Vychází клШ den limo po nedèli o uvátkn. PŕodplAo( to v administraci

Оя «го v n i «Ilo* Ы». IKOM-U. T Prut : «peètaa:

■Min* . . Mmletaé celoročné.

— *1. »0 kr. .. * , 70 .

80

1 si 2ft kr. 3 , 76 , 15 . - .

I

Jednotlivá čísla po 4 кг. Za donášeni do domo mésliné 10 kr.

í

išlo 226.

E»OF*ISV frankované a podepeané pHjíma re d. alce в ▼ Ostrovní alici 6. 1508-II. Rukopisfiv nevracíme a nepodepsaných nedbáme. keklÄsFace nesapeůeténé poi;lány budteš nefraa- kovány. lamráty potttáme во n^lem^l.

1

J

Ročník XIII.

Sociální následky dělitelnosti pozemků, vedle svého hospodářstvíčka nějakého kšeftu, «I ramekámii enámu na imááennu neb femesla, obyčejné zeď - ničení ! — Proto Sl. zemskému snému na uváženou snad na celém svéU není toHk zednfkfl> ^ odpomíoje v šátečku. Hospodářský dělník sběhne od se- p K dláka. čtrnácte dní kdes zedníkům podává, (Pokr.) Včasletníbaráčník nasvé brázdě pak sám si přiváže zástěru a je zedníkem, pracující praví к sedláku: já tě nepotře- Někdejší přátelský poměr mezi rolníkem a bujit Sedlák tedy musí najímat! lid světo- hospodářským dělníkem přestal nyní docela, běžný, kterýž nejraději pracuje na akkord, Dříve hospodář svému dělníku na př. baráč- aby co nejvíce vydělal Dělník domácí, pokud niku, něchal na svém poli sázeti zemcata a

časem ubytování pěchoty a jízdy. Do chlévka baráčníka vojanský kůň ani nevleze a v jeho chaloupce vojín vedle rodiny s těží místa najde, kdežto dříve do jednoho statku ce á setnina (r. 18R6) vojáků >e vešla Všechny utné potahy na peníze přenášet­ a na všechna čísla dle poměru daní rozdělovat­ v mnohých případech ani nejde. Roz- kouskuje li se tedy v jedné obci více živností, přibývá ostatním rolníkům vždy nových obecních­ břemen. Právě tato okolnost jim hospo-

mu po své práci času zbývá, pracuje též u měl-H kus pole, sdělal mu je, přivezl mu| _ rolníka, avšak s dělníkem cizím, obyčejně če- z lesa dříví, uhlí a p. Při křtinách byl mu. dářství znesnadňuje a znechucuje. Proto též ským, co do mnohosti práce mèriti se ne- kmotrem, při vdavkách byl nejen svědkem,jnejeden si myslí: K čomu mi toho dřeni může Dělnik cizí jde časněji do práce a po ale i podporovatelem; dal mu tele, skopce. ia těch starostí třeba? Prodám živnost a od- zději z práce, ano i za jasných nocí seče, neb prásce, selka zabila dvě tři husy a ko-jstéhiyu se do mě-ta. Nemohu li s prospě- váže, vydobývá cukrovku, jelikož pracuje nečně hospodář zapřáhl do kočáru a vezl chein prodat neb rozkouskovat, pronajmu z akkordu. Jemu doma koza nebečí a kravka, svého dělníka na svatbu. I lékaře a kněze ji, a|C se jiní za mne dřou!

neřve, jeho děti kolébky neznají. Matka napojivši­ dítě položí je do koše, neb do brázdy a spěchá do práce. Probudí li se křikloun,

Pronajímání živností jest pouze mírnější způsob parcelování a jest

v čas nutné potřeby svému dělníku vozil. Panovalo­ tedy dříve pravé sousedství mezi se- _ _ _ t dlákem a nádeníkem, ovšem při známé lidské v národohospodářském a sociálním oh edu nechá jej vřískati. Až se ukřičí, však ono \ křehkosti časem vřelejší, neb chladnější, ale ' stejné záhubné, dle prastarého pravidla, že samo přestane. Vyvinou se mu prsa a plíce [ vždy mnohem lepší, než li nyní. j nájemník nedbá ani škody, ani užitku ma- a jsou zdrávy jako ze železa. Z těch dětí,I Dělitelnost pezemků i <1 ě 1-, jetníka. protože nájemníkem jest. V každé kteréž v šírém poli do spánku se ukřičí arnika od sedláka oddělila. Baráčník vsi možná proto ihned rozeznati hospodářská jimž skřivánci ukolébavku pějí, málo které | přikoupiv neb najmuv si několik korečků polí, ' stavení, od nichž pole byla rozprodána, neb umírá na spálu, psotníknebp nemoce Dělník jest sám na sebe odkázán. Musí především i pronajata. V prvním případě totiž není žádný koupili si potah, obyčejné jednu neb dvě! baráčník neb chaloupkář s to, rozsáhlé ho- kravky, pravím, kravky, o málo větší, nežli spodátské budovy — co po prodeji obyčejně

domácí může teprv po zařízení nejnutnějších věcí : krmení dobytčat, opatření dětí, vepříka, hus a slepic z domu odejít, nmž o hodinu i dvě se opožďuje. Na večer musí opět dříve

zbývají — koupiti, byt i sebe laciněji se mu nabízely. Záložna neb žid, kteří rozkousko-

tele. Musí koupiti si též ploužek, brány, vozík­ a p. Pane Bože, jaké to orání bez po- z tétéž příčiny ze selské práce odcházeli. ! řádného pluhu a potahu ! ' Trochu tu ornici ; váním polí velmi dobře pochodili, nemohou Následek toho je. že ať si dělník domácí | svrchu poškrábe, načež S‘je. Rostlina nemůžezároveň i stavení s objemným dvorem roz- z denní mzdy, neb z akkordu pracuje, vždylkořinky své hluboko pouštéti proto mívají kouskovati. O stavení ostatně tací špinaví méně vydělá, nežli dělník cizí, kterýž ničím; právě tací chuďasové — tak zvaní „Ku lise­ nemešká. Povstává mezi oběma řevnivost, bauern“ — nejšpatnější sklizeň. Že by ano i к sedláku, neb hospodářskému óřed- malý hospodář, t. j. baráčuik, své dva tři

niku nechut. — Proč pak cizímu platí se více, než-li mně domácíma? táže se; „Protože tíce udělá“, zní odpověď. Hospodář i z jiné příčiny dělníka cizího raději do práce najímá, nežli domácího. Dělník cizí mu totiž nic z polí neukradne. Domácí totiž krmí si doma dobytče i různou drůbež. Koupiv nebo i najmuv si dva tři korečky polí, musí chovali dobytek. Píce z jeho vlastních, neb najmutých polí nevystačuje, musí tedy nositi z poli panských, neb selských. Domácí dělnice­ na pole přichází s prázdným košem a odchází s plným Nosí domů vypletou trávu, yyklestěný chřást — na vrchu a vespod často obilí, zemčata, cukrovku. V čas žní rolník­ neb šafář pozoruje, že se mu ztrácejí snopy z mandelů, seno z kup, řepa z hromad, chmelové tyčky a p, má odůvodněnou dů ménku, že soused jeho domkář několik korečků­ polí si koupil, neb najal jen proto, aby mohl říci : tohle obilí, rozkradené, vyrostlo­ na mém, tahle řepa u mne nalezená vyrostla též na mém. Taký polní zloděj z opa trnosti naseje si na svém kousku poli všeho: záhonek pšenice, záhonek žita, ječmena, ovsa, řepy, zkrátka všeho, co roste na panských, neb selských polích A nyní směje se: přijď, sedláčku a hledej kradené obilí. To vše vyrostlo­ na mém, třeba sto centů řepy na jednom­ záhoně! Aniž pak dělník cizí může tchořovat jako domácí, jelikož pro kradenou věc nemá skrýší, aniž potřebných známostí. 1 vesnický žid spíše důvěřovali bude domácímu­ zloději, než cizímu. Z toho všeho vysvítá,­ že hospodářsky úředník a rolník vždy přednost dá dělníku cizímu před domácím a tento zase, protože méně vydělá, hledí si

korečky mohl lépe spracovali, nežli sedlák svých sto korců. — jak zastanci dělitelnosti pozemků tvrdí — jest holý nesmysl a kdož tak tvrdí, neviděl snad ani obilí růsti. Kterak tudíž hospodářský pokrok, jenž učí. že jen v půdě řádně, t j. přiměřené hluboko sdělané, osení se daří, s dělitelností pozemků obstáli může, věru nevím. Baráčník přikoupiv si polí, musí, jak svrchu podotknuto, kupo-* vati mnohé jiné věci к hospodářství potřebné, musí pristavovali chlév i stodůlku, vždy nové výlohy. Na rozkouskovaném lánu chce mít každý svoji zvláštní cestu, rozuměj přes pole svého souseda. Z toho pocházejí samé spory, komise, výkupy a pod. Brázdychtivý soused o vlásek přeoral, neb pomezní brázdu trochu hloub vzal, tak že ornice z pole souseda na jeho pole padá, — nové bádký, pranice' a sondy. A konečně ty práce, změny a zmatky v gruntovních knihách! To stálé přenášení polních capartů na jiné majetníky vyžaduje vždy více úředníků, měřičů, soudců, knihovníků­ & komisí. Další následky. Rozbitím větší živnosti na kousky ubývá v obci pracujících sil a přibývá ostatním rolníkům břemen. Rozkouskováním statku ubylo několik­ koňských potahů. Co to znamená? V čas vojny nutné přípřeže uvalují se na zbylé sedláky. Baráčuíci své hubené kravky nezapřáhnou к těžkému vojenskému vozul často přijede povoz se šupáky. Musí zapřáhnout­ ten, co koně má. Nějaký komisar, čet- nický důstojník & pod. potřebuje celý, půl neb i čtvrt foršpanu ; s kravou a na hnojníku baráčníka přece nepojede i kdyby baráčníci se všemi povozy a potahy vyrukovali. Přyde

výdělkáťi málo se starají; dají tam několik podruhů a je dobře Přirozenou měrou zub času na stavení neopravovaném strašně hryže Cihla padá se střechy za cihlou, skulinami prší, obmítka se drolí, ve 3^5 letech je z někdejšího krásného stavení roztrhaná chalupa,­ do níž slunce svítí a v 10 letech jsou z něho trosky. O málo lépe vede se hospo dářským budovám, od nichž pole byly pronajaty.­ Byt i nájemník statku smlouvou byl hebe více vázán к opravám stavem', - litera scripta manet, t. j. nájemník na ni nedbá. Budiž však. nájem v celosti nebývá tak škol dný, leč nájem v částkách jest stejně zlý, jako rozprodání živnosti. (Pokr.) Český sněm. (Selx-čize pátá..) Dne 5. října. O půl dvanácté zahájil oejvyšší maršálek schůzi, kteráž, jako všechny dosavadní, věnována­ byla z většího dílu jen formálnímu vyřizování­ různých zpráv zemského výboru. — U vládního stolu nalézali se J Excell, pan správce místodržitelství svob pán Kraus a náměstek místodržitele ryt. F r i e d 1. Galerie skrovně navštívena. Jednání zahájeno sdělením, že některým poslancům udělena dovolená, načež předčítán jest seznam došlých spisů a petic. : Spisy došlé; Zpráva zemského výboru a osnovou zákona, kterýmž se dává obci města Prahy plná moc, aby prodala některé nemovitosti­ obecni. — Zpráva zemského výboru ve příčině provedeni některých úprav v budově zemědělské rady č. 799—II. — Zpráva zemského­ výboru o nynějším stavu prací stavebních a o opatřeních, jež v příčině lékařského a správního­ řízeni aemského blázince v Dobřanech,

učiněny bylv. — Zpráva zemského výboru o zprávě komise pro zemevzdélání v příčině ros- šiřeui pomni' gického ústavu v Troji a podporováni­ vinařských a štépařských škol v Litoměřicích­ a Mělníce. Zpráva zemského výboru­ v příuné pensionováni účetního rady zemské­ účtárny Josefa Horna. — Zpráva zemského výboru v příčině žádosti představenstva israeL obce náboženské v Novém Bydžově za uděleni subvence к snadnějšímu vydržováni israelistické soukromé školy národní tamtéž s vyučovací řeči německou. — Zpráva zemského výboru v příčině­ petice ě. 335 z roka 1880 učitelů při pomologickém­ ústavu v Troji, aby jim byle přiznáno právo к nárokům na penzi. — Zpráva zemského výboru o stavu hospodářských učilišt, nadaných z fondu pro zeměvzdiiánl v školním roce 1879 — 1880. — Poslanec svob. pán de Pretis žádá za dovolenou na tři neděle. — Zpráva zemského výboru v přičíně zřízeni zemské pokladny pro podporováni hasičů (è. sn. 330 z r. 1880) — Zpráva zemského výboru o tom, jak upotřebeno bylo dotaci na stavby silniční v roce 1880—1881. — Zpráva zemského­ výboru o vodních stavbách zemských. —t Zpráva zemského výboru v příčině zřízení zvláštního­ knrsn hospodářského při pokračovaci průmyslové­ škole v Ml. Boleslavi. — Zpráva zemského­ výboru v příčině vydáváni zástavních listů hypoteční banky pod dosavádni mírou úrokovou. — Zemský výbor předkládá zprávu komise hydrografické­ o činnosti její v r. 1880. — Zpráva zemského výborn, kterak se subvencemi, slav. sněmem na r. 1879 a 1880 po 5000 zl. к podpoře­ účelů zemědělských vůbec povolenými, naloženo­ bylo. — Zpráva zemského výboru v příčině­ změn zákonných ustanoveni o postrku a tuláctví. — Zpráva zemského výboru v příčině otázky zruieui úředního opatřováni nálezenců. — Zpráva komise bndžetni o rozpočtu fondu vyvazovaciho na r. 1882. — Zpráva zemského výboru v příčině žádosti zemských sluhův za uděleni pětiletých přídavků. Petice podány byly: Posi. p. Kvičala městské rady v Hradci Králové za subvenci na vydržováni tamních vyšších škol reálních. — Posi. p. Thanabaner učitelského spolku v Poličce za osvobozeni od placení­ veškerých přirážek; za povolení pětiletých přídavků­ defin. nitanovenym prdučitetům. — Posi. p. Schöne místní školní rady v Táboře za povolení к výplatě­ zadrželé části subvence na stavbo školní bndovy z dotace r. 1878. — Poel. p. Buchet místní školní rady v Přešticích zt povýšení tamní školy do I. třídy platů učitelských. — Duchovni správy v Přešticích za ustanovení samostatného nčitele náboženství na tamní škole obecné. — Posi. p. dr. Fr. Jeřábek učitelské jednoty v Nové Pace za pětileté přídavky mladším učitelům. — Posi. p. Thanabauer učitelské jednoty v Litomyšli aa pětileté přídavky podnéHelům. — Představenstva obce Sádbn a Kamence okr. poličského­ za subvenci- na stavbu školní bndovy. — Posi, p. Tausche učitelské jednoty okresu kadaůského za pětileté přídavky podučitelům. — Posi. p. (,’ížek okr. zastupitelstva zbraslavského, aby obec Štěchovice к soudnímu okresu v Novém Kníně přidělena nebyla. — Posi p. dr. Rieger okr. výborn v Semitech zá další subvenci к stavbám okr. silnic. — Posi. p. Atamano­ Frant. Hörbe, obecního představeného v Zá- brdi za podporo z peněz zemských. — Poslanec p. Dr. GrUnwald obecní zaatsp. a grante- vníci v Bavořovicích, za subvenci к vydržováni přívozu­ přes Vltavu u Bavořovic. — Posi. p. dr. Městečky­ jednota učitelská v Hořovicích za pétil. přídavky­ podučitelům. — Posi. p. Dušek dto v Hořovicích­ za pětileté přídavky podučitelům a osvobozeni od placení veškerých přirážek. — Posi. p. ér. Fr. Jeřábek­ představenstvo obce Bučoves. za povolení potřebo.­ nákladu ua znovuzhudování Národ, divadla. — Posi. p. Krejčí městské obce Kladna, za vfadénl této obce do volební skupiny mést. — Posi. p. Böhm rol-

FEUILLETON. 3?Tsi<lplsiTrči- Námořský román od W. Cl a r к a Rusiela. (Pokračování.) Hlava dvacátá první. Sonthbonrne. Náš Holds worth se posadil a vypil skleničky­ vína. „Od kolika let?* vyptával se. „O, od dvanácti neb třináťti let. A Snad tomu bude nž i patnáct let, pane.* „Tak dlouho? Pak znáte bezpočhyby všecky lidi, co zde žijí?“ „Tú mohu bez přehánění směle tvrdit,“ odtušila panf, schovala obě ruce pod zástěru á měřila ostrým okem obličej i oblek svého hosta, jsouc otázkami těmi naplněna patrně ftlhMfcb'!' • • 7 èi’-pt*'!: •!/ 'í .loqr' i ' i.Kdo obýval poeléz v domku, jenž na kanci tHáy stojí?* «» „Míníte ten samý, který jste před tím pozoroval, když jste в mým mužem roz- Khmvtl ?“ "' „Ano, ten samý • „fcozník Fairscbild, když se byl přede dvěma roky temeste vzdal.* „A před ním ?* . i «’ „Tu stál domek po nějaký čas prázden, •dyi aa paní Holdswortbova vystěhovala.* „Kde ona nyní přebývá?*

„V Harwichu n svého drnhého muže, zubního lékaře C nwaye (čti Konué) “ Co to pravila, obrátila paní oči do zahrady­ a když je opět na Hoidswortha upřela, stál on tak, že mu nemohla do tváře viděti. „Znáte snad některé z těch lidi, po nichž se poptáváte, pane?* Nedal jí odpovědi, načež ona v domnění, že jí nerozuměl, ve svých zprávách pokračovala:­ : • ■«•J-. i. „Já sloužila u nebožtíka pana faráře Newcomea, dříve než zemřel, a tu jsem paní Holdaworthovon často vídala Mám totiž pořád­ ještě ve zvyku jmenovali ji starýtn jménem,­ poněvadž mi to nikterakž do hlavy nejde, že se nyní paní doktorovou Conway- ovon nazývá. Srdce její nebylo při tom, když svou ruku zadávala. Vím to na vks, nebot byla jsem na její oddavkách. Nebohá nevěsta byla samý pláč. Ona a babička její, stará paní Flemmiogová, bývaly často návštěvou u nebožtíka pana faráře ; — ale prosím za odpuštění,­ pane, že žvastám o věcech, které váa zajisté nezajímají Ptal jste se po tom domku. Kdo tam před paní Holdsworthevou zůstával, nemoha vám říci, tomu je už přilil­ dávno.* ; Holdswortb pozdvihl hlavu. AŽ do té chvíle, v níž hospodská o Dolly mloviti počala, nebyl v stavu upamatovati se na své jméno. Veškeré jiné vzpomínky se navrátily, jenom tato důležitá ještě scházela

Za toho návěští, jehož se mu doptalo, zbledla tvář jeho na smrt a vzala pojednou trpký výraa na se. Doslechnout! o smrti Dollyně, ■a to byl připraven; již dříve pravil к sobě, že táž smrt v oboru oných četných, bolestných­ možností leží, které v dlouhé době nastali­ mohly, jež jako hluboká, temná propast tehdejsek od nynějška dělila. Ale možnost, že ji s jiným oddanou nalezne, ta mu ani na mysl nevstoupila — nikdy ! a nikdy ne I Za oněch dlouhých, teskných hodin, jež v otevřeném člunu na divokém moři ztrávil, vůči líté kositelce, jež vše živé, co kolem ní bylo, nemilosrdné posekla, za útrap Žízně a za ještě trapnějších muk beznadějnosti, každou chvíli rostoucí, nepocítil v žádném okamžení duševního bolu, jenž by se к onomu přirovnat! dal, co jej nyní zničit! hrozil Jedna z oných hrozných zkušeností, ježto mají moc lidské srdce zdrtili anebo zcela přetvořili, předstoupila­ v této osndné dobé před něho ; ale na Holdsworthn shledala přirozenost ve škole ntrpeňí. otužilou, á tato způsobilost к snášeni,­ jaková mu v neobyčejném stupni propůjčena­ byla, učinila mu možno, toto ze všech nejtěžší dopuštění s mramorovým čelem snášet!. Když se opět jal mluvili, byl hlas jeho přitlumen, avšak chvění nebylo na něm к pozorování.­ „Vše o paní doktorové Conwayové a její

babičce mne nemálo zajímá,* vece. „Vypravujte­ mi o těch lidech vše, co víte * „Snad nepřinášíte dokonce nějakou zprávu • panu Holdsworthovi, o tom hezkém, mia* dém muži, jenž se na moře odebral a ztroskotání­ lodi utrpěl ?* tázala se paní, pohlížejíc najednou ostře a в pohnutou tváří na něho, jako by očekávala, že jí bnde nějakou neslýchanou­ novinu vypravovali. „Ne, ne !“ odtušil skoro bez zvuku ana- potom připojil : „Povězte mi, co o jeho vdově víte.* > * » „O, já vím ještě dobři, jak pan Holds- worth vyhlížel,* doložila paní po krátké přestávce.­ „Statnějšího mladého muže neviděla jsem jakté živa. Přicházíval tuze často a paní do fary, a byla se opravdn radost na to podívat,­ jak štastni spolu byli. Jak to přes srdce přenesla, pustili jej od sebe. nudy jsem nepochopovala. Dosti, on odplul a utonul,­ a nebohá panička byla nyní boa přítolo na světě a bez groše peněz v kapse. Pomoz jí Pán Bůhl A ačkoliv jsem byla vždy toho mínění, že sůatek její • panem doktorem Oonwayem veliký nesmysl jest, obzvláště poněvadž­ pana Hoidswortha velice milovala, jsem nicméně pevně o tom přesvědčena, že во к torno kroku jen pro svá dítě odhodlala. Nebot byla v největší bídě, kdyi nabídnutí к sňatku obdriela, ana byla aa tom zemříti hlady.* (Pokračování.)