ALTOViewer
Kalkulačka
Načíst UUID
Pipeline Dev
Elasticsearch index
Režim vyhledávání
Parametry pipeline
Reranking
Běží na CPU/MPS, takže stojí sekundy. Model dostává celý text chunku, ne zkrácený — zkrácení na 700 znaků kdysi obrátilo měřený přínos na ztrátu.
Model shrnutí článku
Měřeno 6. 10. na 6 článcích: gpt-4o-mini drží délku, nepíše vatu „článek se zabývá“ (0/6 proti 5/6 u gpt-5-mini) a stojí 0,63 $ za tisíc shrnutí místo 1,38 $. Ukotvenost vyšla stejně. Platí do restartu serveru.
LLM porozumění dotazu
Strana 2 6a75b8d0-7129-11dc-aafd-000d606f5dc6
Vrstvy:
Načítám náhled…
Strana 2
ALTO TextBloky — 25
#1 alto_textblock #1
Strana 2.
#2 alto_textblock #2
NÁRODNÍ LISTY
#3 alto_textblock #3
30. května
#4 alto_textblock #4
Cislo 14
#5 alto_textblock #5
přírody a na výlety, nýbrž shromáždilo je na výsta- višti, kde pod klenbou průmyslového paláce i venku spod deštníkem« bylo jak náleží veselo. Ovšem svedla sem přečetné účastníky i sympatie k podní- kům českého studentstva, letos poprvé v tak veli kých rozměrech pořádaným. Zahájením studentských slavností na výstavišti a vzrušením celé Prahy by slavnostní průvod. Všudy, kudy se ubíral, vzdor drobnému a vy trvalému dešti shromáždil dávno, než k místu do spěl, řady obecenstva, jež utvořilo zejmena na Vá- clavském náměstí, Na příkopě a ve třídě Bělského až k výstaviští mohutný špalír. Průvod sestavils v nádvoří vinohradského měšťanského pivovaru hnul se asi o 1/23. Zahájili jej dva studenti na ko- ních, jeden universitán, jeden technik, za nimi pak těsně sledovala kavalkáda allegorických vozů, ve- směs se studentstvem a dámami v krojích. V popředí jeli Srbové, Rusové a Slovinci, za nimi jedenáctičlenné slovácké banderium na koních, vuz s myjavskou muzíkou, Slováky a Slovačkami, pak následovala hanácká skupina, svatba na třech vozech, nevěsta, ženich a hosté, Chodové na dvou vozech představujících veselí masopustní a zvyky na Doma- žlicku; za nimi do pochodu hrála vesnická muzika, načež sledoval plzeňský vůz, svatba a senoseč. Zvlá- ště nadšeně pozdravování čtyři studenti legionáři zr 1848 s důstojníkem v čele, allegorie všech čtyř fakul universitních, »Majales« — vůz Nár. jednoty severo- české a konečně budba »Sokola« kolínského, jež prů- vod vozový uzavírala. Za nimi kráčeli pak u velikém počtu studující techníky a university v baretech. Z průvod připojil se náměstek starostův dr. Groš v ko- čáře. Průvod šel hezky zostra, takže před půi čtvrtou hodinou odpolední dospěl ke branám výstavním, jsn neustále nadšeně pozdravován a vítán.
#6 alto_textblock #6
Momentky z výstaviště . .. Bezmála půl čtvrté! Za zčernalou, deštěm na sáklou branou, oživenou v oblouku jasnými barvami praporků — moře deštníků ... Ačkoliv s rozplakané oblohy jen crčí, nikdo se nehýbá a zraky všech obrá- ceny ven z výstaviště do třídy Bělského, kde táhnou se po obou stranách dlouhé špalíry obecenstva. Če- kají na průvod! Co nevidět tu musí být. Z dáli je slyšet jásot, v oknech vyšších pater, kam možnodo ulice dohlédnouti, vlají šátky vstříc průvodu. »Už jedou !« Výkřiky pozdravů se blíží, výstavní vrata se rozevírají; vjíždí dva studenti na koních, za nimi řada allegorických povozů. Hoši a děvčata v krojíeh mávají klobouky a šátky, volají do obecenstva po- zdravy! Mezi vozy hudba hraje sokolský pochod. Rušný obrázek! Dlouhá řada barelů uzavírá průvod za nímž hrne se vše o překot ku průmyslovému paláci. Přes bláto a kaluže ! Takový obrázek živost nebývá na výstavišti při jiných slavnostech, ani když je nejkrásnější pohoda. Jakoby déšť neměl nejmen šího vlivu na náladu! Průmyslový palác, respektive ústřední jeho síň k nepoznání změněna bohatou květinovou a látkovou dekorací. Kolem dokola buffety, cukrárny a kavárny, v níchž dominují jako vždy ocholné dámy, zatím co několik sličných »květinářek« proplétá se obecen- stvem s celou jarní květenou na stříbrném tácu. Vše se kupí v pravém křídle paláce okolo zvlášt- ního podia, kde technický sbor pěvecký zapěje chorál; odtud má býti proslovena uvítací řeč, až průvod dojde do paláce. Vidíme tu starostu měst pražských dra. Srba a zástupce obcí sousedních, členy měst. rady, poslance zemské a říšské, rektory vys. škol, akademické senáty a professorské sbory. Za všeobec ného licha ujímá se slova původce myšlenky vše- studentské slavnosti professor dr. Jan Urban Jarník a praví: »Oprávněnou pýchou a nelíčenou radostí na- plněno jest srdce mé, když vidím, že smělá myšlenk se zdařila, ze práce tolika nadšených pracovníků jes korunována úspěchem. Že se tak stalo, za to děku- jeme mnohým vážným činitelům, korporacím i jedno- tlivcům a jest mi milou povinností, že na tomto místě mohu je přivítati a zároveň vzdáti jim dík za vydat nou podporu morální i hmotnou, kterou nám uštědřili Jsou to starosta král. hlav. města Prahy dr. Vlad Srb, sl. městská rada pražská, jako prolek fork slavnosti a sl. městské rady měst sousedních; dále sl. zemský výbor kr. českého a sl. ústřední hospo- dářská společnost, které nevšední ochotou svojí umožnily, že slavnost naše se může pořádati; jsou to slovutní páni rekloři a professoři universitya techniky, kteří laskavě přijali funkci čestného výbor- ství, ukazujíce tak, že cíti se studentstvem ; zde kvi tujeme vděčně velikou ochotu denníků pražských. které s »Národními Listy« v čele otvíraly ochotne sloupce své přečetným zprávám o slavnosti a pro kázaly nám takto služby neocenitelné. Jmenují li te- prve nyní velectěné dámy, které tak obětavě se pod- jaly nesnadného úkolu postarati se jak o prostředky peněžité tak i o pořízení representačního rautu bohatého buffetu, nemá tím nikterak býti snad ozna- čeno, že by zásluha jich byla méně cennou. Zbývá vysloviti dík ještě všem účastníkům dnešní slavnosti a konečně vám přátelé akademičti, kteří přítomnost tak přečetnou manifestujete, že přese všechny růz nosti v názorech se pociťujete býti solidárním celkem.« V závěru řeči své prohlašuje slavnost na výsta- višti za zahájenu. Bouře potlesku provází jeho slova. Studentská deputace s právníkem Soukupem jako mluvčím za značného souhlasu odevzdává mu adressu díků českého studentstva. Přítomní zvolna, jen co noha nohu mine, roz- cházejí se po zábavách, jichž tu pořadatelstvem uchystáno bez počtu. Hlavní proud táhne od levého křídla paláce, kde přítažlivým bodem je umělecký cabarett »Pec nesmrtelnosti« . . . Na jevišti střídá se jedna taškařice za druhou. Známý spiso- vatel »Fa Presto« je režisérem »uměleckého toho podniku prvého řádu bez soutěže«. Pořad vykazuje půl kopy bizarrních čísel, z nichž k porozumění stačí uvésti »do angličiny přeloženou českou pěvkyni«. »dámu vládnouci okouzlujícím kontraaltem«, »laško- vání s kontrapunktem«, »několik akklimatisovaných výstředníků« — slovem všehochuť nakažlivého hu- moru a vtipu. Rozumí se, že všechny výstupy při- jaty s pochvalou. Jiný proud zabočil do pravého křídla, kde holduje se Terpsichoře, respektive ukázkám tanců a zpěvů hanacký ch. chorvatských, srbských a slováckých Pražské dámy v krojích provedly je s tanečníky- akademiky velmi graciosně. Později k večeru »A ka- demický šermířský klub« pochlubil se vý- kony nejušlechtilejšího tohoto sportu. Ale i mim palác, jenž byl centrem slavnosti, bouřilo veselí jmenovitě hudba na všech stranách. Umělci štětce a palety usadili se na »Větrníku«, kde všeliké symboly jich umění i stopy bohemského života dostaly se na samotnou střechu. podivně okrášlenou; tamburaši akademické- ho odboru Národní jednoty severoče
#7 alto_textblock #7
ské zatoulali se do pavillonu pražského pivovaru kde tvrdili muziku; hanácká rychta uvelebila se v české chalupě, jakoby se to rozumělo same sebou. Chodové ve smíchovském pavillonu myjavská kapela se Slováky v primasov- ském. Všude dostalo se příchozím nadšeného uví- tání obecenstvem, jehož ve všech pavillonech byl více než s dostatek. Konečně i sportovní klub »Slavia« na zvláštním místě u »české chalupy« zavděčil s sportumilovné společnosti svými výkony. Večer vyvrcholil v tanečním reji, kdy obrázek studentského plesu rozvinnl se v pravém křídle průmyslového paláce a potrval téměř až do půlnoci. Pestrého oživení doznalo výstaviště, když za nastalého soumraku aranžovány lam piono vé reje. Zvlástní zmínky zaslouží neúmorná kapela »Sokola« kolínského, řízená p. Kmochem. Účinkovala v pavillonu před palácem a nacházela za nejprudšího deště vděčného posluchačstva. — Dnešního dne slavnost na výstavišti se opakuje, obohacena ještě o řad uměleckých podniků. Dojista že ti. kdož včera opomenuli dáti účasten- stvím svým na výstavišti česko slo- vanském studentstvu na jevo své sym- patie — učiní tak dnesl
#8 alto_textblock #8
o Sobotní raut na Žofině, kde s obětavosti účinkovaly pí. Hanna Kvapilová, H. Čelakov ská, pí. Kurzová, Heroldovo smyčcov kvartetto a České pěvecké kvartetto uspořádán byl péčí damského výboru všestudentské slavnosti, jenž sestaven byl takto Čestný výbor damský: pí. Čelakovská, cho univ. professora, Irma šl. z Daubků, pí. Elhenická, choť starosty města Smíchova, pl. Heyrovská, chot univ. professora, pí. Heroldová, pí. Hlavová, chot univ. professora, pí. Jahnová, J. Excel paní Kamila Kaizlová, pí. Petrliková, choť professora, pí. Podlipná, pí. Ronzová, pí. Rubešková, choť univ. professora, pí. Slavíková, choť professora, pí. Srbová, pí. Šimá- čková, pí. Šmahová, pí. Víšková, pí. Vrchlická, pl. Ženišková, pí. Maixnerová a pl. Koulová. Užší damský výbor: Starostka pí. Joh. Krau- sová, choť professora, místostarostka paní Anna Dokupilová, choť rady zemského výboru, jednatelka paní Anuša Seltzová, choť inženýra, pokladní paní Karla Scheinerová, choť advokáta, zapisovatelka, PhSt. Miluše Židlická, paní Anna Slavíková, Josefa Nussbaumová, Anna Kurzová, El. Mrázová, Anna Lusumová, slečna Jindřiška Jakubíčkova, slečna Pavla Sokolova, paní Ludmila Leschingerová, Blanla Baxová, Bezděkova Kuklová, HI. Šolcová, Blechová, H. Tondrová, Batovcová, Irma Janková, Liebsche- rová, Blanka Stöhrová, Malkovská, Podlipská, A. Jelínková, pí. Langkramrová, Arn. Veselá, M. Hin ková, slečna Mag. Bilinova, pí. Tereza Friedländrová, P. Mastná, B. Pavlíčková.
#9 alto_textblock #9
»Jan Hus« v Národním divadle. Ojedinělý případ v dějinach Národního divadla zaznamenati třeba u příležitosti Všestudentské slavnosti, totiž nad míru zdařilé představení studentů ochotníků, I divák, jenž kladl na provedení měřítko přímého posuzovatele nemohl nedoznati, že výkony všech účinkujících vy- mykaly se úplně podání diletantskému. Připočte-lisa pak nádberná scénická úprava, zvláště ve scéně před koncilem, nutno doznati, že podobného představení studentů-ocholníků na Národním divadle, tim méně pak v dřívějších budovách, nikdo ještě nebyl svěd- kem. Obětavému příteli studentstva, řežiséru Národ- ního divadla Šmahovi, pod jehož vedením cítili se účinkující, z nichž mnozí poprvé na prkna diva- delní vstoupili, věru náleží všeobecné uznání a dík Představení bude v nejbližších dnech opakovánol
#10 alto_textblock #10
o
#11 alto_textblock #11
Adresa díků p. Josofu Šmahovi, podáná mu účin kujícími při sobotním představení divadelním, zní- »Slovutný mistřel Obětavý náš přítelil Jest lak vzácným každý projev přátelství, tak cenným, zvláště v dnešní době, nám, mládež studující! Stonásobně vážíme si ho a radostí povzbuzením nás naplňuje, děkujeme-li zaň osobnosti tak vynikající v kulturním našem životě a stane-li se způsobem jako Vaší neobyčejnou laskavostí bylo nám dopřáno. Slovutný mistře, zachytil jste naše nadšení tam. kde mohlo se projevití nejvelkolepěji a nejušlechtileji Geniální své umění obětavě a s láskou postavil jste vzácný příznivče, ve službu naší myšlénky. Mani- festaci naší jeho leskem jste povznesl. Pomocné ruky vaší, již jste nám tak přálelsky podal, chopili jsme se s nadšením, prodchnuti jsouce vděčností a povznášejícím védomím, že jest to ruka přítele. Slovulný mistře, prostě oslovil jste nás, když poprvé postavil jste se nám v čelo — prostěa srdečně jste nám řekl: »Přátelé, s nadšením chápu se práce a vracím se ve chvilích těch v mladá léta — v léta studentská!« Stejně prostě, z hloubi srdce ujišťujeme vás vděkem, jež povždy provázeti bude naše vzpomínky a děkujeme vám za ta krásná slova a za ten projev přátelství vůči nám, vůči českému studentstvu, osvěd- čený činem tak záslužným. Diky vám, slovutný mistře a obětavý příteli, díky nejoddanější přijměte od nás s prosbou, abyste nám povždy zachoval své drahé přátelství.«
#12 alto_textblock #12
Při dnešní slavnosti na výstavišti představení kabaretu »Pec nesmrtelnosti« konati se nebude. Ukázalo se, že místnost pro produkce vyžadující ticha a pozornosti jest naprosto nevhodnou. Program kabaretu, který se velice líbil, bude co nejdříve opa- kován v příhodné místnosti.
#13 alto_textblock #13
Politické zprávy domáci. V Praze, 29. května. (Hlasy členů ra- kouské delegace o situaci.) Redakce „Budap. Hírlapu“ užila příležitosti, kdy ra- kouští politíkové jsou shromážděni v Pešti a vy- žádala si jich mínění o situaci. Hr. Dziedu- szycki vyslovil se o situaci v Rakousku velmi pessimisticky. Nemíní však, že by obstrukce potrvala věčně, poněvadž nemůže se státi zá- kladním zákonem státním. Soudí tedy, že se i rakouský parlament dostane ke hlasování o vy- revnání. Poláci, kteří se stále ještě snaží o smír česko-německý, budou ovšem hlasovati pro uher- ské vyrovnání. Dr. Pacák prohlásil, že hlavní české požadavky jsou vnitřní čeština a brněnská universita; přijde-li vláda v těchto věcech Če- chům vstříc, vyjdou jí navzájem i Čechové vstříc. Proti provedení vyrovnání dle § 14. mu- sili by již nyní co nejrozhodněji protestovati. Ostatně jsou přesvědčeni, že Maďaři, zvláště opposice nedopustí takového vyrovnání. Dr. Kramář sdělil zpravodaji, že uzdravení par- lamentních poměrů v Rakousku závisí od splnění českých požadavků. Jednací řád mohl by býti změněn pouze silnou majoritou za pomoci silné vlády. Také on pochybuje, že by se v Uhrách připustilo provésti vyrovnání pomocí § 14. Posl. Dobernigg nověří, že bude možno vyrov- nání provésti parlamentně. Až se říšská sně- movna sejde na podzim, budou poměry tytéž, jako byly na jaře. Proto soudí, že dr. Körber provede pomocí § 14. nejen uherské vyrovnání nýbrž opatří si také peníze na vojenské poža- davky. Dr. Porgelt musí prý protestovati proti použití § 14. na uherské vyrovnání, ale jiné cesty za daných poměrů nevidí. Při vyrovnání mají působiti stejnou měrou oba státy, poně
#14 alto_textblock #14
vadž se hospodářsky doplňují. Bude-li se z Uher stále volati po rozluce, vezme se to v Rakousku konečně na vědomí, byť i s politováním. Člen panské sněmovny bar. Berger jest přesvěd- čen, že vyrovnání uspokoji oba státy. Poněvadž dr. Körber českou obstrukci mohl by vykoupiti pouze za cenu německé obstrukce, bude nucen provénti vyrovnání pomoci § 14., načež bude moci přistoupiti k uzdravení vnitřních poměrů (1). V Praze, 29. května. (Absolutismu pro Němce výhodný.) Redaktor antisemit- ského „D. Volksblatíu“, J. Patzelt, vytiskl v lip- ských „Grenzboten“ úvahu o rakouských politi- ckých stranách a parlamentě, v níž dochází k závěru, že parlamentarismus v Rakousku může býti výhodný pouze pro Slovany a konservativce Němci však že nemají přičiny obávati se abso- lutismu. „Jak Poláci, tak i feudálové, Čechové a Jihoslované — píše J. Patzelt — mají příčinu zasazovati se o dělnost parlamentu, poněvadž všichni se snaží omeziti mocné postavení Němců a koruny. Povinnost Němců jest tedy vzdáti se demokratického lžiučení a podati ruku koruně. která má v Rakousku tytěž zájmy, jako Němci. Koruna nemůže si přáti, aby se stala míčem v rukou několika magnátských rodin českých a polských a Němci mají dosti důvodů, aby tako- vému vývoji zabránili. Němci musejí se snažiti, aby zmařili slovanské panství v parlamentě a tutéž snahu musí míti koruna, poněvadž taková říše, jako je Rakousko, může záruky svého trvání nalézti pouze ve vyrovnávající spravedl- nosti panovníkově, panstvím parlamentní většiny neznající spravedlnosti (?1), byla by však uve- dena v záhubu. Nemůže tedy býti poli tickým úkolem Němců udržovat ústavu, která polského chytráka a německého průmyslníka, mazurského sedláka a německého akademika cení stejně vysoko; nemůže tedy být jejich povinnost, aby se — snad dokonce s vlast- ními obětmi — starali o dělnost parlamentu, v němž by byli vydáni zvůli nepřátelské většiny jich vlastní prospěch jim káže naopak činiti vše, aby tuto pro Němce i pro stát nepotřebnou insti tuci přivedli úplně k pádu, za to však posílil státní správu a moc koruny. Žádná parlamentn koalice nemůže přiněsti Němcům tolik pro- spěchu, jako spolek s korunou a proto byli by blázni, kdyby z demokratických předsudků pro- jevili ochotu, pomoci parlamentu z bahna a tím vydati rukojeť zákonodárstva svému největšímu nepříteli.“ Z Pešti, 28. května. (Uherská sně movna) sejde se bezpochyby zase dne8 června, do kteréž doby rozpočtový výbor hodlá býti hotov s rozpočtem na letošní rok. Hned v prvé schůzi vláda podá návrh na prodloužení zatímného rozpočtu, jenž vyprší koncem června. Po zatímném rozpočtu má se projednati řádný rozpočet, s nímž prý sněmovna může býti ho tova do konce července. Dohodnou-li se krale- vinské deputace o finanční vyrovnání uhersko- chorvatské, projednalo by se také toto, načež by započaly lelní prázdniny sněmovní. Jednání kralevinských deputací bude zahájeno opětně 29. t. m., ale nastane v něm přestávka, poně- vadž oba opposiční členové uherské deputace, hr. Apponyi a Edm. Barta, vzdali se svých mandátů a bude tedy třeba nahraditi je novými členy, poněvadž vládní většina by si netroufala upraviti vyrovnání s Chorvaty za nepřitomnosti zástupců opposice.
#15 alto_textblock #15
Politické zprávy zahraničné. Napjetí rakousko-italské. »Gazzetta di Venezia« zabývá se zbroje ním rakouským i obává se, že toto jest namí řeno spíše ještě proti Italii, nežli proti Turecku Trojspolek, praví lisť ten, nebránil Rakousku. aby sledovalo cestu, kterou si bylo samo vytklo S pravou houževnatostí teutonskou pokračovalo ve svých prípravách na hranicích a dnes, aniž bychom přeháněli, můžeme tvrditi, že Rakousko jest vojensky mnohem lépe uchystáno proti nám nežli my proti němu. Ale to není vše. Náčel ník generálního štábu Beck, v průvodu několika generálů a důstojníků štábních obhllžel po ně- kolik dní krajinu podél Soče, aby studoval po- sice, jež by se hodily k zřízení nových opev- nění, a kdož ví — podotýká list — nebo studia nekonají se nikdy zbytečně, zvláště dějí-l se na místě samém, zdaž baron Beck nepoužije příležitosti té, by vypracoval generální plán ke vpádu do plání Benátska, jež jsou úplně otevřeny a bez obrany a k nimž vede z Rakouska ně kolik dvoukolejných drah, jež by umožnily rychlé soustředění velikých mass vojska? Zaznamenáváme hlas ten prostě jako do- klad, jak vysokého stupně dosáhla — vzájemná — důvěra mezi oběma spojenci. V Italii ostatně nezůstávají jen při proje vech nedůvěry, jak jí »Gazzetta di Veneziae dala výraz tak bez okolků. Činí z ní i dů- sledky. Tak sděluje milanský »Corriere« po znovu, že obchodní loď »Serbia« byla v Ankoně vyzbrojena čtyřmi kulomety. Italské minister stvo námořnictví nařídilo kromě toho z řízen uhelné stanice pro lodi a velikých jiných zásobáren v Ankoně na Adrii.
#16 alto_textblock #16
Menelik na smrt churav. Habešský císař dle zpráv z Addis Ababy onemocněl tak těžce, že není žádné naděje na jeho uzdravení. Jsou obavy, že po smrti jeho otázka následnictví povede k válee občanské.
#17 alto_textblock #17
Nedělní volby belgické. Včera vykonány v Belgii sněmo vn volby. Dle ústavy obnovena polovice sněmovny poslanecké i polovice senátu, i voleno tudíž 8 poslanců a 55 senátorů. Sama opposice (liberá- lové, radikálové a socialisté) neoddávala se na- ději, že by se ji podařilo zvrátiti volhami těm klerikální panství. Přispíváť k udržení panstv toho zvláště plurální votum, kteréž přiznává klerikálnímu rolníku belgickému po dvou hla- sech, dělníku průmyslovému však pouze po jednom hlase. Při chatrné organisaci jejich ne- zpomáhá však liberálům ani poměrné zastoupení v nové ústavě zavedené. Jediné naděje kladli tu liberálové do svého kompromisu s radikály kterýž uzavřen byl na základě těchto pěti po- žadavků: všeobecné jednoduché právo hlasovací. povinná návštěva školní, osobní výkon služby vojenské, pojišťování dělnictva a boj proti klá- šterům. Nevalny jsou též čáky socialistů, ač se oddávají naději, že získají dva mandáty, v Monsu a Verviersu.
#18 alto_textblock #18
Hrozící válka brasilsko-peruanská. Depeše, jež došly vlády Spojených států zdají se nasvědčovati, že napjetí mezi Brasili a Peru dospělo vrchole. Neshody mezi oběma republikami povstaly z dlouho projednávaného sporu o nadvládu nad velkým pruhem země. známým jako území Aere, které přiléhá k hra- nicím Brasilie, Peru a Bolivie. Brasilie a Bo livie nedávno vyrovnaly své neshody, avšak Peru s Brasilií nemohou se nijak dohodnouti. Bra- silie zaslala nyní ultimatum dodá vajíc, jestliže požadavky její nebudou vyplněny. že si je vynuti brannou mocí — že totiž pro- hlásí Peru válku. S nemalým napjetím očekává se další vývoj věci. Jak jsme v sobotu již telegraficky sdělili, snaží se státní tajemník Unie pro věci zahraničné, Hoy, přiměti oba státy, by předložily spor svůj smírčímu soudu.
#19 alto_textblock #19
Bouřlivá a rozpuštěná schůze národních socialistů. z Českých Budějovic, 29. května. (Původní zpráva »Nár. Listů«.) Zdejší »Lidový politický spolek« svolal na so- botu dne 28. t. m. do sálu besedního veřejnou schůzi, k níž sešlo se hojně stoupenců strany ná rodně sociální (zastoupeno bylo četně též ženské po- hlaví) i slušný počet příslušníků jiných stran stavo. Na jednacím pořadu bylo pojednání o minulém zasedání rady říšské a polemika proti nedávné řeči poslance pana Jos. Brdlíka, v obchodní komoře pronesené, jakož i protest proti novým militaristi ckým břemenům. Pořadatelstvo pozvalo poslance všech stran poli- tických -- mimo mladočeskou; z této pozvát soukromě poslancem Chocem jediný posl. Brdlík. však způsobem, že musil odmítnouti. Schůze — svolaná na 1/28. hod. — započala o 1/29. hod. K prvnímu bodu programu ujal se slova poslanec V. Choc. Celá jeho řeč byla řadou vášnivých místy velmi nízkých útoků na stranu svobodo- myslnou. Ačkoli pan Choc proslul již v politickém klepaření a nadávání, chceme alespoň stručně vy- značiti, čím tentokráte se proslavil. Pojednal o udá- lostech v minulém zasedání parlamentu se stano viska nejkrajnější zášti proti poslancům národní strany svobodomyslné. Mladočeší slibili pak voličům obstruovati i volb do delegací, zatím ale prý Polákům již předem za ručili, že volby ty z obstrukce pustí. Proto akční po- rada českých stran byla prý největším farisejstvím Dr. Pacák vyzval prý přítomné, aby rukou dáním slíbili, že zachovají o průběbu porad mlčelivost. Jen Choc odporoval řka, že musí referovati svým kolle- gům, avšak na domluvu posl. Práška konečně pod- volil se zachovati jednání komitětu v tajnosti. Zatím ale Mladočeši první ze schůze všechno vynesli. Před- seda sněmovny hr. Vetler na příklad prý věděl dříve než poslanci národně-sociální, že Choc hodlá podati návrh na odročení delegací. Delegační volby bylo prý možno obstruovati. A sice předně tím, že mohlo se ve schůzi před- cházejlcí podati takové množství interpelací, aby čtení jejich musilo býti odloženo na druhý den, tal aby mimořádná schůze, svolaná za účelem volby delegační, konati se nemohla. Dalším prostředkem bylo odepříli účastenství v delegacích a získati pro tento krok Jihoslovany a Chorvaty, po případě pak provozovati obstrukci v delegacích samých. Když tento poslední prostředek posl. Klofač dával na uváženou posl. dru. Kramářovi, odvětil prý tento »Do delegaci jíti musíme, abychom pomáhali Pit- reichovi.« Dále vyčítá poslancům mladočeským dietář- ství, on Choc, který jedině z diet žije! Nemohl prý se delegaci ani dočkat (prý »jako tetřevi«), po- něvadž s nimi spojeny jsou větší diety. Řečník opakuje nepravdu, již vyvrácenou, že posl. Prášek usvědčil posl. dra. Stránského, že mě formu protestu s předsedou sněmovny hr. Veitrem předem smluvenou. Bouřlivé: Hauba Mladočechům Sluha okr. nemocenské pokladny Brož křičí: »Řez nické bejkovce na ně, vypráskat tu holotu !e) Promluviv ještě krátce o volbě kvotové deputace při níž mladočeští poslanci dopustili prý se rovně takového farizejství jako při volbě delegační, přeše řečník k poslední schůzi zdejší obchodní komory a k řeči posl. Jos. Brdlíka, ve schůzi té pronesené Neobírá se ale jeho vývody, nýbrž osobně útočí a způsobem ve slušné společnosti vůbec nemožným. Reč svou skončil pan Choc odpovědí na po- známku v řeči posl. Brdlika, že on (posl. Choc)a posl. Klofáč vyslovili se, kdyby zasedání parlamentu mělo vždy jen krátce trvati, že by se musili vzdáti mandátů, poněvadž jiného příjmu a zaměstnání n- mají. Řečník praví, že považuje mandát poslanecký za dostatečně důležilé zaměstnaní, čeští politikové kdyby sebe více pracovali, nikdy nejsou s to zastat práci, jíž politické záležitosti národa vyžadují. My — pravil řečník — zastáváme mandáty svědomitě nám nejsou jen vedlejším výdělkem. Tím jsou Mladočechům, kteří diety rádi žerou (1) jako hladová kuřata. My se při vykonávání poslaneckých povin- ností zakrvácíme, ale u Mladočechů jest politika sprostým řemeslem. Vzdáti se mandátů nemůžeme, poněvadž mu- síme býti na stráži, aby zbabělá a kramářská poli- tika nezašantročila čest národa. Rozumí se, že vděčné posluchačstvo po těchto šťavnatých slovech provolalo Mladočechům hlučne »Hanba jim!« a odměnilo poslance Choce po- chvalou. Na to uděleno slovo poslanci Freslovi. Za- počal výkladem o významu parlamentu, obstrukce § 14. Vyčital Mladočechům, že nepodnikají ničeho proti zneužívání tohoto paragrafu. Připomenul dále. že zneužívání § 14. mohla by zabrániti koruna, kdyby za něco . . Po tomto výroku vládní zástupce p. dr. Hejda žádal předsedu schůze, aby řečníku tímto tonem mluviti nedovolil. Když valná část přítomných proti tomuto zakročení demenstrovala bouřlivou pochva- lou řečníkovi, prohlásil c. k. komi sa dr. Hejda schůzi za rozpuštěnou. Násle- dovala vřava, za kteréž na znamení dra. Hejdy z okna policisté před Besedou shromáždění, asi 12 mužů, do sálu se přihnali a lid odtud vytlačili. Posl. Fresl vyzval odcházející, aby zachoval klid a slíbil, že co nejdříve svolá v Českých Budějo- vicích schůzi důvěrnou.
#20 alto_textblock #20
Účastníci schůze pak za projevů nevole opustil
#21 alto_textblock #21
sál.
#22 alto_textblock #22
Podali jsme o schůzi referát objektivní, aby ve- řejnost mohla si učiniti správný úsudek o znůsobu boje, jaký vedou t. zv. mladé strany proti vedoucí stra- ně v národě napořád bez odvety. Když na nejčistšího člověka stále se hází blátem, zůstane na něm přece něco vězeti. Když se na takovýchto schůzích líčí strana mladočeská soustavně jako společnost bídáků, zba- bělců a zrádců a nikdo se proti tomu neozve, dá se lid uchvátiti frásí, a snad tomu i věří. Jest tedy nej- vyšší čas, aby vedení strany mladočeské vystoupilo z reservy a nedalo do sebe jen stále bít. Dnes dostou- pily štvanice proti straně svobodomyslné stadia, kdy nelze je mlčky přehlížeti. A promluviti povinni jsou vůdčí kruhové. A ještě několik slov na uváženou místní organi- saci národně socialistické. V Č. Budějovicích jest přec souručenství všech českých stran v plné platnosti Žádná z ostatních českých stran, ani nejpočetnějš strana v Č. Budějovicích — strana svobodomyslná — nikdy nedovolila si ani nejmenšího útoku proti ná- rodním sociálům, naopak tito, „měšťáci“ mladočešt při každé příležitosti podporují národní dělnictvo. A za to odměňuje se jim tato strana tím, že v poslední době pořádá veřejné schůze, ne aby jimi pomáhala náš český tábor sesilovati, nýbrž aby v nich štváno bylo proti — vlastnímu táboru, proti nejsilnější straně ve voličstvu česko-budějovickém. Toto faktum doporučujeme k střízlivé úvaze všech upřímně smýšlejících českých lidí. Rádi věříme, že z takovýchto schůzí na horké půdě česko-budějovické mají Němci nehoráznou radost. —k.
#23 alto_textblock #23
Denní zprávy.
#24 alto_textblock #24
— Radikální pondělník ještě dnes zabj se »žlutým tiskem« velice zevrubně. Připo míná v zaměstnání tom velice oblíbenou be malých dětí, kteréž trhají zvlášť vyvedené kve blatouchů a drží je k tváři k zábavě drubů, jásajících nad žlutým reflexem na špičce noslka Orgán pro pondělní mravní kocovinu ani n tuší, jak sám je žlut a že jsou pondělky, kterých přechází až do oranžova. Každý řád- kadeřník, který vážně pojímá své poslání, česah hlavy svých blížních, dbá toho, aby předevšín sám vynikal pečlivou frisurou. Tomu tak ut- čeného pondělního oprávce poklseků není. M nule uvedli jsme namátkou jeden ze sta klep, jimiž krášlívá v celých seriích své sloupce. Pachatel hravě přechází o tom k novému dal šímu obtěžování osob, sobě nemilých. Vlme sice, že reagujíce na takové zjevy, věnujeme přespříliš mnoho místa a času malichernostem z nichž publicistika a zvláště pražská dávno měla vyrůsti a do nichž však zabředá znovu zásluhou psavé »intelligence« přes hradby dosu nescezené. Nebudeme se zdržovati u tohoto karakteristického zjevu a také bychom nenalezli na druhé straně žádného porozumění pro její »unfairness«, záležející v tom, že vyvolává své protivníky v redakcích neustále jménem, žeje stíhá na jich dovolené, v jich zvycích, příjmech, hospodských anebo kavárenských společnostech, na lovu, že vytýká jim větší či menší pokro- čilost věku atd. Skutečný žurnalista, t. j. novináh z povolání, by se něčeho podobného nedopustil Četl snad někdy vážený pondělíček v našich sloupcích, krom jména svého vydavatele, že by- chom byli tahali některého z pozoruhodných anebo méně pozoruhodných spisovatelů, slávu jeho při pondělku přimnožujících, za jeho jméno ven na veřejnost, ačkoli by tato veřejnost leckdy užasla, kdyby tušila, koho bychom tak leckty mohli popadnout za ruku? Takovéhle případ- nosti nemohly by díti se tam, kde panuje aspoi snaha o větší styl a seriosnost publicistiky, pli- pomínajíť přes příliš — feminismus při Kat- reinerově nápoji. To především nedělá strana (?) která o sobě tvrdí, že vyvolena jest šťastnějším osudem národa k jeho konečné spáse a nachá se již na skoku, chopiti se hetmanského buzdo- ganu. Na nás nemůže přece býti žádáno, aby- chom na příště reagoval' na podobné nízkosti Bylo by to marno, stejně jako chtít pěstiti zleni vělý bystrovtip pánů, kteří jednou za týden, al vždycky žalostně marně ukazují, kterak se mai psáti noviny. „Mysliví“ pánové tito stále ještě nechápou, že řekli-li jsme u příležitosti druhéh pohřbu Kollárova, že rakvička, v níž v Praze pochován, vypadala tak, jako kdyby v ní při- vezen byl jen jeho prach, kdežto popel ponechán na hřbitově marxském, obrazně tím vyjádřen b krutý dojem, jako bychom byli v Praze uložili jen polovinu ostatků Kollárových, ač tomu ovšem tak není. O to hádáme se čtrnáct dní s těmito pány, jichž „myslivost“ patrně uložena v bed- nění tak důkladném, že by musilo býti trepano- váno snad kladivem a dlátem ku procitnutí. — Odložení stavby representačního domu obce pražské způsobilo ve veřejnosti hluk po zásluze značný. Především překvapila nehoto- vost celého projektu, spojená s dalším nutným průtahem, finančně snad nejškodnějším. Uznáváli se, že praktické potřeby, jimž representační dům sloužiti má, nesnadno neb vůbec nelze sloučiti s pravděpodobným neb žádoucím výno- sem nákladné a monumentální stavby u Prašné brány, jest to poznání poněkud opozděné v věci, která víc než kterákoli jiná slouží k po- učení, že čas jsou peníze. Nechť dopadnou nové a další úvahy, k nimž příslušná komis byla opět pozvána, jakkoli, jednu věc na jisto nesnese pražská veřejnost česká. Uskutečnění návrhu toliž, aby pozemky za peníz tak značný získané byly rozparcelovány na staveniště komu- koli prodejná. V době, kdy je známo, že Němei pražětí k uskutečnění »fakt« bar. Wieserem Praze tak »skvěle« dokázaných, s veškerou vehe- mencí a s pomocí nekontrolovaných a nevyčerpa- telných fondů jisté spořitelny vrhli se na projek vyvlastňování Prahy z českých rukou majelni- ckých a kdy jsme neustále překvapováni zprávam o nových a nových nákupech o stavbách ně meckých k účelům nacionálně-representačním, vypadá to vůbec velice truchlivé, když obe pražská vzdává se provedení velkolepé represen- tační budovy na prvním místě celého města. Ještě truchlivěji a po všechny příští doby han- livě vypadala by však na místě tak historicky i jinak význačném veřejná německá budova, aneb třebai jen řada domů náležejících soukromému majetku německému, který za známých okolnosti i snah má v Praze význam nad jiné a v první řadě politický. Zkrátka pozemky u Prašné brány, dnes v majetku obce pražské se nacházející, nesmi přijíti do rukou soukromých, nýbrž musí býti zachovány veřejnému majetku českému stůj co stůj v podobě jakékoli. Zaji- štění takové dychtí česká Praha slyšeti v době co nejkratší a sice nezvratným už definitivním ubezpečením — Kluby občanské. Občanský k l uh ve Slaném koná ve středu dne 1. červn 1904 o půl 8. hodině večerní valnou hromadu v Občanské besedě.
#25 alto_textblock #25
— Ozobní. Pomocnému učiteli na umělecké aka- demii v Praze Bohumíru Raubalíkovi udělen byl císařem název mimořádného professora. — Úči- teli tělocviku na české reálce v Praze na Malé straně Vincenci Holasovi udělen byl ministrem vyučo vání titul »professora«. — Úřadně oprávněný země- měřič Josef Šilhán přesídlil z Kroměřížed Klatov. — Úmrti. Dne 28. t. m. zemřela v Mostě po delší nemoci slečna Augusta Burianová, učitelk české obecné školy mostecké. Pohřeb koná se úterý dne 31. května ve 4 hod. odpol. z domu č. 102 na Šillerově nám. — V Jindřichově Hradci zemiee dne 28. t. m. ve věku 76 let notář pan Jiří We- selý. Pohřben bude v pondělí dne 30. května 5. hod. odpolední na místní hřbitov. — V Policin M. zemřela dne 27. května t. r. srdeční chorobou pí Josefa Mrázková, matka soudního adjunkta pan JUDra. Jarolíma Mrázka. Tělesné pozůstatky zesnule budou z Police do Prahy převezeny a v pondělí dne 30. května o 6. hod. odpol. z ústřední hřbitovní si na Olšanech do rodinného hrobu uloženy. — Tělesné ostalky pana JUDra. Jana Straka- tého, notáře v Praze, jeho otce pana Karla Stra- katého, býv. člena král. zemského divadla v Praze a choti jeho pí. Kateřiny Strakaté, roz. Što- bachovy, budou po převezení ze hřbitovů v Blatné a Košířích v sobotu dne 4. června o 5, hodině odpel pohřbeny na hrbitově vyšehradském, — Náhrobek dra. Emila Holuba odhalen bude slavnostně v sobotu dne 11. června 1904 o 11. hodině dopolední na ústředním hrbitově vídeňském,