ALTOViewer
Kalkulačka
Načíst UUID
Pipeline Dev
Elasticsearch index
Režim vyhledávání
Parametry pipeline
Reranking
Běží na CPU/MPS, takže stojí sekundy. Model dostává celý text chunku, ne zkrácený — zkrácení na 700 znaků kdysi obrátilo měřený přínos na ztrátu.
Model shrnutí článku
Měřeno 6. 10. na 6 článcích: gpt-4o-mini drží délku, nepíše vatu „článek se zabývá“ (0/6 proti 5/6 u gpt-5-mini) a stojí 0,63 $ za tisíc shrnutí místo 1,38 $. Ukotvenost vyšla stejně. Platí do restartu serveru.
LLM porozumění dotazu
Strana 1 6943ddd0-7632-11dc-adfd-000d606f5dc6
Vrstvy:
Načítám náhled…
Strana 1
ALTO TextBloky — 34
#1 alto_textblock #1
Ročník XXXXVIII.
#2 alto_textblock #2
nacmlsv szalle ct l nanm alkan
#3 alto_textblock #3
V Praze, v pátek 18. prosince 1909.
#4 alto_textblock #4
ve
#5 alto_textblock #5
t e
#6 alto_textblock #6
o
#7 alto_textblock #7
Číslo 348.
#8 alto_textblock #8
flaranni avečerní listy předplácí se V Praze v administratií na mie. . . . . na čivrt leta . . . . 6 K — k s dvojt donáškou- na můsic. .. . . . . na čtvrt leta . . . . 7 K 50h ve filišlkáchí na měsic. . . . . . 2 K 30 h Poštou: na měslc. . . . . na tvrt leta . . . . 9 k 6 s dvojí zásílkou na sa sie Ba lirrt iota re
#9 alto_textblock #9
V drobném prodejit ranní číslo o sobě . . za večerni . . . za t h Vo flišikách na venkově ranní rislo . . . . . . . 11h večerní . . . . . . . . 5k lnaerátu platí se hotově napřed Předolsceni a inserty přijimé administrace v Marinnské ul.,s. Tam nacházejí se tai redakce. tiskárna a expedice „Národnich Listů Rukopisy se nevracejí
#10 alto_textblock #10
Dnešní číslo pro Prahu le o 10 stranácb.
#11 alto_textblock #11
Bosenská předloha. Baron Lexa z Aehrenthalu nalil mnoho vody do svého bosenského a hercegovského vina od té doby, kdy je v říjnu poprvé předlužil v Pešti rakouským a uherským delegátům. To tam jeho sebevědomi, zmizel jeho odpor proti jakémukoli vyjednávání s Tureckem, zmizel 7 odpor proti evropské konferenci, nezaváže-lise předem, že zábor Bosny a Hercegoviny uzná za hotový skutek. Postačil boykot rakouského zboží v Turecku, aby markrabí Pallavicini odložil na neurčito svou »dovolenou« a vsloupil opět ve styky s Vysokou Portou; postačilo souhlasné prohlášení zástupcův evropských velmoci, že nedovoli, aby se mezinárodní smlouvy rušily jednostranně, a bar. Aehrenthal změnil svůj zá- sadný názor na kompetenci evropské konference. Rakousko půjde na konferenci a bude tam vy- jednávati, za jakých podmínek Evropa uzná annexi, rozumí se, svoli k některým kompensa- cím nejen ve prospěch Turecka, nýbrž i Srbsk a Černě Hory Rskouský parlament koná právě prvé čtení annekční předlohy a zvláštní náhodou zástupee vlády ujal se na odůvodnění předlohy slova zrovna včera, v den, kdy se po 32 lelech pu- prvé zase shromáždil parlament turecký, jehož vzkřišení bylo vlastní příčinou předčasného zá- boru Bosny a Hercegoviny. Byli jsme po všec těch proměnách, jež od řijna nastaly v názorech našeho ministerstva vnějších věci, opravdu zvě- davi, jak bar. Aehrenthal ústy svého mluvčího. barona Benertha, vysvěllí tyto změny a co pov nového o poměru Rakousko Uherska k Evropě, k zabraným zemím a o jejich budoucích osudech. Bar. Bienerth zbyl se svého úkolu velic diplomaticky. Postavil se na stanovisko provi- sorního ministra, pověděl obšírně všechno, co každý už dávno vl, ale nezajikl se ani slovem o tom, co dnes zajímá celé Rakousko a zvláště jeho národy slovanské. Zvěděli jsme opětně, že Rakousko bylo k annexi politicky přinuceno ob- novením turecké ústavy, poněvadž nemohlo od- pírati ústavnost Bosně a Hercegovině, když dána zemím tureckým. Konstitucí však může okupovaným zemím uděliti jen suverén a proto bylo třeba, aby panovník svá výsostná práva rozšířil i na Bosnu a Hercegovinu. Zvěděli jsme dále, že annexe se odůvodňuje tak zvaným velkosrbským hnutím v obsazených zemích. kleršžio hnutí, spojené s náležitými perseku- cemi, se objevuje na jihu vždy, kdykoli toho potřebuje ta neb ona vláda. O vyjednávání s Tureckem bar. Bienert sdělil jen tolik, že »vyhlídky na průběh tohot vyjednávání nejsou nepřiznivy«; o konferene pak dodal, že »jedinou podmínkou, s kterou Rakousko spojuje obeslání konference, jest, aby o jejich úkolech bylo napřed mezi mocnostmi dosaženo plného sjednocení.« Celkem prý rozšíření suverenity na Bosnu a Hercegovinu neznamená rozmnožení výsostní pravomoci, nýbrž pouze právní uznání toho, již bylo po 30 let. »Neučinili jsme« — pravil bar. Bienerih výslovně — »nie jiného, než že jsme zavedli bezpečnostní opatření k vyj as- nění nynějších právních poměrů učinili jsme tak, jako pravý a poetivý majitel
#12 alto_textblock #12
který po třiceti letech nesporného a neobmeze- ného vlastnictví vtělí si je do knih.« Jde nyní jen o to, aby také zákonodárství uznalo při slušnost Bosny a Hercegoviny k mocnářství Dodáme-li, že bar. Bienerth opskoval na kone své řeči známou věc, že se pro Bosnu a Her cegovinu připravuje jakýsi zemský parlament, o němž však dosud nikdo nevl, jaký bude jakou má míti právomoc, je to vše, čím miní sterský předseda přispěl »k vyjasnění právníeh poměrů« zabraných zemí. n e Připusťme, že se evropská konference v brzku sejde a za určité kompensace ve pro spčeh Turecka, Srbska a Černé Hory uzná an- nexi, a že také oba parlamenty, rakouskýa uherský přijmou annekční předlohu, ovšem as v jiném znění, než ve kterém byla podána. Ce se tím vyjasní? Vyjasní se jedině to, že suve- rénem Bosny a Hercegoviny není turecký sultán nýbrž panovník mocnářství rakousko uherského Ale jaká bude státoprávní příslušnost zabraných zemí? Bar. Bienerth tvrdí sice, že potom „zmiz všeliká pochybnost o trvalé a nerušené přísluš nosti Bosny a Hercegoviny k mocnářství“, Ke kterému mocnářství? Habsburské „mocnářství je abstraktní pojem, ale pranic konkretního. Jsou království a země, zastoupené na vídeňské řiš- ské radě a země koruny sv. Štěpána, dva úplně samostatné státy, jež dávají sice některé své funkce vykonávati skrze společně ministry ale mají každý své zvláštní území se svou vlastní vládou a svými vlastnémi zákony. K ab- straktnímu mocnářství zabrané země se připojiti nemohou; mohly by se připojiti jen k tomu neb onomu státu, ale o této otázce bar. Bienerth ne- troufal si říci ani slova. Upřímnější jsou členové vlády uherské. Z debaty o finunčním zákoně uherském posl. Po- lonyi vyslovil podezření, že se z Bosny a Herce- goviny vytveří jakési „řišské země“ na podobu Elsaska a Lotrinska. Dr. Wekerle odmítl ihned toto podezření slovy, že uherská vláda toho nikdy nepřipustí a den na to hr. Apponyi opě- toval toto odmítnuti, pravě, že Uhry nedopust nijaké instituce, která by mohla býti známkou říšské jednoty, tím méně tedy zřízení nějakých společných říšských zemí. O přivtělení zabraných zamí k mocnářstv nemůže tedy býti řeči. Maďaři připojili by Bosnu a Hercegovinu nejraději přímo k Uhrám jako země „dobyté“ (partes subjectae). Ale chorvatský delegát, býv. odborný přednosta Roje v obšírném pamětním spise, podaném annekční. mu výboru uherské sněmovny, dokázal nad slunce jasněji, že Uhry Bosny ani Hercegoviny nikdy nedobyly a proto jich nemohou zabrati jako dobytých zemí. O připojení zabraných ze. mí k Rakousku dosud nikdo nepomýšlel. Ale vyskytlo se zde na různých stranách mínění, že zabrané země slušelo by spojiti s Dalmacií, Chorvatskem a Slavonií v jeden společný, o obou habsburských států stejně neodvislý uvnitř autonomný státní útvar, jenž by za ujímal 106.000 čtver. kilometrů a měl asi 5 mi- lionů obyvatelstva téměř ryze srbsko-chorvat- ského. Mínění toto, jež přichází vstříc snahám Chorvatů i Srbů z království chorvatskéhoa dalmatského, sdílejí v Rakousku netoliko Slo- vané, nýbrž i křesťanští sociálové a propaguje je také ryze rakouská „Oesterr. Rundschan v níž se právě hr. Ludv. Crenneville vřele při- mlouvá za spojení zabraných zemí s Chorvat- skom a Dalmnacií.
#13 alto_textblock #13
Křesťanští sociálové mají ovšem hotové plány i do další budoucnosti. Sloučení Bosnya Hercegoviny s Chorvatskem má býti dle jejich plánů vnadidlem, na které by se časem lapily i Srbsko a Černá Hora, aby se spojily s ostat- ními svými srbskými a chorvatskými bratry v jednom národním státě pod žezlem habsbur- ským. Nepochybujeme, že tyto a četné jiné s nin souvislé otázky budou vzaty na přetřes ve vý. boru, jemuž bude annekční předloha přikázána poslaneckou sněmovnou. V našem parlamenta je slovanský výbor, v němž jsou zastoupeny všechny slovanské kluby a jenž právě prohlásil že bude v permanenci po celou dobu, co se bude ve výboru projednávati annokění předloba Bude to pro slovanský výbor zkouška zralosti nebot rozřešíli otázku státoprávní příslušnost Bosny a Hercegoviny jak na prospěch obou ze- mi, s jichž annexí bude nutno se spřáteliti, tak i ve prospěch všeho ostatního Slovanstva, stane se důležitým a hledaným činitelem při urovná- vání sporů mezislovanských. Jedna podmánka pro souhlas s anmnexí jes ovšem nezbytna: Zabraným zemím musí se do- stati takové ústavy, která by úplně zabezpečil jich kulturný a národní rozvoj v duchu slovan- ském. Byla by to veliká vymoženost i pro ostatn Slovany rakouské a uherské. Ukáže- li se v nej mladší korunní zemi, že jest tu možna spra- vedlivá slovanská vláda, nebude pak možno od- pirati spravedlnost Slovanům ani ve starých ze- mích korunních
#14 alto_textblock #14
Říšská rada.
#15 alto_textblock #15
Poslanecká sněmovna. a (Schůze 121. Ve Vídni, 17. prosince. (Zvlaštní telef. zpráva »Nár. Listůe.) Také dnešní rozprava o předloze bosensko- horcegovské byla zajímavou. Uvedeny momenty povahy mezinárodní, diplomatické, obchodní státoprávní, zvláště však národní. Prol. dr. Redlich, jenž ujal se slo hned po ministerském předsedovi, náleží k ma lému počtu lidí v zastupitelstvu ze všeobecného hlasovaeího práva vyšlěmu, kteří si za krátkou dobu dobyli slušné posice. Dnošní výklad, jenž byl theoretickým, značně k tomu přispěl. Podal důkaz, že Uhry nemají nižádaéh nároku na Bosnu a doznal, že Rakeu sko porušilo berlinžkou smlouvu dělal však obhájee exefato znhraniöním ministerstvu, vyslovuje zároveň naději, že v ně kolika nedělích bude poměr mezi Rakouskem a Tureckem zas jaký byl. Poslance ten mínil, že nezbývá parlamentu leč vyříditi osnovu bosensko-hercegovskou ce nejrychleji. Zajímavy byly jeho vy roky: že tri alismus si musí zjednati platnosti průchodu v Rakousku a že on sám ne- věří v politiku moci panslavismu. Němcům dal na srozuměnou, že pro ně tri- alismus není žádným nebezpečím a žádnou ško- dou, naopak, že bylo by pro ně prospěchem kdyby na jihu rakouské monarchie byl silně slo- vanský živel a kdyby rakouský průmysl a ob ched měl plnou oporu v jihoslovanském kon-
#16 alto_textblock #16
noal mi
#17 alto_textblock #17
sumu
#18 alto_textblock #18
Velice ostře proti annexi vůbec vyslovil se posl. dr. Renner, který nazval annexi po-
#19 alto_textblock #19
rušením práva, břemenem pro mon- archii a činem nešťastným. Napadl prudce rakouské agrárníky vůboc, o kterých pravil, že jsou úhlavními nepřáteli vývoje rakouské poli- tiky zahraniční. Úkoly Rakouska v Bosně for. muloval takto: žádné bodáky, žádná politika, nýbrž vyvazení pozemků, nízká míra úroková dobré školy obecné. Stejně prudce jako proti agrárníkům mluvil proti favorisování ka- tolického klerikalismu v zemích za braných, slirnuje svůj soud ve slova: výpra- va do Bosny s františkány byla jen vo- dou na mlýn srbského korunního prince. Nezazliváme dokonce hr. Dziedu szy ckému, že mluvil jako Polák pro Poláky v všech třech říších, zvláště však pro Polák v Německu a Rusku. To je nejen jeho právem, ale také jeho povinností. Bývalý polský minist soudí, že v dobách tak svízelných, jakouje okamžik nynější, jest nejlepší taktikou reserva Jiným hlásal vodu, sám však popíjel víno. Vy. slovil totiž přání, aby Rakousko se neosamoco valo k vůli Německu a k vůli tomuto nedělalo si na všech stranách nepřátele. Protestoval roz hodně proti řečem, které promluveny byly v po sledních dnoch na říšekém sněmu nč- meckém a na sněmu italském o vnitřních poměrech v Rakousku a odvodil z fakta toh pro sebe právo, že bude od nynějšk o vnitřních poměrech v říši ně- meeké a v království italském mlu- viti v parlamentě vídeňském. Hrab Dzieduszyeki rozhodně vyslovil se pro ústa a pro autonomii zemí opanovaných, pr rovné právo všech národností a všech kon- fesí tamějších, ale také co nejrozhodněji p pronikavou revisi veškeré ústavy celé monarchie rakouské. Posl. dr. Zahradník, řečník agrárníků českých, žádal, aby celá předloha podala se sněmu království českého. 1 Hrabě Jaroslav Thun annexi schvaloval s výhradou, že obě země přivtělené na do- stanou se do područí madarského. Prof. dr. Masaryk činil exkursed státoprávních a národních otázek v obou polo- vinách řiše a překvapil hojné posluchače své naposledy prohlášením, že o n, profesor dr Drtina, tolikéž pak posl. dr. Bulin, dr Sláma, prof. Smrček a dr. Stránský ze sympalie k Jihoslovanům před hlasová ním odejdou. Prohlášení to překvapilo tak z té přičiny, že dr. Stránský teprve pře několika dny na čtyřech schůzích západo- moravských měst nepokrytě vyslovil se pro arnexl. Zejíra promluví toliko jeden řečaík, pak se dobata uzavře. Pilnost prvního čtení bude přij a ta, načež neprodleně vykoná se první čtení. Hlaso- vání o tom není žádné, poněvadž každá vládní předloha přikázati se musí výboru. Bude-li zejtřejší schůze zároveň poslední pře Vánocemi, ukáže se po poradách, které konaj se zejtra dopoledne a v poledne a
#20 alto_textblock #20
Z Vídně, 17. prosince. (K. k.) Předseda dr. Weiskirchner zahájil schůz 11.15 min. Rokovalo se o pilných návrzích stran 1. člen annekční předlohy.
#21 alto_textblock #21
M-p. bar. Bienarth pokračuje (viz večerník »Ná rodních Listů.) pravil: Posl. Šusteršič žádal na mn
#22 alto_textblock #22
zevrubné vysvětlení o ústavním pro- gramu, zejména se zřetelem ku příštímu postavení Bosny a Herce- goviny naproli oběma státům mocnářství K tomu chci po- dolknouti — a to platí také poslancům Laginjovia Periči — že úprava toholo poměru je po- nechána budouenosti. Vláda dovede v plném rozsahu uskutečniti vliv Rakouska na úpravu lélo otázky. Poslanci Němec a Malik vyslovili se proli annekční politice. Avšak nemožno-li namilnouti proti státnímu aktu z 5. řjna nic důvodnějšího, není věn skutečně tak zlá. Poslanec Němec snažil se snížiti správní úspěchy mocnářství v zabraných zemích. Naproti tomu londýnské noviny, ktaré brojily proti annexi velmi rozhořčeně, uveřejnily poslední dobu mnoho dopisů svého čtenářstva, v níž dostává se kulturnímu dílu Rakousko-Uherska nejlichotivějšího ocenční. Poslanec Eldersch: A to má býti důkazem M p. bar. Bienerth: Zdá se ostatně, že od- půrci annex: nemají jednotných představ o tom, co se v Bosně a Hurcegovině má sláti. Vypravuje l poslanec Malik laké zde řadu báchorek (Veselost.) které rozšířeny byly v něktarých zahraničních novi- nách o válečných přípravách mocnářství, musím ovšem říci: zde je pravda velmi daleko Poslanec Malik: To nejsou žádné báchorky (Výkřiky: On se nedá přesvědčiti.)
#23 alto_textblock #23
Ministerský předseda souhlasí s posl. Klofáčem. Bar. Bienerth: Řeč p. posl. Klofáče překva- pila všechny posluchače mírnou a ujasněnon mou drostí, za jejíhož hlasatele se tento poslanec jinak rád nevydává Naplňuje mne dojista velmi řídkou radostí, že mohu vysloviti nejůpinější sou- hlas s celou řadou projevů toboto po- slance. (Slyšte!) Zejmena s ním souhlaslm, tvrdí-li, že v Rskousku nesmí se vládnouli ani proti Němcům. ani proti Slovanům. Toto poznání doplnil bych tak, že každý politik, který je si vědom své zodpo- vědnosti, měl by se vší energil odmílnout každý pokus, směřujleí ku poškození příslušnlků některého národa. Naproti tvrzení, že českému národu nevede se dobře v dnešním Rakousku a že k tomuto stálu nechová vřelejších cito, nepotřebuji břáti tento národ v ochranu. Proti tomu vzpírá se především jiným velkolepý kullurní a materialní vývoj, jejž český národ docílil v tomto Rakousku. Posl. Wolí: Který se nyní tak dojímavě pro- jevoje v demonstracích. Posl. Neumann: Neobřívati znovu příčiny l Bar. Bienerth: Jak jsem se již zmínil, jsou státoprávní otázky mezl Rakouskem a Uherskem, které se pojí ku přivtělení Bosny, ponechány příšt
#24 alto_textblock #24
úpravě. Posl. Eldersch: Musíme věděti již dnes, jaké stanovisko máme zaujati. Bar. Bienerth: V tom směru přine Liechten- stein mimo pozoruhodný hlstorický plehled zevrubně vyložil, že pro naša dobré právo na spolurozhodo- vání v těchlo zemích mluví náš při nejmenším rovnocenný podíl na obětech. námahách a výlohách okupace, jakož i podíl na správé Bosny a Hercegaviny. Přadlohy, podané našemu i oberskému parlamentu, poskylují žádoucí záruky. že nároky Rakouska na spoluoprávne ností na tyto obě země zůstávají v plat nosti v nejplnějším rozsabu. Hlasy: Co je s textem Bar. Blenerth: Haed o tom promluvím. Mo rálně zakládají se tyto nároky na obětech na statku a krvi, které přinešlo Rakousko tak jako Uhry pro okupaci a kulturní povznešení obou přivtělených provinel. Právně opírá se
#25 alto_textblock #25
nárok Rakouska především o smlouvu berliaskou, která svěřila spo- lečnému mocnáři a mocnářství okupační mandát má též v Uhrach zákonným inarlikulováním právní platnost. Neméně jsou uznány nároky Rakooska také v zákotě uherském z r. 1880, dle něhož může se říšské postavení okupovaných zemí změniti pouze za souhlasu rakouského zákono- dárství. Ježto tedy právě tento zákon z r. 1880 uznává se v nynější oberské předloze za právní
#26 alto_textblock #26
FEUILLETON.
#27 alto_textblock #27
Literatura. Našo k n ih y. Adolf Heyduk: Bohatýři. Zpěvy bistorické Druhé, doplněné vydání. Naklad. J. Otto v Praze 1908. Cena 1 K 10 b. Tiše a skoro bez účasti kritické veřejnosti na- vršuje se životní práce Ad. Heyduka. Je to obdobný a stejně nespravedlivý osu který v poslední době stíhá i velkolepé dílo Jarosl Vrchlického, jehož kouzelné krásy, nevím, čím omluvitelnou lhostejností, unikají národu, pro nějž je tvořil a jehož kulturnímu povznesení největší nás básník zasvětil všechny snahy zázračně tvůrčí své duše. Mimodék vlírá se porovnání s clzinou. Jak by v Německu, v lom zdemoralisovaném Německu, jemuž se vysmíváme, poněvadž neznáme jeho vnitčního, kulturního života, vysoko povznesli dilo podubného, úžasného rozmachu, jakým jsou básnické knihy Jar. Vrchlického? S jakou vděčnou jímavostí všude jinde byl by slyšán věštecký jeho hlas, mezitím, co u nás, v rodné zemi básníkově, přijímáme ho s polupným mlčením, n nejvýše pak s úsměškem, který přirozeně snižuje jen toho, jimž byl vysloven. Těžké obvinění strhujeme tu sami na sebe a jsem věru zvědav, jak je omluví všemocná naše literární kritika před soudem blízké budou- cnosti. Ulišuji se jen, že alespoň po našem venkověv skrytu ještě žijí ti, jimž kniha Jar. Vrchlickéhoč Ad. Hayduka zůstává dosud neocenitelnou. Leží přede mnou čtyřicátý pátý svazek spiso A d. Heyduka, obsahující rozmnožené zpěvy histo- rické spojené názvem »Bohatý řis. Oproti I. vydání (u F. Šimáčka 1894) bohatšíje tento svazek o čísla: »Oldřich z Lichlenburka« »Česká šlechtična«, »Budovec« a »Žena Husitka Báseň »Milost Černína z Chudenic« v I. vyd nade- psána prostě »Diviš Černín«. Je známa obliba Heydukova, s níž často a rá od prostonárodního lyrismu uchyluje se k sujetům z domácích dějin, zvláště období bělohorského. I jeho »Bohatýři« sem náležejí. S věrnou znalostí dějin, jichž drží se často až úzkostlivě, kreslí básník v historických svých zpěvech stylem baladickým řadu skvělých přikladů české mužnosti, lásky k vlasti a horoucího sebeobětování. Opakuje často zůmyslně jednou již pronešený motiv, aby zdů- raznil jeho význam. Činí pak to ovšem i zde vro zeným svým způsobem, prostým, nepathetickým v němž měkký lyrismus slohu prostonárodního stále ještě má vrch. Ale to již je ráz celé tvorby Heydu- kovy a nelze než přijmouti ho tak, jak se podává. »Bohalýry« měla by čisti zvláště naše zmoderni sovaná mládež, nelečná stejně k dějinám domácím jako k národním požadavkům přítomnosti. V těchto vzlazích náš básník skutečně šel by je šivým ořikladem v před. A téší mne, že třeba
#28 alto_textblock #28
v »Bohatýrech« ozvaly se tu a tam tony příbuzné poesie Sv. Čecha, jemuž svazek tento připsán, básník, jak dokazují nově zařazená čísla, doved ještě dnes v plné zvněnosti svou písní postaviti se na stranu práva a spravedlnostil
#29 alto_textblock #29
O. M. Vyskočil.
#30 alto_textblock #30
* Josel Miškovský. O pokladech pán Smiřických. V Českém Brodě. Neůnavný publi- cista a bisturik Českobrodska podává v nejnovějším spisku svém vílaný příspěvek k poznání nejtrudnější doby našich dějin v XVII. a XVIII. stol. Z archiv- ních zpráv i z živé tradice lidové váží velmi zají- mavé zprávy o nálezech a hledání pokladů na pan ství černokosteleckém a na sousedních statcích, které náležívaly kdysi slavnému a bobatému rodu Smiři- ckých. Oceniv po zásluze a s hlediště namnoze do- tud nezaujatého neobyčejný význam vynikajícího vůdce českého povstání Albrechta Jana Smitického přes mládí své rozvahou a obětavostí vysoko na vrstevníky své povzneseného, ale pohříchu ve chvíli nejkritičtější věci české náhlou smrtí odňalého, lič v dalším úvodu děsnou katastrofu rodu jeho, hrabi- vost a nepoctivost českého Alby Karla z Lichten- štejna, který obohacoval se i na úkor poražených stavův i vítězného Ferdinanda, začež pykati měla také pykal jeho syn. Zájezd poslední letorosti rodu Smiřických, paní Slavatové a syna jejího, na Koste lecko a tajuplné její ohledávání vnitřních prostor zá- meckých vzbudily v lidu přesvědčení, že jsou v zámku nebo na odlehlých místech panství skryty poklady o nichž věděli toliko členové příbuzenstva Smiři- ckých, ve vyhnanství pobývající a vzbudily snahu finančně obtíženého Karla Eusebia knížele z Lich tenštejna po hledání pokladů tajných, která ovšem nevedla ke kýženému výsledku. Ale lid věřil pevně. že poklady ty existují, a hledal je i o své újmě, t však, co nalezeno bylo, byly po výtce zůstatky bla hobytu lidu obecného v XVI. stol., kleré přežily sve ukládače. S počátku KIX. stol. byl však lid vzrušen příchodem neznámých cizinců, kteří z nenadání při- jížděli, na různých míslech, zvláště v Tuchorazské lvrzi a ve mlýně Bylanském, hledali a jak určité paměti tvrdí, i shledali věci záhadné. Lid v nich spatřoval potomky Smiřických, jichž pamět stále v krajině žila a kombinoval ve své fsntasií všelicos co ovšem marně by čekalo potvrzení, ale neutucha- jící zájem o osud slavného českého rodu jese důkazem, že ani nejkrutší útisk nedovedl n mysli lidu českého vypuditi vzpomínky na slav nou minulost a na násilné její zakončení panu spisyvateli pak náleží uznání, že jest netoliko horlivým zkoumatelem všech psaných pamětí v šir- ším okolí svého dlouholetého působišlě, nýbai i strážcem historické tradice, podnes ještě v kraji žijící a pozornosti všech přátel minulosti české za- sluhující. Proto spisek jeho budiž doporučen vedle místních intereseutů všem, kdož zajímají se ději nami lidu českého v době pobělohorské. Dr. J. V. Prášek. Literární pěle-měle. Přehled revul rozšíří prý, jak se dovl dáme a iak někteří odborníci radí. svůi posavadn
#31 alto_textblock #31
program zejména také na slovanské literatury i na kulturní zjevy jednotlivých slovanských národů vůbec. Vítáme upřímně. Schopných a dobře infor movaných spolupracovníků najde se dost. Úplnost po stránce obsahové byla by zvlášť vílána a ceněna. Pravidelnou rubriku běžných kulturních projevů slovanských zavedla v novém ročníku »Moravskoslezská revue« a vyp' ňuje ji posud dobře. Její vedení převzal známý pracovník v slovanském oboru K. Pojezdný. Zprávy o novém belletristickém čtr náctidenníku, jenž má po novém roce býti založen v Plzni, se houževnatě udržují, ač myšlenka není právě neriskantní. Ostatně méně polřebujeme množit listy belletristícké, než založit dobrý revuální časopis s obsahem převážně krit ckým i essayisti ckým. Tady je opravdová »mezera« a tu nutno vy plňovat přede vším ostatním. O německém písemnictví poslední doby přináší přehlednou informativní stať dra. J. Jirovc poslední číslo »Rozhledů«. Č ánek vyhovuje jako široe založený přehled. Jose! Holeček dokončil právě v »Osvětě první díl své »Vojny«, jež tvoří sedmou část jeho výborného románového cyklu »Naši«, vytknuvšíhos za cíl podat povahopis i životní kroniku jihoceského sedláka postupně od nejůtlejšího mládí až po sta- řectví. O M. A. Šimáčkovi několik dobrých literárně kritických postřebů ve formě referátu přináší poslední sešil »Naší doby« od dra. Krejčího. Konstatuje u něho zejména, že svým d lem něco opravdu chtět vykonat a také vykonal. Není duchem tvůrčím, ale svou jemnou receplivností dovedl mnoho. V jeho románech i dramalech je patrna snaha stanouti na půdě přítomného života, míti účast v socialních otáz kách doby a pokusiti se o řešení psychologických problemů moderního individua
#32 alto_textblock #32
Bibliografie. * Básnické dílo El. Barrett-Brov ningové »Portugalské sonety« v pře kladě Ant. Klášterského vydal svým nákladem Ženský klub český v nádherné originální výpravé, klero řídil akad. malíř Jar. Benda. Hodí se jako vhodný vánoční dar pro ženy a dívky. Cena knihy K. 1.20 pro členy za K 1.— Rudolí Vácha, český umělec, žijící p léta v Paříži, v Čechách celkem poměrně mále známý, pobývá od nějaké doby v Praze v Čechách. Týdenník »Máje v dvojčísle 11. a 12. přináší ob. sažný a zajímavý blografický článek od dra. R j Kronbausra a provází text reprodukcemi sedmi dě umělcových. — Feuilleton: České mládeži dobrá česká kniha. — Iilustrace: Xaver Dvořák. Pavla Ma- ternová. * Pejskovi přátelé. Národní říkadlo, Vy- dal Fr. Hrnčíř, učitel a spisovatel v Nymburce. Obrázky (úvodní v barvách a jedenác! celostránko vých černých) kreslil Jar. Filip. Vydáno v úpravě vánočního dárku na tuhém papíře za 60 h. *České illustrované noviny s humo- ristickou přílohou »Šotek« přinášeji v prosincovém čísle četné obrazy z bouří v Praze v Řiimě a i.
#33 alto_textblock #33
zejména úvodní obraz »Prohlašování stanného práva na pražských ulicích«, »Kordon četníků na Příkopěs. Vycbávejí každou druhou sobotu ve Vídni VI. /2. Morizgasse 5. S poštou 2.50 na půl léta. Vydavatel A. Hrazdira, redaktor Tb. Procházka, * Stručných pouček řady IV. č. 1. Výslavka »Dětského máje« na jubilejní všeobecné hospodářsko průmyslové výstavě v Kroměříži. Prů- vodce výstavkou, obsahující 198 samostatných heslo- vých čísel průvodně poučných s ob ázky. Uspořádaí Fr. Hrnčíř, redaktor »Dětského Maje« v Nym- burce. * Svatopluka Čecha »Zimní idylla- počala právě vycházeti v První knize povídek a črt jeho Sebraných spisů. (Nákladem F. Topiče, seš. po 32 h). Přítomným 18. sešitem počíná jit III. svazek Se raných spisů Svatopluka Čecha. * Kritická česká literatura zazname nává radostně nové rozhojnění kritickými spisy J ana Nerudy, jaž vycházejí jako II. řada sebraných jeho spisů. Čivrtý díl, jenž počal vycházeti nákladem F. Topiče v Praze, v sešitech po 32 h, obírá se rovněž krilickou činností Nerudovou a to za léta 1869—1874 pojme tudíž výsledky pětileté práce Nerudovy na poli našeho divadelnietví. * Ottův. ilustrováný vánoční kala og vydan byl těchto dnů nakladatelstvím J. O t t v Praze ve vkusné úpravě jakožto dobrá a vitaná příručka všem, kdož svým milým chystají »bohatého Ježíška«. V tom ohledu je tento kalalog opravdu vý- bornou pomůckou a pokyny jeho budou vyhledávány zejména těmi, kdož při svém nákupu bývaji na roz- pacích, co vhodného vybrati. Lelos bude obzvláště vyhledáván jednodílný Ottův kapesní slovník na- učný, jako nejpřiměřenější dar dospělým i mládeži. Firma Ottova doporučuje ve svém 54 ilustracemi ozdobeném katalogu výborná díla pro každý věk každý stav a mimo to četné obrazy v dokonalýc barevných reprodukcích. . * »Seznam vybraných spisů a umě- leckých děl« v nové úpravě a v novém uspo řádání již druhý rok uchází se o přízeň obecenstva jemuž chce sloužiti za rádce při nákupu nejvhod nějších vánočních darů. Seznam jest rozdělen n několik oddilů, aby tak usnadněno bylo hledání kni z různých oborů a je v něm shrnuto vše, co nej lepšího skýtá naše literatura našim miláčkům od nej útlejšího věku až po dospělejší mládež. * Zimní král. Historické drama o 3 jednáních. Napsal dr. K Kolman. Vydáno nákladem Jos. Pelela. Čena 2 K. Obsahem dramatu jsou dějinné události z osudného roku 1620, rozmach a náhlý pád idej stavovské, jejíž státotvorná síla katastrofou bělohor skou násilně byla potlačena krátce po tom, kdy s volením, přijetím a korunováním českého krále pro- jevila nejurčitěji; vedle tohoto stavovského dramnatu sledovány jsou v této hře osobní osudy krále Fridricha Falckého, zvaného také »maškarním«. Jeho povahové rozpory se cližádoslivou cholí Alžbětou, dcerou krále anglického, i s celým českým ovzduším stavovským poskytují tolik přiležitosti k osvětlení příčin, kter způsobily rychlý pád jeho království i k vyvolání nestrých. kulturně historických obrazů, ve kterých
#34 alto_textblock #34
osudné přiběhy památného roku v rámci onoho dra- matu stavovského střídají se v živé směsici v ivů náboženských, politických a kulturních od prvních osobních konfl ktů krále a stavů, přes bitvu bělo- borskou až po neblahou perspektivu následujícíh roku 1621. * »Zlatá Praha«— Slovanstvu. Poslední číslo velkého obrazového týdenníku »Zlatá Prabae věnuje tentokráte stránky svoje slovansvému jihu a jeho umělcům. Na prvních stránkách seznamuje »Zlatá Praha« svoje čtenářstvo s některými vynikají- cími umělci jihoslovanskými, jako jsou malíři: M. Me- dovič, V. Meueghello Diučič, A. Katunarié a M. A Marinkovié, sochaři: J. Rendié, J. Meštrovič, B. Di nei a jiné. Dále pak reprodukuje velké úchvatné pano rama hlavního města chorvatského, Zahřebu, jakoi iněkteré jiné monumentální a významné stavby. Redaktorem »Zlaté Prahy« je Vincene Červinka; obra zovou část řídí Viktor Olíva. Ukázková čísla posfli administrace zdarma. * »0 pokladech pánů Smiřických« na psal Josef Miškovský. Nákladem knihkupectví Josefa Miškovského v Českém Brodě *»Daleký kraj«. Iustrovaný měsíčník. Ma- jtelé K. a J. Hloucha. Redaktor K. Hlouch a. Tiskem Al. Wiesnera v Praze. Číslo 1, ročník I. * »Reprodukční schopnost obyvatel- stva v král. českéme (se třemi mepkami). Na- psal prof. dr. Otakar Srdínko. (Zvláštní otisk z »Časopisu lékařů českých«. Ročník 1908). Nákla- dem vlastním. Tiskem dra, E4. Grěgra a syna v Praze. * »Národnostní a politický význam českých menšin« Přednáška redaktora Kamila Harmacha. Politické čtení č. 1. Vydala tisková komise výkonného výboru české strany pokrokové v Praze. Tiskem Ed Leschingra v Praze. * Quido Maria Vyskočil: »Hry s panen- kami« Exolické a bizarní prosy. Nakladatelství Frant. Švejdy * »Zlatá husa«. Pohádka ve třech obrazech. Napsala V. B. Plumlovská. Nakladatelské druž- stvo »Máje«. * Fr. Emn. Zelenka: »Jarní plseň« a »Západ« Básně o chudých lidech, Knihtiskárna Zmatiík a Pe - lička v Praze. * Frant. Dvořáček: Pravidelný. těžký a nepravidelný porod u domá- cího zvířectva. (Hlustrovaných katechismů na- učných svazek XVII.) Nákladem Hejdy a Tučka v Praze. Neocenitelná příručka pro racionální, na výši doby stojící chovatele domácího zvířectva. Téžkéa nepravidelně porody dobytka zaviňují mnohé a cit- livé ztráty, jež ohrožují často i existenci pěstitelů zvířectva domácího. Aby bylo možno včasnou a vhodnon pomocí ztrátám předejíti, třeba znáti nej- nutnější základy tohoto oddilu praktické vědy zvěro- lékařské. Autor, osvědčený odborník, úřadní zvěro- lékat pražského mag strátu, poučuje v tomto spisu slovem jasným, prostým a lehce srozumitelnýmo rozmanitých nepravidelnostech, pokud je lze poznati bez odborných vědomostí, a podává návod, jak zjed- nati rychle odpomoc Kniha má tyto oddlly ! L. Otl-