#1
alto_textblock
#1
13 prosince 1908. Cislo 343.
#2
alto_textblock
#2
NÁRODNÍ LISTY
#3
alto_textblock
#3
Strana 21.
#4
alto_textblock
#4
Bosensko-hercegovská delegace
v Londýně.
Z Londýna, 9. prosince.
(Pův. dopis „Nár. Listů v)
Bosensko-hercegovská delegace přibyla pra-
vě se svým vůdcem drem. Dušanem Vasiljevi
čem do Londýna, aby seznala disposice politi-
ckých kruhů anglických vzhledem k zabraným
zemím a informovala anglický tisk o skutečném
stavu Bosny a Hercegoviny.
Dr. Vasiljevič vyličil mi podrobně politické
Hějiny obou zemí od příchodu ministra bar
Buriana do Bosny a Hercegoviny. Nový pro
konsul ehtěl upraviti otázku náboženskou, která
ještě před dvěma lety dělila pravoslavné a mu-
sulmany. S jeho svolením jmenovali pravoslavní
Srbové delogáty (1 až 3 z okresu), kteří před-
ložili vládě rakouské náboženský program. Pra-
voslavní Srbové obdrželi zvláštní statut. Když
byla náboženská otázka upravena, požádalo 30
předáků pravoslavného obyvatelstva bar. Buria-
na, aby dovolil předložiti rakouské vládě je-
jich desiderata politická a bospodářská, by se
učinil konec absolutistickému režimu, který brá-
ní pravidelnému vývoji politického života v obou
zemích. Pravoslavní mluvili vlastním jménem
vlastním jménem také prosili rakouskou vládu,
aby dovolila musulmanům a katolíkům rovněž
předložiti svá desiderata. Odpověď bar. Burian
byla příznivá. Tři náboženství zorganisovala se
ve svých střediseích skutečnými volbami. Každý
okres jmenoval jednoho až tři delegáty, ne dle
počtu obyvatelstva, nýbrž dle všeobeených nebo
místních zřetelů, o nichž ústřední rada každého
náboženství sama rozhodovala. Ostatně se volby
vykonaly klidně a pravidelně v září r. 1907
Pravoslavní měli 60 delegátů, musulmani 34
katolíci 18. Významno jest, že vláda dovolila
jen, aby se scházeli zástupci každého nábožen
ství zvlášt.
Pravoslavní sešli se v Sarajevě v říjn
r. 1907, předložili své požadavky baromu Buri
anovi, načež se rozešli, zvolivše komisi dvanácti
člennou, representující všechny pravoslavn
Srby v Bosně a Hercegovině.
Po rozehodu pravoslavných povolila vlád
ehromáždění musulmanů, kteří se sešli v Sara-
jevě v listopadu, rozešli se v lednu a podruhé
se sešli v dubnu, načež se rozešli v květnu, zvo-
livše 24členný ústřední výbor. Konečně v dubnu
4907 sešli se také delegáti ketoličtí.
Byl tu vlastně malý parlament, složený z
tří náboženských skupin, každá skupina měla
zasedati na různých místech a v různých do-
bách, ale od počátku tohoto nového zřízen
se pravoslavní a musulmani bratřili a jejich
ústřední komitéty se často navštěvovaly a jed-
naly důvěrně ve společných schůzích. Katollei
se drželi povždy stranou od obou ostatních ná-
boženství, již proto, že dvě stě tisíc katolíků
jsou rakouští přistěhovalei a že Chorvaté se ni-
kdy nemohli shodnouti s pravoslavnými.
V říjnu r. 1907 žádali pravoslavní Srbově
v návrhu, podaném baronu Burianovi, úplnou
autonomii obou zemi pod suverenitou sultáno-
vou. Srbové tu prohlašovali, že Bosna a Herce-
govina je součástí otomanské říše, uznávali však
skutečnost rakouské okupace a žádali, aby obě
země měly v čele stále, pod suverenitou sultá-
nevou, rakouského generálního guvernéra jme-
novaného Vídní. Přijímali také, aby diplomatické
zastoupení obou zemí bylo ponecháno Rakou-
sku a aby okupační vojsko zachovalo své po-
sice. Naproti tomu žádali pravoslavní pro obě
země stejnou vládu, jako v Srbsku: sněmovnu,
volenou národem, zodpovědné ministry, vnitřní
správu naprosto nezávislou od jakéhokoli vmě-
šování rakouského, úplnou nezávislost hospo-
dářskou (právo Bosny a Hercegoviny upravo-
vati samovolně smlouvami své obchodní styky
s cizinou) a konečně aby srbština byla oficil-
ním jazykem a obyvatelé Bosny a Hercegoviny.
aby příště konali vojenskou službu v těchto ze-
mích, buď v bosensko-hercegovských plucích
nebo v okupačních plucích rakouských.
Baron Burian byl, jak se zdá, nanejvýš
překvapen odvahou pravoslavných Srbů, kteří mu
přodložili program tak revoluční a s jeho stano-
viska tak protirakouský. Odepřel na něj odpo-
věděti a přijal pouze sdělení pravoslavných.
Za měsíc na to musulmani, shromáždění
v Sarajevě, jednali o svém programu nábožen-
ském, hospodářském a politickém. Pro musul-
many byla otázka náboženská důležitější, než
všechny ostatní úvahy, neboť se nedovedli po-
sud smířiti s rakouskou správou, jak se již stala
u pravoslavných. Tím se vysvětluje zřejmý zma
tek, jenž se jevil v jejich debatách i usnese
ních. Vláda z toho těžila a pokusila se upravit
definitivně některé otázky hospodářské, na nichž
měli zájem zvláště musulmanšuí velkostatkáři
Sluší uvésti, že musulmani povždy osvědčo-
vali úplnou shodu v otázkách politických se svý-
mi pravoslavnými srbskými bratry. V květnu
se musulmani rozešli, nedospěvše k žádněmu
určitému výsledku.
Katelíci se spokojili tím, že vylkli především
čistě hospodářské otázky. Uposlech.. takto pokynů
rakouské vlády, která je chtěla postaviti za vzor
ostatním náboženstvím pro jejich oddanost a upřímně
rakouské stanovisko.
Na to příšla mladoturecká revoluce a úspěeh
Mladoturků měl nesmírný vliv na musulmany v Bo-
sně a Hercegovině. V září r. 1908 sešli se v Sara-
jevě a rozhodli se s nadšením položiti na první místo
svého programu úpravu otázky politické. Dne 7. zá
předložily ústrední komitéty musulmanský a pravo-
slavný společně rakouské vládě memorandum,
němž se protestovalo proti pověstem o annexi, kolu-
jícím v zemích a jež obsahovalo text programu, který
pravoslavní Srbové předložili předešlého roku rakou
ské vládě. Pravoslavní a musulmani se spojili, aby
předležili vládě rakouské stejný program, jehož hla
ními články byla autonomie pod suverenitou sultá-
novou a zavedení ústavy.
Adresa, provázející toto memorandum, znělao
Pobyt Vaší Excellence v naší vlasti poskytuj
podepsaným příležitost, poukázati jménem organi
sací, pravoslavné a musulmanské, srbského národa
na nezbytnou nutnost, aby v Bosně a Hercegovině
byl zaveden úplně ústavní režim ve shodě s potre
bami obyvatelstva a pokrokem doby, režim, jeni
nemá žádným způzobem prejudíkovati úpravě mezi-
národního postavení Bosny a Hercegoviny, ale pouze
učiniti kone“ nespokojenosti obyvatelstva, jež mě
hlavní příčinu v nynějším absolutistickém a zpá-
tečnickém vládním režimu.
Ústavní rád a volení zákon, vypracované na zá-
kladě dohody, uzavřené a delezáty aří národních stran
#5
alto_textblock
#5
lidu bosensko-hercegovského, utvrdila by v lidových
vrstvách vědomi, že spravedlnost jest hlavním zákla-
dem státu.
Účastenství národa na vládní činnosti prostřed
nictvím zástupců svobodně volených zajistilo by
trvalý pořádek v naší vlasti. Jedině účastenstvím na
zákonodárné moci a její kontrolou jest možno roz-
řošiti všechny životní otázky naší země, které vy
žadují bezprostředního rozřešení.
Konstituční a parlamentní režim zaručuje spr
vedlivé a šlechetné rozřešení všech otázek bez ohledu
na různosti náboženské; skvělý důkaz této skuteč
nosti byl podán první dohodou Srbů pravoslavných
a musulmanských, kteří se zde zasazují u Vaší Excel
lence o zavedení ústavy.
Zavedení ústavního režinu při ponechání ne
dotknutelného mezinárod. postavení naší vlasti by
by zajištěn mír v zemi a část konfliktů, způsobenýeh
tlakem poměrů, byla by odstraněna.
Soudíme, že jest nutno naléhati zvláště na tento
bod, poněvadž všechna dřívější hnutí lidu měla z
účel zavedení vnitřních oprav v naší vlasti a úpln
národní autonomie.
Lid bosensko-hercegovský svým politickým cho
váním i ve svých bojích proti režimu, jenž uzavíra
dráhu národnímu pokroku, podal důkaz, že jest ži-
vlem pořádku, že jest schopen míti účastenství n
výsledcích civilisace a že jest zralý pro ústavní ži
vot. Tento důkaz vylučuje veškerou obavu o poru-
šení společenského fádu.
Věren své přirozené povaze, chce náš lid níkol
surovým násilím, nýbrž pravidelným vývojem zaujat
místo v ladě ústavních států
Proto se obracíme na Vaši Excellenci a žádám
za laskavé přijetí přání veškerého lidu v Bosně a
Hercegovině a tlumočení jeho u Jeho Veličenstva cí-
saře a krále, parlamentu rakouského i uherského
komisí těchto slavných sporů.
V Sarajevě, 7. září 1909.
Baron Burian řekl delegátům pravoslavných
musulmanů, že odpověď jim bude dána delegacem
rakouskou a uherskou. Do té doby zapověděl vešker
schůze delegátů pravoslavných i musulmanských
obou zemích.
Delegáti pravoslavných Srbů odebrali se pak
Pešti. Než tam dojeli, byla vyhlášena annexe obou
zemí. Delegáti, sešedše se v Pešti, uznali, že j
zbytečno prodlévati dále v tomlo městě a vrátili s
domů, zanechavše v Pešti svůj dvanáctičlenný ústřed-
ní komitét. Brzy na to přibyl do Pešti také musul-
manský dvanáctičlenný komitét, oba komitěty sply
nuly a podaly protest rakouské vládě. Zaslaly tak
provolání k obyvatelstvu bosensko-hercegovskému,
němž dovozují, proč se za souhlasu národa bránili
proti záboru, poukazují na konferenci mocností, je
má býti svolána a napomínají ke klidu, zejměna pak
aby se rodáci nestěhovali z vlasti v důvěře, žel spra-
vedlnost na konec zvítězí.
Na to delegáti obou komitétů určili čtyři členy
ze svého středu, dva pravoslavné a dva musulmany
kteří přijali poslání, objeti Evropu, aby se přesvědčili
o disposicích Evropy vzhledem k jejich zemi
Tito oficiální zástupci Bosny a Hercegoviny byl
také pověřeni, aby zpravili cizí vlády a tisk o sku-
tečných snahách a tužbách svých rodáků.
Delegace bosensko-hercegovská pobyla již něko
lik neděi v Paříži a „nyní jsme v Londýně“, pravi
mi s úsměvem dr. Dušan Vasiljevič. „Příjali nás zna-
menitě, ale pochopíte, že není možno, aspoň proza
tím, říci vám, jaký jest práktický výsledek naší n
1. Coudurisr.
vštěvy v Anglii
#6
alto_textblock
#6
Zemská komise pro upravení řek
v království českém
#7
alto_textblock
#7
zasedala dne 10. prosince za předsednictví místo
držitele br. Coudenhova.
Po vyřízení personalif a po schválení protokol
referoval místodržilelský rada Šírek o předložených
praesidiálních sděleních, jež novějšími fakty do-
plnil. Posl. Udržal vytýkal, že byla žádost z
zřízení mostu přes Jizeru u Plavkonic zamítnuta
a že se tam regolováním dosavadní komunikační
poměry zhorší. Spolu zase uvedl, že by místní
činitelé na zřízení mostu tohoto příspěli témě
20.000 korunami. Žadal, aby se o věci této ještě
nové jednalo.
Stav r. Podhájský podal zprávu o jednání,
jež bylo v této příčině provedeno, a trval na tom
že při regul vání komise může bráti zřetel toliko
k zachování dosavadních komunikací. V tomto pří-
padě že však jde o zřízení nákladného mostu
místo dosavadní zatímné dřevěné lávky, která se
v zimě odklizuje.
Př. z. v. K. Adámek soudí, zvláště dle po-
měrně značného příspěvku místních činitelů, že
v tomto případu jde o zařízení pro místní komuni
kaci nesmírně důležité a trvá na tom, že regulační
komise tam, kde místní činitelé tak velké oběti při-
nášeti jsou ochotni, nemá vystupovati naprosto
upjatě a odmítavě, proto podporuje návrh Udržalův.
Předseda prohlásil, že návrh tento jes
samostatný a že musí býti dříve, nežli o něm
komise rozhodne, projednan v technickém komitélu
Záslupce německého odboru zemědělské rady
koncipista Meissner přečetl množství návrhů, přan
a příkazů týkajících se provádění úprav řek v tak
zv. německém území.
Tyto elaboráty týkaly se netoliko velkých úprav
ale také přání jednotlivců a byly ostře nacionálně
zbarveny.
Předseda po zakončení tohoto dlouhého čtení
prohlásil, že nemůže připustiti, aby při vyřizování
přání a sdělení se rozštřovalo jednaní na celý obur
regulování, ale že toto jednání musí býti obráceno
pouze na otázky, jichž se tato sdělení dotýkají.
Přísedící zemského výboru Adámek uznal sice
že stanovisko předsedy jest založeno v jednacím řádu,
avšak žádal, aby mu bylo dovoleno, alespoň na ně-
které výklady zastupce německého oddělení zeměděl-
ské rady, které nemohou zůstati bez odvety, krátce
reagovati. Koncipient Meissner rozvinul celý pro-
gram úpravy řek v tak zv. německém území bez
ohledu na to, že regulační akce komise zemské s
vztahuje k úpravám řek v celém království českém
a že jest přesně obmezena zákonem a úvěry, které
jsou k těmto účelům povoleny a které jsou dosu
prohlašovány za nepřestupné. O těchto dalekosáhlých
návrzích nemůže komise jednati bez důkladného pro-
zkoumání technickým komitétem a bez vztahu k úpral
vám řek v celém království. Koncipient Meissner pře-
devším kategoricky žádá, aby byla do regulační akce
přijata také úprava Teplé, trvaje na tom, že jest zá
konem zabe pečena. Opětně bylo dokazováno, že tato
úprava do zákona pojata není a že její zabrání do
regulační akce by znamenalo zkracení úvěru na r-
gulování řek do zákonu pojatých, což jest velkého
významu, poněvadž se žádá, aby v povodí Teplé byla
provedena celá soustava osnovy přehrad údolních.
jež mají zadržovati více než 5 mil. m3 vody.
Hydrografická studia, jež se v té příčmně konají,
dosud nejsou ukončena. Jest s podivením, že bylo
vypracování projektu těchto úprav svěřeno soukro-
mému inženýru Mülierovi v Karlových Varech a neni
s podivením, že obec kariovarská projevuje ochotu
k vypracování i dalších projektů. Takový postup od-
poruje interesům všeobecným a jest potřebí, aby
byly tyto přípravné práce konány od interesentů
místních neodvislými orgány. Nesmí se také zapo-
minati, že jest v tomto případu hlavním interesentem
město Karlovy Vary, které tak bohatě těží ze
svých zřídel, a které by v prvé řadě také o upraven
Teplé se mělo starati.
#8
alto_textblock
#8
Př. Adámek žádá opětně, aby byly vypočteny
s komisí aděleny náklady, které země a stát na
úpravu Teplé v obvodu Karlových Varů již po-
skytly.
Při obmezeném úvěru regulačním nemohou býti
dělány presenty bohatým Karlovým Varům, když se
jinde odmitají žádosti chudých obcí za přiměřené
upravení komunikací při provádění regulace a p.-
Koncip. Meissner nepřímo se obrátil proti urych-
lení stavby přehrady v lese »Království« nad Krafové
Dvorem a vyslovil nelibost svou nad rychlejším po-
stupem ve stavbě přehrady u Slatiny na Upě. Činíval
to také dr. Schreiner. Hlavním důvodem tohoto víc
neb méně příkrého odporu proti provedení těchta
pro úpravu Lahe nezměrně důležitých přepažek jest
že jsou situovány v krajině české a že mají prospí
vati především obyvatelstvu českému. My jsme proti
stavbě přehrad údolí v okresích většinou německých
nikdy námitek nečinili, ale také nadale trpěti ne
budeme, aby bez důvodů a z příčin politických byly
kladeny překážky ku provádění přebrad údolí v obla
stech českých a se vší rozhodností žádáme, aby bylv
s největším urychlením provedeny veškeré přípravně
práce ke konečnému provedení obou těchto přehra
v lese »Kralovství« i ve Slatině. Hrozba koncip
Meisanera odporem proti této akci nemůže býti dů-
vodem komisi, aby po jeho přání snad byly při-
pravné práce odloženy do té doby, až dá povolení
k jich pokračování. Konc. Meissner osmělil se žádati
aby bylo upuštěno od prodloužení průkopu na Orlici
u Týmště z 560 na 562 m a tím uspořených 7u.00
korun aby bylo obraceno ku provedení regulacev
městě Králíkách.
Obdivuhodná jest to odvaha žádati, aby se upu-
stilo od provedení přístušnými orgány za nezbytně
outné uznané regulace v krajině české a obnosu
Uím uspořeného aby se použilo k provedení reguluce
v nemeckem městě Králíkách, jejíž dů ežitos
jest dosud uznána toliko koneip. Meissnerem
Koncip. Meissner vyvrcholil svůj pogram v ostré ž-
lobě, že ku provádění předběžných prací regul ačníeh
na Bělě byl vystán také jeden technický praktikant.
sterýž jest rodem Čech a důrazně žadal, aby se ta
kové případy vícekráte neopakovaly. S podivuhednou
přímosti nezamičel hlavní důvod tohoto žádání, ž
jsou prý němečií praktikanti limto způsobem zkra-
cováni, ponévadž praktikanti, při těchto pracích expo
novaní, mají příplatky!
Tak zanesl koncip. Meissner poprvé do této k
mise spor národní a to v jeho nejbnusnější formě.
To budiž konstatováno na věčnou pamet.
My jsme těchto sp rů se dosud úzkostlivě vy
tříhali, avšak když takové útoky byly anebo budou
podnikány, nemůeme a nebudeme se jim vyhýbat.
Proti troufalé žádosui koncip. Menssnera stanovíme
princip, že při ustanovování a zaměstnávání veře-
ných úřadníků vůbec musí rozhodovati toliko a je-
dině jejich kvalifikace a nikoli národnost. Útok koncip.
Meissnera dokazuje, k jakým směšnostem vede ne-
zřízený národní chauvinismus, vždyť chce děliti také
vodu řek dle národností, zapomínaje, že by při
praktickém provádění jeho žádosti musili býti mnže-
nýři při přípravných pracích vysíláni dle katastr-
obeí a nepověděl také, jaká praxe by měla nastat
v obcích smíšených?
Jest zajisté smutné, že jsme v národních spo
rech až k takovýmto věcem dospěli.
Mist. r. Štrek sdělil, že plány na upraven
Teplé dala vypracovati obec karlovarská sama.
a že po případě budou důkladně prozkoumany tech
nickým oddělením.
Technické práce přípravné ke stavbě nádrž
v lese »Království« a na Horním Labi jsou úplně
provedeny a mohlo by se bez odkladu přistoupi
k jich provádění, kdyby nebyly průtahy rekursy pi
vyvazování potřebných pozemků a objektů, způso
bené tím, že jich majitelé činí přimo horrendní po
žadavky.
Posl. Udrža! ohražuje se proti zanášení ná
rodnostních sporů do jednaní komise a vytýka kon
Meissnerovi výstřední jednostrannost. Kone Meissne
sdětuje, že přednešené elaboraty jemu byly něme
ckým oddělením rady zemeděiské odevzdany a prot
že je musil v komisi předněsti a podotkl, že se musi
ačkoliv nerad, dolknouti také vyslaní českého inženýra
k provádění prací na Bějé, poněvadž mu to zvlástě roz
kázal dr. Schremner, kterýž dosud je předsedou něm.
sekce zemědělské rady. Pronlási však, že tak jake
dnes, bude i nadále činiti a rozkazy tyto provaděti.
Jinak se spokojil, aby jeho podaní byla odev zdána
technickému oddělení k příslušnému prozkoumaní
(Dokončení.)
#9
alto_textblock
#9
Hučha.
#10
alto_textblock
#10
Končerty. Statná řada hudebních produke
rozvinula se od posledního našeho přohledu, mez
nimi mnoho koncertů dobrečinných a jubilejních
Nutno vybrati jen co v kterém objevalo se závaž-
nějšího. Výroční koncert ve prospěch Pensijního spol
ku členů sboru a orchestru Národního divadla pe
skytl novinkou balladu „Taillefer“ od Rich
Straussa pro soly, sbor a orchestr, op. 52., z r
1903. Skladba vznikla po symfonické básni „Živo
hrdinský“, a z tohoto ovzduší, slavicího ideá lní ví
tězství reka za lidstvo a jeho duševní pokrok se bi-
jicího, přeneslo se v romantiku ballady Uhlandovy
též jakési vyšší, nejen třesk zbraní osiavující sym-
bolické hledisko. Báseň je velmi dramaticky zhudeb-
něna, výraz má silu a mocně buráci rozkypělé mase
zvukové, ovládané rukou mistra, kteryž i zpěvný
kontrast k vyzvednutí opět jen základní nalady v čas
umí vplěsti. Ostatní pořad vykazoval Smeta nů
„Vyšehrad“, z Fibichu předehru k hlavnímu
ději zpěvohry „Pád Arkuna“, k oddílu „Dargu n“
v níž podána idea díla, zápas dvou světů nábežen-
ských, konečně Griegovy hudebně vděčné scény
z Björnsonova dramatu „Olaf Trigvason“. Pro-
vedení zvláště po stránce vokální odpovída!o dobr
pověsti sboru Národního divadla. Ze solistů účinko-
vali: slečny Černochova, a Valouškova
z pp. Pácal a Kliment, kterýžto vynikl v bel-
ladě „Taillefer“ názností podání. Koncert, k němuž
Česká Filharmonie přispěla svým orchestrem, řídi
opatrně kapelník p. Rud. Zamrzla.
Jubilejní koncert ve prospěch „Bolzanova samo-
statného sirotčince učitelského“ přinesl krásné vý-
kony Ševčíkova kvartetta v Haydnově „cl-
sařském“ a Smetanově „Z mého života“. Sl
Věra Kruisova tržila úspěch za své virtuosn
ovládání barfy. Lahodně se nese hlas sl. Doubr av-
ky Černochovy, která s inteligencí hudební
spojuje vroucí výraz. Též její výběr není všední Bee-
thovenovy „Skotské písně“, Brahms, novinkou ne-
dávno vydané originální „Slovenské spovy“ Vít. No-
váka). Delikátně doprovázel p. dr. Jindřich Pi
hert
V jubilejní akademii mládeže v Městském di-
vadle Král. Vinohradů vyznačili se oba dirigenti, p.
Alois Jiránek v číslech vokálních, p. Mila
Zuna v Smetanově „Vltavě“ zkázněnými vý-
kony svých těles. Zvláště radostno bylo sledovati
jak tuži se mládež pěvecké školy „Umělecké vý-
chovy“. Z bohatého a vkusně voleného pořadu za-
jímaly mne ukázky z ruské operní pohádky „O řepě“
od V. J. Sokalského. Nemohlo by dílo, tak pěk-
ně zachycujcí pohádkovou náladu, provedeno být
celé?
Večer komorního spolku kollidoval s prvinou
„Kunálových očí. Přepustím tedy slovo svému zá-
stupci:
„V šestém řádném koncertě spolku pro komorn
hudbu uvítali jsme v lelošním zimním údobí zase po
prvé České kvartetto, které sehrálo Squam-
bittiho kvartet Cis-moll a Beethovenův F-dur. O po-
dání obou skladeb můžeme jen opakovati, co již ne-
sčíslněkráte bylo řečeno, totiž obdiv nad procitěním
strhujicí vervou, úžasnou jednotlitostí a souhrou všech
čtyř účinkujících umělců. Ostatní část pořadu vyplnil
čen dvorní opery drážďanské p. Bedřich Plaške.
jenž přednesl některé z Dvořákových písní cigán-
ských a biblických, pak písně Fibichovy, Pickovy
Jindřichovy a několík ukázek z Novákových písní
moravských. Hlas známého nám od dřívějška umělce
zněl sytě a plně, ale přece zdá se nám, že postrádá
oné vřelosti, měkkosti a propracování, kterého před-
nes pisní toho rázu vyžaduje. Dle našeho mínění
jest p. Plaške více na místě na jevišti, kde můža
uplatniti mohutnost svého hlasu a strbnouti poslu-
chače svým ohněm a výrazností hereckou. Průpěh
večera byl velice animovaný, účinkující přijati jake
vždy, velmi vlídně. Ale jedného mělo by obecenstvo
býti pamětlivo: přicházeti včas, neboť velmi trapně
působí, musíli nčinkuitcí již na podiu usazení če-
#11
alto_textblock
#11
kati, až ti, kdož se zvláštní oblibou pozdě chodí, l
skavě se usadí. (Zd. K.j
Ujímaje se zase pokračování, musím konstale-
vati vzácný požitek, jaký připravil nám druhý mime-
řádný koncert Českého spolku pro komorní hudbu.
Věnován byl houslové sonatě, a vynikající virtuos
Irancouzský, Emil Sauret, snad posledně z ži-
jících žáků Běriotových, okouzlil nás, podporován
zdárnou souhrou brusselského planisty. Artura
de Greeí, svým přednesem stejně slohovým, jak
jemně propracovaným, zvláště rythmicky a necby-
čejnou líbeznosti svého ténu. Pod jeho rukou zpíval
i přísný kontrapunkt Bachův a zdál se nám pod ná-
vrchní rouškou objektivismu vyprávěti o žalech a
touhách srdce. Známe vynikajícího virtuosa ještě
z mladších jeho let, kdy oslňoval bravurou, zvlášt
v házených a odrážených tazích šmytce vrcholící
kteráž i jeho skladbám vryla zvou stopu. Již tehdy
lišil se prospěšně od soupeřů v technice vkusem. O-
dav se v uměleckém svém podzimu komornímu slo-
hu, nemůže sice úplně zapomenouti virtuosní minu
losti (tak trio ve scherzu Beethovenovy G-dur se-
naty bylo mi předneseno příliš bravurně, passážově.
na úkor myšlenkového obsahu), ale, stavě dokonalou
techniku svoji do služeb sericsního umění, nalérá
pro ně výraz vždy distingovaný a oduševnělý. Z
přednes Frankovy sonaty A-dur byli jsme mu vděční.
Krásná ukázka tvorby, jdoucí do hloubky.
Stálý host koncertního podia pražského, virtuo
na housle Willy Burmester, uchvátil opět svou
hrou, vždy více ke klassikům se obracející a z bra
vurní literatury ponechávající jedině Paganiniho, take
vlastně již klassika ve svém druhu, klassika housli
Specialitou Burmestrovou jsou drobné kousky, jež
sám si vybírá a zpracuje ze skladatelů XVII.—X VIIn
věku. Ke dřívějším připojil tenlokrát i jména Ras
nenu a Gossec, roztomilou gavotiou a tambourinem
Tské jeho průvodce, pianista p. E. Stefanidi, s
Jubilejní koncert ve prospěch „Vincentina“ ucti
památku 150. výročí úmrtí Händleva pořadem
toliko z jeho skladeb. Působilo dobře v moderní době.
předrážděné nervosou, slyšeti zase mohutnou, klid
nou řeč toho velikána hudebního objektivismu. I kde
je Bachovi nejblíže, v koncertu pro varhany (zvolen
G-moll z ep. 4.), cílíte zásadní rozdíl individhua i
obou velkých současníků. Bach ztrácí se vždy do se-
be. Händel musí na ven, do svěla, lesku a slávy. V te
příčině dobře voleny obě velké vokální sklaalby
„Jubilate“ a „Te Deum“. Obě jsou příležitostní., sle
ženy byvše ona ke slavnostem, jimž dvůr anglický
radoval se z miru utrechtského, tato na oslavu vítěz-
ství Angličanů u Detting. Velký interval časový děl
obě díla, v základu však léhož charakteru: slavnostn
kamposního a velikých rysů. V JJubilate“ vystupuj
obě vlastnosti ještě jaksi skromněji. Přemitavý tex
žalmu 100., plný pokory vůči Hospodinu, nedep u-
štěl tu ještě ten jásavý rozmach, který v „Te Deum
dostupuje hymnické výše. Altové solo a dvojzpěv aliu
s basem zajímavě tlumočí tam onu tišší, v oddanosti
mírně plesající stranu. V „Te Deum“ mění se vše
na skvělou fanfáru, vše spijí se jasem nebes, chvale-
zpěvy kůrů andělských, slávou vykoupení. Haenden
dopjal se tu výše své tvořivosli, vystupuje tu v cele
své šíři a velikosti. Mezi obě díla vokální vsunuty
drobnosti klavírní, praeludium, variace, tance a ca-
priccio v úpravě Bülowově. Je v těch bijouterifcl.
mnoho půvabu, ale vždy odměřeného, obřadného.
tak jako se tančily ty courrenty a menuely a gavotly.
Pí. Marie Bettelheimová-Timoni sehrála
je nádherně. V archaickém slohu a technikou vybrou-
šenou jako křišťál. Koncert řízen byl odbornou rukeu
p. KarPa Douše, jenž ke zdárněmu provedení
děl disponoval rozmnoženým sborem svatovilským
orchestrem České Filharmenie, i podporován byl so-
listy, sl. Hinkovou, p. Plaškem a promyšlenou
hrou dra. J. Kavána na varhany. Obligátní klavín
hrála obezřele sl. Fukova. Koncert nebyl čelně
navštíven, ale morální úspěch byl na straně p. Dau-
—
šově i účinkujících.
+ Co poskytne letos hudební Ježíšek? Z boha-
tého skladu Mojmíra Urbánka uštědfovati bude
dárky ku polěšení malých i velkých. Pianistům de-
poručuje se nádherné Dvořákevo klavír n
album, ohsahující 8 nejhledanějších skladeb mistro-
vých, dále oblibené „Salonní album“. Za cenu
1 K 80 h (váz. 4 K) jest velký svazek 14 nejoblíbe
nějších skladeh. Za dárek. zvláště damám vhodný.
doporučují se taneční skladby Fr. Prochasky. Pěkný
dar přibyl v obsažné sbírce „V tanei a ples u“
kterouž má být čeleno německým svazkům. V ele-
gantní úpravě a vazbě stojí toto dílo pouze 12 K
Jména jako Friml. Prochaska, Fučík, Pospíšil, Murena.
Fmoch a m. j., jichž skladby jsou zde obsaženy, jsou
sbírce nejlepším doporučením. Mimo tyto levné
svazky jsou různé skladby našich českých skladatelů
jako Jos Suk, Nedbal, Vít. Novák atd. četně a svými
nejposlednějšími skladbami zastoupeni. Mladým pia-
nistům-začátečníkům budiž připomnenula pěkná šruč.
sbírka A-B-C, obsnhující 50 skladeb od prvých po
čátků. — Houslisté mají pravý poklad v Mařákově
sbírce „Classique et Moderne“; ve 2 sva zcích
váz. pohromadě 8 K (neváz. 6 K); pro začátečníky
Album melodií (50 nár. písní, 50 operních mel.
a 25 tanců) vydánc v různých úpravách i v I. poloze.
Zpěváci především buďtež upozorněni na Vý bo
písní Ant Dvořáka za nízkou cenu 5 K (váz.
7 K), na proslulé „Album klassik ů“ pro střed.
hlas, upravila a přeložila Emma Destinnová, a na
Čajkovského 24 písní a romanef. Obě díla
jsou po 4 K (váz. po 6 K). Konečně připomínáme
s velkým nákladem a obětmi vydané dva klavírm
výtahy oper Dvořákových a sice „Ru salk a
„Čert a Káča“. Celá řada skvostných děl náklad
cizích, klavírní výtahy, partitury a j. doplňují sklady
závodů Mojmíra Urhánka, jež k Vánocům poskytnou
každému, nač jen si v hudbě pomysliti může. Sklady
hudební rozšířeny byly c zvláštm odděleni klavírů
gramofoná, jež skylají nejlepší tovary. Skiady vel-
kozávodů Mojmira Urbánka nalézají se v Jung-
mannově třídě č. 14, v Hlávkově paláci.
+ Z České Filharmonie. Dnes o 4. hod. odpol
koná se v sále Plodinové bursy osmý symfonický
koncert. Dirigent dr. Vilém Zemánek. Vstupenky
10 do 12 hodin dopol. v kanceláři Družstva na Vá
clavském náměsti č. 53 a odpoledne od 3 hodi
u pokladny
+ Z ozchestrálního združení v Praze. Pravidelná
zkouška koná se v ponděli dne 14. t. m přesně o 7
hod. večerní „U Kopockých“ na Václavském náměst
. 22. Studují se úplně nové skladby k 7. konceriu
Týž den (14. t. m.) přijímají se naposledy nov
členové
+ Z Českého spolku pro komorní hudbu v Praze
Rádný koncert sedmý koná se v ponděli dne 14. pro-
since o 7. hod. večerní v Rudolfině. Vedle „Českého
kvarteta“ účinkuje známý ruský skladatel a virtuos
Tanějev. Na programu jsou klavirní trio D dur op. 22.
smyčcový kvartet B-dur op. 19 a klavírni kvartei
E-dur op. 20. Skladatel, žák V. Rubinsteina, bude
hráti part klavírní
+ Hud a chrámová. V neděli budou o 4. hod
odpolední v chrámu na Karlové provedeny následu-
jící skladhy řízením pí. Marie Benešové-Machainové
»Ave Maria« od Bacha pro tenor. harfu, violoncello
a varhany. »Ave maris stella« (novinka) od Masche-
romia pro tenor, harfu, housle a varhany, »Pange
lingua«, osmihlasý sbor od Horníka, přednese přes
50 dam a pánů zpěváků, solo zapěje pan Eduard
Krtička, housle přednáší pan Frant. Daniel, virtuns
ná houste, harfu hraje slč. Proftova, virtuoska na
barfu.
+ Koncert Jana Kubelíka v Praze. Po svě cesl
kolem svěla, klerou nasťoupil Jan Kubelík v měsíci
říjnu 1907 a ze které vrátil se dne 4. října 1908, ode-
bral se ke zotavení na zámek Bychory a nastoupí
edtud dne 1. listopadu cestu do Anglie, kde koncer
toval až do včerejšího dne. Odtud vrátí se dne 14
prosince do Čech. Kubelík na své cestě kolem svět
navštívil severní Ameriku, Honolulu, Australii, Nový
Zéland a ostrov Ceylon. V celku absolvoval za 12
měsíců 182 koncerty. Úspěchy jeho byly nevylíčitel-
né, všude vílán byl s nadšením i v zemích, kde dříve
nebyl. Nelze se ale také diviti, nebot jméno Kubelí-
kovo je známo po celě zeměkouli. Druhou polovieh
koncerlní saisony zaháji Jan Kubelik orchestrálním
koncertem v Praze dne 6. ledna, načež odjede do
Drážďan a po absolvování vídeňského a pešťského
koncertu přímo do Ruska. Jan Kubelík navrátí se
dne 15. dubna opět do Čech. Záznamy ke koncertu
přijímá hudební a klavirní závod Mojmír Urbá nek
v Praze, IIlávkův palác.
—Z Kroměříže, 12. prosince. Operní pěvec
Chmel z Prahy oři opeře „Hubičce“ dobyl ze
#12
alto_textblock
#12
libil.
#13
alto_textblock
#13
dnes ohromněho Vspěchu svým krásným sonorní
hlasem a případným zjevem v úloze Tomše
Orchestr vídefských umělců hudebních, H
zený Oskarem Nedbalem, dostal státní subvene
2500 K.
#14
alto_textblock
#14
Ze soudní síně
#15
alto_textblock
#15
Tragedie slavného umělce.
#16
alto_textblock
#16
(Před porotou)
#17
alto_textblock
#17
V Campobaszo, 8. prosince 1908
#18
alto_textblock
#18
Pokračování výslechu svědka Donzella
přerušeno bylo dotazy zástupců soukromě účasínice
a vysvěllením Cifariellovým o tom, proč v Mascotte
každý z manželů C. měl svůj zvláštní pokoj. Zavra-
žděná Marie Cifariellová byla prý totiž velikou pě-
stovatelkou své osobní krásy (il culto della belleza).
Bylat Francouzkou a šlechtěním svého těla docílil
toho, že vypodala jako 25letá, ačkoliv ji bylo 35 roků.
Cifariello sám byl kažlého dne nucen, nežli sejí
ukázal, spořádati a upraviti svou toilettu, ba musi
se i nalíčiti a udělati hezkým. Chtěla býti také útlou
a docílila toho na újnu svého zdraví. Často říká-
vala: „Zemřu brzy, ale chci zemřítí hez-
kál“. V první době nostvala také i doma bílé ruka-
vičky, ale jen proto, že měla prsty příliš kostnaté.
Jinak ale měla rysy dokonalé! Znala kult krásy
milovala svou osobu. Avšak časem jevila se u
tělesná slabost a vyvstával na ní pot. Řekla tedy
Cifariellovi, že má lékařem nařízeno se šetřiti a že
proto mají se uložiti každý zvláš“. Cifariello musi
uposlechnauti — a tak se délo i v pensionátě Mascot-
te. Její koketerie toho žádala! —
Svědek vypravuje dále o chování se cb-
žalovaného po vraždě. Týž chtěl vyskočiti
z chodby oknem dolů do moře a volal zoufale po
lékaři. Vypravoval také celý zoufalý, že celou no
svou ženu prosil, aby mu neodcházela, jak chtěla,
do Řima, že jí dal 10.000 lir a cna že vzdor tomu
setrvala při svém úmyslu, stále jej urážejíc. Když
přišel lékař, musil jej políti studenou vedou, aby jeh
upokojil. — Skvrny od krve ale na obžalovaněm
svědek neviděl.
#19
alto_textblock
#19
Svědek Giovamnni Grazioli,
#20
alto_textblock
#20
účetní banky italské, byl správcem domu v Řiímě;
v němž advokál Soria zamluvil si byl. Byt ten
prohlížela i paní Cifariellová i teta její pí. de Lunel,
ale pro manžele Cifariellovy určen nebyl a také býti
nemohl, protože banka d'Italia jedné rodině dva bytr
nepronajímá a podná jemníky nepřijímá,
#21
alto_textblock
#21
Hrabě Felippo Bolgariní
#22
alto_textblock
#22
býval po dvě léta podnájemníkem v druhém byl
manželů Cifariellových, jejž ona pronajímala na vý-
dělek. Svědek mezí jiným ví, že si jednoho času tchy-
ně Cifariellova stěžovala na výprask, kterým podali
obžalovaný ji i jeji dceru. Marie Ciariellová pak
si zase mu kdysi stěžovala, že ji manžel týrá jaký-
misi požadavky, pro něž nastaly spory.
Státní zástupce: Byly to požadavkyfi
nanění nebo finé?
Svědek: Byly rázu velmi intimníhe
Na to svědek vypovídá ještě o domácích záležilostech
rodiny obžalovaného a líči manželku jeho jako po-
řádnou a pracovitou ženu.
Cifariello (vzkřikne): Ano, to byla až d
r. 1894, pak ale ji posedla vášeň, že musí zbohat-
nouti a potom změnila celý svůj způsob života!...
#23
alto_textblock
#23
Rafaele Tudlisoo.
#24
alto_textblock
#24
publicisla z Neapole z denníku „Il Giorno“. Ráne
toho dne, když se dověděl o tragedii ve ville Mu-
scotte, šel si pro informace na misto samo. Ve-
šel do pokoje, kde byl zločin spáchán. Zpozoroval.
že jedna z podušek se strany, kde spávala paní, na
jednom rohu měla stopy spáleniny a byla zakouřena
jako od výbuchu ze zbraně. Utvořil jsem si náhled.
že rána byla vystřelena osobou, která neležela v po-
steli, proti jiné osobě, ležící již na podlaze. V kouti
pokoje nalezl jsem i kuli z revolveru a odevzdal
znalci
Předseda konstatuje, že cíchy s polštářů ne-
byly nalezeny.
#25
alto_textblock
#25
Svědek Giuseppe de Falce,
oublicisla z Bari. Stvrzuje pověsti o poměru Cila
riellově se slečnou „Titinou“ v Bari. Při slavnesti
odhalení pemníku Hurbertova měl býti umělec před-
staven králi Humbertovi, ale sešlo z toho pro spot.
jejž vedl s výborem slavnostním o jakousi sum
peněz, následkem jehož Cilariello sňal s keně n
soše ocas a uschoval ve ville Ré Davida. Slavnostní
výbor nemoba bronzavý ocas ten najíti, chtěl jej na-
hraditi dřevěhým. Konečně se ale spor včas vyrov nal
Pro odstranění ocasu byli však v podezření — lialšt
anarchisté.
#26
alto_textblock
#26
Výjev z pohnutých dob.
#27
alto_textblock
#27
(U přestupkového soudu)
Týká se 20letého buršáka Bedřicha GIK ssnera
právníka z Litoměřie, známého z provokativních ta-
žení na Příkopě. Dne 27. října o 1/23. hod. odpol.
šel G ässner z německého kasina v čapce a s páskou
přes prsa do svého bytu v Mikulášské třídě čís. 20
na Starém městě. Když přišel na nádvoří tohoto
domu, byl prý z nenadání obklopen asi 10 muži (?),
kteří prý ho zbalí. Jeden dukonce mu prý rozbil
o hlavu láhev (). Buršák prý byl »těžce zraněn«, at
byl sv bezvědomí«. Hned podána o tom zpráva ně-
meckému kasinu a do domu vyslána policie, aby pá-
trala po pachatelích. Výsledkem výpravy bylo za-
tčení 35letého soustružníka Antonína Š, jenž se stai
nápadným () tím, že horlivě pracoval v dílně Ad.
Pleskota, v tomtéž domě se nalézající, a ničeho i
nevšíial. Dale zatčen sluha z těhož závodu Antonín
R. poněvadž zamelal (I) třepiny skla na dvoře. Oba
byli odvedení do vazby, nejprvé do bezpečnostníh
oddělení a potom k treslnímu soudu, kde proti nim
zavedeno vyšetřování pro zlučin těžkého ublíženi
na těle.
Německý profesor dr. Dittrich, který ob ledal
»těžce zrančného« buršáka, podal však posudek, že
zranění jeho jest lehké. Nalezl pouze bouli za
uchem a oděrky na obličeji. Vyšetřování bylo tedy
zastaveno, oba zatčení propuštění na svobodu a po-
dána na ně žaloba pro přestupek lehkého ubiížení
na těle dle § 411. tr. zák. Včera se konalo líčení
u přestupkového soudu v úřadovně tajemníka p. dra
Roublčka. Žalovaný Š. tvrdil, že z dílny vůbec na-
vyšel a že si hleděl své práce. Také druhý žalovaný
uvedi, že byl ve skladiátí a o výjevu na dvoře
vůbec nevěděl. Teprve když šel pro svačinu, zpozol
roval na dvoře střepiny a zametl je. Dále výslechnu
byl svědek Alíréd Kohn, vozatajský dohrovolník
ze Žatce, který v tomtéž domě bydli. Vyprávěl, že
prý se na výjev díval z okna, ale neví, kdo tloukl
buršáka. Bršák Gäner se k líčení nedostavil
odjel na svátky do Litoměřic a proto bylo líčení
odročeno.
#28
alto_textblock
#28
Z úřadních zpráv.
#29
alto_textblock
#29
Zkoušky soudcovské ústní u vrchního soudu
zemského v Praze r. 1999 budou 8. března, 7. června,
16. zaři a 6 prosince.
Dědictví. Franlišek, Václav a Josef Čermá-
kové, Vaclav. Jan, Franlišek, Josef a Marie Košá-
řovi mají dědický nárok na čtvstinu celého jmění
po Barböře Mertlové, která zemřela 15. března
t. r. ve Vranovicích, ustanovivši za dědice svého
manžela Vojtěcha Mertla; nechť přihlásí se do dne
a do roka u soudu v Rokycanech. — V Litomyšli
zemřel 13. list. t. r. fot graf Čeněk Polnícký, ne-
učiniv poslední vůli; dědické přihlášky do dne a d
roka u soudu tamtéž.
Zapsané firmy. U soudu obchodního v Praze
»A. Šiodelářova« »A. Sindelář« v Praze 634 —VIl
cídění šatstva, látek a záclon. »PuMg J. Bafej«, lé-
kárník na Kladně
Schválená nčebnice. Ministerským výnosem
12. lislopadu t. r. připuštěna byla na vyšší škol
obchodní Chemie mierálná a chemická technologi
pro obchodní akademie od Karla Krýzla. V Praz
1909, nákladem „Unie“. — Ministerským výnosem
z 20. listopadu t. r. připuštěna byla na české školy
střední pomůcka Atlas zeměpisný pro I. třídu střed-
ních škol od Brunclíka- Vlacha. N Praze, n
Smichovž, 1906 u V. Neuber ta.