#1
alto_textblock
#1
Strana 2.
#2
alto_textblock
#2
NARODNÍ LISTY
#3
alto_textblock
#3
25. ledna 1908. Císlo 24.
#4
alto_textblock
#4
strhnouti silným oposičním hnutím
v zemi, že bloku nezničili, a že jednotu svou
kladli výš než ohled na ty, kdož volají »Pryč
s Bülowem!«
Podobně soudí »Bör s. Kurie r«.
»Morgenpost« praví, že veliký den
nalezl malé lidi! Svobodomyslná strana,
konči list, měla opříti se o oposičn
smýšlení v zemi. Nedovedla toho
a smýšlení to prospěje nyní so-
ciální demokracii.
Také v Brunšviku udála se před časem ve-
liká demonstrace pro opravu volebního řádu.
Když lid zvěděl, že oprava ta v trůnní řeči ne-
byla slíbena, přitrhlo dělnictvo z to-
váren před vévodskou residene
a zpívalo marseillais u. Zatlačen odtud.
hrnulo se k zemskému sněmu a ku policejnímu
ředitelství, kdež všude pro opravu volebního
řádu demonstrovalo. Před residenčním zámkem
zakročila policie tasenou zbraní. Osm osob bylo
zatčeno, mnoho zraněno. Osm socialistickýeh
schůzí večerních demonstrovalo zároveň v tom-
též smyslu. O půl 11. hod. večer byla obydl
min strů i zámek obklopena kordonem policej-
ním, klerýž žádných demonstrantů k sídiům těm
nepropustil.
#5
alto_textblock
#5
Události v Marokku.
Pro situaci marockou je rozhodující po-
slední usnesení ministerské rady francouzské:
neposílati žádné nové vojsko do
Marokka a nepodporovati přijetí
nové marocké půjčky. Francouzská
vláda dokazuje, že její dřivější prohlášení, uči-
něná Clemenceauem a Piehonem, že se nepust
do žádného dobrodružství, nebyla pouhou frásl.
Francie aspoň zatím zachová se zcela neutrálně
k zápasu obou sultánů. V dnešním sezení sně-
movním učiní ministr Pichon ve své odpo-
vědi na interpelaci Jaurésovu prohlášení toholo
smyslu a jak se oznamuje z Paříže, ujistí mi-
nistr Pichon sněmovnu, že Francie nikdy ne-
pomýšlela na výboj a útok na Marokko a z tele-
gramů generálů Druda a Amada dovodí.
že politika francouzská v Marokku se nezměnila
Dále poukáže na to, že cizí velmoci cho-
vají se v otázce marocké vůči Francii sympa-
ticky. Též ministerský předseda Clemencenu
uchopí se slova a promluví o záležitostech
marockých.
Z Tangeru se oznamuje, že z Rabatu
došly zprávy o útěku vládních úřad-
niků z Rabatu do Fezu, kde se připojili
k Muleji Hafidovi. Úřadníci ti, byli to
tajemníci velvezíra a ministr zahraničních věci,
zanechali své rodiny v Rabatu, nestarajíce se
o jich osud.
Hlavní strůjce státního převratu ve Fezu.
Kittani, pronesl řeč, v níž rozplameňoval
mysle obyvatelstva pro Muleje Hafida. Prohlásil
že Marokko nemusí se báti Evropy, jejíž náro-
dové jsou nesvorni. Nepřátelé Francie zabrání,
aby Marokko bylo poškozeno. Do vnitřních zá-
ležitosti marockých nesmějí se Španělové a Fran-
couzi míchati. Casablanka bude zno vu
dobyta. Pouze ti Evropané, kteři uznávaj
Muleje Hafida, mohou ostati v Marokku.
El Mrani vyzval guvernera v Tangeru i gu-
vernéry ve všech přístavech, aby prohlásil
Muleje Hafida za sultána i za cenu revoluce
obětí lidských životů.
#6
alto_textblock
#6
Napjetí japonsko-americké.
Přes uspokojivé prohlášení vikomta Hojiši
jest mezi Japonci americkými veliké znepoko-
jení. Mnozi prodávají obchody své neb zaopa-
třují se zbraněmi. Mnozí Japonci, do vlasti své
z Ameriky se vracející, prohlašují veřejně, že
Japonsko povolává záložníky sv
do zbraně.
#7
alto_textblock
#7
Volební ruch.
Schůze voličská v Karlíně konati se bude
v ponděií dne 27. ledna 1908 o 4. hod. odpol.
v radnici. Kandidát poslanectví do sněmu král
českého pan ministr obchodu JUDr. Františe
Fiedler se představí a kandidátní řeč pro-
sloví. Schůze obmezena jest pouze pro zvané.
.
Z Holic se nám píše: Kandidatura p. Kuchynky.
starosty města Pardubie, byla zde sympaticky přijata
a javí se pro ni ve všech kruzích vřelý zájem.
Zivnostnictvo váží si p. Kuchynky a pracuje pro jeho
zvolení neunavně.
*
Z Klatov. Důvěrníci naší strany usnesli se jedno
myslně, aby opět byl do sněmu kandidován starosta
města p. MUDr. Alois Mašek, jenž kandidaturu
přijal.
*
*
V městské skuplné třeboňské nabídnuta kandida
tura dlouholetému důvěrníku národní strany svobodo
#8
alto_textblock
#8
Z kulturní ciziny.
Ruské listy věnují vřelé pohrobní vzpo-
mínky minulý týden zemřelému znamenitému biblio-
grafu a bibliofilu Petru Aleksandroviči Je-
fremovu. Rodilý Moskvan (r. 1830), zdědil Jefre-
mov po otci přímo vášeň ke knihám a podnikal
s ním výpravy po ant kvářích a pověstných moskev-
ských trzích u »Sucharevy bašné«, které A. P. Če-
chov tak mistrně dovedl popisovati. Patrali tu po
starých tiseích ruských, po ročnících zaniklých časo-
pisův a drobných publikacích. Takovým způsobem
nashromaždil již otec Jefremovův a po něm syn
rozhojnil vzácně úplnou a bohatou knihovnu, která
dala jeho literární činnosti spoleblivý a bezpečný
podklad. Přesídliv za úřadní kariérou do Petrohradu
začal tu P. A. Jefremov brzy pracovati literárně
vydal pečlivé prameny k literární histori
XVII. a XVIII. stoletl, k vývoji časopisectv
ruského, úplný a svého druhu jediný soupis ru-
ské dramatické literatury XVIII. stol. aj.
Stal se také povolaným vydavatelem souborných vy-
dání ruských klasiků Fonviziva, Zukovske
ho, Puškina, Lermontova, Glěba-U spen-
ského a j.
Vídeňská dvorní opera získala ku
provozování dva nové celavečerní balety. První od
Oskara Nedbala. Balet se jmenuje »Čertova
bába« a je komponován na stovanské prvky ná-
rodních pohádek o čertovi. Druhý balet komponoval
Johann Strauss a má také za podklad známý
sujet pohádkový — »Popel k ae.
Německému basnikovi, lyriku Rudolf
Baumbachovi, jehož alpská pověsť »Zlato-
rog« byla před lety přeložena také do češtiny pro
svoji výbornou cenu básnickou (Adollem Hey-
dukem), bude postaven pomník v Meiningenu.
R. Baumhach zemřel v září 1905 a půjdou-li sbírky
řízené zvlaštním komitétem dobře ku předu, bude
moci snad již letos v září — tedy v třetí výroční
den smrti básnikovy — pomník býti odhalen. Jakou
nas . ..
Nová Leharova opereta »Muž se třem
ženami« měla v divadle na Vídeňce ve Vídni
úspěch tak pronikavý, jak jen se dalo očekávati o
#9
alto_textblock
#9
myslné a starostovi města Týna n. VIt. p. Jindř.
Pavlíčkovi. Živnostnictvo v celé skupině uvítale
s potěšením tuto kandidaturu a není pochyby, že p.
Pavlíček za poslance bude zvolen.
*
#10
alto_textblock
#10
Kandidatura p. L. Weignera, inspektora techno-
logického musea v Praze, přijata s povděkem značnou
částí živnostnictva v Žamberku a Kostelci n. C.
*
V Jindřichově Hradci usnesli se důvěrníci na
kandidatuře dlouholetého důvěrníka naší strany p.
K. Merta, tajemníka okresního výboru v Jindřichově
Hradci.
#11
alto_textblock
#11
V městské skupině Lanškroun, Ústi n. Orl.a
Česká Třebová nabidnuta znovu kaodidatura poslanci
p. K. Adámkovi, jenž od r. 1889 skupinu tuto na
sněmu zastupuje.
#12
alto_textblock
#12
Arch. A. Balšánek o dnešním stavu
otázky zachování Staré Prahy.
Za velikého účastenství členstva Spolku ar-
chitektů a inženýrů, dále členstva Klubu za starou
Prahu a četných hostů, konala se včera večer ve
dvoraně Měšťanské besedy pražské přednáška archi-
tekta p. A. Balkánka o thematu, v záhlaví této zprávy
označeném. Dvouhodinný výklad řečníkův s úvoden
všeobecné zajímavosti, v části delailní a popisné pro-
vázen byl serii fotografických snímků, zvětšených
promitaných skioptikonem, zobrazujících různé, méně
známé a přece velice zajímavé slavební památky
staré Prahy, najmě soukromé domy z doby renni-
sance a barcka. Nešlo arci o pouhé upozornění na ně
nýbrž o otázku, zdali možno je vůbec a jak za-
chovati.
V povšechném úvodu vzpomenul přednášející, že
letos bude tomu 14 let, kdy poprvé vržena byla do
veřejnosti naší myšlerka zachování staré Prahy: Vy-
vřela ve fulminantních článcích Mrštíkových „Bestin
triumfans“, vyzněvších v mohutný protest proti bez-
ohledné úpravě starých částí města. Nebylo myšlenky
hluběí, ideálnější a také populárnější nad tuto. Bohu-
žel, myšlenka ta rostla pouze do šířky, nikoliv též de
hloubky a klademe-li si dnes otázku, je-li zachován
starého rázu Prahy zabezpečeno a jakým způsobem.
musíme říci, že cesta ta dosud nalezena není. Akce
dosavadní má za následek jen vnesení porozumění
pro krásy Prahy do vrstev nejširších. Vydána ná-
kladná díla, zřízena musen, leč ku přímé záchra-
ně tím nepřikročeno. A tu dlužno zkoumati, zdali
taktika dosavadní vůbec může vésti k cíli nebo nutno
nastoupiti cestu jinou. Ztráty na památkách od let
70. jsou ohromné a způsobeny byly hlavně nepro-
myšleným regulováním, z něhož vyjmouti dlužno ce-
lou pátou čtvrt, jejíž bezohledně zbourání stalo se
za souhlasu veřejnosti. Není správno činiti za hříchy
spáchané jedině zodpovědnu obec pražskou: příčin
leží v tom, že obec nemá právní moci zabránili ma-
jitelům starých památek, aby je nekazili.
Touto mocí octla by se otázka zachování staré
Prahy ve sladiu novém, kdy bylo by nutno především
a výhradně hlodati zákonitě ochrany pro naše pa-
mátky. Zákon takový je na obzoru, jak patrno z pří-
znivé osnovy ze dne 28. června 1905, kde vystižene
téměř vše, co v zájmu zachování staré Prahy záko-
nitou cestou by se docíliti dalo.
Rečník v několika dalších glosách učinil pokus
jednotlivá ustanovení osnovy nového řádu staveb
niho, pokud týkají se zachování památek, rázu ulic
a náměstí, osvětliti dle dnešního názoru o výslavnosti
měst a pojednal především o soupisu památek
který u nás po 14letém vývoji otázky jest na to.n
stupni, že vlastně starou Prahu neznáme
Soupisná komise sestavila seznam památek Malé
strany a Starého města, ale pro Hradčany. Nové mě-
sto a Židovské město žádný soupis sdělámn nebyl
Řečník považoval by za součást soupisu pamá tek
evidenční mapu staré Prahy a znázorňuje ji na obra-
ze. Základem celé akce nemůže býti arci pouhý se-
znam, nýbrž vlastní archiv staré Prahy.
Druhou otázkou jest, jsou-li památky naše za-
chovatelny vůbec a na jak dlouho. Z doby romá nské.
vyjma několika Irägmentů, ani z doby gotické ne-
máme památek mezi domy pražskými, Nejstarst sou
z doby renaissanční a i těch je velmi nepatrný počel.
Z jejich stavu vidíme, že zachovávání rázu, který jest
totožným s mohutným rozmachem umělecky silné
periody, na sltetí možným není. Řečník uvádí pří-
klad, kde přeměna domu přestavbou jest takřka vy-
loučena. Jest to dům „U zlaté labutě“, „u Bělohláv-
ků“, „Slavatovský dům“, „Pacovský dům“ č. 110
na Pohořelci bývalá hradčanská radnice, dům „v
Vejvodů“ a dům č. 84 v ulici Platnéřské. Te jsou
téměř veškeré naše renaissanční domy, jejichž sta-
vební stav jest chatrný a restaurování velice ná-
kladné nebo nemožné.
Za to perioda baroková jest nám časově a po-
třebami svými bližší a památky její lze snadněji za-
chovati. Musí arci předcházeti důkladné ohledání po
stránce technické. Třetí závažnou okolností jest ohro-
žování starých památek novostavbami v sousedství
jimiž hyzdí se, anebo úplně zakrňují takové e-
mátky, jak patrno to na věži na nároží ulice Vodi-
čkovy a Václavského náměstí, nebo na Dienzenhofro-
vých stavbách v palácí Sylva-Taroucey, anebo v pa-
láci hraběte Vratislava z Mitrovic, u kostelů sv. Voj.
těcha, sv. Marlina, sv. Trojice, sv. Petra a sv. Jana
na prádle.
Pojednav o prostředcích. jakými by se daly po-
mátky zachraňovati a kažení jich zameziti, promluvil
ještě řečník o zachovávání starého rázu o maleb-
nosti náměstí a ulic a o olázce, kterak stavěli ve
starobylých ústředich, zdali slohově nebo moderně
O finanční otázce zachování památek staré Prahy
pojedná na přednášce příští.
#13
alto_textblock
#13
Úmrti prof. K. V. Zengra.
Před pohřbem. Včera vystavena byla mrtvolu
zesnulého profesora Zengra ve smutečně vyzdobené
kapli kostela sv. Štěpána. Na rakvi spočívá nádherný
věnec profesorského sboru české vysoké školy tech
nické. Celá řada přátel a ctitelů zesnulého profesora
Zengra dostavila se, aby naposledy spatřili jeho tvář
Dnes ráno přenesena bude rakev zesnulého na kata-
#14
alto_textblock
#14
výrobku skladatele, který se svou »Veselou v do-
vou« dosáhl rekordu skoro světového, co se týče
obliby a kasovních úspěchů. Libreto (jehož autorem
je chefredaktor vídeňského »Extrablattu« Bauer) je
banální a celkem vedlejší věc dle úsudku kritiky
takměř jednohlasného. Jenom »Extrabjatlu« se libreto
bezpodminečně libí, z důvodů pochopitelných. Ale
hlavní věcí je tu hudba, melodická, sladce smyslná.
plná valčíkových rythmů, které jí dobudou prý zase
vítězný průchod do celého světa, kde si dovedou
vídeňského vkusu ještě ceniti.
#15
alto_textblock
#15
Různé zprávy.
= Sňatsk miss Vanderbiltovy. Z Novéh
Yorku, 24. ledna. Svatebnl dary, došlé pro miss
Vanderbiltovu, dosáhly již ceny 800.000 dolarů
Dům Vanderbiltův jest dnem i noci střežen de
tektivy.
= Vyzvědači v toulonském arsenále. Z Tou-
lonu, 24. ledna. Minulé noci chtěla do arsenálu
vniknouti barka a sice na místě, kde se staví pod
tořské čluny. Stráž zavolala na osoby v bárce
když nedostala odpovědi, vystřelila, načež se bárka
rychle obrátila. Jeden veslař byl prý zraněn.
— Krematorium v Lipsku. Z Lipska, 24. led-
na. Stavba krematoria jest zajištěna, ježto městské
zastupitelstvo povolilo k tomu účelu jednomy slně
115.000 marek.
= Eilfelova věž ve službě telegrafie bez drálu
Z Paříže, 24. ledna. Na třeti plošině Eiffelovy věže
vztyčují se vysoké složáry za účelem rozšíření te-
legrafické služby bez drátu. Kromě toho bude. vedlo
věže pro tuto službu zřízena podzemní dverana.
= Zemětřesení v Cnlnbrli. Z Říma, 24. ledna
Při včerejším zemětřesení v Calabrii nastaí první
otřes o 3. hodině ranní, druhý o 5. hod. byl tak prud-
ký, že vyděšení cbyvatelé vyskočili polonazí z lůžek
a vyhěhli z domů. Mnohé budovy byly tak poškozeny
že jich nelze obývati. Radnice v Biansanovu, jež
byla v říjnu vyklizena, se sřítila.
= Velký požár v Tillisu. Z Tiflisu, 24. ledna
(Spb. Ag) Včera lehl popelem veliký hostinec s čet
nými mislnostmi obchodními. Škoda činí 1/4 mi
rublů,
#16
alto_textblock
#16
falk v hlavní lodi kostela sv. Štěpána a posluchač
české vysoké školy technické obstarají čestnou strát
u rakve při obřadech církevních a při pohřebním
průvodu.
Na zřízení pomníku zesnulého prof. Zengr
kteréžto úlohy ujaly se odborné spolky posluchačů
české techníky, došly rektorátu tyto příspěvky; Kare
hr. Coudenhove, místodržitel král. českého, 100 K
dr. Ol. Bureš 25 K, stavební rada Holub 20 K, spo-
lek posluchačů inženýrství 50 K.
Osobně, dopisy nebo telegraficky projevili sou-
strast profesorskému sboru tyto korporace a osoby
místodržitel král. českého hr. Coudenhove, starosta
král hl. města Prahy dr. Groš, náměstkové starosty
dr. Štych a Jirousek, rektor české vysoké školy tech
nické v Brně prof. Grimm, princ Jaroslav Lobkovie
spolek architektů a inženýrů v král. českém, měst-
ská rada v Žižkově, stavební úřad král. města Be
rouna, odborné spolky posluchačů české vysoké
školy technické, svaz českoslovanského studentstva.
spolek českých mediků, městský stavební rada Josei
Holub, ředitel Nýderle, lékárník Jan Pšenčík, inž
Bořivoj Brož, prof. Frant. Nekut, dr. Ot. Bureš, prol
Frant. Tilšer, ředítelství expositury vodních staveh
v Přerově.
#17
alto_textblock
#17
Projev městské rady pražské památce K.
Zengra. Včerejší schůzi městské rady pražské zahájil
starosta p. dr. K. Groš proslovením, věnováným
uctění památky slovutného českého učence, dv. rad,
K. V. Žengra: »Slavná rado! Český svět vědecký
stížen byl velmi bolestnou ztrátou dne 22. t. m.
úmrtím dvor. rady K. V. Zengra, jehož jméno a čin-
nost byly velkou ozdobou českému vysokému učení
technickému. Jméno jeho bylo slavně známo též da-
leko za hranicemi, neboť svou literární, vědeckou
činností — spisuje svá díla o svých památných ob
jevech nejen česky, ale i jazykem anglickým, fran-
couzským a německým — pojistil sobě čestnou pa-
mátku a národu českému slávu daleko za hranicemi.
ve všem světě vědeckém. On stál u kolébky samo-
statnosti českého vysokého učení technického, jsa
od prvopočátku na něm učitelem a byl též jedním
z prvních jeho rektorů, byv zvolen rektorem r. 1872.
Nevšední láskou Inul zesnulý učenec ke studentstvu
jím vedenému a všechnu svou lásku k němu vtěloval
v péči o jeho poměry hmotné; všechno své jmění
odkázal na stipendia pro výtečné studenty a témuž
účelu ustanoven výnos populárních přednššek nčen-
cových, čímž získán kapitál 50.000 K. Když došl
do presidia rady městské zpráva o Zengrově úmrti,
usneseno, aby obec přispěla ke smutečním slavno-
stem propůjčením zlatého vozu pohřebního a vozu
věncového a rozžehnutím světel v ulicích, kudy
průvod bude řízen. Místo věnce a příspěvku na
pomník bude bezplatně věnováno místo hrobové na
hřbitovech olšanských.« Členové rady městské vzdali
čest povstáním památce zesnulého a dali na jevo
souhlas s navrhy presidia.
#19
alto_textblock
#19
Česlná vzpomínka nad rakví prof K. V. Zenpra.
Ve včerejší schůzi Spolku architektů a
inženýrů pro král. české na prvním místě
vzpomenuto bylo předsedou prof. Janem Koulou
smutné události tohoto týdne, úmrtí slovutného učence
prof. K. V. Zengra těmito slovy: »Již třelí týdenní
schůzi v letožním roce zahajujeme vzpomínkou po
smrtnou! Jaksoliv těžce neseme ztrátu každého
jednotlivého člena našeho spolku, přece bolest naše
jest tím hlubší, jedná-li se o muže, jenž v životě
našem spolkovém, veřejném i vědeckém činnosti svou
zjednal si neskonalých zásluh a ve světě vzdělaném
nemalého významu. Dnes stojíme nad olevřeným
rovem, do něhož uložena bude lělesná schränka dv.
tady Karla V. Zengra. Pod zdreujícím dojmem
zprávy o skonu velkého tohoto učence, jest úkol Ilu-
močiti city nás ovládající tím bolnější, že mimoděk
nám tanou na mysli všechny ony krásně večery
přednáškové, při nichž jsme vynikajícího a nám všem
tak drahého učence v tomto kruhu vítávali. — Ještě
před čtrnácti dny usneseno v téte schůzi, by slovot
nému učenci při ochuravění jeho tlumočeny, byly
uplímně tympatie spolku a vřelé přání, aby těžká
operace, které se musil podrobiti, měla úplné vylé-
čení za následek. Dnes bohužel víme, že tužby ty
vroucí přanl nespineny! ProtnoesZenger, sčhlasny
badatsl a učenec, jehož zásluby o rozvoj vřd uzná-
vají veškeři kulturní národové, zemřel! Odešel, vy.
plniv životní svoje poslání co nejskvělejí a zůstavie
národu svému cenný odkaz vědecký, z něhož těži
bude celé lidstvo. Dnešní vzpomínka v tomtc shro-
máždění nemůže býti ani životopisem Zengrovým.
ani vystibnouti všechny podrobnosti jeho vědecké
činnosti, nebo doceniti význam jeho velkelpých ob-
jevů a hodnotu mnohaleté vědecké i učitelské práce
My truchlíme s celým vzdělaným světem nad smiti
slavného učence, želíme nenahraditelné ztráty jed
noho ze svých členů nejstarších, jenž od roku 1871
našim řadám náležel a v obdobi let 1874—1877 ja
kožto předseda i v čele spolku stál, želíme ztraty
jednoho ze svých členů nejzasloužilejších, jenž jméno
českých techníků v celém světě proslavil svými epo-
chálními pracemi a vynálezy. — Spolek náš jižv
roce 1894 volbou prol. K. Zengra svým čestným čie-
nem prokázal mu nejvyšší poctu, jakou v životě
spolkovém uděliti možno vedle oddanosti, úcty
lásky s jakou členstvo pohliželo vždy k tomuto vy-
nikajícímu svému spolučlenu. A jméno slavného
učence, jež nyní náleží histotii, s touž úctou, láskou
a oddaností bude ve středu našem povždy vzpomí-
náno a my i naši potomci s pocitem hrdosti vždy
budeme si moci připamatovati, že jeden z nejlepšíeh
synů našeho národa, věhlasný učenec, jakých ne-
mnoho se rodí, byl příslušníkem stavu tech nického
borlivým členem a ozdobou našeho spolku!«
Vzpominku tuto vyslechli všichni členové spolk
stojíce.
#20
alto_textblock
#20
Představenstvo Spolku arohitektů a inženýru
v král. českém žádá veškeré p. t. členy spolku, by
počtem nejhojnějším zúčastnili se pohřbu dvor. rady
prof. dra. K. V. Zengra, čestného člena spolku a býv.
předsedy, jenž se koná v sobotu o půl 10. hodině
dopolední z kostela sv. Štěpána. — K uctění pa-
mátky zesnulého učence věnováno 20 K do věnco-
vého fondu, sloužícího ku podpoře humanních účelo
#21
alto_textblock
#21
= Toselli — hudebním skladalelem? Z Ří ma,
24. ledna. „Zl.“ přináší zprávu, že Toselli pracu,e
společně s hudebním skladafelem Wirgiliem o
komické opeře. Zamýšlí prý také učiniti sensační
odhalení.
= Costovalel Tafel. Ze Štutgartu, 24. lečna.
(K. k.) Dle „Schwáb. Merkuru“ vrátil se včera večen
zdejší lékař dr. Albert Tafel, cestovatel a badalel
který ztrávil 4 léta v severovýchodní Čině a Tibetui
jeho cesta měla cenné vědecké výsledky.
= Nezamězinanost v Chicagu. Z Chica ga
23. ledna. (K. k.) Při srážce policie s nezaměslna-
nými dělníky byly četné osoby poraněny. Někteři
podněcovatelé byli zalčeni
= Stokrát ženat. Z Londýna, 24. ledna
V Bristolu stál v těchto dnech před policejním sou-
dem Artur HIyne. Jest v podezření, že se oženi
s více než 100 ženami. Hyne byl zatčen v srpnu
tehdy však složil za něj jeden z jeho tchánů 200
liber šterlinků záruky. Ale Hyne odjel hned do Pa-
říže, tekže záruka propadla. V Paříži oženil se pol
opět a vrátil se na počátku ledna znova do Anglie
Byl zatčen v Aberdeenu, kde zase vystupoval jako
ženich. Soud odkázal jej před porotu.
= Trosečníci z „Amslerdamu“ zachráněni.
Z Londýna, 24. ledna. (K. k.) Zpravodaj „Evenina
News“ v Hdecku van Hollandu oznamuje, že d
Hoeck van Holland připlula lodice s pohřešovaným
osobumi, které se nalézaly na lodi „Astemdlam“.
Z Berlína, 24. ledna. Z Roterodamu se sděluje-
28 trosečníků z lodi „Amsterdamu“ bylo zachrá-
něno. Narský parník, jenž je hodinu po kalastrofě
příjal na palubu, pro mlhu však nemohl přistáti, do-
pravil zachráněné do Hoeck van Hollandu. P'rin
Jindřich Hollandský je pozdravil.
= Hrozná vedra v Auskralii. Z Londýna, 24
ledna. Jak se z Melbournu sděluje, vznikly následkem
vedia velké požáry lesů a luk. V edenhopském okresu
rozšířil se požár na 40 mil a zuřil několik dní. Všech-
ny pokusy zdolati jej byly marny. Následkem
kouře a vedra mnozilidé na čas oslepli
V okresu dergholmském bylo zničeno 150.000 akro
lučin. Obyvatelé skákali do vody, aby zachránlli jen
holý živol. Na sta lidí zahynulo a dobytka
padlo mnoho tisíc.
#22
alto_textblock
#22
technických. Kdo stejným způsobem by chtěl pa
mátku jeho uclíti, nechť zašle příspěvek svůj po
kladníkovi p. inž. Vil. Dvořákovi, stav. raďovi král
hl. města Prahy na Staroměstském náměstí, v palác
městské pojišťovny.
#23
alto_textblock
#23
Spolek »Radhošť« zúčastní se pohřbu zemřelého
dvor. rady prof. K. V. Zengra korporativně, aby dal
výraz citům zvláštní úcty a vděčnosti, ježto ne-
božtík byl horlivým příznivcem a podporovatelem
chudých studujících z Moravy, Slezska a Slovenska,
pro které opět a opět konal výnosné přednášky.
Členové spolku se žádají, aby k pohtbu v plném
počtu se dostavili.
#24
alto_textblock
#24
Denní zprávy.
#25
alto_textblock
#25
— Brněnský orgán pana dra. Žáčka pře
všechnu svou také včera vyslovenou nelibost
k polemikám, nevynechá dne, aby nepolemisoval
někdy na ěkolik adres najednou, anebo na
jednu adresu na dvou místech, jako včera, kde
polemisuje s námi na místě úvodním i v den-
ních zprávách. Na úvodním mistě „Nár. Listům“
pražský dopisovatel „M. Orlice“ „prostě odpo-
vidá“, že ve svém dopise ze dne 15. prosinee
nezabýval se positivní politikou dra. Kramáře
nýbrž naší diversí a jejími důvody
To je asi tolik, jako kdyby někdo tvrdil, že ne-
mluví o počasí, nýbrž že naopak řekl, že jest
pékně a že ale odpoledne bude pršet. Pan dopi-
sovatel „M. O.“ ovšem že dne 16. ledna an
slovem nevelebil stanovisko proti politice páne
Kramářově, ale velebila je „Moravská Or-
lice“, která odsoudila pérem svého dopi-
sovatele z Prahy naši „diversi“ proti posi-
tivní politice Kramářově. Táž „Mor. Orlice“,
která zdroující odsouzení positivní politiky
Kramářovy ústy pp. dra. Srba, dra. Mattuše
dra. Horáčka velebila jako to nejlepši, eo
o českých poměrech bylo řečeno, v témž čisle
snad, ve kterémž přinesla článek ze „sekre-
tariátu národní strany svobodomyslné“ s plamen
ným obhájením positivní politiky dra. Kramáře.
V jiněm ovzduší žurnalistickém by stačilo kon-
statovat tuto „eontroversi“ jednou, a pa-
druhé pochopil by nad i opravdovský pták, že
o téže věci má dvě opačná mínění někdo, kd.
tvrdí dne 15. prosince, že je nějaká věc krásná
a dne 16. ledna tleská někomu, kdo tvrdí, že
táž věc nestojí za nic. „Mor. Orlice“ to ne-
chápe, neboť ještě větší „aversi“ naž před
polemikami, má před pravdou. Táž „Mor. O.
hájila positivní politiku ještě po své exaltaci nad
odsouzením této politiky také v článku, zasla-
ném jí z Vídně dne 21. ledna, doslovném s úvol
níkem „Plzeňských Listů“. Doslovnost tuto vy
světluje tím, že pisatel jest týž, jako by kdo by!
tvedil opak. Přes to však, že „Mor. Orlici“ jes
našich polemik příliš, vyčítá nám, že j me ne-
polemisovali s vývody tohoto jejího dopiso-
vatele, který píše i do „Plzeňských Listů“, tudíž
listu mladočeského, i do „Mor. Orlice“,
ultrastaročeského listu, tentýž člá-
nek. Vzdáváme se přibiti takovou karakteristi-
ckou okolnost, která z „Mor. Orlice“ činí list
bez zásad a odmítáme jenom jednu z neslušnost
„Mor. Orlice“. Na její práhlednou invektivu
s „dobrou společnosti“, pro kterou prý ona píše
odpovídáme, aniž bychom i jen z daleka dovolil
společnost naší čtenářské obce srovnávati se
společností „Mor. Orlice“, tolik: „Smetánka spo-
lecnosti„Mor. Orlice“ má ve svém vývojí dva
dny a sice den 6. října 1905 (rozbití sp -
lečného výboru pro moravské smiřo va-
čky) a den 16. listopadu 1905 (den jedno-
myslného hlasování ve sněmu pro
smiřovačky). Tyto dva dny stačí ke karak
teristice dobré společnosti „Mor. Orlice“
— Politické schůze. Politický spolek pro
okres vinohradský pořádá v neděli dne 26.
ledna o půl 11. hod. dopol. v hostinci »U Ko-
menského« na Král. Vinohradech, Palackého tř.
č. 47 IV. živnostenskou schůzi. Přednášeti bude
p. JUDr. Otakar Havelka »0 novotách řádu
živnostenského«. Hojné účastenství, zvláštěz
kruhu živnostnictva žádouci. Zvláštní pozvánky
se nerozesllají.
— Veřejná schůze v Hořicích. Odbor
Zemské jednoty soukromých úřadníků pro krá-
lovství české v Hořicích pořádá v neděli dne
26. ledna o 2. hodině odpolední ve spolkové
místnosti hotelu »Záložna« v Hořicích veřejnou
schůzi, na které promluví p. Fr. Hašourek, ta-
jemník Zemské jednoty soukromých úřadníkův
Praze, »O krocích vlády v otázkách stavu sou-
kromého úřadnictva«. V tom zahrnuty budou
osnovy zákonů o obchodních pomocnících,
úřadníeích hospodářských a lesnických, o re-
formě občanského zákonniku, pak osnovy pro-
váděcích předpisů k zákonu pensijnímu.
— V Národním klubu koná se dnés v sobotu
o 8. hod. večerní pravidelný týdenní jour fixe.
— Osobní. Archaelogický sbor musea královstv
českého jmenoval p. Jos. Koudelku, učitele měšt.
školy a p. inž. chem. A bína Stockého, asistenta
techn. fin. kontroly v Novém Bydžové svými dopisu-
jícími členy. — J. E. ministr kultu a vyučování
jmenoval odborným examinátorem při zkouškách
kandidátů učite sící pro vyšší školy obchodní pana
JUDra. J. Třebického, společníka firmy Krato-
chyíl a spol., velkoobchod a chmelem v Praze. —
Pan Bouček Václav, kontrolor a hlavní pokladník
městského divadla Král. Vinohradů byl jmenován
stálým přísežným znalcem v oboru účetním u c. k.
obchodního soudu v Praze. — Celním i jmeno
váni byli respicienti finanční stráže Jiři Weingärtner
Bohumil Sterlicke, Karel Wondrak, Frant. Esche,
Frant. Schwalb, Frant. Wiehl, Jan Prusík a Václav
Baumrucker. — Inženýr p. Jaroslav Pekel odce-
stoval tyto dny do Varšavy jako inženýe strojírny
firmy J. Hampl a spol. ve Varšavě, ulica Leszno,
104. Chef firmy je Čech a je předsedou varšavské,
české besedy.
— Umrlí. V Kutné Hoře zemřela ve středu dne
22, ledna t. r. slečna Emilie Šetínova, dcerap.
vrchního berního v. v. Frant. Šetiny. Pohřeb konal
se dne 24. ledna (v pátek) odpoledne. — Včera
zemřela v Praze pl. Josefa Schalková, v 81.r.
věku. Pohřeb koná se zejtra o 2. hod. odp. z chrámu
u sv. Štěpána.
— Jmenování soudců na Moravě. Z Vídně, 24
ledna. (Dokončent.) Náměstek státního zastupitelstv
v Olomouci Jan Švec jmenován byl náměstkem stát-
ního zast. v VII. tř. a ponechán na svém dosavadním
působišti. — Okresními soudci byli jmenováni
soudní sekretář při vrchním z. s. v Brně Mojmí
Lepař pro Napajedly, dr. Josef Bříza v Uherském
Ostrově pro Bučovice a soudní adj. dr. Jakub Daro
cha ve Skočově pro Struměn. — Dále přeložil mi
nistr justice: rady z. s. a představené okres. soudů
Aloisa Dvořáčka v Třebíči a Bedřicha Šimečka ve
Velkém Meziříčí do Brna, Romana Herlingera ve
Vítkově do Opavy. — Rady z. s. a představenými
okresního soudu jmenováni: okr. soudce Karel Wobel
v Unčově pro totéž město, soudní tajemník Rudol
Pecival v Tišnově pro Ži dlochovice a okr. soude
#26
alto_textblock
#26
Jan Baše v Příhoře pro totéž město. Dále jmenování
rady z. s.: soudní tajemníci v Brně: dr. Frant. Se-
kora, Otakar Spurný, dr. Rudolf Heinz, Fr. Stiasny;
Viktor Frömel ve Znojmě pro Znojmo, Jan Bukáček
v Brně pro Brno; nám. státního zast. Gustav Wa-
lach v Olomouci pro totéž město; soudní taj. Juliu
Warhanik v Brně pro Brno; Fr. Klug v Brně pro
Znojmo; soudní taj. vrchního z. s. v Brně, požívající
titulu a charakteru rady z. s. Vojtěch Frend! pro
Brno; nám. stát. zast. Karel Kaliwoda v Uherském
Hradišti pro Nový Jičín a soudní taj. Vojlěch Hochel-
ber v Bilsku pro Opavu; náměstek st. zást. dr. Josek
Růžička v Uherském Hradišti pro Brno a soud. taj-
Mikuláš Kašpánek v Jemnici pro Uherské Hradiště.
— Zvěčnělý pan Josef Zelenka, někdejší dlouho-
letý nájemce restaurace na Zofině, vynikající předák
stavu hostinského, byl včera odpoledne pochován
k věčnému odpočinku na olšanských hřbitovecb do
rodinné hrobky po boku své zesnulé manželky. Úča-
stenství na pohřbu bylo velkolepé, zřidka kdy podob-
ný nekonečný kondukt ubírá se ulicemi pražskými.
Bylo patrno, že pan Josef Zelenka požíval vzácně
přízně ve všech kruzích obyvatelstva pražského. Po-
hřeb konal se o 3. hod. odpol. z kostela sv. Vontěcha,
kde tělesné ostatky zesnulého v černé kovové rakvi
spočívaly na katafalku, exotickou zelení obklopeném
a několika řadami plancucích mohutných voskovie
ozářeném. Před katafalkem položeno množství draho-
cenných věnců, jež kromě truchlicích pozůstalých vě-
novali zejména: Ústřední jednota „Hostimil“, rodina
Mixova, Hrazánek, úřadníci a dělnictvo společně le-
dárny, rodina Cinolterova, správní rada první české
akciové mlékárny, rodina Čermákova, ředitelstvoa
výbor vinných sklepů, výbor společné ledárny,
společnost „Bratři dalesů“ a jin. více. Při po-
hřebních obřadech, které za asistence farního ducho-
venstva vykonal farář P. Herout, zapěl „Hlahol“ do-
jemné smuteční skladby. Po ukončení obřadů byla
rakev snesena s kalafalku do šestispřežního pohřeb-
ního vozu, podél něhuž tvořili špalír členové spolku
číšníků a oficianti pohřebního ústavu. Průvod zahájil
číšnický spolek s praporem, následovalo Bratrstve
řemeslníků a živnostníků s praporem, pak oddělení
priv. měšťanské pěchoty s kapelou. Za pohřebním
vozem ubírali se zeťové pp. dr. Arnošt Drchkovský,
inž. V. Černý a arch. J. Justich s dcerami zesnulého,
načež následovali smuteční hosté: členové rady měst-
ské a sbor obecních starších pp. náměstek J. Jirousek,
J. Červený. J. Trnka, stav. r. K. Vlček, Filip, cís. r.
Voitl, Soukup. Siřiště, dr. Kašpar, P. Motys, dr.
Prachenský, dále předsednictvo spolku hostin-
ských „Hostimil“, členové všech pražských a před-
městských organisací hostinských, zejména hoteliéři,
restauratéři a kavárníci pp. F. Zavřel, F. Krátký, v.
Hauner, Sternberg. Vostrovský, Kopernický, Stolz,
Vodák, Kamenský, Heřman, Šťovíček, Zimmermann.
Valenta, Rejzek, K. Šindelář, Cífka, Piskáček, Th.
Praus, Růžička z Berouna, Kisenkoll, Soukup. Eid-
kum. restauratér Kreibich, dr. Holubovský, dále p
hr. A. Aichelburg, cís. r. Vejdělek, soukromník Em
Cellar, mag. kem. F. Vlk, továrník Špička, obchodník
Mixa, ředitel školy Hron, Ad. Pleskot s chotí, pí. Za-
vřelová, pí. Baumgartlová, za společenstvo české ml-
kárny pp. řed. Eger a Karela, dr. Kubát, kapelníci pp.
Schuster, Kubínek, Pitschmann a Bobek, dle pp.
prof. dr. Chodounský, zlatník J. Gerlilzký, vrchní ře-
ditel bránického pivovaru H. Kreutzer, ředitel Prvního
pražského měšťanského pivovaru V. Vendulák, advo-
kát dr. Motejl, sládek Holeček, předseda záložny ho-
stinských Jeřábek, slaresta města Břevnova Kolátor,
stavitel Potůček z Bubenče, vrchní komisař Fahoun.
farář Hojsa z Preseka, katechela Kamaryt, řed. Tom-
sa, předseda společenstva řezníků Plaček, dla ždičský
mistr Dvořák, předseda Č. O. B. V. Karbus, ško
rada Adámek, poštovní rada. Hesoun, velkoobchodník
Zimek, M. Bílek, ředitel pojišťovny Cerha, prof. Hora,
inž. Jindra, továrník Tekl a nepřehledná řada obe-
censtva, zejména také členové sokolských jednot praž-
ské, staroměstské a malostranské, zpěváckého spolku
„Hlahol“, spolku pro povznesení návštěvy čizinců a
j. v. Průvod ubíral se po Riegrově nábřeží, kolem
Národního divadla, Ferdinandovou třídou na Václav-
ské náměstí až ke skladu vína českých hostinských
na Krar. Vinohradech, kde p. Josef Zelenka dfouhá
leta působil. Pa rozloučení s tělesnými ostatky byl
zvěčnělý odvezen na olšanský hřbitov a za mocněho
pohnutí přečetných přátel a známých do lůna země
pochován-
— Z městské rady pražské. Ve včerejší schůzi
sděleno, že dozorčí komise nad pachtem daně po-
travní schválila návrh, aby obecenstvu povoleno bylo
používání mostních vah u úřadů potravní daně
u mostu Františka Josefa, po případě na Újezdě. —
Vyhověno žádosti ředitelstva státní průmyslově školyi
aby posluchačům jejím za vedení prof. Novotného
povolena byla prohlídka nového nábřeží v Podskalí
a úpravy Boliče. O výklad bude postaráno staveb
ním úřadem. — Na vědomí vzata zpráva o pochozí
komisi o projektu ředitelství pošt a telegrafů na
přeměnu vrchního vedení telefoni-
ckého na vedení spodní. Při tom schvalen
návrh p. dra. Šupicha, aby na poštovním ředitelství
byl vyžádán systematický program provádění vyko-
pávek. — Vzhledem na pronesený stesk o nedosta-
tečném počlu listonošů usneseno, požádali minister-
stvo obchodu o odpomoc. Pan Červený žádal za vy-
šetření, zda poštovní ředitelství kupuje potřeby pro
telefonní zařizení u pražských živnostníků, ne-li, aby
na to bylo upozorněno ministerstvo obchoďu. Pan
Peterka navrhoval, aby také ředitelství spol. státní
dráhy bylo žádáno, aby potřeby své pro pražské
budovy hradilo u zdejších živnostníků. Týž řečník
navrhl, aby rada městská obrátila se novým dotazem
na hofmistrovský úřad ve příčině kácení starých
stromů v oboře Hvězdě a se žádostí za zamezení
jeho. — Usneseno, aby na náměsti Havlíčkově ne-
bylo zaváděno osvětlení elektrické, nýbrž aby pone-
cháno bylo osvěllení plynové s hořáky Auerovýme
— Projekt komunikace letenské. Ve včerejší schůzi
měslské rady pražské podána byla zpráva o záleži-
tosti projektu komunikace lelenské v prodloužení mostu
asanačního. Ve smyslu dřívějších vsnesení rady měst-
ské a návrhů odborné ankety, sestávající z pp. archi-
tekta Balšánka, architekta Bělského, prof. Hrazského,
prof. Velflíka, prof. Novotného a prof. Špačka, vypra-
coval úřad stavební jako podklad plánu polohy pro
pláň letenskou všechny tři alternativy (spojení serpen-
tinou, tunslem, přemostěným průkopem) a uvedl je
na jeden základ, provedl potřebné změny a přepočítal
náklad. V radě městské usneseno, aby nyní modely.
plány a výpočtové tabulky byly na osm dnů veřejně
vyloženy. Misto, kde by třeba bylo průkop provésti,
bude stožáry vyznačeno. Mimo to bude požádána
anketa jmenovaných znalců, aby elaborát stavebního
útadu znovu prohlédla, bylo-li jejím intencím vyho-
věno. Zpráva stavebního úřadu bude sdělena všem
členům sboru obecních starších a projektantu pra-
kopu panu prof. Koulovi.
— Rostoucí zájem ciziny o Prahu a o výstavu.
Vlašské listy přinášejí právě nadšené články o před-
nášce prof. Quidona Battelliho, proslovené dne
15. t. m. ve Florencii v tamějši společnosti k ší-
ření lidové osvěty »Pro Cultura«. Přednáška známěho
konferenciera vlašského, jenž loňského léta meškal
v Praze, nesla významný titul »Řím severu« a byl
účel její, seznámiti florentinské pub ikum a vlašskou
veřejnost vobec s krásami staré Prahy, s bohatstvím
architektonických 1 historických památek jejích,
s novodobým průmyslovým rozvojem jejím a dati
takto podnět k hojnější návštěvě města našeho se
strany italského cestujícího publika. Po duchaplném
srovnání »Řím severu« s Řimem italským, lIčil před-
nášejíci vzletným způsobem svým a slovy, svědčí-
cími o hlubokém nadšení pro město naše, jak praví
»Giornale d'Italia«, jednotlivé krásné partie, pamatky
a budovy pražské, vplítaje všude připadné vzpo-
mínky historické, zejmena pokud týkají se styků
česko-italských v různých dobách. Zmíniv se pak
ještě zvláště o Karlově mostu, jejž nazývá jedním
z divů světa, rozmlouvá o národnostních a kulfar-
ních poměrech pražských, vyličuje při tom na zá-
kladě statistických dat a případným srovnáním s do-
mácími poměry italskými obšírně doešní mohutný
hospodářský rozvoj a význam Prahy. Tato čast jeho
přednášky byla -- jak praví jiný list italský —
»nadšenou hymnou na inteligenci, pracovitost a vla-
stenecké nadšení pražského obyvatelstva«. Přednášku
svou končí prof. Battelli upozorněním na letošní
jubilejní výstavu pražskou, která, jsouc z největších
v postedních letech pořádaných průmyslových vý-
stav, podá jak odborníkovi, tak i prostému cestova-