch ministra Izvolského.
Co však činí tento malý úspěch ruské diplomacie
velmi platonickým, jest, že Německo dobře ví
že dohoda mezi Rakouskem a Ture-
ckem jest blízká, tak blízká, jak se uji-
#21
alto_textblock
#21
vše!
#22
alto_textblock
#22
Dr. Savo Ljubibratič, rodem z Duží u Tre
bině v jižní Hercegovině, šel před několika dní
navštívit svou matku. Ještě se doma ani nepo-
sadil, když přitrhla vojenská hlídka, jedna
z těch, které nyní po celé zemi křížem krážem
chodí, a vyzvala jej, aby šel s ní, vojenskou
hlídkou. Nepomohly žádné důkazy, že jost u sve
rodné matky, ani žádné žádosti, aby mu bylo
oznámeno, proč je zatýkán. Vojáci odpověděli.
že „pefél je pefél“, a dra. Ljubibratiče sebrali
Ale toho nebylo dosti: sebráni byli i všichni.
kdo Ljubibratiče přišli vítat, ano třeba jen
náhodou s ním se potkali a pozdravili. Za-
tčení byli odvodeni na stanici železné dráhya
tem nacpáni do sklepa, jenž jim vykázán z
šalavu. Z Trebině přijela zvláštní vojenská ko-
mise s auditorem v čele a začal výslech, jenž
dlouho trval a byl veden s takovou přísnou váž-
ností, jakoby šlo o to, aby zatčení okamžitě byli
mušketováni, ale vše skončilo jich propuštěním
na svobodu, neboť se ukázalo, že k zatčení žád-
né příčiny nebylo.
V zabraných zemích, jak se zdá, ještě ne
jsou dostatečně obeznámoni s rakousko-uher-
skou methodou zpředu zastrašovat. Jinak je tat-
opisodka výmluvnou známkou, jak málo jsou
si rakousko-uherské orgány jisty sympatiemi za-
braného obyvatelstva.
#23
alto_textblock
#23
Proti velkovezírovi.
Z Cařihradu, 30. října. (K. k.) Množí se úloky
novin proti velkovezíroví. »Tanin« v článku nade
psaném »Ministerská krise« napadá Kiamila pašu,
který nemá žádné důvěry ke svým kolegům a jest
přesvědčen, že nesdílí jeho názory, následkem čehož
nejdůležitější olázky vyřizuje sám. Vyjednávání s Bul-
barskem, které zde ztroskotalo, vede v Sofiji. Zdá se,
že velkovezír důvěřuje celému světu, dokonce i žur-
nalistům, jenom ne svým kolegům. Podle autenti-
ckých informací zmíněného časopisu tají se před
ministry tajná korespondence, týkající se vyjednávání
s Bulharskem. Ministři následkem toho prý prohlá-
sili, že nejsou za jedno s Kiamilem pašou. Vyjedná-
vání týká se peněžní otázky, která jest právem Tu-
recka a nemá býti považována za kompensaci. Uve-
dené diference nedospěly ještě ke krisi ministerské
avšak nemohou věčně trvati.
#24
alto_textblock
#24
Porta ochotna přímo jednati
s Bulharskem.
Z Frankfurtu n. M, 30. října. (K. k.)
»Frankfurter Zeitungu« se oznamuje ze Sofi je
Porta včera sem úřadně oznámila, že jest
ochotna vyjednávati přímo s Bul-
harskem. Ministerská rada bude prý už dnes
se raditi o jmenování bulharských delegátů.
Přednáška prof. Pogodina o Bosně
a Hercegovině.
V Rusku to vře nespokojeností s balkán-
skou politikou min. Izvolského. Nespokojenost
této a ruským sympatiím se srbským národem
dal otovřený výraz sám předseda hosudarstvenné
dumy Chomjakov. Tato nespokojen os
a tyto sympatie spojují nyní vše-
cky ruské strany: staré i nové slavjano
fily, konservativce i liberály.
Když se rozneslo, že prof. A. L. Pogodin
bude mít o Bosně a Hercegovině veřejnou před-
nášku, pořádanou společně starým Slovanským
spolkem a novým »politickým klubem«, byl
pozorovati v celém Petrohradě živý zájem. No-
viny oznámily, že po přednášce bude debata
Bosně a Hercegovině, které se zůčastní známí
slavisté a politikové. Gradonačalník dal sice do-
volení k přednášce prof. Pogodina, ale zapo-
věděl debatu z té příčiny, že se daly o če-
kávati ostré kritiky politiky min
Izvolského. Zákazu bylo nutno se pod
robiti.
Za přednášky stálo na ulici sedm set stu-
dentů, kteří provoláváním dávali na jevo sé
smýšlení. K nim se přidružil dav obecenstva.
Přednáška sama byla příliš historická
málo politická — politická stránka byla by bý-
vala rozebrána teprve debatou; ale čím se stala
hodnou pozoru, je projev nejsrdečněj-
šího soucítění Rusů se Srby, jež
přednašeč líčil jako jediné zcela
upřímné přátele Rusů mezi Slo
vany. U rakousko-uherských Slovanů, pravil,
sympatie k nám zdržuje sen jejich o slovanském
Rakousku a o tom, že z Rakouska bude utvo-
řena slovanská federace. Češi tu nečiní vý-
jimky. Bulhaři jsou opojeni úspěchem svého ně-
meckého krále, ale budou nuceni podporovati
Srby. Srbové s obzvláštními nadějemi zírají na
Rusko a ruský národ, jenž zejisté spraví, ee
#25
alto_textblock
#25
Resoluce Srbů v Chicagu.
Srbští vystěhovalci v Chicagu bez rozdílu země
z které pocházejí, sešli se, aby porokovali o zá-
boru Bosny a Hercegoviny. Jednohlasne
přijali resoluci, v kterě zábor prohlašují za nezáko-
nitě porušení berlínské smlouvy a tvrdí, že Rakousko-
Uhersko za třicet let, co obě země drželo v okupaci,
soustavně národ jejich přivádělo na mizinu v ohledu
hospodářském i duchovném. Proto schvalují protesty
veškerého srbského národa proti záboru, a schvalují
i to, aby oba srbské státy, bude-li zapotřebí, dodaly
svým protestům důrazu zbraněmi. Prohlašují, žu
nejen akci Srbů budou podporovati penězi, že vy-
praví na bojiště legii dobrovolníků srbských a slo-
vanských, a po celé Americe zavedou sbírky na čer-
vený kříž srbský i černohorský. Velmocem evrop-
ským i vládě severoamerické republiky podají pamětný
spis proti záboru a proti tomu, aby otázka bosensko-
hercegovská byla řešena proti vůli národa. Do Chi-
caga svolají všeslovanský sjezd, aby se Srbové i Slo
vané mohli volně o záboru vyjádřiti.
#26
alto_textblock
#26
Přednášky v Rusku o srbských věcech.
Do Petrohradu přijeli tři srbští profesoři, Mile
Pavlovič, Radovan Košutič a Bělič, aby tam, v Moskve
a jiných velkých městech Ruska měli veřejné před-
nášky o srbských věcech a z skali pro ně ruské obe-
censtvo. Vláda k přednáškám ještě nedala dovolení.
Dosud se o tom živě jedná mezi ministerstvem za
hraničným a vnitra.
#27
alto_textblock
#27
Dobrovolné legie v Srbsku.
Dosud se utvořily tyto legie dobrovol-
níků: 1. Legie smrti, založená spisovatelem
Branislavem Nušičem. K ní se přihlásilo 5170 m.
Veleti budou záložní důstojníci. 2. Legile tis íci.
k níž se přihlásilo 1000 studeniů. 3. Legis sil-
ných, sestavená z členů sokolské jednoty běle-
hradské »Dušan Silný«. Sestavili jí advokát Cveta-
novič a hejtman Šijacký. V Bělehradě se k ní při-
hlásilo 510 členů. Venkovské jednoty sokolské se
přihlašují. 4. Legie Obiličova, 280 m. Zakla-
datel hejtman Djorděvič, 5. Legie knížete Mi-
chala má přes 2000 členů bělehradské omla-
diny. 6. Legie bosensk ohercegovská
v ní tísíc bosenských a hercegovských přistěhovalců.
mezi nimiž známý makedonský vojvoda Vladimín
Kovačevič, syn hercegovského povstaleckého vojvody
Stojana Kovačeviče. 7. Legie makedonská,
300 makedonských povstalců. Ta se rozdělí asi na
deset čet, jež budou pod vedením svých starých voj-
vodě, jako: Skopljanče, Bebunský, Trbič, Pečanae.
Algunský, Staracký. Dovozenský. 8. Legie černo-
horská, 300 černohorských přistěhovalců. 9. Čet
hajduka Radivoje, 40 bosenských a herce-
govských hajduků. 10. Šumadijská legi
v Kragujevci, 300 mužů. Velitelem bývalý rakouský
důstojník Branko Žečevič. 11. Sindjeli é o va
legie v Niši, 430 mužů. 12. Kosančido va
legie, přes 300 Arnautů. 13. Legie hajduka
Veljka v Negotině, plný prapor. 14. Legie
Zmajova v Podrinci, Šabci a Loznici, má již pře
1000 m. 15. Užická legie, sestavená z bosen-
ských přistěhovslců, kteří žijou v kraji užickém.
16. Černá četa, utvořená z proletářů, kteří ne-
mají co zíratit. 17. Svaz srbských dobro-
volníků, jenž shromažďuje vysloužilé vojíny.
»Kolo srbských sester« nabídlo se obstarávati
službu v nemocnicích. Dosud se dobrovolně přihlá-
silo 250 dam.
#28
alto_textblock
#28
Politické zprávy domácí.
Zo Lvova, 28. října. (Volby do zem
ského výboru.) V dnešní sněmovní schůzi
provedena volba tří náhradníků do zemského
výporu. Zvolen jeden konservativný Polák, jeder
polský demokrat a Starorus Hančakovský
kteroužto volbou aspoň částečně vyhověno po-
žadavku rusko-národního klubu, aby byl tako
zastoupen v zemském výboru.
Ze Záhřeba, 27. října. (Příští bosen
ský sněm.) Dle sarajevské zprávy zdejšího
„Pokretu“ příští bosensko-hercegovský sněm
bude míti 80 členů, z nichž bude 28 virilistůa
52 volení poslanci. Pravoslavní Srbové mají ob
držeti 22 poslance a 4 virilisty (biskupy); moha
medáné 18 poslanců a 17 virülistů (7 nejvyšších
duchovních, 4 zástupce velkostntkářů a 6 sta
rostů); katolíci 12 poslanců a 3 virilisty (bi
skupy). Pravoslavní by měli tedy 26, mohame
dáné 35 a katolíci 15 zástupců na sněmě. Mimo
to právo hlasovati ve sněmě má se přiřknout
také 4 odborným přednostům, dosud vesměs
katolíkům.
Ze Záhřeba, 27. října. (Madarisace
v Chorvatsku.) „Obzor“ shledal v roz
počtu uherského ministerstva obchodu, kolik
toto ministerstvo věnuje na šíření maďarštiny
v Chorvatsku. Při státních železnicích je v Chor
vatsku dosud 35 národních škol madarských
při školách těch mají se nyní zříditi také vyšš
(měšťanské) školy, na něž se povoluje 30.000 K
Na rozšíření starších škol v Brodě, Našicích,
Vinkovci a Mitrovici povoluje se dalších 184.00
korun. Konečně na zřízení maďacského gr
#29
alto_textblock
#29
Německý císař a Anglie.
V popředí všeobeeného zájmu stojí stále
sensační odhalení »Datly Telegraphu« o anglo-
filském smýšlení Viléma II. Listy
přinášejí další podrobnosti tohoto odhalení,
z něhož vyjímáme zvláště významné věci. Císal
pravil mimo jiné: »Angličané byli přesvědčeni,
že za války burské smýšlelo Německo nepřá-
telsky proti Anglii. Veřejné mínění bylo tehdy
skutečně nepřátelské. Ale když vysl a nei
buršti usilovali o zakročení Evropy a byl
slavně přijati ve Francii a Ho-
landsku, odmítl císař německý je-
jich přijetI. Byl to skutek tajného ne-
přítele Anglie?« táže se císař. A když pak do-
stoupila burská válka vreholu, žá-
daly Rusko a Franeie Němelcko, aby
se s nimi spojilo a vyzvaly Anglii k zakončení
války a tak zachránily burskou re-
publiku a Anglii pokořily v prach.
Německý císař odvětil tehdy, že Německo mus
se vzdalovati politiky, která by je uvedla do
zápletky s takovou námořní mocí, jakou je An-
glie. Budoucnost pozná jednou — pokračoval
císař — přesné znění telegra mu,
který teď leži varchivu v zámku
windsorském. Oznámil jsem anglickému
králi odpověď, jakou jsem dal vel
mocem, jež tehdy usilovaly o pád
Anglie. Angličané, kteří mne dnes urážejí tím,
že o mých slovech pochybují, poznají, j ak
jsem jednal v hodině jejich ne-
bezpečl. V prosinci 1899, v době největších
pohrom angliekých, psal jsem soustrastné psaní
své vážené babičce. Učinil jsem více. Dal jsem
si zaopatřiti od jistého důstojníka přesný počet
bojujících na obou stranách a obraze válečné
situace. S plány před sebou vypraco val
jsem dle svého náhledu nejlepší
válečný plán, který jsem předložil ku
prozkoumání svému generálnímu štábu a který
leží též varchivu windsorského
zámku.«
Císař mluvil pak o své zamilované my-
šlence velkého loďstva německého. Německo za
svého obrovského rozkvětu obchodního musí
míti mocné lodstvo, aby chránilo tento
obchod a své zájmy i v nejvzdálenějších kon-
činách. Německo musí býti vyzbrojen
pro všecky případy v dalekém vý-
chodě. Nelze předvídati, jak vážné události
mohou snad záhy nastati v Tichém oceánu
Císař zakončil slovy: »Pouze hlasy státa
se silným lodstvem budou s váž-
ností slyšeny, až se bude jednati
o budoucnosti Tichého oceánu.
Snad se stane, že Anglie sama bude
potěšena, že Némecko má silné
loďstvo, když oba státy budou
státi na téže straně ve velké debatě
budoucnosti.«
Takové překvapující výroky učinil prý ně-
mecký císař k vynikajícímu diplomalu anglickému
za svého posledního pobytu v Anglii.
Německý tisk zaznamenává prohlášení eísa-
řova s uspokojením. Doufá, že politika míru
najde v Německu stále úspěšnějšího zastání.
V anglických kruzích soudí se, že diplo-
mat, který vyslechl sensační vyznání Viléma II,
byl bývalý berlinský vyslanec Sir Frank L as
celles a jinde se míní, že to byl bývalý vl-
deňský vyslanec Sir Horace Rumbold. Vy-
vrací se však pověst, že rozmluva stala sez
loňského pobytu císařova v Londýně.
Velké pohnutí způsobilo odhalení »Daily
Telegraphu« též v Pař!ži, kde veřejnost
očekává od vlády příslušné vysvětlen
o francouzsko-ruské akei za války
burské.
Berlínské kruhy z počátku byly zaraženy
článkem »Daily Telegraphu« a pochybovaly
o autentičnosti zprávy. Ale brzo se dostavilo
jiné mínění. Věc se nezdála tak nepravdé-
podobnou. Pronikl dokonce náhled, že tu
nejde o hrubou nediskretnost, ale
zdá se, že snad císať dovolil uveřej-
nění svých výroků v anglickém
tisku. V Německu je známo, že německá
úřadní politika za války burské, v odporu
s vášnivě anglufobským smýšlením lidu, stála
bezohledně na straně Anglie, přes
pověstný telegram, zaslaný Krůgrovi tři let
před tím. Anglická vláda a diplo-
macie dostala nejzřejmější důkazy
německé loyality. Byla to vina dřívěj-
šího konservativního kabinetu anglického, kterí
trpěl, že se šiřily v Anglii zprávy o nepřátelství
Německa. »Münch. Neueste Nachr.« končí svěj
článek o výrocích Viléma II. slovy: »Německ
si přeje přátelství s Anglit a zajisté je císa
přede všemi přítelem anglického národa, al
Německo a jeho císař mají na zřeteli
jen německou čest a moc. Přítelem
Anglie ano, jako sluha a přislu-
hovač nikdyl
#30
alto_textblock
#30
Interview Muleje Hafida
Zástupce »Daily Graphieu« měl rozmluvu
se sultánem Mulejem Hafi dem, kter