ALTOViewer
Kalkulačka
Načíst UUID
Pipeline Dev
Elasticsearch index
Režim vyhledávání
Parametry pipeline
Reranking
Běží na CPU/MPS, takže stojí sekundy. Model dostává celý text chunku, ne zkrácený — zkrácení na 700 znaků kdysi obrátilo měřený přínos na ztrátu.
Model shrnutí článku
Měřeno 6. 10. na 6 článcích: gpt-4o-mini drží délku, nepíše vatu „článek se zabývá“ (0/6 proti 5/6 u gpt-5-mini) a stojí 0,63 $ za tisíc shrnutí místo 1,38 $. Ukotvenost vyšla stejně. Platí do restartu serveru.
LLM porozumění dotazu
Strana 5 6cf95a10-66ef-11dc-b45e-000d606f5dc6
Vrstvy:
Načítám náhled…
Strana 5
ALTO TextBloky — 18
#1 alto_textblock #1
Románová přiloha „Národních Listů,, k číslu 208. ze dne 30. července 190l.
#2 alto_textblock #2
Různé zprávy.
#3 alto_textblock #3
= Trojnásobná vražda a sebevražda. Londýnský list »Lond. Gen. Anz.« přináší pod tímto titulem zprávu o hrozném činu patrně duševně cho- rého muže, jenž tím jest tragičtější, že spáchal jej náš krajan. Přítel našeho listu, Čech v Londýně ži- jící, nám píše: Sheperd's Bush stal se jevištěm ro- dinné tragedie. Truhlář nábytku jmenem Josef Fran- tišek Klatovský, jenž bydlil v č. 91 Devonport Road, zastřelil v pondělí v noci svoji ženu a dvě dítky ve stáří devíti a sedmi let, načež sám se zabil ranou do hlavy. Klatovský byl 36 let stár a manželka jeho rodem Francouzka byla o šest let mladší. V témž domě bydlící paní Howesová se svojí dcerou slyšely z rána několik ran, jež připadaly, jakoby někdo bušil na domovní dvéře. Nevšimly si toho, neboť se do- mnívaly, že Klatovský, jenž časně vstává, jistě půjde otevřít. Když pak za dvě hodiny na to Howesová sešla s prvního patra do přízemí, kde byla kuchyně Klatovských, našla ji otevřenu a vše k snídaní při- praveno, ale v kuchyní nikoho nebylo. Jata zlým tu- šením odebrala se do druhého patra, kde Klatovských spávali. Zde byl pokoj uzavřen a na klepání nikdo se neozýval. Puzena obavou vzbouřila pí. Howesová sousední dům a zavolala policii, která násilím dvéře pokoje otevřela. Zde naskytl se jim příšerný obraz. Na jedné posteli ležela paní Klatovská, majíc ruku ovinutou kolem mladšího děcka; druhé děvče leželo na druhém lůžku ana zemi před zrcadlem ležel Kla- tovský, všichni se střelnými ranami v hlavě. Přivo- laní lékaři nemohli než konstatovati u všech smrt. Klatovský byl zaměstnán jako dovedný truhlářu firmy Moraut a Comp. a byl prý něžným manželem i otcem. Co jej k strašlivému činu přimělo, zůstává hádankou; sousedé tvrdí, že manželka jeho si stěžo- vala, že od doby, kdy trpěl zápalem plic, stal se těžkomyslným a bála se, aby nezešílel. Snad spácha čin svůj v návalu choromyslnosti. = Zkáza bibliotéky. Ve Falkenbergu, neda- leko Metzu, pořídilo město před delším časem ke vzdělání obyvatelů dosti slušnou knihovnu, ale ve své skouposti nezjednalo k ní pořádného knihovníka nýbrž půjčování knih a »vedení« celé knihovny ob- starával kostelník. Starý ten pán nevěnoval mnoho péče knihovně a tak usídlil se v ní prach na kolik prstů. Konečně na knihovnu v obci zapomenutoa nikdo do místnosti, kde uložena, po delší čas ne- vkročil. Až v těchto dnech dostal obecní úřad přípis z města, o kterém ani starosta ani tajemník nevě- děli. Vzpomněli si náhodou, že v obecní bibliotéce jest repertorium míst a tajemník šel ho vyhledat. Jaký byl jeho úžas, když místo knihy našel pouze desky. Na sta knih bylo »representováno« pouze de- skami a listy vytrženy. Vyšetřováním se zjistilo, že synek kostelníkův navštěvoval knihovnu, vytrhal zde spousty listů a prodával je — na kornouty. Zbyly pouze splesnivělé knihy, za které by nadějný syná- ček ničeho nedostal. »Voss. Ztg«, jež zprávu tu přináší, radí moudrým otcům, aby desky prodali ševcům na podešve a tak dokonali Koniášovo dílo. = Ukradená Madonna del Rosario. Z chrá- mu Santa Sabína na Aventíně v Římě byl v mi- nulém týdnu v noci ze čtvrtka na pátek ukraden olejový obraz Madonny od malíře Sassoferata, jenž žil v Římě v 17. století a napodobil malby Rafae lovy. Když se kostelník v noci ubíral chrámem od
#4 alto_textblock #4
mnicha, jenž náhle onemocněl, uzřel v kapli sv. Do- minika nápadné světlo. Zašel tam a nalezl na zemi povalenou hořící svíci. Když se rozhlédl kaplí, uzřel, že z oltáře schází obraz i s rámem. Obraz byl dva metry vysoký a jeden metr široký, takže musilo být dle všeho pachatelů více. Před časem chtěl tento obraz koupiti nějaký Američan a nabízel zaň 100.000 lir, byl však odmítnut. Na to žádal, aby směl si dáti zhotoviti aspoň kopií, což mu dovoleno. S kopií však nebyl spokojen a nepřijal ji od malíře. Má se za to, že tento Američan buď sám anebo svým při- činěním má na umělecké krádeži podíl. Dosud není po obrazu ani po pachatelích stopy. = Za čtyři dni z Brém do New Yorku Pozoruhodnou kapitolou v dějinách námořní dopravy mezi Evropou a Amerikou jest dojista projekt mr Jiřího Wilsona, presidenta »Atlantic Shipping Com pagny«, která před rokem byla založena. Nedávno přinesli jsme zprávu, dle které »Parsons Turbin Compagny« chce poříditi parník, jenž by vykonal dle výpočtu inženýrů strojních cestu ze Southamp- tonu do New-Yorku v pěti dnech. Mr. Wilson chce však svým parníkem dokázati tuto cestu za čtyři dni. Místo topení uhlím zavede na novém parníků to pení texasským olejem, kterého 800 tun za 4000 dollarů pro jednu cestu postačí. To značí proti uhlí úsporu 5600 dollarů. Rovněž tím bude úspora na personálu obnášeti 2200 dollarů a nebude pro nádoby s olejem zapotřebí takového prostoru, jako pro uhlí. Projekt ten má býti během příštího roku uveden ve skutek. = Neuvěřitelný obraz mravů sděluje se ze Sicilie. V obci Alfa v provincii Palermo zatčen byl kněz pro znásilnění své neteře. Při vyšetřování vyšlo na jevo, že náležel zločinné společnosti, která sestávala z kněží a zvala se »andělskou sektou«. Tato sekta společnými silami získávala si přízeř žen při zpovědi, jimž namlouvala, že mají v těle dé- mony, které mohou pouze kněží »andělské sekty vyháněti. Jak se toto vyhanění dálo, nesměly pro- zraditi, jsouce vázány tajemstvím, které z nich kněží vynutili. Nejpodivuhodnější při tom jest, že tato »sekta« trvala již před rokem 1893, kdy biskup z Ce- falu vydal cirkulář, ve kterém se vzpomíná již exi- stence těchto zločinných kněží a všichni počestní kněží se vyzývají, aby k vymýtění tohoto zla přispěli. = Americká reklama. Na zvláštní způsob reklamy připadl mastičkář a vyrabitel zázračných prostředků pro;vzrůst vlasů a vousů jmenem White v San Franziscu. Našel si spisovatele a svým nákla- dem vydal román, jehož hrdinou jest zamilovaný mladý šlechtic, jenž jest v nejvyšším stupni zoufal- ství a chce se zastřelit, poněvadž jeho dulcinea jej odmítá pro jeho holobradost a holohlavost. V kriti- ekém okamžiku, když šlechtic nabijí již revolver, za- klepe pošťák na dvéře a přináší číslo novin. Před smrtí ještě chce si je šlechtic přečísti a tu zrak jeho padne na děkovný inserát, adresovaný mastičkáři Whitovi. »Sapristi, to by mohlo ještě snad něco být,« zvolá šlechtic, odhodí revolver a spěchá do krámu Whitova. Za tři dni pak jest již šťastným ženichem a má vlasy a vousy jako lesní muž. A to všechno způsobí zázračná masť p. Whita na vlasy a vousy. končí román. = Žurnál, spojený s loterií. Pro získání abonentů při spoustách časopisů jest zapotřebí budto vynikajícího obsahu listu, nebo reklamy, nebo švindlu.
#5 alto_textblock #5
Nový americký list, vydávaný v New. Jersey, přišel na myšlenku spojit vydávání listu s loterií. Každý řádný abonent má právo vsadit si v administraci tohoto listu bezplatně jako do jiné loterie a jednou týdně se táhne. Hlavní výhra obnáší 100 dollarů. Za to ovšem stojí naděje na výhru a krom toho noviny. Proto také list ten, zvaný »Fortuna«, má prý již na deset tisíc odběratelů. = Nadšené ovace tanečnici. V italských divadlech delší dobu slavila triumfy tanečnice se- ňora Dorida, která ze svých vystoupení získala si pěkný kapitál, jenž umožnil jí dovoliti si všelijaký přepych. Krom letohrádků, bohatých toilet a šperků, pořídila si nádhernou ekypáž s plnokrevnými ořia z různých důvodů přibrala si hloupého kočího, je- muž dala rozkaz, aby do ničeho se nemíchal, nic neviděl a neslyšel. Za to dávala mu velice pěkný honorář a on také věrně plnil její služby. Než při posledním pohostinském vystoupení v italském jed- nom městě stala se jí poněkud nepříjemná příhoda. Když prováděla na jevišti své »andělské pósy«, za- sypána byla kvítím a ovacemi, po představení pak nadšení ctitelé vypřáhli jí koně z kočáru a sami tri- umfálně ji vezli k jejímu obydlí. Hloupý kočí zůstal při tom k velikému gaudiu obecenstva seděti na kozlíku a ballerina, která děkovala na všechny strany, ani jej nezpozorovala. Druhého dne však, když chtěla si vyjeti na procházku, přiběhl kočí na- horu celý uděšený, že nadšenci — doposud koně do maštale nepřivedli. List, který tuto rozmarnou hi- storku přináší, poznamenává, že také už je asi ne- přivedou.
#6 alto_textblock #6
Zemřelí v Praze-
#7 alto_textblock #7
Dne 24. července 1901: Černý Rudolf, fo- tograf, 31 rok, 25—VI. Dědek Antonín, strojník, 49 roků, 1385—II. Ždimerová Růžena, manželka ruka- vičkáře, 21 rok, 597—VII. — Ve všeobecné ne- mocnici: Cipra Matěj, dělník, 24 roky. Hrabě Vá- clav, nádenník, 42 roky. Jenšovská Rosalie, vdova po kotláři, 50 roků. Kramperová Marie, manželk dělníka, 36 roků. Loquensová Marie, manželka tru- hláře, 37 roků. Němečková Antonie, vdova po cvo- kaři, 79 roků. — U milosrdných bratří: Kočka Václav, kamnář, 56 roků.
#8 alto_textblock #8
Aréna na Smíchově. V úterý 30. července. Začátek o 7. hod. Naposledy v této saisoně Hotel »u pěti strašidel-. Fraška o třech jednáních. Napsal Georg Faydeau, přeložila Olga Nápravníkova. Denní prodej lístků u knihkupců pp. Urbánka a Kapra a Kotka na Smíchově. 18300
#9 alto_textblock #9
Pištěkovo divadlo na Král. Vinohradech.
#10 alto_textblock #10
Začátek o 1/27. hodině.
#11 alto_textblock #11
V úterý 30. července. Třetí večer cyklu mladých autorů. Pocestný. Drama o 1 dějství. Napsal J. Havlíček. Na to: Konkurenti. Kancelářská komedie o 1 dějství. Napsal Rudlot. K závěrku 18273 Poslední výstřel. Fraška v 1 jednání od Václava Hromádky.
#12 alto_textblock #12
176
#13 alto_textblock #13
173
#14 alto_textblock #14
»Tak vy jste ho tedy četla! Toho jsem ovšem nevěděl! Připadněme tedy na něco jiného« A odfukuje silně z dýmky Frere ponořil se v lite- rární přemýšlení. Sylvie sedíc podle něho zírala nevrle na něj a če- kala na šťastnou myšlénku, jež mu ale pořád ještě ne- napadala. »Jak hloupý, věru že hloupý člověk jste, Budu ráda až budu opět u tatínka! Ten umí tolik povídati, skorem jako starý Danny !« »Danny umí pohádky ?« »Danny!« — To zvolala Sylvie tak, jakobyse řeklo: »Walter Scott !« »Ovšem že umí Danny pohádky a jaké ! Myslím - — i pohlédla při tom na něj s výrazem vlastní své pře- vahy — že neznáte ani historii o Bonsheem!« »Nikoli !« »Také ne historku o »bělouši peppevském ?. »Ne le »Ne! To jsem si myslila hned. Ani historiio »Trpaslíku a obru?« »Nikoli!« Sylvie povstala z výstupku, na němž byla seděla a pohledla na kouřícího tvora před sebou s hlubokým po- hrdáním. »Pane Frere, jste skutečně hrozně nevědomýml Odpusťte, dotýkám-li se snad citů vašich, ale na svo stáří jste skutečně hrozně nevědomým.« Moric Frere rozlobil se poněkud. »Jste impertinentní, Sylvie !« »Slečna Vichersova jmenuji se, pane poručíku Frere. Pohovořím si raději s panem Batesem.«
#15 alto_textblock #15
Vichers, jenž byl příliš zaměstnán, než aby se mohl sám na skálu vypraviti, přijal toto zdánlivě zcela přiro- zené vysvětlení věci bez dalších okolkův. Vězeň zahynul — děl si — ať již nehodou neb vinou vlastní. Byla to buď sebevražda aneb pokus útěku a dřívější počínání Rufa Dawesa oprávňovalo zúplna zvláště k domněnce poslední. V každém případě byl Ruf Dawes mrtev! Jak Trake správně poznamenal, nemohl nikdy, ře- tězem zatížen, přeplouti záliv a když »Ladybird« hodinu na to plul kol Grummetovy skály, věřili všichni na palubě, že tělo posledního obyvatele skály spočívá hluboko pod vlnami, jež omývají kýl lodě.
#16 alto_textblock #16
vI
#17 alto_textblock #17
Poslední z Macquarie Harbouru.
#18 alto_textblock #18
Ruf Dawes byl těmi, již vypluli po »Ladybirdu«, po- kládán za mrtvého; jeho obdivuhodné uniknutí zůstalo ale rovnéž neznámo těm, kteří zůstali ještě na Sařině Ostrově. Moric Frere pak, myslil-li vůbec na vězně na skále, soudil jistě, že jest již dávno s »Ladybirdem« na cestě k Hobart Townu. Osmnáct osob na palubě »Ospreye« nevědělo nico tom, že loď vyslaná vrátila se bez vězně. Ostatně také nikdo z nich neměl času o věcech těch přemýšleti. Morie Frere, jemuž záleželo velice na tom, aby prokázal svoji obratnost a ráznost, dodržoval muže své Ztracen pro život. 44