ALTOViewer
Kalkulačka
Načíst UUID
Pipeline Dev
Elasticsearch index
Režim vyhledávání
Parametry pipeline
Reranking
Běží na CPU/MPS, takže stojí sekundy. Model dostává celý text chunku, ne zkrácený — zkrácení na 700 znaků kdysi obrátilo měřený přínos na ztrátu.
Model shrnutí článku
Měřeno 6. 10. na 6 článcích: gpt-4o-mini drží délku, nepíše vatu „článek se zabývá“ (0/6 proti 5/6 u gpt-5-mini) a stojí 0,63 $ za tisíc shrnutí místo 1,38 $. Ukotvenost vyšla stejně. Platí do restartu serveru.
LLM porozumění dotazu
Strana 21 68d600d0-7632-11dc-b583-000d606f5dc6
Vrstvy:
Načítám náhled…
Strana 21
ALTO TextBloky — 29
#1 alto_textblock #1
13 prosince 1908. Cislo 343.
#2 alto_textblock #2
NÁRODNÍ LISTY
#3 alto_textblock #3
Strana 21.
#4 alto_textblock #4
Bosensko-hercegovská delegace v Londýně. Z Londýna, 9. prosince. (Pův. dopis „Nár. Listů v) Bosensko-hercegovská delegace přibyla pra- vě se svým vůdcem drem. Dušanem Vasiljevi čem do Londýna, aby seznala disposice politi- ckých kruhů anglických vzhledem k zabraným zemím a informovala anglický tisk o skutečném stavu Bosny a Hercegoviny. Dr. Vasiljevič vyličil mi podrobně politické Hějiny obou zemí od příchodu ministra bar Buriana do Bosny a Hercegoviny. Nový pro konsul ehtěl upraviti otázku náboženskou, která ještě před dvěma lety dělila pravoslavné a mu- sulmany. S jeho svolením jmenovali pravoslavní Srbové delogáty (1 až 3 z okresu), kteří před- ložili vládě rakouské náboženský program. Pra- voslavní Srbové obdrželi zvláštní statut. Když byla náboženská otázka upravena, požádalo 30 předáků pravoslavného obyvatelstva bar. Buria- na, aby dovolil předložiti rakouské vládě je- jich desiderata politická a bospodářská, by se učinil konec absolutistickému režimu, který brá- ní pravidelnému vývoji politického života v obou zemích. Pravoslavní mluvili vlastním jménem vlastním jménem také prosili rakouskou vládu, aby dovolila musulmanům a katolíkům rovněž předložiti svá desiderata. Odpověď bar. Burian byla příznivá. Tři náboženství zorganisovala se ve svých střediseích skutečnými volbami. Každý okres jmenoval jednoho až tři delegáty, ne dle počtu obyvatelstva, nýbrž dle všeobeených nebo místních zřetelů, o nichž ústřední rada každého náboženství sama rozhodovala. Ostatně se volby vykonaly klidně a pravidelně v září r. 1907 Pravoslavní měli 60 delegátů, musulmani 34 katolíci 18. Významno jest, že vláda dovolila jen, aby se scházeli zástupci každého nábožen ství zvlášt. Pravoslavní sešli se v Sarajevě v říjn r. 1907, předložili své požadavky baromu Buri anovi, načež se rozešli, zvolivše komisi dvanácti člennou, representující všechny pravoslavn Srby v Bosně a Hercegovině. Po rozehodu pravoslavných povolila vlád ehromáždění musulmanů, kteří se sešli v Sara- jevě v listopadu, rozešli se v lednu a podruhé se sešli v dubnu, načež se rozešli v květnu, zvo- livše 24členný ústřední výbor. Konečně v dubnu 4907 sešli se také delegáti ketoličtí. Byl tu vlastně malý parlament, složený z tří náboženských skupin, každá skupina měla zasedati na různých místech a v různých do- bách, ale od počátku tohoto nového zřízen se pravoslavní a musulmani bratřili a jejich ústřední komitéty se často navštěvovaly a jed- naly důvěrně ve společných schůzích. Katollei se drželi povždy stranou od obou ostatních ná- boženství, již proto, že dvě stě tisíc katolíků jsou rakouští přistěhovalei a že Chorvaté se ni- kdy nemohli shodnouti s pravoslavnými. V říjnu r. 1907 žádali pravoslavní Srbově v návrhu, podaném baronu Burianovi, úplnou autonomii obou zemi pod suverenitou sultáno- vou. Srbové tu prohlašovali, že Bosna a Herce- govina je součástí otomanské říše, uznávali však skutečnost rakouské okupace a žádali, aby obě země měly v čele stále, pod suverenitou sultá- nevou, rakouského generálního guvernéra jme- novaného Vídní. Přijímali také, aby diplomatické zastoupení obou zemí bylo ponecháno Rakou- sku a aby okupační vojsko zachovalo své po- sice. Naproti tomu žádali pravoslavní pro obě země stejnou vládu, jako v Srbsku: sněmovnu, volenou národem, zodpovědné ministry, vnitřní správu naprosto nezávislou od jakéhokoli vmě- šování rakouského, úplnou nezávislost hospo- dářskou (právo Bosny a Hercegoviny upravo- vati samovolně smlouvami své obchodní styky s cizinou) a konečně aby srbština byla oficil- ním jazykem a obyvatelé Bosny a Hercegoviny. aby příště konali vojenskou službu v těchto ze- mích, buď v bosensko-hercegovských plucích nebo v okupačních plucích rakouských. Baron Burian byl, jak se zdá, nanejvýš překvapen odvahou pravoslavných Srbů, kteří mu přodložili program tak revoluční a s jeho stano- viska tak protirakouský. Odepřel na něj odpo- věděti a přijal pouze sdělení pravoslavných. Za měsíc na to musulmani, shromáždění v Sarajevě, jednali o svém programu nábožen- ském, hospodářském a politickém. Pro musul- many byla otázka náboženská důležitější, než všechny ostatní úvahy, neboť se nedovedli po- sud smířiti s rakouskou správou, jak se již stala u pravoslavných. Tím se vysvětluje zřejmý zma tek, jenž se jevil v jejich debatách i usnese ních. Vláda z toho těžila a pokusila se upravit definitivně některé otázky hospodářské, na nichž měli zájem zvláště musulmanšuí velkostatkáři Sluší uvésti, že musulmani povždy osvědčo- vali úplnou shodu v otázkách politických se svý- mi pravoslavnými srbskými bratry. V květnu se musulmani rozešli, nedospěvše k žádněmu určitému výsledku. Katelíci se spokojili tím, že vylkli především čistě hospodářské otázky. Uposlech.. takto pokynů rakouské vlády, která je chtěla postaviti za vzor ostatním náboženstvím pro jejich oddanost a upřímně rakouské stanovisko. Na to příšla mladoturecká revoluce a úspěeh Mladoturků měl nesmírný vliv na musulmany v Bo- sně a Hercegovině. V září r. 1908 sešli se v Sara- jevě a rozhodli se s nadšením položiti na první místo svého programu úpravu otázky politické. Dne 7. zá předložily ústrední komitéty musulmanský a pravo- slavný společně rakouské vládě memorandum, němž se protestovalo proti pověstem o annexi, kolu- jícím v zemích a jež obsahovalo text programu, který pravoslavní Srbové předložili předešlého roku rakou ské vládě. Pravoslavní a musulmani se spojili, aby předležili vládě rakouské stejný program, jehož hla ními články byla autonomie pod suverenitou sultá- novou a zavedení ústavy. Adresa, provázející toto memorandum, znělao Pobyt Vaší Excellence v naší vlasti poskytuj podepsaným příležitost, poukázati jménem organi sací, pravoslavné a musulmanské, srbského národa na nezbytnou nutnost, aby v Bosně a Hercegovině byl zaveden úplně ústavní režim ve shodě s potre bami obyvatelstva a pokrokem doby, režim, jeni nemá žádným způzobem prejudíkovati úpravě mezi- národního postavení Bosny a Hercegoviny, ale pouze učiniti kone“ nespokojenosti obyvatelstva, jež mě hlavní příčinu v nynějším absolutistickém a zpá- tečnickém vládním režimu. Ústavní rád a volení zákon, vypracované na zá- kladě dohody, uzavřené a delezáty aří národních stran
#5 alto_textblock #5
lidu bosensko-hercegovského, utvrdila by v lidových vrstvách vědomi, že spravedlnost jest hlavním zákla- dem státu. Účastenství národa na vládní činnosti prostřed nictvím zástupců svobodně volených zajistilo by trvalý pořádek v naší vlasti. Jedině účastenstvím na zákonodárné moci a její kontrolou jest možno roz- řošiti všechny životní otázky naší země, které vy žadují bezprostředního rozřešení. Konstituční a parlamentní režim zaručuje spr vedlivé a šlechetné rozřešení všech otázek bez ohledu na různosti náboženské; skvělý důkaz této skuteč nosti byl podán první dohodou Srbů pravoslavných a musulmanských, kteří se zde zasazují u Vaší Excel lence o zavedení ústavy. Zavedení ústavního režinu při ponechání ne dotknutelného mezinárod. postavení naší vlasti by by zajištěn mír v zemi a část konfliktů, způsobenýeh tlakem poměrů, byla by odstraněna. Soudíme, že jest nutno naléhati zvláště na tento bod, poněvadž všechna dřívější hnutí lidu měla z účel zavedení vnitřních oprav v naší vlasti a úpln národní autonomie. Lid bosensko-hercegovský svým politickým cho váním i ve svých bojích proti režimu, jenž uzavíra dráhu národnímu pokroku, podal důkaz, že jest ži- vlem pořádku, že jest schopen míti účastenství n výsledcích civilisace a že jest zralý pro ústavní ži vot. Tento důkaz vylučuje veškerou obavu o poru- šení společenského fádu. Věren své přirozené povaze, chce náš lid níkol surovým násilím, nýbrž pravidelným vývojem zaujat místo v ladě ústavních států Proto se obracíme na Vaši Excellenci a žádám za laskavé přijetí přání veškerého lidu v Bosně a Hercegovině a tlumočení jeho u Jeho Veličenstva cí- saře a krále, parlamentu rakouského i uherského komisí těchto slavných sporů. V Sarajevě, 7. září 1909. Baron Burian řekl delegátům pravoslavných musulmanů, že odpověď jim bude dána delegacem rakouskou a uherskou. Do té doby zapověděl vešker schůze delegátů pravoslavných i musulmanských obou zemích. Delegáti pravoslavných Srbů odebrali se pak Pešti. Než tam dojeli, byla vyhlášena annexe obou zemí. Delegáti, sešedše se v Pešti, uznali, že j zbytečno prodlévati dále v tomlo městě a vrátili s domů, zanechavše v Pešti svůj dvanáctičlenný ústřed- ní komitét. Brzy na to přibyl do Pešti také musul- manský dvanáctičlenný komitét, oba komitěty sply nuly a podaly protest rakouské vládě. Zaslaly tak provolání k obyvatelstvu bosensko-hercegovskému, němž dovozují, proč se za souhlasu národa bránili proti záboru, poukazují na konferenci mocností, je má býti svolána a napomínají ke klidu, zejměna pak aby se rodáci nestěhovali z vlasti v důvěře, žel spra- vedlnost na konec zvítězí. Na to delegáti obou komitétů určili čtyři členy ze svého středu, dva pravoslavné a dva musulmany kteří přijali poslání, objeti Evropu, aby se přesvědčili o disposicích Evropy vzhledem k jejich zemi Tito oficiální zástupci Bosny a Hercegoviny byl také pověřeni, aby zpravili cizí vlády a tisk o sku- tečných snahách a tužbách svých rodáků. Delegace bosensko-hercegovská pobyla již něko lik neděi v Paříži a „nyní jsme v Londýně“, pravi mi s úsměvem dr. Dušan Vasiljevič. „Příjali nás zna- menitě, ale pochopíte, že není možno, aspoň proza tím, říci vám, jaký jest práktický výsledek naší n 1. Coudurisr. vštěvy v Anglii
#6 alto_textblock #6
Zemská komise pro upravení řek v království českém
#7 alto_textblock #7
zasedala dne 10. prosince za předsednictví místo držitele br. Coudenhova. Po vyřízení personalif a po schválení protokol referoval místodržilelský rada Šírek o předložených praesidiálních sděleních, jež novějšími fakty do- plnil. Posl. Udržal vytýkal, že byla žádost z zřízení mostu přes Jizeru u Plavkonic zamítnuta a že se tam regolováním dosavadní komunikační poměry zhorší. Spolu zase uvedl, že by místní činitelé na zřízení mostu tohoto příspěli témě 20.000 korunami. Žadal, aby se o věci této ještě nové jednalo. Stav r. Podhájský podal zprávu o jednání, jež bylo v této příčině provedeno, a trval na tom že při regul vání komise může bráti zřetel toliko k zachování dosavadních komunikací. V tomto pří- padě že však jde o zřízení nákladného mostu místo dosavadní zatímné dřevěné lávky, která se v zimě odklizuje. Př. z. v. K. Adámek soudí, zvláště dle po- měrně značného příspěvku místních činitelů, že v tomto případu jde o zařízení pro místní komuni kaci nesmírně důležité a trvá na tom, že regulační komise tam, kde místní činitelé tak velké oběti při- nášeti jsou ochotni, nemá vystupovati naprosto upjatě a odmítavě, proto podporuje návrh Udržalův. Předseda prohlásil, že návrh tento jes samostatný a že musí býti dříve, nežli o něm komise rozhodne, projednan v technickém komitélu Záslupce německého odboru zemědělské rady koncipista Meissner přečetl množství návrhů, přan a příkazů týkajících se provádění úprav řek v tak zv. německém území. Tyto elaboráty týkaly se netoliko velkých úprav ale také přání jednotlivců a byly ostře nacionálně zbarveny. Předseda po zakončení tohoto dlouhého čtení prohlásil, že nemůže připustiti, aby při vyřizování přání a sdělení se rozštřovalo jednaní na celý obur regulování, ale že toto jednání musí býti obráceno pouze na otázky, jichž se tato sdělení dotýkají. Přísedící zemského výboru Adámek uznal sice že stanovisko předsedy jest založeno v jednacím řádu, avšak žádal, aby mu bylo dovoleno, alespoň na ně- které výklady zastupce německého oddělení zeměděl- ské rady, které nemohou zůstati bez odvety, krátce reagovati. Koncipient Meissner rozvinul celý pro- gram úpravy řek v tak zv. německém území bez ohledu na to, že regulační akce komise zemské s vztahuje k úpravám řek v celém království českém a že jest přesně obmezena zákonem a úvěry, které jsou k těmto účelům povoleny a které jsou dosu prohlašovány za nepřestupné. O těchto dalekosáhlých návrzích nemůže komise jednati bez důkladného pro- zkoumání technickým komitétem a bez vztahu k úpral vám řek v celém království. Koncipient Meissner pře- devším kategoricky žádá, aby byla do regulační akce přijata také úprava Teplé, trvaje na tom, že jest zá konem zabe pečena. Opětně bylo dokazováno, že tato úprava do zákona pojata není a že její zabrání do regulační akce by znamenalo zkracení úvěru na r- gulování řek do zákonu pojatých, což jest velkého významu, poněvadž se žádá, aby v povodí Teplé byla provedena celá soustava osnovy přehrad údolních. jež mají zadržovati více než 5 mil. m3 vody. Hydrografická studia, jež se v té příčmně konají, dosud nejsou ukončena. Jest s podivením, že bylo vypracování projektu těchto úprav svěřeno soukro- mému inženýru Mülierovi v Karlových Varech a neni s podivením, že obec kariovarská projevuje ochotu k vypracování i dalších projektů. Takový postup od- poruje interesům všeobecným a jest potřebí, aby byly tyto přípravné práce konány od interesentů místních neodvislými orgány. Nesmí se také zapo- minati, že jest v tomto případu hlavním interesentem město Karlovy Vary, které tak bohatě těží ze svých zřídel, a které by v prvé řadě také o upraven Teplé se mělo starati.
#8 alto_textblock #8
Př. Adámek žádá opětně, aby byly vypočteny s komisí aděleny náklady, které země a stát na úpravu Teplé v obvodu Karlových Varů již po- skytly. Při obmezeném úvěru regulačním nemohou býti dělány presenty bohatým Karlovým Varům, když se jinde odmitají žádosti chudých obcí za přiměřené upravení komunikací při provádění regulace a p.- Koncip. Meissner nepřímo se obrátil proti urych- lení stavby přehrady v lese »Království« nad Krafové Dvorem a vyslovil nelibost svou nad rychlejším po- stupem ve stavbě přehrady u Slatiny na Upě. Činíval to také dr. Schreiner. Hlavním důvodem tohoto víc neb méně příkrého odporu proti provedení těchta pro úpravu Lahe nezměrně důležitých přepažek jest že jsou situovány v krajině české a že mají prospí vati především obyvatelstvu českému. My jsme proti stavbě přehrad údolí v okresích většinou německých nikdy námitek nečinili, ale také nadale trpěti ne budeme, aby bez důvodů a z příčin politických byly kladeny překážky ku provádění přebrad údolí v obla stech českých a se vší rozhodností žádáme, aby bylv s největším urychlením provedeny veškeré přípravně práce ke konečnému provedení obou těchto přehra v lese »Kralovství« i ve Slatině. Hrozba koncip Meisanera odporem proti této akci nemůže býti dů- vodem komisi, aby po jeho přání snad byly při- pravné práce odloženy do té doby, až dá povolení k jich pokračování. Konc. Meissner osmělil se žádati aby bylo upuštěno od prodloužení průkopu na Orlici u Týmště z 560 na 562 m a tím uspořených 7u.00 korun aby bylo obraceno ku provedení regulacev městě Králíkách. Obdivuhodná jest to odvaha žádati, aby se upu- stilo od provedení přístušnými orgány za nezbytně outné uznané regulace v krajině české a obnosu Uím uspořeného aby se použilo k provedení reguluce v nemeckem městě Králíkách, jejíž dů ežitos jest dosud uznána toliko koneip. Meissnerem Koncip. Meissner vyvrcholil svůj pogram v ostré ž- lobě, že ku provádění předběžných prací regul ačníeh na Bělě byl vystán také jeden technický praktikant. sterýž jest rodem Čech a důrazně žadal, aby se ta kové případy vícekráte neopakovaly. S podivuhednou přímosti nezamičel hlavní důvod tohoto žádání, ž jsou prý němečií praktikanti limto způsobem zkra- cováni, ponévadž praktikanti, při těchto pracích expo novaní, mají příplatky! Tak zanesl koncip. Meissner poprvé do této k mise spor národní a to v jeho nejbnusnější formě. To budiž konstatováno na věčnou pamet. My jsme těchto sp rů se dosud úzkostlivě vy tříhali, avšak když takové útoky byly anebo budou podnikány, nemůeme a nebudeme se jim vyhýbat. Proti troufalé žádosui koncip. Menssnera stanovíme princip, že při ustanovování a zaměstnávání veře- ných úřadníků vůbec musí rozhodovati toliko a je- dině jejich kvalifikace a nikoli národnost. Útok koncip. Meissnera dokazuje, k jakým směšnostem vede ne- zřízený národní chauvinismus, vždyť chce děliti také vodu řek dle národností, zapomínaje, že by při praktickém provádění jeho žádosti musili býti mnže- nýři při přípravných pracích vysíláni dle katastr- obeí a nepověděl také, jaká praxe by měla nastat v obcích smíšených? Jest zajisté smutné, že jsme v národních spo rech až k takovýmto věcem dospěli. Mist. r. Štrek sdělil, že plány na upraven Teplé dala vypracovati obec karlovarská sama. a že po případě budou důkladně prozkoumany tech nickým oddělením. Technické práce přípravné ke stavbě nádrž v lese »Království« a na Horním Labi jsou úplně provedeny a mohlo by se bez odkladu přistoupi k jich provádění, kdyby nebyly průtahy rekursy pi vyvazování potřebných pozemků a objektů, způso bené tím, že jich majitelé činí přimo horrendní po žadavky. Posl. Udrža! ohražuje se proti zanášení ná rodnostních sporů do jednaní komise a vytýka kon Meissnerovi výstřední jednostrannost. Kone Meissne sdětuje, že přednešené elaboraty jemu byly něme ckým oddělením rady zemeděiské odevzdany a prot že je musil v komisi předněsti a podotkl, že se musi ačkoliv nerad, dolknouti také vyslaní českého inženýra k provádění prací na Bějé, poněvadž mu to zvlástě roz kázal dr. Schremner, kterýž dosud je předsedou něm. sekce zemědělské rady. Pronlási však, že tak jake dnes, bude i nadále činiti a rozkazy tyto provaděti. Jinak se spokojil, aby jeho podaní byla odev zdána technickému oddělení k příslušnému prozkoumaní (Dokončení.)
#9 alto_textblock #9
Hučha.
#10 alto_textblock #10
Končerty. Statná řada hudebních produke rozvinula se od posledního našeho přohledu, mez nimi mnoho koncertů dobrečinných a jubilejních Nutno vybrati jen co v kterém objevalo se závaž- nějšího. Výroční koncert ve prospěch Pensijního spol ku členů sboru a orchestru Národního divadla pe skytl novinkou balladu „Taillefer“ od Rich Straussa pro soly, sbor a orchestr, op. 52., z r 1903. Skladba vznikla po symfonické básni „Živo hrdinský“, a z tohoto ovzduší, slavicího ideá lní ví tězství reka za lidstvo a jeho duševní pokrok se bi- jicího, přeneslo se v romantiku ballady Uhlandovy též jakési vyšší, nejen třesk zbraní osiavující sym- bolické hledisko. Báseň je velmi dramaticky zhudeb- něna, výraz má silu a mocně buráci rozkypělé mase zvukové, ovládané rukou mistra, kteryž i zpěvný kontrast k vyzvednutí opět jen základní nalady v čas umí vplěsti. Ostatní pořad vykazoval Smeta nů „Vyšehrad“, z Fibichu předehru k hlavnímu ději zpěvohry „Pád Arkuna“, k oddílu „Dargu n“ v níž podána idea díla, zápas dvou světů nábežen- ských, konečně Griegovy hudebně vděčné scény z Björnsonova dramatu „Olaf Trigvason“. Pro- vedení zvláště po stránce vokální odpovída!o dobr pověsti sboru Národního divadla. Ze solistů účinko- vali: slečny Černochova, a Valouškova z pp. Pácal a Kliment, kterýžto vynikl v bel- ladě „Taillefer“ názností podání. Koncert, k němuž Česká Filharmonie přispěla svým orchestrem, řídi opatrně kapelník p. Rud. Zamrzla. Jubilejní koncert ve prospěch „Bolzanova samo- statného sirotčince učitelského“ přinesl krásné vý- kony Ševčíkova kvartetta v Haydnově „cl- sařském“ a Smetanově „Z mého života“. Sl Věra Kruisova tržila úspěch za své virtuosn ovládání barfy. Lahodně se nese hlas sl. Doubr av- ky Černochovy, která s inteligencí hudební spojuje vroucí výraz. Též její výběr není všední Bee- thovenovy „Skotské písně“, Brahms, novinkou ne- dávno vydané originální „Slovenské spovy“ Vít. No- váka). Delikátně doprovázel p. dr. Jindřich Pi hert V jubilejní akademii mládeže v Městském di- vadle Král. Vinohradů vyznačili se oba dirigenti, p. Alois Jiránek v číslech vokálních, p. Mila Zuna v Smetanově „Vltavě“ zkázněnými vý- kony svých těles. Zvláště radostno bylo sledovati jak tuži se mládež pěvecké školy „Umělecké vý- chovy“. Z bohatého a vkusně voleného pořadu za- jímaly mne ukázky z ruské operní pohádky „O řepě“ od V. J. Sokalského. Nemohlo by dílo, tak pěk- ně zachycujcí pohádkovou náladu, provedeno být celé? Večer komorního spolku kollidoval s prvinou „Kunálových očí. Přepustím tedy slovo svému zá- stupci: „V šestém řádném koncertě spolku pro komorn hudbu uvítali jsme v lelošním zimním údobí zase po prvé České kvartetto, které sehrálo Squam- bittiho kvartet Cis-moll a Beethovenův F-dur. O po- dání obou skladeb můžeme jen opakovati, co již ne- sčíslněkráte bylo řečeno, totiž obdiv nad procitěním strhujicí vervou, úžasnou jednotlitostí a souhrou všech čtyř účinkujících umělců. Ostatní část pořadu vyplnil čen dvorní opery drážďanské p. Bedřich Plaške. jenž přednesl některé z Dvořákových písní cigán- ských a biblických, pak písně Fibichovy, Pickovy Jindřichovy a několík ukázek z Novákových písní moravských. Hlas známého nám od dřívějška umělce zněl sytě a plně, ale přece zdá se nám, že postrádá oné vřelosti, měkkosti a propracování, kterého před- nes pisní toho rázu vyžaduje. Dle našeho mínění jest p. Plaške více na místě na jevišti, kde můža uplatniti mohutnost svého hlasu a strbnouti poslu- chače svým ohněm a výrazností hereckou. Průpěh večera byl velice animovaný, účinkující přijati jake vždy, velmi vlídně. Ale jedného mělo by obecenstvo býti pamětlivo: přicházeti včas, neboť velmi trapně působí, musíli nčinkuitcí již na podiu usazení če-
#11 alto_textblock #11
kati, až ti, kdož se zvláštní oblibou pozdě chodí, l skavě se usadí. (Zd. K.j Ujímaje se zase pokračování, musím konstale- vati vzácný požitek, jaký připravil nám druhý mime- řádný koncert Českého spolku pro komorní hudbu. Věnován byl houslové sonatě, a vynikající virtuos Irancouzský, Emil Sauret, snad posledně z ži- jících žáků Běriotových, okouzlil nás, podporován zdárnou souhrou brusselského planisty. Artura de Greeí, svým přednesem stejně slohovým, jak jemně propracovaným, zvláště rythmicky a necby- čejnou líbeznosti svého ténu. Pod jeho rukou zpíval i přísný kontrapunkt Bachův a zdál se nám pod ná- vrchní rouškou objektivismu vyprávěti o žalech a touhách srdce. Známe vynikajícího virtuosa ještě z mladších jeho let, kdy oslňoval bravurou, zvlášt v házených a odrážených tazích šmytce vrcholící kteráž i jeho skladbám vryla zvou stopu. Již tehdy lišil se prospěšně od soupeřů v technice vkusem. O- dav se v uměleckém svém podzimu komornímu slo- hu, nemůže sice úplně zapomenouti virtuosní minu losti (tak trio ve scherzu Beethovenovy G-dur se- naty bylo mi předneseno příliš bravurně, passážově. na úkor myšlenkového obsahu), ale, stavě dokonalou techniku svoji do služeb sericsního umění, nalérá pro ně výraz vždy distingovaný a oduševnělý. Z přednes Frankovy sonaty A-dur byli jsme mu vděční. Krásná ukázka tvorby, jdoucí do hloubky. Stálý host koncertního podia pražského, virtuo na housle Willy Burmester, uchvátil opět svou hrou, vždy více ke klassikům se obracející a z bra vurní literatury ponechávající jedině Paganiniho, take vlastně již klassika ve svém druhu, klassika housli Specialitou Burmestrovou jsou drobné kousky, jež sám si vybírá a zpracuje ze skladatelů XVII.—X VIIn věku. Ke dřívějším připojil tenlokrát i jména Ras nenu a Gossec, roztomilou gavotiou a tambourinem Tské jeho průvodce, pianista p. E. Stefanidi, s Jubilejní koncert ve prospěch „Vincentina“ ucti památku 150. výročí úmrtí Händleva pořadem toliko z jeho skladeb. Působilo dobře v moderní době. předrážděné nervosou, slyšeti zase mohutnou, klid nou řeč toho velikána hudebního objektivismu. I kde je Bachovi nejblíže, v koncertu pro varhany (zvolen G-moll z ep. 4.), cílíte zásadní rozdíl individhua i obou velkých současníků. Bach ztrácí se vždy do se- be. Händel musí na ven, do svěla, lesku a slávy. V te příčině dobře voleny obě velké vokální sklaalby „Jubilate“ a „Te Deum“. Obě jsou příležitostní., sle ženy byvše ona ke slavnostem, jimž dvůr anglický radoval se z miru utrechtského, tato na oslavu vítěz- ství Angličanů u Detting. Velký interval časový děl obě díla, v základu však léhož charakteru: slavnostn kamposního a velikých rysů. V JJubilate“ vystupuj obě vlastnosti ještě jaksi skromněji. Přemitavý tex žalmu 100., plný pokory vůči Hospodinu, nedep u- štěl tu ještě ten jásavý rozmach, který v „Te Deum dostupuje hymnické výše. Altové solo a dvojzpěv aliu s basem zajímavě tlumočí tam onu tišší, v oddanosti mírně plesající stranu. V „Te Deum“ mění se vše na skvělou fanfáru, vše spijí se jasem nebes, chvale- zpěvy kůrů andělských, slávou vykoupení. Haenden dopjal se tu výše své tvořivosli, vystupuje tu v cele své šíři a velikosti. Mezi obě díla vokální vsunuty drobnosti klavírní, praeludium, variace, tance a ca- priccio v úpravě Bülowově. Je v těch bijouterifcl. mnoho půvabu, ale vždy odměřeného, obřadného. tak jako se tančily ty courrenty a menuely a gavotly. Pí. Marie Bettelheimová-Timoni sehrála je nádherně. V archaickém slohu a technikou vybrou- šenou jako křišťál. Koncert řízen byl odbornou rukeu p. KarPa Douše, jenž ke zdárněmu provedení děl disponoval rozmnoženým sborem svatovilským orchestrem České Filharmenie, i podporován byl so- listy, sl. Hinkovou, p. Plaškem a promyšlenou hrou dra. J. Kavána na varhany. Obligátní klavín hrála obezřele sl. Fukova. Koncert nebyl čelně navštíven, ale morální úspěch byl na straně p. Dau- — šově i účinkujících. + Co poskytne letos hudební Ježíšek? Z boha- tého skladu Mojmíra Urbánka uštědfovati bude dárky ku polěšení malých i velkých. Pianistům de- poručuje se nádherné Dvořákevo klavír n album, ohsahující 8 nejhledanějších skladeb mistro- vých, dále oblibené „Salonní album“. Za cenu 1 K 80 h (váz. 4 K) jest velký svazek 14 nejoblíbe nějších skladeh. Za dárek. zvláště damám vhodný. doporučují se taneční skladby Fr. Prochasky. Pěkný dar přibyl v obsažné sbírce „V tanei a ples u“ kterouž má být čeleno německým svazkům. V ele- gantní úpravě a vazbě stojí toto dílo pouze 12 K Jména jako Friml. Prochaska, Fučík, Pospíšil, Murena. Fmoch a m. j., jichž skladby jsou zde obsaženy, jsou sbírce nejlepším doporučením. Mimo tyto levné svazky jsou různé skladby našich českých skladatelů jako Jos Suk, Nedbal, Vít. Novák atd. četně a svými nejposlednějšími skladbami zastoupeni. Mladým pia- nistům-začátečníkům budiž připomnenula pěkná šruč. sbírka A-B-C, obsnhující 50 skladeb od prvých po čátků. — Houslisté mají pravý poklad v Mařákově sbírce „Classique et Moderne“; ve 2 sva zcích váz. pohromadě 8 K (neváz. 6 K); pro začátečníky Album melodií (50 nár. písní, 50 operních mel. a 25 tanců) vydánc v různých úpravách i v I. poloze. Zpěváci především buďtež upozorněni na Vý bo písní Ant Dvořáka za nízkou cenu 5 K (váz. 7 K), na proslulé „Album klassik ů“ pro střed. hlas, upravila a přeložila Emma Destinnová, a na Čajkovského 24 písní a romanef. Obě díla jsou po 4 K (váz. po 6 K). Konečně připomínáme s velkým nákladem a obětmi vydané dva klavírm výtahy oper Dvořákových a sice „Ru salk a „Čert a Káča“. Celá řada skvostných děl náklad cizích, klavírní výtahy, partitury a j. doplňují sklady závodů Mojmíra Urhánka, jež k Vánocům poskytnou každému, nač jen si v hudbě pomysliti může. Sklady hudební rozšířeny byly c zvláštm odděleni klavírů gramofoná, jež skylají nejlepší tovary. Skiady vel- kozávodů Mojmira Urbánka nalézají se v Jung- mannově třídě č. 14, v Hlávkově paláci. + Z České Filharmonie. Dnes o 4. hod. odpol koná se v sále Plodinové bursy osmý symfonický koncert. Dirigent dr. Vilém Zemánek. Vstupenky 10 do 12 hodin dopol. v kanceláři Družstva na Vá clavském náměsti č. 53 a odpoledne od 3 hodi u pokladny + Z ozchestrálního združení v Praze. Pravidelná zkouška koná se v ponděli dne 14. t. m přesně o 7 hod. večerní „U Kopockých“ na Václavském náměst . 22. Studují se úplně nové skladby k 7. konceriu Týž den (14. t. m.) přijímají se naposledy nov členové + Z Českého spolku pro komorní hudbu v Praze Rádný koncert sedmý koná se v ponděli dne 14. pro- since o 7. hod. večerní v Rudolfině. Vedle „Českého kvarteta“ účinkuje známý ruský skladatel a virtuos Tanějev. Na programu jsou klavirní trio D dur op. 22. smyčcový kvartet B-dur op. 19 a klavírni kvartei E-dur op. 20. Skladatel, žák V. Rubinsteina, bude hráti part klavírní + Hud a chrámová. V neděli budou o 4. hod odpolední v chrámu na Karlové provedeny následu- jící skladhy řízením pí. Marie Benešové-Machainové »Ave Maria« od Bacha pro tenor. harfu, violoncello a varhany. »Ave maris stella« (novinka) od Masche- romia pro tenor, harfu, housle a varhany, »Pange lingua«, osmihlasý sbor od Horníka, přednese přes 50 dam a pánů zpěváků, solo zapěje pan Eduard Krtička, housle přednáší pan Frant. Daniel, virtuns ná houste, harfu hraje slč. Proftova, virtuoska na barfu. + Koncert Jana Kubelíka v Praze. Po svě cesl kolem svěla, klerou nasťoupil Jan Kubelík v měsíci říjnu 1907 a ze které vrátil se dne 4. října 1908, ode- bral se ke zotavení na zámek Bychory a nastoupí edtud dne 1. listopadu cestu do Anglie, kde koncer toval až do včerejšího dne. Odtud vrátí se dne 14 prosince do Čech. Kubelík na své cestě kolem svět navštívil severní Ameriku, Honolulu, Australii, Nový Zéland a ostrov Ceylon. V celku absolvoval za 12 měsíců 182 koncerty. Úspěchy jeho byly nevylíčitel- né, všude vílán byl s nadšením i v zemích, kde dříve nebyl. Nelze se ale také diviti, nebot jméno Kubelí- kovo je známo po celě zeměkouli. Druhou polovieh koncerlní saisony zaháji Jan Kubelik orchestrálním koncertem v Praze dne 6. ledna, načež odjede do Drážďan a po absolvování vídeňského a pešťského koncertu přímo do Ruska. Jan Kubelík navrátí se dne 15. dubna opět do Čech. Záznamy ke koncertu přijímá hudební a klavirní závod Mojmír Urbá nek v Praze, IIlávkův palác. —Z Kroměříže, 12. prosince. Operní pěvec Chmel z Prahy oři opeře „Hubičce“ dobyl ze
#12 alto_textblock #12
libil.
#13 alto_textblock #13
dnes ohromněho Vspěchu svým krásným sonorní hlasem a případným zjevem v úloze Tomše Orchestr vídefských umělců hudebních, H zený Oskarem Nedbalem, dostal státní subvene 2500 K.
#14 alto_textblock #14
Ze soudní síně
#15 alto_textblock #15
Tragedie slavného umělce.
#16 alto_textblock #16
(Před porotou)
#17 alto_textblock #17
V Campobaszo, 8. prosince 1908
#18 alto_textblock #18
Pokračování výslechu svědka Donzella přerušeno bylo dotazy zástupců soukromě účasínice a vysvěllením Cifariellovým o tom, proč v Mascotte každý z manželů C. měl svůj zvláštní pokoj. Zavra- žděná Marie Cifariellová byla prý totiž velikou pě- stovatelkou své osobní krásy (il culto della belleza). Bylat Francouzkou a šlechtěním svého těla docílil toho, že vypodala jako 25letá, ačkoliv ji bylo 35 roků. Cifariello sám byl kažlého dne nucen, nežli sejí ukázal, spořádati a upraviti svou toilettu, ba musi se i nalíčiti a udělati hezkým. Chtěla býti také útlou a docílila toho na újnu svého zdraví. Často říká- vala: „Zemřu brzy, ale chci zemřítí hez- kál“. V první době nostvala také i doma bílé ruka- vičky, ale jen proto, že měla prsty příliš kostnaté. Jinak ale měla rysy dokonalé! Znala kult krásy milovala svou osobu. Avšak časem jevila se u tělesná slabost a vyvstával na ní pot. Řekla tedy Cifariellovi, že má lékařem nařízeno se šetřiti a že proto mají se uložiti každý zvláš“. Cifariello musi uposlechnauti — a tak se délo i v pensionátě Mascot- te. Její koketerie toho žádala! — Svědek vypravuje dále o chování se cb- žalovaného po vraždě. Týž chtěl vyskočiti z chodby oknem dolů do moře a volal zoufale po lékaři. Vypravoval také celý zoufalý, že celou no svou ženu prosil, aby mu neodcházela, jak chtěla, do Řima, že jí dal 10.000 lir a cna že vzdor tomu setrvala při svém úmyslu, stále jej urážejíc. Když přišel lékař, musil jej políti studenou vedou, aby jeh upokojil. — Skvrny od krve ale na obžalovaněm svědek neviděl.
#19 alto_textblock #19
Svědek Giovamnni Grazioli,
#20 alto_textblock #20
účetní banky italské, byl správcem domu v Řiímě; v němž advokál Soria zamluvil si byl. Byt ten prohlížela i paní Cifariellová i teta její pí. de Lunel, ale pro manžele Cifariellovy určen nebyl a také býti nemohl, protože banka d'Italia jedné rodině dva bytr nepronajímá a podná jemníky nepřijímá,
#21 alto_textblock #21
Hrabě Felippo Bolgariní
#22 alto_textblock #22
býval po dvě léta podnájemníkem v druhém byl manželů Cifariellových, jejž ona pronajímala na vý- dělek. Svědek mezí jiným ví, že si jednoho času tchy- ně Cifariellova stěžovala na výprask, kterým podali obžalovaný ji i jeji dceru. Marie Ciariellová pak si zase mu kdysi stěžovala, že ji manžel týrá jaký- misi požadavky, pro něž nastaly spory. Státní zástupce: Byly to požadavkyfi nanění nebo finé? Svědek: Byly rázu velmi intimníhe Na to svědek vypovídá ještě o domácích záležilostech rodiny obžalovaného a líči manželku jeho jako po- řádnou a pracovitou ženu. Cifariello (vzkřikne): Ano, to byla až d r. 1894, pak ale ji posedla vášeň, že musí zbohat- nouti a potom změnila celý svůj způsob života!...
#23 alto_textblock #23
Rafaele Tudlisoo.
#24 alto_textblock #24
publicisla z Neapole z denníku „Il Giorno“. Ráne toho dne, když se dověděl o tragedii ve ville Mu- scotte, šel si pro informace na misto samo. Ve- šel do pokoje, kde byl zločin spáchán. Zpozoroval. že jedna z podušek se strany, kde spávala paní, na jednom rohu měla stopy spáleniny a byla zakouřena jako od výbuchu ze zbraně. Utvořil jsem si náhled. že rána byla vystřelena osobou, která neležela v po- steli, proti jiné osobě, ležící již na podlaze. V kouti pokoje nalezl jsem i kuli z revolveru a odevzdal znalci Předseda konstatuje, že cíchy s polštářů ne- byly nalezeny.
#25 alto_textblock #25
Svědek Giuseppe de Falce, oublicisla z Bari. Stvrzuje pověsti o poměru Cila riellově se slečnou „Titinou“ v Bari. Při slavnesti odhalení pemníku Hurbertova měl býti umělec před- staven králi Humbertovi, ale sešlo z toho pro spot. jejž vedl s výborem slavnostním o jakousi sum peněz, následkem jehož Cilariello sňal s keně n soše ocas a uschoval ve ville Ré Davida. Slavnostní výbor nemoba bronzavý ocas ten najíti, chtěl jej na- hraditi dřevěhým. Konečně se ale spor včas vyrov nal Pro odstranění ocasu byli však v podezření — lialšt anarchisté.
#26 alto_textblock #26
Výjev z pohnutých dob.
#27 alto_textblock #27
(U přestupkového soudu) Týká se 20letého buršáka Bedřicha GIK ssnera právníka z Litoměřie, známého z provokativních ta- žení na Příkopě. Dne 27. října o 1/23. hod. odpol. šel G ässner z německého kasina v čapce a s páskou přes prsa do svého bytu v Mikulášské třídě čís. 20 na Starém městě. Když přišel na nádvoří tohoto domu, byl prý z nenadání obklopen asi 10 muži (?), kteří prý ho zbalí. Jeden dukonce mu prý rozbil o hlavu láhev (). Buršák prý byl »těžce zraněn«, at byl sv bezvědomí«. Hned podána o tom zpráva ně- meckému kasinu a do domu vyslána policie, aby pá- trala po pachatelích. Výsledkem výpravy bylo za- tčení 35letého soustružníka Antonína Š, jenž se stai nápadným () tím, že horlivě pracoval v dílně Ad. Pleskota, v tomtéž domě se nalézající, a ničeho i nevšíial. Dale zatčen sluha z těhož závodu Antonín R. poněvadž zamelal (I) třepiny skla na dvoře. Oba byli odvedení do vazby, nejprvé do bezpečnostníh oddělení a potom k treslnímu soudu, kde proti nim zavedeno vyšetřování pro zlučin těžkého ublíženi na těle. Německý profesor dr. Dittrich, který ob ledal »těžce zrančného« buršáka, podal však posudek, že zranění jeho jest lehké. Nalezl pouze bouli za uchem a oděrky na obličeji. Vyšetřování bylo tedy zastaveno, oba zatčení propuštění na svobodu a po- dána na ně žaloba pro přestupek lehkého ubiížení na těle dle § 411. tr. zák. Včera se konalo líčení u přestupkového soudu v úřadovně tajemníka p. dra Roublčka. Žalovaný Š. tvrdil, že z dílny vůbec na- vyšel a že si hleděl své práce. Také druhý žalovaný uvedi, že byl ve skladiátí a o výjevu na dvoře vůbec nevěděl. Teprve když šel pro svačinu, zpozol roval na dvoře střepiny a zametl je. Dále výslechnu byl svědek Alíréd Kohn, vozatajský dohrovolník ze Žatce, který v tomtéž domě bydli. Vyprávěl, že prý se na výjev díval z okna, ale neví, kdo tloukl buršáka. Bršák Gäner se k líčení nedostavil odjel na svátky do Litoměřic a proto bylo líčení odročeno.
#28 alto_textblock #28
Z úřadních zpráv.
#29 alto_textblock #29
Zkoušky soudcovské ústní u vrchního soudu zemského v Praze r. 1999 budou 8. března, 7. června, 16. zaři a 6 prosince. Dědictví. Franlišek, Václav a Josef Čermá- kové, Vaclav. Jan, Franlišek, Josef a Marie Košá- řovi mají dědický nárok na čtvstinu celého jmění po Barböře Mertlové, která zemřela 15. března t. r. ve Vranovicích, ustanovivši za dědice svého manžela Vojtěcha Mertla; nechť přihlásí se do dne a do roka u soudu v Rokycanech. — V Litomyšli zemřel 13. list. t. r. fot graf Čeněk Polnícký, ne- učiniv poslední vůli; dědické přihlášky do dne a d roka u soudu tamtéž. Zapsané firmy. U soudu obchodního v Praze »A. Šiodelářova« »A. Sindelář« v Praze 634 —VIl cídění šatstva, látek a záclon. »PuMg J. Bafej«, lé- kárník na Kladně Schválená nčebnice. Ministerským výnosem 12. lislopadu t. r. připuštěna byla na vyšší škol obchodní Chemie mierálná a chemická technologi pro obchodní akademie od Karla Krýzla. V Praz 1909, nákladem „Unie“. — Ministerským výnosem z 20. listopadu t. r. připuštěna byla na české školy střední pomůcka Atlas zeměpisný pro I. třídu střed- ních škol od Brunclíka- Vlacha. N Praze, n Smichovž, 1906 u V. Neuber ta.