#1
alto_textblock
#1
3. srpna 1904. Číslo 213.
#2
alto_textblock
#2
NÁRODNÍ LISTY
#3
alto_textblock
#3
Strana 5.
#4
alto_textblock
#4
vení jeho dobýti. Za úsvitu následujícího
dne obnoven útok. A tu podařilo se nepřítele
z jeho postavení o poledni zapuditi. Pronásle-
dovali jsme nepřítele 4 míle na západ.
U Jankolin stáli Rusové v síle 219 divi
se 4 batteriemi. Útok byl i tam úspěšně pro-
veden. Při západu slunce dobyli jsme hlavního
postavení nepřítele. Část nepřítele kladla
ale odpor nejtvrdošíjnější i musili
jsme tábořiti v bitevním postavení.
Za úsvitu 1. srpna přešli jsme znova k útoku
a v 8 hodin ráno byly všechny výšiny v našich
rukou. Naše ztráty se teprve zjišťují. Dobyli
jsme jistého počtu polních děl. V těchto bojích
musili jsme při útočných operacích svých zá-
pasiti s velikými potížemi, poněvadž musili jsme
postupovati proti příkrým výšinám, aniž jsme
měli vhodných postavení pro naše dělostřelectvo.
Při tom vládlo horko 40 st. C.
Třídenní bitva před Port Arturem
Z Tokia, 2. srpna. (C.-B.) »Reuterova kan-
celář« sděluje: Proslýchá se, že J-
ponci po třídenním zoufalém boj
dobyli Santajkaua, důležité t
obranné posice u Port- Artur u.
Carova přehlídka.
Z Petrohradu, 2. srpna. (C.-B.) Car Miku
láš přehlížel dnes v Petěrhofu 144. (samarský)
a 148. (kaspický) pluk pěší, které co neviděo
odeberou se do východní Asie.
Zpráva Skrydlova o případu s »Ara-
bií« a s »Knight-Commanderem«.
Z Petrohradu, 2. srpna. (C.-B.) Oficialní
sdělení. Telegram místoadmirála Skrydlova caru
oznamuje: Kontradmirál Jessen, vyslaný mnou
s loďstvem (křižáci »Rossija«, »Gromoboj« a
»Rurik«) k východnímu pobřeží japonskému,
podal zprávu o zadržení, zabavení neb i potopení
lodi, mezi nimiž i »Arabie« a »Knight Com-
mander«. »Arabie«, jež vezla značný náklad
válečněho kontrabandu, sestávající ze železnič-
ního materiálu a mouky, určených pro japonské
přístavy, byla 22. července asi 100 mil o
Jokohamy zadržena a do Vladivostoku poslána.
Ráno 23. července setkalo se loďstvo naše
s velikou lodí, která zastavila te-
prve po 4 výstřelech dělových.
Při prohlédnutí lodi seznán v této anglický
parník dopravní »Knight Commander«, kterýž
plul z Nového Yorku do Jokohamy a Kobe.
Dle nikoli úřadních a neúplných spisů, listin
a dle jeho deklarací zjištěno, že loď vezl
3500—4000 tun železničního mate-
riálu, kterýž tvořil značnou čásť nákladu je-
jiho. Poněvadž z toho určitě vysvitalo, že
parník »Knight Commander« veze
kontraband pro jednu z válěících
stran a tím legální kořistí se stal, poněvadž
dále následkem jeho nedostatku uhlí bylo ne-
možno lod do nejbližšího přístavu ruského bez
zřejmého nebezpečí pro celé loďstvo dostati, byl
»Knight Commander, když byla jej posádka
jeho opustila a když byly listiny jeho převzaty
velitelem loďstva, potopen. Potom pokračovalo
loďstvo naše v plavbě svojí.
#5
alto_textblock
#5
církev presbyteranská pod jménem
»United Free Church of Scotland«. Obě byly od
státu neodvislé presbyteranské církve. Valné
shromáždění někdejší svobodné církve usneslo
se, schváliti spojení 643 hlasy proti 27. Těchto
27 mužů, vesměs to kalvinističtí faráři, vystou-
pilo ale procesualně proti »odpadlikům .
Proces, jenž měl za účel, by jim vydáno
bylo všechno eírkevní jmění, nebyl ani vážně
pojímán. Včera z vítězili ale v něm a tyto
dva tucty farářů venkovských ve skotských ho-
rách, fanatičtí to kalvinisté, staly se t ak
vlastníky nepopíratelného, již nej-
vyšší instaneí jim právoplatně
přiřknutého jmění církevního,
1100 kostelů a 4 bohosloveckých
semináří i s investovaným v nich kapitálem
několika millionů liber. Sporný obje kt
ceněn byl na více než 10 millio nu
liber. Celá tato skupina církevní nečítá ale
ani 5000 hlav. Právní stav takto utvořený jest
dosti vážný.
27 oněch mužův může s jměním počiti
cokoliv, budou-li jen jednomyslní a mohou třeba
i všech 1100 kostelů uzavříti. Ve Skotsku jest
z toho veliké jitření, i hrozí se, že dojde
spíše k politické roztržce s Anglií,
než aby rozsudek byl prove den-
Právních prostředků proti němu ale není.
#6
alto_textblock
#6
Nepokoje v Arménsku.
Ze Ženevy, 2. srpna. (Zvl. tel.) Z Armén-
ska došly sem tyto zprávy; Povzbuzeni jsouce
chováním se vlády a slabosti evropských kon-
sulů v Muši a Sessunu, Kurdové a turečtí vo-
jáci v okrsku Alaškertu opětně plení a lid
ubíjejí. V historicky památném klášteře sv. Jana
bylo ukrutnostmi páchanými vyvoláno pravé
zděšení. Revoluční čety arménské napadly však
odvetou protivníky na útěku do Zoru a jiných
míst a stříleli po nich. Po utrpěné porážce
Turci a Kurdové vyhýbají se boji, ale napa-
dají pokojné obyvatelstvo. Zdivočilý kmen
Dželalh táhne k Alarhestu, aby zúčastnii
se řeží.
Zakročení evropských konsulů v Erzerumu
marně se očekává. Povstalci pokračují v obran
arménského lidu, jenž jest bez zbraní, v útocích
na Kurdy a turecké stráže. Dle telegramu gen.
guvernéra bitlisského arménští vzbouřenci na-
padli ve vsi Kaci vojenský oddíl, jenž přicházel,
aby přejal dvé děla z Trapezuntu poslaná, —
usmrtili z něho 12 mužův, 8 zranili a ves
zapálili. Potom uprchli do Akčou, jež zapálili,
rovněž tak jako jednu ještě ves, hodinu od
Kaci vzdálenou.
#7
alto_textblock
#7
liber. Čeká se, že sesilení potrvá a že i obtíže
při dýchání se zmírní.
Rakouský vyslanec u Vatikánu.
Z Říma, 2. srpna. (C.-B.) Vyslanec rak.-
uherský u Vatikánu hrabě Szecsen sem
přibyl.
#8
alto_textblock
#8
Zavraždění ministra Pleva.
Z Berlína, 2. srpna. (Zvl. telgr.) St
vraha Plevova byl včera vážný, že byly
obavy, že zranění svému podlehne. Horečka
byla následkem silného hnisání ran velmi
vysoká. Protože se operace celkem nezdařila,
byl povolán známý chirurg professor Pavlov.
Nyní nebezpečí minulo. V rozmluvě s Pavlovem
vyslovil se útočník, ze je Rus, učitel obecné
školy, je 26 let stár, že sice svého zločinu
lituje, že však nemohl jinak činiti. Na Pavlova
učinil vrah dojem člověka málo inteligentního.
Vnější zranění není povážlivé; vrahovi musily
však býti amputovány oba prsty na nohou.
Rána v pánví je velice nebezpečná. Nenasta-
nou-li komplikace, bude vrah převezen do
samovazby v pevnosti petropavlovské. Vyšetro-
váním se zjistilo, že attentát byl podvratnou
stranou dlouho připravován. Několik osob bylo
zatčeno. Muž, zatčený v člunu na řece Něvě,
učinil již částečné doznání. Policie doufá, že
brzy dozví se jméno vrahovo.
Ze Ženevy, 2. srpna. »Neues W. Tagblalte
sděluje, že v savojské vesnici Chensu konal se
dne 24. až 29. července kongres nihilistů,
jehož se účastnilo 50—60 nihilistů. Jednání
trvalo 5 dní a nocí. Náhle bylo přerušeno, když
došla ze Ženevy zpráva o zavraždění ministra
Pleva. Francouzská policie, jak se zdá, neměla
o kongresu tom ani tušení. Proslýchá se, že
nihilisté se usnesli v nejbližší době rozšířit
revoluční provolání v Rusku.
#9
alto_textblock
#9
Italie a Turecko.
#10
alto_textblock
#10
Z Cařihradu, 1. srpna. (C.- B.) Na rozhodné
zakročení italské vlády Porta sesadila mutešerifa
sandžaku bengasijského v turecké Africe a kaj-
makama i policejního náčelníka v témž san-
džaku. Příčinou zakročení italské vlády byly tři
události poslední doby, poněvadž dvě Italky
byly zadrženy násilím v jistém tureckém domě,
dále poněvadž námořníkům italské lodi »Flavio
Gioja« bylo zakázáno vstoupiti na pevninu
tam prodlévati.
#11
alto_textblock
#11
Volby do generálních rad ve Francii.
Z Paříže, 2. srpna. (C.B) Až do večer
byl znám výsledek 1403 voleb do generálních
rad. Ministorské strany získaly 83 mandáty. —
Vládní listy radují se z výsledku voleb a vidí
v něm důkaz, že země schvaluje chování mini-
sterstva k Vatikánu. Opposíční listy popírají
že úřadní zprávy o volbách jsou správny
míní, že vítězství ministerských kandidátů nen
tak veliké, jak se tvrdí.
#12
alto_textblock
#12
Projevy ve Spanělsku.
Ze Santanderu, 1. srpna. (C.-B.) Četníe
rozehnali dav lidí, klerýž při příjezdu předsedy
ministerstva Maury pronášel nepřátelské výroky
a zatkli několik lidl.
#13
alto_textblock
#13
jest. Ztráta kapitálu, spojená se Zmill. konversí,
byla úplně odepsána. Účet úrokový jeví zvýšení
o 170.000 K, účet devis 65.000 K zvýšení.
Stav vkladů činí 141.000 K oproti 138.000K
loni. V hypotečním obchodě bylo za 24 mill.
zástavních listů a komunálních obligací znovu
umístěno, čímž stav těchto papírů se zvýšil n
339 mill. K.
Zastavení dopravy na Labi.
Z Drážďan, 2. srpna. (C.-B.) Sasko-
česká paroplavební společnost za
stavi pro nízký stav vody o d 3. srpna
dopravu.
„
#16
alto_textblock
#16
st. Z Pešti, 2. srpna. (Zvl. tlpr. »Nár.
Listů«.) Na dnešním trhu prodalo se 150.000
metr. centů pšenice o 20 —35 hal. dráže. Zna-
menala: nová pšenice tisská 82 kg
K 11 25, 79.6 kg K 10.75, 80 kg K 10. 60.
79 kg K 9.— (snětivá), vašarhelská 79.6 k
K 11.074, z okoli Pešti 80 kg K 11.20, 78.
kg K 10.25, 77 kg K 10.40, stolnobělehradská
78 kg K 10 971, 70 kg K 10.40, kaločská 76.3
kg K 10.70, budinská 78 kg K 10.65, ba-
nátská 81 kg K 11.05, 79 kg K 10.70, 78 kg
K 10.85, bulharská 79 kg K 10.75, srbská
79.5 kg K 10.70, rumunská 81 kg K 11.20.
78 kg K 11.—, 80 kg K 10 75 (zlutá), 79
11 02, stará pšenice stolnobělehradská 74 k
K 10.10, srbská 77 kg K 10.10 na čtvrt léta;
žito (+ 20 hal.) K 7.90, 8.—; kuku ři ce
(+ 10) K 7.30; oves (+ 25—30 h)K
7.—, 7.40.
Na termínovém trhu z počátk
pevně smýšlení ke konci se oslabilo.
K večeru znamenala: pšenice na říjen
K 10.50, na duben K 10.82, žito na říjen
K 8.20, na duben K 8.50, oves na říjen
K 7.22, na duben K 7.52, kukuřice na srpen
K 6 96, na září K 7 02, na květen 1905 K 7.12.
Na plodinovém trhu smýšlení pevné
ostatní nezměněno.
Počasí parné.
Stav rakousko-uherského banku ze dne
31. července t. r. Oběh bankovek 1.687,506.000K
(+ 90,108.000 K), poklad kovový 1.520,152.000
K (— 4,887.000 K), portef. směn. 303,163.00
K (+ 60,923.000 K), lombard 40,897.000k
(+ 980.000 K), záloha bankovek prostých
daní 229,865.000 K (— 94,991.000 K).
Z Livorpoolu, 2. srpna. (Závěr ek.) (4 hodiny
10 minut.) Obrat 7000 žoků. Z toho na spekulace
a vývoz —.— žoků. Denní dovoz —.— žoků. Ameri-
cké dodávky na srpen 5.85, 0.—, na srpen-září 5.68,
0.—, na září-říjen 5.46, 0.—, na říjen-listopad 5.35,
0.—, na listopad-prosinec 5.31, 0.—, na prosinec-
leden 5.28, 0.—, na leden-únor 5.27, 0.—, na únor-
březen 5 27, 0.—, aa březenduben 5.28, 0.—, na
duben-květen 0.—, 0.—. Smýšlení mdlé.
Z Nového Yorku, 2. srpna. (Zvláštn
telegr. »Nár. L.«) Plodinová a peněžní
bursa. Smýšlení na dnešní plodinové
burse bylo napjaté. Znamenala: pše-
nice na září 991/s, na prosinec 98 1/4,
kukuřice na září 573/4, cukr (Fai
Muscovados) 31/2, bavlna 10.50. —
Závěrečné smýšlení na peněžním trhu
#17
alto_textblock
#17
Jtury, jich civilisace a průmyslu k zisku cizíh
národů. «9)
Na dráze této politiky světové, která che
býti středoevropskou v prvém stadiu,
jde Německo neuprosně a logicky v před. Ne-
voli k úspěchům zbraní, kterými vítězili Němci
v druhé polovině let šedesátých, nýbrž vrací
se k hospodářským prostředkům, které připra-
vovaly jednotu. Tato síť německých posic kapi-
talistních opřádá spociálně Rakousko víc a více.
Slova Leitenbergerova, že severní Čechy žijí jen
jako pozadí Německa, stávají se již úzka při
faktu, že teprve před málo dny Německo svou
hamburskou dopravní společností, která vlastně
nabývá pro sebe starou a bývalou »austro-ame-
ricanu«, stanulo pevnou nohou v Terstu. O ně-
jaké samostatné vystěhovalecké politice, o sna-
hách úplně neodvislé dopravy námořní, jaksi
je pozvolna zajišťují uherské vlády, nebude
v této říši po připojení dopravy Terstu ve sféru
vlivu německého ani stopy.
V tomto vývoji a v tomto postupu opřá-
daném připadá vůdčím bankám úloha tím vý-
značnější, čím méně lze sledovati veškery ony
nitky, kterými proces postupuje. Ale několik
momentů vrhá přece jen světlo v tyto děje,
odehrávající se klidně a neslyšně. Akciový ka-
pitál německých vůdčích bank berlinských jest
úplně v rukou německých. Upozornili jsme již
na tento moment, který bude tím jasnější, uve-
deme-li, do jaké míry závisí veliké banky ně-
mecké této říše na cizině a speciálně Německu.
Nemáme ovšem jiných dat po ruce, než úřad-
ních, kde není vše udáno tak, jak nám třeba —
ale o tom málu opory materiálové stačí i to.
Z akcii bank, které mají v cizině platební místa,
byla v cizině:
#18
alto_textblock
#18
tytoakcie nalezaj
se zvlaště v
#19
alto_textblock
#19
Banka
#20
alto_textblock
#20
Angli
Německu
Německu a Francii
Německu
Německu a Franci
Německu
#22
alto_textblock
#22
45
39
10
#23
alto_textblock
#23
31.4 Německu
#24
alto_textblock
#24
Konnikt Vatikánu s Francií.
#25
alto_textblock
#25
Z Paříže, 2. srpna. (C..B.) Jak » Matin
sděluje, biskup lavalský Geay vyslovil se, že
nabídl státnímu radovi v ministerstvu kultu Du-
mayovi demisi pro případ, že by to mohlo při-
spěti k rozřešení konfliktu. Dumay prý odpově-
děl, že pokládá demisi alespoň za bezúčelnou
a uložil biskupovi, aby vrátil se do své diécese.
což biskup prý také vykoná.
Z Říma, 2. srpna. (C.-B.) S paláce fran-
couzského vyslanectva ve Vatikánu byl dne
sňat znak.
Z Říma, 2. srpna. Papež Pius konferoval
dopoledne delší dobu s nunciem v Paříži, Loren-
zellem, kterýž podával mu zprávu o situaci.
Z Říma, 2. srpna. (Zvl. tel.) Papež uve-
řejní co nejdříve »bílou knihu«, aby odpovědě
na známě publikace francouzské republiky.
#26
alto_textblock
#26
Balkán.
#27
alto_textblock
#27
Telegramy.
Ze Sofie, 2. srpna. (C.-B.) Místopředsed
sobraně Petkov byl včera propuštěným dělníkem
zraněn holí lehce. Přihoda nemá politického do-
Z Cařihradu, 1. srpna. (C.-B.) Konsulov
ruský a rakouský v Prizrenu pojedou co nej-
dříve do Dakové a Peče, jež nalézají se v jeji
úřadním obvodu. Policejní agenti, kteří skončil
čtyřdenní cestu v území ochridském, navštív
eo nejdříve Skoplji. Protože obnos 35.000 liber.
přikázaný generálnímu inspektoru na vystavění
domů, zbořených za loňského hnutí a již vy-
daný, nestačí, civilní agenti připravují na zá-
kladě výsledků svých posledních cest návrhy
na povolení dalších obnosů a na jejich rozdě-
lení a dále na výstavbu domů zbořených.
Z Cařihradu, 2. srpna. (C.-B.) Vyšetřová-
ním zjistilo se, že v Prizrenu nechystal se žádný
attentát. V domnělých dynamitových nábojích
byla shledána upotřebená elektrická osvětlovací
tělesa, jež byla pohozena ze sousedního domu
před kasárna. Za příčiny té byli 2 zatčení Bul-
baři propuštěni. Vzrušení mohamedánů se
#28
alto_textblock
#28
sahu.
#29
alto_textblock
#29
utišilo.
#30
alto_textblock
#30
Telefonické a telegraf. zprávy
„Národních Listů““.
#31
alto_textblock
#31
Za Pleva Míaravěv.
#32
alto_textblock
#32
L. Z Petrohradu, 2. srpna. (Zvl. telegram.)
Pověsti kolující tvrdí, že ministrem vnitra jme-
nován bude dosavadní ministr spravedlnosti
Muravěv.
Z Petrohradu, 2. srpna. (Zvl. telg.) V ně-
herých kruzích uvádí se jakožto nástupce Plevůn
vedle Muravěva i bývalý gen. guvernér kyevský
lgnatěv. V příčině Vitta tvrdí se, že bude jme-
nován kaneléřem; zřízení kaneléřského úřadu
doporučuje zvláště Suvorin v »N. Fr. Presse«.
Fozoruhodný výrok horní sněmovny anglické.
Z Londýna, 2. srpna. (Zvl. tel.) Velikou
sensaci budí ve Skotsku včerejší výrok horní
měmovny anglické, jež vykonávala tu právomo
soudcovskou ve sporné záležitosti svobodné
elrkve skotské. V roce 1900 spojily se s vo-
bodná ctrkev skotská a spojené
#33
alto_textblock
#33
Telegramy korresp. kanceláře.
Z uherské sněmovny.
Z Pešti, 2. srpna. (C.-B.) Poslanecká sně
movna pokračovala v rokování o rozpočtu mi-
nisterstva vyučování. Posl. Mel ze r (Sasík z
vládní strany) brání v delší řeči gymnasium
Sasz Régen proti včerejším útokům posl. Gala,
zejmena proti výtce, že ne všecky knihy, jichž
užívá se na gymnasiu v Sasz-Régen, byly schvá-
leny uherským ministerstvem, pak proti výtce,
že tam není vlastenecký duch. Řečník odmítá
pak útoky posl. Gala na spolek Gustava Adolfa,
jenž prý provozuje německo nacionální pro-
pagandu. — Poslanec Gal prohlašuje v osobní
věci, že přednesl včera konkretní důkazy na
doklad, jaký duch jest na gymnasiu v Sasz-
Régenu. Řečník dovolává se prohlášení ředitel
tohoto gymnasia, že nebude vydávati maďarské
vysvědčení. V příčině spolku Gustava Adolfa
řečník cituje místo z výroční zprávy jeho,z
níž vysvítá, že tento spolek sle-
duje tendence německonacionální.
Spolek podporuje saské školy . . . (Z lavie
Sasíků se volá: To není pravda !) Posl. Ga
pokračuje: Pokud se týče, podporuje církevní
obce a církevní obce podporují pak školy. —
Posl. Trubinyi (se strany lidové) mluví proti
rozpočtu.
Řečník doporučuje stále více v studentstr
se vzmáhající socialism pozornosti ministrově.
Poslanec Ratkovszky (lidová strana)
připojuje se k vývodům poslance Leudla ve pří-
čině nešvarů při vydávání a prodeji učebných
Ministr vyučování Berezeviczy pro-
hlašuje, že vyšetří uvedené případy a sněmu
zprávu podá. Netrpěl by, aby školní inspektoři
kladli překážky náboženské výchově. Přejesi
skutečně náboženskou výchovu, ale tato nesmí
býti prodehnuta konfessionální nevraživostí. Vzhle-
dem na uváděnou souvislost rozmnožování vzdě-
laného proletariátu s rozmnožováním gymnasií
dí ministr, že také on jest proti rozmnožování
vzdělaného proletariátu, ale snaha proti tomu
namiřená nesmí způsobiti úbytek intelligence
vůbec. Ve příčině učebných knih na školách
Sasíků mínistr věc vyšetří a objeví li se ne-
švary, odstraní je. Uvedlo se, že 90 proc. (7)
universitních posluchačů při zkouškách propadá.
To není ani tak vina professorů jako poslu-
chačů. Universitní posluchači zvláště v Pešti
málo studují. Ministr souhlasí s poslancem
Csernochem, že třeba chrániti universitní mládež
před vnikáním socialistických idejí, ale přeje si
ještě více, totiž aby se studenti zdržovali vše-
liké politiky. (Hluk na krajní levici. Poslanec
baron Kaas volá: Chcete, aby studenti zapo
mněli na své vlastenectví.)
Ministr pokračuje: Mezi vlastenectvím
politikou jest veliký rozdil. (Hluk.) Co se týče
pěstování hudby, ujišťuje ministr, že pro hudbu
uherskou má tytéž vřelé sympatie jako pro jiná
svobodná umění. Co posl. Eötrös řekl o hudebn
akademii a filharmonickém koncertu, musí mi-
nistr rozhodně odmítnouti. Posl. Eötvös pronesl
na základě povrchních informací rozsudek před-
časný. Na hudební akademii přednáší se nauk
hudební a dějiny hudby. Wagnerovu hudb
hájiti proti posl. Eötvösovi — dí ministr —
není opravdu třeba. Ministr doporučuje na konee
rozpočet ke schválení. Děje se tak potom v celku
i v podrobnostech, načež počíná rokování
o ministerstvu spravedlnosti. Po
referentových vývodech a jednom řečníku bylo
rokování odročeno na zejtřek.
#34
alto_textblock
#34
knib.
#35
alto_textblock
#35
Panovníci na cestách.
Z Drážďan, 2. srpna. (C.-B.) Z Gastýna s
sděluje: Saský král po ukončení gastýnského
léčení — 4. srpna — nastoupí — 5. srpna —
zpáleční cestu. Léčení mělo úspěch. Bolesti
v nohou vymizely a tělu přibylo na váze několik
#36
alto_textblock
#36
Z Arabie.
2 Cařihradu, 1. srpna. (C.-B.) Bývalý so-
lůňský Tevfik bej jmenován byl valim yemen
#37
alto_textblock
#37
ským.
#38
alto_textblock
#38
Finance Spojených států.
Z Washingtonu, 2. srpna. (C.-B.) Státn
přijmy v červenci činily 46,786.387 dollarů.
výdaje 64,194.115 doll. Schodek vznik
úbytkem celních důchodů i vnitřních
příjmů a zvýšenými výdaji pro civilní správu
vojsko a námořnictvo.
#39
alto_textblock
#39
Středoamerické zmalky.
Z Nov. Yorku, 2. srpna. (C.-B.) Reutero
kancelář sděluje: Dle telegramu z Port-au- Prince
obvinil president gen. Nord ve svém proslovu
při veřejném přijímání cizince, že vyhnali smě-
neční kurs a ceny zboží do výše v úmyslu
svrhnouti jeho vládu. President naznačil, že
učiní přísná opatření ke své obraně a poukázal
hrozivě k tomu, co se r. 1804 na Haiti událo.
Cizinecká kolonie jest výroky těmito znepokojena.
#40
alto_textblock
#40
Panama proti Unii.
Z Washingtonu, 1. srpna. (C.- B.) Vyslanee
státu panamského ohradil se u vlády Spojených
států proti osnovám, vypracovaným americkou
průplavní komisí a čelicím k založení nového
přístavu a celní kanceláře z důvodu, že usku-
tečněním těchto plánů obehod byl by odvrácen
od Panamy. Také v otázce, na kterých místech
průplavu mají býti zřízeny poštovní kanceláře,
minění se líší. Mysli se, že politická sítuace
ropubliky panamské mohla by se tím státi ob-
#41
alto_textblock
#41
tížnou.
#42
alto_textblock
#42
Národní hospodář.
#43
alto_textblock
#43
Nouze o píci.
Z Vídně, 2. srpna. V kruzích pivovarských
pohlíží se s velikými obavami na další rozvoj
věcí na trhu plodinném. Ceny ječmene ke krmení
stouply z 8 K na 12—13 K. V kruzích pivo-
varnických obávají se též, že toto velké zdra
žení krmného ječmene přiměje posléze země-
dělce, aby používali též lepších druhů ječmene,
vhodných pro sladovny, ke krmení. Zároven
uvažuje se otázka, zdali by se nedoporučovalo
vedle zákazu vyvážeti píeniny, též dočasně zru-
šiti clo na kukuřici a ječmen. Při tom pokládá
se však za vyloučené, že by elo mělo býti zru-
šeno jenom pro krmný ječmen, naopak prohla-
šují pivovarníci, že clo musilo by býti zrušeno
pro všechny druhy ječmene. (Viz o věcité
i notici v rubrice hospodářské. Pozn. red.)
Z Peštt, 2. srpna. (C.-B.) »Pester Lloyd-
sděluje: Ministr obchodu Heronymi vyzval
příčině tarifních úlev pro dopravu píce ředitelstv
uherských státních dráh, aby pro dopravu kuku-
řice, otrub, pokrutin, sušených výpalek a jiných
sem náležejících druhů silné píce uvedl ihned
platnost výminečné sazby dotyčných tříd náklad-
ních podle modalit, platících pro dopravu ostatní
#44
alto_textblock
#44
píce.
#45
alto_textblock
#45
Peštská uherská komerciální banka.
Z Pešti, 2. srpna. (C.-B.) »Peštská uherská
komerciální banka« uveřejňuje pololetní bilanci.
Ta končí čistým ziskem 3,058.093 K (oproti
3,004.516 K v stejné době loni), jež značí
zúročení 20.39%. V zisku není započten
přenos zisku z r. 1903 obnosem 718.000 K.
Zisk z fuse mlýnské však v bilanci započten
#46
alto_textblock
#46
slabé.
#47
alto_textblock
#47
Z moderního bankovnictví
německého.
VII.
#48
alto_textblock
#48
Vývojové tendence. — Poměr k Ra-
kousku. — Závěr.
B. A tak zříme, jak z prudké poruchy
r. 1901 a let následujících vychází Německo
znovu upevněno a těsněji spjato. Úpadky, ktere
přivodily tolik katastrof, které spálily tolik na-
dějí, odkryly tolik špíny, jsou jen zdrojem opět-
ného posílení posice Berlina, ke kterému Bi -
mark tak dovedně a prozíravě připnul politický
zájem německého lidu v nové říši všeobecným
právem hlasovacím. Vše spěje k jednomu cíli
pronikavému slití nové říše, k soustředění, které
jest zároveň podmínkou světové politiky, k níž
se rozpínají snahy a práce národa. Idea spolko-
vého státu, jak ji snad měli na mysli ještě
versaillští volitelé Hohenzollerův, ustupuje stále
více v pozadí, zatím co myšlenka centralisační
činí větší a větší pokroky. Ve všech směrech.
Netušené úspěchy s tátních dráh pruských
a s nimi spojených hessenských činí při ne-
úspěchu dráh jižních států a Saska otázku
centralisace železniční jen otázkou doby. Prusko
prohlásilo opětně ochotu postoupiti své železnioe
říši, učiníli tak současně veškery státy ostatní
a není pochyby, že budoueno přinese jednot.
nou soustavu německých dráh, ovládanou pev-
nou rukou Berlína a řízenou plně dle potřeb
hospodářství národa. Obchodní politice Německa
vtisklo již Prusko zcela ráz svůj a při obchod-
ních smlouvách váží hlas severu, rušného prů-
myslem a výboji, více než slovo jihu. I zde
vítězí přísně národní politika pruská, chráníci
zemědělství, jakožto oporu branných sil národa,
byť tato myšlenka vzbudila vážný odpor, který
ukazoval, že průmyslová města dodávají stejně
dobrá vojska!), a sloužící ale při tom ochotně
i průmyslu a obchodu. Jednotná de facto ar-
máda (a nota bene; naplněná duchem vyrost-
lým z tradicí discipliny pruské), jednotné zá
konodárství soukromoprávní, sociální, živnosten-
ské, obchodní, při sjednocovacích snahách ad-
ministrativy — jaké to úspěchy třiceti let
Za tohoto vývoje připadá onomu typu bank,
o kterém na tomto místě psáno, úloha nad jiné
význačná: učiniti z Berlína středisko snah ho-
spodářských celého národa, tvrz kapitalismu,
která zasahuje všude, která vede a udává cesty
a upírá zraky všech k městu, vyrostlému z písčin
severu. Toto nechutné a jednotně vedené sou-
střeďování sil národa jest zase jen stadiem pří-
pravným, ač již život národů jest ustavičným,
nekonečným rozvojem. Tyto nové cíle národa
svého, které vstupují nyní v jeho hlavu i srdce,
tušil již List tehdy, kdy vytyčoval teprve úkoly
německého celního spolku, preludia k potom-
nímu spojení národa. Národ, který nemá pří-
mořských zemí, který nemá obchodního loďstva
a námořní moci, nebo který neovládá ústí svých
řek, jest co do svého obchodu závislým n
národech cizích; nemůže ani zakládati svých
kolonií, ani povznášeti nové národy; veškerý
přebytek obyvatelstva, duševních a materiálních
sil, který plyne z těchto národů do nekultivova-
ných zemí, ztrácí se v neprospěch jich litera-
1) Srv. List, Das nationale System der politi
schen Oekonomie, Z. vyd. str. 154
#49
alto_textblock
#49
Anglo rak. banka.
Víď. bankov. jednota 80
Rak. ústav pro úvěr
pozemkový
24
Úvěrní ústav (víd.) . 100
Banka pro země rak. So
Banka Union (víd.) . 32
Ústř. poz. úvěr. banka
Úvěr. ústav pro dopr.
podníky
10
Halič. akc, hyp. banka1
Víd. lomb. a esk. . . 48)
Z úhrnného kapitálu akciového těchto bank
403.6 mill. K plyne tedy z ciziny 22.19 čil
89,260.000 K. Německo jest zde hlavním drži-
telem a jest jen přirozeno, že posice akcií na-
lezající se pod vlivem ať nepřímým berlínských
bank jsou značny. Neboť jen tak možno si vy-
světliti pevnou a vždy se vracející účasť ber-
linské diskontní společnosti ve finančních obcho-
dech rakouských. Neméně neveselý jest obra
co do akcií a obligací podniků prů-
myslových. Z akcií dopravních spo-
lečností, které mají platební místa v cizině
s kapitálem akciovým (data platí koncem 1901)
895.184 mill. K, má v rukou cizina — 57.99.
Zde kráčí Německo opět v čele. Z akcif doprav-
ních společností, které nemají platebny v cizině,
nalezá se v cizině 13.9%. Z akcif pojišťovacích
společností s platebnami v cizině jest v držbě
ciziny 44.6, z akcil průmyslových podnik
s platebnami v cizině 31.0, bez plateben 6 69.
Z prioritních obligací železničních, pro něž zřl-
zeny platebny v cizině, jest v cizině 79 proc.
z obligací průmyslových podniků s platebnami
v cizině 51.5 proc. To jsou data velmi vý-
mluvná a poněvadž z převážné většiny nalezají
se papíry tyto v Německu, ukazují jasně, jak
silná jest hospodářská moc Německa v této
říši. Jak speciálně engagován německý kapitál
z říše v podnicích v král. českém patrno nej-
lépe z těchto několika dat: z akcií ústecko-
teplické dráhy jest v držení ciziny 52 proc.
(platebny zahraničné jen v Německu), brněnské
místní železniční společnosti 41.7 proc. (platebna
v Berlíně), buštěhradské dráhy lit. A 25, lit.
30 proc. (platebny zahraničné jen v Německu),
pražsko ducheovské dráhy km. akcie 16.7 proc.
(platebny zahraničné jen v Německu), z priorit-
ních akcií této dráhy 35 proc., společnosti státní
dráhy 65 procent (platebny v Německu, Belgii
a Francii). Mimo poslední společnost, která se
opírá o belgicko- francouzský kapitál, jest tedy
držba Německa značna a velmi pozoruhodna.
Uváděti data podrobná co do průmyslových pod-
niků vyžadovalo by příliš místa, ale poměry
jsou zde obdobny. I tu soustřeďuje se německý
kapitál z říše hlavně do průmyslových krajů
království. O engagementech německého kapitálu
v soukromých podnicích dat není — ale kdo
sleduje zprávy z kruhů průmyslových, ví, jak
tyto posice v posledních létech stoupají. Jaká
role ale připadá v tomto engagementu zmíněným
berlínským bankám? Dat po ruce je jen málo,
ale jakýms takýms vodítkem jsou údaje o tom,
ohledně kterých podniků jsou ty které banky
platebním místem, neboť tím vyznačen i interess
jich o ty které papíry resp. podniky. A tu do-
jdeme k zajímavým faktům. Německá ban ka
jest na příklad platebním místem: duchcovsko-
podmokelské, severo-západní, pražsko- duchcovské
dráhy, ústřední pozemkové úvěrní banky, banky
pro země rakouské, vídeňské bankovní jednoty,
české banky »Union« a řady průmyslových pod-
níků v Rakousku a Čechách. U jiných bank
jsou poměry stejny. Z toho patrno, jak interes-
sovaná sféra vůdčích německých průmyslových
bank prostírá se silně i po Rakousku a jak
banky tyto obchodně zapustily zde pevné ko-
řeny. Naprostá závislost vídeňské
bursy peněžní na burse berlínské,
bez níž by ani nemohla žiti, není než zevnějším
výrazem tohoto faktu.
V daném stavu hospodářském středu Evropy
znamenají tedy veliké banky berlínské mocného
činitele, jehož vlivu nelze přehlížeti. Udává
nejlépe tendence, za kterými jde současné po-
litické a hospodářské Německo, tendence ke
středoevropské hegemonii Německa po stránce
hospodářské. Jaké budou polítické důsledky
toho vývoje, nám na tomto místě ukazovati
dohadovati nepřísluší. Ale jedno nutno přece
jen zdůrazniti.
Prostředí, ve kterém snažíme se klásti po-
čátky svého osamostatnění hospodářského, na-
lezá pod rozhodujícím vlivem hospodářství ně-
meckého, které mohutní, sílí a organisuje s
každým rokem. V této záplavě sily jsou tím
) Srv. na př.: Die heutíge Grundlage den
deutschen Wehrkrafi. Lujo Brentano a R. Kucžynsk