#1
alto_textblock
#1
Strana 2
#2
alto_textblock
#2
NÁRODNÍ LISTY.
#3
alto_textblock
#3
15. března 1913. číslo 73.
#4
alto_textblock
#4
Spor rumunsko-bulharský a
stav vyjednávání o mír v bul
harském sobrání.
#5
alto_textblock
#5
Ze Sofije, 15. března. (K. k.) Na jednacím po-
řadu včerejší schůze sobrání byly dotazy o bul-
harsko-rumunském sporu, o stavu mí-
rového vyjednávání a poměru Bulhar-
ska k Srbsku a Řecku. První interpelant, po-
slanec z bulharské Dobrudže, káral stanovisko Řu-
munska a tázal se, zdali vláda slíbila territoriáln
koncese. Přečetl pak petici 19 obcí z pohraničního
území, v níž protestují obce proti osobování Ru-
munska a vyslovují odpor proti rumunské porobě,
poněvadž vzrostly ve svobodě.
Poslanec dr. Spísarevský citoval text
intervievu s Ghikou v jednom vídeňském listě
konstatoval na základě spisů, že rumunské memo-
randum, předložené berlinskému kongresu, ani
slůvkem nedotýká se Silistrie (Dersteruj, při čem
Rumuni měli tehdy příznivou příležitost, a že ko-
míse pro vytyčování hranic, neřídíc se usnesením
konference, stanovila pohraniční čáru na úkor Bul-
harska. Budeme-li se držeti berlínské smlouvy,
musí Bulhaři spíše bráti než dávati. Řečník pouka-
zuje na ustavičné měnění se rumunských důvodů
a praví: Skutečnost je na naší, fráze na rumunské
straně. Nevíme, co chce učiniti vláda, můžem
však prohlásit, že bulharský národ dobro-
volně nepostoupí ani píď své půdy.
zbrocené krví, a donutí-li nás k tomu
nezbytnost, že nikdy nezavládne mír
v obětovaných částech země.
Socialista Sakizov poukazuje na třeníce
mozi spojenci a na protibulharská opatření
Srbska v obsazených krajích, jakož i na protesty
nanejvýš pobouřeného obyvatelstva a výklady srb-
ského tisku, že se smlouva nezachovává. Štejně
chovají se také Řekové. Dlužno se ptáti, zdali
válka, podniknutá za osvobození a národní svo-
bodu, nepovede k národním zápletkám. Mír s Tu-
reckem je nezbytnou nutností pro škodlivé účinky
války na zem, hlavně však pro stanovisko Srbůa
Řeků.
Odpovidaje na dotazy, protestoval ministr za-
hraničních záležitostí Gešov především proti ne-
parlameniním řečem obou prvních řečníků i proti
upřílišňování socialisty Sakizova a prohlásil pak
dále, že se s Tureckem přímo nevyjed-
nává. Ministr přečetl pak identickou notu spo-
jenců, odevzdanou v odpověď na mediační nabídku
velmocí a dodal, že prostředkování vel-
mocí, které spočívá na článku VI. haagské kon-
ference, není závazným.
Pokud jde o bulharsko-rumunský
spor, nevyjednává se nyní již, ale ob
země přijaly sprostředkování. Ministr
vylíčil vývoj tohoto sporu a pravil: Po vítězství
bulharské armády dověděli jsme se, že Rumunsko
žádá za úpravu hranic. Vyslali jsme předs, sněmovny
dra. Daneva, aby dal našemu sousedu ujištění, že
nikdo v Bulharsku nepomýšlí na útok na něho.
Dne 8. ledna dostali jsme od našeho vyslancev
Bukurešti telegram, načež jsme předsedu dra. Da-
neva s nutnými instrukcemi vyslali do Londýna
zahájit vyjednávání s rumunským
vyslancem Mišem. Odpověď Rumunska do-
stali jsme 25. ledna a dne 27. došel doplněk. Mi-
nistr sdělil sněmovně podstatný obsah londýnského
protokolu z 29. ledna, v němž Bulharsko pro-
hlásilo, že poskvtne Kucovalachů
v příštích bulharských územích škol-
skou a církevní autonomii, při čemž do-
stane Rumunsko právo za kontroly bulharské vlá-
dy poskytovati jim subvence.
Bulharsko prohlásilo dále ochotu
zrušiti opevnění v Silistrii. Tato opa-
tření poskytují žádanou naprostou bezpečnost Ru-
munsku, které má právo opevniti své jižní hra-
nice. Bulharsko dalo souhlas k úpravě
hranic s odstoupením pobřežního
trojúhelníku. —
O poměru mezi Srbskem a Řeckem
konstatují, že dosud ani ve vedení válečných ope-
rací, ani při vyjednávání o mír v Londýně, ani
při nedávné výměně názorů o stejné odpovědi na
notu velmoci mezi spojenci žádná neshod
nevrhla stín na spolek. Podnikli jsme
vzájemnou ochranu svých zájmů. Stipulace smlou-
vy uzavřené mezi námi a ostatními balkánskými
státy byly provedeny. V provádění závazků pře-
vzatých spojenci nebylo zdráhání, nebylo průtahu.
V tom, že válka musí býti provedena do konce,
byla mezi spojenci vždycky úplná shoda. Vším
právem můžeme býti spokojeni s úpřímným
přáním spojenců, aby historické dílo
aliance bylo zachováno, a můžeme na ně
spoléhati, aby upraveny byly místní spory jistých
podřízených orgánů, které mají více horlivosti
než taktu.
Ministr promluvil pak o politováníhod-
ných příhodách v Subotsku a Nigridě.
vyznačil opatření, učiněná bulharskou a řeckou
vládou a projevil naději, že vzhledem k pevnému
rozhodnutí vlády spojenců, nepřipustiti již žád-
ného koníliktu, se podaří odstraniti všechna ne-
dorozumění a stížnosti, jakož i obavy, že by př
rozdělování obsazených území, které ostatně dosu
není na jednacím pořadu, musilo nevyhnutelně
dojíti k potížím.
V příčině skon čení války pravii
ministerský předseda: Musím kategoricky
prohlásiti, že byť si Bulharsko sebe více přálo mí-
ru, tento mír musí úplně odpovidati obrovským
obětem před přiměřím a citelným ztrátám po zno-
vuzahájení války, tím spíše, že znovuzahájení toto
bylo vyvoláno odporem nové mladoturecké vlády
přes jednomyslné rady velmocí a neméně jednomy-
slné usnesení velkého divanu, svolaného Kiamilem
Nejprostší pocit spravedlnosti žádá, aby se nám
dalo, řekl ministerský předseda, ví-
ce než to, čim bychomse byli spokojili
dříve. Jen lidé s nedostatečnou soudností mohou
tvrditi, že po znovuzahájení války nedocílili jsme
pozoruhodnějších výsledků. Že bylo zabráně-
no dlouho chystanému vylodění Tur-
ků, že byla zničena turecká obrněná
loď v přítomnosti všech válečných lodí, dále pa-
mátná porážka u Bulairu, kde Turci
dle vlastního přiznání měli více ne
14.000 mrt vých a raněných, pak že nepří-
tel nemůže se odvážiti z opevnění, za
nimiž se skrývá, přes veliké posily, jež stále ještě
mohl čerpati z obyvatelstva, které je pětkrát větší
než naše, všechno to jsou skutečnosti, které v sou-
vislosti se skvělým dobytím Janiny našimi
spojenými Řeky nezvratně dokazují, že nepří-
tel nemá práva nyni žádati příznivěj-
ších podmínek, než jaké mu byly delegáty
spojenců předloženy během mírového jednánív
Londýně a které tehdy tak lehkomyslně zamítl. By-
lo tudíž, jak za to máme, zcela po právu, že spo-
jenci vzpomněli těchto podmínek v odpovědi, kte-
rá dnes byla odevzdána velmocem o jejich spro-
středkování.
Věcí velmocí jest nyní vysloviti seo
tom, co se má spojencům dostati po nových vel-
kých obětech, jež sami nezavinili, a doufáme, že
jejich nález bude takový, že přijetí jeho vlastní
moudrostí a spravedlnosti bude umožněno oběma
částem. Pojednávaje znovu o bulharsko-ru-
munském sporu, prohlásil ministerský předse-
da Gešov, že vláda vynaloží všechno úsilí, aby
prostředkující mocnosti informovala o této otázce
a přesvědčila je o nezbytnosti najíti formuli, která
nejen upravuje nynější spor, nýbrž ani do budouc-
nosti neponechá žádných neshod mezi oběma státy
spojenými staletými svazky dobrého sousedství
neochvějného přátelství. Přešed na poměr mezi
spojenci, připomněl ministerský předseda konečně
rozhodnutí Bulharska plniti své závazky a vyslovil
přesvědčení, že se spojenci zachovají stejně lovál-
ně. Pevně přesvědčeni o nezbytnosti
zachování spolku nejen v přítomno-
sti, nýbrž i v budoucnosti, spolku, který
vyhovuje jejich pravým zájmům, vynasnaží se spo-
jenci ze všech sil, aby dílo bylo korunováno zaslou-
ženým úspěchem. Podali jsme, skončil ministerský
předseda, důkazy prozíravosti a trpělivosti. Věříme
plně obdivuhodnému bulharskému národu, před
jehož prozíravostí a sílou se skláníme.
#6
alto_textblock
#6
gler.
#7
alto_textblock
#7
fixe.
#8
alto_textblock
#8
Česko-německá konference
o učitelských platech.
Jak ohlášeno, konala se dnes společná po-
rada zástupců českého i německého svazu po-
slanců sněmu král. Českého, věnovaná otázce
provedení úpravy učitelských platů.
Zúčastnili se ji za svaz český předseda
švehla a poslanci dr. Fořt a dr. Pazderka, za
svaz německý poslanci dvor. r. Bachmann
dr. Urban, Pacher, Krützner, dr. Roller a Le-
Prvá konference tohoto způsobu konala se
již 18. ledna t. r.; konference její jest jaksi
jejím pokračováním. Jednalo se tedy i dnes
o českých proposicích pro samostatné prove-
dení úpravy učitelských platů, kteréžto propo-
sice minule posl. Švehla jménem českého svazu
sdělil v ten smysl, že dlužno žádati, by s úpra-
vou učitelských platů projednány byly: řádný
rozpočet, indemnita za léta 1908—1912 a fi-
nanční plán zemský, a aby zároveň byl zvolen
nový zemský výbor.
Dnešní debata o těchto proposicích byla
velmi obšírná — trvala od 11 do 214 hod
odpol. — a byla, jak se ujišťuje, zcela klidná
a věcná. Jednání nebylo však skončeno, i
bude se v něm po svátcích, 27. t. m. pokračo-
vati. Výsledkem rokování dnešního, jež, j k
se v Praze vždy samo sebou rozumí, bylo
naprosto a přísně důvěrné, je prý částečný
aspoň úspěch myšlenky v normálních dobách
samozřejmé, že totiž úprava zemských financí
není možna jinak než v rámci spořádaného
rozpočtu, tedy spořádaných zemských financí
O schůzi byla vydána tato oficiální zprá-
va: „Zástupci obou národních svazů na sně-ně
českém jednali za předsednictví posl. dra.
Fořta a dra. Bachmanna ve druhé schůzi dne
15. t. m., kterážto schůze trvala od 1/412. do
1/43. hodiny, zevrubně o možnosti uskutečniti
nové platy učitelstva a jich úhradu sněmem.
Nedospělo se ještě k určitému mínění, leč
s obou stran byla projevena pevná vůle, tuto
palčivou otázku rozřešiti, bude-li nějak mož-
no. Bude se tedy již ve čtvrtek po velko-
nocích o 10. hod. dopol. konati nová porad-
o téže záležitosti.
#9
alto_textblock
#9
Politická hlídka.
#10
alto_textblock
#10
česká předpověď konce dorozumívací akce.
„Venkov“ uveřejnil dnes ráno úvodní poznám-
ku ke dnešní společné konferenci českých a ně-
meckých zástupců o vyřízení osnovy zákona o nové
úpravě učitelských platů. I připomíná „Venkov“ zá-
stupcům německým, že němečtí učitelé chtěli před-
loni při říšských volbách demonstrovat proti ob-
strukčníkům volbou kandidátů sociálně demokra-
tických, a že od této demonstrace upustili jenz
slib, že učitelské platy budou brzy upraveny. „Ven-
kov“ pak míní, že němečtí poslanci se dnes na
tento svůj slib rozpomenou, a že tudíž jejich dnešní
slovo k českým zástupcům bude míti nesporný vý-
znam pro zodpovědění otázky, zda sněm s takovými
německými poslanci má ještě nárok na další trvání
v dosavadním složení z r. 1908.
Tato narážka může býti zřetelněji vysloven
v tento smysl: zamítnou-lí dnes Němci české ná-
vrhy pro zjednání dělnosti sněmu k vůli úpravě
učitelských platů a zemských financí, je dorozumí-
vací akce zmařena, i zbude jediný důsledek: roz
pustiti sněm.
#11
alto_textblock
#11
Čechy dluhují Dolním Rakousům
milion korun.
#12
alto_textblock
#12
Ve včerejší schůzi zemského sněmu dolno-
rakouského bylo jménem tamního zemského vý-
boru referováno, že zemský fond král. Českého je
zemi dolnorakouské dlužen přes milion korun ne-
mocničních poplatků za ošetřovance do Čech pří-
slušné a v dolnorakouských ústavech ošetřované.
a že ani úroků z dluhu toho neplatí.
Místodržitel baron Bienerth, bývalý smutně
pověstný ministerský předseda, sdělil sněmu, že
místodržitelství jednalo se zemským výborem o za-
placení úroků z dlužného ošetřovného a že zemský
výbor český uzná svou povinnost, zaplatiti řečené
úroky. Ale zatím nebudou úroky ty vyplačeny; jak-
mile však zemské finance české budou uspořádány.
dostanou bumanitní ústavy dolnorakouské, co jim
náleží. že dostanou, o tom není pochyby i bez
prohlášení bar. Bienertha.
Do věci vmísil se i známý hrdina Bielohlawek
který v dolnorakouské sněmovně při této příle-
žitosti utrousil rozum, že v Čechách by vyrovnání
bylo již dávno hotovo, kdyby vláda měla odvahu
zemi českou štípnout s platy: ale proti Čechům
že si vláda netroufá vystoupiti. Hloupě, jak jen
se může ptáti vídeňský křesťanský sociál, tázal se
pak posl. Bielohlawek, proč Čechy mají 30 mil
zemského schodku? A proč prý mají Dolnorakuša-
né platit, když se v Čechách Češi a Němci hádají?
Vláda prý by měla říci: musí se platitl
že se v dolnorakouském sněmě nenašel nikdo
kdo by byl posl. Bielohlawka poučil o skutečných
poměrech v Čechách, nelze se ovšem diviti.z
dnešní „Bohemie“ by se však posl. Bielohlawek —
kdyby ji četl — mohl dočísti, že nynější rozvrat
zemských financí v Čechách nemá naděje na sa-
nací, protože sanace zemských financí je závislá
na sanaci poměrů politických, která se ještě dlou-
ho a dlouho neprovede. Ale ani „Bohemia“ se ne-
odvážila říci, co včera v dolnorakouském sněmě
tvrdil posl. Bielohlawek patrně z naprosté igno-
rance: že rozvratem v Čechách jsou vinni Česi.
Politický švec Bielohlawek měl raději zůstat
u svého politického křesťansko-sociálního kopyta.
#13
alto_textblock
#13
Denní zprávy.
#14
alto_textblock
#14
— Národní klub má dnes obvyklý jou
#15
alto_textblock
#15
— Městské zastupitelstvo v žižkově konalo
včera odpoledne schůzi za předsednictví p. sta-
rosty G. Žáka. Dříve než přikročeno bylo k po-
řadu jednání sdělil pan starosta, že třeba pro-
jednati záležitost týkající se směnečné výpůjčky
per 2,.000.000 K. jež uzavřena býti má u Pozemko-
vé banky společnou vodárnou k úhradě splatných
účtů různých dodavatelů jejích, kterážto záležitost
pro krátkost času nemohla býti dána na pořad
jednání. Náměstek dr. J. Truhlář přednesl návrh
rady městské, dle něhož obec města Žížkova ne-
zúčastní se projektované směnečné výpůjčky
2,000.000 K k účelům společné vodárny, nýbrž pe-
níz 142.000 korun na obec žižkovskou vypadající
z celkové potřeby 2.000.000 korun, nabídne
z prostředků obce žižkovské jako zálohuj
návrh tento byl jednomyslně přijat. — N
to bylo přikročeno k pořadu jednání. Po ná-
#16
alto_textblock
#16
vrhu rady městské, předneseném nám. Kotlandem,
schválena byla smlouva, jež uzavříti se má mezi
obcí žižkovskou a erárem o příspěvcích pro české
státní gymnasium v Žižkově. — Návrh rady měst-
ské, jejž přednesl pan okresní starosta Winter.
aby schváleny byly stanovy pro správu ustředních
jatek, ústředního trhu dobytčího, tržnic na masoa
výkon zdravotního dozoru s těmito ústavy spoje-
ného pro král. hlavní město Prahu, předměstí
ostatní obce Veliké Prahy, schválen byl po řeči
p. Bureše, který žádal, aby delegáti obce žižkov-
ské v příští správní radě ihned zasadili se o zřízení
masné tržnice a chladíren v Žižkově a vyslovil na-
ději, že příští správní rada společných jatek bude
moci v zájmu obyvatelstva vykonávati vliv na ce-
ny masa. Zároveň vysloven souhlas s jednotnou
zvěrolékařskou prohlídkou v Praze a obcích sou-
sedních jakožto prozatímním, velice nutným opa-
třením na dobu než příslušnými úřady schválené
tržní ústavy na maso král. hlav. města Prahy
spojených obcí nahoře uvedené vstoupí v život. —
K žádosti městské obce žižkovské povoleno téže
po návrhu rady městské, kterýž přednesl m.r.
A. Beneš, rozděliti továrnu čp. 70, t. zv. Stabe-
novku (v Husově třídě proti Hrabovce) na míst
stavební. Rozděluje se však pouze východní blok
od nově projektované ulice směrem k domu čp. 33.
a to na 6 míst stavebních. Východní blok, jenž za-
staven jest pronajatými budovami, zůstane zatím
nedotčen. Na vzniklých staveništích budou po-
staveny soukromými podnikateli činžovní domy.
Inž. J. Vencl vyslovil přání, aby nájemcům budov
na tomto pozemku, pokud to možno bude, byla
prodloužena lhůta výpovědní, ježto někteří z ná-
jemců dostavších v únoru výpověď, nemohou na-
lézti vhodných dílen. — Hostinec v obecním domě
čp. 586 v Bezovce pronajat byl po návrhu rady
městské, předneseném m. r. Janem Kocourkem, do-
savadnímu nájemci p. Josefu Moudrému. K návrhu
p. Aloise Sigla bylo vypuštěno ze smlouvy, že ná-
jemce musí odebírati pivo z akcionářského pivo-
varu na Smíchově. — Návrh rady městské, jejž
přednesl p. náměstek Jan Kotland, aby uzavře-
na byla opětná smlouva s firmou R. Stabenow v
Čelakovicích o pojištění akkumulatorové batterie
v městské elektrárně na 10 let, schválen bez de-
baty. — Pan m. r. Škořepa přednesl návrh rady
městské, aby mezi obcí žižkovskou a Pozemkovou
bankou v Praze uzavřena byla směnná smlouva o
pozemcích v ul. Břetislavově a Tomkově. Směna
se provádí za tím účelem, aby mohlo býti uděleno
Pozemkové bance povolení k rozdělení pozemků
na místa stavební. — Při volných návrzích učinil
za souhlasu četných návštěvníků na galerii pří-
tomných p. Alois Sigl návrh, aby do obcí z a-
vedeno bylo všeobecné hlasovací
právo, po případě aby měli všichni nynější vo-
liči v žižkově právo volební též po připojení žiž-
kova ku Praze. — Pan Ludvík Bureš žádal, aby
volební řád byl zdemokratisován netoliko do obcí.
ale i do sněmu král. Českého. Pan inž. Jos. Venel
prohlásil, že souhlasí se zdemokratisováním voleb-
ního práva do obcí, poněvadž komunální pro-
gram strany svobodomyslné stojí též na
tom, aby do obcí zavedeno bylo všeobecné hlaso-
vací právo s poměrným zastoupením všech stavů.
Připomíná podrobně, co strana v tomto směru od
roku 1874 až do dnešního dne učinila a promlouvá
o výhodách, jež by mělo pro všechny občany za-
vedení všeobecného hlasovacího práva do obcí
zápětí. Řeč tato přijata byla s bouřlivým souhla-
sem. Pan náměstek Kotland připojuje se k vývo-
dům p. inž. Vencla, ježto jest spravedlivo, aby
všechny třídy obyvatelstva nabyly hlasovacího prá-
va do obcí. Způsob však, jimž jest se práva toho
domáháno, musí býti slušný. Pan dr. Černý praví.
že každý z přítomných jest nejen pro zlidovění
volebního práva do obcí, ale i do sněmu. Kdyby
bylo zlidověno volební právo do sněmu, nebylo
by došlo k nynější situaci na sněmu a v král.
Českém. Pan lékárník Král rovněž přimlouvá se
za zdemokratisování volebního práva v ten smysl.
aby každý muž měl volební právo do všech zastu-
pitelských sborů. — Za velikého rozruchu přítom-
ných byl pak přijat návrh, aby městská rada pro-
jednala přednesené návrhy a pak požádala radu
král. hlavního města Prahy, aby ještě před připo-
jením Žižkova ku Praze přikročeno bylo k re-
formě volebního řádu do obce pražské. K návrhu
p. inž. Vencla bylo usneseno, požádati radu král.
hlav. města Prahy, aby do služeb svých přijala in-
ženýry, zaměstnané až dosud při stavbě společné
vodárny.
— Pouliční automatické telefony v Praze. Mi-
nulé středy počala pražská telefonní centrála zři-
zovati telefonní automaty v Praze, a sice proza-
tím v čekárně elektrické dráhy na Václavském
náměstí u Jindřišské ulice a v čekárně elektrické
dráhy na Josefském náměstí. Telefonní automaty
umožňují hovor s telefonními stanicemi v Praze za
poplatek 20 hal. Zachází se s nimi takto: Zazvont
se, načež z centrály telefonistka se ozve a vybíd-
ne, aby do automatu byl hozen dvacetihaléř. Po-
tom teprve stanice se spojí. Další automaty zřízeny
budou na křižovatkách všech větších ulic, osvěd-
čí-li se jejich zařízení.
— Výtržnosti branců. Při včerejším odvodu
na Smíchově bylo ze 203 branců odvedeno 65. —
Ve Vršovicích ze 60 odvedeno 14. — Dvacetiletý
branec Václav Jedlička, zedník z Práče, přišel
podnapilém stavu k Maršnerově továrně n
Král. Vinohradech, kde pracuje jeho milenkaa
žádal vrátného o uvolnění vstupu. Vrátný opilce
odmítl, načež rozlobený Jedlička pěstí udeřil do
skleněných dveří, rozbil tabuli a poranil se v zá-
pěstí. Po první pomoci byl zedník odvezen do
nemocnice. — Po poledni táhlo asi 60 podnapilých
branců z Vršovic do Michle, kde zavítali do ho-
stinge „U hadrárny“ v Michli. Zde vše rozbili
proto požádal hostinský o policejní ochranu. Do
místnosti dostavili se čtyři policisté, vyzvali vý-
tržníky ke klidu, ale ohlušitelný řev byl jim od-
povědí. Po dlouhém úsilí byli vytlačeni z místnosti
kterou z ulice kamením bombardovali. Když stráž-
nici tasili šavle, utekli jední k Záběhlicům, druzí
však setrvali v odporu a kamenovali stráž. Teprve
když přijela jízdní policejní hlídka, uprchli pod-
napilí branci. Pokrývačský pomocník Jaroslav
Fryš, zedník Fr. Jelínek, dělníci Fr. Janda, Jaro-
slav Černoch. Alois Jelínek, Antonín Götz, Václav
Král, Josef Trpálek, vesměs ze Záběhlic a Michle.
byli zatčení.
— Dvojí sebevražedný pokus služky. V domě
č. 13 v Kaizlových sadech v Karlíně zaměstnaná
18letá služka Frant. Beranová pokusila se o sebe-
vraždu tím způsobem, že požila značnou dávku
morfla. Když tento prostředek rychle neúčinkoval
otevřela kohoutek plynovodu a vdechovala plyn.
Náhodou byla služka nalezena ještě při vědomí
a po první pomoci odvezena karlínským záchran-
ným sborem do všeobecné nemocnice. Beranová
si chtěla zoufati pro nešťastnou lásku.
— Odvážné vloupání do kancelářských míst-
nosti. V noci na dnešek vloudil se neznámý pa-
chatel do nárožního domu Vladislavské a Char-
vátovy ulice na hoř. Novém městě, patrně s do-
mácím zařízením velmi dobře obeznámený. Z prů-
jezdu paklíčem otevřel dvéře kancelářských míst-
ností firmy Řezáč a spol. a v kanceláří otevřel
veškeré zásuvky stolů. V jedné z nich nalezl klíček
od pokladny — kdož úplně cizí by to věděl? —
otevřel pokladnu, ale mnoho v ní nenalezl. Sebral
několik kolků a poštovních známek. Do tresoru
se dostati nemohl. Z toho patrno, že vloupání ne-
provedl pachatel okradení dvanácti pokladen růz-
ných pražských závodů. Nedostatečným páčidlem
snažil se zloděj vypáčit tresor, ale úsilí se mu ne-
zdařilo. Pachatel odcizil psací stroj „Oliver“, za-
obalil ho do staré zelené sukně a odnesl ho. Na
tomto stroji je značka e vyškrábána, možno tedy
stroj dobře poznati. Konečně vzal zloděj vkladní
knížku Vyšehradské záložny na 203 K. Dnes ráno.
jakmile vykradení bylo zjištěno, dostávil se do
místností přednosta bezpečnostního oddělení polie
rada Protivenský, komisař Knotek a detektivové
Pátrání po pachateli bylo zahájeno.
Nehoda. Desítiletý školák Josef Podlipný
ze Smíchova č. 945 upadl v Krokově ulici a zlomi
si pravou nohu. Byl odvezen do nemocnice.
— Zuřivá opička. Václav Řípa, 26letý dělník
z Těšnova č. 6, způsobil ve výčepu „u Bucků“ na
Poříčí v podnapilém stavu značnou výtržnost
proto byl sklepníkem doprovozen na ulici. Řípa
#17
alto_textblock
#17
není.
#18
alto_textblock
#18
vrátil se za chvíli a z pomsty vyrazil pěstí čtvry
skleněné tabule ve dveřích. Při tom se na ruce
značně pořezal. Po nemalém namáhání byl opile
dopraven do policejní separace.
— Vozem povalena. Pani Marie Sokolová, 62.
letá manželka obchodníka z Holešovic č. 704, byla
na nároží Vodičkovy ulice a Václavského náměstí
povalena vozem kočího Frant. Poláneckého z
Král. Vinohradů. Potloukla se na levé ruce a byla
ponechána v domácím léčení.
— Přejet vlakem a usmrcen. Nedaleko Chra-
stavy vrhl se na koleje dráhy 28letý kočí Václav
Laar a byl lokomotivou usmrcen. Zoufal si pro
nešťastnou lásku.
#19
alto_textblock
#19
VÝSTAVA UMĚNÍ
BYTOVÉHO
#20
alto_textblock
#20
EMIL GERSTEL
dvor. továrna nábytku
v Praze, Hybernská
#21
alto_textblock
#21
Theatralia.
#22
alto_textblock
#22
+ Ředitel Gregori na odchodu. Z Berlína.
15. března. „Vossische Zeitung“ oznamuje z Vídně
že postavení ředitele dvorní opery Gregora jest
vážně ohroženo. Nelze si sice mysliti, že by
Gregori byl propuštěn bezprostředně po posledním
skandálu ve dvorní opeře, ale dny jeho působení
ve Vídni jsou sečteny. Jest domněnka, že na jaře
odstoupí, ale na podzim se vrátí do Berlína, kde
převezme operu.
#23
alto_textblock
#23
Browning-ŠVESTKA-Praha.
#24
alto_textblock
#24
Národní hospodář.
#25
alto_textblock
#25
Spolek cukrovarníků východ
#26
alto_textblock
#26
ních Čech
#27
alto_textblock
#27
konal dnes jubilejní, stou valnou hromadu na Žofí
ně. Předseda p. Fr. Wagner konstatoval přítom-
nost 27 závodů a 41 členů a uvítal předsedu zem-
ského spolku dra. Hodka, dvor. radu Preisse, před
sedu středočeského cukrovarnického spolkušl
Hyrosse, prof. Andrlíka, dra. Werthera a gen. se
kretáře dra. Mikusche.
Jednatel p. inž. K. C. Neumann přednes
výroční zprávu, z niž uvádímet
Prošlá kampaň, která podle údajů, hlášených
v podzimní valné hromadě čáslavské, slibovala
nás býti co do úrody řepní kampaní rekordní, to-
muto označení také zůstala věrnou. Toužebně oče-
kávané slunce ve dnech sklizně jen málo kdy se
ukázalo, za to tím nevlídněji působily mlhy, deště
a chladné počasí, které zdržovaly vybírání řepy
ze země, místy velmi rozmoklé, s čímž souvisela
zablácenost kořenů, jaké po řadu lef není pamět-
níka, ale i úplné přerušení práce v některých zá-
vodech, jež neměly dostatek řepy pohotově. Za tu-
to svízel byl rolník odměněn alespoň neobyčejně
bohatým výnosem, takže při slušných cenách nalezl
v plodině řepní dobrý účet; hůře na tom budou cu-
krovary, jež musely se značnou režií a schodkem
na váze zpracovávati zablácený materiál takořka
po celou kampaň.
V ohledu manipulačním nutno však říci. ž
práce probíhala docela hladce, takže denní zpra-
cování proti předchozím kampaním ukázalo se bý-
ti buď normálním nebo ještě stouplo.
Vlhký podzim působil na složení řepy a jej
šťávy tak, že v zadních výrobcích objevilo se letos
nápadné množství rafinosovitých hmot, takže od-
prodej melasy děje se letos skoro všeobecně dle
cukernatosti, stanovené methodou inversní dle
Clergeta. Tento úkaz nade vši pochybnost souvisí
s počasím v době sklizně.
Závěrečné účty cukrovarů vzhledem k slabší
kvalitě řepní budou v mnohých závodech, zvláště
pokud se nepodařilo šťastně za vyšší ceny cukr
odprodati, dost hubené, ba někde i paslvní.
Všimneme-li si posledního prosincového výkazu
o sklizni řepy a docílené výrobě cukru, seznáme
že král. České svým procentickým přírůstkem v o-
bou směrech stojí oproti r. 1911 na prvním místě.
což ovšem jest samozřejmé, protože v r. 1911 nikde
nebyl shledán takový schodek, jako právě u nás.
Příroda tedy opravila loni svou chybu proti roku
předchozímu, právě jako způsobila, že v úrodě
ještě více ve výrobě ruské objevilo se značné mi-
nus, čímž do zásob evropských a statistické polo-
hy výrobků cukerních byla uvedena pro budoue
rozvoj tržní důležitá rovnováha.
Válka balkánská, jejíž průběh i důsledky do-
týkají se více rafinerií než průmyslu surovinářské-
ho, přivodila poměry, které staly se předmětem
mnoha úvah. Vyskytl se podnět, jak by to vypadal
na trzích cukerních, kdyby nejmocnější konsumen
řepového cukru, totiž Anglie, byla stržena do vál-
ky s některými předními, cukr dovážejícími státy
Úvahy tyto vedly k návrhům na válečnou doložku
k dnešním usancím cukerním. Průběhem projedná-
vání této záležitosti, jak u nás. tak v Německu se
ukázalo, že záležitost tato není tak jednoduchou
jak se na první pohled zdá.
Jen mimochodem dotýkáme se věci, které sko-
ro ani nechceme věřiti, že by byla možnou. Finanč-
ní erár z důvodů úsporných obmýšlí prý dosavadn
technickou finanční kontrolu redukovati a uvolně.
ná místa nahraditi zřízenci finanční stráže. Neni-
jiného důvodu pro toto rozhodnutí, pak ovšem mu
síme se diviti, že fiskus snesl tento výdej na kon-
trolu před 25 lety, kdy výnos daně činil okolo 3o
mil. K a že mu to přichází za těžko dnes, kdy cu-
kerní daň přispívá do pokladnice státní celou čtvrí
miliardou korun. Na každý způsob, již v zájmu za-
opatření našich techniků, bude na místě tuto zá-
ležitost nepouštěti se zřetele.
Zpráva jednomyslně schválena, jednateli vyslo.
veno poděkování a zemřelým členům projeven
pocta povstáním.
Usneseno, aby příští valná hromada konala s
v Hradci Králové.
Následovaly volby a zvoleni aklamací vesměs
dosavadní funkcionáři.
O očekávaném osevu řepnim v
východních Čechách referoval p. předsed
Fr. Wagner
Výbor rozeslal obvyklé dotazníky, na něž do-
šlo 26 odpovědí, z kterých vysvítá, že počítá-li se
rok 1912 za 100%, byl v roce 1911 osev 95.4 %,a
očekávaný osev v roce 1913 93.5, ted
o 612 osev bude menší než loni. Pouze
v jednom případě bude o 3% osev větší, kdežto
obvodu jiných závodů bude osev o 13—16—20
menší.
Dále sděluje p. předseda, že projektuje se zři
zení drožďárny v Kolíně.
Je záhodno pomýšleti na to, jakým způsoben
opatřit úhradu za schodek řepy
O situaci na Moravě podal zprávu p. Sixta
pravil, že osev bude asi o 10—15% menší než loni
Loni totiž za řepu se mnoho platilo, řepa sázel
se skoro až na střechách, letos však onoho nadšen
#28
alto_textblock
#28
Také p. Kořán sdělil, že osev bude značně
menší. Loni se platilo 2.70 K za řepu, letos jen
2.10 K. V Hrochově Týnci je situace nezmě-
něná Velkostatky budou mit stejný osev, u malo-
rolníků bude o něco větší. Na Kutnohorsku
bude osev stejný jako loni. Na Českobrod
sku bude osev asi o 0.5% menší. Ředitel Herbs
z Uher sdělil, že osev tamtéž bude stejný, snadi
větší. Cukrovary mají tam jinakou posici, nebot
mají dlouholeté uzávěrky s velkostatky, Řepa se
#29
alto_textblock
#29
platí 2 K za cent franko cukrovar. Řízky nejdou n
odbyt a nutno je sušit. Mokré nikdo nechce. Such
řízky platí se 12 K za cent.
O válečné klausuli v uzávěrkác
cukru referoval p. dr. B. Heidler. Řečník mí-
ní, že jest nezbytně třeba, aby v naše usance bylo
pojato příslušné ustanovení o vyšší moci pro pří-
pad války. Jednání o válečné klausuli není pro-
jevem válečného nadšení, nýbrž dokumentuje
strach a hrůzu z války.
Dr. Mikusch vyslovuje se rovněž pro opa-
tření takového ustanovení, které by zjednalo ná-
ležité vyjasnění.
Pan dr. Werther uvádí, že je pro něho vel-
mi nesnadno o věci se vysloviti, poněvadž je čle-
nem komise ku projednání této otázky. Poměry
našich surováren jsou jiné než anglického obchodu
Nesmí se zapomenouti, že nebudeme moci žádat
náhrady od rolníků pro nedodání řepy v případě
vypuknutí války. O věci se rozhodne v pondělní
schůzi komise.
Po resumé p. předsedy, který toužil po zave-
dení určité jistoty a doufá, že příslušná komise do-
hodne se na nejsprávnějším stanovisku.
Na to zahájil rozhovor o minulé kampanip
prof. Andrlík.
#30
alto_textblock
#30
Odbyt železa v únoru.
Z Vídně, 15. března. Rakouský kartel že-
lezářský uveřejňuje dnes výkaz o odbytu svých
výrobků za měsíc únor. Dle toho činil odbyt
ten, pokud podléhá kvotovému rozvrhu na
jednotlivé závody, jak následuje:
od 1. ledna
proti
proti
1913 roku 1912
1913 1912
metrických centů
#31
alto_textblock
#31
v únoru
#32
alto_textblock
#32
Výrobek
#33
alto_textblock
#33
železo tyčovéa
fasonové 344.661 — 36.089 699.616 — 35.682
104.919 — 814 228.596 + 3.896
nosiče
hrubý plech 54.272 + 8.117 99.354 — 10.834
125.968 + 42.449 191.998 + 62.098
kolejnice
629.8.0 + 13.663 1,219.564 + 19.47
Výkaz únorový je tedy svědectvím dal-
šího zhoršení situace v průmyslu žele-
zářském. Po delší době odbyt železa tyčového
vykazuje citelný pokles a to o více než
36.000 q čili přes 9 proc. Také odbyt no-
sičů — arci jen o necelé procento — proti
loňskému únoru poklesl. Hrubý plech, jenž
v lednu t. r. vykázal význačnější zhoršení od-
bytu, o necelá 2 procenta se nyní zlepšil.
Jedině tím, že následkem větších objednávek
státních drah odbyt kolejnic o polovici se
zvýšil, umožněno, že celkový odbyt želez
v únoru proti loňsku zaznamenává ještě mírné
zvýšení asi o 2 procenta.
Za celé dosavadní 2měsíční obdob
činí odbyt železa letos 1,219.564 q. t. j.o
19.478 q čili o něco přes 1 proc. více. Hlavní
zvýšení (téměř o polovici) připadá však n
odbyt kolejnic. Vlastní druhy komerční vy-
kazují pokles o 5. resp. 10 procent. Vlivy ne-
příznivých poměrů politických začínají se
tedy stále citelněji uplatňovati i v tak výbor-
ně konsolidovaném a soustředěném průmyslu,
jako je rak. průmysl železářský.
#34
alto_textblock
#34
úhrnem
#35
alto_textblock
#35
Z trhu cukerního.
—n— V Praze, 15. března. 3.40 h. (Surovina.)
Včerejší zeslabení trhů zahraničních přeneslo s
též na dnešní trh, kde po dojití první klidné de-
peše hamburské cena pohotového ustoupila na
K 22.30, kdežle na řijen-prosinoo sůstala v plat-
nosti cena večerní K 22.85 z Ústí. Polední Mag-
deburk zachoval skoro úroveň Hamburku. Na
polední burse převládala pro staré zboží nálada
klidná a pro nové slabší při cenách K 22.50, resp.
K 22.80 v paritě ústecké.
Obchod s rafinádami zachovává cenu
K 76.— za homole ze stanic továrních.
#37
alto_textblock
#37
Z Magdeburku, 14. března. Dle úřadních údaj
činily v Německé říši v prvních šesti měsících od
1. září do konce února:
#38
alto_textblock
#38
1911/12
1912/13
Výroba . . . . . . . 26,580,636 14,458.207 e
Vývoz . . . . . . . 5,892.450 1,374.404 e
5,848.632
Spotřeba . . . . . . 7.211.135
Zásoby 28. února . . . 14.993.505 9.004.363
1916/11
1909/10
Výroba . . . . . . . 25,123.483 19,614.067e
Vývoz . . . . . . . 4.883.489 4.511.1242
Spotřeba . . . . . . 6.671.127 6,334.247 s
Zásoby 28. února . . . 14.745.678 10,288.994
Spotřeba v únoru 1913 1912 1911 1910
943.593 869.286 909,.908 883.904
#39
alto_textblock
#39
Příjmy Jižní dráhy.
Z Vídně, 15. března. Na Jižní dráze bylo vy-
bráno v první dekádě t. m., t. j. od 1.—10. t. m.
4.287.118 K, z čehož resultuje plus 110.784 K
#40
alto_textblock
#40
Příjmy Rakouského Lloydu činily v lednu
t. r. 3.257.534 [+ 281.887) K za 202.502 (+ 8845)
mil. cesty.
Ukončený konkurs. Gustav Bárta, obchodník
na Král. Vinohradech č. 1406 (prohlášen 18. zář
1909).
#41
alto_textblock
#41
Pražská bursa.
#42
alto_textblock
#42
V Praze, 15. března. Poslední bursa tohoto
týdne končí náladou klidnou a došlo k obratům
akcií České banky Union za K 269.—, při ofic. zá-
znamu K 268.50, akcií Pozemkové banky za kor.
428.— (+ K 1.—), dále akcií České spol. pro prům.
cukerní za K 364.50, ofic. záznam K 364.— (+ 3 K).
akcií České akc. pivovaru v Česk. Budějovicích z
K 997.—, při ofic. záznamu K 995.— (+ K 5.—)
a akcií škodových závodů za K 842.—. Na trhu
hodnot ukládacích znamenáno za 49% zást. listy
Hypot. banky král. Českého K 90.75 až K 91.75
a za kom. dl., mel. a želez. úpisy Zemské banky
K 87.75 až K 88.75. Jinak podáváno za akcie
České banky . . . . . . . . . 409.—
České průmyslové banky . . . . 438.—
Zajišťovací banky . . . . . . . 265.— (— 3.—)
Hospodářské úvěrní banky . . 472.—
244.—
Chorvatské zemské banky . . .
418.—
Jadranské banky . . . . . . .
418.—
4.—
Lublaňské úvěrní banky . . . .
260.— + 2.—)
Úvěrní banky v Ružomberku ..
416.—
Moravské agrární banky . . . .
Pražské úverní ..
Zálož. úvěr. úst. v Hradci Král.
Živnostenské banky . ..
„Merkuru“ směn. akc. společnost
Pražské zastavárny . . . . . .
Pražské paropl. spol. po Vltavě
a Labi . . . . . . . . . . .
Zámeckého pivovaru v Kolíně
Kolin. tov. na kávové náhražky
200.—
Podolské cementárny . . . . .
207.— (— 2.—)
Pražské akc. strojírny dř. Ruston
První čes. akc. tov. orient. cukrov. 160.—
155.—
Pražské papírny ..
#43
alto_textblock
#43
(+
#44
alto_textblock
#44
676.50
#45
alto_textblock
#45
438.—
#46
alto_textblock
#46
(+ —.50)
#47
alto_textblock
#47
271.—
#48
alto_textblock
#48
600 —
#49
alto_textblock
#49
520.—
#50
alto_textblock
#50
880.—
#51
alto_textblock
#51
350.—
#52
alto_textblock
#52
611.—
#53
alto_textblock
#53
Vídeňská bursa.
#54
alto_textblock
#54
Z Vídně, 15. března. Vzhledem na nedostatek
podnětů měla dnešní přípravná bursa velmi ti-
chý průběh, leč kursy přes intensivní klidv
obchodě byly poměrně dosti dobře uhájeny. Jen
Škodovky na realisace spekulace značně oslábly
pozbyly 6 K. Alpinky byly rovněž po pevném zahá-
jení slabší. Také ve šraňku byl obchod úzce ob-
mezen a pouze pražské železářské a holešovské ce-
mentářské byly předmětem čilé poptávky. Zejména
poslednější stouply o 29 K. Ke konci nálada trvale
tichá. Polední bursa zahájila v trvale tichém směru.