#1
alto_textblock
#1
Strana 4
#2
alto_textblock
#2
NARODNÍ LISTY
#3
alto_textblock
#3
29. listopadu 1907.
#4
alto_textblock
#4
Číslo 330
#5
alto_textblock
#5
Josef Vinduška, ochránce
opuštěných.
Takový způsob ochrany, jakou provádí Vinduška.
nen. v křesťanské věro- a mravouce předepsán, za
to ale dochäzí odplaty zde na tomto světě, kde jsou
na takové věci zvlaštní paragrafy a odměnou jsou
vězeňskě kobky Josel Vinduška čítá 41 let svého
věku a býval dříve hostinským, kteréž podrobnosti
nutno uvésti z toho důvodu, aby se ostatní Vindu
škové, řádní občané, nedostali do podezření, že oni
jsou ve stycích s těmi paragrafy a s vězeňskými ce-
lami. Tento 41letý Josef Vinduška stal se o chrancem
opuštěných žen, dívek i provdaných, poskytuje jim
neprve sám přístřeší a potom je rozprodává. Vin-
duška provozuje zkrátka obchod s dívkami do vykři-
čených místností. Jednou se mu dostala do rukou
žena, která půl roku byla vdaná, a té se Vinduška
podobným způsobem ujal. Děiník P. B. slavil dne
26. ledna 1907 sňatek manželský s A. B. a brzo po
oddavkách odjeli novomanželé do Vídně, kde poděl-
kovali, Mladé ženě znechutil se brzo pobyt a cizině
a když jednou v domácnosti povstala mrzutost, po-
užila jí k tomu, že opustila muže a odjela do Prahy.
Potkal ji Vinduška a ujal se jí. Dobromyslná žena
myslila, že se dostala pod střechu dobromyslnému
muží a důvěřovala mu slepě. Opuštěný manžel
dlouho čekal, že se plachá žena vrátí a když se
jejího návratu nemohl dočkat, odjel do Prahy a ženu
hledal. Oklikami se dověděl, že nalézá se v Kostelci
n. L. — ve vykřičené mísinosti, kam ji Vinduška za
50 korun prodal. Aby si k ženě opět pomohl, opu-
štěný muž požádal za intervenci policejní úřad,
k jehož zakročení žena z Kostelce vrátila se do
Prahy a zde jako kajíci Magdalena do náručí svého
muže. Vinduška podobným způsobem prodal také
jistou slečnu vychovatelku. Činnosti jeho ochranné
bude na nějakou dobu učiněna přítrž, neboť Vin-
duška byl obžalován z přestupku kuplířství a u okres-
ního soudu na Ovocném trhu tajemníkem p. drem
Mikanem odsouzen do tuhého vězení na 1 měsíc.
4 posty zostřeného.
#6
alto_textblock
#6
Hrabě žaloval hraběnku, aby ho
vydržovala.
Nadporučík nyní mimo službu hrabě Arnošt
Wuotrand Stupsch oženil se s Alžbětou princeznou
Schönburgovou Waldenburgovov. Ve svatební smlouvě
zavázala se princezna věnovati určitou část úroků
jmění rodiny své, jež ji byly vypláceny, na vydr-
žování d mácnosti, důstojné společenského postavení
manželd.
Později se hraběcí manželé rozešli a žili každý
sám pro sebe. Hraběnka Wurmbrandová, rodem
princ zna Schönburgova zdědila již po rozchodus
svým manžslem značné jmění, prý dva miliony ko-
rup. To zvědal její manžel, i podal proti ní dvě
žaloby. Jednou domáhal se, aby soudně bylo uznáno,
že braběnka je povinna přisežně sděliti, jak« veliké
je její jmění, a te proto, aby se dle sdělení toho
mohlo vypočísti, kolik je povinna platiti svému man-
želi na úhradu jeho domacnosti, přiměřené hrabě-
cího důstojenství.
První instance vyhověla této žalobě.
Hraběnka podala zane žalobu o rozvod, jako
důvod rozvodu uvádějíe, že byla svým manželem
pronásledována, a že s ní nedůstojně jednal.
Soudce vídeňského senátu pro civilní záležitosti
pokusil se o smír. Žalovaný hrabě však smír zamitl.
Líčení bylo pak prohlášeno tajným.
#7
alto_textblock
#7
Věstník spolkový.
#8
alto_textblock
#8
sační večírek v Čížkově restaurantu »de Paris«v
Ječné ulici
V sobolu 30. listopadu v 8 hod.: Měšťanská be-
seda v Praze. Kateřinský věneček. — »Sokol« v Bu-
benči. Mikulášská zábava v restauraci p. Bukovského
ve Stromovce.
1. prosince v 7 hod.: Ženský klub český. Členský
večírek. Účinkují sl. M. Broftova, pí. M. Kovařiková.
sl. M. Novotná a p. Beneš. — Ve 3 hod.: První vzá-
jemně se podporující spolek »Palacký« na Král. Vi-
nohradech a okotí. Mikulášská zábava v paviloně
měšťanského pivovaru na Král. Vinohradech.
#9
alto_textblock
#9
Z úřadních zpráv.
Místo skutečného nčitele pro klas. filologii s ve-
dlejším přednětem češtinou obsadí se na gymnasiu
v Rychnově. Žádosti do 25. prosince.
Va službě zdravolnické obsadí se místo okres
lěkaře a dalším postupem místo koncipisty a miste
asistenta. Žádosti do 7. prosince.
Místa zatimných učitelů ohsadí se na zymnasitch
v Litomyšli (pro něměinu s vedlejším předmětem
klas. filologil) a Čáslavi (pro klas. filologii s vedlej-
ším předmětem češtinou). Žádosti do konce t. r.
Místa učitelská ve škol. okresu přeštickém.
říd. učitele s náboženskou způsobilostí v Dolní Lu-
kavici. Žádosti od 27. listopadu.
#10
alto_textblock
#10
Nezdařené přepadení a pumy.
Z Oděssy, 28. listopadu. (Sob. Ag) Včera večen
pokusilo se 8 lupičů o přepadení. Jsouce stíháni.
hodili na pronásledovatele dvě pumy, kterými bylo
raněno 5 policejních úřadníků. Dva lupiči byli zatčeni
#11
alto_textblock
#11
Telafonické a telegraf. zprávy
„Národních Listů“.
#12
alto_textblock
#12
Pilné návrhy na vyřízení slátních nezbylností
Z Vídně, 28. listopadu. Pilné návrhy, kte-
rými zajistiti chtějí strany vládě přálelské vyřl-
zení vyrovnacích smluv a zatímního rozpočtu
ještě před Novým rokem, byly podány, aniž
však jest zajištěna potřebná dvou-
třetinová většina pro přijetí pil-
nosti jejich. Tato kvalifikovaná většina s
teprve sestavuje. Ministerský předseda měl dnes
poradu s parlamentní komisí klubu slovinsko-
chorvatského, jenž dopoledne zasedal a který si
vyhradil, až zejtra dáti bar. Beckovi defini-
tivní odpověď o tom, jak zachová se k rakou
sko-uherskému vyrovnání.
nn
Ministr obchodu o snížení telefonních poplatků.
Z Vídně, 28. listopadu. Ministr obchodu dr.
Fiedler, který nedávno navštívil obchodní a ži-
vnostenskou komoru vídeňskou, přijal dnes její
deputaci a rozmlouval s ní o různých resortních
záležitostech. Mezi jiným také mluvil o chysta-
ném snížení poplatků telefonních a pravil, že
příslušné nařízení jest již hotovo. Telefonické
poplatky budou jím sníženy, ale ovšem na dří-
vější míru ne. Chybí již jen schválení ministra
financi. Co se týká lokálního porta, není té doby
nějaké snížení možno.
#13
alto_textblock
#13
Dr. Wekerle do Vídně.
Z Pešti, 28. listopadu. Ministerský předseda
dr. Wekerle přijede v sobotu do Vídně, aby pa-
novníkovi referoval o situaci.
#14
alto_textblock
#14
Ze Srbska.
Sp. Z Bělehradu, 28 listopadu. (Původní
telegr. »Nár. Listů«.) Včera konstatováno, že
jsou předvolebními intrikami opo-
sice všechny její pověstí o ministerské krisi a j.
avšak ona rozšiřuje neustále různé smyšlenky.
mezi jinými i tu, že m.-p. Pašič je těžce ne-
mocen nebo že umírá, že tam a tam byly ne-
pořádky, že zatčen některý oposičník a že vláda
musí odstoupiti. Z toho důvodu »Sa mo-
uprava« dnes opět prohlašuje, že všechny
pověsti toho druhu jsou lež a smyšlenka. Opo-
sice agituje neloyálné.
#15
alto_textblock
#15
Telegramy korresp. kanceláře.
#16
alto_textblock
#16
Audience.
Z Vídně, 28. listopadu. (K. k.) Císař přijal o1
hod. odpol. v schönbrunnském zámku ve slavné
audienci nově jmenovaného němecsého velevyslance
br. Tschirsehkého a přijal jeho pověřovací li
stiny. Hr. Jindřich Hoyos, který byl ustanoven, aby
velevyslance provázel, odjel pro velevyslance ve
dvorním povoze z velevyslaneckého paláce. Ve dvor-
ních povozech ná ledovali ostatní pánové velevysla-
nectva. Za obvyklých obřadů odevzdal hr. Tschirschky
mocnáři svoje ověřovací listiny a představil pány
velevyslanectva.
#17
alto_textblock
#17
Z polského klubu.
Z Vídně, 28. listopadu. (»Polo. Korr.«) Polský
klub usnesl se dnes na prohlášení, v němž protestuje
se co nejprudčeji proti »polské předloze«, podané
v pruském sněmu. V prohlášení tom se mezi jiným
praví: Zastupci polského náreda v Rakousku po-
važují za svatou svou povinnost, aby před všemi
vzdělanými národy tiomočili hlasitý protest a ujali
se svých bratří. Polští poslanci doufají, že šlechetný
německý národ, jenž zjednal si velkých záslui
o osvětu a rozvoj pojmu práva, neschválí toto křiklavé
znásilnění přirozených práv, a očekávají, že zástupei
tohoto národa v německém říšském a v pruském
sněmu ujmou se, sloušíce pojmům práva a lidskosti,
polských bratří proti tomuto neslýchanému záměru
pruské vlády.
#18
alto_textblock
#18
Makedonská otázka.
Z Pešti, 28. listopadu. (K. k.) »Pest. LI.« do-
stal od vynikajícího diplomala zprávu o stavu ju
stiční reformy v Makedonii a poslání Se-
lima paši ve Vídní a Řlmě. V ní se praví: »Přijetlm
tureckého návrhu, aby velmoci svěřily konsulům
kontrolu soudnictví, rozmnožil by se počet kontro-
versí s tureckými úřady a s tureckou vládou do ne-
konečna, aniž by však tato novota měla nějaký posi
tivní výsledek. Snad se Porta do jisté míry upokojí.
až dozví se o výsledeích velvyslanecké konference.
Návrhy, jež jsou základem vyjednávání, jsou dílem
rakouskoruherské a ruské diplomacie. Úž proto mají
vedoucí turecké kruhy jistotu, že v dalším průběhu
reformní akce nemá býti porušena svrchovanost
antorita sultánova. Obě císařské velmoci ohlásily
tuto zásadu hned na počátku akce, zůstanou jí věrny
a budou ji také v budoucnosti zasťávati se vším da-
razem. Porta mohla se proto bez rozpaků přizpůso-
biti rozumné politice, jež odpovídá její nejvlastněj-
ším zájmům. Bude v brzku státi naproti jednomysl
němu projevu vůle všech velmocí a nesmí i přehléd-
nouti, že se přímo zavázala už k uznání tohoto pro-
jevu vůle.«
Protože pokračování v reformní činnosti bylo
podmínkou, za níž kabinety schválily zvýšení cla na
7 let, Porta vzdala se formálně své volnosti v otázee
reformní. Jestliže však zatím nehledí na tento právní
moment, zůstává přijetí usnesení mocností Portou
přece příkazem nejprostší státní raisony. Selim pašu
volá jménem svého panovníka na sjednocenou Evropu
slavné »Nikdy!« a varuje zároveň před poškozením
turecké vážnosti. Ať vzpomene, že právě ukvapené
záporné odpovědi, jež z Cařihradu byly tak často do
světa posílány a od nichž se pak musilo upustiti,
citelně poškodlly vážnost suhtána a jeho vlády. Bar.
Aehrenthal jako upřímný přítel Turků zavrhne nejen
každou politiko, jež by bez naléhavého důvodu vésti
musila ku pokoření Porty, nýbrž bude též co nej-
živěji litovali, kdyby použiti donucovacích opatření
snad bylo přece nevyhnutelno. Je však jediněa
pouze na Portě, aby tuto eventualitu zamezila.
#19
alto_textblock
#19
bude míll s ostatními státy společné zájmy a ovšem
i přiměřené síly válečné mu dovolují zachovali ne-
utralitu při přištích událostech. Musí býlí použito na-
skylující se příležitosti, aby pracováno bylo na ochraně
země Dilo jest obrovské a Španělsko nesmí se nikdy
od něho odcbylovati.
Přacházeje na algecirasskou smlouvu,
pravil ministerský předseda, že nechce o tom mluviti.
soudí, že posloužil své vlastí, postapuje tak, jak učinil.
Převážná většina národa schválila a také podporovala
jeho chování v otázce marocké. Politika, provozovaná
v Marokku, je polilikou zachování míru, za kteroužto
politiku Španělsko a Francie společně s ostatními ná-
rody převzaly celou zodpovědnost. Španělsko nikdy
nepřipustí, aby od Muluje až k zálivu Tangerskému
kterýkoliv národ podnikl útok na integritu vlasti, t
už to stojí cokoliv. (Hlučná pochvala.) Miliony, které
obětujeme, nejsou konečnými ciframi, nýbrž toliko
sumou počáteční. Až vyřídíme otázku staveb lodl,
budeme se zaměstnávati přístavy.
Poslanec Moret, vůdce liberální strany, hájil
předlohu, při čemž se mu blahopřeje nejen minister-
ským předsedou, ale i poslanci všech stran.
V kuloarech byl ministerský předseda Maura
předmětem srdečných ovací. Odpověděl na ně zvolá-
ním: »Ať žije Španělsko!-
Vlastenecký význam zákona, který podán byl
vládou, sjednotil všechny strany bez rozdílu.
#20
alto_textblock
#20
Rumunský parlament.
Z Bukurešti, 28. listopadu. (K. k.) Dnes bylo
zahájeno řádné zasedání parlamentu. Králem před-
čitaná trůnní řeč byla přijata s hlučnou po-
chvalou. V ní praví se, že velkostatkáři a sedláci
cití sociální podklad, na němž spočívá blaho a zdar
celého státu. Mezi oběma těmito stavy musí za-
vládnouti dohoda a harmonie, aby agrární otázka
byla rozřešena a síly říše byly opět věnovány
plodné a blahodárné práci. Vláda podá předloby
o zemědělských smluvách a zřízení rolnické pokladny.
Poměr k cizině je velmi uspokojivý a styky se
všemi sousedy co nejsrdečnější. Zlepšení smlouvy
z r. 1899 usnadní používání nezávazného smírčlho
soudu jako nejúčinnějšího prostředku k řešení mezi-
národnich sporů. Dále tlumočí se naděje na uza-
vření obchodní a konsulární smlouvy s Tureckem
a obchodní smlouvy, jakož i smlouvy za účelem po-
hraniční úpravy Dunaje s Bulharskem.
Se zřetelem na hospodářskou a peněžní krisi třeb
rumunské finance obezřetně a prozíravě spravovati
Ohlašuje se předloha o podpoře zemědělců, kteř
utrpěli nepokoji na jaře, a o praktickém vyučování
na obecných školách.
#21
alto_textblock
#21
Z Marokka.
#22
alto_textblock
#22
Z Carablanky, 27. listopadu. (K. k.) Dle došlých
sem zpráv Mulej Rašid opusti! Slaissu násled-
kem porážky, již utrpěl sbor Muleje Hafida u Mo-
gadoru, S výzvědného balonu byl zpozorován tábon
o 800 stanech směrem ku Siaisse. Dnes vyzvěděl
prohlídkový oddil, že povstalecké kmeny bojují se
sborem Bushy ben Bagdada. Šiří se pověst, že byly
kmeny tímto sborem poraženy.
Z Pař že, 27. listopadu. (»Havas«.) Nový tele-
gram generála Druda potvrzuje porážku Bagda-
dovu a přípojuje, že vítězové odejmuli šerifskému
sboru mnoho potravin a střeliva a soustředili s
v Siaisse. Telegram generálního guvernéra alžírského
oznamuje, že Maročané, kteří vpadli do krajiny se-
verně do Meneselu, zapálili dům na francouzském
území, zničili zahradu a spálili nábytek. Telegram
vrchního velitele v Oranu oznamuje, že silná ma-
rocká tlupa táhne na Memours.
#23
alto_textblock
#23
Plesy.
Taneční prodloužená pořádaná Klubem
vlasteneckých přátel dra. Paříka v saloně »Louvrue
dnes v patek o 8. hod. večer. Vatup volný jen cie-
nům a jimi uvedeným hostům.
Akademická beseda na Žižkov
v ušlechtilé snaze povzněsti úroveň místních zábav
rozhodla se pořádati 21. ledna 1908 důstojný a re-
presentační ples. Aby byla snahy té účastna ve-
škerá místní inteligence, dožádána za součinnost
starší generace studentská, nyní již diplomy doktorů,
inženýrů, profesorů atd. opatřená, a zahájeny spo-
lečné práce přípravné, jakož i zvolen protektorát.
čestní funkcionáři a plesový výbor. Předsedou čin
ného výboru zvolen MUDr. Rudolf Kostrakiewicz.
Plesem propagovali se má reformační úsilí studentů
po zavedení vybroušených společenských styků oby-
vatelstva města Žižkova.
Šibřinky »Sokola« žižkovského s
základní myšlenkou »Uvnitř sopky Vesuvu
konati se budou v sobotu dne 29. února 1908.
Nádherná, originální dekorace pořízena bude mistrem
br. Pechholdem dle skutečnosti, neboť nedávno zmí-
zelí členové záb. výboru, kteří s bezpříkladnou odva-
hou odvážili se do jícnu sopky, vrátili se již se spoustou
fotografických snímků a se zajímavým, jak doufame,
pravdivým sdělením, jaký život panuje uvnitř sopky
Vesuvu. Se zvaním zspočne se v nejbližších dnech
Do šibřinkového listu »Sršeň«, který vyjde v pěkné
úpravě, přijímá literární příspěvky do 31. prosince
předseda zábavního výboru br. Alois Jaroš Žižkov,
Poděbradova třída č. 21.
Ples obchodnictva pražského »Mer-
kur« pořádán bude dne 29. ledna 1908, jehož čistý
výtěžek, jako každoročně, věnován bude pro fono
ku podpoře členů stavu obchodního v případě ne-
moci a jich vdov a sirotků, dále fondu literárnímu
a fondu pro poslavení spolkového domu, tedy úče-
lům čistě dobročinným. Výbor vynasnaží se, by le-
tošní representační ples důstojně řadil se ku plesům
v letech minulých, ano aby je i předčil. Zvaní praž-
ské utěšeně pokračuje, venkovské pak příštím týdnem
bude skončeno. Poslední soirée dansante pořádá s
ve středu dne 4. prosince t. r. ve dvoraně hotelu
»Central«. Veškeré reklamace nutno řídili do míst-
nosti spolkových, Praha V., Mikulášská tř.
#24
alto_textblock
#24
Přednášky.
Dnes: Přednáška p. Ješka Hofmanna ve Společ
nosti přátel starožitností českých v Praze, v přízemn
dvoraně žofinské o 8. hod. večer »Staroměstský rynk
v Praze dříve a dnes«.
1. prosince o 11. hod. dop.: Z výboru společen
stva uzenářů pražských. Přednáška dra. Karla Poláka
živn. instruktora v obchodní a živnostenské komoře
5. prosince o půl 8. hod.: Svaz českých advo-
kátních a notářských úřadníků v král. českém »O re-
formě rakouského práva manželského« (JUDr. Leop
Langer) »u Kupců« ve Štěpánské ul.
8. prosince: Vzdělávací odbor Sokola smíchov
ského. »O spalování mrtvol« přednášeti bude inž
Cížek a dr. Záhoř.
Pěvecký věstuík.
»Hlaho!« pražský. Zkouška sboru dam-
ského, mužského sboru.
Ochotnická divadla.
V sobotu 30. v 8 hodin. Malostranská beseda
Divadelní představení Bož. Vikové-Kunětické veselohra
»Přítěž«. — O 1/28. hod. Strojnická beseda v Praze
Divadelní představení v lidovém divadle v Libni:
»Komtesa Kukuč«, veselohra ve 3 jedn. od Schön-
#25
alto_textblock
#25
thana.
#26
alto_textblock
#26
Vycházky a výlety.
1. prosince ve 3 hod. Vycházka »Klubu přátel
dělnictva« do městské elektrárny. Společná schůzka
členstva i interesentů mimočienských koná se před
hlavním vchodem o 3443. hod. odpol. Po prohlídce
uspořádán bude v místnostech restaurace »Na ko-
várně« mikulášský večer.
#27
alto_textblock
#27
Z parlamentních výborů.
z Vídně, 28 listopadu. (K. k)
Vyrovnací výbor jednal dnes o čl. 13. (s p
třebuí daně a nepřímé dávky) a o čl. 25
(doba trvání smlouv y).
Posl. dr. Kramář praví, že jako předseda vý
boru považoval za povinnost zasáhnouti ve pro-
spěch snížení cukerní daně. On to byl, který vládu
vybídl, aby zahájila se stranami o tom jednání.
když min. předseda projevil ochotu cukerní daň sní-
žiti. Jako předseda výboru chtěl z tohoto lidového
opatření učiniti ne záležilost jedné strany, nýbrž zá-
ležitost celého výboru. Ten uvilá zajisté s povděkem,
že vláda chce podati předlobu o snížení cukerní
daně. Vytýká se řečníkovi, že je fiskalistou a on
také nezapírá, že je vysloveným nepřílelem rychlého
odhlasování výdajů, bez ohledu na státní finance.
Právě zde sluší vystřihati se více než jinde, provo-
zovati populární politiku a nesmí se zapomenouti,
že přebytek 146 mil. K není stálou veličinou a te-
prve se o mnoho umenší, až nastane nutné ochab-
nutí konjunktury. Není proto možno snížiti cuverní
daň tak, jak jest přáním všech, ale řečník je pře-
svědčen, že zvýšením spotřeby bude nahražen čá-
stečně úbytek příjmů a snížení cukerní daně pro-
spěje také rolnictvu. Konečně prohlašuje, že snížení
cukerní daně umožní těm, kdo chtějí hlasovati pro
vyrovnání, aby tak učinili s dobrým svědomím.
Ministr dr. Korytowski právě zaslal před-
sednictvu sněmovnímu přípis, že s cís. zmocněním
podává předlohu o snížení cukerní daně.
V ní navrhuje se, aby cukerní daň byla ve třech
stupních snížena o 12 K za 100 kg.
První stupeň 6 K počátkem kampaně t. j. dne
1. září 1908, II. 3 K dne 1. září 1914, III. 3 K dne
1. září 1917. K tomuto ustanovení o snížení daně
druží se v § 2. zákona ustanovení žádaně témě
všemi stranami ve sněmovně o zabránění umělému
zvyšování cen cukru. Aby snížení cukerní daně pro-
spělo konečně konsumentům, stanoví se v tomto
paragrafu, že vláda, pokud nebude míti zákonného
podklado, zmocňuje se učiniti vhodná opatření, jimiž
zabránilo by se stanovením pokut umělé zvyšování
cen cukru. Aby účel snížení cukerní daně nebyí
mařen takovými úmluvami, pojala vláda do zákon
§ 2. Zákon ten nabude ovšem platnosti,
budou-li veškeré vyrovnávací předlohy
sněmovnou schváleny. Snížení o 6 K způ-
sobí v rozpočtu úbytek 21 mil.
Poukazuje se vždy na vysoké přebytky a myslí
se snad, že vláda mohla by přikročiti ještě k dal-
šímu snížení daně. Něco jiného jsou však přebytky
a něco jiného rozpočet. Rozpočet může spočívati
pouze na státních přijmech a v nich bude 21 mil.
ještě scházeti. Ministr doufá, že debata bude poku
možno omezena a podati se dnes čl. 13. hladce vy-
říditi.
Na dolaz po snížení cen soli prohlásil mi-
nistr, že bylo by k tomu třeba dohody s Ubrami.
Za dalšího rokování pravil ministr financí, že
se surtaxou, třebas zůstává na papíře, počítal ve-
škerý průmysl, poněvadž každý metrický cent ve
vzájemném obchodu s Uhrami stižen byl surtaxou.
Od takových opatření nebylo by bývalo možno prostě
upustiti. Co se týče přísazů, nemoblo býti v nové
smiouvě beze všeho odstraněno to, co se za 12 roků
vžilo a to tím méně, poněvadž herní sazby nejsou
nyní vázány. Kdyby nebylo již existovalo přikazo-
vací řízení, bylo by se tudiž musilo ad hoc zavésti.
Branil-li se ministr proti ústupku, tkvícímu v ny-
nějším snižení cukerní daně, učinil tak proto, po-
něvadž dobře ví, jak citelně jeví se v rozpočtu uby-
tek 21 milionů a nelze pomýšletí na to, aby stálu
ukládaly se ještě větší oběti. Pokud jde o tvrzení,
že vláda měla se stranou agrární druhou konferenci,
na niž nebyli pozváni zástupci sociální demokracie,
není ministru o takové konferenci ničeho známo.
S výtkou, že snížení cukerní daně konsumenti
nepocítí, poněvadž čísla šest a tři nejsou čtyřmi dě-
litelna a že snížení nelze tudiž v drobné ceně
u čtvrtiny kilogramu pozorovati, nemůže konečně
ministr naprosto souhlasiti, poněvadž výše ceny cukru
závisí od poměrů na světovém trhu a od jiných
činitelů. Jinak je tomu u piva, kde záleží na krejcaru
nebo halěři. Pokud jde o výdaje na účely vojenské,
tu v případě, že povolaní činitelé uznají je nezbytnými,
našel by se sotva ministr financí, který ve vlastene-
ckém zájmu nepodrobil by se takové slátní nutnosti.
která znamená vždy ochranu obyvatelstva.
Posl. dr. Lecher žádal současně se snížením
daně z řepového cukru též za snížení daně z bram-
borového syrupu. Dále žádal, aby do exkontingentu
pojat byl daně prostý lih, jehož používá se k výrobě
octa, jakož i za zrušení poplatků kontroly denatu-
rační. Konečně se tázal, jak předslavuje si vláda roz-
dělení 225.000 metr. centů cukru, které vyváženy jsou
do Uher a osvobozeny od surtaxy.
Vládní zástupce odborový před-
nosta šl. Bernatzky odpovídal, že stanoveno
daně na škrobový cukr v r. 1899 mělo za účel vy-
rovnání daně na tekutý a pevný škrobový cukr
protože dle dobrozdání znalců není podstatného roz
dílu mezi pevným a tekutým cukrem.
Pokud se pak týče otázky o vyloučení lihu
jehož třeba k výrobě octa z kontingentu, upozorňuje
vládní zástupce především na to, že zákony o dane
prostém používání mohou změněny býti pouze v do-
hodě s Uhrami.
Rakouská vláda však rozhodla se již pro vylou-
čení octového lihu z kontingentu, jakož i pro zru-
šení kontrolního poplatku; jest oprávněna naděje, že
královská uberská vláda bude souhlasiti s naším ná-
vrhem. Pokud se týče rozdělení 225.000 metr. centů
cukru, osvobozeného od surtaxy, poznamenal vládní
zástupce, že musilo by se tak státi v dohodés
Uhrami. Dle jeho názoru bude při tom rozbodným
názor, aby nynějším poměrům vzájemného obchodu
pokud možno nejvíce bylo vyhověno.
Když promluvila ještě řada řečníků, debata skon-
čena. Jednání bylo pak přerušeno.
Příští schůze zejtra v pátek o 10. hod. dopol.
#28
alto_textblock
#28
a
V dnešní schůzi železníčního výbor
byla po delším rokování přijata vládní předloha
o dalmatských drahách.
#29
alto_textblock
#29
Události na Rusi.
#30
alto_textblock
#30
Z řišského sněmu uherského.
E Pešti, 28. listopadu. (K. k)
V poslanecké sněmovně m.-p. dr. Weker
le předložil zprávu o jednání kvotové deputa
ce a předlohu o příspěvku Uher na spoločna vydání
Sněmovna rokovala dál o zmocňovacím
zákoně.
Posl. Samassa (str. neodv.) radil schváliti
předlohu pro nesnadnou situaci, jež způsobila chor
vatská obstrukce.
Za jeho řeči příšel do sálu nepevšímnut rumun
ský posl. Vajda, který zde nebyl od známých
bouřlivých výjevů na jaře t. r.
Posl. dr. Michal Polit (Srb) praví, že nynější
vyrovnání je projevem slabosti Uher naproti Ra-
kousku po stránce politické i hospodářské. Uhry ne-
budou posíleny, dokud maďarští státníci neuzavrou
míru s Chorvaly a národnostmi. Tyto nespikiy se
proti uherskému státu. Řečník činí resoluční návrh.
jímž se předlohy zamílají. V další řeči mluvil o chor-
vatské olázce a černovských událostech, pročež mu
odňato slovo.
St. taj. Szterenyi ohradil se proti výtce, ž
vláda chtěla nechati zem v nejistotě o tom, co vlast-
ně chce provésti. Předloha vyhovuje požadavkům
ústavnosti a schválená jak zákon bude pojuata do
sbírky zákonů. Rakousko nemá práva namílati něco
proti tomu, jak se v Uhrách uzákoňuje. Vláda po-
řidí předlohy o zárukách, jichž třeba ke konsolido-
vání hmotných sil národa na poli dopravním, ob-
chodním, průmyslovém a zemědělském. O bankovní
olázce nemůže promluvit in merilo, musí však pro-
hlásiti, že následkem pevné vytrvalosti ministra ob-
chodu až do posledního okamžiku byla tato otázka
vyloučena.
Posl. Szazs (odštěpenec str. neodv.) volá;
Rakouský min. předseda řekl včera, že bankovní
otázka vyloučena byla jen z ohledů taktických.
Szterenyi (pokmčuje): Od rakouského min
předsedy nemůžeme žádati, by se díval na záleži-
tosti naďarskými brejlemi. Bankovní otázka vylou-
čena na přání většiny strany neodvislosti, jejížlo
programem je samoslatná Uherská bolnka. Nikdo
nás nepřesvědčí, že datší trvání statu quo by nás
přiblížilo k samoslainému celnímu území, které je
nám nyní zaručeno touto smluvou, jejíž nedodržení
by bylo zjevným porušením zákona. Řečník konečně
navrhuje, aby byla předloha přijata. (Dlouhotrvající
hlučná pochvala a potlesk.)
Posl. L. ukaciu (Rumun) problašuje, že ne
blahá národnostní politika vlády je příčinou, pro
nedocílnla lepšího vyrovnání a proto zamitá před
Posl. bar. Bánífy odsuzuje chorvalskou ob
strukci a je přesvědčen, že chorvatský konflikt od
straní se jen hluboce zashujícímí opatfeními. Po-
dává předlohu, by vláda neprodleně s rakouskou
vládou vyjednávala o zachování status quo, nejdéle
do 31. prosince 1917 a podala sněmovně předlohu.
by vláda nejděle do 1. ledna 1915 předložila nové
smlouvy naj základě samdstalného celního území
s Rakouskem. Nynější vyrovnání neprospívá uher-
ským zájmům; zacbování status guo bylo by také
spojeno s menším nebezpečím. Poměry sil nebyly
Maďarům škodné, ale vyjednavači byli slabí. Rakou-
sko musí chtěj nechtěj zachovati status quo. Ovšem
může boj mezi oběma státy způsobiti obtíže, ale to
jest dveusečnou zbraní. Nelze, aby stále jen maďar-
ský stát musíl povolovati. Od doby, co řečník byí
min. předsedou, poměry se velmi změnily. Jisté kru-
hy v Rakousku chtěly by také ještě dnes přioustiti
neodvislost Uher v poměru vnitřním, ale ne naproti
cizině. Forma smlouvy neznamená pro Uhry žádnou
vymoženost, neboť toto právo bylo zemi bez tak
zaručeno vyrovnáním z r. 1867. Železničního připojení
Annabergu nemohly Uhry docílili, naproti tomu
však obětovaly miliony na dalmatské železnice. Také
zvýšení kvoty není naprosto spravedlivým. Záruku
pro samoslatný rozvoj Uher tvořila by pouze řeční-
ková předloha, jejíž přijetí sněmovně doporučuje.
Jednání přerušuje se.
Hoitsův návrh na prodloužení schůzí o hodine
přijat valnou vělšinou.
Příšti schůze bude zejtra
#31
alto_textblock
#31
lohu.
#32
alto_textblock
#32
Z říšského sněmu německého.
Z Berlína, 28. listopadu. (K. k.) (Špatný
linanční stav.) Řišský sněm zahájil povšechné
rokování o rozpočtu na rok 1908 zároveň s rozpo-
čtem na chráněná územi a s novelou lodního zá-
kona.
Státní tajemník říšského pokladního úřadu svob.
pán Stengel pravil, že finanční zavěrka nezpůsob
sympatický dojem, neboť bobužel jest nulno nazvati
ji velmi nepřiznivou. Nový rozpočet stanoven
byl s největší šetrnosti, avšak také šetrnost má svoje
meze. Při výdajích na udržení pohotovosti vojska
loďstva mohla by největší šetrnost býti největši
marnotratností.
Vzhledem k povšechným potřebám říše nelze
dále odkládati ozdravění říšských financí. Nebude
navržena přímá říšská daň. V navrhované berní
předloze bude vzat co největší zřetel na potřeby
výdělkově, jakož i na zájmy dělnické a na poplat-
nost obyvatelstra.
Státní tajemník říšského námořního úřadu admirál
šl. Tirpitz adělil, že lodní předloha má v první
řadě účel vojensko-technický. Chce nynější stav ně-
meckého ledstva přivěsti na tutéž výši, jak činí jin
národy. Vláda zůstala nynější předlohou na počátku
požadavků. Je třeba udržeti lodní zákon, jehož Ně-
mecku mnozí jiní národové záviději.
Posl. Spabn (ze strany středu) pravil, že jeho
strana stojí pevně na stanovisku, povoliti výdaje jen
tenkráte, je-li postaráno o úhradu. Pak mluvil o pro-
cesu Moltkově a Hardena, poznamenávaje, že tyto
události připomínají historii starého pohanského Říma.
Posl. sv. p. Richthofen (konserv.) prohlásii
jmenem své strany, že jest rozhodnuta hlasovati
proti každé nové přímé dani říšské.
Říš. kancl. kn. Bülow mezi jiným ohradil se
proti způsobu, jakým vyjádřil se posl. Spahn o pro-
cesu Mollke-Hardenově a o poměrech v armádě.
zvláště proti jeho tvrzení o nakažení celý ch
jízdních pluků a o obavách, jež musí míti ro-
dičové, když posílají své syny k těmlo plukům.
Kancléř pokračoval: Můžete být přesvědčení, ž
právě náš císař ostrým koštětem vymete vše, co ne-
bodí se k čistotě jeho bytosti a jeho domu. N
otázku, proč říšský kancléř dříve neinformoval cí-
saře, odpovídám, že to bylo povinnosti vysokých
pánů, stojících nejblíže trůnu. Korunní prine vykonal
tím pouze čin piety vůči svému otci a jednal v zájmu
země. Jeho jednání nebylo naproslo oficiálním, ne-
bylo žádným státním aktem. Zodpovědný ministn
nachází se však v naprosto jiné situaci a může tk
těžká obvinění jen tenkrát pronésti, může-li současn
předložiti důkazy. Chci nyní promluviti také o »ka
marille«.
Pokud se přítomnosti týče, mohu pouze opako
vati, že pokládám za nevhodné a neoprávněné mlu-
viti o nějakém kruhu císařských nezodpovědných
rádců. Jakým však musí býti panovník, za jehož
vlády může se kamarila vyvinouti a nabýti vhivu
První podmínkou zdaru této jedovaté byliny jest
odloučenost a nesamostatnost panovníkova. Císaři bylo
učiněno již mnoho výtek, ale dosud nikdy nebylo
mu vytčeno — pokud jest mi známo — že by se
uzavíral světu anebo že by neměl vlastní vůle.
Mluvě o rozpuštění říšského sněmu pravil kan-
cléř, že je navrhl, protože strana středu po zamít-
nuti říšského osadního zákona po vmísení se do
vnitřních a úřadnických poměrů v osadách, jakož
výpadem poslance Roehrena proti novému ředítel
osad příliš zkoušela trpělivost vlády a nad to ješte
dne 13. prosince chtěla dat vládě pocitit uminěne
svou moc v otázce národnostní. (Bouřlivý odpor ve
středu. Hlučný soublas v pravo a v levo.)
Řišský kancléř, jenž byl by ustoupil tomute
návrhu a podvolil se tomuto postupu, byl v, ztralil
nejenom důvěru spojených vlád, nýbrž také čest
vážnost. (Hlučné volání »výborně« v pravo a v levo.
Sykot ve středu.)
Na to byla schůze skončena.
#33
alto_textblock
#33
Branná cvičení ve Francil.
Z Paříže, 28. listopadu. (K. k.) V pondělí při
projednávání vojenského rozpočtu bude se jednat asi
také o zkrácení 28denního a 13denního branného
cvičení záložníků a zeměbranců. Někteří radikální
poslanci hodlají podati zprostředkovací návrh, aby
cvičení záložníků bylo zkräceno na 21 dní, avšak
bylo ponecháno 13denní cvičení zeměbranců.
#34
alto_textblock
#34
Telegrafické zprávy hospodářské.
Rada pro záležitosti pojišťovací.
Z Vídně, 28. listopadu. (K. k.) Ve schůzích 25.
a 26. t. m. rokovala rada o programu reformya
úpravě dělnického pojlátění a své ná-
zory projevila řadou resoluci. Dale obírala se
finanční situací úrazoven dělnických
a po delším rokování vystovila se převážnou většinou
hlasů pro zvýšení sazeb příspěvků
u ústavů ve Vídni a ve Lvově o 15% příspěvků
nynějších.
#35
alto_textblock
#35
O snížení daně z cukru.
Z Vídně, 28. listopadu. („N. Fr. Pr“) Spolek prů-
myslníků bude žádati c vydatné snížení cukerní da-
ně, a to nejméně o 12 K. Dále má býti povolena ná-
hradu majitelům již zdaněného, na skladě však leži-
cího cukru.
#36
alto_textblock
#36
Zákon o víně.
Z Vídně, 28. listopadu. (K. k.) Od 1. prosince
bude platiti zákon z 12. dubna t. r. o prodeji vína,
vinného moštu a vinného rmutu. Průvodní nařízení
k tomuto zákonu bude otištěno v zejtřejším říšském
zákonníku. Rovněž byl politickým správám zemí
zaslán výnos, jenž jest úplným komentářem zákona.
#37
alto_textblock
#37
Hlasy z obecenstva.
KMikuláši
punčošky a střevíčky jemnými cukrovinkami plněné
nabízí Paula Bornáková,
obchod s čajem a rumem, Praha, Ovocná ulice, 17
#38
alto_textblock
#38
22067
#39
alto_textblock
#39
Pro vdovy a sirotky v Černové
a jiné účely slovenské.
Pokladna Českoslovanské jednoty v Praze kvituje tímto
s díkem zaslané jí přímo příspěvky (inel. 28. t. m.)
Ústí n. Orl. Spolek div. ochot. »Vicena« K 70.—
40.—
Něm. Brod. Městská rada
36.—
Liteň. Čtenářská beseda »Třebízský« . .
30.—
Práha. Krajinský spolek »Řip«.
»
Michle. Frant. Svoboda (sbírka při Krn-
kové večirku: sebraly pí. Melzrováa
16.52
a M. Kutinová).
Praha. »Radbuza«, spolek akad. plzeň-
3150
ského kraje
Postupice. Josef Chrpa, statkář v Roub.
Lhotě (sbírka při přátelském večírku
čtenářského spolku)
Jaromět. »Obnova« v Hradci Král. (sbírka
při tamburašském koncertě kat. spolku)
Roztoky u Kruhu. Sbírka při svatbě p.
Šolce
Jevičko Redakce »Nové Malé Hané« (Il
zásilka)
Heřm. Mástec. Sdružené spolky z výtěžku
slovenského večera
Náchod. Společnost mládenců a denních
hostů »u Kašparů« (výnos přátelského
večírku)
Vinohrady. Odbor Národní jednoty česko-
židovské
Brno. Moravský odbor Národní rady české
(došlé příspěvky)
Mezihoří u Čerčan. Frant. Chrpa ml. (vy-
bráno při kateřinské zábavě)
Tábor. »Český Jih« (sbírka při svatbě
p. Bedř. Fressla)
Praha. Dr. Josef Fubrich, advokát ..
Smichov. Dělnictvo firmy F. Ringhoffer
Praha. S ečna Lhotova
Žižkoy. Denní hosté z výčepu restaurace
p. Štegla »u Peruna« (výtěžek večírku)
Vídeň. Administrace »Věstníku« . . .
Lomnice n. Lnž. Okresní výbor . . .
Jičín. Redakce »Okresního Věstníku«..
Dvůr Králové n. L. Městský důchod ..
.
Jičín. Redakce »Okresního Věstníku«.
#42
alto_textblock
#42
20.—
18—
7-
10—
#43
alto_textblock
#43
4748
#44
alto_textblock
#44
50.—
#45
alto_textblock
#45
10.—
52715
97
10.—
10.—
84.80
10.—
64.—
5.—
20.—
39.20
67.
16.—
#46
alto_textblock
#46
1.249.41
Zůstatek uveřejněný 24. t. m. K 11.288. 04
#47
alto_textblock
#47
Celkem . . . K 12.537.45
#48
alto_textblock
#48
Schůze.
Dnes 29. listopadu ve 3 hod.: Hostin-
ské pomocnictvo v sále Typografické besedy
ve Smečkách.
Dne 1. prosince ve 3 hod.: Spolek če-
ských úřadníků železničních v Praze
v Sochůrkově restauraci v »Kopmance« (Templová
ul. 4). mimořádná valná hromada. — Veleobe
baráčnictva v zemich koruny české
má o 9. hodině dopolední konšelské sezení
v rychtě veleobce na Rybním náměstí »u kamenné
panny«. — Rodáci z města Lomnice nad
Pop. o 7. hod. več. v restauraci »Merkur« v Praze.
Zábavy.
Dnes 29. listopadu v 8 hod.: Cerele francsis des
Polytechniciens tchěques des Prague čtvrtý konver-
#49
alto_textblock
#49
Proces pro nehodu »Slandartu-.
Z Petrohradu, 28. listopadu. (Spb. Ag) Dneso
1/15. hod. ráno byl vynesen rozsudek v procesu, za-
hájeném pro poškození carské jachty »Slandart«.
Reditel lodivodství na finském pobřeží Schemann
byl osvobozen. Kontradmirál Nilov dostal
důtku, křidelní pobočník admirá! Čagina
podplukovník Konušukov byli odsou
zeni ke ztrátě úřadu řízením disciplinárním.
Caginovi byl však tento trest, vzhledem na zázluhy
Čaginovy, změněn v důtku. Puručík Sultano
odsouzen k sedmidennímu vězení.
#50
alto_textblock
#50
Z Pešti, 28. listopadu. (K. k. Uh)
K renuntiu kvotové deputace při
dány tyto dvě poznámky:
1. Musíme setrvati na stanovisku, jež uherská
kvotová depulace důsledně zaujímá, že počet oby-
vatelstva nelze považovati za měřítko platnosti.
2. Nemůže uherská depulace, stojící na stano-
visku, že dle našich zákonů má zásada příspěvku n
společné záležilosti stálý ráz, kdežto společenstevní
celních příjmů vztahuje se na dobu občasně uzavře-
ných hospodářských smluv, uznati, že společenství
celních příjmů jest s poměrným klíčem společných
výdajů v bezprostřední souvislosti, nýbrž staví se
na dosavadní stanovisko, že společenství celních
příjmů jest důsledkem jednotné celní hranice. Poně-
vadž však, nehledě k zdůvodnění, souhlasí sama
s usnesením, obsaženým v odst. 5., přijímá depulace
toto usnesení za podmínek obsažených v dřívějších
kvotových zákoncch. Z těchto všech důvodů dopo-
ručujeme též se svě strany schválení těchto návrhů
#51
alto_textblock
#51
Z kortesů.
Z Madridu, 28. listopadu. (K. k.) Odpovídaje ve
sněmovně na příslušný dotaz, prohlásil ministr
práce, že zavede přísné vyšelřování o katastrofe
u Riudecanasu, aby vinníci byli potrestáni.
Sněmovna rokovala dále o reorgani saci
námořnictva. Ministerský předseda Maura pro-
hlašuje, že buď musí se ministerstvo námořniclví
zrušiti anebo provésti reorganisace. Španělsko ze všech
států nuceno provozovati politiku miru. Společná akce
Francie a Spanělska v Marokku nestní budili žádnou
nedůvěru. Španělsko nebude nikdy osamoceno. Vždy
#52
alto_textblock
#52
(Zasláno.)
Nabývaje opět zdraví, vzdávám vřelé diky
p. MUDru. J. Heindlovi v Kobylisích za
pečlivé, účinné léčení, jakož i všem, kdož mi
projevovali přátelskou účast.
Poněvadž potřebují ještě několika měsíců
klidu, oznamují zároveň, že mohu po ten čas
toliko v nutnějších záležitostech návštévy přijí-
mati a na dopisy odpovidatí.
Svatopluk Čech.