ALTOViewer
Kalkulačka
Načíst UUID
Pipeline Dev
Elasticsearch index
Režim vyhledávání
Parametry pipeline
Reranking
Běží na CPU/MPS, takže stojí sekundy. Model dostává celý text chunku, ne zkrácený — zkrácení na 700 znaků kdysi obrátilo měřený přínos na ztrátu.
Model shrnutí článku
Měřeno 6. 10. na 6 článcích: gpt-4o-mini drží délku, nepíše vatu „článek se zabývá“ (0/6 proti 5/6 u gpt-5-mini) a stojí 0,63 $ za tisíc shrnutí místo 1,38 $. Ukotvenost vyšla stejně. Platí do restartu serveru.
LLM porozumění dotazu
Strana 1 6a07ee50-8ee2-11dc-b25d-000d606f5dc6
Vrstvy:
Načítám náhled…
Strana 1
ALTO TextBloky — 42
#1 alto_textblock #1
Ročník XXXXIX
#2 alto_textblock #2
V Praze, ve čtvrtek 12. srpna 1909.
#3 alto_textblock #3
Číslo 221.
#4 alto_textblock #4
Na ranní a večerní listy předplácí se V Praze v administraci: na měsje na čtvrt lota . . . . 6 K — s dvojí donáškou: 54h na měsie. . . . .. na čtvrt leta . . . . 7 K 62h ve filiálkácht na měsic. . . . . . 2 K 30h Poštou: na měste. . . . . . na čtvrt leta . . . . 9 K e0o s dvoji zásilkou na čtvrt jota . . . 11 K do)
#5 alto_textblock #5
erni
#6 alto_textblock #6
N
#7 alto_textblock #7
daní
#8 alto_textblock #8
V drobném prodejia ranní číslo o sobě . . za 8h večerni . . . . . . . za 4 h Ve filiálkách na venkově ranní čislo . . . . . vočerni . . . . . . . . 5h
#9 alto_textblock #9
lnseráty plati se hotově napřed. Předplacení a inserty přijíma administrace v Marianské ul., a. TTam nacházeji se táš redakce, tiskárna a sxpedlou „Národních Listů“ Rukopisy se novraceji.
#10 alto_textblock #10
e
#11 alto_textblock #11
Telefonické a telegraf. zprávy „Národních Listů“.
#12 alto_textblock #12
Jak se Němci chystají na český výlet do Vachavy. Z Vídně, 12. srpna. S největším napjetím čeká se průběh příští neděle a zvláště českého výletu do Vachavy. Němci jsou připra veni už na sobotní noc a zdejší listy oliskují provolání Bundu a Německé národní rady se všemi výzvami k násilnostem a výtržnostem, aniž by byly skonfisko- vány a aniž by proti štvanicim německých organisací se strany úřadů nějak se vystupovalo. Ohlašuje se, 2e eyklistické s pol ky z Kremže, Sv. Hyppolitu, Melku odjinud shromáždí se v Herzogen burgu a pojedou po pravém břehu Dunaje, sledujice lod s český m výletniky až do Melku. V neděli po- jedou Němci ze Sv. Hyppolitu do Melku zvláštním vlakem a s měslskou kapelou jakož i červeno-žluto-černými pra pory. Povede je místní zemský posl. Piliner oznamuje se, že kapela postavi se na přístavišti v Melku a při příjezdu Čechů bude hráti vla- stenecké písně rakouské, jako: »0, ty moje Rakousko . . . !« — což dozajista není prosto humoru. Jest však možno, že češti výletníci Melk vůbec nenavštívl. Z Vidně, 12. srpna. „Frmdbtt.“ uveřejníl dnes ráno stať o zamýšleném výletu vídeňskýeh Čechů do Vachavy. Sděluje, že nebylo žádné příčiny k zákazu tohoto výletu, protože jde o podnik čistě turistický, který ne- má žádného politického nebo ná- rodního rázu, což vysvitá také z okolnosti že spolek, který výlet pořádá, má za členy nejen Čechy, nýbrž také Němee. Kromě toho po- řadatelé zavázali se úřadům, že se vyhnou vše- mu, co by se mohlo považovati za nějakou pro- vokaci domácího německého obyvatelstva. — „Frmdbut.“, orgán vlády, tedy vi, že výlet Če chů jest zcela nevinným podnikem a vi. jak zločinné jest řádění a štvaní německého „Volksratu“ a německého Bundu v Dolníc Rakousích proti výletu. Vládní list nemá všal při této příležitosti ani slovíčka odsouzení těch to zbytečných německých štvanic.
#13 alto_textblock #13
Pro česko-německý smir. Z Vídně, 12. srpna. Některé listy sdělují. že císař učiní dne 18. srpna projev ve prospěch německo-českého smíru a že vláda využije to hoto projevu pro nové česko-německé smířo vačky. Že se nové dorozumívací konference chy stají, to prozradil už dr. Glabiňski. Ve zdejšícl politických kruzích má se však za to, že projev panovníkův, dojde-li vůbec k němu, nevyboči z obvyklých formálních mezí. Poslanec dr. Šusteršič o situaci. Z Vídně, 12. srpna. »Zeit« uveřejňuje přípis posl. dra. Šusteršiče o situaci. Praví s v něm, že ve vnitropolitických poměrech nutno především rozluštiti tři hlavní předpoklady : 1. Aby český sněm byl učiněn dělným. 2. Aby bezpodmínečně byla otázka vyvazení kmel v Bosně a Hercegovině uspokojivým způsobem pro Jihoslovany rozřešena. 3. Třeli otázka týká se zřízení italské právnické fakulty. »Trváme na fom« — praví Šustersič — »že také v télo věci musí býti zjednána doboda a vyhovéno požadavkům všech na této věci zúčastněných stran. Proti chystanému zákonu o lékárnických komorách. n Z Vídně. 12. srpna. Dolnorakouská ob- chodní komora podala ministerstvu vnitra přípie proti připravovanému zákonu o lékárnických ko morách. Žádá v něm, aby pro lékárnické ko mory byly vzaty za vzor zemské svazy živno- stenských společenstev a aby lékárny nebyly úplně vyňaty z kompetence obchodních komor. dále žádá obchodní komora, aby lékárníci také na příště byli povinni přispivati do budžetu obchodních komor a měli tam volební právo. Tutéž pelici poslala dolnorakouská obchodn
#14 alto_textblock #14
komora všem komorám rakouským, aby se k akci
#15 alto_textblock #15
připojíly.
#16 alto_textblock #16
Ministr Weisskirohner v Išlu. Z Vídně, 12 srpna. Ministr obchodu dr. Weisskirehner byl včera v Išlu, kde navštívil ryt. Biliňského, s nímž měl dels
#17 alto_textblock #17
poradu.
#18 alto_textblock #18
Z úřadního věstníku. Z Vídně, 12. srpna. (K. k.) »Wiener Zlg. oznamuje: Císař dovolil rozhodnutím ze dne 22. června, aby přijali a nosili: President ra- kouského Lloydu, ministr m. sl., tajný rada dr- Julius šl. Derschatta ve Vídni velkokříž královského bavorského záslužného řádu sv. Michala, president zemského soudu dr. Karel Sehramek v Praze čestný kříž druhé třídy knížecího schaumbursko-lippeského rodinného řádu, universitní profesor dr. Enoch Kiseh v Praze čestný kříž velkovévodského meklem bursko-zvěřínského řádu Noha, rada zemského soudu Ferdinand Pavlíček v Praze čestný kříž Hřetí třídy knížecího schsumbursko-lippe ského rodinného řádu a Marie šl. Daubkov v Praze papežskou medaili Bene merenti. Ministr veřejných prací jmenoval profesora na německé slátní průmyslové škole v Plzní Františka Sehlesingera odborným přednostou stavebně-technického oddělení na německé státní průmyslové škole v Brně. Ministr spravedlnosti jmenoval substitula stámního zástupce v Praze dra. Karla Drbohlava vrehním substitutem státního zástupce v VIII. hodnostní třídě v Praze. Ministr kultu a vyučování spro- stil okresního školního inspektora profesora Václava Sehmidtmayera v Kadani in- spekce škol ve školním okrese přísečnickéma pověřil inspekční službou v tomto školním okrese okresního školního inspektora Antonina Mül- lera v Jáchymově. Ministr orby jmenoval vrchního zvěro- lékaře Jaroslava Houzálka velerinářským inspektorem u místodržitelství v Praze.
#19 alto_textblock #19
Plavba válečnýchi lodí rakouských. Z Vídně, 12. srpna. (K. k.) Dle telegrafické zprá- vy připluly dne 11. rakousko-uherské válečné lodi „Arcivévoda Karel“ a „Pandur“ do Smyrny. „Arcivé- voda Bedřich“ a „Phaleron“ vypluly ze Smyrny. N lodích vše zdrávo. Volební úspěch vládní strany chorvalské Ze Záhřeba, 12. srpna. V Brodu nnd Sávou konaly se včera obecní volby. Podařilo se proraziti přívržencům bar. Raucha a straně Frankově. Srbsko-chorvatská koslice se svými kandidáty propadla. V Brodě — jak známo — došlo před měsícem k demonstracím proti ba- novi Rauchovi a to mělo v zápětí zatčení řiš ského poslance Novosela, ve kteréžto záležitost- byl svolán schválně říšský uherský sněm. Nový ruský velevyslanec pro Vídeň. Z Berlína, 12. srpna. »Berl. Tagbit. « ozna muje, že nástupcem ruského velevyslance ve Vídni knížete Urusova bude dosavadní ruský vyslanec v Haagu hr. Paalen, který býval dříve velevyslaneckým radou ve Vídni. Ruská pohraniční stráž střílela na německý balon. Z Vratislavi, 12. srpna. (K. k.) Sehlesische Zeitung« sděluje z Katovic: Dnes v 5 hod. ráno byl německý balon se čtyřmi osobami, plujíeí přes hranice, napaden ruskými pohraničními vo- jáky, kteři naň prudce stříleli. Byl donucen při státi. Tři osoby v něm byly zastřeleny, čtvrtá těžce zraněna. Z Bytomi, 12. srpna. (K. k.) Pohraničnt komisariát zjistil, že balon německého vzducho- plaveckého oddělení přeplul branice u Milovie. kde přístál. Byli v něm tři důstojnici, na něž pohraniční stráž vystřelila. Po revisí pasů byli však propuštěni. Zpráva, že byl někdo usmrcen nebo raněn, není pravdiva.
#20 alto_textblock #20
Zažehnaná válka v jižní Americe. Z La Pazu, 11. srpna. (K. k.) Situace se zlep- šila. Utvořil se nový kabinet. Vstoupením Pantos
#21 alto_textblock #21
do kabinetu jako ministra zahiraničních zále žitost jest asi válka zažehnána.
#22 alto_textblock #22
Velká stávka ve Švédsku. Že Štokholmu, 11. srpna. (K. k.) Z růz- ných průmyslových závodů a pracovních mlst se oznamuje, že dělníci opět zahájili práci, nebo žádali za opětné přijetí do práce. Ve zvláštním vydání »Stockholms Tagblad« se pravi, že v hlavním městě množí se smýšlení proti stávce Noviny budou asi za den nebo dva opět vychá- zeti. V Göleborgu byla zase zahájena doprava automobily a povozy se starým personálem. Nepříznivý slav věcí v Persii. Z Potrohradu, 12. srpna. (K. k.) „Novoje Vremja“ uveřejňuje oficiosní sdělení, dle něhož by se Rusko rozhodně vzepřelo nucenému odchodu ruských dů- stojníků a instruktorů, dosud však prý perská vláda neprojevila takového úmyslu. Persie mnoho vděě- ruským důstojníkům. Je důležito pro Rusko, aby dů- stojníci tam zůstali. Dřívější šach opustí prý Tehe- ran asi 17. t. m. Situace v Teheraně je prý lepší, al na venkově znepokojivá a anarchistická.
#23 alto_textblock #23
Španělské boje v Marokku Z Madridu, 11. srpna. (K. k.) Z Penonu de la Gomera se sděluje: Střelba z děl trvala po celý den. Konečně byl nepřítel zahnán na útěk. Dělostřelertvo střílelo také na sousední osady, při čemž mnoho Maurů bylo zabito nebo raněno. Z Melilly, 11. srpna. (K. E.) Včera byl nepřítelen napaden vozalajský oddíl. Kabylově měli šest mrtvých a několik raněných. Z Alhucemasu, 12. srpna. (K. k.) Maročané n- ustále střílí na město, jehož posádka odpovídá střel- bou z pušek a děl. Maročané měli ztráty, Španělové dosud nikoliv
#24 alto_textblock #24
Kretská otázka. Z Kolína n. R, 11. srpna. (K. k.) V ber linském felegramu »Kölnische Zeitung« se praví Dosud nebylo Německo vyzváno k účasti na poradách o kretské otázce. Německo a Rakousko- Uhersko by s dikem odmltly vstoupiti do kon- certu mocnosti, rády by však daly souhlas k rozřešení, jež by zaehovalo mír. Z Cařihradu, 12 srpna. (K. k) Dle sdě- lení Po ty ujistil řecký ministerský předseda Ralis luleckého vyslance, že není v Tureck žádného důstojníka náležejícího řecké armádě. Ralis prchlásil dále, že uložil řeckým konsu- látům v Makedonii, aby vykonávaly jen své funkce a jednaly loyálně s tureckými úřady.O řeckých důstojnleích na Kretě opětoval Ralis svě dřívější prohlášení. Z Cařihradu, 12. srpna. (K. k.) Dle zpráv z věrohodného pramene vypracuje mimořádná ministerská rada novou mótu, jíž Porta uznává pasus řecké nóty o Kretě za dostalečný, namítá však, že řeckou, vlajku na Kreté vzly- čili řečui četničti důstojníci a vyzýva Ře- eko, aby učinilo přítrž řádě n přestrojených řeckých důstojníko v Makedonii, Janině, na ostrove ch Archipelu, jakož i na Kretě, o jichž činnosti má Porta důkazy. Jenom tak možno obnovili dobrý poměr. Z Berlína, 12. srpna. „Local-Anz.“ ozna muje ze Soluna, že válečné smýšlení tam ocha- buje, protože mladoturecký výbor stále domlou vá obyvatelstvu a ujišťuje, že otázka kretská bude rozřešena ve prospěch Turecka. Násled- kem toho válečné nebezpečí považuje se za za-
#25 alto_textblock #25
žehnané.
#26 alto_textblock #26
Česká výprava do Polsky.
#27 alto_textblock #27
(Od zvl. zpravodaje.)
#28 alto_textblock #28
Druhý den v Krakově. — Snlda n a raut v sále starého divadla. — Výlet do Wieliczky.) le V Krakově, dne 11. srpna 1909. Pobyt českých hosti mezi Poláky nabývá rázu stále slavnostnějšího a při tom vřelejšího. Skup ny účastníků výpravy všude se potkávají se srdečnými projevy přátelství a s ovacemi Včera dopoledne, dříve než nastoupena problidka
#29 alto_textblock #29
pa mětihodností krakovských, shromáždili se všichni u pomníku Adama Mickiewi c ze, k jehož nohám složen veliký vavřínový věnec s nápisem na stuze běločervené : »Velkému věštci národa Polského — výprava česká do Polsky 1909«. Při tom vůdce výpravy dr. Groš pronesl několik slov piety k velikému geniov básnickému. Před polednem pak deputace vý- pravy, složené ze zástupců Prahy a politického světa učinila návštěvu na radnici krakovské, kdež přijal ji starosta města dr. Leo Děkovali tu za uvítání nade všecko pomyšlení vřeléa starosta krakovský projevil radost nad jejich přijezdem i naději, že vzájemná bližší poznání i výměna názorů přispějí k odstranění drobných neshod i nesrovnalosti ke společnému silnému postupu. O 1,1. hod., před odjezdem do Wieliczky. pozváni byli všichni účastníci místním komité tem, složeným ze všech kruhů měšťanstva do sálů »Towarzystwa strzele Miego«. Komitélu tomu předsedal náměstek purkmistrův dr. Szar- ski, členy jeho tvořili pp.: Porebski, Sziller, Schneider, Rosner, Wa so- wicz, Boczarski, dr. Chlums ký Szedzimir, Szathowski, Federo- wicz, Robak, Straczek, Gorecki Haliski. Řadu přípitků zahájil purkmistr dr. L eo, který jménem občanstva krakovského a jménem rady městské proslovil tu řeč, kterou pro její významnost uvádime v plněm znění: Vděčnost a sympathie naše k zástupcům českého národa je tím větší, že jejich přátelství neomezuje se jenom na větev polskou, která žije s nimi pod týmž žezlem, nýbrž že se zájmem spěchají k našim bratřím do království polského aby také jim osvědčili svoje city bratrské. V mi- nulém roce měli jsme příležitost shlédnouti v Praze kulturní i hospodářské plody práce če- ského národa. Imposantní výsledky této práce a tohoto rozvoje nenaplnily nás závistí, naše srdce naplnila se při této obhlídce pocitem ra- dostného zadostučinění, že ve velké rodině slo- vanských národů jest národ, který tak veliká dila tvoří. Vůči tomu jevi se planou frází našimi odpůrci hlásané tvrzení o kulturní a ho- spodářské neplodnosti slovanské — tento klam Čechové už rozptýlili. Poláci vzali si za vzor národ český, jenž tak harmonicky dovedl slou- čiti idealism s realismem, ovinuv práci kulturn a vědeckou rozvojem průmyslu a obchodu. A milý zjev: v této práci českého národa zu- častňují se živě i české dívky, jejichž příkladu by měly následovati i děvy polské. Toužíme horoucně, aby vzájemne sympathic obou bratrských a sou- sedských našich nárödů, kteří víc než jiní národové odkázání jsou na solidárnost a společné hájení svých nejvážnějších zájmů ná- rodních a kulturních, aby tyto sympathie došly příslušného trvalého výrazu také v politický ch stycfch obou národů. Připomínám, že Poláci velmi bolestně cítili nepřítomnost Čechů na říšské radě de roku 1879. Vzpomínám krás- ného spolku mezi Kolem polským a Českým klu- bem v érách Dunajewského, Smolky a hr. Ba- dena. Aby takovýto spolek a svazek obnoven byl, dále trval a všem ne- příznivým okolnostem vzdoroval neměli by zástupcové obou národů ani na oka- mžik spouštěti s očí s polečných a totož- ných svých zájmů. Nás pojí k sobě v Ra- kousku nejenom pokrevenství rodové a společná kultura západoevropská, nýbrž také velká pro budouenost říše spásná idea samosprávy. Dle této naší idey má býti rakouská říše spolkem rovnoprávných a svobod- ných národů, aby tu každý národ eítil se volným a bezpečným před nepřízní a násilím národa ji- ného. Tuto velkou ideu autonomie a rovnoprávnosti nechť vštípí če ský národa jehozástupci všem slo- vanským národům — pak bude jas něji a útulněji v Evropě, kteréž jinak hrozí protikulturní převaha brutální síly a ještě brutálnějšího bezpráví.“
#30 alto_textblock #30
Řeč dra. Leona přerývána byla často bouří potlesku, jmenovitě při politických svých čá- Starosta dr. Groš, uvítán bouřlivými ova- cemi se strany polské, odpověděl dru. Leonovi řečí, která čtenářům již z telegramu je známa. Jménem obchodnictva pražského, sdruženého v »Merkuru«, promluvil pak komerční rada Řivnáč: »S myslí slavnostně vzrušenou ujímám se slova, abych poděkoval jménem účastníků vý- pravy české do Krakova za sympatické projevy. jež doprovázely nás již od samých hranic milé vaši vlasti, abych poděkoval všem co nejvře- leji za srdečně, v pravdě bratrské a okázalé uvítání, kterého se nám ve středu vašem dostalo. Vzpomínám též vzácné pozornosti milých přátel, delegace kupecké ze Lvova, která vyko- nala dalekou a namáhavou cestu, aby nás v Kra- kově pozdravila. Přišli jsme jako dávní vaši přátelé, abychom opětovali milou vaši návštěvu v matičce Praze, abychom shlédli vaše histo- rické a krásné město, které chová tolik vzác- ných památek, abychom vám bratrsky stiskli ruku, abychom manifestovali solidaritu našich hospod. snah, abychom dokumentovali přísluš- nost kmene. Ujišťuji vás, že ellíme se u vás mezi svými a že příjemné chvile, které u vás ztrávíme plné milých dojmů, utkví nám trvale v paměti. Jsme zajisté jedné upřímné mysli, po- zvedneme-li pohár svůj a připíjíme vitacímu ko- mitétu za jeho příčinění a bratrské uvítání, jakož i jeho presidentu dru. Henr. Szarskému Jako jeden z účastníků loňské slovanské konference dr. Adam Doboszyúski připo- mněl, že obnovená solidárnost slovanská v pravý čas ve Zlaté Praze loni promluvila. Ci této solidárnosti probudil se pod vlivem spole- čného nebezpečí německého, stále hrozivějšího a nesnesitelnějšího. Síla toholo společného citu je tak spontanní a mocná, že nemůže zůstati pouze koncepel politickou, ale musí jíti do svých důsledků, které znamenaji užší sloučenství, vy- hledávání všeho, co nás rozdvojuje. Pro v zá- jemné sbližování kulturní slovan- ských národů Praha dělá víc, než všecka ostatní města slovanská dohromady. Na universitách slovanských děje se čilá výměna mládeže, literární díla je- dnotlivých národů slovanských nalézají stále více tlumočníkův a chápavých čtenářů mezi ostat- ními. »Ve vašem přibyti k nám,« končil řečník, »ve vaší další pouti do Čenstochova a Varšavy spatřujeme další silný projev těch srdečných citů přátelských, z nichž roste světlejší budou- enosl « (Bouře potlesku.) Řadu přípitků zakončil brněnský poslanee dr. Bulin, jenž vzletem a procitěností svého speachu vyvolal hotový enthusiasmus přitomných Poláků. Ukázal na analogii v dějinách obou ná- rodů, které po slavné minulosti historické ná- porem nepřátelským upadly a vlastní silou svou, silou lidovou, zvedly se k novému životu a roz-
#31 alto_textblock #31
stech.
#32 alto_textblock #32
květu. Společného výletu do Wieliezky súčastnilo se s výpravou českou veliké množství obyvatelstva krakovského a zvláště dam. Celé veliké společnosti uchystáno tu přijetí velmi srdečné. Na nádraží vítala hosty slavobrána s nápisem »Witajcie !« a starosta městečka dr. Aywas se Sokoly s hornickou kapelou a ve- škerým obyvatelstvem pronesl k přibylým ně- kolik vřelých slov uvítání, na něž mu odpověděl náměstek p. Jirousek. Po prohlídce světo- známých dolů solných a po občerstvení, uchy- staném 70 metrů pod zemí v t. zv. »sále Go- luchowském« opustila výprava k 7. hod. več. Wieliczku, aby se zvláštním vlakem vrátila do Krakova.
#33 alto_textblock #33
Slavnostní představení »Halky«. 49. hodinu večerní stanoven počátek slav- nostního představení v Městském divadle, které bylo na počest českých hostí v lesku. Hlediště bylo naplněno až po střechu a všecka krakov- ská společnost, pokud mešká v městě, se sem dostavila. Vydány byly zvláštní programy polsko- české. Představení zahájeno českou hymnou, kterou hrál orkestr a zpival celý soubor Ivovské
#34 alto_textblock #34
FEUILLETON.
#35 alto_textblock #35
Šáteček. Nebylo známo o sličné paní Letoriové, že by svému muži byla nevěrnou, ale jisto bylo že žárlil, jako činí mužově, kteří jsou o dvace pět let starší svých žen. Jeho nedůvěřivost šla tak daleko, že obrátil se na detektivní kancelář ; ale zaplatil sumu peněz a zvěděl, že jeho paní nemá ani milence, který by ji navštěvoval, když on je na obchodních cestách, ani jinde s nikým se neschází, v divadle nekoketuje se žádným sou- sedem a že je zkrátka vzorná žena, na kterou nikdo ničeho nevl. Pana Letoria to však neuspokojilo a žárlivé nápady ho neopouštěly. Jednoho dne vyhledal dobrého svého přítele Marcella a žádal od něho zcela kromobyčejnou přátelskou službu. »Marcelli, vím, že jsi můj dobrý, spole hlivý přitel.« »Můžeš být tím ujištěn.« »Netušíš, jaká muka žárlivosti mě svírají Má žena zcela jistě mě podvádi, vím to, in stinktivně to tuším a jestliže mě dosud nepod- vádí, jistě by mě podváděla... ah, ty nevíš jak taková myšlénka hlodá jako červ. Rád bych měl jistotu... a tu mi zjednáš ty !« »Já — dovol — jak já bych mohl vtě věci něčím ti přispěti? Přece uznáš, že nemám času ani chuti tvou choť stopovat . . .«
#36 alto_textblock #36
»Ah toho dokonce nežádám, ty mi neroz umíš. Tvá přátelská služba musí být zcela ji ného rázu. Hleď! Zejtra odjíždím opět na tý den na cesty. Sotva že odjedu, pošleš mé ženě dopis . ..« »Pardon, příteli, k anonymním dopisům se nepropůjčím !« »Ale ne anonymní, naopak, tebou plným jménem podepsaný.« »Jsi opravdu žárlivostí celý bez sebe! A co ji mám prosím té psát ?« »Vyznáš ji lásku a budeš prosit o schůzku. Má nepřítomnost bude ti záminkou. Je-li po čestná žena, pošle ti odmitavý, pohrdavý do pis.. a pak jí sdělím, že vše bylo jenom zkouškou její věrnosti. Není-li však věrnoua přijme-li tvou hanebnou — »Pardon — nerozčiluj se, já přece ješt k ničemu nesvolil.« »Más pravdu — ano ty's ještě k ničemu nesvolil. Ale jestliže ti pošle kladnou odpověd. pak bude konec mé trapné nejistotě, bude usvědčena.« »A tohle já ti mám provést?« »Ano — to mi musíš provést, jinak se žárlivostí usoužím. Marcell, ty's přece můj dobrý přítel. A žena ti nezazlí, až zví, že vše bylo žertem.« »Pěkný žert !« Marcell byl však dobrák. Co mu konečně záleželo na paní Letoriové. Až se dovi, že šlo o trik jejího muže, ať se s ním vypořádá. Vzal tedy papír a psal: »Vzácná paní
#37 alto_textblock #37
Nemohu déle snášeli svou trýzeň duševní, musím Vám vyznati, že Vás šíleně miluji . . Vy, žena nejkrásnější pochopite, že po dlouhých bojích mezi přátelstvím k Letoriovi a láskou k Vám poslechl jsem hlasu svého srdce. Jsem šťastnější po tomto vyznání a byl bych přešťast- ným, kdybych směl opakovati je u Vašich nohou. Letorie dnes odjel. Objeví-li se šáleček Váš mezi okny, je mi to znamením, že smím. Vás ubohý, očarovaný Marcell.« »Je to tak dobře ?e »Oh, velmi dobře, výborně dokonce. A hned jak zejtra odjedu, dopis zašleš A piš, ne - telegrafuj mi radši, co odpověděla . . . Budu zmírat nedočkavostí.« »Ale dojde li k nějakým nepříjemnostem — jsi vším vinen, Letorie « »Arciže — buď bez starosti. A prozatlm ti srdečně děkuji.« Rozloučili se a druhého dne, když Letorie odejel, Marcell dopis odeslal. Co se může stát? uvažoval. Zašle mi nej výš krobiánský dopis, v němž bude vyhrožovat, že list můj odevzdá manželi, bude se oháněti svou věrnosti a počestností a napíše, abychj nechodil na oči. Až se jí Letorie přizná, že vše bylo jeho úskokem, bude mi jen vděčná. V těchto úvahách Marcell spokojeně po- obědval a pak šel domů do svého gargonského bytu. Očekával, že určitě bude tu již odpověd krásné paní Letoriové. Ale nebylo tu ničeho. Čekal celé odpoledne a usoudil, že je asi přiliš rozrušena a uvažuje, co dělat.
#38 alto_textblock #38
Šel tedy na procházku a zabočil do ulice, ve které Letoriových zůstávali. Snad ji zahlédne v okně. Tak nějak si toho přál, neboť skutečně paní Letoriová stála za pohled. Než — žaluzie ve všech oknech byly spuštěny, patrně prot slunečnímu žáru. Je doma, není doma ? Hodil okem po oknech jejího pokoje a ejhle! Krajkový šáteček leže za oknem .
#39 alto_textblock #39
a
#40 alto_textblock #40
Druhého dne odesílal Marcell Letoriovi ex presní dopis, vlastně jen obálku a v ní dopis, který sepsali s paní Letoriovou, když onen šá- teček za oknem už své poslání vykonal. V do- pise stálo: »Pane! Měla bych smělý Váš list okamžite zaslati svému muži. Ale vím, že by Vás zastřeli a měl by ještě opletání se soudy. Zničím tedy Váš blouznivý list, ale pamatujte si, že tímto dnem přestávají veškeré naše společenské styky. Jsem svému muži věrna. Letoriová.« Letorie na radost vypil v hotelu, kde spal. o dvě šampaňské vlce. A když se vrátil, klekl před svou světicí, všechno jí přiznal, přivedl Marcella, jemuž bylo odpuštěno a byl od te chvile šťastným a spokojeným. Marcell též. Paní Leloriová taky A kdykoliv Letorie odejel na obchodní cestu, objevil se šáteček za oknem. Karo.
#41 alto_textblock #41
Různé zprávy.
#42 alto_textblock #42
= Milionový poklad ve vagonu. Z Říma, 11. srpna. Železniční dělník v Beneventu, jenž spravo- val starý vagon, nalezl v něm skříňku s olevřeným vikem a viděl, že je plna tisicilirových bankovek. cenných papírů a zlatých mincí. Zanesl nález ku přednostovi stanice, jenž zjistil, že ve skřiňce jest milion sedm set tisíc lir, o jejichž původu posud není nic známo. Poněvadž v celé Italii nebyla ohlá- šena ztráta tak velikého obnosu, soudí se, že jsou to peníze, ukradené z trosek Messiny Požár Monlicella. Z Frankfurtu na Mohanem, 11. srpna. (K. k.) Podle zprávy »Frank- furter Zlg« z Nového Yorku, vyh ořalo tetní sídlo Monticello. Jest zníčeno 100 obytných domů a so obchodů a hotelů Četní hosté byli poranění. Škoda páči se na miliony. = Pokusy s napodobivosti opic. Dle všeobec- ného mínění je u opic nejvíce vyvinut pud napodo- bivosti a řeč vytvořila výraz „opičiti se“, jenž loto mínění vyjadřuje. Ve skutečnosti není však napodo- bivost u všech opic tak velká, jak ukázaly pokusy. které konal novoyorský zoolog Melvin E. Haggertya jež přináší „Century Magazine“. S pokusy počalo se loni v psychologické laboratohi Harvandovy univer- sity a sice nejprve se dvěma malpami. Nejdříve byl samečkovi vytčen tento úkol: Strop klece měl oke- nici, otvírající se dovnitř a zvenčí zavřenou; uvnitř klece byl provázek, kterým se závorka otevirala, načež padalo do klece ovoce a jiné potraviny. První opice byla velmi učelivá, neboť po několika dnech pochopila souvislost mezi provázkem, závorkou a padáním potravy a tahala za provázek, měla-li hlad. Šestnáctého dne uvedla mechanismus v pohyk deset- krát ve 27 minutách, takže bylo zřejmo, že se kou- sku naučila. Samička jevila menší chápavost. Ne- napadlo jí, aby zatáhla za provázek a nenaučila se tomu také od samečka, když byl dán k ni do klece.