#1
alto_textblock
#1
Strana 2.
#2
alto_textblock
#2
NÁRODNÍ LISTY-
#3
alto_textblock
#3
29. srpna 1904. Číslo 238
#4
alto_textblock
#4
zasažení do příští kampaně lihovarské, jež by
aspoň nejhrubší škody víc než mizerné sklizně
paralysovalo a zemědělce se zdravými údy přee
tuto pohromu přeneslo.
Na rozsáhlém náměstí jihlavském, v hötelu
„U tři knižat“ zvolen prostorný, 300 osob jíma-
jící sál druhého poschodí za shromaždiště ho-
spodářských lihovarníků česko-moravských. Již
od časného rána sjížděli se ústícími do Jihlavy
vlaky i povozy, ba i automobily, z územi na hra-
nici se rozkládajícího četní majitelé i nájemci
dvorů a hospodářšti i lihovarničtí úřadníci z
velkostatků, a některou chvíli bylo tu živo jako
o pouti. Schůze byla položena, aby účastníci
z Čech, vlakem po obědě sem dojíždějícím, včas
dostaviti se mohli, na druhou hodinu odpolední
a 10 minut potom za velmi četného účastenstv
byla zahájena předsedou moravského spolku, p
bar. Baratto u.
Přítomna byla většina členů výboru obou
spolků, zejmena z Moravy a 104 majitelé neb
nájemci velkostatků s lihovary
Pan předsedající uvítav vřele všechny účast
níky, sdělil telegrafickou omluvu a zdravici na
cestách dlícího předsedy českého spolku, dra.
Bedřicha knížete Schwarzenberga
dra. Schreinera a j. v. a udělil slovo místo-
předsedovi pražského spolku, p. Bauerovi
jenž v obšírném a často pochvalou provázeném
referátu nastínil ohromné ztráty v očekávane
sklizni bramborové a prostředky, kterými by
aspoň částečně ona škoda mohla býti napra-
vena. Jest již od loňska přítelem zpracován
obilí, zejmena žita a kukuřice na lih, poně-
vadž třeba lihovar při tom neprospíval, výkrm
dobytka lepšími výpalky onu oběť hojně vyna-
hradí. Upozorňuje na nepoměrné zvýšení cen
žita a pšenice; kdežto tato stoupla o 50%%, ob-
náší zdražení žita jen asi 15%. Doporučuje
proto zvláště žito za náhražku scházejících
bramborů a opírá se o zkušenosti, již loni s ním
učiněné. U kukuřice třeba se dožadovati, aby
dovozné clo (60 kr. z metr. centu) bylo, ne-li
všeobecně, tedy aspoň pro hospodářské lihovary
zrušeno, aby tam, kde není bramborů a kde žita
i melasy se nedostává, aspoň ona cizí plodina
za mírnějších cen vypomohla. Při zpracování na
lih staví pro metr. cent paritu cenovou na místě
v lihovaru: brambory 3 zl., žito 8 zl., kukuřice
zl. 8.75; pro lepší hodnotu výpalků zasluhuj
však poslední dvě suroviny ještě přednosti
Dle spolehlivých informací přimíchávání melasy
k zápaře kukuřičné nebylo by ministerstvem fi-
nancí na žádný způsob dovoleno. Přenesení v
jednotlivých lihovarech nezpracovaného kontin
gentu do následující kampaně 1905/6 pokládal
by za osudné, poněvadž pozdější nadbytek kon
tingentovaného lihu stlačil by rázem ceny jeho
a vrhl lihovary zpět do trapné situace, v níž
byly před 12—16 léty. Referent stěžuje si
trpce na nespravedlivé vybírání výdělkové daně
z hospodářských podniků, jednou již zdaněných.
na vysoké sazby železniční (jmenovitě na severo-
západní dráze) při dopravě krmiva, uhlí, plodin
hospodářských a výrobků průmyslu zeměděl-
ského. Doufá, že v neblahém přikvačení tolika
nepříznivých pro zemědělce úkazů povolaní či
nitelé prosbám hospodářů tím spíše vyhoví, po-
něvadž musejí letos bez obalu doznati,že
všechna tíha zásobování měst a větších středisel
průmyslových mlékem i masem padne při ne-
dostatku píce a značném schodku v cukrovee
vlastně jen na lihovary hospodářské a že těmto
z nouze jediným sloupům proviantním základna
podražena býti nesmí a v zájmu chudších tří
zviklána ani býti nemůže.
Nejpalčivější požadavky hospod. lihovarů
shrnul do následujících 7 bodů: 1. Vývoz pícnin
nechť zůstane dosti dlouho zakázán, aby domáci
zemědělství náležitě se vzpamatovalo; 2. zru-
šení cla z dovážené kukuřice neb aspoň jeho
restituce hospod. lihovarům; 3. snížení tarifo
železničních speciálně pro zemědělský průmysl;
4. zrušení výdělkové daně pro ony podniky ho-
spodářské, které již jiným způsobem berní své
povinnosti vyhověly; 5. sleva téže daně, zejmena
nájemcům dvorů, jinak již dani podrobeným;
6. umožnění levné dopravy dobytka nakupova
ného i po výkrmu do měst odesílaného; 7. sní-
žení dovozného za uhlí domácí, aby raději ve
vlasti zůstalo, hornoslezským nahraženo býti
nemusilo a veškeren průmysl zemědělský, aby
tím postaven byl na pevnější základ a schopen
byl soutěže se Zalitavskem.
Po tlumočení těchto vývodů do češtinyp
Finkem z Telče a po připomenuti zpravo-
dajově, že myšlenka zřízení ústřední pro-
dejny lihu jen tím vedrem trochu „zaschla“
ale na podzim na novo vypučí a dále bude roz-
přádána, byly všechny ony požadavky jedno-
myslně přijaty za podklad dotyčných žádost
hospodářského průmyslu lihovarského a pro-
vedení odkázáno výborům obou spolků. (Ani je-
diný protest! Hlučný potlesk.)
Pro nejjistější postup na základě svéppmoei
a vnitřních opatření domácích směrodalnou byla
a hospodářskému lihovarnictví co nejplatněji
prospěje hluboce založená, odborně skrz na
skrz propracovaná a přece populárně podaná
přednáška p. Ant. Nydrla, ří ditele školy a
výzkumné stanice lihovarské v Praze. Pan před-
nášející, jenž jako jednatel lihov. spolku v Praze
s hosp. lihovarníky v neustálém jest styku
přednáškami v Čechách, na Moravě i ve Slez-
sku nadšeně šiří lepší poznání správných pod-
mínek výrobních za účelem bezvadné práce
větší výnosnosti pravil v podstatě asi tolo:
Vyslechnuté právě stesky doličuje nápad-
ným způsobem okolnost, že lihov. spolku
výzkumné stanice pražské denně docházejí
četné dotazy, z čeho a jak letos lih páliti se
má. Jeden lihovarník váhá mezi kukuřicí
žitem, druhý zásobil se melasou a nemaje žád-
ných bramborů neví, k čemu ji má přimíchá
vati, třetí ptá se, může li i ze zadní pšenice
ječmene, ovsa atp. lih vyráběti, čtvrtý nalezá
jisté pochybnosti v zákoně lihovarském a každý
volá po radě a pomoci.
Dnešní výklad má všem dáti aspoň po-
všechnou direktivu, již pak doplniti dlužn
svláštními předpisy a ohledy na speciální zaří
zení lihovarů, na práci v nich obvyklou, n
suroviny po ruce jsoucí atd. Jakmile cena bram-
borů ustálí se na 6—7 K a rozpjetí mezi ku-
kuřicí (nyní asi 16 K za metr. cent) a žitem
(kolem 15 K per q) nepřestoupí 1—2 K, bude
nejrozumnějším páliti lih ze žita s větším
přídavkem sladu ječného a ovesného neb i z
značnější přísady nesladovaných těchto dvou
obilin.
Zpracování žita na lih dálo se dosud
chybně pařením za tlaku 2 až 3 atmosfér
#5
alto_textblock
#5
kdežto bílkoviny v žitě obsažené, mají-li nepo-
rušeně rozpustnými býti zachovány pro řádnou
výživu kvasnic a pro větší krmnou hodnotu
žitných výpalků, tak vysokým teplotám vysa-
zeny býti nesmějí. Nejsprávněji postupuje se
takto: Kolem 15 syrového sladu, na množství
zpracovaného žita počítáno, vystře se v zapařo-
vací kádi do studené vody pomocí dirkované
trubice parní, pomalu se vyhřeje na 45° R.
přidá žitný šrot co nejjemnější, nechá vše půl
hodiny klidně státi, a mírně připouštěnou parou
zahřeje se celá zapářka na trochu vyšší teplotu
eukrotvornou 51—52° R. Zeukření má trvati
plné 2 hodiny a může prodlouženo býti o další
2—3 hodiny v čisté kysání mléčné až do
teploty třeba až na 42° R. poklesnuvší. Potom
má sladká a trochu zkyslá zápara žitná co nej-
rychleji (možno-li v jedné hodině) na zákvasnou
teplotu 18—20° R. býti schlazena a silnou
holovicí ze žita a sladu nasazena. Kvašení
jest ve 40 hodinách skončeno, zápara prokvasí
s 10—12° S, nejméně na 1° S a dá po metr
centu žita 27—29 1 alkoholu a 5 hl výbor
ných výpalků. Při ceně 15 K za metr. cent
žita jest za této práce stejná výnosnost jako
když 1 q bramborů zpeněží se za K 6.60.
Žitný lih jest velmi aromatický a může v rekti-
fikovaném stavu na nejjemnější likéry býti
zpracován. K žitné zápaře lze melasu bez
obavy přidávati, nejlépe za několik hodin p
zakvašení.
Kukuřice má býti pařena v celých
zrnech na 4 atm. po dvě hodiny, v tluči
rovněž tak dlouho aspoň pod tlakem 2—3
atmosfér. Pouhé vaření šrotu kukuřicového
dává nižší výtěžky. V prvých dvou případech
stačí přidati 12 syrového sladu dlouhého a při
slušném zařízení hosp. lihovaru dosáhne se z
metr. centu kukuřice 33—34 1 alkoholu
4—5 hl velmi dobrých, hluboko (v zápaře
někdy až na nulu) prokvašených výpalků.
Poněvadž naše lihovary nemají kukuřici z
vlastní sklizně, nýbrž ji musí (z Uher, Ameriky
kupovati, nemohou k ní přimíchávati melasu,
má-li jejich hospodářský charakter zůstati za-
chován.
K záperám z vlastních plodin (bram-
borů, žita, ječmene, ovsa, pšenice, eukrovky.
zdrsků škrobárenských a tak pod) bude vzhle-
dem k nepopíratelné neúrodě zajisté dovoleno
přidávati větší než dosud množství melasy.
Z nouze sáhnou asi některé závody k ne-
obvyklým jindy surovinám lihovarským. Dojde
snad i na hrách, zlomkovou rýži, ba jest skore
jisto, že v řeporodných krajinách prospěšně vy
pomůže cukrovka. Naše lihovary, nejsouce za
řízeny na difuzi, budou cukrovku pařiti spo
lečné s brambory. Dvacet metrických centů
cukrovky dá asi tolik lihu jako 12 q zemáků
Tento klíč při kalkulaci rozhodne. Přidáván
eukrovky jest obmezeno některými nesnázemi
výrobními (pěnivé kvašení, řídké výpalky) a bude
nutno v náležitých hranicích je udržovati.
Kde pro malou plochu humna nebude lze
jistý podil obilí sesladovati a za vzestupného
zapařování při nižší teplotě na lih zpracovati
zbývá pro ječmen, oves neb pšenici jediné roz-
loučení škrobu v pařáku za přístupného ve všech
našich lihovarech přetlaku 2—3 atmosfér
oželení vyšších výtěžků možných.
Při ohromném schodku škrobu a řídkýcha
nedorostlých hlízách zemákových dlužno letos
všude náhradu sháněti, kde jen škrob neb již
hotový cukr v přírodě se vyskytuje. V roz-
umném vyhledání těchto náhražek
a vúčelném jich zpracování lež
spása příští kampaně lihovarské
(Bouřlivý potlesk a hlučné provolávání souhlasu.
(Dokončení.)
#6
alto_textblock
#6
Denní zprávy.
#7
alto_textblock
#7
— Dvaceliletí Taschkova »Böhmerwald-
bundu« započali světiti již v sobotu večerv
plném lesku černo-červeno-žluté trikolory, do
níž České Budějovice zahaleny málem až po
střechy, jakž ujišťují německé listy. Uvítacího
večera zúčastnili se vedle německo - liberálníeh
poslanců, v jichž čele zářil svatý Mikuláš
Böhmerwaldbundu dr. Schreiner, také zástupci
velkoněmecké organisace z říše dr. Hedinger z
Šlutgartu, jakožto delegát Všeobecnéh
německého Schulvereinu a dr. Hopí
z Drážďan, delegát Všeněmeckéh
Verbandu. Říšsko-němečtí emissaři a kon-
troloři vysílaní centrálami všeněmecké organi-
sace z německé říše, jsou již zcela obvyklým
zjevem k valným hromadám »o branný ch«
německých Bundů v Čechách. Jestliže však
ztratili půvab novoty, je to jen důkazem, že
velkoněmecky politická povaha německých Bundů.
především pak Tasehkova Bundu, jest starou
písničkou. Neníť v pravdě ani Böhmerwald-
bund leč pouhou odnožkou, odvětným spolkem
značné organisace, representované i všeobee
ným německým Schulvereinem se všeněme
ekým Verbandem, a jako takový jest spolkem
vyložené zemězrádné jakosti. To také není žád-
ným tajemstvím, jako zdá se býti nepochybným.
že kdyby »Böhmerwaldbund« uznal toho po-
třebu, stanovami vysloviti svůj efl, s velkoněme-
ekymi tendencemi úplně shodný, nenarazil by
na veliké překážky. Ale toho potřeba není
Mohou-li ústřední výbory velkoněmeckých orga-
nisací vysílati k valným hromadám svých po-
boček v Čechách a také na Šumavě své dele-
gáty, kteří přinášejí nejen pozdravy matečních
spolků, vyřizované při uvítacích komersech, nýbrž
přicházejí i přesvědčit se o postupu práce před
několika lety na společné valné hromadě v ba-
vorském Brodě posvěcené, i o tom, kterak se
nakládá s říšsko-německou markou, podle vý-
slovného doznání i Taschkova, klidně a nepře-
tržitými proudy do Čech plynoucí. Výroční
zpráva »Böhmerwaldbundu« přiznává takřk
nezahaleně, že větší čásť jeho příjmů vzniká
z darů a do slova praví: »Příjmy za minulý
rok obnášejí 38.215 korun 95 h proi
37.171 koruně 31 h, v čemž nejsou pojaty
dary.« Na jiném místě uvádí se, že dary tyto
jsou velice značné, což prý jest důkazem
uznání působnosti »Böhmerwaldbundu«. Tako-
véto hojné důkazy uznání došly od zemských
svazů Všeobecného německého Schulvereinu v Ba-
denu, Bavorsku (Norimberka a Mnichova), Vir
temberska, Saska-Anhaltu, dále od místních sku-
pin téhož říšsko německého spolku »pro zacho-
vání němectví v cizině« a sice v Elberfeldu
Annabergu, mužských skupin jeho v Mnichově,
#8
alto_textblock
#8
Visbadenu, Hlohově, Mannheimu, Meeraue
Plavné, Budyšíně, Döbelu, Virepurku a Eiben
stocku. To nepřekvapuje při spolku, kterýž.
jak dokázáno, postaven přímo do protekční sféry
mnichovské všeněmecké organisace a který říd
obecní volby v českých vesnicích jazykového
pomezí doznaně penězi věnovanými od určitého.
ale nejmenovaného německého panovníka. Z
takových okolnosti jest Tasehkova deklamovánka
v řečené výroční zprávě o tom, že nikomu ze
zakladatelů »Böhmerwaldbundu« ani nenapadlo,
považovati jej za germanisační instituci pr
české území a že založen jest jenom
k obraně německého lidu, pouhým
věšením bulíků na nosy, kteréž si to libiti dají.
Každá stopa činnosti Josefa Taschka jmenuje
se lež, veřejnou a škůdnickou lží jest jeho
»Böhmerwaldbund«, lží jest německý národní
karakter města, jehož je, dá bůh, posledním
německým starostou. Lží jest konečně i jeho
němectví, neboť jest renegát. Lží konečně bylo
jeho první slavnostní slovo v sobotu večer
když prohlásil, že pod tlakem mocných kruhů
nastávají nyní Němcům špatné časy v Rakousku.
O průběhu včerejší slavnosti viz původní zprávu
naši z Č. Budějovie na jiném místě.
— Rodiuné zprávy. Slečna Gusta Koláří
kova, dcera ředitele c. k. vyšší reálky v Mladé
Boleslavi a pan Josef Žďárský, c. k. professor
vyšší režlky tamtéž, slaví sňatek v úterý dne 6. září
o 11. hod. dopolední v chrámu sv. Ludmily na
Král. Vinohradech
— Úmrtí. V Praze zemřel pan MUC. Karel
Utler z Plzně. Pohřební průvod vypraven bylv
sobotu dne 27. srpna z domu smutku Praha Holešo-
vice na nádraží, odkud mrtvola zesnulého převezena
byla do Plzně, kdež bude dnes o půl 4. hodině
odpolední ze hěbitovní kaple svatého Václava
vyzdvižena a na ústředním hřbitově uložena. —
Včera o 3. hod. ranní zemřela v stáří 59 let paní
Marie Tuzarová roz. Pospíšilova, vdova po pražském
měšťanu a obchodníku. — V Praze zemřel pan Ant.
Klima, čest. člen a býv. starosta Bratrstva vzájemně
se podporujících řemeslníků a živnostníků v Prazea
okolí. Pohřeb koná se dnes o 3. hodině odpoledníz
ústřední kaple na Olšanech. Výbor Bratrstva žádá
členstvo, aby se pohřbu co nejhojněji zúčastnilo. —
V Hnojicích zemřel pan Jakub Krček, rolník
Hnojicích, správní rada Občanské záložny, předseda
místní školní rady, odboru Ústřední Matice školské,
čestný člen místních spolků, člen různých korporaei
a roln. podniků atd. Pohřeb koná se ve středu dne
31. srpna o půl 9. hod. dopol
— K úmrtí zedaklora p. Miloše Wachka sděluje
nám místní odbor Národní jednoty pošumavské v Č.
Budějovicích: Dne 25. srpna zesnulý, horlivý men-
šinový pracovník a člen našeho výboru, redaktor
»Budivoje« pan Miloš Wachek odkázal ze svého
skrovňoučkého jmění 1000 K (tisíc korun) Ústřední
Matíci školské v Č. Budějovicích a 1000 K (tisíc ko-
run) odboru Nár. jednoty pošumavské v Č. Budějo-
vicích. — Pozůstatky zesnulého budou převezeny
do Prahy a dnes v pondělí 29. srpna o po
5. hod. odpol. v ústřední kapli olšanské vykropeny
a pochovány. Přenesení zesnulého na dráhu vČ
Budějovicích zúčastnily se všechny české česko-
budějovické spolky a nesčetné řady obecenstva (as
10.000 osob) všech tříd a stavů v manifestačním
průvodu, kterýž byl jasným důkazem, dokazujícím
úctu a lásku, kteréž se těšil tento zasloužilý český
žurnalista.
— Schůze obecního zastupitelstva v Bubeně
koná se v úterý, dne 30. srpna o 3. hod. odpol.
obecní úřadovně. Pořad: 1. Čtení zápisu minulého
2. Sdělení předsednická. 3. Schválení návrhu na roz-
dělení stavební parcely č. 1. bloku II. pozemkuč
kat. 165—I. na Letné p. J. Mikulaška a V. Hortlíka
4. Rekurs dra. B. Grüna, majitele továrny č. 13.
proti vyměření činžovního groše pro r. 1904.5
Návrh na zakoupení patronátních pozem ů k účelům
obecním (rejdiště). 6. Návrh na úpravu katastrálních
hranic mezi obcí zdejší a dejvickou. 7. Návrh n
schválení pobočky při II. ob. škole a povolení ná-
kladu na zařízení její. 8. Vyřízení žádostí za udělen
dom. práva. 9. Vyřízení žádoslí za chudinskou pod-
poru sirotků po býv vodákovi Tůmovi a za zvýšení
podpory K. Fuksové. 10. Návrh na zvýšení daně z
psů. 11. Návrh na pořízení nového plánu polohy dle
zaměření trigonopolygonometrického firmou »Reiter
Štěpán« nákladem 12.000 K. 12. Žádost V. V. Chy
trého, aby cena pozemku uličního, který knpuje, byla
mu snížena. 13. Vyjádření o žádosti za koncessi ho
stinskou p. M. Konáši do č. 234 dle § 18. živn. ř.
14. Volné návrhy.
— Zajímavé uznání. Opravujeme na zá-
kladě došlé spolehlivé informace zprávu z Kadaně
v č. 235 »Nár. Listů« uveřejněnou: Kuratorium kr
střední hospodářské školy kadaňské opatřilo meteoro
logický pavillon při nové budově této školy votivní
deskou, věnovanou přísedícímu zem. výboru Karlu
Adámkovi, za zásluhy, jež si o tento ústav získal
a připsalo dílo o dějinách této školy zem. maršálkovi
kníž. Lobkovicovi.
— Německé vítězství vo Štokách. Z Polné se
nám oznamuje: Při obecních volbách ve Štokách
zvítězili Němci pomocí plných mocí, zaslaných až
z Vídně. Proti volbám, nesprávně provedeným, po-
dán bude rekurs. Porážka naše je zaviněna slabým
účastenstvím našich lidl
— Studentský sjozd v Moravské Ostravě. Akade-
mícký spolek »Odra« uspořáda ve dnech 3., 4.
5. září sjezd moravského sludentstva a intelligence
pokrokové v Mloravské Ostravě. Na programu jsou
tři schůze. V sobotu o 1/23. hod. odpol. krajinská
schůze organisační s referáty o školských poměrech
na Ostravsku (p. prof. Kubis), o sociálních poměrech
dělnictva ostravského (red. Prokeš), o česko polsk
sbodě (JUDr. Pluhař), o poměrech na Těšínsku (red
Smýkal), Kravařsku (učitel Klvaňa) a Místecku (prof
Prášek). O organisaci práce krajinské, zvláště pokud
se týká studentstva, referuje právník Dorazil. —
V neděli 4. září v 10 hod. ráno slavnostní schůze
manifestační s thematy: 1. Moravská universila
(J. Svozil). 2. Student a dělník (dr. Bartošek). 3. Stu-
dent v kulturním životě národním (A. Heinrich).
4. Sociální olázka studentská (dr. Chalupný. Vavrečka
a Kyjovský). — V pondělí 5. září schůze pokro-
kové mládeže moravské s referátem dra. F. Koželuhy
o Mladé Moravě a s debatou o současné siluaci
možnosti spolupráce a sblížení všech pokrokových
frakcí na Moravě. Sjezd spojen s uměleckou aka-
demií v sobotu večer, na níž účinkují vedle do-
mácích osvědčených sil slečna A. Bobkova, člen
Národního divadla v Praze, skladatel Kunc a kon-
certní místr p. Paskovský. V neděli odpoledne uspo-
řádána bude velká národní slavnost. Sjezd sleduj
dva cíle: speciálně krajinský a moravský vůbec. Ma
dáti počáteční náraz k účinnější práci na Ostravsku
a Lašsku, uvažovati o výhodnější její organisaci
sesíliti zvláště spoluprácí studentstva a inteiligence.
která zde na Ostravsku je nutnou pro úspěšnou čin-
nost kulturní. Pokud se týče Ostravska sama, chce
zvlášť zdůrazniti nutnost práce pro nejširší vrstvy
dělnické, tvořící hlavní část českého obyvatelstv
ostravského a upřímnější poměr intelligence k němu.
Pondělní schůze pokrokové mládeže moravské snaží
se navázati na hnutí Mladá Morava a vyznačiti jej
dosud platná hesla: Součinnost všech pokrokových
frakcí, spolupráce intelligence se studentstvem —
debatovati o možnosti dohody všech pokrokových
směrů moravských na podkladě boje s reakcí ve
jménu propagování nejširších pokrokových zásad.
Dnes, kdy moravskou žurnalistikou prošla otázka
součinnosti všech stran pokrokových, je sjezd velm
aktuálním a lze se od něho nadíti žádaného sbiížení
zrovna tam, kde je nejvíc nutno: v moravské mládeži
Právě pro tuto aktaalitu sjezdu očekává se co nej
větší účasť všech lidí zajímajících se o kulturní
veřejný život na Moravě. Po sjezdu provedena bude
prohlídka průmyslových závodů ostravských a vítko-
vických a dvoudenní vycházka na Beskydy a Va-
lašsko. Tím dána bude příležitost studentstvu zavítat
do jednoho z nejinteressantnějších koutů Moravy
Čistý výnos věnován fondům studentským a Matici
Ostravské. Kollegové, kteří chtějí v Ostravě přeno
covati, přihlastež se v Akademickém spolku »Odra-
v Moravské Ostravě, v Národním domě.
#9
alto_textblock
#9
— Soupis školou povinných dílek v Praze. Ma
gistrát král. hlav. města Prahy vydal tuto vyhlášku
Dle § 27. zák. zem. ze dne 24. února 1873 č. 17z
z. náleží v městech, která činí o sobě okres školní
zastupitelstvu obecnímu, aby sepisovalo mládež školní
Popis tento týče se dle 8 21. zák. zem. ze dne 19
února 1870 č. 22 z. z. veškerých dítek obvodu škol-
ního, které jsou věkem svým školou povinny, totiž
od dokonalého šestého roku až do dokonaného čtrná-
ctého roku a má státi se před samým začátkem roku
školního dle § 1. nařízení vydaného od c. k. mini
sterstva záležitostí dnchovních a vyučování ze dne
20. srpna 1870 č. 105 říš. zák. Aby učinilo se zadost
těmto ustanovením zákonním, vykoná se dle usne-
sení rady král. hlav. města Prahy ze dne 7. června
soupis dítek školou povinných v Praze na školní rok
1904—1905 dle zvláštních tištěných lístků ohlašova-
cích. Pro každé školou povinné dítko určen jest zvlá-
štní lístek ohlašovací a jest u každého takového dilka
mimo jiné výslovně jmenovati tu školu, kterou na-
vštěvovati bude. Tyto lístky ohlašovací dodány budou
do každého domu v domě od 16. do 22. srpna t.r
Pp. majitelům domů neb jich zástupcům bude pak
náležeti, aby lístky ohlašovací ihned veškerým svým
nájemníkům, kteří mají děli školou povinné, k vypl-
nění doručili, vyplněné podpisem svým stvrdili au
sebe uschovali. V době od 24. do 31. srpna t. r. bu-
dou listky ohlašovací od magistrátních zřízenců po
domech opět sbírány. Rodičové neb jich zástupcové
kteří by nějaké školou povinné dítě z popisu vyňali
neb o nějakém dílěti křivé seznání učinili, propadnou
dle § 21. z. z. ze dne 19. února 1870 č. 22 z. z, po-
kutě od 2 až do 40 K, aneb kdyby platiti nemohli
potrestají se vazbou na dobu jednoho a čtyř dnů.
Aby byla úplná jistota o tom, že ohlášení všech dí
tek školou povinných stalo se náležitě, budou zří-
zeny — jako roku minulého — zvláštní komise, jimž
bude náležeti prohlídka v jednotlivých domech, aby
o správnosti ohlášení se přdsvědčily. Tato ustanovení
uvádějí se u všeobecnou známost a vyzývají se
všichni, jichž se týče, aby se dle nich zachovali.
— Průmyslový ruch ve Dvoře Králové. Zdejší
mladý průmysl utěšeně zkvétá. Nové velké továrny
(obě tkalcovny) staví p. Sochor, našinec, a p. Zubák
dosavadní ředitel továrny v Brně. Tento prý jest
Němec. Ze 14 velkých závodů průmyslových jestv
rukou našinců obrovská továrna páně Klosarova,
závod světové pověsti na zboží konopné, pivovar
bratru tohoto náležející, mechanická tkalcovna firmy
»Zlatník a Tlapák« a konečně kruhová cihelna pana
MUDra. Moravce. Slavbou nových dvou továren na
zastoupení v I. sboru volebním nic se nezmění, roz-
květ města jí ovšem velmi získá.
— Z mostu císaře Františka Josefa. Píše se
nám: Prkénka na chodníku tohoto mostu jsou na
velmi četných místech odtržena a viklají se, takže
ch dci často klopýtají a neni vyloučena možnost
úrazů při klopýtání dětí nebo lidí starých. Jest tomu
již několik dní, co vada ta se pozoruje. Což pak se
musí každá správka na mostě s byrokratickou obšír
ností provádět? Musí i takováto lapalie snad prodě-
lati dlouhou »úřadní cestus? Stačilo by přece.
kdyby některý zřízenec vzal pár hřebíků a kladivo
a přibil ta prkénka. Vždyť se na mostě a kolem
něho obecních zřízenců jenom hemží. Či musí se
snad dříve komisí městskou zjistit, že ty hřebíky se
opravdu vytáhly a že bude potřebí ta prkénla
zase přibít? Tím časem může několik lidí zláma
nohyl
— Porotní soudy v Hradci Králové. V příštím
zasedání porotním bude se porotní soud v Hradci
Králové zabývati těmito obžalovanými: 29. srpna
Josef Verner, do Velkého Třebešova příslušný, ženatý.
pro zločin krádeže žalovaný. Antonín Balcar, do Bo-
rové příslušný, svobodný tovární dělník, pro zločin
násilného smílstva a zločin zprznění. 30. srpna Joseí
Zdeněk, ženatý tesař z Kostelce nad Orl., pro nedo-
konaný zločin násilného smilstva. 31. srpna Antonín
Minařík, do Žďáru přís ušný, svobodný dělník, pro
týž delikt. 1. září Robert Mach, pokladník nemo-
censké pokladny v Novém Městě n. Met., pro zločin
zpronevěření. 2. září JUDr. Jindřich Štemberka, ad-
vokát a Josef Čermák, redaktor, oba v Rychnově
bydlfcí, pro přestupek proti bezpečnosti cti. Žalováni
spolkem turnérů německých v Roketníci, zastoupeným
drem. Rappaportem z Trutnova. 3. září Antonín
Drechsel, svobodný nádenník do Hyčice příslušný.
pro zločin nedokonaného smilstva. 5. září Vincene
Preclík, do Podbřeží příslušný pekařský dělník, pro
zločin krádeže.
— Neblahý konec tří bratří. Před několika dny
otrávil se a zahynul v lese u České Skalice číšník
J. Jindra z Jaroměře. Byl zaměstnán v Ratibořicích.
Noc před tím ztrávil vesele v taneční zábavě v České
Skalici. Letošní zimy sklouzl na náledí jeho bratr
zranil se a od rány zemřel. Třetí bratr oženil se.
ale neblahá choroba nervová, stihnuvší jeho chot,
stala se příčinou tragické smrtí obou manželů.
— Jubileum invalidního fondu. Olázku svépomoci
znamenitým způsobem dovedlo rozřešit femeslnictvo
pražské, sdružené ve spolku „Bratrstvo řemeslníkůa
živnostníků v Praze“. Bez pomoci cizí, jen svojí vlast-
ní úsilovnou snahou zřídilo si před 10 léty invalidn
fond a dnes, po 10 létech je patrno, jak znamenitá
byla to myšlenka. Včera bylo oslaveno první desetilet
tohoto fondu. Nešlo o zevnější lesk slavnosti, nýbrz
prostě o zvýšení zájmu pro tento fond a o podán
zprávy o působení fondu. Účastenství při slavnosti
bylo velmi značné. V zahradní místnosti Choděrova
restaurantu ve Ferdinandově třídě shromáždili se
za bratrskou jednotu v Jindř. Hradci pp. Jos. Zenki
a Em. Průgl: za stavební společenstvo na Kladně
p. J. Hofman; za městskou radu pražskou ob. st.p
Ant. Koubek; dále byli přítomni zástupcové Řemeslni-
cko-živnostenské besedy, spolku domovníků, I. spolku
řezníků pražských, spolku řezníků staroměstských
spolku Pražské děti pěš. pluku č. 28, spolku „Vlasti-
mil“, společenstev uzenářů a brašnářů, jednoty „Oli-
va“, spolku Samarilán“, společenstva lakýrníků a j
Členstvo fondu ovšem dostavilo se v počtu přehojném
Předseda p. Ant. Koubek v zahajovací řeči vzpomenu.
po řadu let trvající všeobecné hospodářské úísně a
konkurence, která ohrožuje existenci malého řemesl-
níka a živnostníka. Oba pracují až do úmoru, od čas-
ného rána do pozdní noci a při vší té lopotné práci
jsou rádi, že obhájí život svůj a své rodiny. Při tom hlede
beznadějně do budoucnosti nevědouce co se s nimi stane.
až sestárnou, neb až se stanou k práci nezpůsobilými.
A tu není divu, když živnostník vidí, že o to dělnictvo
už je lépe postaráno a když proto volá po lepším svém
zaopatření. Otázkou tou zabývali se různí činitelé.
i vláda začala, ale rozluštěna přece nebyla. Jestli se
něco vykonalo, pak jsou to jen náhledya
návrhy, které jsou ještě daleky svého usku-
tečnění. Také v našem Bratrstvu byly tyto otázky uva-
žovány a dospělo se k přesvědčení, že nikdo jiný nám
nepomůže, než my sami. Z těch důvodů byl před 10
léty založen fond invalidní, jehož prvé desetiletí dnes
oslavujeme. — Jednatel p. J. Pazourek podal obšírnou
zprávu o historii fondu a usneseno, aby zpráva byla
vydána tiskem. Fond má 1938 členů. Kmenového jmění
má 35.631 K, výdajného jmění 17.337 K. Od roku
1899 vyplaceno podpor 8536 K. Mezi dobrodinci a pod-
porovateli zvlášť poděkováno p. A. B. Stýblovi a měst-
ské radě pražské. Diplomy čestného členství ode-
vzdány třem členům Bratrstva, kteří o založení fondu
zásluhy si získali a sice pp. Jos. Němcovi, zámečníku
Jos. Šeydovi, krejčímu a Em. Humlovi, obuvníku. P
slavnostní schůzi odebrali se účastníci ke společnému
obědu a odpoledne sešli se k zábavě na „Slovanech“
Dalšímu působení fondu plný zdar!
— Zmařený tábor národních socialistů. Na vče-
rejší dopoledne byl svolán tábor truhlářských dělníků
do zahrady hostince »U bilé labutě« na Poříčí, v němi
řečníci strany národně sociální zamýšleli osvětliti pů-
sobení sociálně-demokratických předáků ve výluce
dělníků truhlářských a neblahé zakončení této vý-
luky, která vyžadovala obětí přes 100.000 korun. So-
ciální demokraté postřehli nebezpečí tohoto tábort
pro své zájmy a proto učinili opatření, aby se tábo
nemohi konati. Do zahrady přišlo mnoho sociálních
demokratů, kteří ještě před zahájením táboru způso-
bili tak ohlušitelný hlomoz a křik, že k nařízení ze
měpanského komisaře svolavatel táboru shromáždění
rozpustil. Účastníci v počtu asi 600 osob ktidněs
rozešli.
— Dal vybubnovati ženu. V Malém Hradisku
u Prostějova postavíl se dne 23. t. m. odpoledne n
náves obecní posel s bubnem a po delším na ně.
mlácení, jež trvalo, až se kolem sběhlo hojně zvě-
davců, silným hlasem »uváděl ve všeobecnou
známost«, že se krejčímu Frant. Merdovi ztratil
do rána žena Vincencie roz. Grulichova a dodal
že, kdo by ji šel hledat, dostane denně 60 kr. mzdy
#10
alto_textblock
#10
— kdo by ji pak nalezl, obdrží 15 zl. odměny.
Náhlým zmizením Merdové, která známa byla jako
řádná a pracovitá ženština, rozrušena byla celá
ves. Pátráno po ní úsilovně za deštivého počasí na
všech místech, ano i v rybníce mrtvola její háky
hledána, ale bez výsledku. Teprv když před večerem
zástup mužů do lesa hledati ji se chystal, zrazovala
je od tohoto kroku sousedka D. M. přemlouváním,
že ubohá snad do rána přijde. A také přišla. Příči-
nou jejího útěku bylo nelidské nakládání mute
alkoholisty.
— Bodl mllenku kuchyňským nožem. V Podou
na Turnovsku u hostinského p. Josefa Kováře slou-
žící 20letá Anna Dragounova seznámila se před krát-
kou dobou s 20letým dělníkem Karlem Ketnerem z
Sevěnic a súčastnila se s ním dne 14. t. m. taneční
zábavy v Příšovicích, kde se však pohádali a v
sváru odešli. Dne 15. t. m. přišel Ketner za Dragou-
novou do hostince p. Kováře v Podolí a když seznal
že Dragounova se před ním uschovala v šenkovně
konejšil svůj bol pivem. Po malé chvilce svěřil s
hostům, že musí Dragounovu probodnouti. Protož
Dragounova se před ním toho dne ani neukázala,
odešel a přišel opět ve středu. Ketner pomáhal sklá-
dati obilí na špýchaře a snažil se Dragounovu usmí-
řiti, avšak marně. Odebral se pak do hostince, k-
usedl a poručil si pivo, které mu přinesla 11 roků
stará Nastoupilova. Ketner požádal děvče, aby mu
opatřilo kuchyňský nůž, který prý potřebuje ke správě
harmoniky. Když mu byl přinesen, šel s ním do
chléva, kde Dragounova se svojí družkou zaměstnánt
byla dojením mléka, a přiblíživ se těsně k ní, prudc
ji bodl nožem do těla. V domnění, že milence zasa-
dil smrtelnou ránu, odhodil rychle nůž, prchl k Plav-
konicům a zanechal klobouk v hostinci. Ač byl pro-
následován, nepodařilo se jej dostihnouti až teprv
ve čtvrtek dne 24. srpna byl četnictvem zatčen a do-
dán do vyšetřovací vazby k soudu v Turnově. Pora-
nění Dragounovy není životu nebezpečné.
— Bitka s cikány. V lesích na Kanicku a Ouli-
kovsku u Domažlic utábořila se v těchto dnech tlupa
asi sedmdesáti cikánů, kteří vycházeli do okolních
vesnic na žebrotu a krádeže. Také do Kanic přišlo
několik žen, kdežto mužští čekali na ně v záloze
před vesnicí. V jednom statku krmila hospodyně
z rána drůbež, čehož cikánka využitkovala s strkala
jednu slepici po druhé do dlouhé ikapsy v sukni.
Syn hospodářův, který to pozoroval oknem světnice,
vyběhl ven a chtěl ukradené slepice cikánce vzíti.
Cikánka postavila se mu však na odpor, nabyvši
odvahy přítomností druhé (cikánky, jež se tu nena-
dále vyskytla. Syn hospodynin, statný a silný mladík.
snažil se obě vetřelkyně ze dvora vyhnati a když
zpozoroval, že cikánek přibývá, učinil pokřik, načež
se několik sousedů sběhlo, kteří jen s největším
úsilím cikánky za ves vypudili. Zde vystoupili ci-
kánští muži v záloze dlící a bránili cikánky, z čehož
povstala rvačka. Cikání musili však konečně pře-
moci ustoupiti, neboť zástup občanů na pokříks
stále množil.
— Z bláta do louže, čili z jednoho nebezpečenství
do druhého dostal se v noci na včerejšek obuvník p.
Josef Durdík, bydlící v Jámě č. 1. V Lazarské ulici
o půlnoci setkal se s parním válcem, jemuž se chtěl
vyhnout, ale náhodu dostal se do cesty drožce č. 108
Josefa Stelfela z čís. 390—II. Obuvník byl drožkou
povalen, levá noha byla mu přejeta a na obou rukou
způsobeny mu odřeniny.
— Kdo do tebe pěstí, ty do něho kamenem. Ta-
kové heslo utvořil si v sobotu dělník Frant. Hrubý a
také ihned uvedl je v skutek. Hrubý pracoval na novo-
stavbě domu v Kaizlových sadech v Karlíně a tam
přišel ho oblěžovat v sobotu odpoledne 31letý ne-
zaměstnaný dělník Jan Havlík, který měl notnou opi-
čtu. Havlík bez příčiny nadával Hrubému a když
oč něho nedostával odpovědi, vyťal mu políček. T
koečně Hrubého přece dopálilo. Uchopil kámena
vrzil ho opilci za pravé ucho s takovou silou, ž
Havlík upadl a z rány velice krvácel. Hlídkr odvedla
oba na strážnici, kde se zraněnému dostalo lékařské
pomnoci.
— Oheň pod krucifixem. Soudní kancelista p. Anl.
Novák, bydlící v Táboritské ulici č. 14 v Žizkově, má
na slině svého bytu pověšený kříž, pod nímž plápol
olejová lampička. V sobotu večer, když nikdo nebyl
doma, lampička praskla a hořící olej rozlil se po po-
steli, terá ovšem záhy vzplanuja. A než sousedé byl
vyrušmi, shořela celá postel a na stěně několik obrazů,
takže škoda obnáší asi 400 korun. Když unikající dým
skulimami v oknech a dveřích upozornil sousedy n
nebezpečí, vyrazili dvéře a oheň uhasili.
— Žena skočila do Vltavy. Do siluace velmi
smuthé dostala se 53letá A. Frýblová, vdova po tkalci.
příslušná do Tužína u Jičína. Nebohá vdova ohluchln
a nemohla nalézti žádného zaměstnání. A poněvadž
neměla výdělku, vypudili ji z bytu. V beznadějném
tomto stavu odhodlala se Frýblová ukončit svůj život
V sobolu po 10. hodině večerní v sebevražedném úmy-
slu skočila v Pobřežní ulici v Karlíně do přístavu,
v němž by jistě byla utonula, kdyby několik plavců
nebylo jí přispělo v čas ku pomoci. Plavci Aug. Jäger,
Fr. Walter, Ant. Stolz a M. Reissig vskočili do lodice
a ubohou ženu navrátili životu. Od přístaviště byl
Frýblová převezena na strážnici a pak do nemocnice.
Snad se nyní někdo postará o zaopatření práce pro
vdovu.
—Různé hračky. Ve Vodičkově ulici povstal včera
v podvečer výstřel. Policista zaslechl zvuk ten a pátral,
kdo asi zavinil tuto pouliční střelbu, když mu v tom
v ústrdy přikvapí mladík, jemuž levá ruka na dlani
značně krvácela a v pravé ruce držel pistolku. Byl
to 15lelý kupecký učeň Jan Slunský z Petrského ná-
měslí č. 5. Podnikl odpolední vycházku do přírody
a daleko za obvodem města, v polích, zkoušel pistoi
Když vypálil mnoho ran a zábava jej omrzela, vrátil
se do Prahy, kde ještě jednou na pistolku se zadíval.
Bylo to ve Vodičkově ulici a tam zbraň spustila.
Poněvadž mu projektil vnikl hluboko do dlaně levé
ruky, odvedl policista uěně na záchrannou stanici,
kde mu lékař p. dr. Kotáb poskytl příslušné pomoci.
Teď bude mít ještě oplětání s úřady pro neoprávněné
nosení střelné zbraně a pro střelbu na ulici. — Ant-
Holoubek, hlídač městských sadů na Smíchově, bydlící
v Košířích č. 99, přinesl v sobotu večer týdenní vý-
platu své ženě, která položila peníze na stůl. Mezi
rozhovorem rodičů o tom, co mají nakoupit, přiblížila
se čtyřletá dceruška ke stolu, vzala s něho papírovou
desetikorunu a než si rodiče děvčátka povšimli, u
z cenného papíru zbyly samé nepatrné kousky. Pře-
kvapení chudých manželů bylo ovšem velmi nemilé.
Otec opatrně sebral kousky a snad dostane za ně nž-
hradu.
— Splnšení koně fiakru. V Palackého tříděv
Vršovicích splašili se v sobotu po 9. hod. večerní kon
fiakru Josefa Trdličky. Koně uháněli Purkyňovou ulici
na Skalu, kde zadržel je zedník Fr. Vejvoda z Vršo-
vic č. 142. Náhodou nezpůsobili koně žádného neštěstí.
— Zmizolá služka nalezena ve Vltavě. V domác-
nosti Anny Langrové, manželky obchodníka v domě
čp. 15 v Kaprové ulici v pátě čtvrti zaměstnaná 21let
služka Marie Vaňkova, do Skrounice u Rychnova n
Kn. přislušná, o letošní pouti svatomatějské zamiloval
se a nyní, po několika měsících, dospěla k přesvědčení,
že milostný poměr je beznadějný. Nápadník kořils
ještě jiné dívce a když se o tom Vaňkova dověděli,
rozčilila se tak velice, že nechtěla déle putovati tímlo
slzavým údolím s tak bolnými pocity. Ve čtvrtek zmi-
zela z domu a ačkoliv zavedeno po ní úsilovné pátrání
přece nešťastná milovnice nebyla k nalezení. Včera
teprve byla lajemná kapitola jejího milostného r-
mánu vysvětlena. Včera dopoledne nedaleko Františku
vyplula na povrch Vltavy mrtvola utonulé dívky
v ní poznána zmizelá služka Marie Vaňkova. Zoula
si z nešťastné lásky. Mrtvola sebevražednice byl
v obecní truhle převezena do pathologického ústavu
V kapse šatů měla několik dopisů, v nichž se luči
s těmi, kteří ji dobro nějaké prokázali
— Prihoda z kavárny. Začala v jedné venkovské
obci. Tam chystal se občan jistý na cestu do Prahy
a věru, přípravy byly tak dokonalé, jakoby šlo o pod-
niknuti pouti do dalekých končin zámořských. Nč-
kolik týdnů předem mluvilo se v domácnostechi
v kroužku v hostinci o tom, že pan — nu, řekněme
že pan Kvíčala, pojede do Prahy. A chuďas, co musil
zakusit než dostal se ke kýženému cíli. Jeden žádal,
aby mu vzal pro známého do Prahy balíček, jiný pro-
sil, aby mu v Praze koupil lepší druh doutníků a luce
žadatelů žebronilo o pohlední lístky. Ale mimo to
ještě nebohého poutníka sužovali. Jen aby prý se ne-
zadíval mnoho na slabé pohlaví, vyjmenovali mu čtvrti
i jednotlivé místnosti, do kterých jeho nohy vkročit
nesměly! Konečně přiblížil se okamžik odjezdu a pan
Kvíčala z hluboka si oddechl, když za ním kondukto
přirazil dvířka vagonu na zeleznici. Jel tedy pan Kvu