ALTOViewer
Kalkulačka
Načíst UUID
Pipeline Dev
Elasticsearch index
Režim vyhledávání
Parametry pipeline
Reranking
Běží na CPU/MPS, takže stojí sekundy. Model dostává celý text chunku, ne zkrácený — zkrácení na 700 znaků kdysi obrátilo měřený přínos na ztrátu.
Model shrnutí článku
Měřeno 6. 10. na 6 článcích: gpt-4o-mini drží délku, nepíše vatu „článek se zabývá“ (0/6 proti 5/6 u gpt-5-mini) a stojí 0,63 $ za tisíc shrnutí místo 1,38 $. Ukotvenost vyšla stejně. Platí do restartu serveru.
LLM porozumění dotazu
Strana 1 70a39b30-92d2-11dc-abb3-000d606f5dc6
Vrstvy:
Načítám náhled…
Strana 1
ALTO TextBloky — 20
#1 alto_textblock #1
10. května 1901.
#2 alto_textblock #2
Císlo2.
#3 alto_textblock #3
HLÍDKA LITERÁRNÍ.
#4 alto_textblock #4
ZVLASINÍ
#5 alto_textblock #5
PRLOHA „NÁRODNIC
#6 alto_textblock #6
e
#7 alto_textblock #7
LIsU
#8 alto_textblock #8
k číslu 128.
#9 alto_textblock #9
v
#10 alto_textblock #10
Universitní extense.
#11 alto_textblock #11
92— Když jsem před třemi léty na tomto místě sděloval laskavým čtenářům přípravné kroky, podniknuté naší universitou k populari sování vědy i ve vrstvách nejširších, netušil jsem sám, že tehdejší plány budou uskutečněny tak záhy a způsobem poměrně tak vydatným. Bylo sice známo, že v cizině, zvláště v Anglii, dávno již extense universitní zapustila pevné kořeny, těší se přízni vlády i bohatých sou- kromníků a poskytuje širokým vrstvám obecen- stva vzáenou náhradu za školy z příčin finan- čních a sociálních nepřístupné, přece však pro nás byl to podnik příliš nový a neznámý, půda v obecenstvu pro něj málo připravená, než aby se s jistotou bylo dalo předpokládat, že nalezne v širších kruzích dosti obliby. Dnes, po třech letech, možno říci, že pokus dopadl pro naši universitu, pro naše obecenstvo i pro náš venkov čestně. Ovšem, že ještě i dnes celý podnik je na počátku své činnosti, že oče- káváme do budoucnosti mnohem větší účast všech našich společenských tříd, a že látka přednášená, jakmile poměry dovolí, obejme sou- stavně všechny obory vědění, avšak i to, co dosud bylo vykonáno, svědčí, že universita s velkým úsilím chopila se vděčného úkolu po- pularisovati vědu, a že je v našem obecenstvu dosti těch, kteří touží po dalším, všeobecněj ším vzdělání. Přehled práce, dosud vykonané. skytá zajímavá data o účasti jednotlivých fakult na poli této osvětové činnosti, o zálibě, kterou jeví obecenstvo pro jisté druhy themat, ao účasti jednotlivých tříd společenských. Podivno dost, že tyto pro náš duševní život důležité in- formace získáváme teprve oklikou z francouz- ského listu. Mezinárodní revue, věnovaná vy- učování a řízená F. Picavetem (Revue inter- nationale de l'enseignement) přináší ve svém posledním čísle z 15. dubna referáty o extensi universitní v Anglii, v Uhrách, v Polsku,v Rusku — a v Čechách. Professor Drtina, jenž v komisi pro pořádání universitních přednášek v Praze i po venkově rozvinul úsilnou činnost. podává v přehledném článku výkaz o extensn činnosti v letech 1899 a 1900, jevící se ve čtyřech přednáškových seriích. Mezi přednášejícími nalezáme assistenty, docenty, professory všech čtyř universitních fakult, a themata jimi zvolená jsou nejrozma- nitějšího druhu, vždy však hledí vyhověti obecné potřebě a odpovídati vzdělání průměrného in- telligenta. Prof. Drtina podává především stručný přehled přípravných prací, jež ovšem nebyly daleko tak snadny, jak by se zdálo z těch ně- kolika prostých dat, a vypočítává pak jedno tlivé cykly přednášek. Účast obecenstva byla při prvním cyklu — novota podniku patrně tu působila příznivě — nejhojnější; přes 900 po- sluchačů se zúčastnilo přednášek. Ve druhém cyklu přirozeně nastal odliv, návštěva klesla na čtyři sta, avšak stoupající účast na cyklech ná- sledujících (po sedmi stech) dokazuje, že obe- censtvo naše neochabuje. Z různých věd nejvíce zajímala filosofie, pak esthetika, dějiny umění a literatury, děl- nictvo nejvíce si všímalo přednášek medicin- ských. Velký počet posluchačů přednášek filo- sotckých je jistě význačný pro naše obecen- stvo. Neméně zajímava je účast žen, jež na povátku tvořily téměř polovinu všeho poslu- chačstva, během času však ochably ve své účasti (na 31 proc). Drtina sleduje ještě de- tailněji výsledky, nabyté při zápisu do před- nášek, dělí obecenstvo dle věku, dle zaměstnání atd., vesměs data, jež budou universitní ko- misi cennou pomůckou pro příští volbu themat, jež však mimo to poskytnou zajímavý materiál k povznesení našeho duševního života. Celkový výsledek zabezpečuje existenci extense do budoucnosti a dává naději na jich rozhojnění. V posledním čase dokonce kynejí nové vděčné pole působnosti) na českém ven- kově. Česká místa stále hojději vyžadují si na universitě přednáškové cykly, a hojná i pozorná účast českého obecenstva mimo Prahu svědčí,.
#12 alto_textblock #12
že zájem o vědu mezi naším lidem utěšeně
#13 alto_textblock #13
vzrůstá. Článek Drtinův končí návrhem, jenž má dalekosáhlý význam nejen pro extensi naši, ale též pro organisaci celého toho hnutí po popula- risování vědy v Evropě. Jedná se o časopis. věnovaný výhradně universitní extensi ve všech zemích evropských, francouzsky psaný, jenž by byl prostředníkem mezi jednotlivými universi- tami, a přinášel by nejlepší přednášky z různých universit, které by se tak staly všeobecně pří- stupnými. Pro menší národy měl by list takový tím větší význam, že by jím cizina nabývalao nich a o jich duševní činnosti hojnějších zpráv než dosud.
#14 alto_textblock #14
České spisy-
#15 alto_textblock #15
* Dalekohled. Vzdělávací četba pro každý věk i stav. I. Chodové, strážcové českých hranic. Obraz národopisný a dějepisný. S 32 vy- obrazeními a 2 obrazovými přílohami. V Praze, 1901. F. Šimáček. Ocenili jsme po pravém významu v reliev této rubriky novou sbírku populární četby, již za- kládá Šimáčkovo nakladatelství, přecházejíce pak k jednotlivým číslům sbírky, zaznamenáváme s po- vděkem, že šťastně zahájena rozpravou o Chodech domažlických. Zajímavá tato haluz našeho národa. nepochybně poslední zbytek někdejšího kmenového roztřídění, repraesentující potomky obyvatel dávného Tuhoštska, byla od dob Dobrovského předmětem hojných studií historických, od pobytu pak Boženy Němcové v Domažlicích shledávány i zajímavéa svérázné zvláštnosti její lidopisné. Za dnů našich dostalo se čackým a uvědomělým Chodům v J. Hruškovi pilného a všestranného bádatele, spolu i sběratele, který zjednav si zevrubnou místní zna- lost kraje, starožitností i lidopisných zvláštností jejich, všestranně čtenáře českého s poměry českých těchto hraničárův obeznamuje. Na bádání Hruškově spočívá v podstatě své roz- prava anonymního spisovatele, bohatě illustrovaná psaná způsobem, který pro četbu populární výborně se zamlouvá. Spisovatel má ve zření Chody v ny- nějších mezích, Chody české, bez ohledu na zněmčilé jejich soudruhy, sedící tu od Vterého (něm. Neu- markt) až po Chodovskou Úhlavu a Chodovo (zněmč. Chudiwa) u Nýrska, tu podél Českého Lesa až po Chodovu Planou. Tito zněmčilí Chodové neměli energie českých svých soudruhů: v severním svém třísle splynuli vůbec s německými přistěhovalcia setřeli se sebe všechny společenské i lidové zvlášt- nosti, v jižní části sice podrželi zvláštní zvyky i řády, ale hájení odvěkých svobod proti přehmatům Kontské aTrhanovské vrchnosti, českými Chody hrdinsky po více než 150 let — varchivu Kontském uchovávají se akta, z nichž plyne, že ještě za Josefa II. Chodové hájili všemi zákonnými cestami dávných svých výsad — podnikaného, se neúčastnili. Ano, oni odložili i dávné jméno a výstavnost jejich sídel v Pláni (Plöss), Fuchsberku, Flekách atd. při- způsobuje se známému způsobu venkovskýoh staveb, v sousední bavorské Horní Falsi obvyklému. Jen kroj ještě v podstatě na společný původ s Chody upomíná. V rozpravě, o níž podáváme zprávu, předeslán historický přehled osudů chodovských, hlavní váha ale klade se na stránku lidopisnou. Ta objasněna se všech moderních hledišť: dvůr, příbytek, přední pe- riody lidského života, kroj, lidový program roční tu dolíčeny věrně a zevrubně. Živé slovo doplňuje illu- strace, dle fotografií pořízená, což schvalujeme, nebo nejedná se tu o uměleckou stránku, nýbrž o věrné zachovaní chodské svéráznosti pro doby příští. A že tohoto zachování třeba, dokládá výmluvně rozprava naše úvahou o chodovském nebo »bulá- ckém« podřečí. Tato největší dialektologická vzá- cnost v Čechách, jejíž půvab dovedla Božena Něm- cová výtečně vyšetřiti a Eliška Krásnohorská mistrně zachytiti, rychle podléhá nivellisujícímu působení doby. Škola, chrám, úřadní síň i hojně do Chod pro- nikající četba podrývají základy podřečí, které ještě před 20 roky bylo v plném životě. Spisovatel zjednal si zásluhu, že s užitím filologické methody jednotlivé stránky chodovského podřečí zachoval. Max Dlouhý.
#16 alto_textblock #16
* Maxim Gorkij, Povídky. Přeložili Edvard a Otakar Cmuntové. Světová knihovna, redaktor Jaroslav Kvapil, č. 206—208. Nakladatel J. O tto- Autor před pěti lety takřka úplně neznamý a poží- vající dnes již jmena světového, hned po boku nej- oblíbenějšího ruského povídkáře, A. Čechova, jest sám sebou zjev velmi zajímavý a historii jeho ve struč- ných rysech znají též naši čtenáři. Dostavil se na kolbiště literární nejen se silným talentem, ale is osobitou notou, uvedl v literaturu typ toulavého »bo- sáka« bezzemka, s jeho neodolatelnou touhou po na- prosté svobodě. Vylíčil jej svrchovaně pravdivě a při tom přece svrchovaně poeticky. A rovněž pravdivě a poeticky jako svoje potulné hrdiny líčí přírodu, jež je obklopuje a spojuje tak obé v ladný umělecký celek. * Emerich Čech, Polsko-český slovník Nakladatel J. Otto. Prakticky sestavená knížka ne
#17 alto_textblock #17
velkého objemu obsahující polská slova nejčastěji užívaná. Osvojení si polštiny je pro Čecha dosti snadné a praktická tato pomůcka usnadní učení ještě více. Ke snadnějšímu seznání jazykových zvláštností polštiny předeslán slovníku článek o výslovnosti polské a o převádění slov z polštiny do češtiny, sestavena malá tabulka polských sloves a připojen též Paulíkův návod o výslovnosti české pro Poláky, kteří by chtěli slovníčku používati jako vzájemné pomůcky k se- znání češtiny. Slovník sestaven se zřetelem na samo- uky, zejmena studentstvo, jimž značně usnadní četbu polských knih a časopisů, *Jan Seidl, Tetřívek. Několik obrázků z jarní honby. S 11. illustracemi. Lesem i luhem sv. I. Nakl. F. Šimáček. Řada feuilletonisticky psaných loveckých obrázků, prozrazujících bedlivé pozorování přírody, zajímavé nejen pro odborníky, ale i pro šir ší- čtenářstvo. Tento cyklus pětipovídkových črt čte se vskutku pěkně a poskytuje autoru příležitost, aby v ni vpletl zkušenosti českého lovce o životě tetřívkův u nás, nikoliv podrobnosti z cizích praci opsané, nýbrž získaně vlastním pozorováním v přírodě. A právě tato bezprostřednost a přesnost pozorování dodává knize zajímavosti a ceny. A feuilletonistická forma vypravování činí knížku zároveň zábavnou. *E. Zola, Práce. Autor. překlad Jiřího Gutha. Svazek II. Nakl. J. A. Vilímek. Autor luští v tomto svém díle obtížný problém sociální způsobem fantastické utopie na základě falansterian- ských nauk Fourierových. Jakkoli líčí typy dělníkův i šosáků na základě skutečnosti, jest děj románu zcela fantastický, zakládající se na předpokladech ni- kde dosud neuskutečněných. Neobmezuje se také na dobu přitomnou, větší část románu, zdar hutě Les Crecheries, zvelebené Lukášem Fromentem, kde děl- níci nejsou nevolníky kapitálu, nýbrž spolupracov- níky, požívajícími veškerých výhod za své práce, odehrává se vlastně v době budoucí. Za to líčení typů lidí a jejich povah provedeno v rozměrech ve- lice širokých a velice důkladně. * Jos. Kafka, Praha, hlava království českého. Kafkův illustrovaný průvodce po království českém sv. XVIII. Nakl. dr. Ed. Grégr. S plánem městaa četnými illustracemi. Spis obsahující 15 tiskových archů, opatřen novým barevným plánem Prahya předměstí a kruhovým rozhledem s Petřína a obsa- huje vše, co možno o Praze v kterémkoli ohledu po- vědět. Pojednává o podmínkách pobytu, stykus úřady atd., popisuje sbírky, historické památky, sta- robylé chrámy, novověké stavby, sochy a pomníky, hřbitovy, zábavy, zahrady, uvádí prameny nákupu stručně, ale obsažně a opatřen jest dvěma zevrub- nými rejstříky. Jest vítanou pomůckou pro každého, kdo chce Prahu dokonale poznat.
#18 alto_textblock #18
Z českých listů.
#19 alto_textblock #19
* Ve »Věstníku České Akademiee referuje B. Prusík o mezinárodňím sjezdu knihov- níků v Paříži roku 1900. Sjezd zabýval se dějinami, organisací, zákonodárstvím veřejných knihoven, jich technickým a administračním zřízením, mimo hojné otázky podrobné, týkající se rukopisů, katalogisace, vypůjčování atd. a hojnými schůzemi i přednáškami docílil mnohých praktických výsledků. Referent, jenž byl na sjezd vyslán Českou Akademií, seznamil účastníky sjezdu stručnou a přehlednou přednáškou o bibliografii české a o nynějším stavu knihovene v Čechách, z níž potěšitelnou je zpráva, že Česká Akademie zabývá se myšlenkou o pokus úplné. bibliografie české. Jest jen litovati, že české knihov- nictví není organisováno do té míry, abychom měli v něm jasný přehled a dobrou statistiku, jakou mají dávno již národové jiní. Nejedná se jen o to, že bychom mohli pak při tak významné příležitosti, jako je světový sjezd bibliografů, podati bohatější výkaz práce vykonané, ale i pro nás samy, pro rozkvět našeho knihovnictví, jeví se potřeba sou- stavného vypsání a podrobné statistiky stále nale- havěji. »Česká« Mys!«, mimo hojné články odborné, přináší pilné Rozhledy a důležitou korrespondenci slovanskou, která všímá si filosofické práce u růz- ných národů slovanských. V Rozhledech referuje E. Rádl o dnešní filosofii přírodní, pro niž jeví se i v širších kruzích značný zájem. V korrespondenci slovanské podává O. Kádner přehled chorvatské jite- ratury filosofické. Mezi hojnými referáty s potěše- ním vítáme též zprávy o knihách literatury, kritické methody literární se týkajících. Ve »Slovanském Přehledu« nakreslil Vrat. Černý živými rysy podobiznu vojvody Marka Miljanova, s nímž osobně se stýkal. Vzpomínáte bezděky na svěží obrázky Holečkovy z Černé Hory při tom živém líčení života statečného bojovníka a spisovatele, jehož osudy tvoří část historie malého slovanského národa. Osobní vzpomínky autorovy na styky s junákem nedávno zemřelým oživují neoby- čejně pěkné líčení.
#20 alto_textblock #20
Ze slovanských listů. * V moskevském šlechtickém klubu při posled- ním večeru ve prospěch útulny pro opuštěné sirotky čteny byly úryvky z nové práce Lva Nikolaje- viče Tolstého. Thema povídky vzato jest ze ži- vota nynější intelligence ruské a Tolstoj dotýká se zde různých časových otázek, dokazuje, že choditi mezi lid a poskytovati pomoci hladovícím jest sice prací záslužnou, že však v první řadě třeba práce