#1
alto_textblock
#1
Strana 6.
#2
alto_textblock
#2
NARODNÍ LISTY
#3
alto_textblock
#3
21. března 1913. Číslo 79.
#4
alto_textblock
#4
tehu byl stav peněz nezměněný. Sazby za první
bankovní akcepty 514 až 518/2s proc.
Petrohrad. Obrat celkový byl dnes ne-
patrný. Větší živostí vynikl obchod pouze v akcilch
Mezinárodní banky a Severodonských drah.
Ze živnostenské banky v Praze se nám sdělu-
je, že na bílou sobotu dne 22. t. m. úřadováno bude
ve všech odděleních banky pouze do 12. hod.
polední.
Pozemková banka v Praze upozorňuje, že z
příčinou velikonočních svátků se v sobotu dne
22. března úřaduje pouzo do 12. hodiny po-
lední.
„Bohemia“, akciová banka v Praze, bude úřa-
dovati na pokladnách na Velký pátek odpoledne
pouze do 4 hod., na Bílou sobotu do 12. hod-
polední.
Občanská záložna v Kouřími konala dne 15
t. m. výroční valnou hromadu. Záložna ta ukou-
čeným 49. rokem své působnosti soustředila u se-
be do 1. ledna 1913 na 4883 vkladatelů s obnosem
K 6.442.326.58 a 1961 dlužníků, u nichž má roz-
půjčeny K 4.626.570.27, docílila v loni ročního
obratu na K 17,042.899.20 a vykazuje čistého zisku
po odečtení 5 proc. zúrokování závodních podílů
všech podílníků, v obnosu K 30.764.36. Valná hro-
mada usnesla se čistý zisk per K 30.764.36 po ná-
vrhu výboru rozděliti taktot reservním fondům
věnováno K 10.800.—, na remuneraci úřadnictvu
K 3076.44, na doplnění inventáře K 1100— a zby-
tek per K. 15.787.92 rozdělen ve 114 položkách
dle jednomyslného usnesení valné hromady na
různé národní a dobročinné účely.
Občanská záložna v Dejvicích. V poslední
valné hromadě zvoleni byli do ředitelstva pp: Jin-
dřich Frolík, maj, realit, František Samek, mistr
zámečnický, Jan Šťastný, maj. domu, Schwara
Karel, obecní pokladník v Dejvících, a Ladislav
Vorel, učitel, Praha VII. Do výboru: Dr. František
Trmal, obecní tajemník v Dejvicích a Lula Jan.
obchodník v Lisolejích. Na ustavující schůzi zvo-
len předsedou ředitelstva pan Jindřich Frolik
a předsedou výboru dr. František Trm al.
Z ústředních jatek kr. hl. m. Prahy. O Božím
hodě velikonočním v neděli dne 23. března 1913
budou veškeré úřadovny v ústředních jatkách
pražských, i tamní úřadovna c. k. potravní daně
uzavřeny a po celý den zavedena bude jen
nejnutnější služba zvěrolékařská.
České obchodní museum pořádalo dne 18. t. m
za součinnosti Českoslovanské obchodnické besedy
a Obchodnického spolku „Merkur“ přednášku p.
cís. rady Eugena Lederera, ředitele Úrazové
pojišťovny dělnické pro král. České, na theme
„O ochraně dělné v Rakousku“. Poslu-
chači a napletím vyslechli podaný jim úplný pře-
hled o celé obrovské materil ochrany dělnictv
před nebezpečím, jež přinálí a sebou risiko práce
a to i po stránce historického vývoje, i po stránce
pragmatického proniknutí této důležité otázky
způsobu jejího provedení. — Další přednáška Če-
ského obchodního musea konati se bude ve středu
dne 2. dubna t. r. rovněž o 8. hod. večer ve velké
dvoraně Obchodnického spolku „Merkur“ v Praze
V.. Mikulášská tř. č. 9. na thema „Co má vč-
děti řádný obchodník o telegralu
Přednášeti bude c. k. poštovní koncipista dr
Otto Kučera.
Rakousko-uherský obchod s Ruskem r. 1912
Obrat zboží mezi Rakousko-Uherskem a Ruskem
r. 1912 činil 1051/2 mil. rublů. Z toho připadá na
vývoz Rakousko-Uherska do Ruska 73.4 mil. rubl
a na dovoz zboží z Ruska do naší říše 32.1 mil
rublů. Naše obchodní bilance vůčí Rusku vyka-
zuje tudíž dle ruské statistiky zahraničního ob-
chodu aktivum 41.3 mil. rublů.
Nový severo-americký celní tarif. Jak se sdě-
luje z Washingtonu, přijala demokratická rozpoč-
tová komise v podstatě většinu tarifních sazel
onoho demokratického zákona, proti němuž Ta
položil své veto. Celní sazby na železo a ocel bu-
dou podrženy v dosavadní výši. U několika před-
mětů navrhuje rozpočtová komise osvobození o
cla, resp, snížení cla. Tyto změny však týkalí a
většinou předmětů, jejlchž vývoz z Rakousko-Uher
ska není významný, naproti tomu prospějí zajiste
velice Německu, jehož obchod s Amerikou jes?
velmi značný. Rakousko-uherský vývoz do Spoje-
ných států činil v r. 1912 asi 61 mil. K. Cla prostý
bude dovoz surového a nezpracovaného dříví, su-
rové bavlny, cukru a tiskového papíru. Nehledč
k vývozu cukru, činí rakousko-uherský vývoz
bstatních uvedených předmětů do Ameriky jen
několik tisíc korun. Cukru vyvezeno bylo r. 1912
do Spojených států okrouhle za 21/2 mil. K. Sní-
žení cla navrhuje se pro levné bavlněné a vlněné
zboží. Náš vývoz bavlněného zboží činil asi 1.2
vývoz vlněného zboží 1.4 mil. K. Dále navrhuje se
snížení cla na levné mýdlové a hrnčířské zboži
na oleje, na porcelánové a kameninové zboží. Hra-
čířského zboží bylo vyvezeno do. Ameriky za 1.5
porcelánového za 1.3 mil. K, mýdla za 11.000 K
olejů za 38.000 K. Ovšem v těchto číslicích nen
zahrnuto zboží, jež se vyváží z Rakousko-Uhersk.
přes německé přístavy do Ameriky. Podraženy
budou dosavadní celní sazby na tabák, cigarety
šňupavý tabák, víno, lihoviny a jiné nápoje, dále
na len, konopí, jutu, chemické výrobky a barv
Clo na dovoz hedvábí a hedvábného zboží zů-
štane přibližně stejné.
O projektu říšské daně ze jmění v Německu
začíná uveřejňovati řadu úvah ve „Voss. Ztg.
proslulý národní hospodář mnichovský, prof. Luje
Brentano. O projektu jmenované říšsko-něm
daně, o němž lze pojednati zatím jen se všeobec-
ného hlediska, praví B., že je sice pochopitel-
ný a současně v nejvyšší miře povážli-
vý. Pochopitelný: co zbývá říši něm. jiného, nežli
pokus cestou daně ze jmění dospěti k řádnému
finančnictví? Ochranářská celní politika stížila ži-
vobytí nejširších vrstev lidu do té míry, že nelze
ani na to mysliti, že by miliarda, kterou nové bran-
né předlohy budou vyžadovati, mohla býti uhra-
žena novými nepřímými daněmi. Prof. B. pak na
základě nových dat za léta 1907—1911 vypočitává
že pouze obllní cla na 4 hlavní druhy obilí zatížila
německé konsumenty průměrně 1039.8 mil. marek
ročně; z toho však plyne do pokladny státní pouze
133.5 mil. mk., kdežto přes 907 mil. mk. plyne do
kapes vrstev, obili prodávajících, jež činí nejvýše
19% veškerého obyvatelstva v Německu. K tomuto
zdražení přistupuje zdražení vyvolané cly železář-
skými a jinými vysokými cly ochranářskými ve
prospěch relativně několíka málo soukromníků.
Tak přetíženému poplatnictvu nelze ovšem zdražo-
vatí dále živobytí ukládáním nových daní. Avšak
řišská daň ze jmění, o jaké se nyní mluví, vyvo-
lává nemenší pochybnosti. Je v nové době zcel
bez příkladu, upomíná však na aucené
půjčky, jaké byly vybírány v Prusku za válek
Bedřicha Velkého a v letech 1809—1815, ve Fran-
cii za prvé republiky, v Rakousku 1859 a 1866 pro
tehdejší jeho Htalské provincie atd. Takovéto opa-
třování úhradních prostředků bylo vždy pociťo-
váno jako nesnesitelná nespravedli-
vost. Neboť je zcela nemožno provéstí rozdě-
lení daně na základě úplné spravedlnosti. B. uka-
zuje pak k tomu, jak již dnes v Německu břeme-
no daňové je nestejnoměrně rozvrženo a jak ze-
jména jisté vrstvy zemědělců jsou daní důchodo-
vou nedostatečně postiženy. (Hůř je tomu ovšem
ještě v Rakousku. — Red.) Jedině, co tyto nespra-
vedlivosti činí snesitelnými, je vždy ještě po-
měrně nepatrný obnos daňový, který jedině má
stihnouti důchod. Kdyby však tak nespravedlivé
rozdělení daňové stalo se základem vybírání v el-
kých obnosů, tedy stupňuje se tím vyvolaná ne-
stelnost v zatížení až k nesnesitelností. Avšak
kdyby se jmění a důchod každého daly na halít
přesně zjistiti, zůstalo by rozdělení velkého ob-
nosu daňového na jednotlivce dle tohoto měřít-
ka přec jen nemístným. Neboť nedá se s každým
Jměním, i když skýtá stejný důchod, stejně dispo-
novati. Kapitál v zemědělství a velkých průmyslo-
vých podnících uložený dále daleko méně rychle
přeměniti v hotové peníze než kapitál komerční a
tento opěl méně než kapitál, uložený v rentách.
Kdyby se tudíž z každého důchodu vybírati měl
přiměřený obnos, musila by řada poplatníků za
hejtěžších podmínek vypůjčitl se u jiných a vydati
se v nebezpečí rulnování se, kdežto jiní snadno
mohli by požadovaný obnos složiti. Z toho důvodu
také — a jedinou minimální výjimkou — nucené
Jůjčky nikdy úplnš nebyly sehnány a dnes vše-
#6
alto_textblock
#6
obecné se takové vůjčky ve všech zemích odsu-
zují. Jedinou výjimku dosud činil prof. Adoli
Wagner, který se přimlouval za to, aby v do-
bách míru byly organisovány nucené půjčky pro
doby válečné. Za tím účelem doporoučel sestavení
pečlivých katastrů jmění a důchodů, dle nichž
by se potom půjčka rozvrhla. Proti tomu vyslo-
vuje se však Brentano obdobnými důvody jako
shora a je rozhodně pro půjčku dobrovol-
nou. Je také spravedlivější, nese-li celek bře-
meno z toho vycházející, nežli ukládá-li se dle ne-
spravedlivého klíče jednotlivcům, aby je pouze
oni nesli.
Z halíčského trhu na surový petrolej. Od 15.
t. m., kdy došlo k vyřízení březnových závazků,
jest na trhu surového petroleje, jak se sděluje
z Drohobyče, kl1d. Rafinerie chovají se zdrželivě
a spekulace není dostí kapitálově zilná, aby uza-
vírala nové obchody. Zachovají-li se rafmnerie i na-
dála zdrželivě, není vyloučeno, že ceny
značně klesnou. Dne 19. t. m. bylo nabízeno
jen 50 cisteren za cenu 9 K 70 h na duben. Strana
haussy však oferentu násilně zabránila provedení
tohoto obchodu.
Bílance amerického ocelářského trustu. Dn
19. t. m. uveřejněna byla roční bilance amerického
ocelářského trustu. Ve všech odvětvích výrobních
produkce velice stoupla. Těžba železné rudy stou-
pla o 32.6 proc., koksu o 38 proc., surového že-
leza o 32 proc., polotovarů o 31.4 proc. Průměrně
stoupla výroba skoro o třetinu. Jest to dokladem
veliké výkonnosti závodů a výtečné organisace.
Počet dělníků stoupí poměrně méně než výroba
totiž jen o 3000 dělníků čili jen o 1.4 proc. Vze-
stup mzdy činil 17.3 proc. a připadá r. 1912 prů-
měrně na jednoho dělníka 857 (r. 1911 740) dolarů.
t. j. o 16 proc. více. Hrubý výtěžek stoupl para-
lelně s dodávkami. Průměrný výtěžek za výrobu
v roce 1912 byl menší než r. 1911, což souvisís
tím, že během první poloviny r. 1912 dodávky
byly ještě vyřizovány za velmi špatné ceny na zá-
kadě starých vzávěrek. Průměrný výtěžek za tunu
surového železa činil r. 1912 52.5 (r. 1911 57.24
dolaru a tudiž poněkud poklesl. Tím se též vy-
světluje, proč ocelářský trust nevydělal podslatně
více než r. 1911, ačkoliv zaměstnanost se značně
zlepšila. Špatné ceny z počátku r. 1912 zračily se
též ve výkazech za první dvě čtvrtletí. Od té
doby nastalo zlepšení a rok 1912 skončil přece
malým přírostkem oproti r. 1911.
Akc. společnost Triptis, továrna porculánu.
vykazuje v bilanci za rok 1912 po odpisech pře-
bytek 689.612 (697.544) marek, z něhož bude opět
vyplácena 12 dividenda. Správní rok 1912
byl všeobecně uspokojivý. Jen rakouské pod-
niky společnosti byly v listopadu a v prosinci ne-
příznivě dotčeny balkánskými zmatky a s nimi
souvisící hospodářskou depresí v Rakousku. Doufá
se však, že brzké ujednání míru obchod znovu oži-
ví. Německé oddělení bylo stále dobře zaměstná-
Gelsenkirchenská báňská společnost bude z
uplynulý rok platiti opět 10procentní divi-
dendu. Výroční zpráva konstatuje, že odbytové
poměry pro uhli byly velmi dobré. Rovněž koksár-
ny společnosti byly úplně zaměstnávány. Co se
týče vedlejších výrobků, jen obchod s čpavkem byl
méně příznivý. Slévárny byly dostatečně zaměst-
nány, zejména čilá byla výroba litých rour. Uvol-
nění výrobků B v německém svazu ocelářském
společnost nepoškodilo. Těžba uhli činila 9.526,.31
(8.899.740) t., výroba koksu 2.239.446 (2,016.247) t
těžba rud 3,447.075 (2,686.742) t. Výroba surového
železa stoupla na 1.487.683 (1,071.471) t., surové
oceli na 795.497 (584.909) t., válcovaných výrobko
na 634.492 (481.717) t. Odbyt uhlí činil 9,184.056 t
(8,523.690 t.), koksu 2,332.546 (2,022.502) t., suro-
vého železa 659.529 (513.997) t., tovarů a odpadků
971.114 (702.823) t.
Báňské společnost „Híbernia“ vykazuje dle
výroční zprávy za rok 1912 ze všech svých dol
zisk 13.253.692 (r. 1911 10,616.118) marek. Di
videnda na kmenové akcie zvýšena jest z
na 1132%, kdežto na přednostní akcie platíse
opět 41/2. Na nový účet převede se 142.895
(77.189) marek. Těžba uhli ve všech dolech spo-
lečnosti stoupla r. 1912 na 5,345.917 [roku 1911
5.587.147) t. Výroba koksu, jež r. 1911 poněkud
poklesla, v r. 1912 stoupla na 659.775 (587.234)
Odbyt uhlí činil 5.180.067 (4,882.565) t., koksu
798.433 (607.439) t. Co se týče vyjednáván
o obnovení uhelného syndikátu, zdů-
razňuje zpráva, že bude asi ještě zdlouhavé a ve-
lice obtížné.
Německý svaz pro surové železo koná člen-
skou schůzí dne 31. t. m., aby se v ní usnesl o
prodejních cenách na druhé pololetí t. r. a o pro-
dloužení svazu až do konce r. 1917
Německý Lloyd konal 19. t. m. valnou hro-
madu, ve které gen. ředitel Heineken poda
zprávu o obchodní situaci společnosti. Konstato-
val, že příznivá situace minulého roku udržela se
v prvních 3 měsících nynějšího správního roku.
Dopravné udrželo se skoro vesměs na dosavadní
výši. Vystěhovalectví značně stoupá, takže vy-
hlídky jsou dobré. Pokud se týče neshod pla-
vebního poolu a Canadían Pacífle
prohlásil řed. Heineken, že se vyjednává o jejich
odstranění způsobem, jenž by obě strany uspo-
kojil. Vzhledem k tomu, že se ještě vyjednává
upustil gen. ředitel zatím od blížších zpráv. Ná-
vehy byly pak schváleny a dividenda stano-
vena na 79.
Dopravní přijmy železníc v Německu činily
v únoru t. r. za dopravu osob 52,410.766 ſoproti
soudobí loňskému + 1.492.188) marek, za dopravu
zboží 164.070.452 (+ 6,.805.341) marek. Jeví tudí
přijmy další vzestup oproti r. 1912. Příjmy, připa-
dající na 1 km, stouply u osobní dopravy o 1.9392
a u nákladní dopravy o 3.23 proc.
Využitkování vodní sily v Bosně, Hercego-
víně a na Černé Hoře. Vo vodohospodářském svazu
rakouského průmyslu ve Vídní přednášel staveb
inž. Raimund Janesch o aktuálních projektech
k využitkování vodních sil v Bosně, Hercegovíně
a Černé Hoře. Řečník konstatoval nejprve, že do-
sud jest využitkování vodní aíly v Bosně a v ze-
mích balkánských velmi zanedbáno. V Bosně exi-
stuje větší zařízení na vodní sílu jen v Jajcích,
jež patří Bosenské elektrářské společnosti, a
Bihacu (městské). Chystá se však celá řada no-
vých projektůr na Celjesnici k zásobování Sara-
jeva (3800 HP). na Vrbasu u Banjaluky [4250 HP
na Ramě (45.000 HP), na Neretvě dvě (u Jabla-
nice a 30.000 HP a u Dolní Jablanice s 8000 HP).
na Trebiničici u Trebinje (se 100.000 HP). Také
na Černé Hoře připravují se dva projekty (3000
resp. 80.000 HP) Řečník vytkl malou podnika-
vost rakouských finančních kruhů a vyslovil po-
litování, že využitkování vodních sil ujímá se
hlavně cizozemský kapitál. Bylo by žádoucno, aby
aspoň některé z těchto projektů byly vybudovány
rakouským kapitálem a rakouskými inženýry.v
debatě, následující po přednášce, žádáno bylo
brzké vybudování našeho vodního práva.
Kopřívové předivo. Již v dřívějších dobách
byla v Německu známa výroba kopřivové ho
vlákna. Tento maloprůmysl však zanikl po za-
vedení bavlny. Teprve v novější době v jedné
francouzské a v jedně německé továrně počalo se
opět používati kopřiv k výrobě vlákna zv. ramle,
z něhož dělaly se ramiové tkaniny, které úspěšně
soutéžily a nejjemnějším Inem. Nedávno byl vy-
nalezen nový způsob levné a vydatné výroby ko-
přivových vláken, připouštějící dle názoru vyná-
lezců výnosnou výrobu nejrůznějších tkanin. Ma-
jitelé tohoto vynálezu zřídili továrnu v Gadelandu
u Nového Münsteru. Jistý anglický syndikát vy-
jednával již s majiteli továrny o získání výrobního
způsobu pro Anglii a její osady s vyloučením Ka-
nady. Po důkladné odborné zkoušce došlo k úmlu-
vě na základě zaplacení asi 300.000 marek. Ně-
mecký podník bude zařízen na denní výrobu 2000
kg preparovaných kopřivových vláken. Potřebný
kapitál jest již k disposici. Později bude přípojena
přádelna a tkalcovna a podnik bude proměněn
v akciovou společnost.
Konkurs uvalen byl obchodním soudem v Pra-
ze na jmění pana Vladimíra Žďárského, maj. prot
firmy „V. Žďárský“, závod kamenický v Žiž.
kov5 (Olšany). Konk. komisař okr. soudce dr
Vilém Valentin, zat, správce podstaly JUDr. Hy-
nek Černý, advokát v Žižkově. Lhůty 29. března
24. a 30. Jubna.
#7
alto_textblock
#7
Věstník živnostenský.
#8
alto_textblock
#8
Ze Zemské jednoty českých společenstev ko-
lářů pro král. České v Praze. Místodržitelskou no-
tou ze dne 8. t. m. bylo povoleno zřízení odbor-
ného společenstva kolářů pro politický okres No-
vý Bydžov, Ustavující valná hromada nově zříze-
ného společenstva kolářů politického okresu ohru-
dimského koná se v úterý dne 25. března t. r.v
Chrudiml.
Zemská ústředna pro péči o dorost živnosten-
ský pro markr. Moravské v Brně konala v úterý
dne 18. března výborovou schůzi, na níž vedle ob-
vyklých záležitostí projednáváno 10%% snížení
zemských subvencí pokračovacím
školám, Přítomný přísedící zemského výboru p.
posl. Pluhař referuje o této záležitosti, jež ve
výborech živnostenských škol pokračovacích způ-
sobila pochopitelné obavy. Pan reforent uvádí, že
živnostenská rada ve své snaze vymaniti pokračo-
vací školy z finanční tísně, navrhla zemskému vý-
boru na rok 1913 pro všecky pokračovací školy
zvýšeně subvence. Permanentní výbor nařídil všal
10procentni srážku z návrhu živnostenské rady.
Jelikož srážka vypočtena ze zvýšené subvence, bu-
de toto snížení oproti roku loňskému celkem malé
Nutno však pamatovati na příští léta a dbáti o to
aby še nešetřilo na školách vůbec, tím méně na
školách pokračovacích. K referátu, jenž byl velmi
zevrubný a přesnými daty doložen, podotýká p.
konsulent Hatlák, že pro letošek nahradí živno-
stenská rada snížení subvencí pokrač. školámz
dotace maloživnostenské, Ježto však subvence po-
kračovacím školám naprosto nedostačují, přijata
byla petice, navržená p. uč. Schönem, a zaslána
bude příslušným činitelům.
Manifestační sjezd místrů pekařských z Čech.
Moravy a Slezska konati se bude v Praze dne
23. března (na Hod boží velikonoční). Svolán jest
Zemskou jednotou společenstev pekařů s českou
řečí jednací pro král. České, Svazem pekařůa
pecnářů pro Moravu a Čechy v Prostějově a Vý-
chodočeskou organisací mistrů pekařských v Hote
Kutné. Na programu sjezdu jest protest prot
navržené přodloze výminečného zá-
kona pro pokařsiví, Referují starosta Zem-
ské jednoty p. Jan Kotrba z Prahy a předseda
Svazu p. Frant, Králik z Prostějova. Ko sjezdu
pozvány byly české kluby poslanecké a úřady
korporace, Sjezd koná se ve velkém sále Plodinové
bursy o 2. hod. odpol. Svolavatelé vybízejí tím-
to důtklivě všechny mistry pekařské, aby dle mož-
nosti se důležitého sjezdu tohoto zúčastnili. Spo-
lečenstva živnostenská, soustřeďující pekaře, necht
vyšlou své zástupce, Živnosti pekařské hrozí v pří-
padě přijetí navržené vládní předlohy výminečné-
ho zákona pro pekařství značné nebezpečí existen-
čního ohrožení, proto jest stavovskou povinností
každého příslušníka pekařského stavu, aby protest-
ního shromáždění dne 23. března se najisto a do-
chvilně zúčastnil
Z okresní pokladny nemocenské na Smichově
Na Velký pátek úřaduje se od 8. hod. ranní do2
hod. odpol. Na Bílou sobotu od 8. hod. ráno do
12. hod. v poledno. O následující neděli a svátky
vůbec so úřadovati nobude. Příště vyplácena bude
podpora od 9 hod. ráno do 1 hod. odpol. Úřadní
hodiny zůstávají nezměněny.
K pracovním poměrům stavebního dělnictva v
Praze. Z jihočeských obcí odjtždí na jaře sta a sta
zedníků do rakouských zemí alpských, Bavora
Falce. Nedostatek práce v těchto zemích a něme-
ckonacionální agitace proti tomuto přilivu českého
dělnictva sezonního měly za následek, že četní ně-
mečtí podnikatolé odmítli letoz přijotí českých
zedníků. Byvše takto ve svých hmotných zájmech
postiženi, obrátili se čeští zedníci z některých obcí
na jihočeském pomezí národnostním o pomoc k
Národní jednotě pošumavské jakožto ochranitelce
českého jihu. Jednota ochotně poskytla těmto děl-
nikům informace o stavebním ruchu a poměrech
stavebních v Praze, ponechavši jim samým navázá-
ní styků pracovních. Časopiu „Stavebník“, orgán
Ústředního svazu zedníků, v čísle svém ze dne
26. února vytýká Jednotě, že volá do Prahy stáv-
kokaze, aby mařili mzdovou akci zedníků praž-
ských. Článek ten vyplynul z pochybených před-
pokladů o pohnutkách akce Jednoty a obsahuje
nesprávnosti, odporující skutečnostem. Národní
jednota pošumavská, stojíc mimo zájmové sléry
politických i odborových orgjanisací, nemaří anii
podporuje organisační počiny těchto činitelů a po-
skytujíe někomu rady či pomoci, netáže se žadate-
le po jeho politickém či organisačním příslušenství
Tak sobě počínala i ve zmíněném případu jihoče-
ských zedníků, v kterých jako v každém jiném
příslušníku českého národa spatřuje především če-
ského člověka, dožadujícího se její ochrany a př-
spění.
„živaostenského Věstniku“, úřadního orgánu
ústavu pro zvelebování živnosti pražské obchodní
komory, vyšlo právě číslo březnové s ob-
vykle zajímavým obsahem. Úvodní článek věnován
je zákonné úpravě pokračovacího školství živno-
stonského v Šolnohradsku, která proveden
zákonem z 25. srpna 1912. Prof. Němec dokončuje
svůj referát o odborných výstavách posudkem
mnichovské „Gewerbeschau“. Sekretář zemského
výboru dr. Jos. Dvořák dokončuje své velmi
instruktivní pojednání o péči země o záležitosti
živnostenské. Následuje velmi aktuální článek se-
kretáře zem, výb. dra. Vlad. Fáčka o svazov
organisaci českých úvěrních družstev živnosten-
ských v král. Českém, načež posl. dr. Schuster
referuje o zkušenostech, nabytých s družstvy pro
opatření strojů živnostníkům v král. Českém. Dále
obsahuje číslo referát o činnosti Ústř. spolku živ-
nostníků moravských v r. 1912, a obvyklé rubriky
úřadní zprávy, hlídku patentní, hlídku literární
atd. — Interesentům odborný, svého druhu jediný
tento časopis co nejlépe doporučujeme; předplat-
né pouze 4 K ročně.
#9
alto_textblock
#9
Trhy peněžní.
#10
alto_textblock
#10
Vídeňská bursa.
Z Vídne, 20. března. (K. k.) Dodatečná bursa,
Rakouské kreditky 628.25. uherské kreditky 820.50
anglobanka 337.—, bankovní jednota 514.50, uni-
onka 597.—, banka pro země rakouské 515.50
státní dráha 701.—, lombardy 112.—, Škodovky
833.—, turecké tabákové 321.—, rýmavsko-mu-
ráňské 717.50, alpinky 1054.50, květnová renta
83.10, uherská korunová renta 82.15, ruské —.—
turecké losy 227.25, marky za hotové 118.42, marky
na ultimo 118.27. Smýšlení klidné.
x. Z Vídně, 20. března. (Telefgr. »Nár. Listů«.
Dovisy. (První číslo značí peníze, druhé zboží.
Amsterodam šek a krátké lhůty 100 hol. z
K 199.35, 199.60, Bukurešt na krátké lh. —.—
Brusel šek na krátké lhůty za 100 fr. —.—, —.—
Brusel na delší lhůty —.—, —.—, Německo šek
na krátké lhůty za 100 mk. 118.3714. 118.571/4. Ně-
—. Londýn šek
mecko na delší lhůty —.—
krátké lhůty, 100 lib. št. 242.10, 242.50, Londým
na delší lhůty —.—, —.—. Nový York za 100 dol.
Italle šek a krátké lhůty za 100 li
93.921/4, 94.10, Italie na delší lhůty —.—, —
Petrohrad a ruská města šek na krátké lhůty za
100 rb. 254.25, 254.75, Petrohrad delší lhůty
—, —.—, Paříž delší lh. 95.821/2, 95.971/2. Curych
a Basilej šek na krátké lhůty 95.471/2. 95.621/%. n
delší lhůty —.— —.—, Švýcary šek a krátké
hůty 95.47/4, 95.621/2, na delší lhůty —.—, —
#11
alto_textblock
#11
Německé bursy.
Z Berlína, 20. března. [K. k.) V 1 hod. 15 m
Kreditky 201.75, stát. dráha —.—, lombardy 23.75
Smýšlení klidné.
Z Eerlina, 20. března. (Závěr. kursy.) Amstero-
dam krátkodobé 168.40, Londýn krátkodobé 20.43
Paříž krátkodobé —.—, Vídeň krátkodobé 84.30
Vídeň dlouhodobé —.—, rak. papír. peníze 84.45
ruské papír. peníze 214.75, 3 německá půjčk
75.40, německo-rakouské doly 260.12, duchcovská
uhlářská spol. 318.—
Z Berlína, 20. března. (Dodat. bursa.) Kreditky
201.50, berlínská obchodní 166.87, darmštatská
banka 122.37, německá banka 254.50, dískonto ko-
manditní 179.87, drážďanská banka 154.—, národní
banka 120.12, státní dráha —.—, lombardy 23.62.
Baltimore 99.75, Kanada 226.25, Gofthard —.—
#13
alto_textblock
#13
Zástavní listy čes. hyp. banky 59
Zást. listy čes. hyp. banky (v zl.) 495
Zást. listy čes. hyp. banky (v K) 4
Zástavní listy čes. hyp. banky 3 1/29
Zákl. úpisy čes. zem. banky 49
Kom, dl. úp. čes. zem. b. (ve zl.) 4
Kom. dl. úp. čes. zem. b. (v K) 4
Mel. úp. č. zem. banky (ve zl.) 4
Mel. úp. čes, zem. banky (v K) 492
Žel. úpisy čes. zemské banky 49
Zákl. dlužní úpisy bukovin-
ské zemské banky . . . . 4 %
Dlužní úpisy Živnost. banky 41/2 9
Dluž. úpisy Čes. prům. banky 4 1/2
Dlužní úpisy Ústřední banky
českých spořitelen . . . 49
Zást. listy Hyp. ústavu Měst-
ské spořitelny pražské . . 4
Zást. listy mor. hyp. banky 5
Zást. listy mor. hyp. banky 4
Kom. dl. úp. mor. zeměd. banky 49
Žel. úpisy mor. zeměd. banky 495
Zást. listy I. mor. spořitelny 41/4
Zást. listy I. mor. spořitelny 425
Zást. listy hal. zemské banky 41%9
Zást. listy hal. zemské banky 4
Kom. dl. úpisy hal. zem. banky 4
Železnič. úp. hal. zem. banky 4
Zást. listy Hal, aker hyp. banky 41/2
Zást. listy Hal. akc. hyp. banky 49e
Zást. listy Rak.-uherské banky 49
Zást. listy Dolnorak. hyp. úst. 49
Zást. listy Dolnorak. hyp. úst. 31/2
Kom. dl. úp. Dolnorak. hyp. úst. 19
Kom. dl. úp. Dolnorak. hyp. úst. 3 1/2
Zást. listy Rak. hyp. banky 4
Prior. obl. spol. rak. míst. drah 39
Ruská státní půjčka z r. 1906 5
Bulharská stát. půjčka z r. 1909 4 1/2
Únorová společ. renta (v pap.] 4.29
Dubnová spol. renta (ve stř.] 4.2
Květnová spol. renta (v pap.] 49
Červencová spol. renta (ve stř.) 425
Rakouská zlatá renta . . . 49%
korunová renta . 4
investiční renta . . 31/2
Česká banka Unlon . . . . ..
Česká banka . . . . . . . . a
Česká průmyslová banka . . .
Česká zajišťovací banka . . ..
Hospodářská úvěrní banka . ..
Chorvatská zemská banka . . .
Jadranská banka . . . . . ..
Lublaňská úvěrní banka . . . . .
Úvěrná banka úč. spol. v Růžom-
berku (Rószahegy) . . . . ..
Moravská agrární a prům. banka.
Pozemková banka . . . . . ..
Pražská úvěrní banka . . . ..
První čes. akc, pojišťovna na žlvot
První pražská zastavárna . . ..
Zál. úvěrní ústav v Hradci Král. ..
Živnostenská banka . . . . .
Haličská akc. hypoteční banka ..
Rakousko-uherská banka . . ..
Buštěhradská dráha (lit. A) . ..
Buštěhradská dráha flit. B) . ..
Pražská paropl. po Vltavě a Labl,
Kolínská továrna chemická . . .
Alpinská montanní společnost .
Kolínská továrna na káv. náhražky
Podolská cementárna . . . . .
Česká společnost cukerní . . .
Český pivovar v Čes. Budělovicích,
El.-tech. akc, spol. dř. Kolben a sp.
První česká raffinerie v Modřanech
Českomoravská strojírna . . ..
Daňkova strojírna . . . . . ..
Poldina huť . . . . . . . ..
Pražská železářská společnost ..
Rustonova strojírna . . . . .
Pražské papírny, akc. spol. . . s
Chorvatská cukerní . . . . .
Škodovy závody . . . . . ..
První česká továrna orlent. cukrov.
Záp.-české tov. kaol. a šamot..
#14
alto_textblock
#14
Meridionátní dr.—..—, středomořská dráha —.—
dráha Henri —.—, 3% říšská půjčka 75.40, ital-
ská —.—, španělská —.—, turecké losy 155.25
uher. korunová renta 81.60, bochumské 212.12
Phönix 255.—, Lauřina huf 174.—, Consolidaee
324.87, gelsenkirchenské 191.—, harpenské 188.75
Hibernia —.—, Pakot hamb. 151.12, Hansa 312.—
severo-německý Lloyd 120.12, dynam. trust 174.25
Smýšlení klidné.
Z Franklurtu, 20. března. (Telegr. závěr. kursy.
Kreditky 201.50, státní dráha 150.60, lombard
23.75, 4% rak. kony. renta květnová 82.45, 49
rak, konv. renta dubnová 85.45, 49% rak. zlatá
renta 90.—, 4% uherská zlatá renta 85.30, 49%
uherská kor. renta 81.40, 31425 půjčka Železných
vrat 71.50. Smýšlení klidné.
Z Frankfurtu, 20. března. (K. k.) Večerní bursa.
Úvěrní akcie 201.50, státní dráha 150.60, lombardy
23.90. Smýšlení klidně.
Z Hamburku, 20. března. (Peněžní bursa.) 49
rak, stříbrná renta (leden-červenec) 84.60, 49% rak
zlatá renta 90.60, 4% uherská zlatá renta 85.10.
rak. kreditky p. u. 201.75, akcie rakouské státní
dráhy —.—, lombardy 23.50, akcie německé
paroplavební společnosti —.—, akcie společnosti
»Kosmos« p. u. 199.90, Vídeň, vista 84.45, cena
stříbra peníze 77.25, cena stříbra zboží 77.75. —
Smýšlení mírné.
Z Hamburku, 20. března. (Večerní bursa.) Kre-
dítky —.—, klidné.
#15
alto_textblock
#15
Pařížská bursa.
Z Paříže, 20. března. 12 hod. Začáteční kursy.
(Zpráva Živnostenské banky.)
20./III. 19./III.
745.— 745.—
Petrobr. privátní banka . . .
438.— 484.—
Brjanské železárny km. . ..
—.—
—
Sosnovický uhlářské . . ..
—
—.—
Baku. . . . . . . . . . ..
726.—
723.—
Hartmana . . . . . . . ..
72.—
70.—
Lena Gold . . . . . . . . .
—.—
—.—
Lianozov . . . . . . . . . .
1214.— 1209.—
Malcovské . . . . . . . . .
—.—
Platina . . . . . . . . . . .
882.— 870.—
Sosnovické železárny . . . .
776.— 774.—
Taganrog. . . . . . . . . .
1155.— 1135.—
Tulské patronky . . . . . .
Z Paříže, 20. března. (Telegr. závěr. kursy.
3 renta 87.95, italská renta 95.75, rak. po-
zemkový úvěrní ústav 1316, státní dráha —.—
lombardy 119.—, cheky na Londýn 25.28, rakou-
ská zlatá renta 91.95, uherská zlatá renta 87.—
otomanská banka 638.—, tabáková režie 364.—
ruské 1906 105.10, turecké losy 180.50, Rio Tint
1874.—, španělské exteriery 92.92, Randské báň-
ské hodnoty —.—. Smýšlení pevné-
Z Paříže, 20. března. (Závěr ečné kursy.] Randské
báňské hodnoty 167.—
#16
alto_textblock
#16
Londýnská bursa
Z Londýna, 20. března. (K. k.) Peněžní bursa.
Konsoly 736/.. Rupie 63.37, 42% japonská renta
84.50, 5 japonská renta z r. 1907 93.75, Ri
Tinto 73.87, Anaconda 7.37. Kanada Pacific 229.50
Union Pacifie 151.87, diskonto 41/,. 59% činsk
půjčka z roku 1905 —.—, Steel 61.12, Randské
páňské hodnoty 6.56. Smýšlení klidné.
#17
alto_textblock
#17
Pražská bursa
#18
alto_textblock
#18
V Praze, 20. března. Oficiální záznamy znějí
#19
alto_textblock
#19
495
#20
alto_textblock
#20
Trhy na zboži.
#21
alto_textblock
#21
Plodínová bursa.
#22
alto_textblock
#22
V Praze, 20. března.
Obilí, Znamená se za 50 kg transito: pře
aice 76—81 K 9.90, 10.90, velkozrnná 6.75
19.— vadná 8.20, 8.50, žito 71—74 kg 3.85, 9.15
#23
alto_textblock
#23
JPentze] Zbož
#24
alto_textblock
#24
100.75
92.75
89.75
#25
alto_textblock
#25
83.50
#26
alto_textblock
#26
93.5
#27
alto_textblock
#27
88.—
#28
alto_textblock
#28
87.75
#29
alto_textblock
#29
88.—
#30
alto_textblock
#30
87.75
#31
alto_textblock
#31
87.75
#32
alto_textblock
#32
80.5
96.—
96.—
#33
alto_textblock
#33
88.—
#34
alto_textblock
#34
94.—
#35
alto_textblock
#35
101.25
84.50
83 40
83.40
96.—
87.30
92 10
85.65
83.25
B3.25
90.75
83.—
—.—
86.—
76.50
84.50
.—
70.65
102.80
83.35
85.45
83.10
83 10
106-10
83.40
74.30
265.—
409.—
437.—
#36
alto_textblock
#36
266.—
#37
alto_textblock
#37
473.—
#38
alto_textblock
#38
246.—
#39
alto_textblock
#39
418.—
#40
alto_textblock
#40
417.—
#41
alto_textblock
#41
260.—
#42
alto_textblock
#42
416.—
#43
alto_textblock
#43
428 —
#44
alto_textblock
#44
660.—
#45
alto_textblock
#45
—.—
530.—
#46
alto_textblock
#46
435.—
267.—
638.—
2025
#47
alto_textblock
#47
949.—
#48
alto_textblock
#48
880.—
#49
alto_textblock
#49
—
611—
196.—
#50
alto_textblock
#50
1052
#51
alto_textblock
#51
990.—
—.—
—.—
—.—
—.—
—.
#52
alto_textblock
#52
—.—
#53
alto_textblock
#53
206.50
-
16s.—
#54
alto_textblock
#54
255.—
#55
alto_textblock
#55
828.—
#56
alto_textblock
#56
195
#57
alto_textblock
#57
—.—
#58
alto_textblock
#58
101.75
93.75
90.75
89.—
88.75
89.—
88.75
88.75
#59
alto_textblock
#59
84.50
#60
alto_textblock
#60
94.50
#61
alto_textblock
#61
81.50
97.—
97.—
#62
alto_textblock
#62
39.—
#63
alto_textblock
#63
95.—
—.—
#64
alto_textblock
#64
85.50
54.40
97.—
93.10
86 15
84.25
91.75
#65
alto_textblock
#65
84.40
#66
alto_textblock
#66
88.30
#67
alto_textblock
#67
84.25
#68
alto_textblock
#68
84.—
#69
alto_textblock
#69
—.—
#70
alto_textblock
#70
87.—
#71
alto_textblock
#71
85.50
#73
alto_textblock
#73
71.65
#74
alto_textblock
#74
103.30
#75
alto_textblock
#75
83.55
85.65
83.30
83.30
106.30
83.60
74.50
267.—
411.—
439.—
267.—
476.—
250.—
422.—
418.—
#76
alto_textblock
#76
265.—
418.—
432.—
661.—
—.—
—
437.—
268.—
640.—
2035
953.—
970.—
1054
616.—
198.—
995.—
—.—
#77
alto_textblock
#77
—.—
#78
alto_textblock
#78
—.—
#79
alto_textblock
#79
—.—
#80
alto_textblock
#80
208.50
165.—
#81
alto_textblock
#81
830.—
#82
alto_textblock
#82
175.—
#83
alto_textblock
#83
—.—
#84
alto_textblock
#84
—.—
#85
alto_textblock
#85
30.—
#86
alto_textblock
#86
vlhké 8.40, 8.50, ječmen výběr 8.85, 9.—
I. jakosti 8.30, 8.40, střední 8.—, 8.10, merkantilní
7.70, 7.85; oves výběr 9.—, 9.15, prima 8.60
8.65, merkantilní 1912 8.30, 8.35, vadný 7.80, 8.—
kukuřice cinquantin 1912 11.—, 11.25, kukuřice
cizozemská 10.—, 10.10, kukuřice 1912 8.70, 8.75.
víkev česká 10.—, 10.25, haličská 0.—, uherská
—.— pohanka —.—; proso —.—
Luštěniny. Ceny za 50 kg transito: fasole
k vaření K 13.50, 15.—, ke krmení —.—, —-
boby 11.—, 11.50, hrách Viktoria 14.—, 17.—
k vaření žlutý 12.—, 13.50, k vaření zelený 12.—
17.—, ke krmení 10.50, 12.—, čočka 1912 18.—
24.—
Semena. Ceny za 50 kg: mák modrý český
1912 34.50, 35.50, ruský 1912 —.—, —.—, kmín
holandský 37.—, 38.—, kmín haličský —.—, —
lněná semena uherská —.—, —.—, konopná se-
mena uherská 13.—, 14.—, haličská 13.—, 14.—
Sušené ovoce. Ceny za 50 kg: švestky česká
1912 14.—, 24.—, švestky české 1910 —.—
merkantilníbosenské —.—.—.—, bosenské 110/120
—.— —.—, 95/100 —.—, —.—, 80/.85 —.—
70/75 —.—, —.—, třešně —.—, —.—, víšně
—.—, hrušky —.—, —.—, křížaly —.—
#87
alto_textblock
#87
Jetelová semena 50 kgi červený 1912 85.—.
100.—, červený kokotice prostý 1911 110.—, 138.—
bílý 1912 75.—, 125.—, švédský 1912 80.—, 108.—
úročníe 73.—, 92.—, thymotée 25.—, 32.—, ružák
25.—, 30.—, vojtěška uherská kokotice prostá
75.—, 83.—, vojtéška česká kokotice prostá —.—
vojtěška francouzská 90.—, 95.—
Víčenec (ligrus) jednosečný 22.—, 25.—, dvol-
sečný 22.—, 26.—
Seno a sláma. Ceny za 50 kg transitor seno
lisované 5.50, 5.80, cizí 5.—, 5.25, sláma cep
mlácená 3.60, 3.95, ke stlaní 2.60, 2.85, krmná
sláma 2.85, 3.10.-
Slad po 50 kg: Ia 14.75, 15.—, Ila 14.—, 14.25.
Brambory 50 kg: k jídlu 4.—, 4.50.
Sušená čekanka 50 kg promptní 9.—, 9.25.
Škrob po 100 kg transitot pšeničný —. —
—.—, rýžový —.—, —.—, vlhký bramborový škrob
—.—
bramborový L. jakosti 29.25, 29.75, nej-
jemnější 30.25, 30.75, nejjemnější škrobová moučka
30.75, 31.50.
#88
alto_textblock
#88
Obílí
#89
alto_textblock
#89
Z Vídně, 20. března. [Telf, zpráva „ Nár. Listů“.
Plodinová bursa. Přerušení obchodu, která
nastává velkonočními svátky, je již na burse
citelno. Ač zahraniční trhy a také Pešť oznámily
malé zlepšení kursů, došlo na zdejším trhu jen
sporadicky a to velmi nesnadno k uzávěrkám na
vagony. Poněvadž vlastníci nabízeli zdrželivě,
musili reflektanti povolit za pšenici a žito ne-
změněné ceny. K nákupu místním konsumem
obchodem došlo jen v případě nejnutnější poa
třeby. Z pícnin není v kukuřici téměř žádného
obchodu, poněvadž ceny, jež požadovány jsou z
uherský produkt, jsou příliš vysoké. Oves má
váhavý odbyt za dosavadních cen. Uherský pro-
dukt je z uzávěrek téměř vyloučen.
Znamenaly: pšenice tisská stará —.—, —
nová 11.95, 12.40, banátská nová —.—, —.—, pše-
nice zjižní dráhy —.—, —.—, slovácká stará —.—
—.—, nová 11.—, 11.45, dolnorak. —.—, pšee
nice z Morav. pole n. 10.10, 10.55, pšenice ruská
— Žito šutler
—.—.—, rumunská —
—, nové slovácké 9.50, 9.70, žito z okolí
Pešti 9.65, 9.85, žito z již. dráhy 9.45, 9.70.
žito rakouské 9.20, 9.50, žito české 9.35, 9.60.
Ječmen novýt moravský ze stanice 8.—, 9.—
rakouský ze stanice 8.—, 8.50, ječmen slovácký
8.—, 9.—, z jižní dráhy 0.—, 0.—, různý uhers
ský ze stanice —.—. —.—, sev.-uherský 7.80, 9.—
tisský 0.—, 0.—, pro pivovary 7.40, 8.15, ke
krmení 7.40, 8.15. Kukuřice uher. stará 10.15, 10.35,
kukuřice uh. nová 7.80, 8.05, cinquantin. st. —.—
—.—, nová 9.90, 10.40, kukuřice laplatská 0.—
0.—.— Oves uherský špatný starý 9.65, 10.10,
oves vybíraný n. 10.05, 10.95, oves český, mo-
ravský a dolnorak. 9.20, 9.75. Řepka nová —.—.
—
—, uher. nová —.—
Z Berlina, 20. března. (K. k.) Závěr. Pšenice
na květen 210.50, na červenec 212.75, Smýšlení
pevné. — Žito na květen 171.50, na červeneo
173.75. Smýšlení pevné. Oves na květen 166.25.
na červenec 168.50. Smýšlení pevné. Kukuřice
na květen —.—, na červenec —.—, Smýšlení
klidné. Počasít proměnlivo.
Z Hamburku, 20. března. (K.k.) Pšenice hol-
štýnská klidná, 176.—, 199.—, žito meklenburské
klidné, 160.—, 169.—, žito ruské bez záznamu.
Počasíí krásně.
Z Pařiže, 20. března.(K. k.) (Závěrek.) Ovee
pevný, na březen 21.05, na na duben 21.30, na
květen-srpen 21.20, na červenec-srpen 20.75. —
Žito klidně, na březen 20.25, na duben 20.50, na
květen-srpen 20.50, na červenec-srpen 20.50.—
Pšenice pevná, na březen 28.40, na duben 28.—
na květen-srpen 27.75, na červenec-srpen 27.45
Mouka stálá, na březen 38.90, na duben 37.85
na květen-arpen 37.45, na červenec-srpen 37.25.
Počasít zamračeno.
#90
alto_textblock
#90
Mouka,
#91
alto_textblock
#91
V Praze, 20. března. Záznamy pražské p lo-
dinové bursyt
Mlýnské výrobky. Ceny za 100 kilogramů
pšeničná mouka čís. 0 K 34.—, 35.—, č. 1 33.—
34.—, č. 2 31.50, 32.50, č. 3 30.50, 31.—, č. 4.29.—
30.—, č. 5 28.50, 29.50, č. 6 27.50, 28.50, č. 7 25.50,
26.50, čís. 8 20.—, 21.—, O/P 31.50, 32.—. Žitná
mouka čís. 0 28.50, 29.—, č. 0/1. 28.—, 28.50, č.l.
27.—, 27.50, č. II. (jednomletá) 26.—, 26.50, č. III.
23.—, 23.50, č. IV. (krmná) 20.—, 20.50, pšeničné
otruby jemné 13.80, 14.—, pšeníčné otruby hrubé
14.— 14.25, otruby žitné 14.25, 14.50, krupice 100kg
35.—, 35.50, prach 15.50, 16.—, tluč —.—, —
kroupyt čís. 3/0 49.50, 50.50, čís. 2/0 48.50, 49.50.
čís. 0 47.50, 48.50, čís, 1 45.50, 47.—, čís. 2 44.50.
45.50, čís. 3. 43.50, 44.50, čís. 4 41.50, 42.50, čís. 5
40.50, 41.50, čís. 7 33.—, 34.—, čís. 8 31.—, 32.—
čís. 9 29.—, 30.—, čís. 10 27.—, 28.—, zlom 29.—
#92
alto_textblock
#92
Culr.
#93
alto_textblock
#93
V Praze, 20. března. [„Prager Zuckerm. )
Bílé zbožíi stálé; základní cena K 76.—
z rafinerie zůstává nezměněna
Pilét Tersti klidné. Pohotové centrifugálníK
29.— až K 29.871/2: na květen-srpen K 30.— at
31.—
Granulated: klidný; first marks pohot.
12.21/2 obchodováno, na květen-srpen 12.254 kupci.
na listopad-prosinec 12.01/, prodavači.
5 hod. Klidné. Franko Ústi n. Lab. poho-
tové K 22.50, na říjen-prosinec K 22.85 peníze.
Úřadní záznamy pražské bursy cukerní. A.
Surovina. L. výrobek basis 88 proc. rend. za
100 kg pohotového zboží k dodáni z Ústí nad L
ze staníce K —.—, —.—, z Ústí n. L. přístaviště
22.50, 22.70, z Prahy 21.95, 22.15, z Prahy-Karlína
překladiště —.—, —.—, z Kolína 21.95, 22.15.
z Pardubic 21.90, 22.10, z Kralup 21..90, 22.10,
Dodávky na lhůtyt z Ústí n. L. přistaviště na
na říjen-prosinec r. 1913 22.85, 23.05. Zadní výe
robek z Ústí nad Lab. 82% basis —.—, —.—
—. B. Cukr pro konsum za
basis 88°/2 —
100 kg: pohotové zboží: rafinádal. 77.85, 73.35
rafináda I. čístá váha 80.35, 80.85, pilé centrit.
—, granulated v pytlích z Ústí nad Lab.
nezdaněné 30.65, 30.95, rafináda konkasé v dvoji-
tých pytlech 1. o. b. Hamburk 31.50, 31.75, cukr
kostkový v bednách I. netto 81.35, 81.85, c ukrová
moučka v bedn. 1. —.—, —.—, cukrová moučka
v malých pytlích 80.35, 80.85, centrilugální pilé
transito k dodání z Terstu-
—. krysta-
lový cukr zdaněný 75.35, 75.85. Dodávky na
lhůty rafináda I. an březen 77.85, 78.35, dtto
čístá váha 80.35, 80.85.
#94
alto_textblock
#94
Poslední telegramy.
#95
alto_textblock
#95
První číslice peníze a druhá zboží
Z Paříže, 19. března. (K. k.) Závěrek
Bílý cukr čís. 3. za 100 kg na březen 31.37,
na duben 31.62, na květen-srpen 32.12, na říjen-
leden 31.87. Smýšlení pevné. — Surovi n
klidná, 27.— až 27.25. Ratináda 64.— až 94.50.
Počasí: zamračee