V Etropè doind náboicnitví nebylo, toi trudný ■Ut apoleinotti by ■evedeuf jeho nutným činil ; neboť mýlil by ее, kdo by >e domufvel, ie pMaoými aákony nynčjlí aejlei rány apolečnoeti Tyléóiti moine. My ketolfoi «mime ее vpraviti v* amininé poméry nati vitati, eie ve věoecb Viry a mravu uemdieme «e ekloniti ani pbed vůli jedootlivoovou, ani pted inatitooemi národů, ani před duchem iaau, proto ie lidaki mravy, násady, aouatavy. aákony ai odporuji, jaou pro- mánltvé, pomljitelné, ale sáaady viry a mravu naiioh na sákonecb a ajeveoieh boiioh aaloiené katolické církve aetrvsji véčoé a nejaoa jen minuloatl, ne pouae přítomnoatí, a budououcati, nýbri jaou věčnými pravdami, neboť Pán aúm pravil, ie jeho pravda potrvá věčně. A proto dáme rádi, obětujeme velmi rádi to, co v nás je pomfjejlc'bo. Naie jmění, naie srdce, naie poaemaké iíti patři našemu králi, nail poaem* eké vlasti, ale naiiob duif nemůžeme dáti, protože naiemu nebeskému králi, Bobu náleií, naši nebeské vlasti, věčné pravdě. Po řeči primasově, která přijata byla s ohromným jásotem, mlnvid : předseda hrabě Mikuláš Mořic Esterházy, který uvítal boaty, šoproňfký kanovník Bodá o otázce :tCo jeat katolická církev?1, ostřihomský kanovník Ludvik Rainer ao povinnoateoh katolíků,* advokát Karel Hasdy „o autonomii církve dle katolického­ výkladu*, preipuraký advokát Ottooaka „o anatku ze atan vilka církve katolické,* hrabě Jan Z oby „o katolickém vychováni а ко- tečně hrabě Ferdinand Ziohy. К nanesením pak sjezdu, jei jsme taktéž stměné byly uvedly již včera, dodáváme, že zamítnntl sňatkn civilního bylo mimo jiné též odůvodněno prohlášením, že politika, která zákony­ visiti v rozpor piivádí se zákony viry katolické církve, vylnčcje uspokojení občanův růanojazyčnýob в к růsným náboženstvím náležejících­ a nedá se slončiti ani s katolickým náboženstvím, ani s vlastenectvím katolíkův. Událostí pak neobyčejné pozoruhodnou a důležitou­ jest, ie Jeho Veličenstvo císař akrálposlal k a t o 1 i o k é m n a j e z d n uberakémn vlastnoručně pode- pasný děkovaol telegram. Vžeoky listy řeč tnto obšírně rosebírajf a všeobecně vykládá se to za symptom, že král v posnání hlnboké nespokojenosti, kteroni vládni akce v zemi spůsobila, ministrům a politikům za nimi stojícím plné důvěry již nevěnuje. Též listy strany Apponyibo spatřují v tom skntkn nej důležitější ndálost a pravi, že tlm král jen přispěl к vyjasněni sitnaoe. Telegramy, jejž sjesd jako hold saslal, jsou tyto: Svatému Otci Lvu ХШ. : Beatissime Pater ! Constans Hungarornm in Sedem Apostolioam nnper a Te laudata pietas ex boo etiam, qaem modo prímom cele- bramns, omnium R»gai Hnngsriae catholioornm generali Congressn at Tnam Sanctitatem feati- nat elevare vocem; qiae infractae fidei ac filialis­ nostrae in Cathedram Petri, omnium ecclesiarum­ Magistram obedientiae et amoris ad Te nnneia, dum pro libertate et inoolnmitate Eoelesiae Christi al que Tna, quae Deo ordinante­ regiminis apostolici hac in terra tota mentnm est, regali indepedentia vota promit ardentissima: nna supplex a Te divini auxilii auspicem Apostolioam benedictionem implora^ Primo o> tholicornm Hungariae Generali Congresini Praesidentes : Ferdinandns Nicolaus Manritins e e Comitibos Ziohy. Comitibnt E'terhásy.

pověděno, nebude se jednati dále. Brzy se však přihodila věc kardinálu Harrachovi dosti nepříjemná. Bylo totiž mu z Vídně P. La- mormainem písemně sděleno, že reformaci bade prováděti císař a kardinál. Dále se upřelo právo, že císař Ferdinand II. jest po vinen dátí náhradu za statky církevní, které kdysi císař Ferdinand I v domnění, že má к nim právo, zaujal. Též nesouhlasí se в tím, že by bylo 4 biskupství třeba. — Zaříditi se má seminář as pro 200 chovanců a náklad na něj se májhraditi po případě ze solního regálu. Harrach souhlasí s po sledními návrhy a dodal к nim toto : Do reformace nepřeje si, aby se pletla světská moc, která spíše kazí činnost její, nežli pod póruje. O právu к zabraným statkům dal napsati historicko-právnický spis P. Vale rianem, v němž dokazuje, že nároky na statky nejsou promlčeny. — Tajná rada ve Vídni neohlížela se však na kardinála Harracha, jednala dále o své ujmě. Roku 1627 bylo rozhodnuto, že ve prospěch duchovních záležitostí v Čechách povoluje se 30 000 zl. po 30 let. — Věc ta Harracha zarazila, než nepřerušila jeho péči o církev katolickou. Tof jenom stručný výtah této výborné, slohem průzračným, jednoduchým spracované­ přednášky, která s největším účastenstvím­ byla sledována od velikého počta přítomných­ posluchačů. Pan prof Kollmann může býti úplně spokojen в výsledkem, jehož­ docílil. К přednášce této dostavil se velice vzácný host Jeho Eminencí ndp. kardinál kníže arcibiskup pražský a celou přednášku sledoval se zvláštním zájmem. Z-L

Jeho Veličenstva olasři : První sjezd katolíků země uherské v Bodá pežti ее sažedti, zašili Vašemu Veličenstvo avé pozdravy blnbikó oddanodi plné. Vidí ve Vašem­ Veličenstvu nejvyžtf záruku jak nail národní­ existence, tak neieho koDStitnčniho života,­ klade Ve Veže Veličenitvo jako ve avébo otce, jejž každý ayn národe miluje, avou důvěra­ a váži ■ toho naději na nepornienoet avo- body církve. Jeho Veličenatvo oisař a král odpověděl­ tímto telegramem : .Jeho Eminenci kardinála knížeti prima» Clandiovi Vassárymn v Budapeiti. Hold, jejž mi ajead katolíků uherských v Budapešti prostřednictvím Vaší Eminence zaslal, jakož i zadůvéry plné pozdraveni jsem oo nejmiloetivéji přijal a odpovídám­ na ně * upřímným dikem. František Josef. Kardinál biskup velkoveradlniký Vavřinec S o h 1 a n ob, jenž ae pro nemoc sjezdu lúčaet- niti nemobl, zaslal tento telegram : „Jan nemocen nemobn se. Bohozel, súěastniti sjeidn katolíků země uherské, jakožto vznešeného projevu proboozejioi se vérnoati n víře a protož mobn Vás jen в dáli ale s úctou a a blonbi srdce posdraviti. Toto pro- bažení jest dílem svaté milosti Boži, která dosaď nedovolila, aby katoličtí Obři národa krále Štdpána svátého padli svým nepřátelům za oběť a nedopustí též, abychom slavíce tisíci leté trvání našeho státu objevili ie akráoeoi o svon víru a bez tradic našich předků. Bodmei tedy neoblomnými ve avé víře, horlivě připraveni ke skntkn, osbrojeni zbraní věčné pravdy. Ctíce ústavu a zákon bojujme za svá práva a svon svoboda. Mnoho půdy jsme již ztratili. Procitlé katolické eebevédomí opřeno o Boba zamezí daliím hrozícím ztrátám. Požehnání­ církve, sláva naií vlasti, země to av. Štěpána, neobť vtnáií ae před očima našima. Bůh nás oobraňnj a požehnej !* Apoštolský nanti» arcibiskup A g 1 i a r d i ve Vidní blahopřál sjeidn tímto telegramem : .Gratnlor vobis et conveni* congressis et ominor omnia bona omnia faneta et felicia Deem adprnoani, ut vestra stadia et opera ecclesiae catholicae et regno mariano bene- vertet. Antonins, arohiepisoopns Caesariensis, nanti»­ apostolic».* Svatý Otec Lev XIII, děkoval aa bold sjezdn tímto telegramem : aTelegrapbioam significationem, qua primas­ cstbolicortm H mgariae conventas fidem et ob;eqaum sucm sommo Pontifici testata est, benignissime excepit Sanctitas ana, oni perraa- •nm est, Hungariae fideles semper memores fore bocornm complurium quae ipsorum patria e religione catholica accepit et paratos esse ad avitam fidem firmiter retinendam tnendam- quae pro viribus d ctrinam ejus et jura. Hine pater beatissimae praesidib» conventas caete- rirque oongreisis divinae sapientiae lamica adprecat» peramanter impertit apostolicam benedictionem. Card. Rampolla.* Co se týče os bního významu účastníků ejezlu, toi přítomni byli všichni oberiti bi skopové mimo tři nemooné : kardinála Schlanoha a biskupy Leonharta a Pasia, jakož i biskupa Bnbioe, dlícího ve Vídni u nemocného knížete Esterháaybo. členové sněmovny magnátů přítomni­ byli téměř v plném počta a uvádíme mesi nimi tato skvělá jména : hrabě Tassilo Almásy, hr. Josef Batthyany, br Antal Csi raky, hraba'a Alajoi, Bela a Dane* Desewtfy, hrabat* Frant., Alexander a Moric Esterházy, hrabata Tassili a Pavil Festetičové, hr. Eme- rioh Hanyady, hrabata J ří, Josef a Géta Majláth ivé, hrabata Štěpán a Moric Pá ff,, kníže Pálffy, br. Arthnr Pejačevič, hr. Adtlf Somsič, brabata Geza Siapáry (uherský nejv. dvormistr). Štěpán a Ladislav Siapáry, br. Ко- loman Saechényi, brabata Frant. a Bedřich Wenokbeimové brabata Josef a A gost, František,­ Jan, Ferdinand a A s dar Zioby, baron Bela Acsél, baron Bela Radí, baron Šimon R-vay, baron Mariasss, bývalý bán br. Peja čevió, princ Cnkdtig Hobeolohe a m. j. Roa sáblé galerie naplněny výkvětem dam bud* peitikých a šlechty oherske. Velkolepé, úchvatné ovace předmětem stal se kardinál kn že primas Vaszáry, když se ob.evii n předsedoického stolu, aby promluvil svon řeč.

Politicky přehled vnitřní. v Praze, dne 18 ledna. Kardinál Kopp ua sněmu slezském. Zdá se. že ai vrat.alavaký kardinál Kopp • vým účastenstvím na aněmn alesském ráaem aíakal Sympathie viech alesikýoh Čechův. Kardinálovo­ probláiení o rovném právo ve Sles- sko jeat soámo ; к tomo přidati alnino, ie při hlasování ve sněmn alesském kardinál Kopp velmi často blsscje s čeeby, a čehož oviem následoje, ie příslnžné návrhy či požadavky alesakýon Čechův prnský kardinál Kopp považuje­ aa spravedlivé. Ze sněmu vorarlberského. Mesi do- ilými peticemi jsou i žádosti katolioaého školského­ spolku rakouského a podpůrného spolkn posluchačův university vídeňské o aemtkon ■nbvenoi.

Ze sněmu dalmatského Na scémo dalmatském podali chtěl P. Bianchini kn projednání­ návrh ve příčině sražení výmineěného stava v Čechách, aviak předseda aněmovoy návrhn toho nepřipustil. Podobné návrhy byly niiněny též na ostatniob zemských sněmech, na nichž jest zsstoopena slovanská oposioe. Italové podali návrh proti spojení Dalmatska S Chorvatskem. Rumuni a Slováci. .Neronie Noviny* píií, že románské sleény ze Sibině poslal Svetoaárovi H irsauovi Vajanskémn do Sega- dina stříbrný vavřínový věnec. aNár. N.* к tomn přidávají : .Těžíme sa milémn výrasn rnmunsko slovenskej vsájemnosti.* Biskupská konference v Uhrách Včera konána v Pežti bukopská konfnreoce kn projednáni záležitosti kongrny. Kníže prima* Vaszáry na aákaz avébo lékaře ae kn konferenci­ nedostavil. К „očisťováni“ liberální strany maďarské Vystoupení br. Ssaparybo z liberálního­ klubu spůaobilo velikon sensaoi, která viak ještě stupňována jeat vystoupením i br. A. Andrassyho a oelé další řady i echty uherské.­ Včera svůj výstnp oenámili nosí. Gustav Degen, Josef Kabina a Alexandr Šipeky Ši- peky jest švakrem aesnclébo ministra Baroie Does pak očekává ее vystoupení daliích 2—3 poslancův. Hrabě Frant. Zichy a jebo dva aynové, br. Josef Zichy, býv. hlavni župan prešpurský, a br. Angnst Zichy, býv. guvernér rěeký, taktéž vystoupili. Politická sitnaoe jest následkem všech těchto okolnosti velice vážna. V krnaích vládní strany domnívají se, že největší­ nebespečí — čili dle slov ministerského předsedy dra Wekerle největší .očisťováni* — jest již překonáno ; ale sotva K cirkevné polit, otázce v Uhrách. K. B. omamuje z Pešti : V dolní sněmovně prohlásil poslanec Otto Herrmann, že uherský katolický sjesd směřoval sjevně proti poslancům,­ avšak v dolní sněmovně není prý nikobr, kdo by chtěl olnpovati katolickou církev a její práva. Vybražnje si ještě posdějií zmínko o usneseních katolického sjezdn. Poslanec Ugron ■ase ponkaioval sa demoostrativoé pccbvaly levice na mírnost a takt včerejší řeči primasa Vasséryho a doporněnje některým poslancům podobnon mírnost při projednávání nábožen skýob otásek. — Zajímavo jest, oo o růsnýcb pastýřských listech nherských biskupů v otázce cirkevní politiky vládní píše vládni orgán .Nemset*. Jaký prý rosdíl mezi pastýřskými listy dnes a jindy 1 volá vládni aNemseta. R. 1849 prý vlastenečtí biskupové vydávali pastýřské­ listy proti — Rasům a dnes prý proti — Maďarům 1 Kdo prý za to může, že maďarský­ národ není národem římských katolíků. Ostatně vládni aNemzet* bade miti prý ještě příležitost, aby ukázal na „římské a maďarské­ vlaiteneotvi* biskupův uherských. — Zřítí, že vládní .Nemaet* v krušných dnech doby poslední jaksi saěíná miaviti ■ cesty. Politický přehled zahraniční. V Praze, dne 18. led». Z protestantského Německa. Procesy­ ■ německými pastory na Baltě, pro falšováni­ matrik obviněnými, atále ae opětují. Posledně­ byli odaonseni ve Volmarn : Eduard Bergmann (suspendován na 7 měsíců), Martin Grossberg (kn ztrátě duchovenské hodnosti), Karel Bäar (suspendován na 4 měsíce), a Karel­ Sácgbasch (inspendován na aedm mě- •íoův) Sicilie a „spojená“ Italie Přese viecky .úřední* zprávy, že na Simlii byla vsponra potlačena nadobro a že klid se tem tase nbosťoje, přece do Palerma ad) jiných mbt sicilských posýláno jest vojsko italské — bezpochyby aby samo se podívalo, že jeet na Sic li: „klid* a „pokoj* opravdu. Soukromé správy viak stále osnamnjí, že byť i násilnické vzpoury byly potlačeny, jitření stále více a více roste. V Itálii pah v kraji kararském byl již taktéž prohlášen etav obleženi a diktarorem byl jmenován generál Henách. Tak alespoň praví apráva. Stav obležení jest ostatné roa- šířen prý i na misto Masso, v jehož okolí ее také byla strhla pravé bitva povstalců в vojskem.­ Po porážce pak povataloův massavekýoh by:y konány v Masse domovní prohlídky, při čemž bylo aatčeno na 80 anarchistův. Stávka V lomech kararshýoh trvá dále. Anarchisté a Raško z Petrohradu ■práva phohásí, ie pařížská policie z* posledního­ anarchistického řádění aabavila listiny, kteréž jisté osoby v Petrohradě i v jiných rn skýob městech velice kompromitují. Na aákladé tedy těchto listin, kteréž byly rnské policii dodány,­ konají se v Petrohradě i jinde v Raška prohlídky bytův. při čemž byla pak aatěena oelé řada osob. Protože pak a listin těch vyílo prý na jevo, ie se chystá vrsiedný útok 1 na carskou rodino, byla niinéna roasáhlá mimořádná opatřeni. S tím prý souvisí též, že novoroční přijímání bylo v aimnim paláci letos odřeknuto. Z Finska. Podle matričných zápisů* bylo obyvatelstva ve Fmskn konoem r. 1892 celkem 2 431.753 osob, ■ niobi bylo městského obyvatelstva­ 250 917 čili 10'32 proo. Obyvatelstva­ mni'kébo pohlaví bylo 1 198.273 a ženského­ 1 233.880 osob. R. 1892 narodilo и 76.433 živýob dítek, a niobi vůbeo zůstalo na

živě 19.818 Z osob r. 1892 umřelých mělo jioh 208 přes 90 let.

Kronika církevní. * Příští kardinálové. Z Řím* osná- mnjí, že v příití únorové konsistoři bndon jmenováni kardinály: papežský vyslaneo v Lisabonů­ Jakobini, sekretář biskupské kopgre* gaoe Salvati apoštolský delegát v Americe Satolli a msgr. Frantiti, jakož i P. Steinhuber 8. J. * Tiché jubileum. Nadělá ее teď ve ■větě moobo bloku se samými jubilejními slavnostmi,­ aviak kněa nerad ae vynáší avým jubileem.­ Tak na př. dp. Frt Ovesný, nasi, farář v Lenošících n Lono, dokončil minulé nedéle poslední den 25letébo působení svého jako farář v téže osadé. Výioamný to aajistá den — býti plné čtvrtstoletí duchovním správcem­ v osadě, vyebovati *i novou generaci. Ale dp. farář lenežioký ve své skromnosti snad by nebyl ani svěděl o svém jubilea, kdyby vděčni osadníci sami se nebyli přiblásili. Minulé­ neděle nemobl chrám lenežioký ani pojati viecky věřící, kteří s tonhon přišli, aby byli přítomni mži ev milovaného jobilanta. Pak vie ubíralo se do budovy farní s upřímnou gratnlaoí : Především p. starosta s 2 radními, sbor učitelský s p. řídícím v čele, dále deputace­ místních tpolkův, jmenovitě hasičův a veteránův­ Dp. farář teprve a jejich vřelých blahopřání seznává, ie dokončil dnes právě 25. rok svého farářováni v Leneíícíob Nejvíce viak dojalo dp. faráře to, když druhého dne viiobni okolní vpp. kaplani zavítali do fary lenešioké se srdečným přáním a oemohonoe svon přítulnost jinak nkásati, podali dp. jubilanta­ akvostně provedený diplcm — čestnéko kaplanstvi. „Mocgaja Ijetal* * Kanovník dr. Franz a Vratislavi daroval na nový biskupský oblspeoký seminář a gymnasiem v Linci 5000 zl. * Oprava chrámu Páně na Borku byla již minulý rok na podzim počata a bade se: tímto rokem ukončena. Ježto jak P. T. blahorodý pan M , velkostatkář a patron obrámu Páně, tak i zbožní osadníci abírkami svými v hor.ivosti pro okraan domu Božího takřka vespolek nšlecbtile závodí, možno ae těžili, že se brao ohrám Páně zaetkví krásou, jako nevěsta­ okrášlena ženicha svému, by vítal viecky věřící do středa milých, čistých prostor svých. Dej tam Božský ženich dnšem těm štědrým a obětavým hojnost milosti, útěoby a požehnání.

Denní zprávy. * Uhersko-hradišťská „Slovaé“ ráda by byla jedněma ústy na dvon posvíceních. Jest totiž prohlášeným lietem mladoěetkým resp, svobodomyslným, čími již ipso faoto dáno jest stanovisko náboženství nepřátelská a na drahá straně aase by ai to nerada pokaaila ■ vlasteneckým kněžstvem jihomoravským, které přeoe jest jen nejdůleiitéjiím činitelem naží společnosti národní. Tak nedávno ve článku i námi oanačeném reklamovala pro stranu mladočeskou „iden oyrillo-methodéjskou* (I) a ■ároveň o straně katolické psala výraay, které může jen aarytý fanatismo« nloiiti do péra. Dnes útoč! aase na semského a říiskélo poslance­ dp. faráře Webra v Miloticfcb, že se neujal slova na sněmn moravském, když se tam v pondéli dne 8. t. m. jednalo o návrhu dra Helceleta ve příčině revise katastra daně posemkové, jakož i ie se o předmětu tom nevyslovil­ na schúli hospodářského spolku kyjevského­ v nedáli před tím konané. Co se týěe výtky, že se dp. farář Weber nenjal slova ve sněmn, tož posnamenáváme, ie o předmětu tom obsažně a obsáhle pojednal sám navrhovatel­ dr. H e 1 e e 1 e t, j.ni jest silon v obora tom .neméně než v jinýob odbereon činnosti poslanecké osvěděenon. Pamatujeme-li se ■právně, podán byl návrh tento v prvním čtení a tn jest svyklostí parlamentární, že к odůvodnění­ a hájení návrhn njímá se slova jen navrhovatel, jenž v tomto případě aajisté povinnosti­ své plně dostál. „Slovaě* dotýká se dále itiplavě dp. fsráře Webra aa příčinou sobůse odborn kn pořádání výstavy vinařská v Kyjově, aa jehož předaedn byl zvolen, poněvadž­ tam odsoudil brnbý útok „Slovače* na strana katoliokon, jehož se dop»ti>a amfně- ným již článkem. My příčino útoků těchto známe — „Siovač* sama dala do antecedenoií jioh nahlédnonti v prvních avýob číslech — ale nebndeme ее jieh blíže do'ýkati, poněvadž na Kyjovskn json bea toho anámy. Ale „Siovač* neměla by svým jednáním sama je tak nváditi na paměť. * „Hne“ proti „Meéi“. „Časopis věnovaný­ lájmům církve evangelické reformované* jménem „Has*, пава! sa dobré podrobili .Meč* dlonhé kritice. D>onhé pravíme, proto ie věnuje v 1. svém čísle plné 3 strany ponza povídoe Vlastimila Pravdy nadepsané „Konec panování*, a kade dle všeho ve své kritice pokračovali. Při tom viak jest věcí nejkrásnějií, ie připisuje «cela určitě sepsání povídky ně- komn, kdo aa o ní dověděl teprve ■ „Meče*, a že nevyvraoí ani jednoho fakta, o něž aa ■míněná povídka opírá, a čehož patrno, ža oo v „Meči* paino, není nikterak bodováno na píska a ie kalendář „Meč* aaslnhnje rotiiřeni oo možná najvžtiího.