ALTOViewer
Kalkulačka
Načíst UUID
Pipeline Dev
Elasticsearch index
Režim vyhledávání
Parametry pipeline
Reranking
Běží na CPU/MPS, takže stojí sekundy. Model dostává celý text chunku, ne zkrácený — zkrácení na 700 znaků kdysi obrátilo měřený přínos na ztrátu.
Model shrnutí článku
Měřeno 6. 10. na 6 článcích: gpt-4o-mini drží délku, nepíše vatu „článek se zabývá“ (0/6 proti 5/6 u gpt-5-mini) a stojí 0,63 $ za tisíc shrnutí místo 1,38 $. Ukotvenost vyšla stejně. Platí do restartu serveru.
LLM porozumění dotazu
Strana 13 6ecfdff0-660c-11dc-9949-000d606f5dc6
Vrstvy:
Načítám náhled…
Strana 13
ALTO TextBloky — 75
#1 alto_textblock #1
28. dubna 1901
#2 alto_textblock #2
I. Příloha „Národních Listů
#3 alto_textblock #3
k číslu 116.
#4 alto_textblock #4
Strana 13.
#5 alto_textblock #5
Skolská hlídka.
#6 alto_textblock #6
Studie o našem školství obecném VII. Kreslení jako prostředník mez vzděláváním technickým a um leckým. (Ostatek). Ale shrňme již výsledky dosavadních úvah o kreslení v našich školách.. Je patrno, že nevyhovuje již dávno po žadavkům paedagogův a umělců, by bylo ve službách umění, ale trvá pořád pouhou zruč- nosti, jenom technikou, kterou již ode dávna řádnou měrou třeba obmeziti a živly uměleckými oživiti. Proslulý Helmholtz. nedávno veškerým světem učeným slavený o svých sedmdesátých narozeninách vzpomína ze svého mládí: »Měřictví chybělo jen jedno pojednávaloť výhradně abstraktni tvary pro- storové, a já měl přece velkou radost z plné skutečnosti« — naše kreslení školní jest. bohužel, ve službách tohoto bezradostného, ne- dětského odtažitého měřietv íl Učebně naše osnovy pro kreslení — vyjmou měřický ornament, na všech stupních za- stoupený — jeví veliké nedostatky, nedůsled nosti a mezery. Kreslení věcí připouštějí šk létům 1., 2, 5. a 8. a je to téměř napořád kreslení dle náčrtů věcí hranatých — proč ne- kresliti také obrysy těles oblých, obmezených točnými rovinami, kterých v okolí žactva nad- bytek se shledá? Návody ministerské připouštějí kreslení suchých listů rostlinných — proč nekrésliti také dle listův a květů živýc h Mnohé z nich jsou tak jednoduché, že byje dovedlo nakresliti i žactvo škol obecných nerci-li měšťanských. Mnohé z nich daji se umístiti i na přímé ose světlé v orna- ment kytkový i na ose vodorovné v ornamen lemový; na kříži neb hvězdě osové mohou se složiti ve vzorky; na lodyze vlnité mohou na- byti životnějších tvarů — zrovna tak, jak to vidíme na našem ornamentu lido vém. jehož jednoduché prvky ruce prostých žen če- ských přirozeným vkusem skládají v ony ozdoby. jež jsbu »očím pastva a duší vazbaza Že naše žaetvo jest schopno týchž a podobných výkonů, dokázalo v případech, kdy nad učitelem kreslení nestál přísný inspektor neznalec, jenž lpí na písmeně »schválených« osnov a na linifch »schválených« předloh, nejednou nevkusných nevhodných, ale kdy proztravý inspektor dosti širokého rozhledu schvaloval, by v kreslení jako v umění i učitel i žák volně vyvíjeli všechny své sehopnosti, své nadání, svou indi- vidualitu! Takové výjimky od utkvělé úřadní šablony svědčí o tom, že žactvo naše rozhodně schopno jest větších výkonů, než jaké s mu po zastaralých předpisech ukládají. Také slohu jazykovému se nedařilo, pokud na zděděné šablony a úřadní předpisy se upínal — rozvil se tam, kde mu byla dána volnostl Je potřebí volnosti nejen ve věci, ale také v technice kresleni, zejmena v užitl. i po- vrhované barvy, v ministerském návodě tak opuštěné a přece tak důležitě, že by měla býti na každém stupni pěstována, aby smysl pro barvu se vyvíjel a tříbil. Kterak to možno, vy ložil zevrubně F. Polenský v poslední Hyn kově »Ročence« (1900). Také je potřebí větší volnost ostaviti v pro- vádění stinování kreseb dle předmětů pla- stických, aby se neobmezovalo jenom na těrko- vání, jak takovou převahou se děje. Ale nauk o stinu jest opouštěna tak, jako nauka o barvě — jenom ve spisech Studničkových má se kni zřetel. Jakého divu, že nedostává se již i ně- kterým učitelům, kteří špatně stiňují kouli, tě lesa pravidelná, jak dokazuje nejnovější c.k knihoskladem vydané Měřictví, které dosavadní učebnice ještě předstihlo v jich bezživotné ab- straktnosti a duchaprázdnosti V obou směrech musilo učitelstvo sáhnout k svěpomoci, kterou školní úřad ani trpným »schválením« nepodepřel, takže po školách jer málo se rozšiřily nástěnné tabule pro stínován od Adámka (1878) a pro barvy od Panýrka Wildwalda (1895) a Kliky (1899). Teprve uvolněním kreslení ohledem před mětů i technik z nynějších utkvělých osno a návodů může se státi kreslení prostřed níkem vzdělávání uměleckého, novéh to úkolu, jenž novodobé škole obecné se namit a který v cizině již zdárným způsobem se řeší Učení kreslení musí zase nastoupiti službu umění, ve které původně stálo a již opustilo musí se státi radostí žactvu a netrvati trýzní aby v životě ho neopouštělo tak, jako na př gymnasisté ze školy vystoupivší řečtinu opouštějí. Kresleni nadále nesmí býti jen technikou, jake je nyní, nesmí vycvičiti jen ruku a zrak, al býti školou umění, tříbiti vkus pro tvary pří rodní a výtvory umění. Kreslení nesmí zůstati oborem dídakti ckého materialismu, zvrhnouti se na hromadné vyrábění stohů výkresů, při nichž je více bezduché praktiky než myšlení, víee práce učitelovy než vlastní práce žákovy. O výsled- cích učby kreslení nesmi napořád rozhodovati, jak mnoho a úplně čistých výkresůs vyrobilo, nýbrž jak žák se naučil, dle sku tečnosti věci a tvary načrtávati, kolik prvků zdobivých si osvojil tak, že je může z pa- měti kresliti, sdružovati a obměňo- vati. Postup kreslení nebude se směti posu- zovati podle množství plakátových výkresův, pokrytých ozdobami takových rozměrů, jaké v životě nikdy se nevyskýtají, ale podle ná- črtků, motivův a jich samostatného zpracování pravidlem v kreslicím »denníku«, výjimkou na listech s užitím péra, barvy a štětce! Pro plochý ornament musí státi se roz- hodnými volné kombinace tvarů rostlinných — nevylučujíc ani obrysy vhodných tvarů zvířecích — jaké máme v našem ornamentu lidovém. Ornament měřický buď odkázán do rýsován měřického. Pro tělesné zjevy musí se státi roz hodnými kresby dle předmétů skuteč- ných, těles laké točných, jednoduchých kvitků, vhodných tvarů zvířecích, na př. ptáka. motýle, ještérky a pod., a to kvítkův a motýlův nejen v rovině rozestřených »vysušených«, ale také kvítků s plochou k ose skloněnou, motýlo v letu a podobně, tedy životnějších. Z ornamentů plochých musí zmizeli s iti čiverečkové a osové, vhodné jen pro mecha- nické opakováni, reprodukci výkresů v témž
#7 alto_textblock #7
neb větším aneb menším měřítku. Z učení kreslení dle názoru musí zmizeti theore- tické poučky, které svádějí k opravám k sestrojování obrazců ke kreslení, nikoli dle názoru, ale dle nauky, tak že posléze ani předmět se nenazírá, ale obraz jeho sestrojuje. Z kreslení toho musí zmizeti kresby modellu drátovych, které hodí se sice k počátečným výkladům vedle těles plných, když o kreslení těchto žáci se byli před tím pokusili — ale nikdy nemají předcházeti modellům plnýma jichž »napodobení« vůbec nemá smyslu a jest neslýchaným sebeklamem. Vždyť vlastně dle těchto modellův kresliti nelze: »Schválená« krychle na příklad již ze vzdálenosti 9 metrů jeví se zkrácena na šířku 25 millimetrů; může žák-začátečník v tomto miniaturním zjevu rozeznati délky a běhy dva- nácti hran ? Jenom nevidomý učitel a nevidomý školní inspektor mohou tvrditi, že 25 milli- metrové obrázky tyto žáci řádně vidí a je svou kresbou »zvětšují«! Jiní žáci sedí o krychle v »předepsané« poloze průčelné tak v pravo nebo v levo, že ji v průčelí rozhodně nevidí, ale přece v této poloze ji — kresli V příznivém případě vidí správně krychli tu 9—12 žáků, kteří se vystřídají s ostatními bě- hem tři týdnů: za tuto dobu může průměrná třída nakresliti drátový modell jediného tělesa — jaká to nesmírná ztráta času (nchledíc ani k tomu, že při tom podá »předepsaná« methoda hromadného vyučování). Nyní vlastní tělesa plná ustupují drátovým tak, jako do nedávna vlastní, skutečně mapy ustupovaly všelijakým »školním«, náčrtům, jež také — zcela zbytečně — žádaly se od žákův. až teprve mapy Schobrovy této didakticko- metho- dické přemrštěnosti učinily konec! V některých oborech učebných vracíse ponenáhlu přemethodisované vyučování od svých neživých schemat ke skute čným zjevům v jazyce vyučovacím od mluvnické nauky k živé řeči; od stereotypných šablonovitých úkolů slohových k samostatným pracím žákov- ským, v zeměpise od náčrtku »učitelova« k opravdové mapě a odtud dále — n vycházkách — ke skutečnému povrchu zemskému; v přirodopise od přírodopisné sou- stavy k životním společnostem: je potřebí. by obrat tento zastihl. i naše kreslení a od geo- metrických schemat a themat odvedl vyučování ke skutečnosti, k přirodě a uměn Dosti již toho prázdného školního methodi sování, method, forem anorem jen »škol ských«, svět volá naše školy k věcem, k ži votu. A volání jeho nesmíme přeslechnouti nemá-li naše vzdělání lidové veliké škody utrpěti! Stará pravdívá věta provádí se u nás s dě lící čárkou na nepravém místě, zvrhla se ve větu: Pro školu — ne pro život učíme. Je potřebí, opraviti ji ve smyslu původním aby zase stala se všeobecnou zásadou: Pro školu ne — pro ž ivot učmel A netoliko zásadou, ale také s kutkem
#8 alto_textblock #8
Zemská školni rada o vyučování na obecných a měšťanských školách v našem království.
#9 alto_textblock #9
Zajímavou prací by bylo, srovnati inspekčn zprávy c. k. okresních školních inspektorů všech 64 českých okresů: srovnavatel by se přesvědčil že pokyny, názory a úsudky našich inspektorů které jsou pro učitelstvo závazny, ani v hlav ních zásadách paedagogickodidaktičkých nejsou jednostejné, nýbrž vzájemně se kříží a potírají Co jeden inspektor uznává a doporučuje, druhý v sousedním okrese zakazuje a týž okres jed- nou v tom, podruhé v onom směru tone, když osoba inspektorova se změní. Jeden na př. chce tomu, že ve větě: »Pes štěká« jest podmětem slovo pes; běda učiteli, který by toho ne- uznával! Druhý, že podmětem jest pes; z chybu se učiteli vytkne, užije-li výrazu: »slovo pes«. Inspektoři, kteří si byli důsledni v jednom a druhém okresu v tom, že všude zkoušeli činnost učitelovu dle téže věty, kterou dávali dětem psáti: »Bíli psi stěkali na černé psyeo snad již vymřeli. Inspektorská neustálenost přináší žactvu jen škody u vyučování, protože musíse za nového inspektora odnaučovati mnohému, co za předchozího bylo písmem svatým. Na učitel- stvo tato nestejnost v »pokynech« inspektorů druhdy nepůsobí příznivě. Známo, že prvni snahou v praxi školní sešedivělého učitele při každé změně inspektorově jest, vypátrati, »čeho si nový pán inspektor přeje.« Přání pana inspektora sdíli řídici se svými podřízenými tak se dělá na celém okresu jenom to, »čehosi pan inspektor přeje«. Nikdo neuvažuje, je-li to správné či ne, přání stává se zákonem. Každý inspektor svůj dohledací okre »zvelebí«, některý tak, že dostává pokyn, aby šel. Po několikaletém působení inspektorově jest okres na vrcholu »zvelebování«; přijde n týž okres nový inspektor, vše jest špatné a začne »nové zvelebování« dle »pokynů« zcel protichůdných. Kořen toho zla vězí v tom, že sám nej- vyšší orgán školní nezaujímá druhdy ani v nej- důležitějších otázkách školní praxe určité h a rozhodného stanoviska; následkem toh jest, že zemským inspektorům podřízení okresní inspektoři neshodují se ani v hlavních zásadách při vyučování; odtud ty rozpory a neshody jednotlivých okresích školních
#10 alto_textblock #10
Názory c. k. zemské školní rady o vyučo vání jednotlivým předmětům uveřejněny jsou v Výroční zprávě pro šk. r. 1899—1900, z níž stůjtež tu nejdůležitější. Počneme osou veškerého vyučování t.j jazykem vyučovacím, rozděleným v vyučování názorné, čtení, mluvnici, pravopisa slohová evičení. »Zpráva« doznává, že výměra hodin, věnovaná jazyku vyučovacímu na horním stupni, činí dosažení eíle vyučovacího možné jen za dobré docházky školní; čítanky mělo by býti pro veškeré vyučování jazyku mateř skému náležitě užito; k tomu dodáváme, že bylo by to možno jen tehdy, kdyby čítanka měla lepší články než dosud, psaně důsledněj ším pravopisem než dosud, kde v jedinén článku totéž slovo je až trojím, nestejným způ sobem psáno.
#11 alto_textblock #11
Vyučování názorné »Zprávae celkem chválí; vytýká, že nemá se na dolním stupni školy obecné probírati jako jakési vy učování realiím, nýbrž má zprostředkované ná- zory ve správné představy zhustiti a povzbuditi ke cvičením v mluvení a v řeči. Výsledek ve čteni byl většinou uspoko jivý. »Zpráva« vytýká, že vypravování čtených článků nebylo vždy uspokojivé; naproti této výtce dlužno namítnouti, že mnohé články v našich čítánkách jsou vzory toho, jak články pro děti psány býti nemají: jsou nezáživné. těžké obsahem i formou. Při memorování bá- sním přáli bychom si uvedeno, že učiteli je dovoleno užiti k memorování i básní v čítance neobsažených, protože mnozí inspektoři to za- kazují, a výběr básní v čítánkách není ve všem zdařilým. M luvnici bylo učeno methodicky správně. »Zpráva« žádá, aby žáci při rozboru větném byli naváděni k tomu, aby sami činili otázky a udávali při rozčleňování slov jednotlivá určení bez stálého zasahování a pomáhán učitelova. Vyučování pravopis u dosud nevyhovuje často zmaří se mnoho času nacvičováním pra videl, proti nimž se buď vůbec nebo jen málc chybuje. »Zpráva« doporučuje učitelstvu zalo žení seznamů stále se opakujících mluvnickýeh chyb a pravopisných poklesků. Ve vyučování slohu touží mnozí po r formě dosavádních cvičení slohových; kdo by však hledal ve »Zprávě«, v této časové a důle- žité otázce nějakého určitého stanoviska, hledao by marně. »Zpráva« suše uvádí, že » všichni řádní učitelé vystříhali se toho, aby cvi čení slohová ještě na horním stupni dle vět slov ustanovili a pak rovněž dle vět a slov dá- vali žákem na tabuli napisovati a ostatními žáky do sešitů opisovati.« Slohová cvičení nemaj býti tudíž jednostejná, nýbrž žáci mají býti na- váděni, aby myšlenku v nejrozmanitějších for mách vyjadřovali. Jako vymoženost uvádí se ve »Zprávě«,ž na základě vynesení c. k. ministerstva ze dne 5. června 1900 č. 11.321 může c. k. zemská rada školní na měšťanských školách, jež za to zažádají, snížiti počet písemných úkolů z jazyka vyučovacího a z počtů na 2 úkoly měsíčně (1 domácí a 1 školní). Počtům vyučovalo se velmi uspokojivě, při řešení praktických příkladů žádá »Zpráva« hbitosti a stručnosti. Aby se připravovalo poroz- umění pro prostorové veličiny a poměry, budiž každý výpočet, kde to možno, prováděn dle skutečného měření, uznává tudiž »Zpráva« vy- počítávání skutečných ploch a těles mě- řiekých. Psaní učilo se dobře i velmi dobře, do- poručuje se v 1. škol. roce nahrazení břidli- cové tabulky a břidlicového pisátka papírem pérem; překážkou jsou přeplněné učebny, ne- vhodné psací náčini a školní nářadí. »Zpráva« doporučuje methodicky upravený výběr slov vět, shodný s ostatními předměty učebnými Reáliím vyučovalo se s láskou,a s výsledkem velice různým. V zeměpis dospělo se dle »Zprávy« k značným výsledkům vytýká se, že žáci nebyli náležitě poučeni pojmech km, km.“ a o poměru nástěnné a při- ruční mapy ke skutečnosti, také porozumění mapy musí býti horlivěji naváděno, k čemu hodí se nejlépe mapy plastické, jež pro drahotu vyskytují se ve školách jen ojediněle. Probírání dějepisného učení bylo toliko z část uspokojivé. Znalostí minulosti má se zprostřed kovati porozumění pro přítomnost, toť úkolem dějepisu ve škole obecné; žáci mají býti dle »Zprávy« seznámeni toliko s nejdůležitějším událostmi z dějin kulturních a politických, jež zvláště souvisejí s dějinami vlasti. Příčinou ne zdaru ve vyučování dějepisném jsou dle zkuše nosti učitelů namnoze měsíční podrobné rozvrhy učiva. V mnohých okresech byly tyto podrobné rozvrhy učiva dějepisného jednoduše vypracovány tím způsobem, že dějepisné články v čítankách byly rozděleny na 10 měsíců, co nebylo v čí- tance, do osnovy se nedostalo, a tak se stává. že čeští žáci o nejdůležitějších událostech svého národa se nedovědí nic, protože to není v čí- tance! V tom musí se státi náprava; další pří- činou neúspěchu jsou dějepisné články v našich čítankách, veliká slabina čítanek; mnohé z nich jsou odstrašujícím toho přikladem, jak dějepisné články pro děti psány býti nemají; i zde jest třeba důkladné opravy; potom i výsledek bude jiný Výsledky vyučovací v příro dopi su jsou velmi uspokojivé. »Zpráva« s pochvalou uvádí, že s mládeží byly četné vycházky do přírody podnikány; značnou podporou vyučo- vání přírodopisu byly školní zahrady, jichž bylo 2697 při českých školách; žactvo poučováno v nich o ovocnictví, květinářství, zelinářství. včelařství, chmelařství a vinařství. V příro- dozpytě dosáhlo se celkem uspokojivého vý- sledku, děti mají se naučiti přírodu pozorovat a rozuměti zjevům přírodním. Kreslení učí se s výsledkem velm uspokojivým, nemístno jest užívati při kreslen od ruky pravíika a měřílka. Jak patrno, mlní se tu napořád ono staré kreslení. Zpěvu dařilo se na horním stupni, kde ke zpěvu dle sluchu přidružují se theoretická poučení a konají se cvičení ve zpěvu jednotli- vém. »Zpráva« s pochvalou uvádí, že v někte- rých okresích zpívaly se písně národní na věech školách pravidlem; čelí se tím úpadku zpěvu lidového. Písním národním a lidovým vě- novala se pilná pozornost. Tělocviku dařilo se na školách s kry tými tělocvičnami; hrám dostalo se povšimnutl. zvláště tam, kde obce opatřily zvláštní hřiště U vyučování ženským ručním pra- cím jevil se zdárný prospěch. »Zpráva« uvádí. že na mnohých českých školách (proč ne všech ?) přihledalo se k ozdobným tvarům če- ského i moravského vyšívání; vytýká se, že na mnohých školách nebylo vyučováno hromadně a že učení oživeno (?) výkresy na tabuli. O nepovinných předmětech učebných uvádí »Zpráva«, že němčině učilo se na 469 obecných a 243 měšťanských školách českých, češtině na 117 obecných a měšťanských školách německých. Ja zy ku anglickému učilo se pouze na německých měšťanských školách v Jablonci a v Karlových Varech. Hře na housle vyučovalo se na 61 českých a 24 německých školách měšťan-
#12 alto_textblock #12
ských; výsledek byl slabší tam, kde v jednom oddělení bylo mnoho žáků. Těsnopisu uč se pouze na 4 měšťanských školách německých s výsledkem uspokojivým. Ručním prací chlapeckým učilo se na 24 českých a 16 školách německých. »Zpráva« kojí se nadějí že toto vyučování (práce ve dřevě, lepenkářství. modellování) dojde rozšíření, jehož právem za- sluhuje pro velikou paedagogickou cenu a pr svůj hospodářský význam. Regim. Dodatek k minulé Hlídce z 21. t. m. Spis Lelka-Petráka o nově melhodě čtení psaní vydán v komisi knihkupectví J. Paška v Jičíně. a Učitelská jednota v Nepomuku koná dne 4. května členskou schůzi v V. tř. obec. dívč školy v Nepomuku o 2. hodině odpolední s tímt pořadem: 1. Formalie. 2. Zpráva delegáta. 3. Návrhy »Ú. S.«. 4. Volné.
#13 alto_textblock #13
Pánům členům Pražského obchodního gremia.
#14 alto_textblock #14
Již po více let poskytuje se za letních měsíců po- mocníkům v celé řadě obchodů celodenní klid nedělní Dokázalo se, že tato úleva nepůsobila nikterak rušivě na výkony obchodní živnosti, ano, že zvětšená doba odpočinku oběma stranám, jak chéfům tak i pomoc- níkům, v té míře prospěla, že se to, co ubylo na době pracovní, zvýšeným vzpružením sil vyrovnalo. Vzhledem k tomu obrací se podepsané předsta- venstvo na veškeré ony pány členy Pražského obchod- ního gremia, kteří ve svých závodech až dosud úplný nedělní klid za letních měsíců nezavedlí, a doporuču- jeme jim, aby též svým pomocníkům, pokud tomu po- vaha obchodu dovoluje, laskavě v době od května do září každou neděli jako den úplného klidu vyhradili. Pání členové gremia přicházejí ještě té doby svým po- mocníkům tímto uznané cenným způsobem vstříc, če- hož více zapotřebí nebude, když jednou, což asi oče- kávati lze, z příčlny téže zákonitá ustanovení se uskuteční 10235 Podepsané představenstvo očekává zcela jistě, že toto se stanoviska humanity žádoucí zařízení celn- denního klidu v letních měsících pokud možná vše- obecné zavedeno a dodržováno bude. V PRAZE, dne 26. dubna 1901.
#15 alto_textblock #15
(Zasláno.) České veřejnosti. Šest roků trvá již ve Vídni »Český spolek pro opatřování služeh« a veliká, výdatná jest práce, kterou ve prospěch české věci vykonal. Dosud ovšem musii se omezili pouze na »odbor pro učně«, ač má dl stanov svých právo ke všeobecnému zprostředkování služeb a práce vůbec. Jen nedostatek finančních pro- středků zaviňuje tuto smutnou skutečnost, že není spolku možno za nynějších poměrů přikročiti k za- řízení odborů jiných. Po celou řadu let uvádíme stále českoslovanské veřejnosti na paměť, jak ohromná škoda vzniká tím celému národu, že postrádáme v Vídní řádně organisovaného ústavu pro zprostředko- vání všech druhů práce a služby. Uvedeme příklad Převážná většína veškerých služebných děvčat ve Vídni jest českého původu; přijde-li děvče takové do Vídně, aby si zde službu našlo, nezbývá jí nic jiného než obrátiti se na rozličné ústavy soukromé anel na pokoutní dohazovače, kde po většině notně musí za misto platiti a mimo to rozličné poznámky a úsměšky na národní svůj původ si dát libití. A po- dobně, nejli hůře, daří se všem ostatním službu neb práci hledajícím našim rodákům. Přirozeně napadne každému myšlenka, zda zapotřebí jest podobných nešvarů, když máme ve Vídni spolek, který má sice právo k zařízení ústavu zprostředkovacího, avšak pro nedostatek peněz nemůže přikročiti k skutečnění svého práva. Najmutí místností, pracovní síly, tisko- pisy, výdatná inserce a vše další vyžadují hned z po- čátku většího kapitálu; že by později takovýto český ústav ve Vídni vzkvétal a se velice rozšířil, o tom naprosto není pochyby. A proto poznovu volám každého ku pomoci, byť byla tato sebe menší. Známo nám sice, že veřejnost česká dosti jest oblížena roz- ličnými národními daněmi, sbírkami a pod., oprot však tak ohromné důležitosti shora naznačeného cíle doufáme pevně, že nebudeme oslyšení se svou prosbou. Přispěj každý buď přistoupením za člen aneb dobrovolným dárkem! Adresa zní: »Český spolek pro opatřování služeb« ve Vídní, IX. okres. Pramergasse 12.
#16 alto_textblock #16
Představenstvo Pražského obchodního gremia.
#17 alto_textblock #17
Elegant. stro již za 20a korun! U jednotli- vých strojů proti loňsku více než 70 korun levnějií
#18 alto_textblock #18
Kolo zbrojovky
#19 alto_textblock #19
vyznamenává se nejen znam. techn. zpracováním velikou nosností a lehkým chodem, nýbrž letosi lácí. — Hlavní sklade
#20 alto_textblock #20
Ladislav Švestka v Praze, Václavské nám., 53. 799 Cenník kol i potřeb zdarma.
#21 alto_textblock #21
Léčebný a vodoléčebný ústav
#22 alto_textblock #22
základě nejnodernější hydrochierapie dle prot. Winternitze
#23 alto_textblock #23
na
#24 alto_textblock #24
v Brandýse n. Orl. v Čechách. Stanice společnosti státní dráhy mezi Brnem a Prahou. Nově vystavený, největším pohodlím a vším moderním zdravotním zařízením opatřený ústav. Zdravá poloha ve velkém parku. Rozkošné na lesy a ozon bohaté okolí. Veškerá hydrotherapie, masáž, lé- čivý tělocvik, elektrické a léčby dletaetické. L- čení ženských nemocí, chorob výměnou látek způ- sobených (bledniěka, dna, hostec atd.), nemocí čivních atd., fysikálními léčebnými methodami. Započeti sezony 15. května. Lékař. řiditel? dr. Maximilian Perl, v zimě ve Vídni, I., Mar. Aurelstr., 10- Prospekty a vysvětlivky zasílá zdarma správa lázní. 9525
#25 alto_textblock #25
Členové spolku jsou: a) Zakládající, kteří k účelům spolku nej- méně 100 K věnují (buď najednou aneb v pěti ročních lhůtách po 20 K). b) Přispívající, kteří platí ročně nej méně 4 K. c) Činní, kteří platí ročně příspěvek 2 K.
#26 alto_textblock #26
Výbor.
#27 alto_textblock #27
Tylové story od zl. 4.—.
#28 alto_textblock #28
Prof. Cervella a k tomu nutný azol inhalaění přistroj „Salun g vyzkoušený v tu- i cizozemských nemocenských ústa- vech jest ve všech větších lékár. tu- i cizozem, jen na lé- kař. naříz. k dostání. Prosp. a vysvětl. zdarma a frank zasilá generální zastupitelství pro Rakousko: Stará c. k. polní lékár, ve Vídni, I., Stefansplate. 8001
#29 alto_textblock #29
Point-laces story od zl. 12.— Krajkové záclony od zl. 2.50. Brise Bise a jiné novotiny. Vitráže a postelní přikrývky doporučuje vo velíkén výběrn pařížský sklad s krajkami
#30 alto_textblock #30
805
#31 alto_textblock #31
acadní barvy
#32 alto_textblock #32
povětrnosti vzdorně, k nátěru domů v 40 různých vzorcích, ve vápně rozpustné, olejovému nátěru rovné, 1 kilo od 16 kr. výše. Vzorníky a návod k upotřebení zdarma a franko. Karel Kron- steiner ve Vidni, IlI. Hauptstrasse čislo 120.
#33 alto_textblock #33
Ceoocheo nejtepst šampaniské
#34 alto_textblock #34
Listy z cest.
#35 alto_textblock #35
Dilu II. svazek a.
#36 alto_textblock #36
N. J. KOHi
#37 alto_textblock #37
dnes vyšel! Napsal Henryk Sienkiewioz. S povolením spisovatele přeložil J. J. Langner
#38 alto_textblock #38
v Praze, Na příkopě, 3.
#39 alto_textblock #39
80 stran za 72h K dostání v každém knihkupectví, zvláště v nakladatelství 10278
#40 alto_textblock #40
0272
#41 alto_textblock #41
Parní v
#42 alto_textblock #42
Hejda a Tuček v Praze, Karlovo nám. č. 26. Račte žádati naše seznamy.
#43 alto_textblock #43
rave
#44 alto_textblock #44
vRo
#45 alto_textblock #45
—
#46 alto_textblock #46
prof. Petráka
#47 alto_textblock #47
se 40koňským parním strojem a 30koňskou vodní silou, nově zařízený, ve větším průmyslovém městě na Moravě se lacino prodá. 10193 Písemné nabídky se značkou „P. Ml. 30“ do administrace tohoto listu.
#48 alto_textblock #48
Nová methoda
#49 alto_textblock #49
základní učby psani a čteni a nová jeho
#50 alto_textblock #50
Videňska bursa.
#51 alto_textblock #51
orvničítanka
#52 alto_textblock #52
Kdo chce nynějšího velkého stoupání kursů s omezeným risikem využitkovati tomu doporučují zakoupení 1028
#53 alto_textblock #53
Z pozůstalých rukopisů antorových a dle svých vlast ních zkušenosti sestavil a vydal
#54 alto_textblock #54
emnil.
#55 alto_textblock #55
JOSEF LELEK
#56 alto_textblock #56
Kdo zaplatí dle dole uvedeného cenníku premii, nemá dále pražádného risika, ne- musí složiti žádné úhrady a může na prémi tuto vícekrát koupiti neb prodati. Cenník premie na 25 kusů akcií Rak. úvěr na konec května K 150, června K 200 státní dráhy „ . „ 150, „ „ 200 al pinek „ „ „ 225, „ „ 30 Bursovní zakázky se co nejkulantněji provedou v bankovním a komisionár- ském závodě
#57 alto_textblock #57
Cena 1 K 50 h, poštou 1 K 60h K dostání u všech knihkupoů Přímé objednávky vyřizuje
#58 alto_textblock #58
Jan Pašek, knihkupec a nakladatel v Jičíně
#59 alto_textblock #59
1016s
#60 alto_textblock #60
Přátelé zvířatl Žádejte zdarma na ukázku velký illustrovaný od- borný časopis
#61 alto_textblock #61
Adolfa Reinera v Praze, Na příkopě č. 6.
#62 alto_textblock #62
Telefon č. 1487.
#63 alto_textblock #63
Trvání firmy od r. 1878
#64 alto_textblock #64
„Svět ZvIřat,
#65 alto_textblock #65
vycházející každých čtrnácte dnů
#66 alto_textblock #66
7945
#67 alto_textblock #67
v Praze (Klamovka).
#68 alto_textblock #68
Společník,
#69 alto_textblock #69
Celoroční předplatné pouze 3 zl. oe
#70 alto_textblock #70
asi se 30.000 K k rozšíření obchodu, parního a vod- ního mlýna, nově zařízeného, ve větším průmyslovém městě na Moravě, který se může osobné obchodu
#71 alto_textblock #71
Průtržní pás
#72 alto_textblock #72
zúčastniti,
#73 alto_textblock #73
nejlepší soustavy, pro každý případ, má na skladě Frant. Haas, bandažista v Praze 1025 Panská ulice č. 6.
#74 alto_textblock #74
se hledá. Písemné dotazy pod šifrou „Společník L..“ do administrace tohioto listu.
#75 alto_textblock #75
10192