Strana 2. Číslo 130

KATOLICKE LISTY.

Pne 13. května 1900.

ravým posměchem: »Jest jako bylo vždy. Napřed se z obstrukce tropil posměch. Po dvou nebo třech dnech však se bez odporu před ní ustupuje. K to- muto druhému stadiu se brzy dospěje. Nejhloupější politiku dělají při tom Němci. Žádají, aby obstrukci českou zkrotila pravice. Že to není možno prostředky jednacího řádu, je na bíledni a co se týká tak zv. odporu morálního, vůči kterému by Čechové měli nehlesnuvše se skloniti — nu, dej Pán Bůh dobrou noc. Nezbývá tudíž, leč aby se s obstrukcí vyjedná- valo. To však právě nechtějí Němci. Proti takovým pokusům vypalují celé salvy útoků. Bylo by záslužno, kdyby pánové řekli, jak si vlastně »zdolání« obstrukce české představují.« Körbrovy jazykové zákony a Slezsko. »Op. Týd.« piše pod tímto záhlavím: Poslanecké sně- movně předložené osnovy jazykových zákonů pro Čechy a Moravu obsahují podrobnosti, které přímo odporují ustanovením o rovném právu občanů i národů a jest přirozeno, že český lid i jeho zástupci rozhodně se staví proti nim. Některé časopisy i poslanci vyslovili názor, že právě tato ustanovení tak křiklavě nadržu- jící Němcům dají se změniti ve sněmovním výboru a v parlamentě, ale naděje ty jsou liché, jak viděti z prohlášení předsedy ministerstva Körbra, který žádá bezpodmínečně schválení vládních návrhů. Jaký osud stihne předlohy, není dnes jisto. V parlamentě čeští poslanci dovedou jejich přijetí zabránit, nezabrání ovšem jejich vydání na základě § 14., kterým se už hrozí. Pro nás Čechy a Slovany ve Slezsku vůbec z nové vládní akce vychází na jevo, že úprava jazy- kových a národnostních poměrů ve Slezsku znemož- něna je na nedohlednou dobu. Dostane-li vláda své předlohy ať tím či oním způsobem pod střechu, ani jí nenapadne, ujati se Slovanů slezských, když chladně dovedla vydati tolik českých menšin v uzavíraném území v Čechách Němcům. Padnou-li osnovy, bude míti tím méně chuti k experimentům ve Slezsku, kde jest půda o to nebezpečnější, oč poměry jsou zde slo- žitější. Účinek jazykové akce nynější každým způso- bem pocítíme, a bude v každém případě neblahý. Zdá se nám, že nastávají pro nás doby těžkých zkoušek a že naší pavnosti a vytrvalosti uloženy budou těžké úkoly. Jest potřebí, abychom se záhy přichystali na vše, bychom nebyli zaskočeni a udoláni. Požadavky štýrských Slovinců. Politický slovinský spolek »Naprej!« v Celji konal těchto dnů schůzi, kterouž navštívilo neméně nežli 400 voličů. Řečníky byli zem. poslanec a náměstek zemského hejtmana ve Štýrsku dr. Sernec, zem. posl. dr. Děčko a předseda spolku dr. Hrašovec. Slo- vinským poslancům dostalo se skvělého projevu důvěrya jejich abstinenční politice naprostého schválení. Za jásot- ného souhlasu přijata byla tato resoluce: 1. Četně ve ve- řejné schůzi polit. spolku »Naprej« shromážděný slovinský lid souhlasí slavnostně a velice potěšen s usnesením slovinských zemských poslanců, že opustili sněm, kdež nic jich nečeká kromě opovržení. Slovinský lid prohlašuje, že jeho poslanci za nynějších okolností ne- mohou a nesmějí zůstati ve Štýrském Hradci a volá nadšeně: »Pryč od Štýrského Hradce!« 2. Slovinci přejí si a žádají zvláštní oddělení místo- držitelství pro slovinské Štýrsko a rozdělení zemské školní rady; žádají dále slovinský vrchní zemský soud a konečně také to, aby na jejich obecných a středních školách pěstovánabyla slovinčina v řadě první.

Nové obchodní smlouvy a obchodní ko- mory. Dnešní »N. Fr. Pr.« uveřejňuje olaborát ob- chodních komor v Bozenu, Brodech, Brně, Budějovi- cích, Černovicích, Chebu, Gorici, Štýrském Hradci, Krakově, Lvově, Lubně, Olomouci, Praze, Plzni, Li berci, Roveredu, Solnohradu, Terstu, Opavě a Vídni. které se spojily s ústředním svazkem průmyslníků za účelem akce k úpravě svých obchodních smluv, aby vyšetřily přání producentů, o nich komorám zprávu podaly a na základě nabytého materiálu návrh autonomní celní sazby v dotyčných, komorám těm přidělených okrsků utvořily. Dále bude povinnosti zvláštního, všemi komorami voleného výboru, aby s pomocí ústředního svazu průmyslníků na základě dílčích operátů vypracoval úhrnný návrh autonomní celní sazby a generální zprávu. Ve zpravodajství svěřen referát o cukru Praze, o olejích a tucích Praze a Terstu, o chemických produktech v oboru barviv, léčiv a voňavek Liberci a Praze a zápalných látkách Praze a Plzni pokud se týče položky sazby 343, Praze pokud se týče jiných položek. Kongres pro katolickou autonomii v Uhrách. 27členný výbor katolického kongresu konal předevčírem v konferenční dvoraně magnátské sněmovny za předsednictví hr. Julia Szapary ho schůzi, v níž projednávány byly odpovědi, kteréž dali episkopát a ministr kultu ohledně styků s výborem, týkajících se katolické autonomie. Předseda hr. Jul. Szapary zahájiv schůzi, předložil přípis Jeho Emi- nence kardinála knížete-primasa Klaudia Vaszaryhoa ministra kultu a vyučování dra. Jul. Vlassicse. Kníže- primas vyrozuměl výbor, že episkopát se usnesl, že bude jednati s výborem písemně. Uložil za tou pří- činou kardinálu dru. Vavřinci Schlauchovi, veszprim- skému biskupu, bar. dru. Kar. Hornigovi a spišskému biskupu Szmrecsanyimu vypracování memoranda, v němž byly by názory episkopátu formulovány. Toto memorandum (obsah jeho jsme již sdělili) rozesílá nyní Jeho Em. s podotknutím, že jmenovaná církevní kní- žata pověřena jsou také tím, aby, budou-li toho okol- nosti vyžadovati, jednala s delegáty pomocnictva také ústně. Ministr Vlassics prohlásil zase, že jest ocho- ten, také osobně vejíti v porady. Poněvadž jest však nutno, aby vykonány byly za tím účelem jisté pří- pravy, zvolil si šest referentů. Ostatně vyšle za tím účelem zvláštního svého zástupce také ministr spra- vedlnosti. Předseda navrhl pak, aby zvolen byl 12členný komitét, jehož bylo by úlohou, konati porady se zá- stupci episkopátu a ministerstva na základě usnesení kongresu a podati o jejím celkovém výsledku zprávu kongresu, jenž vyhražuje si konečné rozhodnutí. Tento návrh byl také po delší debatě přijat a komitét byl také hned zvolen. Předsedou bude mu rovněž hrabě Šzapary a činnost jeho započne co nejdříve. V Bělehradě započíná dnes nové přelíčení s Taušanovičem, jenž jest obviněn, že prý bezprávně si přisvojil a padělal akcie bělehradského peněžního ústavu »Beogradska Zadruga« a pak že použil prý padělaných listin. Zločiny takové trestají se až desítiměsíčním těžkým žalářem. Obžalovací spis opírá se o nález znalců, doznání obžalovaného, pak o prohlášení řiditelské rady jmenovaného ústavu. Ko- nečně také o prohlášení banky, v níž Taušanovič za- stavil padělané akcie a o svědecké výpovědi dvou

řiditelů, kteři jsou přívrženci strany Taušanovičovy. Jedná se patrně o nový zločin býv. krále Milana a nikoliv o zločiny Taušanovičovy. Výtržnosti ve Španělsku nabývají tvářnosti povážlivé. Konservativní vláda bude míti plné ruce práce, aby s vynaložením veškeré ráznosti a opatrnosti ovládla poznovu situaci. Na jedné straně bouří proti ní Katalonci, kteří vždy hlasitěji pronášejí heslo: »Pryč od Madridu«, na druhé straně pak stojí proti ní odpírači daní z Národního spolku, kterýž ovládl ve velikých městech obchodní kruhy. Pověděli jsme již včera, že v Barceloně, Valencii a Seville tekla krev, a hlavní město Katalonie že stalo se jevištěm prudkých bojů na barrikádách, při kterých bylo dosti mrtvých a raněných. Nepokoje berní jsou jen vý- razem všeobecné, do hloubky sahající nespokojenosti v zemi. Také léta minulého byly daně odpírány, což vedlo hlavně v Katalonii k povážlivým nepokojům. Vypuklyť totiž tenkráte v Barceloně, Tarragoně, Ge- roně, Leridě a Saragosse nepokoje, jež mohly býti potlačeny jen zbraní silného vojska, načež uvalen byl na provincii Katalonii stav obležení, jenž potrval po celé týdny. Také nyní uvalen byl již na provincie Barcelonu a Valencii stav obležení. V Barceloně za- hájily také již činnost svou vojenské soudy a se zatče- nými osobami započalo již vyšetřování. Ve Valencii trvají však nepokoje dále. Manifestanti kladli čet- nictvu odpor. Také v Seville panuje ještě silné roz- čilení. Obchody tamní jsou uzavřeny. Ruské velevyslanectví v Cařihradě činí právě u Porty nové kroky, týkající se opětného, proti konvenci dějícího se upotřebování oněch vilajet- ních příjmů, kteréž určeny jsou na zaplacení zbytků válečného odškodnění. Anglická dolní sněmovna konala včera schůzi, v níž sdělil státní podtajemník Brodrick, že následkem útoku čínských venkovanů na anglickou komisi, která upravuje hranice území Weihawei, přáli si čínští členové komise, aby pokračování v ohrani- čovací komisi bylo odročeno, ale předseda anglické komise že byl vyrozuměn, aby se v pracích pokračo valo, i kdyby čínští komisaři se na dále prací ne- súčastnili. Anglický první komisař, jemuž byly za- slány posily, včera oznámil, že celkem jest situace klidná. Nové povstání na Filippinách. Včerejší zprávy, které jsme uveřejnili o tomto souostroví, se potvrzují. Přináší totiž »Frankf. Ztg.« z Nov. Yorku následující telegram: V Manile bylo odhaleno spik- nutí. Bylo zatčeno na sto osob, mezi nimiž jest hojně úředníků. 3000 Filippinců dobyli útokem město Bu- lanu, ležícího v jižní části ostrova Luzonu, a pobili americkou posádku. Ostrov Kuba setřásl sice se své šíje nenávi- děné jho španělské, ale o nic lépe nežli dříve nevede se mu ani nyní za vojenské americké správy. Přečetní důstojníci armády pravidelné a dobrovolníkův, kteří vysláni byli na rozličná místa kubánské správy, berou z důchodů ostrova, které spravují Spojeným státům jménem kubánských svěřenců, značné platy, ačkoliv zákonitá ustanovení výslovně zapovídají zřízencům americké vlády a příslušníkům zemské obrany bráti dvojnásobné platy. Tajemník válečného úřadu Boot připustil již, že skutečně používá značné částí kubán- ských peněz k vyplácení služného. Mladým poručí- kům byl plat zdvojnásoben, poněvadž by ze svých

službě dostává se něco lepšího? Není-liž ta tři-a čtyřstová pensička tím bídným krejcárkem? Co se ubohý kněz za ten bídný krejcárek na- běhá, namluví, nalopotí, napoklonkuje, nautírá klik a když by pak měl dle zásluhy dostati se k něčemu lepšímu, tu mu místo zrovna před nosem uloví kněz, třeba cizinec, Němec, jenž nezná náš lid, ani jeho řeč, pro nějž nikdy nepracoval — jak se to na př. děje v kapitole tam kdes na Moravě. Takhle církevní právo a spravedlnost, zásluhy, stáří atd., surovou pěstí tlouci přes oko! — Tohle nám ještě na začátku dva- cátého století, kdy všecky stavovské privileje samy svou červotočivou nicotou se rozpadávají! Kněz z lidu vyšlý může to přivésti leda jen na kaprála, na ty historicky pověstné kleště ku skřípání těch kmánů, ale ne za důstojníka. Čemu nás učí dějiny církve? Učí, že na stolec papežský byl povýšen někdejší pa- sáček. K tomu je ovšem zapotřebí ducha více nežli na ten jistý kanonikát. Což ale, kdyby ty hanácké maminky podepřely si boky a zvolaly tam na ty pány v Olomouci: Tak že vy naše syny panáčky na vaše kanonikáty nepustíte? A že vy prý je chcete všecky obsazovati jen samými Němci a šlechtici? Dobře, pak ale my, moravské matky své, syny nebudeme dávati do olo- mouckého semináře. Vy boykotujete naše syny pa- náčky a my matky budeme zase boykotovati váš se - minář. Uvidíme, kdo poleze ke kříži dříve. Upomínky tyto oživly mi v paměti, když jsem před týdnem dostal pozvání ku zvláštní dětské slavnosti, uspořádané od Patronátu mládeže pod ochranou naší milé Paní. Byla to myšlénka

velmi šťastná: sbližovati mládež chudiny s mládeží šlechtickou, a vůbec zámožnou. Jako se do mé duše nesmazatelně vryly dojmy prvního styku s mládeží velikého města, tak se vryjí i styky a hlavně milo- srdné skutky do srdcí dítek chudiny. Naskytá se otázka: Které dítě při častějším ob- cování dítek šlechtických a chudinských získá více? Mám za to, že prvější. Co je na světě šlechticů, boháčů, kteří nevědí, jak chudoba vypadá ve skuteč- nosti, kteří nevědí, jak bolí hlad a jak nahota? Ovšem vidívají se svých kočárů tu nahotu a bídu pouliční, ale vidí ji pouze letem a vidí zároveň, že chudoba je zlem. V tom ale vězí veliká chyba našeho věku. Děti boháčů snadno zapomínají, že počestný chuďas je mi- láčkem Božím a že Bůh je ochrancem a mstitelem chuďasa. Kdo v přepychu je narozen, kterak snadno za- pomíná na chudinké jesličky, v nichž narodil se Bůh. Proto neškodilo by, kdyby dítky šlechtické časem po- dívali se, jak to vypadá v bytech chudiny a pocítili chladný dech studených kamen. Mnozí znají chudobu pouze z románů, v nichž ale bývá líčena buď cynicky, anebo i démonicky. Je-li blaženěji dávati, nežli bráti, pak i mravní zisk z tohoto obcování byl by u dítěte šlechtického větší. A s druhé strany dítě chudé častějším sbližo- váním s dětmi boháčů, naučilo by se z vlastního ná- zoru, že i boháči jsou vystaveni mnohým trampotám života a že mnohdy na holé slámě klidněji se odpo- čívá, nežli v těch matracových kryptách (dle Heinea) paláců. Dítě chudé přestalo by dětem boháčů záviděti

a je nenáviděti. Avšak jak jsem již svrchu pověděl, aby se jim při tom nevedlo asi jako mně, aby nebyly odbyty jen tak tím krejcárkem. Přeji myšlénce této z plna srdce všeho zdaru. Proč jsou si dnes mnohé třídy odcizeny? Protože mezi nimi není a nebývalo styku, protože namnoze nešťastnými poměry byly znepřáteleny. Když r. 1848 nastalo v Praze vzbouření, náš horský lid radoval se z toho, že prý konečně přece jednou došlo i na pány. Robota u nás bývala krutá, což vím z vypravování matky Císař Josef zašel prý si i k nám na naše panství návarovské, aby seznal, jak se tam s lidem zachází. Přišel tam přestrojen jako čeledín a dal se najmouti za oráče. Když si v poledne po práci na mezi polehl, přicházel na něho šafář. — Vstávej lenochu, — křičel na něho, — a orej! — — A já mám ještě času dost, — odpovídal prý, při čemž se ospale na druhou stranu obracel. — Vstávej, lenochu — vstávej — nevstaneš -l, tak ti mušketýr vysází pět — Na toho bych se podíval, kdo by se mne chtěl dotknouti! To zvíš hned! Na to šafář oráče pochytil za límec a vedl k lavici. Když ho již na ni položiti chtěli, tu prý císař rozepjal kazajku, pod níž objevila se zlatá hvězda. Tu poznali, že je to císař. Pak prý ti dříči lidu dostali. Ale nebýti té hvězdy — dodala matka, tak by byl oísař Josef v Návarově dostal hvězda ho ale vysvobodila.

— t