#1
alto_textblock
#1
Denní zpravy.
#2
alto_textblock
#2
V úterním odpoledním čísle počneme
uveřejňovati v románové příloze »Národních
Listů« nový román a sice dílo proslulého
romanopisce anglického R. Savagea
#3
alto_textblock
#3
„Čarodějka“.
#4
alto_textblock
#4
Román líčí napínavý konflikt manželsk
a milostný zároveň. Zapas mezi manželkou
a milenkou, jež kouzlem svého pohlaví oča-
ruje nejsilnější karaktery a na druhé strane
žaly a tužby čisté lásky, setkávající se s pře
kážkami téměř nepřekonatelnými, opředeny
jsou celou řadou udalostí jiných, napjeti
čtenáře ještě více stupňujících.
Děj románu vychází z bankovních kruhů
amerických: a jsme střídavě potom svědky
bankovního krachu, zločinných pletek spe-
kulantův, nástrah sportsmanův, nehody na
moři, vzrušujících scén v salonech neodola-
telné čarodějky a živý děj, rychle se vyví-
jející, přenaší nás na loď podloudnickou a
rozvíjí před námi i obraz boje pobřežního.
Účastníme se i revoluce s překvapujícím
obraty jejími, obléhaní hlavního města, ve
liké bitvy, jejíž napínavý průběh končí origi
nálním soubojem v romantické scenerii lesní
Spějeme s hrdiny romanu do oslňující Paříže
i na břeby Nilu, marně hledajíce rozřešen
velenapínavé zápletky, až konečně na posled
ních strankách knihy skyta nam je bystr
soudce po vzrušujícím řízení soudním. Jsme
přesvědčeni, že zavděčíme se románem tím.
plným zapletek napínavých a scén dojem-
ných a vzrušujících zároveň čtenařstvu svemu
a zvlaště také čtenářkam našim. Psano jest
dílo toto při veškeré napínavosti své slohem
literárně dokonalým a uhlazeným.
#5
alto_textblock
#5
— »Říšský svazek německo-rakouských
poštovních úřadníků« (»Reichsbund der deutsch-
čsterreichischen Postbeamten«) obrací se nesty-
datými, žebravými připisy na českél peněžní
ústavy, aby se staly zakládajícími členy řeče-
ného bundu. Přípisy tyto zavánějí nejimperti-
nentnějším německým nacionalismem. Bund stojí
pod protektorátem J. Ex. německého ministra
krajana a žadatelé o české peníze pro jeho
účely se tím ve svých žádostech výslovně
chlubí, dodávajíce, že účelem jeho jest brániti
poslovaňování c. k. úřadníků zvlášť poštovních,
jakož i jmenování českých úřadníků na »čelná
místa« v úřadech. »Aby těmto vytčeným cílům
zvláště v ohledu nacionálním vyhověti a vedle
hospodářských zřetelů také jakožto nacionální
obranný spolek vystupovati mohl, uvítal by
Bund co nejradostněji a nejsrdečněji, kdyby
váženou spořitelnu mohl počítati mezi své za-
kládající členy a hledí vstříc laskavé zprávě«. Tak
konči suplika německých »postofficiantů, post-
meistrů a postasistentů, kteří vykopávají z vlaků
c. k. poštovní vaky opatřené českými vazovkami
a neostýchají se navrtávati pokladny českých
spořitelen. Jak se mají zachovati české finanční
ústavy netřeba jim ani zvláště vykládati.
— K odročení sanace ministerstva sdě-
luje se »Pr. Tgblttu.«, že otazky, zdali češt
ministři kabinet opustí či ne, zdali parlament
bude ku práci schopen, aneb s české strany
obstruován byly odloženy, ježto bar. Beck teprve
bezprostředně před zahájením říšské rady hodla
zahájiti jednání se stranami. Ministři dr. Fledler
a Prášek nevystoupí z úřadu ani během na-
stávajících týdnů, což prý jest znamením, že
bezprostřední přerušení poměru mezi Čechy a
vládou nenastává. Demise českých ministrů zů-
stanou prozatím nevyřízeny a teprve před sa-
mým sestoupením poslanecké sněmovny bude
prý rozhodnuto, vystoupí-hi z kabmnetu aneb
budou-li nahraženi dvěma zástupcn českých stran,
anebo zdali češti poslanci zůstanou na příště ve
vládě nezastoupení. »Ačkoli ministr, demisi po-
davší — dí »P. T.« — nemůže míti příméno
vlivu na lhůtu, ve kteréž k vyřízení jeho žá-
dosti za propuštěnou dojíti má, přece nemůže
býti nejmenší pochyby, že kdyby dr. Fiedler a
Prášek byli chtěli ihned opustiti vládu Beckovu,
nebyla by žádná překážka, která by stála za
řeč, zdržela splnění jich přání.« Nezmýlí prý
se tedy, kdo soudí, že východiště bar. Becka,
řešiti částečnou ministerskou krisi teprve ve
dvou až třech týdnech, nebylo nastoupeno bez
souhlasu obou českých ministrů. List soudí dále,
že toto zbahnění ministerské kriselbylo uzavřeno
za souhlasu českých stran a že směřuje nepo-
chybně k tomu, aby k »bombasticky ohlášenému vy-
stoupení obou ministrů česk. stran vůbec nedošlo.«
#6
alto_textblock
#6
Podle téhož listu ujištěni byli němečt
poslanci s největší rozhodno stí,
že nebudou Čechům poskytnuty
žádné národníkoncese za odvo-
lání demise českých ministrů, ve-
škeré zprávy o tom prohlášeny za naprosto ne-
správné. Tato okolnost posílila prý německé
poslance v přesvědčení, že česká krise nemůže
býti žádným důvodem k tomu, aby němečtí
ministři napodobili krok ministrů českých, což
prý asi bylo tajným přáním českých frondeurů
Němci prý nehodlají přispěti na pomoc isolo-
vané české krisi. Němci oznámí prý své pod-
mínky před zahájením říšské rady, neboť každé
stížení situace se strany německé vypadalo by
jako připojení se k demisi českých ministrů,
kdežto každé zdání, jakoby se česká krise mu-
sela dotýkati všech parlamentních kruhů, za
všech podmínek musí býti zamezeno.
— Včerejší tajnou poradu německých
pohlavárů ve Vídni, o níž jest řeč také v naší
ranní depeši, zpráva »Bohemie« potvrzuje, to-
liko s tím rozdílem, že porada nekonala se
v bytě ministra Pradea, nýbrž u Chiariho, kromě
tohoto zúčastnili se tajné schůzky poslanci Syl-
vester, Damm, Steinwender, Schreiner, Pergelt
Pacher. Hermanszky, kníže Auersperg, Hoff-
mann-Wellenhof a Luksch. Podnětem porady
byl referát poslance Chiariho o jeho odpoledním
jednání s předsedou ministerstva a rozhovor
točil se kolem demise obou českých ministrů.
»Bohemia« sama ujišťuje, že tyto porady ně-
meckých vůdců dějí se za nejúzkostlivějšího
tajemnůstkářství, že prohlašovány jsou za přísně
důvěrné a ryze informativní. To všechno na-
svědčovalo by skutečně snaze německé, před
stírati svrchovanou lhostejnost vůči krisi českých
ministrů.
— Protest německých průmyslníků proti
vládní zemské reformě volební přinášejí dnešn
německé orgány. Německé spolky průmyslnicko
a odbory Bundu rakouských průmyslníků
v Čechách sdělují totiž, že podaly vládě pa-
mětní spis, v němž dovozují nutnost zájmového
zastoupení na zemských sněmech nejen z důvodů
poplatnosti, nýbrž i proto, že počet příslušníků
průmyslu předstihl počet příslušníků zeměděl-
ských. Průmysl musí býti na sněmu aspoň tak
zastoupen jako dělnictvo ze zastoupení dosud
vyloučené. Vládní reformu volební nazývají prů-
myslníci affrontem proti průmyslu.
— Dva názory o bumlu. Jak již sděleno
pohříchu však konfiskováno, prohlásil místo-
držitel vůči starostovi král. hl. města Prahy, že
buml pražských buršáků jest za stara vžitým
zřízením, policejní ředitel však naproti buršům,
kteří přišli jej ujistit, že za žádnou cenu o
bumlu neupustí, prohlásil, že bumi je pojem
nejasný, právnicky nestanovený a že tudíž nelze
mluviti o nějakém právu na buml. Veřejnost
jest svrchované napjata očekáváním, který ná-
zor nabude praktického významu. Pamětihodno
jest, že t. zv. liberální buršácké spolky osobují
si právo udíleti dovolení k nošení odznaků ku-
lerových, neboť vytloukají katolické buršáky
z koleje i z bumlu. Kam narostly německé
stromy a rohy, vysvítá z dnešního »Pragen
Tagblattu«, který mluví o »přefalšo ván
Prahy na české město«. To stačí!
— Germanisace u stálních úřadů, ze-
jména u drah, jest programem manifestační
schůze, kterou svolává rada král. města Loun
na den 25. t. m. (neděle) do sálu Sokolovny
v Lounech. Rozhovoru o této nejpalčlivějšl
otázce naší zúčastní se pp. zemští a říšátí po-
slanci dr. Baxa, Bergmann, Buřival, dr.
Koerner, Kratochvíl a inž. Neumann. Ježto
tento krok městské rady u občanstva bez roz-
dílů stran se souhlasem se potkává, lze se na-
díti neobyčejné účasti, tím více; že tato otázka
pro celý národ akutní, má zvýšenou důležitost
pro náš český sever. kde král. město Louny
jest přední naší stráží na jazykovém rozhraní.
— Osobní z Moravy. Náměstky statního zástupce
jmenovám byli adjunkti JUDře. Ant. Glos v Nov
Jičině pro Olomouc a Viktor Suchanek v Brně
pro Nový Jičín, odkud přeložen byl náměstek dr. L.
Meitner do Olomonc-
— O potřebě jednotného plánu Velké Prahy před-
nášel v nověm sále Ústředního spolku českých žen
minulé úterý pan arch. Štěrba. Byla to první ukázka
z velkého a zvlášť pro naše ženy důležitého a zají-
mavého cyklu přednášek o úpravě a reformě
bydlení, pro nějž získána řada odborníků a jehož
některé partie budou provázeny i demonstracemi no-
vých plánů a promítanými obrazy. Pan přednášející
promluvil asi v tento smysl: Naše doba zabývá se
intensivně stálým zlepšováním ve všech směrech, to-
tiž zlepšováním, pokud se tak jeví v úmyslech pod-
nikajícího je lidstva; avšak u výsledcích zvrhuje se
snaha tato často v pravý opak. O důležitou složku
blahobytu, jako jest bydlení, nedostatečně je po-
#7
alto_textblock
#7
staráno. Moderní měšťák cítí takřka nemocnou touhu
po přírodě, k níž hledí se aspoň bydlením co nejvíce
přiblížiti, když svým povoláním většinu doby od ni
je odlučován. Celé spolky povstávají k získání krás-
ného a zdravého bydlení moderního, mají však nyní
již úkol velice stížený, protože okolí měst už je po
většině zkaženo, zpustošeno. Otcové naši a dávnější
předkové vůbec lépe se o věc starali, měli vždy zření
k poměrům sousedstva svého. Za starých zřízení
bylo čirou nemožností kazit pobyt sousedu zřízením
závodu obtížného a nezdravého, jako se děje ted.
Druhdy byla Praha obklopena na všech stranách
krásnými sady a zahradami, nepočítajíc šlechtické
i měšťanské velké zahrady uvnitř. Dnes už jen jména
vil a jednotlivých usedlostí na ten milý stav upo-
mínají. Řečník uvádí četné příklady. Co nyní zbývá,
je už jen několik malých oas, zanechaných spekulací,
jinak co dědové založili, zničil za krátko egoismus.
I samy velké representace (zemský výbor, obce) za-
cházely s tímto dědictvím špatně a zacházejí až po-
savad. Odstrašující příklad skýtají Král. Obora a Raj-
ská zahrada. U jedné centrála elektriky a čistící to-
várna na fekalie, u druhé hlavní plynárna. Kde měl
moderní rozvoj ruku úplně volnou, tam řádil nejvíce.
Na Maninách jsou ohromné továrny, školy, opatrov-
ny, činžáky s úzounkými dvorky, s ohromnými zdmi
v jedné skupině nejhroznějšího neladu. Daleko v po-
lích zcela osaměle objevují se na všech stranách Pra-
hy třípatrové činžáky — jako volavky pro své ná-
sledovníky; cena půdy tím se abnormálně zvedá;
tak že následkem toho nezbývá půda levnější na
zahrady a plochy nezastavené. Ba staví se domy
i celé ulice — s klosety, ale bez kanalisace. Jak
hrozné výdaje připravují se tím Praze budoucí. První
obětí spekulačního ruchu jsou zahrady v okolí Prahy.
I na průmysl má to vliv neblahý, poněvadž násled-
kem drahoty půdy továrny se staví neracionálně;
nehygienicky, aby co nejvíce místem se šetřilo. I to-
várny na výbušné látky jsou v samém sousedství
domů hustě obydlených. Mnoho zavinil v té věci
předpis regulačního zákona z r. 1893. Od nového
návrhu zákona stavebního čeká se v té věci jakási
náprava, bohužel, zákon ten již příliš dlouho nachází
se na cestě a nemůže se dostat do života. Nynější
sněm má jiné zaměstnání. Bohužel, nebude mít ani
zákon ten již působení zpětné. Žádoucí zákon nesmí
ublížit oprávněným nárokům, musí vyhovovat potře-
bám a nesmí ničit, co dobrého a pěkného ještě zbylo.
Je třeba upustit od nerozumného regulování, od tvo-
ření za každou cenu nových stavebních míst. Je nut-
no určit okruhy zastavení dle dovolené hustoty, náš
zákon však má jednu míru pro všecky. Podrobnosti
rozpravy náležejí ovšem do shromáždění odkorného.
Dámy však, jakožto element, zaujatý pro vše krásné,
zaujatý seriosně, vytrvalý ve snahách svých až do
konečných výsledků, mají v příčině žádoucích oprav
veliký úkol, neboť ženy právě pociťují ze všeho oby-
vatelstva nejvíce potřebu zdravého a pěkného bytul.
Závěť šlechetného podivina. Ze Soběslavi se
sděluje: V těchto dnech byl zde pohřben 83letý soud-
ní adjunkt v. v. pan Řeřicha, který značné své jmění
odkázal k dobročinným účelům. Veškeré zdejší spal-
ky obdržely po 200 K, chudí studenti učitelského
ústavu 1000 K, kuchařka jeho 2000 K a pak každéníu,
koho znal a kdo byl chud, odkázal po 100—200 K.
Jeho bývalá posluhovačka, která již léta u něho za-
městnána nebyla, obdržela 80 K. Nejšlechetnější jest
ustanovení v závěti, že každému dráteníkovi, který
v době od sv. Václava až do sv. Matěje půjde Sobě-
slaví, má býti vyplaceno 10 K z obnosu, který šlel
chetný podivín k tomuto účelu zvláště odkázal.
— Nepřistojnost v kanceláři hlavní zemské po-
kladny. Píše se nám z obecenstva: Upozorňuji na
hrubou nepřístojnost, které jest toho času vysazeno
obecenstvo i úřadnictvo v hlavní zemské po-
kladně. Erár provádí v tamních kancelářích adap-
tace v úřadních hodinách (!) nad hlavami obecenstva
a úřadníků tak bezohledným způsobem, že jest tím
ohrožena i tělesná integrita lidí, kteří sem za svým
povoláním přicházejí. Vchod ke hlavní zemské po-
kladně jest zatarasen zednickým náčiním všeho
druhu a lze mluviti o štěstí, když člověk z těchto
nebezpečných místností se zdravou kůží vyvázne,
Byl jsem dnes sám v nebezpečí vážného úrazuv
těchto vlídných kancelářích. Seděl jsem v sáleu
pokladen a čekal za vyřízení své záležitosti. Najed-
nou se ke mně, nic netušícímu, přiblížil úřadní sluha,
který při adaptacích patrně také v přenesené činno-
sti působí a strhl se stěny nade mnou visící masivní
věšák na šaty tak obratně, že mně jeden konec vě-
šáku narazil se vší prudkostí do hlavy. Taková by-
rokratická nešetrnost vůči obecenstvu se musí dů-
razně zakřiknouti. Proč neprovádějí se adaptace
mimo úřadní hodiny, nelze uhodnouti. Či čeká pan
ředitel c. k. zemské pokladny, až jemu samému
spadne při psaní nějaká c. k. cihla na hlavu ? Pak
bude snad tak pozdě, že si nebade moci ani přečísti
88 335. a 431. tr. zák. jednající o přestupcích proti
tělesné bezpečnosti.
— Německé štvanice proti české meušině v Úst
nad Lab. Z Ústí n. Lab. (Pův. zpráva.) Jak jsme
již stručně sdělili, podařilo se štváčskému plátku zdej-
šímu »Aussiger Tagblattu« přiměti německou luzu
opět k surovému násilí na české menšině. V úterý
večer přitáhl zástup asi 50 německých zuřivců z trži-
ště k České besedě do Teplické třídy, kde za pu-
stého řevu a nadávek Čechům před očima policie
vytloukl kamením okna, jiný zástup demonstrantů
táhl k budově filiálky Pražské úvěrní banky, kde
strhl a odnesl českou i německou firmu prodejny
uhlí této banky. Při tom bylo kamením rozbito též
jedno okno. Další hlouček německých »kulturníků«
hlídal již z večera obchod s pražskou uzeninou sl.
Adély Synáčkovy v Bělské ulici a sprostým výsmě-
chem urážel zákazníky z obchodu toho vycházející.
Výkladtohoto obchodu byl kulturníky úplně
poplván. O bezpečnost ústecké menšiny české není