Strana 2.

NÁRODNÍ LISTY-

6. února 1909. Číslo 37.

nářů v Paříži obdržel nepodepsané psaní, ve kterém se mimo jiné oznamovalo, že v samém středu strany kuje se zrada, a jmenovány vý- slovně dva zrádci: Tatarov a Azov. List tento vzbudil mezi revolucionáři nemalý poplach. Za- hájili s nimi vyšetřování, ale Azef smělými a ehytrými odpovědmi se vykroutil. Tatarov za to byl zavražděn a třetí podezřelý, Savinkov, spasil se útěkem za obzor revolucionářů. Lopuchin v poslední době podal revolucio- nářům důkazy proti Azefovi, načež Azef byl ze strany vyloučen. Po vyloučení ze strany neměl co zrazovati, protože již bez toho nemohl žíti, uslanovil se zraditi Lopuchinn. Jméno Lopuchina vzbudilo pozornost čte- nářů povin už v prosinci loňského roku. Lopu chin byl tehdy v Londýně, kde měl schůzky s vůdci ruské emigrače. V Londýně tehdy ta- jemným a dosud nevysvětleným způsobem zmi- zela jeho dcera, jež ho doprovázela. Zmízen její nadělalo mnoho hluku v evropském tisku; ale po několika dnech se slečna Lopuchiná ob- jevila živa a zdráva,

Italie a Franci. Italské listy pokračují v komentování zná- mého článku »Tempsu«, namířeného proti dal- šímu setrvání Italie v trojspolku. »Avanti« pro- jevil úplný souhlas se stanoviskem »Tempsu« »Secolo« píše: Je na čase, nastoupiti jinou cestu Je čas, učiniti radikální a konečné rozhodnut Setrvati zatvrzele v umělém prodlužování života trojspolku umělým dýcháním nebo léčivými in- jekcemi po dobu ještě několika dnů neb měsíců. je směšnou ztrátou času, jež ohrožuje naše nej- životnější zájmy politické. »Mattino« píše prot Francii. Prohlašuje oproti ujištění »Tempsu«, že Francie je spokojena se svou situací v Ev- ropě, že naopak Italie nemá příčiny k nějaké spokojeností. »Avenire d'Italin« konstatuje, že po 20 letech trojspolku Italie není ani přítel- kyní svých spojenců ani spojencem svých přátel. Co se tkne Rakouska, může Italie voliti jen mez válkou neb přátelstvím. Bylo by šílené, při- pusliti, že by Francie pomáhala Italii, kdybyse dala do války s Rakouskem.

Stavba nových válečných lodí anglických. Dle »Daily Chronicle« žádali námořní znalci aby se započalo přištího roku se stavhou šest nových lodí dle typu Dreadnoughte a aby ná- sledujícího roku začalo se se stavbou 4 dalšíeh téhož typů. Stavba těchto lodí bude vyžado vati náklad 9 milionů lib. štorlinků za dva roky

Spor Pressenséa s Clemenceauem. Známý konflikt dvou bývalých přátel zakladatelů »blocu« nynějšího socialisty Pres- venséa a chefa kabinetu Clemenceau je itále v popředí všeobecného zájmu v Paříži. Pressensé, ač socialista, interpeloval vládu pro potrestání tří důstojníků, kteří se provinil lim, že se zúčastnili služeb božích, neboťje tastancem volnosti smýšlení v každém ohledu, jedy i když se jedná o klerikály. Clemen- seau podrážděně a jedovatě zvolal na svébo dřívějšího spolubojovníka v Dreyfusově aféře, jemuž byl svědkem v souboji s Mauricem Ban- rěsem: »Byl jsem vaším sekundantem, ale adály se věci, které je lépe nepři- pomínati.« Clemenceau škodolibě učinil na- rážku na zbabělost. Pressensé nedalsi urážku libit a v »Humanité« uveřejnil vylíčení události. Vypravuje, že trpěl rheumatismem v pravé ruce, když se měl bít s Barrěsem. Jeho svědci, mezi nimi Clemencesu, přáli si, aby šermoval levou rukou. Piequart, tehdy plukovník, nyní ministr vojenstvi, dal mu v bytě Clemenceauově malé vyučování v šermu. Když se objevil Clemenceau na místě souboje, slyšel již Barrěs o této tělesné vadě svého soupeřea jeho svědkové prohlásili písemně, že se zříkají souboje. Clemenceau naproti tomu líčí věe tak, jakoby Pressensé sám uplatnil svou neschopnost k souboji a tím docilil odřeknut duelu. Clemenceauovi vytýkají přátelé Pressen- néovi zlomyslnost, neboť Barrěs potvrdil líčení Pressenséovo, který dodnes je churavý, nedu- živý muž. Pressensé ve schůzi sněmu dne 2. t. m. žádal od urážeče své cti zadostučinění a uvedl důkazy pro své ličení, Clemen- seau, jenž byl rozčilen, že jeho osobní útok byl demaskován jako lež, tvářil se přísně věc- ným a žádal od snémovny projev důvěry, nejen pro svou osobu, ale pro celý program vlády Sněmovna se vyslovila pro Clemenceaua 315 hlasy proti 122. Některé listy útočí na slabošskou sně movnu, která podléhá diktatuře Clemenceaua.

Eduard Pétis. Patriarcha belgických žurnalistů Eduar Fétis, redaktor »Independence belge«, zemřel ve stáří 87 let. Félis zabýval se původně hudbou. studoval na konservatoři pařížské a brusselské jejíž ředitelem byl jeho otee. Vstoupil do r- dakce »Independence belge«, kde začal psát hudební kritiky a ostal členem tohoto žurnálu až do smrti. Ještě před několika dny uveřejníl stařičký, neúnavný novinář svůj poslední článek. umřel takřka s perem v ruce. Fétis byl horli vým propagalorem lidového umění a nijaká kul turní manifestace belgická neobešla se bez jeho vynikající součinnosti.

Nedostatky české lékařské fakulty projednány byly na schůzi, svolané Spolkem českých mediků dne 5. února v poslncbárně dvor. radv prof. Hlavy za účasti J. M. rektora prof. Heyrov- ského, děkana lékařské fakulty proL. Chodounského čelných profesorů, docentů, lékařů, zástupců Svazu a nesčetných posluchačů lékařství. Za předsedn schůze zvolen kol. MUC. Vališ, za místopředsedu kol. MUC. Kňůr, za zapisovatele kol. Kolář. První řečník kol Janů promluvil o systemati ckém odstrkování české fakulty lékařské zvláste v obledu finančním. Kol. Suchánek projednal nedostatky theoretickýeh ústavů, kol. Valenta nedostatky klinik. Na to J. M. prot. Heyrovský přihlásil se ke slovu pravil Pánové! Rektorský úřad přínáší s sebou trudné chvíle, ale také radostné, a ty bývají zejména způso- beny tím, že má rektor příležitost přijíti ve styk se studentstvem ostatních fakult, jimž by byl jinak cizím. A proto ochotně a rád jsem přijal pozvání hned při příchodu jsem byl přívítán přívětivě, za kterouž poctu děkuji. S velkým zájmem jsem sledoval výklady a tak- tiku, která svědčí o vážné práci a snaze pro povzne- sení kultury a zvláště, že požadavky tyto jsou opřeny lakovými fakty, které musí působiti, které mluví laké přesvědčují, a doufam. že budou musiti pode-

příti také vaši spravedlivou a odůvodněnou žádost To, co jste zde přednesli, by byl nejlepší referát, který by se měl nahoru podati. V duchu jsem prošel všemi síněmi, viděl jsem ten trudný obraz smutných poměrů, které mne mocně dojaly a vznitily ve mně mocnou snahu, že musí se křivdy odčiniti, že všichni musíme spolu pracovat. Rektor a akad. senát staví se v jednu řadu s vámi, se studentstvem (Výborně! Dlouhotrvajíc potlesk); télo vzácné solidaritě se přece jen podato přes všechnu nepřízeň dojíti úspěchu! Na zdar (Bouřlivý potlesk. Výborně!) Na to promluvil děkan lékařské fakulty prof. dr. Chodounský. Pánové! Jen několik slov — chci jen konstato- vati, že náš profesorský sbor, jehož jménem si do voluji mluviti, rád uvítá součinnost studentstva s nám a chce jen vás ujistiti, že o všech těch bodechi, o kte rých jste mluvili, které jsou založeny na spravedli- vých úvahách a faktech, též sbor profesorský uva- žoval a že se domáhá odstranění všech nedostatků. kterými naše fakulta trpí. Jednou zase součinnos studentstva s profesorstvem. Jsem přesvědčen, že bude permanentní a volám jí »Na zdar!« (Výborně Potlesk.) Na to navrhl kol. Träger, aby byly informovány o tomto kulturním skandalu i listý zahraniční, zvláště francouzské, k čemuž se uvolil kol. Janů. Znění resoluce, navržené kol. MUC. Kňůrem, jes následující:

Resoluce. Posluchači české fakulty lékařské, pojednavše n fakultní schůzi, dne 5. února 1909 konané, o stálém nepoměru v rozpočtu na lékařskou fakultu českou a německou a o křiklavých nedostatcích fakulty české prohlašují se znovu důrazně proti stálému odstrko- vání a macešskému dotování jediné české lékařské fakulty a kladou tyto nejnutnější a nevybnuteln požadavky: Aby konečně byl nejen odstraněn ponižujíe nepoměr v rozpočtu k pražské fakultě německé jenž vykazuje pro nás letos minus 41.890 K, ale aby i všechny dotace byly mnohem vyšší a to v poměru 2 : 1 pro Čechy, jak jest to spravedlivo jednak pro dvojnásobný počet posluchačů i obyvatel, jednak proto, že jediná fakulta 6milionového národa zaslu- huje, aby požívala toho výjimečného postavení, jako bohatě dotovaná říšská fakulta vídeňská. Nanejvýš rozhořčení protestujeme proti hrubému porušení autonomie university proto, že proti jedno- hlasnému usnesení profesorského sboru i přes naše protesty ochuzena byla fakulta naše o ústav pr nákazy a mory zvířecí a žádáme, aby ústuv fakultě byl ponechán, jak tomu u Němců dodnes jest a zároveň, aby fakulia byla doplněna ústa vem serotherapeutickým, jak toho vyžaduje po krok vědy lékařské. Protestujeme dále proti tomu, aby povolení k stavbě nového' ústavu pathologicko-anatomického bylo spojeno s podmínkou, že jediný tento ústav k od- stranění všech našich nedostatků dostačí a že dalšíeh nových ústavů není třeba. Jako je potřeba, aby co nejdříve přikročeno byl ke stavbě nového ústavu pathologickéh jenž by obsahoval i ústav pro pathologickou histo- logi, pro bakteriologii i pro soudní medicinu, tal spolu co nejenergičtěji žádáme a za hlavní poža- davek svůj stavíme, aby co nejdříve povolen byo náklad na novou budovu ústavu hygienického novou budovu pro ústav Iysiologický, kte- rýžto Němcí bohatě vypravený již dávno mají. Jen tak uvolní se místo v přeplněné budově v Kateřinské ulici pro ústavy zbývající, jichž řadné vypravení za nulné považujeme. Pokud se anatomie týče, chceme řádné studiu přístupné museum, prostrannou sludovnu, roz- dělení materiálu dle klíče 2 : 1 pro Čechy a zřízení pro srovnávací a topografickou ana tomii. Pro bistologii a embryologii žádáme řádnou posluchárnu a laboratoře s příslušným inventářem. Pro fysiologii, kde dle našeho přešvědčení nelze v nynějších nedostatečných místnostech usku- tečniti žádného zdokonalení, žádáme neodkladn nový ústav. Vedle toho k doplnění svého přirodo- vědeckého vzdělání urgujeme zřízení samostatné sto lice pro všeobecnou a srovnávací fys io logii, kterou Němci už po 4 léta majl. Pro ústav chomický žádáme zřízení dostaču- jících laboratoří a chlévů. Pro experimentální pathologii žá- dáme vypravení řádných speciálních laboratoří a chlévů. Vzhledem k tomu, že ústavy pathologický, pa- thol. histologický a bakteriologický se kupí v nedo- statečných místnostech a vzhledem k tomu, že daná dotace na jeden tříští se na tři ústavy a vzhledem k tomu, že ve společných místnostech není místa pro posluchače tří různých oborů, žádáme, aby byl za- řízen podobně jako ústav paťhol.histologický i ústav bakteriologický a opatřen samo- statnou dotací, zvláštními místnostmi a svým perso- nálem a doplněn na ústav serotherapeutický Instrumentář v ústavu pathol. histologickém budiž doplněn dostalečným počtem řádných mikroskopů jichž nedostatek zavinil právě stávku posluchačů. Pro soudní lékařství žádáme předavším posluchárnu, řádné museum, pracovny a pitevnu. zvláštní pro soudní sekce a zvláštní pro obdukce po- licejní. Pro farmakologii žádáme posluchárnu vůbec místnosti, jich dokonalé zařízení a zvláště vy- datnou dotaci. Pro hygienu postrádáme řádné posluchárny laboratoří, musea, operačních místností, chlévů, čemu může vyhověti jen řádně vypravený nový ústav. Jako doplněk theoretického vzdělání žádáme zvláštní stolici pro lékařskou fysiku a bio logli. U všech ústavů žádáme zvýšení dotací rozmnožení počtu demonstrátorů sluhů, jak toho vyžaduje počet a přiměřený vý cvik posluchačů. Pokud se týká klinik: Poněvadž dosavadní, 120 let stará budova ne- mocniční samozřejmě dnes nevyhovuje, žádámeo vybudování nových ústavů nemocnič nlch, účelně stavěných, pavílonového systému opatření jich všemi vymoženostmi moderními ve směru vědeckém i therapentickém. Vhodná plocha získána bude tím, že stát vrát studijnímu fondu garnisonní nemocnici na Karlově náměstí a že získá plochu nynější ho ústavu pro choromyslné, po případě urči k vybudování pavilonů část pozemků slup ských. Podrobně pak žádáme toto: Pro jednotlivá oddělení klinická nutným jest zří- zení řádně dotovaných pracoven vědeckých, zejména při druhé klinice vnitřní, pracovny bakteriologické i chemické. Pro speciálnější a podrobnější výzkumy bakterio- serologické, jakož i výměny látek jest naléhavým zřízení samostatné společné fysiologicko-che mické a bakteriologické, řádně dotované laboraloře nemocniční se samostatným odbor ným chefem v čele. Žádáme dále zřízení kliniky propaedeu- tické jako paedagogicky nutného doplňku klinik vnitřních. Důrazně žadáme v zájmu pokroku vědy lékatské zřízení kliniky nervových nemocí. Přihlížejíce k rozvoji method therapeutických. pokládame za nutné zřízení ústavu pro fysikáln therapii. Pro oční kliniku žádáme vedle rozšíření je jího řádné pracovny. Pro ušní kliniku žádáme samostatný pa vilon, řádně vypravený. Pro kožní kliniku: se stanoviska etbiky a hu- manity nutno odděliti prostitutky od ostatních ne- mocných a zřízení řádných lazní pro nezbytnou v kožní therapii vodoléčbu. Pro chirurgii žádáme: zřízení druhé kli- niky chirurgické, kliniky orthopaedick a stolice pro všeobecnou chirurgii. Pokud se týče gynaekologie, žádáme, aby učiněn byl konec stálým komisím a povolen byl ko- nečně náklad na stavbu nové kliniky. Žádáme řádnou samostatnou kliniku porodnickou a za neodkladné řádné vypravení kliniky dosavadní, která ubytována je z milosti v zemské porodnici a která postrádá posluchárny,

operačního sálu, řádného csvětlení, sterilisačních aparátů, ústředního topení i vědeckých pracoven. Žádáme, aby vzhledem k neudržitelným pomě- rům v ústavu pro choromyslné stát přikročil ke stavbě nové kliniky psychiatrické a aby nespojoval stavbu tu s podmínkou, aby země při- spěla státu polovicí nákladu, nýbrž aby stát nesl ná- klad sám, poněvadž se jedná o státní ústav vy- učovací. Žádáme, aby pavilon pro infekční nemoci, v němž se nachází nyní gynaekologie a ušní (), vrácen byl účelu, k němuž byl určen. Žádáme vybudování řádné kliniky laryngo- logické, což dá se provésti tím, že koupeny budou dva sousední domy s nynějším zubním ambulatoriem a na místě jich vybuduje se řádná klinika laryngo- logická. Poněvadž podle nyní platného zákona jen zubní lékař smí provozovati zubolékařskon a zubotech ni ckou praxi, žádáme, aby nám byla za kolejne poskytnula možnost osvojiti si všechny znalosti téte praxe. Žádáme dále za řádné zařízení ambulatoria rozmnožení počtu demonstrátorů, jak toho vyžaduje ohled na řádný výcvik posluchačů. Protestujeme proti nastěhování starého natře ného baraburdí do nové české polikliniky, i voláme za odklizení hrozných uedostatků v celém vnitřním zařízení. Žádáme řádné a včasné jmenování docentů ho- norovanými mímořádnými prolesory aby hmotně zajištění mohli nerušené vědecky pra covati. Na všech klinikách je nedostatečný počet a si- stentů, čemuž odpomáhá nemorálná instiluce ne- honorovaných asistentů, jichž sil a umění stát užívá zadarmo. Proto v zájmu vědeckého výcviku žádáme ro množení a důstojné honorování sil asístentských. Prohlašujeme, že požadavky tyto js o vlastně požadavky nejmenší, a trvajíce na tomto pronikavém a brzkém zdokonalení nasí fakulty, chceme, aby bez ohledu na politickou kon- stelaci, ale jen pro kulturní vývoj národa našeho byla zřízena druhá česká universita v Brně.

Čechové ! Zaveďme všeobecně jednotný a dobrovolnou disciplinou výhradný národní kolek český, vydaný Národní radou českou ve prospěch souměrně podpory nejdůležitějších účelů celonárodních vůbec a menšinových zvláště Konej každý, samosprávné a peněžní korporace spolky i jednotlivci také zde svou národní po- vinnost! Národní kolky a účtenky kupujte v místních prodejná ch!

Vykradená pošta česko-brodská. (Původní zpráva »Nár. Listů«.) Čas od času vzpomenou si vždy »poštovní spe cialisté« navštíviti naši ubohou popelku — zuboženou poštu českobrodskou. Zuby času rozhlodaný poštovní dům se svými lidomornami spíše než úřadními síněmi, kde v po slední době dva až tři úřadníci konají svoji manipu laci na kuchyňských stolech, s čekárnou pro obecen- stvo podobnou fotografické tmavé komoře, konečni zase jednou ozval se hlasem, jenž přece snad vzbud nějakou reformační ožvěnu na slavném poštovním ředitelství. Byla to opětná loupež, spáchaná v noci na dnešek (5. února) v době, kdy neutuchly ještě po- věsti o loupeži v Kolíně a ve Zbraslavi. Ráno, když po prvních zprávách o krádeží před poštou hromadily se hloučky časných zvědavců, na- skytla se roztomilá podívaná přispěchavším četníkům z kteréž bylo možno ihned utvořiti si přesný obraz nočního vpádu. Nebylo snad daleko a půlnoci, kdy pachatelé. s místními poměry patrně dobře obeznali, otevřelia dle všebo domovní vrata, vedoucí na hlavní uliei proti krámu obchodníka pana Becka, v průjezdě přeřezali opatrně dráty, vedoucí nade dvermi do poštmistrova bytu, otevřeli si pakličem a bez značné námaby dveře do místností po levé strané průjezdu, kde nalézá se hlavní pokladna, kterou nechali klidne na pokoji, jsouce si vědomi své neschopnosti tuto otevříti, za to však v pravém slova smy. slu vyrabovali všechny přihrádky ve stolech, jež u některých stotů lze i bez paklíče ze spodu otevříti, a přeházeli úřadní tiskopisy, jež ráno v malebn nahozených skupinách poděsily sta- rého pošlovního sluhu Vendelina. Poněvadž však nalezli zde kolků a peněz a i jen za 35 K, uzavřeli zase všechno a průjezdem přešli na druhou stranu, kde umnístěna jest mísinos pro přijímání a vydávání peněžitých psaní poštovních balíků. Proč neštěkali dva honfcí psi kteří v noci pobí- hají po dvoře — není nikomu známo Opatřeni světlem — nubo snad dokonce roz- svítivše si plynové lampy — podrobili Iupiči ze vrubné prohlídce dva úřadnické stoly, z nichž vybrai z jednoho asi 120 K, přijatých za dobirky, a známky za 80 K, z druhého známek asi za 15 K. Zvláště však jejich návštěva patřila starodávné pokladně, zapuštěné do dřevěného podstavce a při šroubované asi 40 cm. dlouhými šrouby do pod- lahy, jež utaženy byly na dně pokladny železným matkami. Tuto klidně vytrhli z podstavce a držíce ji za ucha, jež slavný erár jakoby ku pohodlí pp. zlodějů zřídil, vyšli klidně z pošty, zavřevše za sebou dveře od kanceláří. Hlavní domovní vratu nechali však klidně ole- vřená, nejspíše plníce vřelé přání všech česko- brodských kruhů, aby se konečně jednou na pošti »provětralo«. Pátrání po zlodějích bylo by snad bylo velice znesnadněno, kdyby byl ráno na četnickou staniei nepřišel erární cestář Miškovský ohlásiti, že nalezi pokladnu za kapličkou na zádušním poli, ležícím př říšské silnici pražské. Myslil z počátku, že jest to snad nějská trouba železná, zaházená prstí, při odházení hlíny však zpozoroval, že nalezl ukradenou, bohužel však vy páčenou poštovní — pokladnu. Dle nalezených stop lze souditi, že pachalelé po kladnu až sem donesli, pak na okraji silnice vy páčili ostrými nástroji a vnitřek podrobili ihned r visi, neboť bezcenné věci a obaly naházeli do při kopu, naplněného posledním táním, pokladnu pak p namáhavém vyšplhání se na příkrý svah na poli as 12 m. daleko od silnice v brázdě zaházeli hlínou. Při ranní prohlídce nalezeny byly v příkopě pod vodou kleště k protiskování poštovních plomb, obaly z doporučených dopisů a balíček čaje, jenž adre sován byl na Alžbětu Bobáčkovou, t. č. v českobrod- ské nemocnici se nacházejí. Zanechané stopy jsou menší a ukazovaly by ne mládí pachatelovo. Jeden z nich měl podpatky sešla- pané, jak bylo možno zjistiti ze stop, nassáklých dešťovou vodou. Pokladna odnesena byla pak na poštovní úřad. kde bylo konstatováno, že útroby její jsou — prázdné. Pokud bylo možno zjistiti, nalézala se v po kladně tři peněžitá psaní v obnosech 1000 K, 600 K a 300 K, vedle toho rolička 50 nově ražených koruu Hlavní ovšem kořistí byla zásilka kolků, adresovana českobrodskému bernímu úřadu, celkem za 3370 K směnek za 117 K a zásilka z přistoupimské poštovny por K 23.46. Dle posledního odhadu činí celková škoda mime poškozený inventář 6612 K 50 h, klerou asi ponese poštovní erár, neboť on zde jest největším vinníkem ježto protahuje do nekonečna otázku nové pošty účelnému jejímu, třebas nákladnějšímu rozřešení se vyhýbá jako čert — kříži. O výsledku dalšího pátrání, jež bylo zahájeno přineseme příště zprávu.

Rourová aféra pražská ve světle procesu-

[Před pražským soudem porotním.)

Průběh odpoledního líčení.

Odpoledne o 1/48. hod. bylo v přelíčení pokra- čováno. K žádosti obhájce JUDra, Boučka přečetl předseda český překlad dopolední německé řeči obža- lovaného Kestranka. Na to přihlásil se ke slovu dr. Černohorskýá „Vzhledem k tomu, že p. Kestranek ve své řeči pra vil, že jsem se vplížil k p. Hořovskému a že jsem předložil navštívenku p. Winterbergovu, žádám, aby tato navštívenka byla předložena, neboť na ní na- chází se doporučení mne p. Winterbergem a nemám pochybnosti, že kdyby byla předložena, byla by věe vysvětlena. JUDr. Bouček: „Bohužžel, navštívenky té ne- máme, ale nabízím výslech p. Eplera o tom, že na navštívence té stálo: „Wir empfehlen Ihnen čiesen Herm, als eine besonders vertrauens würdige Person.“ Co to znamená, doporu- čuje-li se takovýmto způsobem obecní starší a říš- ský poslanec, to ponechávám na uvážení soudu.

První svědek Hořovský,

45letý, narozený v Pol. Ostravě, katolík, technický ředitel pražskoželezářské společnosti, bydlící v Vídni, po přísaze vypověděl česky toto: „Jednoho dne bylo mi telefonováno p. Winter bergem, budu-li příští týden ve Vídni, že mne ně- jaký pán chce navštiviti. Na moji otázku, kdo je to ten pán, řekl mi p. Winterberg, že mi to telefo- nicky nemůže sděliti, ale že věc jest důle- žitá. Já jsem mu odpověděl, že budu příští týden ve Vídni, aby ten pán přišel Dne 7. července 1908 přinesl mi sluha navští- venku p. Winterberga. Nechal jsem taklo ohlá- šeného pána vejíti. Když vstoupil, představil se mi: Já jsem dr. Černohorský“ Neznal jsem ho. On mi vypravoval, že v Praze jest veřejné minění pro zadání dodávky francouz- ským závodům a ptal se mne, nechceme-li je- ho interrvence použiti. Odvětil jsem, z mne se tato záležitost netýká, aby se obrátil na naše obchodní ředitelství v Praze. Na to mně dr. Černo- horský sdělil, zo jeho postavení v Praze jest velice prononcované a že by bylo lépe, kdyby ho p. řed. Epter navštíwil v jeho adva- kátní kanceláři ve Vodičkově ulici v Pruze. Řekl jsem, že o tom p. Eplera zpravím. Dále vypravovai p. dr. Černchorský, že naše oferta jest 19.25, fran- couzská 20.60 a že francouzská firma má úmysl svou nabícku snížiti a kromě toho, že pro francouzskou firmu zvláštní zájem mají dr. Podlipný, dr. Pinkas ještě jeden městský rada, jehož jménoa nepamátoval a vypravoval, že v Praze postaveny bu- dou železárny. Já jsem se ho ptal, bulou-li to vysoké pece neb slévárna. Na to dr. Černohorský odpověď dáti ne mohl. Na kcnec mne upozomil, aby se věc zachoval jakožlo valice důvěrná v přísné tajuosti. Předseda: „Neslibil vám, že ještě jednou přijde?“ Svědek p. Hožovský: „Ne. Předseda: „Jaký dojem to na vás dělalo ?“ Svědek: „Já měl dojem, že jde dru. Černohor skému o nějakou náhradu za službu, kterou nán chitěl prokázati.“ Předseda: „Mále lu navštívenku?“ Svědok: „Nemám. Poslal jsem ji p. Eplerovi když jsem se ho později tázal, má-li ji, řekl mi, že jí nemá. Přodseda: „Míůžete se upamatovali, čí to byla navštivenka v“ Svědok: „Byla od p. Winierberga.“ Předseda: „Nevíle, co na ní bylo napsáno? Svědek: „Já nevím, co tam bylo napsino, ale řed. Epler mi řekl, že tam bylo něco napsáno JUDr. Brož k svědkovi: „Pravil jste, že se vám dr. Černohenský představil slovy: „Já jsem dr. Čer- noherský“ a že jste ho dříve neznal. Získal jst dojem, že chce náhradu jako obecní star nebo jako doktor?“ (Veselost.) Svědek: „Nouvažoval jsem o jom, v jaké distink ci přichází. JUDr. Bouček k svědkovi: „Pamafujete se, že hned po návštěvě dra. Černoborského jste psal ře p. Eplerovi dopis, ve kterém jste se zmínil o dojmu. který návštěva ta na vás učinila? Svědek: „Ano, psal jsem takový dopis a snad by mohl býti také přředložen. Napeni jsem tam, ž mám dojem, že knždý chce si ukrojit z jablíčka koussek.“

Captatio benevolentiae patent dr. Benedikt.

Dr. Benodikt z Vídně lituje, že není češtiny mo- cen a proto musí mluvit německy. Snad ale pan ovědek bude tak laskav a odpovědi své dá v obou jažycích. A praví: „Bylo tvrzeno, že u pražské že- lezářské společnosti Čechy jsou jen dělníci a že vyšší mísla nezaujímá žádný z Čechů. Čím jste vy u praz ské železářské společnosti? Hořovský: Jsem technickým ředitelemi a zaují mám hned místo po panu centrálním řediteli Kestran kovi (Dlužno uvésti, že mluví o tomto svém před staveném vždy s velikým respektem.) „A jste Čech? „Ano.“ (Nar. v Polské Ostravě. „Jo vám známo, kde by se byly poury pro praz ský vedovod lily, kdyby bývaly zadány pražsko-žele zářské společnosti? „V Králové Dvoře u Berouna.“ „Kolik českých dělníků zaměstnává tento vál závod?“ (Nevole v posluchačstvu.) „Máme jich tam na 2000 a z těch je 1600 Čechů“ „Vzhledem ke stanovisku Kestrankově k česk národnesti — je vám něco známo o jakýchsi kla- denských stipemndiích? „Je mi známo, že pan úsířední ředitel v tomi směru jest úplně objektivní. Byl jsem při tom, kdvá navštívil kladenskou roálku a založil původně dvě pak tři stipendia cestovní pro nejlopší žáky.) „Ta reálka je česká? „Ano. Ještě něco dovolil bych si poznamenal k charakteristice našeho pana reditele. Kdysi m vyzval zesnulý president České akademie stavební rada Hlávka, abych se stal členem. Odmíli jsen tulo funkci a pan c. ř. (centr. řed.) Kestranek mi t vyčítal.“ „Kdo jesl ředlelem v Králově Dvoře?“ „Pan Kratochvíl — Čech.- „A v Nučicích?“ „Pan Götz — má německé jméno, ale je Čech. „Ich danke Ihne. (Za zmínku slojí, že při návštěvě anglických de legátů obchodních a průmyslových komor mari shárělo se několik českých žurnalistů v obou uv dených místech po jediném úradníku, který by mol podati český výklad) Druhý svědek často vzpomknaný

ředitel Max Epler,

vyznání mosaického, po přísaze německy vypovídá k dotazu, jk to bylo s telefonováním s Winter- bergem, takto: „Dne 30, července byl jsem volán k talefonu a sděleno mi Winterbergem, že ten pán (dr. Černoherský) naléhá na odpověď. Řekl jsem mu že uzavíráme obchody jen na legální bási, načež jsem pozoroval, že je překvapen. „Neobdržel jste od Hořovského nějakou vi- sitku? „Ano! Stálo tam s jménem Winlerbergovým Mohu Vám dotyčného pána v záležilosti rourové o nejlépe doporučiti. Dr. Bouček: „Když se dostalo dru. Černobor skému takového odbytí — nesnažil se ještě jednou se k vám dostali?“ Eplar: Neznám dra. Černohorského, ale bylo to 28. srpna, když náš úřadník Bistroň sdělil mi. že ředitel Janatka z Daňkovy továrny na žádost dra. Černohorského mu oznámil, že dr. Černohorský ne- předsedal sdružení, ve kterém so jednalo o dodáve francouzské.“

Dr. Bouček: „Dostal jste od Hořovskéhio list hned po návštěvě Černohorského u něho a co v něm stálo?? „Dojem, jaký jsení z listu měl, potvrzoval te, co jzem o dru. Černohorském za doby 6letého svého pobytu v Praze slyšel Tak jsem si vykládal zmínku, že každý si chee ukrojit z jablíčka provise. „Jednalo se o nějaké slevě na dodávcer“ „Ano, s drem. Růžičkou. „Činí se vám výdka, že cena 16 korůn byla vámi snížena po jistém sdělení ze správní rady? „Tak tomu nebylo. „Byl jste přílomen ve schůzi komise správní rady vodárenské. Byl jste k tomu vyzván? „Ano — dne 28. července. „Měl jste od Kestranka nějaký rozkaz, jak s máte chovati? „Sdělil jsem Kestrankovi vše, ce předcházelo a upozornil jsem, že z obchodní věci stává se poli- tikum. Na to mě upozornil, že se tu jedná jen o obchod a že všechny ostatní momenty mají zů- stati stranou. „Vy jale mluvil s drem. Růžičkou a sděli jste mu, že ta věc se vám nelíbí, a že páni ve správní radě jsou nějak zaraženi a že se bojí skan- dálu? „Ano a dr. Rüžička odpověděl: „Ano, bo- hužel, je tomu tak, to mne ale nepřekva- puje.“ A dodal: „Ta věc se dostala na ulici, ulice teď o ní rozhoduje a chce mít gau dium a oběti. „Měl jste někdy dojem, že dr. Růžička jedná v jiném, než v obecním zájmu?“ „Ne — to musím loyálně prohlásiti, že choval se naprosto korektně a musím dosvědčiti, že jsem nepoznal čestnějšího člověka Dr. Černohorský: Já prosím, aby se konstato- valo, že na visilce Winlerbergově nebylo uvedene mé jméno. Dr. Benodikt k svědkovi: Nepamatujete se, zdali na visitce Winterbergově bylo jméno dr. Černo- horský?“ „To nemohu dnes Fíci. Nepamatuji se. Jak byl tiskový výpad při- pravován- Dr. Schauer: „Předmětem žaloby je také od- stavec článku v „Pr. Tagblattu“, kde se mluvío „zvláštních příhodách (besondere Vorkommisse)r dodatkem „wenn jemand geahnt hätte“ (kdyby někdo byl tušil). Miuvilo se o tom, že jste byl ve schůzi vodárny, kde padla poznámka „ůber die besonderen Vorkommisse“? Ta byla v článku p. Kestrankově vyprovokována se zvláštním důrazem. Račte mně sděliti: To by bylo jen tebdy nápadným, kdybyste byl tušil, že se něco takového děje? V té době se ale ještě nic nedálo a myslím, že jste přece s nikým z vodárny tenkráte nemluvil? Panu dru. Růžičkovi dal jste takové skvělé vysvědčení o naprosté jeho bezúhonnosti a co mohlo tedy znamenati ty „zvlášt- ní příhody“? Svědek: Tušil jsem, že jsou proti nám již nějeké proudy“ Dr. Schauer: „Věděl jsle, že se článek do „Pr Tagblattu“ chystá, že ho p. Kestranek píše a hodlá uveřejniti?“ Svědek žádá, aby nu tento dotaz byl přeložen a když se tak sťalo, prohlašuje za všeobecného pře- kvapení, že s Kestrankem před uvežejněním dopisu o této věci mluvil, o sepsání článku vědél a jej čell.“ Dr. Schaner: Rozumějle mi dobře, táži se vás, zdali jsle článek Kestrankův čeli přřed vytišiěním v rukopise ? Bvědok (po krátkém rozmýšlení): „Ovšem, čet. než byl dán do tisku.“ Dr. Schaner: „To mě překvapuje! Prosím, aby talo vebni důležitá okolnost byla protokolámně kon- statována a táži se pana svědka, jak se tedy srov- nává jebo skvělé vysvědčení, které zde veřejně dal dru. Růžičkovi, když v listě, který, jak právě přiznal. před tím, než de tisku byl dán, týž dr. Růžička byl takovým způsobem alakován a vyčítáno mu, že mezi čtyřmi stěnami je plný tolerance, loyálnosii a ochoty kdežto na veřejnosti vystupuje jako tribun a nacionál- ní chauvinista. Jak můžete mi vysvělliti takový rozpor ve vlast- ních svých názorech o dru. Růžičkovi?“ Ředitel Epler (v patrných rozpacích): „Nemobu si to jinak vysvětliti, než tím. že si u nás vykládali, že páni z vodárny a také dr. Růžička stojí pod jistým terorem. Po dalších podřadných olázkách jiných obhájel táže se dr. Bouček svědka: „Nereagoval nikdo ze členů komise na vaši poznámku o „zvláštních pří- hodách“r? Svědek: „Nildo, ani dr. Růžička ne.“ Dr. Wien: „Co by se stalo, kdyby přišel někdo do schůze vaší správní rady a jam takovou poznám- ku prohodil? Svědek: „Kdybychom měli všichn temperament Kestrankův, vím, že by někdo z nás takového člověka popadl za hrdlo a tak dlouho by ho držel, až by řekl, co tím myslil.“ Dr. Scharf: Klade se tu taková váha na zvláštnt příhody. Když jate to slovo vyřkl v oné schůzi, pře- rušil jste další styky, zapjal jsle kabát a odešel jster Zůstal jste seděti a jednal jste dál a neřekl jste pak, uznávám úplně, že správní rada vodárny chovala se korektně?? Svědek přisvědčuje a praví: „To mohu uznali ještě dnes, že ve schůzích jednáno bylo korektně. A s důrozem dodává: „Iu den Sitzungen .

Třetí svědek Bistroň, úřadník pražské železářské společnosti, německy vy- povídá, že reditel Janatka z Daňkovy továrny měl s ním známý telefonický rozhovor, načež líčí svůj styk s ředitelem českobudějoviské fiálky Živno- stenské banky „Ředitel této p. Kašpárek přišel k nám do bureau a hledal Eplera, kterého nezastihl. Mluvil tedy se mnou a cznámil mně, že asi prod 8 dny bylu Eplera a že mu sdělil, že Živnostenská banka zaři- zuje železářský závod v Českých Budějovicích a žá- dá, aby jí karlelované podníky světily prodej pro tobo město Řekl jsem mu, že v této věci se jedná o principiální otázku, načež mi pravil: „Vy víle, že se jedná v Praze o rourovou dodávku a my bychom považovati pro případ vaší ocholy za česlnou otázku užiti svého vlivu ve váš prospěch.

Další svědek Winterberg,

mosaického vyznání, po přísaze a k dolazu před- sedově vypovídá: „Přišel ke mně Jan Černohoraý a řekl mi, abych se plal telefonicky do Vídně, jak ta věc stojí? Plal jsem se a dal jsem mu odpověd. jakou jsem doslal: „že pan ředitel Epler dělá velký rámus“. A dodal jsem: Já už s tou věcí nic nechci mít, dejte mi pokoj.“ (Veselost.) Předveda: „Věděl jste, oč se jedná?“ „Věděl a myslíl jsem, že se jedná e to, aby ty dodávky dostal domácí průmysl.“ Dr. Bouček: „Jak se slalo, že vy jste se doslal s drem. Černohorským do styku?“ „Pan Jan Černohorský, jsko, starý známý, k mně přišel a ptal se mne, jsem-li ve slyku s praž- skou železářskou společností. Přisvědčil jsem, načež mne žádal, abych mu dal pro bratra doporučovaci visitku. Tak jsem mu ji dal napsat jedním svým úřadn íkem.“ „Byla to visitka s vaším jménem?“ „Ano.- „A napsal jste koho doporučujete? Jméne Černo borskýr“ „To jsem nedal napsati.“ lnženýr pražské železářské společnosti Kamen česky líčí k dotazu, jak do kanceláře přišel tovární p. Kunz a pravil, žo má stvky s vlivnými osobami