#1
alto_textblock
#1
Národní hospodář.
#3
alto_textblock
#3
Zemaědělství
#4
alto_textblock
#4
Obohod
#5
alto_textblock
#5
Průmysl
#6
alto_textblock
#6
Finančnictví
#7
alto_textblock
#7
Příloha „Národních Listá“ k číslu 34. ze dne 3. února 1909.
#8
alto_textblock
#8
Telegrafické zprávy.
Dividendy.
Z Pešti, 2. února. (K. k. uh.) V dnešn-
valné hromadě peštského I. vlasteneckého spo
řitelního spolku bylo dle návrhu ředitelstva
usneseno vyplácet z čistého zisku 7,190 925 K
dividendu 750 K a po různých značných dota-
eích přenésli 681 780 K na nový účet. Zpráva
ředitelstva vykládá, že přes nepříznivé poměry,
pokud jde o umistění zástavních listů a komu-
nálních obligací, bylo prodáno za 23 84 mil
492 a za 12.79 mil. 4 komunálních obligaei
a zástavaích listů.
#9
alto_textblock
#9
Pád velké srbské firmy.
B. N. Z Bělehradu, 2. února. (Zvl. telgr
»N. L.«) Zdejší milionová firma Steťano vi
a Rankovič ohlásila úpadek. S sebou strhla
šestnáct firem bělehradských a na sto
firem po srbském venkově.
#10
alto_textblock
#10
Ze sev -něm Lloydu.
Z Brém, 2. února. (K. k.) Naproti zprá
vám hamburských novin o na-távající změně ve
správě sev.-něm. Lloydu, k níž dojde prý pro
onemocnění hlavního ředitele dra. W ieganda,
prohlašuje se s povolaného místa, že tato zpráva
není pravdivá.
#11
alto_textblock
#11
Revise celního tarilu
Z Havany, 1. února. (K. k.) Poselství pre-
sidenta Gomeza, přednesené o zahájení kon
gresu, přimlouvá se za revisi celního tarifu.
Příšti ministr pokladu Spojených obcí.
Z Nov. Yerku, 2. února. (K. k.) Presiden
Národní banky v Chicsgu a National Banker
Association Reynolda je — jak novoyorská
»Tribuna« oznamuje z Washingtonu — vyhlédnu
za tajemníka pokladu v kabinetu příštího pre-
#12
alto_textblock
#12
sidenta.
#13
alto_textblock
#13
z Liverpoelu, 2. února. (Telgr.) 4 hod. 10 min.
Obraty 3000 žoků. — Denní dovoz —.— žoků.
Tenders —. Amarické dodávky na únor 5.08, na
na únor-březen 5.06, na březen-duben 5 05, na duben-
květen 50b, na květen-červen 5.04, na červen-
červenec 5.04, na červenec-srpen 5.06, na srpen-
září 496, na zářířijen 492, říjen listopad 4.89.
na listopad-prosinec 4.86, na prosinec-leden 4.85. —
Smýšlení povolné.
Z Hamburku, 2. února. (Večerní bursa.) Kre-
ditky 201 60. Smyšlení pevnější.
#16
alto_textblock
#16
Americké kabelové telegramy.
(Závěrečné kursy z dnešního dne)
Z Nového Yorku, 2. února. (Poněžní burs
Závěrečné smýšlení peněžní bursy pevné.
Obrat akelí 420.000 (410.000).
Union Paeille 1781/2 (177.—l.
Kanada Pacille 1731/2 (1721/21.
United States Steel Corporman 53.— (521/2).
Baltimore and Ohlo 1071/2 (107.75).
Kára.
#17
alto_textblock
#17
2. února
1. února
7 50
Rlo falr čls. 7 . . . ..
na únor . . . . . . . 5.95
5.90
na duben . . . . . . . 6.05
5.95
Cukr.
2. února
1. února
Cukr (Fatr Muse.) . . . 3 14
3.14
Tuky Westeru Steam . . 9.90
10 —
10.25
Tuky známka Wilcex . . 10.15
Pšeniee.
Z Nového Yorku, 2. února. (Obilní burse
Smýšlení obilní bursy povolné.
2. února
1. února
111
pohotová nová sklizeň . . 111.—
1121
na květen. . . . . . . 1111/2
105.50
na červenec . . . . . . 105—
Kukuřlee.
1. února
2. února
70.50
70.
na květen. . . . . . .
70.75
na červenec . . . .
na září . . . . . . . . 701.
70 e
Petrolej
2. února
1. únor
10-90
10.90
raflnovaný, kesonový.
8.30
rafinovaný Standard Whlte 8.50
Kovy.
1. února
2. února
Měď. . . . . 13.75 14.— 13.75 14.—
Cin . . . . . 27.50 27.75 27.15 27.35
Železo čís. 2. . 16.75 1725 16.75 17 20
Bavlna.
Z Nov. Yorku, 2. února. (Bavlnářská bursr.)
Bavlnové lhůty byly z počátku zprávami o mdlém
smýšlení z Liverpoolu oslabeny, přechedně se
vzpružily soukromými koupěmi a skonělly stále.
2. února 1. úuora 30. ledna
9 85
9.85
pohotová . . . . 9.90
9.59
9.58
na březen . . . . 9.60
9.52
9 4
na květen . . . . 9.55
9.50
na červenec . . . 9.50
9.29
927
na říjen . . . . 9.30
Závěrečné smýšlení stálé.
Z Nového Orleanu, 2 února. Na březen 9.0
(9.60), na květen 9 65 (9.65).
#18
alto_textblock
#18
Tržní zprávy z venkova.
Z Litoměřic, 30 ledna. 1 hl ovsa K 8.20
8.30, hl. bramborů K 4.40, 4.80, 1 kg másla 2.38
kopa vajec 6 60.
Z Hradce Králové, 80. ledna. (Původn
zpráva.) 1 hl pšenice K 18.50 až 19.20, žita 14.70
až 15.20, ječmene 12.20 až 13 20, ovsa 7 80 až 8.10
bramborů 4.— až až 4.60, 1 kg másla 1 92 až 2 16
1 vejee 0.10—0.12.
Z Chrudimi, 30. ledna, 1 hl pšenice K 18.50
až 19 —, žila K 13.41—14 60, ječmene K 12 50— 0.—
ovsa K 7.50 8 60, zemčat K 3.84—4.—, 1 kg máslu
čerstvého K 2.40, kopa vajec a.80.
Z Vysokého Mýta, 30. ledna. 100 kg pše
nice 24.10, 24.40, žito 19.—, 194, ječmen —.—
—.—, oves 16.—, 16.40, brambory 4.30, 0.—, máslo
1 kg 2.—, 0.—, kopa vajec 6.—.
#19
alto_textblock
#19
Novela k hornímu zákonu.
#20
alto_textblock
#20
II
#21
alto_textblock
#21
Řešení celé olázky, jak je provedla novela,
není nejlepší. Ustanovení přechodní, zejmena
ohledně trvajících už výhradných kutišť, jsou
příliš drakonická a různá ulehčení dosavadnieh
zákonných ustanovení jich přilišnou přísnost ne-
vyváží. Poukážeme zde aspoň na hlavní dů
sledky jich.
Podniků důlních už existujících dotkne s
novela zvláště potud, že jim zmenšuje pro bu
#22
alto_textblock
#22
doueno jejich pole. Neměl-li podnik žádných
kutišť, nebude ovšem zasažen, ale takých jest
málo, většina si své okolí chránila výhradnými
kutišti jako reservu pro budouenost. Do jisté
míry mohou se ovšem opatřiti tím, že budou
v těch 3 letech v kutištích intensivně pracovat
tak, aby za dobu tu dosáhly propůjčení celé
plochy. Zda se jim to podaří, jest otázka kapi-
tálu i techniky hornické, která po případě může
býti i závodu osudná. Protože plocha na základě
jednoho nálezu propůjčitelná je příliš malá, za-
kládá se nový závod obyčejně tak, že se založt
v poli kutišti krytém šachta zařízením svým
odpovídající poli mnohem většímu a propůjčení
tohoto vymahá se postupně s otevřením jedno-
tlivých jeho částí. Při ochraně, skytané zákonem
výhradnému kutišti, byl postup takovýto zcela
racionální. Přechodní ustanovení novely jej
ovšem mohou zle zhatiti; když totiž poměry
důlní jsou takové, že nelze otevříti celé pole
v stanovené lhůtě, nezbude nežli v odlehlejšíeh
částech jeho provésti nakvap vrtání, která by
se jinak nedělala a tak se založení závodu
značně zdraží. Neboť vrtání bude zejmena
v době, kdy bude po něm sháňka, drahým
podnikáním. Kdyby však závodu takému se ne-
podařilo zajistiti si pole, na které jest za řizen,
bude část nákladů ztracena a části výnosu musí
se užiti k úbradě jich — což při akciových
podnicích jistě by se jevilo na kursu akeií; že
pak ti, kdož jsou poměrů znali, dovedous
v čas uchrániti před ztrátou, mohla by ztráta
vzniklá jako důsledek novely postihnouti i jedno-
tlivce na hornictví jinak pramálo súčastněné.
Případ zde právě vyličený nebude se ovšem
mnohokráte opakovati, ale možným jest.
Kutéřům, kteří investovali do svých kutiš
větší obnosy, nezbude nežli začíti v nich vážně
pracovati, aby dosáhli propůjčení měr, a tu jest
skorem jediné praktickým způsob novelou uznaný
— vrtání. Vrtání do větších hloubek však
mohou prováděti jen odborné firmy, a tak budou
první zisk z novely míti podnikatelstva vrtací.
A protože rakouské firmy naprosto nestačí, se-
ženou se sem i podnikatelé cizozemští a tak
odplynou značné obnosy do ciziny, aniž by se
kdy vrátily. Mimo to jest vrtáňí drahé a ceny
jistě budou proti nynějšku značně stoupati, byt
by i poměry ty nebyly tak chmurné, jak je
maluje dr. Fillunger ve své zmíněné stati. Bude
tedy otázkou finanční síly kutéře, bude-li vůbec
moci prověsti vrtání, na jehož podkladě by do-
sáhl propůjčení. Při tom ovšem povede se nej-
lépe těm velkým podnikatelům, kteří již mají
závody uhelné, poněvadž ti nejsnáze budou moci
nésti náklady nuceného vrtání a nejsnáze se
dohodnou s firmami vrtacími. Z menších kutéřů
— a mezi těmi je, zejměna na Moravě, i značný
počet našich lidí, z nichž mnohý vložil do spe-
kulace s kutišti své celé jmění — mnozí bud
ztratí svá kutišté vůbec anebo je raději prodají
velkým podnikatelům, kteří budou schopní v nich
vrtání podniknouti, ovšem za cenu mnohem nižš
nežli skutečně mají. Případ ten nastane v při
padech, kde kutiště nejsou beznadějná, při ja-
kých vlastník vskutku ztráty neutrpl.
Půjde tedy dle tohoto stručného jen a ne-
úplného náčrtku důsledků reforma provedená ve
formě stanovené novelou hlavně na účet ma-
lých lidí, a to jest její stinná stránka.
kdežto velkokapitál bude jen donucen
k momentánně větším výdajům, kterés
však výnosem plně uhradí.
Zbývá ještě proinluviti o vlivu novely na
zabránění nedostatku uhlí. Přímo ke
zvýšení činnosti hornické novela, jak z ustano
vení jejich zřejmo, nepřispěje, na trvajíe
podniky vlivu v tom ohledu nebude míti a zři-
zování soukromých podniků na státních polleh
bude dražší než dosud, ježto z nich třeba bude
platiti poplatek, který snadno může býti pře-
valen na konsumenta. K zamezení uhelné lichyy
by bylo třeba, by stát založil sám více dolů.
tak aby mohl působiti přímo na ceny tržní
Neboť smlouvou při poskytnutí pachtu uhelného
pole lze vzhledem k dlouhé době, na kterous
smlouva činiti má, k vůli změnám poměrů ne-
snadno v tom ohledu působiti. Zakládati doly
však stát tak brzo nebude; jednak z důvodů
finančních, jednak proto, že začal si zabezpe-
čovati ložiska příliš pozdě, tak že nemá vět-
ších poli, kde by v nejbližších 50 letech mohl
založiti více dolů konkurence schopných.
Ano, máme obavu, že i vyhražená pole
dostanou se pachtem zase těm podnikatelům,
kteři ovládají dnes uhelnou těžbu, tak žet
Rothschildové, Gutmanové, Pelschkové a jak se
všichni jmenují, budou miti i na dále faktický
monopol uhelný, platíce za to jistý poplatek.
V tom ohledu postrádáme v no-
vele veledůležitého zásadního
ustanovení, že obnosů, jež státu
připadnou jako poplatek za pach
uhelných polí, musí býti užito ke
zřizování státních dolů. Bez tohoto
ustanovení by snadno mohlo dojíti k tomu,ž
z výsledků novely by se radoval jen finanční
ministr, ale konsumenti by platili uhlí stejne
draho a tonuli ve stejných starostech, zda jednou
nebudou bez paliva vůbec. Prosaditi toto usta
novení musí býti úkolem všech, kdož budou
zúčaslnění na uzákonění novely.
Dr. M.
#23
alto_textblock
#23
Nový návh zákona proti karlelám. »N. W. T.
uveřejůuje elaborát nového zákona protikartelního
oplrajícího se o známý návrh dra. Steinwendraa
přijalý pilný návrh posl. Choce. Elaborát pochází o
referenta zvl. subkomitětu národohospodářského vý
boru posl. sněmovny, prof. dra. Kreka. Referení
probrav výstřelky a přehmaty monopolistických orga-
nisací a vyvodiv povinnost státo, aby proti nim za
kročil, dospívá k závěru, že není možno zá
konem potříli všecky škody monopolisti-
ckého hospodářství. Jádro spočívá však v otá z e
cenové a k řešení této otázky navrbuje jednak
zřízení národobospodářského úřadu, jednak zřízení
cenového soudu. Národohospodářský úřad má posky-
tovati základ k odstranění jiných nepřístojnosti, kter
budou plněji moci býti uklizeny vybudováním pří-
slulných norem, obsažených již v občanském zákon-
níku, v trestním zákonníku a částečně v právu ob-
chodním. Škody hospodářských monopolů jsou útvary
#24
alto_textblock
#24
bezpráví takové povahy, kterou zařaditi dlužno bud
do oboru trestního, nebo do oboru občanského práva.
Jsou tedy obsaženy již v nynějších zákonných před-
pisech, jež tedy dlužno přesnějí stanoviti, by povaha
bezpráví těchto nových forem význačnějí vynikla.
Nucená smlouva, nebezpečné vyhrožování, lichva.
jsou formy bezpráví, zákonem již vyznačeně jako
takové. Otázku cenovou dlužno řešiti zvlášť, a tn
národohospodářským úřadem. Účelem jeho bylo by
jednak působiti k vybudování příslušného zákono-
dárství a připravovati podklad pro berní, obchodnía
tarifní politiku i pro správní opatření v oboru prů-
myslu, jednak umožňovati státní součinnost při
tvorbě cen. Dr. Krek soudí, že se tak díti má
s úvahou a nikoliv kompromisem, a že v otázce
cenové nemá rozhodovati komise, nýbrž sbor soudců.
Kontrola kartelů nebo jiných podniků monopolisti-
ckých příslušela by ministerstvu pro veřejné práce.
Pro rozhodování cenových otázek zřídíl by se ce
nový soud. Jeho členové byli by jmenováni miní
strem práv na 3 roky. Soud byl by čtyřčlennýa
rozhodoval by o žalobách, jež by podávala jedna
nebo druhá sněmovna říšské rady vzhledem na pří-
liš vysoké ceny některého druhu zboží, kontrolova-
ného nějakým svazem podnikatelským neb podní
kem, zaujímajícím postavení monopolistické. O po
dání žaloby rozhodovalo by-se ve sněmovně většinou
hlasů: žalobu zastupovali by zástupcové sněmovny
jí za tím účelem zvolení. Žalovaná strana směla by
se dáli zastupovati. Zástupcové žaloby hyli by opráv-
něni žádati od ministra veřejných prací příslušný
materiál. Jednání bylo by neveřejné, rozsudek ve-
řejný. Kdyby soud shledal cenu příliš vysokou.
musil by stanoviti minimální cenu, poměrům přimě-
řenou a vysloviti požadavek, aby cena byla pod po-
kutou do 20.000 K do 8 dnů snížena aspoň na cenu
minimální. Kdyby některá společnost byla v pěti le-
lech dvakrát odsouzena kevsnížení ceny, mohl by
soud vysloviti, že se jí odnímá podnikalelské opráv-
nění. Tuto ustanovení platio by též pro podniky
Ministerstve obchodu a výprodaje. Jedna vídeř-
ská korespondence sděluje: Zákon o výprodejích ze
dne 16. ledna r. 1895, stanovící, že obchodník smi
uspořádati výprodej toliko s úřadnín povolením, byl
tak často obcházen, že politickým úřadům dán byl
na podnět ministersiva obchodu příkaz, aby každo-
ročně předkládaly ministerstvu výkaz o výprodejích.
Vidělo se pak, že někteří obchodníci podnikali vý-
prodeje různými oklikami, že na př. slovo „výprodey
nahražovali slovem prodej“, nebo že plakatovali
„prodej za cen velice snížených“, neho že ozname-
vali „prodej celého sklad“ a pod. Tak se stávalo,
že řečený zákon neprospival účelu, pro klerý byl
vydán. Nyní zemské úřady politické byly sproštěny
povinnosti, podávati roční zprávy o výprodejích, mi-
nisterstvo obchodu pak vydalo výnos, ve klerém
se praví, že 10 let platnosti zákona podalo již dosti
dokladů o praxi, klerá v oboru tom vznikla a se
ustálila. Není tedy třeha, by ústředí dozíralo na čin-
nost podřizených úřadů, na zákon ten se vztahující.
pročež není třeba, by politické úřady I. instance po-
dávaly dále zprávy o výprodejích; zprávy takové bu-
dou se nyní vzlahovati jenom na zvláštní případy.
Rozah řepních zmluv na Morcvě. (Pův. zpr.)
Celý jih moravský, Slovácko a dílem střední Morava
maji smlouvy hotovy. Je možne, že dojde k řepařske
stávce na Tišnovsku, kde jest dobrá organisace ře-
puřů, klerá stojí proti cukrovaru Kürschnerovu.V
tom případě bylo by omezeno sázení řepy a dosa-
vadní plochy řepné byly by osázeny bramkory. Rayony
Šlapanice, Sokolnice, Mödrice a Rosice nemají do-
posud snluv vůbec; repaři irvají na cenách K 2.40
60% řízků a 10 h za 1 h. dovozněho. Tulo neděli
konali v hotelu „Slavia“ v Brně poradu, na níž vy-
slovili se pro tuhý boj: resoluce požaduje jednolneu
cenu 2.40 a 60% i 10 h za 1 h. vzdá lenosti. Prísti
neděli kená se opět schůze řepařů, do 1..ž pozváni
býti mají záslupci cukrovarů. Pokuř víme, nabía
Šlapanice 2.30 a 45% řízků, rozdíl je tedy ještě ve-
liký. Na Vyškovsku v rayonu, zasahujícím do Bu-
čovska, má cukrovar vyškovský smlouvy v kapse
Platí 2.25 a 402%—2.30 a 407%. Hlavní jeho výhode
záleží v tom, že cukrovar má najato hojně statků.
tak že sám vypěstí tři čtvrtiny K?) potřebné řepy.
Jih Moravy je již klidný, střed bouří. Ze severu
z Hané dochází málo zpráv. Kontrahují tam klidně,
ponejvíce rolnické cukrovary. Drevohoslice platiti bu-
domu 3.10—3.20, 12% kalů a 50% Iízků.
M.
Prostonárodní přednášky národohespodářské
První přednáška lidového národohospodářsktého kur
su, Svazem osvělovým pořádaného, konati se bude
v úterý 9. t. m. o 148. hod. več. v posluchárně práv-
nické fakully (v býv. maliské akademii naproti Ru-
dolímu). Přednáší dr. Fr. Zižka z Trocnova. Vstu
penky po 1 K pro celý kurs (12 přednážek) a p
50 hal. pro dělnictvo a studenistvo obdrželi lze
kanceláři Svazu osvětového v Praze I. „u Halánků“
(Jest otázka, nebylo-li by bývalo lépe, aby kurs by
zcela bezplatný? Red.)
Prodej cukrovaru. Cukrovar firmy J. Harlig
spol. v Potlendorfu v Dol. Rakousích prodán byl
sdruženi, v němž zůčastněna jest Anglo-rakouská
banka. Sdružení zruší prý cukrovar ten a založi nový
velký cukrovar v Mostě nad Lilavou: tovární bu-
dovu pottendorfskou prodá eráru na výrobu prachu
Družstovní mlýn v Komině u Brna. Horlivě pra
cuje se pro zřízení družslevního mlýna v Komíně
Po okolí uspořádány byly četné upisovací schůzky.
na nichž zabezpečena býli měla existence toholo poů
niku. Doposud nelze však ríci, že by podnik byl úplně
zabezpečen.
Fensijní ústav českoslovanského peněžnictvi
v Praze konal uslavující valnou hromadu v neděli
dne 31. ledna t. r. ve velké dvoraně »Merkuru« za
četné účasli jak zaměstnavatelů tak i úřadnictva.
President Ústřední banky českých spořitelen pan
JUDr. Gustav 1öschl, zahájiv shromáždění vřelým
proslovem, vítá všecky přitomné, načež vedou í
úřadník p. Václav Dostál předřítá zařizovací zprávu
ze zajímavé zprávy té vysvílá, jak vznikla a v jakýci
fásích vyvíjela se myšlenka založení samostatného
českého ústavu ponsijního. Společnému úsilí Sdra-
žení českoslovanského úřadnictva ústavů peněžních
a Ústřední banky českých spořitelen, jejíž obětavosti
Pensijní ústav za svůj vznik děkuje, podařilo se vy
tvořiti instituci značného významu: ústav, ač teprve
v počátcích, má již dnes 2611 pojištěnců s pojištěnou
kapitálovou hodnolou K 8,200.000.—. Zpráva zařizo
vatelů se jednomyslně schvaluje a v následující de
batě o kandidátní listině pro správní radu promlou
vají pánové: inženýr Voleský, Schleif, dr. Petřík,
ředitel Čihák, p. Hinais, dr. Havelka; než volební
skrutinium skončeno, promlouvají ještě vrchní ředite
Pátek a president Votruba, načež za potlesku všeci
přítomných děkuje p. dr. Grégr vrchnímu ředite
Pátkovi za obětavou práci, kterouž ústav až k této
metě přivedl. Do správní rady delegování z Ústřední
banky českých spořitelen pánové: JUDr. Gustav
Pöschl, president Ústřední banky českých spořite-
len, advokát, JUDr. J. E. Slavík, místopředseda
Ústřední banky českých spořite en, cís. rada, JUD
J. Havelka, advokát, místopředseda ředitelství
Chrudimské spořitelny, JUDr. Rch rd Krofta.
ředitel Spořitelny král. města Pízně; za náhradníky
pp.: JUDr. E. Zeis, advokál, cís. rade, předseda Spo-
řiteiny města Tabora, Jan Liebich, předseda ředitel-
ství Městské spořitelny v Pardubicích, a do revisního
výboru řed tel Ústřední banky českých spořitelen pan
Jan Jiroušek. Valnou hromadou zvoleni byli ze sku-
piny zaměstnavatelů za členy správní rady pánově
Jan Cerha, ředitel Rolnického vzájemně pojišt
ústavu v Praze, Stan. Čihák, ředitel České banky
Jan Votruba, president Vývozního spolku pr
Čechy, Moravu a Slezsko v Praze, František Zvě
řina, cís. rada, ředitel Ochranného svazu pivovarů
v Praze, za náhradníky inž. V. Fischer. továrník.
spolumajitel firmy Ant. Dvořák « K. Fischer v Let-
kách-Libšicích, JÚDr. G. Gregorin, místopředsed
správní rady Jadranské banky, zemský poslanee
#25
alto_textblock
#25
dopravní.
#26
alto_textblock
#26
advokát v Terstu. Ze skupiny zaměstnaných zvoleni
pánové: E. Hamza, prokurista a mathematik Prvn
české akciové společnosti pro pojišťování na živol
v Praze, E. Kačírek, ředitel Moravské ho diskont-
ního ústavu v Brně, Jan Balihar místopředseda
První české diskontní společnosti v Praze, R. Ši
mon, úřadník »Politiky« závodu tiskařského a v
davatelského v Praze. Za náhradníky pp. : František
Soukup. tajemník Obchodní a úřadnické nemoc.
pokladny v Praze (delegát Českoslovanské obchod
besedy), A. Tománek, cís. rada, místoředitel Chru
dimské spořitelny v Chrudimi. Za revisody účlů zvo
leni pp.: Antonin Blažek, cís. rada, ředitel Ústřední
jednoty českých hospodářských společenstev v krá-
lovství českém v Praze a Frant. Krupka, účelní
Městské spořitelny v Novém Strašecí, revisor Svazu
českých spořitelen (delegát Sdružení českoslovan
ského úřadnictva úslavů peněžních). V ustavují í
schůzi správní rady byli pak zvoleni: pan JUDr. G.
Pöschl za předsedu, pan prokurista Hamza za místo-
předsedu a pan V. Dostál za ředitele Pensijního
ústavu českoslovanského peněžnictví.
Nepříznivá situace líšskoněmeckých cementáren
Akciová společnost opolské továrny porilandskéh
cementu dř. Grundmannovy musila následkem špat-
né poplávky učiniti, co se jí za 25 let nestalo, t.j
zastaviti svůj novoveský závod, vyrábějící ročně pře
250.000 sulů cementu. — Severoamerická továrn
portlandského cementu v Misburgu měla v r. 1908
výrobu o 15 procent menší, než r. 1907; dividen
její klesla; většímu poklesu bylo zabráněno tínn, ž
podník prodával loni dráže než předloni
Hospodářská výstava Ustředni hospodá
ské společnosti pro království česke
v Královské Oboře v Praze ve dnech o
29. května do 6. června. Výstavní výbor, který
konal svou poslední schůzi dne 26. ledna za před
sednictví cfs. rady dr. inž. Rich. Jahna, po-
zval do své schůze známého odborníka v pěstování
koní c. k. vrchního zvěrolékaře Wagnera.
aby vyslechl jeho rady a pokyny ku povznesení naši
výstavy v oboru domácího koňstva. Pan zpravodaj
který předvedl poutavým způsobem obraz nynějších
poměrů na poli pěstování koní, učinil ke konci své
zajímavé přednášky celou řadu návrbů, jichiž splnění
by nemálo přispělo k obohacení této výstavní naš
skupiny. Zvláště se má vyzvati k účasti známý vý-
borný hřebčinec hraběte Františka Seilerna ve Vel-
kém Lukavě na Moravě, který pěstí znamenité koně
chladnokrevného tázu, pak kníže A exander Tuun-
Taxis na Loučeni, jehož skotští mali koníci v oboř
na divoko chované, byli by obdivovanou specialitou
pro naši mládež, dále veškerá naše družstva ku pě-
stování koní a obchodníci v Belgii, takže by mohl
býli tato skupina neobyčejně bohatou. Ministerstv
orby má se dožádati, aby vystaveni byli na výslav
též hřebei rázu chladnokrevného. Dále se má v po-
slední den výstavy zavésti dražba koní plemenných,
jak břebců, tak klisen a při trhu koňském, o kterém
byla učiněna již dřive zminka, mají se též před-
váděti koně pod sedlem a ve spřežení. O všech těchto
návrzích, jakož i jiných rozpředla se čilá debata
již se zúčastnili pp. dr. Pazderka, Emi
Zedrich, A. Prokůpek ml. a předseda dr. inž
Richard Jahn a poněvadž celá záležilost vy
žaduje důkladného propracování a stanovení zvlášt-
ního programu, byl na návrh pana předsedy zvolen
jednomyslně za tím účelem zvláštní komitét, do kte-
rého zvolení pp. dr. Pazderka, c. k. vrch. zvěro-
lékař Wagner, Emil Zedrich. Adolí Pro-
kůpek, JUDr. Karel Zedrich a Ot. Pa-
roubek, kteří byli pověřeni dalším uspořádáním
této důležité skupiny. Členové společnosli mají na
čienský listek vstup na výstavu hospodářskou volný
a obdrží časopis společnosti »České Listy Hospo-
dářské« zdarma. Roční členský příspěvek činí 10 K.
Přzhlášky nových členů přijímá kancelář Ústřední
hospodářské společnosti pro kralovství české v Praze II.
Vodičkova ul. č. 28.
Z německého trhu uholného. V revíru ruhrském
odesláno bylo v lednu za 241/2 dne pracovního
5,096.220 tun uhlí, koksu a briket (v prosinci m..
za slejnou pracovní dobu 5.296.250 tun). — Kameno-
uhelný důl „Bismark“ v Gelsenkirchenu vytěžil
posledním čtvrtletí 363.240 tun; měl 1,334.139 nk.
plebytku. — „Concordia“ má za poslední loňské
čtvrileti provozovací ztrálu 42.091 mk.
Odbor toxtilníků při Novém obchodním gremin
král. hl. měsla Prahy. Onehdy uveřejnili jsme referát
o přednášce posl. dra. Jaroslava Preissa, věnované
situaci lexlilního průmyslu. O přednášce té byl
řečeno, že „jedním z podnětů přodnášky bylo založení
lextilní sekce a střižního odboru při gremiu“. Těm
slevům dlužno razuměti tuk, že řečený odbor dao
podnět k přednášce dra. Preissa.
Z odboru semenářského při Ústřední hospodářsk
spolačnosti pro král. české v Praze, Vodičkova ulice
II. 38. K letošní jarní setbě došly nás dosud násle
dovní vzorkované nabídky semen, jež můž me p.
pánům hospodářům co nejlépe doporučiti: Pše-
nice: Červenka přesívka pošumavská st. Klatovy
za 30 K, Červenka přesívka st. Benešov podle mno
ství od 26—28 K; jarka Bordeanx schlanstedtská st
Satalice 28 K s pyllem; bilá hladká jarka sl. Říčany
nebo Uhřiněves 27. K. Ječmeny: Původní ha-
nácký Proskovcův od 26—29 K podle množství ob-
jednávky, původní hanácký st. Prostějov 24 K, ba
nácký přesetý st. Vlašim K. 23.50, tentýž sl. Sobě-
slav nebo Kardaš. Řečice 23 K, st. Kyšperk K 22 50
st. Benešov u Prahy od 22 24 K, st. Tachov od 20
do 22 K; eriginály: Nolč. Bohemia, Ranný, Vele
ranný, Mor via a Imperial typ A ze st. Chlomecn.
C dl. od 32—34 K, Nolčův ranný přesetý st. Vlašim
K 23.50, Gold thorpe st. Tachov od 22—24 K, Im
perial typ A. přesetý st. Toušeň 25 K, přeselý typC.
st. Sedlčany 24 K. Štaročeský st. Humpolec 22 K. —
Ovsy: Orig nál doupovský st. Doupov 20 K, dou
povský přesetý st. Pacov K 19.50, st. Police n Met
19 K, Ligovo st. Polná 23 K, tentýž st. Zlonice 20 k
st. Pacov K 19.50, st. Tachov 18 —20 K, Polozelenác
horský st. Humpolec 20 K, Zelenáč horský st. Pacov
K 19.30, Strubehe štanštedský st. Toušeň 22 K, tež
st. Zlonice 20 K, st. Vlašim K 20.50, Zlatý dešť st
Zlonice 20 K, Morlgage lifter st. Soběslav nebo Kard
Řečice 21 K, Královský st. Krouna 19 K, Kirseheův
nejvýnosnější 18—20 K ze st. Bunešov u Prahy.
Ruská perla st. Pacov K 19.50. — Jeteli ny
červený jetel 2 seč. štyr. st. Praha od 145 - 158 k,
tentýž český st. Řičany nebo Uhřiněves 155 K. čer-
vený jetel 1 sečený st. Praha 160 K, jetel bílý
(luční) st. Praha 154 K, st. Kyšperk 136 K, jetel
švédský st. Praha 188 K, úročník (žluťák) st. Praba
160 K, franc. vojtěška z Provence st. Praha 170 a
180 K, uherská vojtěška st. Praha 160 K, ligrus
(vičener) 2 seč. st. Praha 50 K. — Pícniny
vikev letní k setí, st. Praha 26 K, koňský bob st.
Praha 24 K, vikev narbonská st. Cakovice 22 K, st.
Měšice 26 K. — Řepka ze stan. Solnice 37 K. —
Brambory: Nolčovy Janovky, st. Jenšovice 7 K.
Nolčovy dr. Nilson, Moravia a Svatováclavky st.
Straškov u Rou nice 10 K, ze st. Sedlčany Cimbalovy
žluté, president Ascher, Erfurtská perla, Carevna,
prof. Erben a »Vor der Front« za 8 K, ze stanie
Benešov u Prahy: stolní: Lech Dolkovského
5—6 K, Paulsenovy červencové od 5.50--6.50 K, Ú
to date od 5—6 K, president Krüger od 8— 10) K,
Isabella od 8—10 K; průmyslové: Schulz-Lapilz o
5—6 K, Silesia od 5.50—6 K, prof. Wohitmann o
5—6 K: prof. Märeker od 5—6 K. Ze stanice Sedl-
čany: prof. Wohltmann a prof. Märcker 7 K (jen
větší partie se prodají, zásoba 4.—5 vag). Ceny roz-
umí se za 100 kg ze stanice producentovy bez pytle
Producent zůstává s prodejem oproti odboru seme
nářskému bez závazku. Na požádání zašlou se pp
poptavatelům vzorečky (kromě bramborů) zdarma se
vším potřebným udáním a dle těchto učiní popla
vatel u nás objednávku, jež se mu potvrdí se sděle
ním adresy producentovy (prodávajícího). Účty vy
rovná kupující přímo dodavateli. Členové společnost
mají na členský listek vstup na výstavu hospodá
skou volný a obdrží časopis společnosti »České lisly
#27
alto_textblock
#27
hospodářské« zdarma. Roční příspěvek činí 10 K
Přihlášky nových členů přijímá kancelář Ústřední
hospodařské společnosti v Praze, Vodičkova ul. 38.
Nový odhorný list český. Právě vydáno bylo 1.
číslo nového odborného měsíčníku českého pro prů-
mýsi lihovarský, jehož potřeba peciťována již po
dlouhou řodu let. List nese název „Lihovar“. Mč-
síčník zemědělského lihovarnictví
přýbuzných odvětví průmyslových.“
Rediguje zrámý odborník, p. c. r. Ant. Nydrle,
ředitel lihovarské školy a výzk. stanice. List je zá-
roveň věstníkem lihovarnických spolků v Prazei
Brně, sdružení lihovarských dílovedoucích a lihově
ústředny v Praze. List sleduje cíle theoretické i prak-
tické. Vyjímáme v té příčině z proslovu redakčního-
„Majitele a nájemce velkostatků i družstev-
níky lihovarské budou předovším zajímati Úvahyo
národohospodářském významu zemědělských lihova-
rů, o jejich poměru k berní správě země i stálua
příšíím vytváření zákonodárství lihovarského, o prů-
myslovém lihovarství, zejména vzhledem k alkoholo-
vému kontingenlu, jakož i údaje výrobní a zprávy
tržní. Výkonnému lihovarnictvu prospějl
poučné výstahy před nedokonalou úpravou závedu
a surovin, návody k bexvadné práci, pokyny pro be-
dlivý dohled nad celým lihovařením, zprávy patent-
ní, odpovědi na dotazy a zprostředkování míst. Ze-
mědělskému úřadnictvu a jeho dorostu svěd-
čiti budou vědecké články o podstatě hospodářského
i průmyslového lihovarství, o měnivé povaze a růz-
né výnosnosti surovin, spolehlivé výpočty a dohlé-
dací předpisy, srovnávací údaje z příbuzných odvětví
průmyslových. Z té příčiny nebude zapomínáno i na
výrobu lisovaného droždí, sladu, škrobu, dextrinu,
syrobu i cukru škrobového, na čištční surového lihu,
na další zpracování výpalků, na upotřebení lihuv
octářství, likérnictví a lučebném průmyslu, na do-
mácí a živnostenské zužitkování lihu a j. v. Všem
čtonářům společným zájmem budo houževna t
hájení zemědělského podkladu při pě-
stování a průmyslovém zpracování plodin lihotvor-
ných, řádná zákonitá ochrana tohoto málem již po-
sledního průmyslu vskulku hospodářského a přesné
seznamování s poměry místními, výrobními, spotřel-
ními a daňovými.“ Že tento program bude také d-
držen, toho svědectvím je hned 1., velmi zdařilé čísl
Obsahuje tyto články: JUDr. Bodřich kníže Schwar-
zenberg. — Dv. r. Lambl: Lihovarství v poměru
k zemědělství. — Prof. Kruis: O pokroku ve způ-
sobu hospodářské výroby lihu. — Ant. Nydrle:
Sušené kvasnice pivné. — Al. Šebek: Zpracování
namrzlých brambor v lihovaru. — Nydrle: Příští
kontingenty zeměděl. lihovarů. — J. Rýgel: Země-
děl. lihovarství na jubilejní výstavě v Praze. —
V dalších částech nalézáme zodpověděné dolazy, směs
zajímavých zpráv, věstník spolkový, zprávy statisti-
cké a tržní atd. Zúčastněným kruhům doporučujeme
tenlo znamenitý odborný list co nejlépe.
O výrobě a zužitkování drasla přednášel dne
23. ledna v Praze v měsíční schůzi Rakouské spo-
lečnosti ku podpoře chemického průmyslu, zárovei
Svazu rakouských průmyslníků oboru chemického
generální ředitel draselnatého syndikátu v Německu.
báňský rada p. Graessner ze Stassfurtu. Fřed-
nášející uvedl především, že průměrná spotřeba
drasla obnáší v Rakousku na 1 km7 vzdělávaně
půdy pouze 45.2 kg. kdežto v Německu obnáší spo-
třeba na tutéž jedničku plochy skoro 1000 kg.
Zmiňuje se dále o rozvoji německého průmyslu
draselnatého a přechází k hypothesám o vzniku
stassfurtských solných ložisek. Kdežto ještě pře
několika lety soudilo se na základě geologick ých
poznatků skoro všeobecně, že původ těchto solných
ložisek hledati sluší v odpaření se mořské pánve.
odloučené od ostatního moře, ozývají se v novější
době závažné hlasy zvláště z tábora chemiků, že
názor tento nelze ničím podepříti, poněvadž z ve-
škerých geologických poměrů možno souditi na
jezero malé hloubky, kdežto uvedená theorie před-
pokládá, že hloubka moře musila by nezbytně ob-
nášeli aspoň 500 m vzhledem k tamu, že mocnot
solných vrstev u Slassfurtu uložených obnáší na-
mnoze až 900 m. V přitomné době snaží se od-
borníci chemičtí a geologičtí rozřešiti otázku těcht
ložisek. Řečník přechází potom k líčení těžby
drasla, vede své posluchače do moderní těžné jámy
na draslo, líčí způsob těžení, dopravu materiálu.
popisuje zařízení mlýnů drtících až ke mlýnům n
jemnou moučku a zmiňuje se dále o zpracování
surových solí, z nichž má kainit důležitost pro
upotřebení v hospodářství a karnallit jako matertái
k výrobě soustředěných solí 20—409. Karnalit vatí
se parou ve velkých rozpouštěcích pánvích s louhem
chovajícím chlorid hořečnatý. Na to čistí se ve zvláštní
stanici čisticí a ochlazuje se ve velkých železných
nádobách, kde se vylučuje chlorid draselnatý. Tento
produkt suší se buď v pálacích nebo kalcinačních
pecích. Jako vedlejší výrobek získává se brom,
sice tím způsobem, že se vede chlor do posledních
louhů, nebo postupem elektrolytick ým. Přednášta
zakončena byla pojednáním o zužitkování drasla
v průmyslu a zvláště v zemědělství. Přednášející
osvětluje význam drasla jako živiny rostlinné, po-
ukazuje na Liebigův zákon o minímu a dovozuje
důrazně nezbytnost hnojení draslem při nynějším
intensivním hospodaření.
První pražská zastavárna v Praze konala včer
37. valnou hromadu ve svých místnostech v Jung-
mannově tilě za předsednictví p. Topinky a přítom-
nosti 19 akcionářů, kleří zastupovali 1.423 akcie s
245 hlesy. Minulý rok končí přebyíkem 107.227 K
klerý po referátu p. dra. Vl. Škardy takto byl roz-
dělen: 10% tantiémy správní radě, akcionářům 69
úrok a 25 dividendu = 72.000 K, 3 revisorům po
150 K, pensijnímu fondu Spolku českých žurnalistů
100 K, Ústřední Matici školské 100 K, pens. fondu
úřadníků záloženských 200 K, na remuneraci úřad-
níkům 6840 K a zbytek 18.609 K přřenesen na nový
účet. Dividenda po 32 K za kupon bude se vypláceti
ode dne 4. února u pokladny zastavárny a u Občan-
ské záložny v Karlíně. Referát ředilele p. Fialyo
působení ústavu byl jednomystně schválen. Revisory
byli zvoleni pp. Fr. Pok, dr. J. Hanuš a J. Feleman.
Jubilejní mlynářská škola, zřízená při c. k. čes.
vys. školách lechnických v Praze. Mlynářská škola
má za úkol co nejdokonaleji připraviti přislušníky
mlynářského stavu pro praxi. Za tím účelem budou
se na škole konati výklady a cvičení ze všech nauk
pro mlynáře důležitých. Do školy může býti přijat
každý příslušník mlynáťského průmyslu, nejměně
17 roků starý a nejméně obecné školní vzdělání ma-
jíci. Podmínky přijetí jsou: 1. přijímací zkouška, že
uchazeč nabyl dostatečného vzdělání na obecné ško-
le; 2. potvrzení, že uchazeč v nějakém mlýně v Če-
chách neb na Moravě a ve Slezsku buď pracoval
neb má nalezené místo; 3. vysvědčení zachovalosti.
Těm uchazečům, kteří prokáží, že byli již zaměst-
náni ve mlýně, bude dána přednosl. Starší uchazeči.
kteří nabyli vyššího vzdělání a mohou vykázati deliší
praxi, mohou býti po usnesení sboru učilelského od
přijímací zkoušky osvobozeni. Přihlašování frekven-
lantů děje se u ředitelství školy. S přihláškou nulno
složili ihned zápisné v obnosu 10 K, které nelze
prominouli, ale při nepřijetí žadalele se vrálí. Zále-
žitosti školy obstarává prozatím kancelá? Spolku
mlynářů česko-moravských. Sem buďte též zasílány
veškeré přihlášky, jež musí byti podány nejděle den