#1
alto_textblock
#1
28. dubna 1901
#2
alto_textblock
#2
I. Příloha „Národních Listů
#3
alto_textblock
#3
k číslu 116.
#4
alto_textblock
#4
Strana 13.
#5
alto_textblock
#5
Skolská hlídka.
#6
alto_textblock
#6
Studie o našem školství obecném
VII.
Kreslení jako prostředník mez
vzděláváním technickým a um
leckým. (Ostatek).
Ale shrňme již výsledky dosavadních úvah
o kreslení v našich školách..
Je patrno, že nevyhovuje již dávno po
žadavkům paedagogův a umělců, by bylo ve
službách umění, ale trvá pořád pouhou zruč-
nosti, jenom technikou, kterou již ode
dávna řádnou měrou třeba obmeziti a živly
uměleckými oživiti. Proslulý Helmholtz.
nedávno veškerým světem učeným slavený
o svých sedmdesátých narozeninách vzpomína
ze svého mládí: »Měřictví chybělo jen jedno
pojednávaloť výhradně abstraktni tvary pro-
storové, a já měl přece velkou radost z plné
skutečnosti« — naše kreslení školní jest.
bohužel, ve službách tohoto bezradostného, ne-
dětského odtažitého měřietv íl
Učebně naše osnovy pro kreslení — vyjmou
měřický ornament, na všech stupních za-
stoupený — jeví veliké nedostatky, nedůsled
nosti a mezery. Kreslení věcí připouštějí šk
létům 1., 2, 5. a 8. a je to téměř napořád
kreslení dle náčrtů věcí hranatých — proč ne-
kresliti také obrysy těles oblých, obmezených
točnými rovinami, kterých v okolí žactva nad-
bytek se shledá? Návody ministerské připouštějí
kreslení suchých listů rostlinných — proč
nekrésliti také dle listův a květů živýc h
Mnohé z nich jsou tak jednoduché, že byje
dovedlo nakresliti i žactvo škol obecných
nerci-li měšťanských. Mnohé z nich
daji se umístiti i na přímé ose světlé v orna-
ment kytkový i na ose vodorovné v ornamen
lemový; na kříži neb hvězdě osové mohou se
složiti ve vzorky; na lodyze vlnité mohou na-
byti životnějších tvarů — zrovna tak, jak to
vidíme na našem ornamentu lido vém.
jehož jednoduché prvky ruce prostých žen če-
ských přirozeným vkusem skládají v ony ozdoby.
jež jsbu »očím pastva a duší vazbaza Že naše
žaetvo jest schopno týchž a podobných výkonů,
dokázalo v případech, kdy nad učitelem kreslení
nestál přísný inspektor neznalec, jenž lpí na
písmeně »schválených« osnov a na linifch
»schválených« předloh, nejednou nevkusných
nevhodných, ale kdy proztravý inspektor dosti
širokého rozhledu schvaloval, by v kreslení
jako v umění i učitel i žák volně vyvíjeli
všechny své sehopnosti, své nadání, svou indi-
vidualitu! Takové výjimky od utkvělé úřadní
šablony svědčí o tom, že žactvo naše rozhodně
schopno jest větších výkonů, než jaké s
mu po zastaralých předpisech ukládají. Také
slohu jazykovému se nedařilo, pokud na zděděné
šablony a úřadní předpisy se upínal — rozvil
se tam, kde mu byla dána volnostl
Je potřebí volnosti nejen ve věci, ale také
v technice kresleni, zejmena v užitl. i po-
vrhované barvy, v ministerském návodě tak
opuštěné a přece tak důležitě, že by měla býti
na každém stupni pěstována, aby smysl pro
barvu se vyvíjel a tříbil. Kterak to možno, vy
ložil zevrubně F. Polenský v poslední Hyn
kově »Ročence« (1900).
Také je potřebí větší volnost ostaviti v pro-
vádění stinování kreseb dle předmětů pla-
stických, aby se neobmezovalo jenom na těrko-
vání, jak takovou převahou se děje. Ale nauk
o stinu jest opouštěna tak, jako nauka o barvě
— jenom ve spisech Studničkových má se kni
zřetel. Jakého divu, že nedostává se již i ně-
kterým učitelům, kteří špatně stiňují kouli, tě
lesa pravidelná, jak dokazuje nejnovější c.k
knihoskladem vydané Měřictví, které dosavadní
učebnice ještě předstihlo v jich bezživotné ab-
straktnosti a duchaprázdnosti
V obou směrech musilo učitelstvo sáhnout
k svěpomoci, kterou školní úřad ani trpným
»schválením« nepodepřel, takže po školách jer
málo se rozšiřily nástěnné tabule pro stínován
od Adámka (1878) a pro barvy od Panýrka
Wildwalda (1895) a Kliky (1899).
Teprve uvolněním kreslení ohledem před
mětů i technik z nynějších utkvělých osno
a návodů může se státi kreslení prostřed
níkem vzdělávání uměleckého, novéh
to úkolu, jenž novodobé škole obecné se namit
a který v cizině již zdárným způsobem se řeší
Učení kreslení musí zase nastoupiti službu
umění, ve které původně stálo a již opustilo
musí se státi radostí žactvu a netrvati trýzní
aby v životě ho neopouštělo tak, jako na př
gymnasisté ze školy vystoupivší řečtinu opouštějí.
Kresleni nadále nesmí býti jen technikou, jake
je nyní, nesmí vycvičiti jen ruku a zrak, al
býti školou umění, tříbiti vkus pro tvary pří
rodní a výtvory umění.
Kreslení nesmí zůstati oborem dídakti
ckého materialismu, zvrhnouti se na
hromadné vyrábění stohů výkresů, při nichž
je více bezduché praktiky než myšlení, víee
práce učitelovy než vlastní práce žákovy. O výsled-
cích učby kreslení nesmi napořád rozhodovati,
jak mnoho a úplně čistých výkresůs
vyrobilo, nýbrž jak žák se naučil, dle sku
tečnosti věci a tvary načrtávati, kolik prvků
zdobivých si osvojil tak, že je může z pa-
měti kresliti, sdružovati a obměňo-
vati. Postup kreslení nebude se směti posu-
zovati podle množství plakátových výkresův,
pokrytých ozdobami takových rozměrů, jaké
v životě nikdy se nevyskýtají, ale podle ná-
črtků, motivův a jich samostatného zpracování
pravidlem v kreslicím »denníku«, výjimkou
na listech s užitím péra, barvy a štětce!
Pro plochý ornament musí státi se roz-
hodnými volné kombinace tvarů rostlinných —
nevylučujíc ani obrysy vhodných tvarů zvířecích
— jaké máme v našem ornamentu lidovém.
Ornament měřický buď odkázán do rýsován
měřického.
Pro tělesné zjevy musí se státi roz
hodnými kresby dle předmétů skuteč-
ných, těles laké točných, jednoduchých
kvitků, vhodných tvarů zvířecích, na př. ptáka.
motýle, ještérky a pod., a to kvítkův a motýlův
nejen v rovině rozestřených »vysušených«, ale
také kvítků s plochou k ose skloněnou, motýlo
v letu a podobně, tedy životnějších.
Z ornamentů plochých musí zmizeli s iti
čiverečkové a osové, vhodné jen pro mecha-
nické opakováni, reprodukci výkresů v témž
#7
alto_textblock
#7
neb větším aneb menším měřítku. Z učení
kreslení dle názoru musí zmizeti theore-
tické poučky, které svádějí k opravám
k sestrojování obrazců ke kreslení, nikoli dle
názoru, ale dle nauky, tak že posléze ani
předmět se nenazírá, ale obraz jeho sestrojuje.
Z kreslení toho musí zmizeti kresby modellu
drátovych, které hodí se sice k počátečným
výkladům vedle těles plných, když o kreslení
těchto žáci se byli před tím pokusili — ale
nikdy nemají předcházeti modellům plnýma
jichž »napodobení« vůbec nemá smyslu a jest
neslýchaným sebeklamem.
Vždyť vlastně dle těchto modellův kresliti
nelze: »Schválená« krychle na příklad již ze
vzdálenosti 9 metrů jeví se zkrácena na šířku
25 millimetrů; může žák-začátečník v tomto
miniaturním zjevu rozeznati délky a běhy dva-
nácti hran ? Jenom nevidomý učitel a nevidomý
školní inspektor mohou tvrditi, že 25 milli-
metrové obrázky tyto žáci řádně vidí a je
svou kresbou »zvětšují«! Jiní žáci sedí o
krychle v »předepsané« poloze průčelné tak
v pravo nebo v levo, že ji v průčelí rozhodně
nevidí, ale přece v této poloze ji — kresli
V příznivém případě vidí správně krychli tu
9—12 žáků, kteří se vystřídají s ostatními bě-
hem tři týdnů: za tuto dobu může průměrná
třída nakresliti drátový modell jediného tělesa
— jaká to nesmírná ztráta času (nchledíc ani
k tomu, že při tom podá »předepsaná« methoda
hromadného vyučování).
Nyní vlastní tělesa plná ustupují drátovým
tak, jako do nedávna vlastní, skutečně mapy
ustupovaly všelijakým »školním«, náčrtům, jež
také — zcela zbytečně — žádaly se od žákův.
až teprve mapy Schobrovy této didakticko- metho-
dické přemrštěnosti učinily konec!
V některých oborech učebných vracíse
ponenáhlu přemethodisované vyučování od svých
neživých schemat ke skute čným zjevům
v jazyce vyučovacím od mluvnické nauky
k živé řeči; od stereotypných šablonovitých
úkolů slohových k samostatným pracím žákov-
ským, v zeměpise od náčrtku »učitelova«
k opravdové mapě a odtud dále — n
vycházkách — ke skutečnému povrchu
zemskému; v přirodopise od přírodopisné sou-
stavy k životním společnostem: je potřebí.
by obrat tento zastihl. i naše kreslení a od geo-
metrických schemat a themat odvedl vyučování
ke skutečnosti, k přirodě a uměn
Dosti již toho prázdného školního methodi
sování, method, forem anorem jen »škol
ských«, svět volá naše školy k věcem, k ži
votu. A volání jeho nesmíme přeslechnouti
nemá-li naše vzdělání lidové veliké škody
utrpěti!
Stará pravdívá věta provádí se u nás s dě
lící čárkou na nepravém místě, zvrhla se
ve větu:
Pro školu — ne pro život učíme.
Je potřebí, opraviti ji ve smyslu původním
aby zase stala se všeobecnou zásadou:
Pro školu ne — pro ž ivot učmel
A netoliko zásadou, ale také s kutkem
#8
alto_textblock
#8
Zemská školni rada o vyučování na
obecných a měšťanských školách
v našem království.
#9
alto_textblock
#9
Zajímavou prací by bylo, srovnati inspekčn
zprávy c. k. okresních školních inspektorů všech
64 českých okresů: srovnavatel by se přesvědčil
že pokyny, názory a úsudky našich inspektorů
které jsou pro učitelstvo závazny, ani v hlav
ních zásadách paedagogickodidaktičkých nejsou
jednostejné, nýbrž vzájemně se kříží a potírají
Co jeden inspektor uznává a doporučuje, druhý
v sousedním okrese zakazuje a týž okres jed-
nou v tom, podruhé v onom směru tone, když
osoba inspektorova se změní. Jeden na př. chce
tomu, že ve větě: »Pes štěká« jest podmětem
slovo pes; běda učiteli, který by toho ne-
uznával! Druhý, že podmětem jest pes; z
chybu se učiteli vytkne, užije-li výrazu: »slovo
pes«. Inspektoři, kteří si byli důsledni v jednom
a druhém okresu v tom, že všude zkoušeli
činnost učitelovu dle téže věty, kterou dávali
dětem psáti: »Bíli psi stěkali na černé psyeo
snad již vymřeli.
Inspektorská neustálenost přináší žactvu
jen škody u vyučování, protože musíse
za nového inspektora odnaučovati mnohému, co
za předchozího bylo písmem svatým. Na učitel-
stvo tato nestejnost v »pokynech« inspektorů
druhdy nepůsobí příznivě. Známo, že prvni
snahou v praxi školní sešedivělého učitele při
každé změně inspektorově jest, vypátrati, »čeho
si nový pán inspektor přeje.« Přání pana
inspektora sdíli řídici se svými podřízenými
tak se dělá na celém okresu jenom to, »čehosi
pan inspektor přeje«. Nikdo neuvažuje, je-li to
správné či ne, přání stává se zákonem.
Každý inspektor svůj dohledací okre
»zvelebí«, některý tak, že dostává pokyn, aby
šel. Po několikaletém působení inspektorově
jest okres na vrcholu »zvelebování«; přijde n
týž okres nový inspektor, vše jest špatné a
začne »nové zvelebování« dle »pokynů« zcel
protichůdných.
Kořen toho zla vězí v tom, že sám nej-
vyšší orgán školní nezaujímá druhdy ani v nej-
důležitějších otázkách školní praxe určité h
a rozhodného stanoviska; následkem toh
jest, že zemským inspektorům podřízení okresní
inspektoři neshodují se ani v hlavních zásadách
při vyučování; odtud ty rozpory a neshody
jednotlivých okresích školních
#10
alto_textblock
#10
Názory c. k. zemské školní rady o vyučo
vání jednotlivým předmětům uveřejněny jsou v
Výroční zprávě pro šk. r. 1899—1900, z níž
stůjtež tu nejdůležitější.
Počneme osou veškerého vyučování t.j
jazykem vyučovacím, rozděleným v
vyučování názorné, čtení, mluvnici, pravopisa
slohová evičení. »Zpráva« doznává, že výměra
hodin, věnovaná jazyku vyučovacímu na horním
stupni, činí dosažení eíle vyučovacího možné
jen za dobré docházky školní; čítanky mělo
by býti pro veškeré vyučování jazyku mateř
skému náležitě užito; k tomu dodáváme, že
bylo by to možno jen tehdy, kdyby čítanka
měla lepší články než dosud, psaně důsledněj
ším pravopisem než dosud, kde v jedinén
článku totéž slovo je až trojím, nestejným způ
sobem psáno.
#11
alto_textblock
#11
Vyučování názorné »Zprávae
celkem chválí; vytýká, že nemá se na dolním
stupni školy obecné probírati jako jakési vy
učování realiím, nýbrž má zprostředkované ná-
zory ve správné představy zhustiti a povzbuditi
ke cvičením v mluvení a v řeči.
Výsledek ve čteni byl většinou uspoko
jivý. »Zpráva« vytýká, že vypravování čtených
článků nebylo vždy uspokojivé; naproti této
výtce dlužno namítnouti, že mnohé články v
našich čítánkách jsou vzory toho, jak články
pro děti psány býti nemají: jsou nezáživné.
těžké obsahem i formou. Při memorování bá-
sním přáli bychom si uvedeno, že učiteli je
dovoleno užiti k memorování i básní v čítance
neobsažených, protože mnozí inspektoři to za-
kazují, a výběr básní v čítánkách není ve všem
zdařilým.
M luvnici bylo učeno methodicky
správně. »Zpráva« žádá, aby žáci při rozboru
větném byli naváděni k tomu, aby sami činili
otázky a udávali při rozčleňování slov jednotlivá
určení bez stálého zasahování a pomáhán
učitelova.
Vyučování pravopis u dosud nevyhovuje
často zmaří se mnoho času nacvičováním pra
videl, proti nimž se buď vůbec nebo jen málc
chybuje. »Zpráva« doporučuje učitelstvu zalo
žení seznamů stále se opakujících mluvnickýeh
chyb a pravopisných poklesků.
Ve vyučování slohu touží mnozí po r
formě dosavádních cvičení slohových; kdo by
však hledal ve »Zprávě«, v této časové a důle-
žité otázce nějakého určitého stanoviska, hledao
by marně. »Zpráva« suše uvádí, že » všichni
řádní učitelé vystříhali se toho, aby cvi
čení slohová ještě na horním stupni dle vět
slov ustanovili a pak rovněž dle vět a slov dá-
vali žákem na tabuli napisovati a ostatními žáky
do sešitů opisovati.« Slohová cvičení nemaj
býti tudíž jednostejná, nýbrž žáci mají býti na-
váděni, aby myšlenku v nejrozmanitějších for
mách vyjadřovali.
Jako vymoženost uvádí se ve »Zprávě«,ž
na základě vynesení c. k. ministerstva ze dne
5. června 1900 č. 11.321 může c. k. zemská
rada školní na měšťanských školách, jež za to
zažádají, snížiti počet písemných úkolů z jazyka
vyučovacího a z počtů na 2 úkoly měsíčně
(1 domácí a 1 školní).
Počtům vyučovalo se velmi uspokojivě,
při řešení praktických příkladů žádá »Zpráva«
hbitosti a stručnosti. Aby se připravovalo poroz-
umění pro prostorové veličiny a poměry, budiž
každý výpočet, kde to možno, prováděn dle
skutečného měření, uznává tudiž »Zpráva« vy-
počítávání skutečných ploch a těles mě-
řiekých.
Psaní učilo se dobře i velmi dobře, do-
poručuje se v 1. škol. roce nahrazení břidli-
cové tabulky a břidlicového pisátka papírem
pérem; překážkou jsou přeplněné učebny, ne-
vhodné psací náčini a školní nářadí. »Zpráva«
doporučuje methodicky upravený výběr slov
vět, shodný s ostatními předměty učebnými
Reáliím vyučovalo se s láskou,a
s výsledkem velice různým. V zeměpis
dospělo se dle »Zprávy« k značným výsledkům
vytýká se, že žáci nebyli náležitě poučeni
pojmech km, km.“ a o poměru nástěnné a při-
ruční mapy ke skutečnosti, také porozumění
mapy musí býti horlivěji naváděno, k čemu
hodí se nejlépe mapy plastické, jež pro drahotu
vyskytují se ve školách jen ojediněle. Probírání
dějepisného učení bylo toliko z část
uspokojivé. Znalostí minulosti má se zprostřed
kovati porozumění pro přítomnost, toť úkolem
dějepisu ve škole obecné; žáci mají býti dle
»Zprávy« seznámeni toliko s nejdůležitějším
událostmi z dějin kulturních a politických, jež
zvláště souvisejí s dějinami vlasti. Příčinou ne
zdaru ve vyučování dějepisném jsou dle zkuše
nosti učitelů namnoze měsíční podrobné rozvrhy
učiva. V mnohých okresech byly tyto podrobné
rozvrhy učiva dějepisného jednoduše vypracovány
tím způsobem, že dějepisné články v čítankách
byly rozděleny na 10 měsíců, co nebylo v čí-
tance, do osnovy se nedostalo, a tak se stává.
že čeští žáci o nejdůležitějších událostech svého
národa se nedovědí nic, protože to není v čí-
tance! V tom musí se státi náprava; další pří-
činou neúspěchu jsou dějepisné články v našich
čítankách, veliká slabina čítanek; mnohé z nich
jsou odstrašujícím toho přikladem, jak dějepisné
články pro děti psány býti nemají; i zde jest
třeba důkladné opravy; potom i výsledek
bude jiný
Výsledky vyučovací v příro dopi su
jsou velmi uspokojivé. »Zpráva« s pochvalou
uvádí, že s mládeží byly četné vycházky do
přírody podnikány; značnou podporou vyučo-
vání přírodopisu byly školní zahrady, jichž bylo
2697 při českých školách; žactvo poučováno
v nich o ovocnictví, květinářství, zelinářství.
včelařství, chmelařství a vinařství. V příro-
dozpytě dosáhlo se celkem uspokojivého vý-
sledku, děti mají se naučiti přírodu pozorovat
a rozuměti zjevům přírodním.
Kreslení učí se s výsledkem velm
uspokojivým, nemístno jest užívati při kreslen
od ruky pravíika a měřílka. Jak patrno, mlní
se tu napořád ono staré kreslení.
Zpěvu dařilo se na horním stupni, kde
ke zpěvu dle sluchu přidružují se theoretická
poučení a konají se cvičení ve zpěvu jednotli-
vém. »Zpráva« s pochvalou uvádí, že v někte-
rých okresích zpívaly se písně národní na
věech školách pravidlem; čelí se tím úpadku
zpěvu lidového. Písním národním a lidovým vě-
novala se pilná pozornost.
Tělocviku dařilo se na školách s kry
tými tělocvičnami; hrám dostalo se povšimnutl.
zvláště tam, kde obce opatřily zvláštní hřiště
U vyučování ženským ručním pra-
cím jevil se zdárný prospěch. »Zpráva« uvádí.
že na mnohých českých školách (proč ne
všech ?) přihledalo se k ozdobným tvarům če-
ského i moravského vyšívání; vytýká se, že na
mnohých školách nebylo vyučováno hromadně
a že učení oživeno (?) výkresy na tabuli.
O nepovinných předmětech
učebných uvádí »Zpráva«, že němčině
učilo se na 469 obecných a 243 měšťanských
školách českých, češtině na 117 obecných
a měšťanských školách německých. Ja zy ku
anglickému učilo se pouze na německých
měšťanských školách v Jablonci a v Karlových
Varech. Hře na housle vyučovalo se na
61 českých a 24 německých školách měšťan-
#12
alto_textblock
#12
ských; výsledek byl slabší tam, kde v jednom
oddělení bylo mnoho žáků. Těsnopisu uč
se pouze na 4 měšťanských školách německých
s výsledkem uspokojivým. Ručním prací
chlapeckým učilo se na 24 českých a 16
školách německých. »Zpráva« kojí se nadějí
že toto vyučování (práce ve dřevě, lepenkářství.
modellování) dojde rozšíření, jehož právem za-
sluhuje pro velikou paedagogickou cenu a pr
svůj hospodářský význam. Regim.
Dodatek k minulé Hlídce z 21. t. m. Spis
Lelka-Petráka o nově melhodě čtení psaní vydán
v komisi knihkupectví J. Paška v Jičíně.
a
Učitelská jednota v Nepomuku koná
dne 4. května členskou schůzi v V. tř. obec. dívč
školy v Nepomuku o 2. hodině odpolední s tímt
pořadem: 1. Formalie. 2. Zpráva delegáta. 3. Návrhy
»Ú. S.«. 4. Volné.
#13
alto_textblock
#13
Pánům členům
Pražského obchodního gremia.
#14
alto_textblock
#14
Již po více let poskytuje se za letních měsíců po-
mocníkům v celé řadě obchodů celodenní klid nedělní
Dokázalo se, že tato úleva nepůsobila nikterak rušivě
na výkony obchodní živnosti, ano, že zvětšená doba
odpočinku oběma stranám, jak chéfům tak i pomoc-
níkům, v té míře prospěla, že se to, co ubylo na době
pracovní, zvýšeným vzpružením sil vyrovnalo.
Vzhledem k tomu obrací se podepsané předsta-
venstvo na veškeré ony pány členy Pražského obchod-
ního gremia, kteří ve svých závodech až dosud úplný
nedělní klid za letních měsíců nezavedlí, a doporuču-
jeme jim, aby též svým pomocníkům, pokud tomu po-
vaha obchodu dovoluje, laskavě v době od května do
září každou neděli jako den úplného klidu vyhradili.
Pání členové gremia přicházejí ještě té doby svým po-
mocníkům tímto uznané cenným způsobem vstříc, če-
hož více zapotřebí nebude, když jednou, což asi oče-
kávati lze, z příčlny téže zákonitá ustanovení se
uskuteční
10235
Podepsané představenstvo očekává zcela jistě, že
toto se stanoviska humanity žádoucí zařízení celn-
denního klidu v letních měsících pokud možná vše-
obecné zavedeno a dodržováno bude.
V PRAZE, dne 26. dubna 1901.
#15
alto_textblock
#15
(Zasláno.)
České veřejnosti.
Šest roků trvá již ve Vídni »Český spolek pro
opatřování služeh« a veliká, výdatná jest práce, kterou
ve prospěch české věci vykonal. Dosud ovšem musii
se omezili pouze na »odbor pro učně«, ač má dl
stanov svých právo ke všeobecnému zprostředkování
služeb a práce vůbec. Jen nedostatek finančních pro-
středků zaviňuje tuto smutnou skutečnost, že není
spolku možno za nynějších poměrů přikročiti k za-
řízení odborů jiných. Po celou řadu let uvádíme stále
českoslovanské veřejnosti na paměť, jak ohromná
škoda vzniká tím celému národu, že postrádáme v
Vídní řádně organisovaného ústavu pro zprostředko-
vání všech druhů práce a služby. Uvedeme příklad
Převážná většína veškerých služebných děvčat ve
Vídni jest českého původu; přijde-li děvče takové do
Vídně, aby si zde službu našlo, nezbývá jí nic jiného
než obrátiti se na rozličné ústavy soukromé anel
na pokoutní dohazovače, kde po většině notně musí
za misto platiti a mimo to rozličné poznámky a
úsměšky na národní svůj původ si dát libití. A po-
dobně, nejli hůře, daří se všem ostatním službu neb
práci hledajícím našim rodákům. Přirozeně napadne
každému myšlenka, zda zapotřebí jest podobných
nešvarů, když máme ve Vídni spolek, který má sice
právo k zařízení ústavu zprostředkovacího, avšak pro
nedostatek peněz nemůže přikročiti k skutečnění
svého práva. Najmutí místností, pracovní síly, tisko-
pisy, výdatná inserce a vše další vyžadují hned z po-
čátku většího kapitálu; že by později takovýto český
ústav ve Vídni vzkvétal a se velice rozšířil, o tom
naprosto není pochyby. A proto poznovu volám
každého ku pomoci, byť byla tato sebe menší. Známo
nám sice, že veřejnost česká dosti jest oblížena roz-
ličnými národními daněmi, sbírkami a pod., oprot
však tak ohromné důležitosti shora naznačeného
cíle doufáme pevně, že nebudeme oslyšení se svou
prosbou. Přispěj každý buď přistoupením za člen
aneb dobrovolným dárkem! Adresa zní: »Český
spolek pro opatřování služeb« ve Vídní, IX. okres.
Pramergasse 12.
#16
alto_textblock
#16
Představenstvo Pražského obchodního gremia.
#17
alto_textblock
#17
Elegant. stro
již za 20a
korun!
U jednotli-
vých strojů
proti loňsku
více než
70 korun
levnějií
#18
alto_textblock
#18
Kolo zbrojovky
#19
alto_textblock
#19
vyznamenává se nejen znam. techn. zpracováním
velikou nosností a lehkým chodem, nýbrž letosi
lácí. — Hlavní sklade
#20
alto_textblock
#20
Ladislav Švestka v Praze, Václavské nám., 53.
799
Cenník kol i potřeb zdarma.
#21
alto_textblock
#21
Léčebný a vodoléčebný ústav
#22
alto_textblock
#22
základě nejnodernější hydrochierapie dle prot.
Winternitze
#23
alto_textblock
#23
na
#24
alto_textblock
#24
v Brandýse n. Orl. v Čechách.
Stanice společnosti státní dráhy mezi Brnem a
Prahou. Nově vystavený, největším pohodlím a vším
moderním zdravotním zařízením opatřený ústav. Zdravá
poloha ve velkém parku. Rozkošné na lesy a ozon
bohaté okolí. Veškerá hydrotherapie, masáž, lé-
čivý tělocvik, elektrické a léčby dletaetické. L-
čení ženských nemocí, chorob výměnou látek způ-
sobených (bledniěka, dna, hostec atd.), nemocí
čivních atd., fysikálními léčebnými methodami.
Započeti sezony 15. května. Lékař. řiditel?
dr. Maximilian Perl, v zimě ve Vídni, I., Mar. Aurelstr., 10-
Prospekty a vysvětlivky zasílá zdarma správa lázní.
9525
#25
alto_textblock
#25
Členové spolku jsou:
a) Zakládající, kteří k účelům spolku nej-
méně 100 K věnují (buď najednou aneb v pěti
ročních lhůtách po 20 K).
b) Přispívající, kteří platí ročně nej
méně 4 K.
c) Činní, kteří platí ročně příspěvek 2 K.
#26
alto_textblock
#26
Výbor.
#27
alto_textblock
#27
Tylové story
od zl. 4.—.
#28
alto_textblock
#28
Prof. Cervella
a k tomu nutný
azol inhalaění přistroj „Salun g
vyzkoušený v tu- i cizozemských nemocenských ústa-
vech jest ve všech větších lékár. tu- i cizozem, jen na lé-
kař. naříz. k dostání. Prosp. a vysvětl. zdarma a frank
zasilá generální zastupitelství pro Rakousko: Stará
c. k. polní lékár, ve Vídni, I., Stefansplate.
8001
#29
alto_textblock
#29
Point-laces story
od zl. 12.—
Krajkové záclony
od zl. 2.50.
Brise Bise
a jiné novotiny.
Vitráže
a postelní přikrývky
doporučuje vo velíkén výběrn
pařížský sklad s krajkami
#30
alto_textblock
#30
805
#31
alto_textblock
#31
acadní barvy
#32
alto_textblock
#32
povětrnosti vzdorně, k nátěru domů v 40 různých
vzorcích, ve vápně rozpustné, olejovému nátěru
rovné, 1 kilo od 16 kr. výše. Vzorníky a návod
k upotřebení zdarma a franko. Karel Kron-
steiner ve Vidni, IlI. Hauptstrasse čislo 120.
#33
alto_textblock
#33
Ceoocheo
nejtepst šampaniské
#34
alto_textblock
#34
Listy z cest.
#35
alto_textblock
#35
Dilu II. svazek a.
#36
alto_textblock
#36
N. J. KOHi
#37
alto_textblock
#37
dnes vyšel!
Napsal Henryk Sienkiewioz. S povolením
spisovatele přeložil J. J. Langner
#38
alto_textblock
#38
v Praze, Na příkopě, 3.
#39
alto_textblock
#39
80 stran za 72h
K dostání v každém knihkupectví, zvláště
v nakladatelství
10278
#40
alto_textblock
#40
0272
#41
alto_textblock
#41
Parní v
#42
alto_textblock
#42
Hejda a Tuček
v Praze, Karlovo nám. č. 26.
Račte žádati naše seznamy.
#43
alto_textblock
#43
rave
#44
alto_textblock
#44
vRo
#46
alto_textblock
#46
prof. Petráka
#47
alto_textblock
#47
se 40koňským parním strojem a 30koňskou vodní
silou, nově zařízený, ve větším průmyslovém městě na
Moravě se lacino prodá.
10193
Písemné nabídky se značkou „P. Ml. 30“ do
administrace tohoto listu.
#48
alto_textblock
#48
Nová methoda
#49
alto_textblock
#49
základní učby psani a čteni a nová jeho
#50
alto_textblock
#50
Videňska bursa.
#51
alto_textblock
#51
orvničítanka
#52
alto_textblock
#52
Kdo chce nynějšího velkého stoupání
kursů s omezeným risikem využitkovati
tomu doporučují zakoupení
1028
#53
alto_textblock
#53
Z pozůstalých rukopisů antorových a dle svých vlast
ních zkušenosti sestavil a vydal
#54
alto_textblock
#54
emnil.
#55
alto_textblock
#55
JOSEF LELEK
#56
alto_textblock
#56
Kdo zaplatí dle dole uvedeného cenníku
premii, nemá dále pražádného risika, ne-
musí složiti žádné úhrady a může na prémi
tuto vícekrát koupiti neb prodati.
Cenník premie na 25 kusů akcií
Rak. úvěr na konec května K 150, června K 200
státní dráhy „ . „ 150, „ „ 200
al pinek
„ „ „ 225, „ „ 30
Bursovní zakázky se co nejkulantněji
provedou v bankovním a komisionár-
ském závodě
#57
alto_textblock
#57
Cena 1 K 50 h, poštou 1 K 60h
K dostání u všech knihkupoů
Přímé objednávky vyřizuje
#58
alto_textblock
#58
Jan Pašek,
knihkupec a nakladatel v Jičíně
#59
alto_textblock
#59
1016s
#60
alto_textblock
#60
Přátelé zvířatl
Žádejte zdarma na ukázku velký illustrovaný od-
borný časopis
#61
alto_textblock
#61
Adolfa Reinera
v Praze, Na příkopě č. 6.
#62
alto_textblock
#62
Telefon č. 1487.
#63
alto_textblock
#63
Trvání firmy od r. 1878
#64
alto_textblock
#64
„Svět ZvIřat,
#65
alto_textblock
#65
vycházející každých čtrnácte dnů
#66
alto_textblock
#66
7945
#67
alto_textblock
#67
v Praze (Klamovka).
#68
alto_textblock
#68
Společník,
#69
alto_textblock
#69
Celoroční předplatné pouze 3 zl. oe
#70
alto_textblock
#70
asi se 30.000 K k rozšíření obchodu, parního a vod-
ního mlýna, nově zařízeného, ve větším průmyslovém
městě na Moravě, který se může osobné obchodu
#71
alto_textblock
#71
Průtržní pás
#72
alto_textblock
#72
zúčastniti,
#73
alto_textblock
#73
nejlepší soustavy, pro každý případ, má na
skladě Frant. Haas, bandažista v Praze
1025
Panská ulice č. 6.
#74
alto_textblock
#74
se hledá.
Písemné dotazy pod šifrou „Společník L..“
do administrace tohioto listu.
#75
alto_textblock
#75
10192