#1
alto_textblock
#1
Strana 4.
#2
alto_textblock
#2
NÁRODNÍ LISTY.
#3
alto_textblock
#3
15. prosince 1908. Císlo 345
#4
alto_textblock
#4
Nehezpečí války na Balkáně.
#5
alto_textblock
#5
Naše zprávy z Bélehradu.
Sp. Z Bělehradu, 14. prosince. (Zvl. tel.
»N. L.«) Včera položen a posvěcen základný
kámen památníku velikému voje-
vůdci srbskému Karadjordjovi na
baštách bělehradské tvrze za přítomnosti jeho
vnuka krále Petra a pravnuků násled-
níka Djordje a prince Pavla, vlády.
generálů, důstojníků, národních poslanců, dipl -
matů a občanů. Metropolit Dimitrije
promluvil skvělé slovo, potom generál Nikodije
Stefanovič velebil význam Karadjordjův
jako vojevůdce, junáka a vlastence. Založení
pozdraveno střelbou z děl. Při té příležitost
povýšeno a vyznamenáno mnoho důstojníků.
Pašič napsal referát o výkon
své misie v Petrohradě. Referát bude
otištěn a rozdílen poslancům.
Proti hranici srbské v Bosně.
Srěmu a Banátu sesiluje se rakousko-
uherské vojsko.
#6
alto_textblock
#6
Nové požadavky Turecka.
Z Berlína, 14. prosince. »Vossische Zlg
oznamuje z Cařihradu: Hned po obnoveném
vyjednávání mezi Rakouskem a Tureckem sděli
velkovezír nové požadavky Turecka, mezi nim
žádost, aby Rakousko převzalo část státníh
dluhu tureckého. Velevyslanec Pallavicini pro
blásil, že podá o tomto požadavku zprávu de
Rakousko-Uhersko se vzdalo pří-
krého stanoviska v příčině Bosny
a Hercegoviny.
Rakousko-uherské zahraničné ministerstve
zaslalo ruskému nótu, v které prohlašuje, že
jest ochotno vzíti na přetřes otázku bosensko-
hercegovskou s jednotlivými velmocemi, pode-
psavšími berlínskou smlouvu. Přetřes bude se
díti písenně. Výsledek toboto přetřesu bude
formulován a předložen k posouzení evropské
konferenci, jež ale nezahájí rokování nové, ný
brž formuli pouze vezme na vědomí a zaproto-
koluje.
„Novoje Vremja“ o této změně Aehrenth
lova stanoviska píše:
Vídeňská vláda upustila od nesmiřlivosti
na které stála s počátku. Bar. Aehrenthal uznal
konečně, že tak slabá posice, na kterou se po-
stavil, nedá se držeti proti spojeným silám Evro-
py a balkánských států. Tím přešel se stanovi-
ska, které nelze nenazvati uchvatitelným, na ne-
utralnou půdu mezinárodního práva. Opravdu
i Rakousko-Uhersko jen na této půdě může do-
síci uspokojení svých nároků. Rozumní lidé
v rozhodujících kruzích vídeňských nabyli vrchu
nad dobrodruhy, kteří se pokoušeli zkaliti po-
slední leta panování stařičkého mocnáře poruše-
ním příkazů elementárně politické morálky a př-
tom bez všeliké naděje na úspěch. Zbývási
přáti, aby dobrodruzi docela byli odklizeni s je-
viště; to by usnadnilo Rakousku i Evropě du-
sažení žádoucího všem mírného konce.
Tolik co do věci. Co do formy petrohradsk
list, diplomatickým kruhům ruským blízký, sou-
dí, že by Rakousko-Uhersko bylo učinilo lépe.
kdyby se bylo vzdalo nejen příkrostí svého pů-
vodního stanoviska, nýbrž, když poznalo jeho
pochybenost, přešlo zjevně a upřímně na stano-
visko jiné, správné. Nebyla by v tom slabost
nýbrž sila i prospěch. Písemný přetřes mez
kabinely potrvá měsíce, a zatím bojkot rakou-
sko-uherských tovarů v Turecku, v Srbsku, n
Černé Hoře i v Italii bude trvati bez úlevy.
Už nyní majitelé německých lodí nepřijímají ná-
kladů rakousko-uherských tovarů a německým
obchodníkům dán příkaz nenakládati svých to-
varů na lodi rakousko-uherské. Politický spoje-
nec Rakousko-Uherska neztrácí ani minuty, aby
potopil jeho obchod i plavbu.
List ukazuje rakousko-uherským politikům
na rozdíl, který se jeví v chování Německa
Ruska, a praví: „Rakousko-Uhersko nemůže ne-
viděti, že v našem protestě proti němu jednáme
otevřeně a loyálně. Němečtí přátelé drží mu
na oko palec, ale za zády potápějí jeho obchod.
My napadáme na ně, ale prví jsme ochotni po-
dati mu ruku, vzdá-li se upřímně politiky, která
beztoho neslibuje žádného úspěchu ani Rakou-
sko-Uhersku. Nezdar politiky rakousko-uher-
ských dobrodruhů jest především dílem ruského
tisku a ruského veřejného mínění. Rakousko-
Uhersko dopustilo by se veliké chyby, kdyby se
spoléhalo na neobyčejnou poddajnost ruské off -
ciálné diplomacie. Na pevný úspěch může počí-
tati jen v tom případě, stane-li ruské veřejné
mínění úplně na jeho stranu. Časové kabinetního
politikánstva minuli, nastala doba národní poli-
#7
alto_textblock
#7
Vídně.
#8
alto_textblock
#8
tiky.“
#9
alto_textblock
#9
O východní dráhu.
#10
alto_textblock
#10
Ze Sofije, 14. prosince. (K.k.) Naproti růz-
ným nepřesným zprávám o stavu otázky dral
východních budiž konstatováno, že na poslední
infermativní kroky, podniknuté zdejšími zástupe-
Rakousko-Uherska a Německa u vlády bulhar-
ské, odpověděla tato včera verbální nětou, ve
které vyslovuje v zásadě ochotu za podmínky
předchozi dohody s Tureckem opětně zahájit
se společnosti této dráhy vyjednávání o výkupu.
Turecké hlasy o vyjednávání
s Rakouskem.
#11
alto_textblock
#11
Z Cažihiradu, 14. prosince. (K. k.) „Jeni Gazetla“
pravi k zahájenému vyjednávání s Ra-
kousko-Uherskem, že nemůže býti sáhnute
k žádným opatřením proti boykotu
vzniknuvšímu z vůle lidu.
Protože však nepřijímání zboží rakcuského
uherského úřady celními se příčí smlouvám
byla učiněna potřebná opatření
List soudí, že vyjednávání brzy příznivě skoně
a že Rakousko-Uhersko nepřekazí vyjednávání tín
že by žádalo náhradu za boykot.
„Sabath“ praví, že je nutno a důležito, a by
Porta při vyjednávání sledovala poli-
tiku pevnou a vážnou a použila všeho
by porušená práva národa zajistila, ja
by to vyhovovalo svobodě a cti.
Úvodní článek výborového orgánu „Šurai Um-
met“ praví, že Porta nechovala válečných úmyslů
že nežádala samosprávy pro Bosnu. Oltomani vzdá
vají se immaginérní politiky. Podmínky Porty
jsou kromě podílu na dluhu státním cel-
ní tarif, odstranění oněch hodů, ktero
omezují justici ottomanskou, zrušení poštov-
ních úřadů rakouskouherských a pod-
#12
alto_textblock
#12
pora turecké žádosti ve příčině konle
rence. Je možno, že tato hospodářská dchoda bude
sesilována jistými příznivými dohodami zvláštními
Podmínky Porty jsou velmi mírné. Bylo by však ve-
likou chybou, kdyby vyjednávání ve příčině dohody
bylo přílis odkládáno, protože obě strany jsou pre
#13
alto_textblock
#13
dohodu.
#14
alto_textblock
#14
Smířlivější tvář Turecka.
Z Cařihradu, 13. prosince. Ze Soluna při-
byl sem dnes rakousko-uherský civilní jednatel
šl. Oppenheimer z Vídně a přinesl nótu ministra
bar. Aehrenthala v příčině nového vyjed-
návání s Tureckem. Tuto nótu odevzda
velevyslanec markrabě Pallaviciní odpoledne
velkému vezírovi Kiamilu pašovi. Rakousko-
uherská vláda projevuje ochotu, zahájiti vyjed-
návání a nabízí finanční náhradu. Následkem
této něty ukázala Porta ihned tvář smířlivější.
Stav vyjednávání o balkánských
otázkách.
#15
alto_textblock
#15
(Pův. dopis »Nár. Listů«.)
#16
alto_textblock
#16
V minulém dopise jsem vysvětlil, jak se jeví
diplomatická situace dle toho, co srbšti diplomsté
zvěděli od vlád, které jim slíbily podporu. Vše záleží
nyní na tom, aby se dosáhlo territoriální kompen-
sace pro Srbsko a Černou Horu, bez níž mocnost
peuznají annexi Bosny a Hercegoviny, tak že by se
objevila na obzoru možnost evropské války.
Jinak jeví se situace, přihližíme-li k vyjedná-
vání, které se vede mezi Vídní a Petrohradem za
účelem svolání konference. Tu prý se vůbec nejedné
o territoriální kompensací pro Srbsko a Černou Horu.
Rakousko by vůbec nechtě o ani slyšeti podobný
navrh. Veškeré vyjednávání směřuje prý pouze
k uznání annexe Bosny a Hercegoviny. Tak aspo
tvrdí osoby, jež by mohly býti zasvěceny do po-
měrd.
Jest zajisté velmi nesnadno uvésti obě tyto verse
v souhlas, neboť jsou-li opravdu některé velmoci od-
hodlány uznati annexi pouze na základě territoriální
kompensace, nelze pochopiti, proč by o tom nemlu-
vily ve svém vyjednávání s Vídní. Velmoci ovšem
jen slíbily, že budou podporovati srbské požadavky.
Srbové pak jsou přesvědčeni, že jinak annexi n
uznají, ale nemají o tom úplné jistoty. Něktetí při
pouštějí možnost kompensace nelerritorální, s níž by
se snad velmoci spokojily, kdyby seznaly, že territo-
riální kompensace není možna. Jedině pokud se týče
Ruska jsou v Bělehradě jisti, že bez territoriální
kompensace annexi neuzná.
Z toho je viděti, jaký zmatek a nejistota panuje
v kruzích diplomatických vzhledem k nynější krisi.
Formálně se vyjednává všude pravidelně a vyjedná-
vání má přátelský průběh, ba projevuje se i naděje
v úspěch. Stejně je tomu také, pokud se týče vyjed-
návání mezi Vídní a Petrohradem. Při tom však
žádné vyjednávání posud nedospělo ke konečnému
výsledku, ani jednání mezi Srbskem, Lureckem
Černou Horou, ač mezi nimi panuje velká ardečnost.
Vyjednávání mezi Bulharskem a Tureckem, ačkoli je
v zásadě rozhodnuto, nyní právě uvízlo, mezi Ra-
kouskem a Tureckem pak se v jednání pokračuje.
Vyjednávání s Rakouskem nedospělo na žádné
straně k nějakému výsledku, jiná vyjednávání do-
spěla k úplné dobodě, ale právě v okamžiku, kdy
mělo býti ujednání podepsáno, uvázlo vše a zdá se,
že se na něco čeká. Proto těžiště situace nespočívá
v tom, oč se vyjednává, nýbrž ve výhradách a taj-
ných úmyslech i různých intrikách, které se prová-
dějí za kulisami.
Taková siluace však nemůže trvati dlouhoa
sice v zájmu evropského míru. Přes to, že se válka
očekává nanejvýše teprve z jara, konají se válečné
přípravy, které stojí mnoho peněz a dolehají těžce
na obchod. Trpí především země balkánské, ale
ostatní počínají rovněž pociťovati následky tohoto
stavu. Jistý bulharský ministr pravil nedávno, že
nynější nejistý stav stojí Bulharsko denně 21/2 mil.,
kterýžto obnos ztrácí bulharský obchod. Zástupce
velkého obchodního domu v Sofiji mi pravil, že na
36 listů, jež poslal v posledním týdnu do ciziny, ob-
držel jen dvě odpovědi, v nichž se praví, že vzhle-
dem k nynějšímu nejistému stavu věcí nelze vchá-
zeti v obchodní styky se zeměmi balkánskými-
V Srbsku a Turecku pak jest ještě hůře.
Následky situace pocítí se však zajisté brzv také
v Rakousku. Doprava vojska a materiálu do Bosny
a Hercegoviny pohltila již mnoho milionů a bude-li
se pokračovati v odpověď na nové zbrojení Srbska
i Turecka, bude to státi skoro tolik jako válka na
Balkáně. Evropský obchod bude rovněž cititi, že se
konají horlivé přípravy k válce. Takový stav není
na dlouho možný a proto lze tím méně pochopiti.
proč se vyjednávání tak protabuje. Skoro celý svět
čeká netrpělivě na svolání konference, ale do toho
je dnes ještě daleko.
Je stále zřejmější, že klíč k situaci má v rukou
jediná velmoc, toliž Anglie. Vliv její je cítiti všude
a vyvíjí borečnou činnost, ale tato činnost nepřispí-
vala posud ke smírné dohodě. Budí to dojem, že
Anglie, ačkoli činí vše možné, aby zabránila válce.
přece nečiní nic, co by mohlo odstraniti nynější
krisi, naopak přispivá značně, snad mimovolně, k je
jímu udržení. Jest jisto, že má nějaký plán, který
vyžaduje této taktiky, ale jaký je to plán, nevědí ani
někleré mocnosti.
Jisto jest na příklad, že boykot rakouského zbož
v Turecku by přestal hned, kdyby jej anglická vlád
odsoudila. V Cařihradě sice se v té věci postavilo
veřejné mínění i proti rozkazu velkovezíra, ale vše
by se podrobilo určitě vyslovené vůli Anglie. Nikdy
nebyla u lidu tureckého žádná země v takové ne
vážnosti jako nyní Rakousko. Myslí, že vůči němu
je možno dovoliti si všechno a důstojníci i prostí
dělníci říkají pyšně: »Rakousko nám nic neudělá.
musí od nás sněsti všechno,« poněvadž jsou pře-
svědčeni, že je Anglie na jejich straně a nedovolí
aby se jim něco stalo.
Anglie se své strany říká, že nemůže učiniti nio
proti veřejnému mínění tureckémo, neboť potřebuje
sympatií Mladoturků a musí udržeti stůj co stůj nový
režím v Turecku ve svém vlastním zájmu. Při tom
však londýnský tisk je přímo hlasatelem tozhořčení
v tureckém lidu, proti němuž se zda Angtie bez
mocnou. Jak otomanský tisk, který podnitil hněv
lidu, je závislým na tisku londýnském, viděti jižz
toho, že v době největšího rozhořčení proti Rakousku
oliskovaly cařihradské žurnály z angtických jislů celé
obdivuplné články o císaři rakouském k jeho jubilen,
což na přiklad neučinil žádný líst srbský. Z počátku
obracei se hněv Turků více proti Bulharsku než
proti Rakousku, ale vliv anglického tisku způsobil
že na Bulharsko se v tureckém tisku již neútočía
všechen hněv se obrací proti Rakousku. Ředitel listu
»Jeni Gazeta«, jenž horlivě hlásá boykol, mi pravil:
»Kdyby došlo k dohodě mezi Ruskem a Rakouskem
a kdybychom viděli, že se spřátelené velmoci s Ra-
kouskem smířily, pak zmizí naše odvaha a budeme
kapitulovati na celé čáře.« Tak jest veškerá energie
Turků založena jen na přesvědčení, že Turecko jest
velmocemi chráněno proti jakémukoli zakročení. Jest
nepochybno, že Anglie sleduje velký plán a pokud
není určitě znám, nelze se bezpečné orientovati
V . . . .
nynější satuaci.
Achmed Riza beg přijel do Lendýna s poselstvm
mladotureckého komitétu anglické vládě. Angličané
při něm pozorují, že si ostřeji stěžuje na Rakousko-
Uhersko a nepronáší už žádných žalob na Bulharsko
Co se týče Bulharska, mladoturecký politik přejesi
aby vstoupilo do politického a hospodářského spolk
všech balkánských zemí. Bulharsko zajisté se z to
hoto spolku nevymkne, budou-li proň všechny bal
kánské státy, neboť by to byla také nejlepší cesla
aby po dobrém upravilo svůj finanční poměr k T
#17
alto_textblock
#17
recku
#18
alto_textblock
#18
Srbští rolníci z Posáví a Podriní sepsali pro an-
zlického vyslance v Bělehradě známý spis, prosíce
aby jej tlumočil svému králi. V něm si stěžují na ho-
spodářský útisk Rakousko-Uherska, soustavně pro-
váděný od počátku okupace bosenské. Od tě doby
srhské rolnictvo v krajích, s rakousko uherským pan
#19
alto_textblock
#19
stvím sousedných, druhdy zámožně, přichází na mi
zinu, od níž nepomáhá ani 18hodinná denní práce
Hospodářský útisk záleží v tom, že Rakousko- Uher
sko prodává srbským rolníkům své velmi drahé a pr
tom nedokonalé a nesolidné fabrikáty. Od Srbů b
chtělo suroviny zadarmo a samo jim výrobky pro-
dává tuza draho. My víme, praví srbští rolníci, kan
to směřuje: Rakousko-Uhersko chtělo by nás porobit
hospodářsky, aby nás později porobilo politicky. Oče
kávali jsme, že je přostane, až vyprší mandát k oku
paci. Ale když Rakousko-Uhersko prohlásilo zábor
jsme jím vehnáni v zoufalství. (Vypočítávají se ško
dy, které okupace přinesla Bosně a Hercegovině
z toho srbětí sedláci uzavírají: Rakousko-Uhersko
nezná lásky k bližnímu, nezná národní svobody, ne-
stará se o národní blahobyt. „Austria je inkvisitork
a nikoli civilisátorka.“ Ale horší ještě jest, že za
Rakousko-Uherskem jako lavina se valí Německo.
Podpisatelé prosí anglického krále, aby vzal
cchranu osud Bosny a Hercegoviny a prohlašují,ž
jsou vždycky za tím účeleny hotovi obělovati hrdla
#20
alto_textblock
#20
i statky.
#21
alto_textblock
#21
Protirakouské meelingy v Rumunsku konají se
téměř denně za velkého účastenství obecenstva. Zvl-
ště hojně byl navštíven meeting v Krajové, konavš
so minulou neděli v tamějším divadle. Rečnili ná
rodní poslanci: Milescu, Pop, Vrabescu, Bornanescu
Kitsu, Talpean, Otelešan, Metalescu a advokáti P
pilean a Deogenide. Řečníci vzbudili takově rozhor
čení na Rakousko- Uhersko, že dav po schůzi táh
na rakousko-uherský konsulát, aby demonstroval
Vojsko musilo zakročiti na obranu konsulátu, jejž b
lid byl roznesl. Vojsko užilo bodáku i olova. Raně
ných je mnaho. Ale vojsko bylo slabé, protože lidu
stále přibývalo a křiky: „Dolů Rakousko!“ byly stále
hrozivější. Žandarmerie musila být povolána vojsku
na pomoc. Teprve ona lid od rak -uher. konsuláti
odehnala. Lid ale se nerozešel, nýbrž táhl ku poli-
cejní prefektuře a demonstroval proti policii. Kdy
ranění byli odnášeni do nemocnice, lid je doprováze
a teprve pozdě v noci se rozešel.
Téhož dne konal se velký meetinz v Buzeu
Předsedal Demetriade, řečnili: Zimničan, Zacha rescu
Vernescu, Filoti a Joanicescu. Když advokát Barbu
lescu četl protirakouskou resoluci, rozčilení neměle
mezí. V resoluci se žádá, aby rumunská vláda ihne
přerušila každé spojení s Rakcusko- Uherskem a za-
nechala své slabošské trpělivosti a nepochopitelne
lhostejnosti k terroru, jaký Maďaři provozují pro
Rununům v Sedmihradech i Uhrách. Když se mee-
ting o 6. hod. večerní rozcházel, voláno po ulicích
„Dolů Rakousko- Uhersko! Chceme spolek se Srb
semi At zijou naše Sedmihrady a Bukovinal
#22
alto_textblock
#22
Wekerlova obrana proti poslanc
Polonyovi v říš, sněmu uherském.
#23
alto_textblock
#23
Pešu, 14. prosince. (K. k)
Poslanecká sněmovna pokračovala
povšechné rozpravě o finančním zákonu na rok 1909
Posl. Bozoky (lev.) a jeho strana mají nedo
věru k vládě, protože min. předseda v prohlášen
o cís. jubileu zaujal stanovisko, příčící se maďar
skému názeru. Annexe Bosny proměnila přátel
ství sousedních států v neplátelství k Uhrám. Čin
návrh, že sněmovna považuje zřízení samostatne
národní banky za nutné a vyzývá vládu, by
podala příslušnou předlohu, aby banka mohla 1. lední
1911 skutečně zahájiti činnonl
Posl. Koje (Chorval) vilh annexi Bosny a vytýká
jednání vlády v Chorvalsku, pročež pochopitelno,ž
bosenské obyvatelstvo by nerado vidělo spojen
s Uhrami. Vždyť i v Chorvatsku se ozývají hlasy pr
odluku Chorvalska od Uher a pro spojení s Ra
kouskem. Přimlouvá se za spojení Bosny s Chor
vatskem.
Posl. hr. Th. Batihyany (str. neodv.) jest úplno
srozuměn, že neodv. levice je pro samostat. ban
ku. Strana neodvislosti prohlásila se úplně pro sa
mostatnou banku a jejím jménem podal Košut svýn
časem příslušný návrh. (říluk na neodvislé levici
Kdo si vážně přeje neodvislé banky, musí na to po
mýšleti, že pouhými návrhy ji nelze zříditi. Ban
kovní výbor vyslechl odborníky, nejen stoupence
nýbrž i odpůrce samostatné banky. Banka má zá
konné právo požádati do konce roku za prodloužen
privileje a prolo sluší do té doby vyčkati. Ostatn
svolá výbor v nejbližších dnech a podá sněmovní
zprávu.
Pro výbor bylo by urážkou, kdyby sněmovna
přijala dnes Bozokův návrh. Řečník byl by v tomie
případě nucen vzdáti se své hodnosti jako předseda
výboru. Nepochybuje o dobré vůli neodvislé levice
navrhuje tudíž, aby návrh byl přikázán bankovním
výboru. (Pochvala.)
Posl. Nagy (neodv lev) soudí, že celá sněmovn
musí zasaditi se o zřízení samostatné banky. Jsou-
ministři odpůrci samoslatné banky, ať opustí svá
místa.
Řečník vyslovuje se rozhodně proli plurál
nímu právu volebnímu. Četné schůze lidu
dokazují, že veřejné mínění celé země jest proti téte
volební opravě.
M.-p. dr. Wekerle zabýval se nejdříve
#24
alto_textblock
#24
olázkou finanční
Také jeho prý naplňuje obavami stálý vzrůsí vy
dajů. Proto opětně nabádal ke spořivosti a obezřelno
sti. Vždy kladl důraz, že třeba povznésti hospodářske
a národní síly. Vláda sleduje v tomto směru cíle v
domou politiku. Stát čistě zemědělský nen
s to, nésti břemeno moderního státu
(Hlučný souhlas.) Rozpočet je v každém směr
reclní. V prvních deseti měsících t. r. bylo přijat
o 70 milionů víc, než bylo rozpočtěno. Avšak vlád
nedá se zmásti ve své činnosti, aby zvýšeny byly
příjmy státu a byl zachován pořádek v jeho linan
čním hospodářství. Řečník zabýval se potom obšír
Polonyovou řečí.
Posl. Polonyi tvrdil, že břemeno, které strana
neodvislosti vzala na sebe, nesmírně vzrostlo, ale že
zabezpečené jí výhody nebyly splněny, pročežj
nadešla chvíle činu. Kdyby uskutečnílo se vše, jak
tomu chce p. poslanec, znamenalo by to úplný pře-
vrat situace. (Pohnutí.) On uvedl podrobnosti smlouvy
nazvané paktem, po případě punktací, které byly
své doby stanoveny před zřízením nynější vlády a
také na nejvyšším místě schváleny a přijaty. Pova-
žuji za úplně nesprávné tvrzení p. poslance, že lze
mluviti o zatížení strany
Všichni, kdo sedí na vládních lavicích, snažili s
poctivě a svědomitě, aby otázky se vyskylnuvší roz-
řešili tak, aby se to stalo bez porušení zásad někter
strany, ano, vzali jsme velmi často zřetel právě na
zásady strany neodvislosti a strany osmačtyřicálníků
protože je to nejen největší ze stran koaličních, n
brž též absolutní většinou říšského sněmu a tote
stanovisko jsme také s obětmi uskutečňovali.
Pustili jsme se do boje, abychom vyhověli st
novisku strany neodvislosti a osmatyřicátníků, kte-
rýžlo boj v Rakousku vedl dokonce k ministerské
krisi. Od té doby, co jsem min, předsedou a za pod-
pory různých stran řídím veslo vlády, snažil jsem s
s velkou svědomitostí, aby neuskutečňovala se jedno-
stranná stanoviska různých stran a odporující si zá-
sady a osobní názory byly vyrovnány. Vedla mne
myšlénka, abych práva a aspirace mad ar
ského národa uplatnil v cizině a v ka-
ždém kruhu je hájil a zároveň připra-
vil pro ně porozumění. Vedla mne myšlenka
že všeobecné cítění národa přivádím na vědomí krá-
le, neboť měl jsem na zřeleli ona vyšší hlediska. T
byly moje politické snahy.
To jest i dnes non plus ulfra mě politické cl-
žádosti, abychom v okamžiku, jak doufám, nikoliv
dalekém, až rozřešíme své úlohy a odejdeme se svýci
míst, nezanechali nejistý chaos, nýbrž zabezpečil
#25
alto_textblock
#25
nerušenou kontinuitu ústavního živola. Zdali p. pe
slanec řídil se těmito vyššími hledisky, když zača
zvoniti na poplach? (Veselost)
Chci se nyní zabývati
jednollivými čásími paktu.
Pan poslanec uznal za dobré sdělit je veřejnosti
Nenamítám proti tomu ničeho, naopak v mnohém
směru se z toho raduji, neboť je to důkaz pro bez
podstatnost obžalob, že jsme převzali neznámé
nedoznané tajné závazky. Nicméně shledávám to po
divým, že p. poslanec tak zv. pakt sdělil s veřejnost
Nechci ani ne to poukazovati, že když za doby nas
společné práce některé body paktu dostaly se ná
sledkem indiskrelnosti s jiné strany na veřejnost
byl to právě p. poslanec, který co nejenergičtěji o
suzoval tuto indisk retnost.
Posl. Polonyi: Kdy to bylo? Nevím o ton
ničeho. (Hluk.)
Dr. Wekerle: Nechme tento argument stra
nou. Nemám právu odsuzovat jednání p. poslance
Pravím jen, proč toho lituji. To proto, že o prove-
dení punklací byly učiněny jisté úmluvý, kleré jso
neznámy oněm, kdo znají pouze punktace. Zejmén
tenkrát, nemá-li někdo zároveň velmi dobrou pamět
Pan poslanec zmínil se o tom, že vyloučen
byla velicí řeč a pruvil, že ve spojení s tím smluver
byl manifest, v němž úslavní práva národa měl
býti přesně vymezena. V příčině fohoto manifestu
měla vláda, jež měla býti jmenována, učiniti podáni
panovníkovi. To je úplně správné. Nebyl jsem tai
šťasten, abych spolupůsobil na přípravě tohoto pak-
tu. Pan poslanec měl na něm vělší podíl než já. Kdo
pakt tento schválili, dostali operát u
hotový. (Velký nepokoj.) Když jsme přislíbili u
provedení toholo paktu, tázali jsme se: O jaký mani-
fest může se jednati? Manifest ústavní vlády tvo
přec její program a trůnní řeč. Postavili jsme se n
stanovisko, že manifest nepovažujeme za nutný
nevrátili jsme se ještě z Vídně do Pešti, když už
všichní členové kabinetu prohlásili, ž
bez újmy svých zásad převzali vládu
Vydán byl tedy nejpronikavější a nejsilnější mani-
fest, neboť v tomlo programu jsou chsažena všechna
práva národa. Mohli jsme něco jiného prohlásiti
právech národa, než co tvoří základy našeho úslav-
ního života, že totiž každé právo pochází z národa.
že neuznáváme absolutních práv vladařských a ž
vladařská práva smějí býti prováděna jen úslavně
Bylo k tomu nutno zvláštního manifestu? Ne, to jee
obsaženo také v zákonech a nebylo treba je opako-
vati, neboť to jsme všichni proklamovali ustavičně
a prohlašujeme to také nyní a zachováváme to bz
jakéhokoliv zkracování. Nelze proto řci, že by se
zde bylo jednalo o učiněný, ale nedodržený slib, ne-
boť jsme tomuto slibu dostáli v celém jeho dosuhu
Po celou dobu naší činnosti nezadali jsme ničeh
z práv národa, nýbrž zachovali jsme své zásady ne
změněné. (Ilučná pochvala.)
Druhý bod paktu týká se schvslení indemni-
ty a kontingenlu nováčků na rok 1905
r. 1906. Nebylo to tak myšleno, že by se bylo jed-
nalo jen o povolení kontingentu nováčků na rok
1905 a 1906, nýbrž o kontingent nováčků na dobu
naší činnosti. Chci jen konstatovati, že jsme řekli,
že povoiíme zvyšený kontingent jen, bu-
dou-li uskutečněny nebo uplatněn
určité národní, a to jazykové požadav-
ky. Tato podmínka nebyla obsažena v p-
vodním paktu. Tuto podmínku nepřipojil pan
poslanec, jenž pakt připravil, nýbrž bod tento byl
později připojen. (Velký povyk a volání: Slyšte
Styšte!) Pan poslanec přijal též samozřejmě poton
tuto podnínku, nechopil se však přislušné iniciativy
Posl. Polonyi připravil tudíž pakt bez této podmínky
a my jsme paki přijali s touto podmín
kou.
Třetí bod týká se vyrovnání s Rakou-
skem. K němu vrátí se později ve spojení s ban-
kovní otázkou. Pan poslanec tvrdil, že měli jsme
právo na to, aby zachován byl tehdejší status quo.
kdyby vyrovnání se ztroskotalo. To jest úplná prav-
da, ale nám všem bylo jasno, že toto právo byl
vlastně bezcenným. Bezcenným bylo proto, že r-
kouská vláda zahájila tenkrát vyjednávání tím, ž
tento závazek uznává pouze tou měrou za závazný
pro sebe, pokud předpisují jí to obchodní smlouvy
uzavřené s cizinou, ale jinak v žádném dalším smě-
ru. Tak se věci měly. Jaké záruky měli jsme všal
vůči Rakousku? Jedinou zárukou bylo, že tento bo
byl schválen císařem.
Pokud jde o čivrtý bod, totiž o věenou zod-
povědnost obou dřívějších vlád, bylo vymíněno
že poslanecká sněmovna bude domáhati se práva.
aby pijala zásadní uonesení o politickém směru
svrchu zmíněných vlád. Touto otázkou zabýval s
právní a výbor pro účetní závěrku a — jaík vím —
slanovili jsme společnou dohodou s poslancem kdys
text, v němž poslanecká sněmovna projeví svou ne-
libost. (Veselost.)
Splnění tohoto bodu pakta nekladl jsem nikdy
překážky. Snad jsem se jen snažil, aby neužívalos
výrazů, hodicích se sice na lakově jednání, nesrov
návajících se však s důstojností sněmovny
Hlavním účelem Polonyovy řeči bylo doká zai
že předloha volební reformy ministra vnitra nesrov
nává se s paktem, a ministr nedostál svému tehdej
šímu slovu, že jle zde o mravní závazek ministr
vnitra a nás všech, a že tomuto mravnímu závazku
chceme se vyhnouti. Pan poslanec nám vytýká, ž
při volební reformě vynechali jsme slovo „tajné
a navrhli jsme pluralitu; soudí, že pluralita nesrov-
nává se pojmem obecného volebního práva. Již na
první konferenci koalovaných stran v hotelu „Royal“
na niž dostavil se také pan poslanec, prohlásili jsme
že zavedeme obecné volební právo. Totéž stanovisko
zaujíali jsme, kdykoliv byl úmysl vyprovokovati
nás ve sněmovně k prohlášení, zavedeme-li lajne
a rovné volební právo. Také v trůnní řečí, na jejíž
zredigování měl p. poslanec účinný podíl, mluví se
o „osnovách, týkajicích se zavedení obecného vo-
lebního práva, jež budou vybovovati jak časovýn
nárokům myšlenky demokratické, tak hájoní národ-
ního rázu maďarského státu“
V otázce bankovní vystupoval jsem až do kraj
nosti a rozhodně. Bankovní otázka uvádí se vždly
v souvislost se zvýšením kvety. (Volání: Slyšle
Slyšte!) Když zahájili jsme s rakouskou vládou jed-
nání, stála talo na slanovisku, že kromě závazků
vyplynuvších ze smluv, uzavřených s cizími státy
neumnává vůči nám žádných závazků, nýbrž vyhra-
žuje si, poslavíme-li se na stanovisko tak zv. reci-
procity, volnou ruku a prohlašuje, že tuto volnou
ruku uplatní.
Za takových poměrů rozhodli jsme se raděj
pro uzavření vyrovnání ve formě smlouvy a pr
schválení inartikulace samostatného autonomního cel
ního tarifu se zárukou, že po r. 1917 nebudou moc
býti uzavřeny žádné smlouvy, že smlouvy, jež do t
doby uplynou, nesmějí se prodloužili přes rok 1917
a že, což bylo dosud vždy sporným, budou moci býl
mlouvy s naší strany též jednostranně vypovězeny
že do smluv budou pojaty korektní, s naší státoprávn
situací se srovnávající výroky a že ve smlouvách
uzavřených „ cizími státy, bude naše slátoprávn
situace náležitě přesným způsobem vyjádřena. Z
to schválili jsme 2% zvýšení kvoty, nikoli však z
vyloučení bankovní olázky. (Velký povyk na levici.
V protokolu o schůzi praví se výslovně, že povo
lujeme 2% zvýšení kvoty pro celní a obchodn
smlouvu v její celistvosti.
Toto stanovisko zaujal též Košut ve své tehdej
řeči. Tvrdí-li se, že povolili jsme 26 zvýšení kvoty
za právo, jež nám beztak příslušelo, nesrovnává s
to ani se skutečnostmi, ani s důvody, jimiž jsmes
Privilej Ra.uherské banky trvá do konce roku
1910 a její žádost za obnovení privileje sluší oče
kávati nejdéle ke konci t. r. Na základé této žádose
bude třeba rozhodnout o obnovení privileje.
Jednání se přerušuje.
Ministr vyučování hr. Apponyi podává osnov
zákona o úpravě kongruv.
Příští schůze bude zejtra
#26
alto_textblock
#26
řídili.
#27
alto_textblock
#27
Telefonické a telegraf, zprávy
„Národních Listů
#28
alto_textblock
#28
Situace.
#29
alto_textblock
#29
Z Vídně, 14. prosince. Opět odklad. Ne
stalo se dnes vůbce žádné rozlednuti. Parla
mentní komise Národního klubu zasedala za při
tomnosti ministra dra. Žáčka přes tři hodiny
nedospěla však k žádnému taktickému usnesen
#30
alto_textblock
#30
jednotnému. Hlasy a soudy o tom, jak za
chovati se mají poslanci čeští, sjednocení v Nš-
rodním klubě při hlasování o pilnosti a me-
ritu zatímního rozpočtu na první polovinu
r. 1909, rozcházely se velice pod-
statně! Jedni byli pro to, by se delegace
česká — „neosamocovala“ (!), druzí
však byli pro zamilavé stanovisko. Naposledy
bylo vysloveno, že bude nejlépe, svolají-li se
na zejtra dopoledne všechny skupiny, z kterých
Národní klub jest složen. To se také stalo: se-
jde se Český klub, klub českých agrárníkůa
klub katolicko-národní. Do všech těchto schůzí
dostaví se ministr dr. Žáček. Potom svoláno
bude plenum Národního klubu. Jest také projek-
tována schůze parlamentní komise svazu národ-
ních poslanců českých, po případě plenum t-
hoto svazu.
Po poradě parlamentní komise Národního
klubu měl ministr dr. Žáček večer v parlamentě
ještě rozmluvu s ministerským předsedou bar.
Bienerthem.
Tento po celé odpoledne měl rozpravy s jed-
notlivými skupinami: s předsednictvem něme-
ckých stran, se kterým jedne! též o poměrech
pražských, s Rusy haličskými, zvláště však se
sociálními demokraty. Rusové ne-
dali bar. Bienerthovi žádné určité odpovědi o
tom, jak zachovají se při hlasování o rozpočtu.
Svolali na zejtří dopoledne celý klub.
Velikou pozornost v celé sněmovně působíly
dnes důvodně a právem transakce, které se ko-
naly po žádosti a přání bar. Bienertha me zi
křesťanskými sociály a sociální-
mi demokrzty. Bylo by to zajisté poprvé,
co tyto oba největší svazy poslanecké sně-
movny vešly ve společné porady. Jak povědomo,
prohlásil dr. Adler jménem sociálně-demokrati-
ekého svazu, že tento hlasovati bude pro pll-
nost pouze prvního čtení budžetního pro-
visoria, nikoli však pro pilnost čtení druhéh
a třetího. Sotva sešlo se plenum poslanecké
sněmovny, bylo viděti bývalébo sninistra pro
vořejné práce dra. Gessmanna státi s drem.
Adlerem, Pernerstorfrem, drem. Rennerem
a Seitzem. Bylo pozorovati, jak dr. Gessmann
činí velmi čilé pohyby a hlasitě soeiálním de-
mokratům domlouvá. Co — jest snadno uhod-
nouti: aby ustali od svého odporu proti nepro-
dlenému a pilnému druhému a třetímu čtení zu-
tímníbo rozpočtu. Tyto pokusy dra. Gessmanna
u sociálních demokratů minuly se účinkem
Proto rázem 6. hodiny, sotva předěnsně skon-
čena plenární schůze poslanecké sněmovny, se-
šli se v presidiální kanceláři u dra. Welskirch-
nera ministerský predsedh bar. Bienerth,
prine Al. Liechtenstein, dr. Gessma nn
a — jmenovaní čtyři sociální demokraté
ke společné konferenci, která trvala do pozdní
noci.
Bar. Bienerth assekuruje se u sociálně-
demokratického svazu pro případ, že by po-
slanci Národního klubu zejtra nebo
pozejtří, den není ještě na jisto stanoven, př
pilném a meritorním hlasování o zatímním
rozpočtu své votum pro něj nepoložili. Ve sně-
movně všeobecně přisuzován velký dosah
faktu, že vláda způsobem oficiálníma
docela nepoknytým obrací se o po-
moc k sociálně-demokratickým po-
slancům, k tomu ještě za intorvence křesťan-
ských sociálů vůbec a dra. Gessmanna zvláště,
jenž poraziv kabinet bar. Becka, pokládá svojí
povinností podporovati provisorium bar. Biener-
tha. Situace po celý den npjatá stala se po-
zději večer ještě napjatější.
Určitou předpověď o tom, jak dopadne ve
sněmovně hlasování o zatímním rozpočtu, ne-
troufá si učiniti nikdo. Němečtí poslanei,
vyjma německé radikály, jsou odhodláni
hlasovati pro zatímní rozpočet,
o ruských myslí se, že naposledy odejdou. Vů-
bec jest dojem, že vláda může zvítěziti jenom
četnými absencemi.
#31
alto_textblock
#31
Demonstrační stávka techniků ve Lvove.
Ze Lvova, 14. prosince. (K. k.) Posluchači zdejií
vysoké školy polytochnické oznámili vy-
hláškami, že dnes zahajují dvoudenní des
monstrační stávku, poněvadž obnos, který byi
zaraděn pro tento ústav do investicí ve státním
rozpočtu, jest nedosťatečný. Posluchači
prohlašují, že v letním semestru přestanou na-
vštěvovati přednášky v tom případě
jestliže nebude dbáno na požadavky lvovské polys
techniky. Dnes se v polytechnice nekonaly žádné
předná šky.
#32
alto_textblock
#32
Sociální demokraté budou hlasovati pro všechna
tři ötení rozpočtu.
Z Vídně, 14. prosince. V 10 hod. večer vy-
dala sociálně-demokratická korespodence toto
communiqué: „Až do včerejška bylo hotovou
věcí, že se vyčkává toliko neděle, aby byl zru-
šen náhlý soud. Od včerejška se však situace
podstatně změnila a dnes odpoledne ujišťovali
vládé blízcí politikové, že vláda nechce náhlý
soud zrušiti zejména také proto, že jednotlivým
stranám jak českým tak německým otázka
bumlu jest důležitější, nežli otázka náhlého sou-
du. Sociální demokraté měli příležitost oznámiti
odpoledne vládě, že kdyby stanně právo nebylo
zrušeno, nehlasovali by ani pro pilnost prvního
čtení. V 6 hod. večer bylo předsednictvo soci-
álně-demokratické frakce pozváno k presidentovi
poslanecké sněmovny dru. Weiskirchnerovi, kte-
réžto porady zůčastnil se ministerský předseda
bar. Bienerth. Ministerský předseda oznámil, že
jest nyní odhodlán náhlý soud a ostatní přísluš-
ná opatření zrušit a že místodržitel v Praze do-
stal k tomu příslušné instrukce. Bar. Bienerth
apeloval na předsednictvo sociálně-demokratické
strany. Dovozoval, že jednotlivé strany nechaly
jej dnes ještě úplně v nejasnu o tom, jak bu-
dou hlasovati, ba že panuje úplná nejistola
o tom, zdali tyto strany i po zrušení náhlého
soudu budou pro pilnost všech tři čtení hlaso-
vati. Za takových okolností jest tedy žádoueno,
aby sociálně-demokratická strana upustila od ob-
tiží, které doposud kladla vyřízení všech trr
čtení najednou. Členové předsednictra
prohlásili na to, že za takových okolností samo-
zřejmě nebude strana klásti obtíže provedení
pilnosti prvního čtení a že přelsednictvo jest
ochotno se svazem jednati o tom, zdali změněnt
situace nevyžaduje také změněného postupu
strany. V další schůzi svazu referovalo před-
sednictvo o této poradě. V debatě bylo zjišténo,
že zejména agrární strany využívají oblíží, které
se staví v cestu rozpočtu, aby na vládě vynutily
ústupky v příčině obchodních smluv, dále byle
zjištěno, že skutečně ovšem za spoluviny vlád