#1
alto_textblock
#1
Románová přiloha „Národních Listů“ k číslu 27. ze dne 27. ledna 1905.
#2
alto_textblock
#2
Různé zprávy.
#3
alto_textblock
#3
= Výbuch nafty na moři. Parník »Trinidad«z
Bermudy dopravil onehdy do Nov. Yorku sedm ná-
mořníků z norské lodi »Marpesia«, která o Vánocích
následkem výbuchu nafty na širém moři se ztrosko-
tala, při čemž 11 osob přišlo o život. Trosečníci byli
zachráněni dánským parníkem »Gallia« a v Bermudě
vysazeni na pevninu. Parník »Marpesia« opustil
zdejší přístav s nákladem nafty dne 9. prosincea
plul do Francie. Cesta byla hned z počátku bouřlivá.
avšak nepohoda dosáhla vrcholu 17. prosince. Bouře
odtrhla ventilatory na palubě, voda vnikla do skla-
diště a zachvátila i sudy s naftou. Mezitím co sudy
ve vodě plovaly a o stěny parníku narážely, po-
praskaly obruče a uvolněná nafta rozlila se po po-
vrchu vody. Ponenáhlu utvořily se pak plyny, které
vybuchly a hned na to byla celá třístěžňová loď za-
halena v plamenech, v nichž 11 námořníků uhořelo
Ostatních sedm skočilo do vody a včasným zakroče
ním parníku »Gallia«, který se náhodou na blízku
nalezal, unikli jisté smrti. Mezi zachráněnými nale-
zal se též kapitán Jensen, který hned po svém pří
jezdu do Nov. Yorku podal podrobnou zprávu o kata-
strofě. Loď »Marpesia« byl třístěžňový škuner s ná
kladem 9470 sudů nafty.
= O trojnásobné srážce na dráze midlandské,
o níž jsme onehdy přinesli telegrafickou zprávu.
oznamují se následující podrobnosti: Srážka udála se
v časných hodinách ranních nedaleko Cudworthu
v Yorksbiru a bylo při ní sedm osob mrtvých a čtr
náct raněných. Úřadní zpráva o srážce oznamuje, že
vlak přijíždějící z Leedsu zastavil se ve stanici Cud-
worthu a právě chtěl jeti dále, když expressní vlak
ze Skotska, jehož řidič způsobem nevysvětleným pře-
hlédl signály, vjel ze zadu do leedského vlaku, při
čemž oba parostroje expressního vlaku se vyšinuly.
Způsobený zmatek byl zvýšen ještě signálem, že při-
jíždějící vlak z Londýna právě opustil poslední sig
nální stanici. Veškeré pokusy, zastaviti tento vlak,
byly marny a tak vjel plnou rychlostí rovněž do
vlaku leedského, jejž zasáhl šikmo ze zadu. Mohutný
parostroj skotského expressního vlaku svalil se po
hrázi. Spací vagon sesul se jako domek z karet
pasažeři vagonu byli vyhozeni na všechny strany.
Střecha vagonu byla hladce uražena a zůstala i s ho-
řícími lampami úplně neporušena ležet na sousedním
poli. Z vlaku leedského zůstal vlastně neporušen to
liko parostroj; vagony byly většinou úplně rozbity
Pasažeří pohřbení v troskách strhli hrozný pokřik
neboť hrůza srážky byla zvýšena ještě tím, že v tro-
skách vypukl oheň. Na hašení na tomto osamělém
místě nebylo lze pomyslit a pasažeři zachráněni jen
tím, že byli rychle vytaženi z trosek. Trosky z roz-
bitých vlaků hořely pak ještě celý den.
#4
alto_textblock
#4
= Do šestnáctého roku třikráte provdána. Býti
před šestnáctým rokem třikráte provdána, jest zajisté
rekord; zvláště podivno pak jest ve případě, jenž
se projednává právě před pařížským soudem, že
všechna tři manželství uzavřena s týmž mužem. Jde
tu o Odettu de Castel de Vareuil, dceru hraběnky de
Vareuil. Mladá dáma jest dědičkou ročního důchodu
12.500 fr. Roku 1902 ve věku třinácti let seznámila
se s jakýms hrabětem Camillem Breant de Morlacem
a v únoru téhož roku dala se od něho unést do Lon-
dýna, kdež 22. dubna konány oddavky ve chrámě sv.
#5
alto_textblock
#5
Pavla. Hraběti nezdál se tento sňatek dostatečným
a po několika měsících dali se oddat před úřadníkem
civilní matriky v Doveru pe druhé. Párek dvakráte
ženatý ztrávil nějakou dobu v Anglii a vrátil se pak
do Pařiže. Zde shledáno, že sňatek podle francouz-
ského zákona jest neplatný, poněvadž manželka ne-
dosáhla předepsaného stáří. Po nějakou dobu hrabě
nečinil ničeho, aby učinil svůj sňatek zákonný. Ale
když mladá jeho manželka měla se stát matkou, po-
volil president Loubet dispens a párek oddán po třetí
v Paříži. Zatím však shledala matka mladé paničky.
že titule jejího zetě, jakož i domnělé jeho statky
v Luzernu, Nizze, v Trouvillu a jinde jsou holou
smyšlenkou a pokouší se, aby sňatek byl prohlášen
za neplatný. Tvrdí, že její dcera vůbec neporodila
děcka, a že svědectví lékaře, bez něhož by byl pre-
sident neudělil dispens, bylo paděláno. Mladí manželé
naproti tomu prohlašují, že mohou předložiti průkaz
o narození dítěte. Zajímavo jest, že šlechtictví hra-
běnky de Vareuil, jež svému zeti s takovým rozhor-
lením vytýká bezprávné přisvojení si šlechtických
titulů, jest rovněž pochybné, jako titule hraběte de
Morlac.
#6
alto_textblock
#6
Zemřelí v Praze.
#7
alto_textblock
#7
Dne 19. ledna 1905: Wirknerová Pavla, vdova
po officiálu, 42 roky, 47—II. Řeháková Anna, žena
sluhy, 32 roky, 444—II. Lukš Vilém, sazeč, 41 rok,
1715—II. Král Vojtěch, dělník, 39 roků, 833—VII.
Kvasničkova Anna, dcera dělníka, 8 roků, 79—VIII.
Kubcova Růžena, dcera vdovy, 4 roky, 309—VIII. —
U Milosrdných bratří: Salák Václav, dělník,
43 roky. — U Milosrdných sester: Brůžek
Jan, zámečník, 54 roky. Fortýr František, soustružník
železa, 34 roky. Košťálek František, dělník, 24 roky.
— Ve všeobecné nemocnici: Berounský
Emil, cestující, 27 roků. Birmova Božena, dělnice
20 roků. Frydrynova Růžena, dcera dělníka, 13 roků.
Kyselá Anna, vdova po krejčím, 65 roků. Langhammer
Antonín, vdovec, 69 roků. — V c. a k. vojenské
nemocnici č. 11.: Kaláč František, pěšák, 21 rok.
Dne 20. ledna 1905: Kohout Jindřich, komp-
toirista, 268—II. Plohnová Emilie, soukromnice, 64
roky, 1597—II. Maschka Arnošt, komptoirista, 25 roků,
1829—II. Krčová Marie, manželka dělníka, 48 roků,
430—VII. Kecova Emilie, dcera barvíře, 4 roky,
332—VIII. Martinková Josefa, služebná, 80 roků,
708—VIII. — U Milosrdných bratří: Karhan
Josef, výměnkář, 74 roky. — Ve všeobecné ne-
mocnici: Bohatová Anastazie, manželka c. k. šiko-
vatele, 27 roků. Khellerová Růžena, dělnice, 29 roků.
Ptáčková Anna, manželka čeledína, 44 roky. Skrčených
Josefa, služka, 18 roků. Steinhilberová Marie, vdova
po továrníku, 60 roků.
Dne 21. ledna 1905: Brůžek Václav, úřadník
51 rok, 128—I. Hancy Julius, 7 měs., 230—II. Jedli-
čková Marie, vdova po truhlářském mistru, 75 roků,
427—II. Roztočil Josef, býv. dozorce věznice, 77 r.
431—II. Pikart Jan, majitel fiakrů, 59 roků, 970—II.
Haňkova Marie, dcera installatéra, 2 měs., 1484—
Vašatý Václav, ředitel měšťanské škoiy v. v., 71 rok
349—VII. Feldsteinová Roza, žebračka, 70 roků
248—V. Skružný Jaroslav, syn dělníka, 6 m., 590—VII
— U Milosrdných sester: Kroupa Josef, sou-
stružník železa, 25 roků. Sahula Antonín, obchodník
57 roků. Veit Ludvík, tkadlec, 20 roků. — U Alžbě-
tinek: Chejnová Julie, žena zámečnického pomoc-
#8
alto_textblock
#8
níka, 29 roků. — Ve všeobecné nemocnici;
Krákorová Kateřina, manželka obuvníka, 42 rokry
Nekvasilová Kateřina, výměnkářka, 72 roky. Nitsche-
lová, Josefa, žena mlynáře, 53 roky. Trojanová Marie
žena obuvníka, 43 roky.
#9
alto_textblock
#9
Dne 22. ledna 1905: Krumpera Antonín, ob-
chodník, 72 roky, 498—III. Havránková Josefa, šva-
dlena, 39 roků, 938—II. Pressburgerová Františka,
obročnice, 75 roků, 1180—II. Haincova Marie, dcera
kamnářského pomocníka, 51/ měs., 199—IV. Kauf-
mannová Anna, vdova po zámečníku, 70 roků, 276—V.
Schubert Vladimír, syn zřízence na dráze, 7 ned.,
239—VII. — U Milosrdných sester: Cintlová
Anna, vdova po obchodníku, 77 roků. — V židov-
ské nemocnici: Čumpelíková Marie, posluhova-
čka, 34 roky. — Ve všeobecné nemocnici:
Bejčková Barbora, pradlena, 30 roků. Dědek Josef,
krejčí, 31 rok. Malá Barbora, žebračka, 70 roků. Rezek
Jan, kolovrátkář, 59 roků. Šejd Bartoloměj, krejčí,
45 roků. Vlčková Johanna, žena dělníka, 66 roků
#10
alto_textblock
#10
Král. české zem. divadlo v Praze.
#11
alto_textblock
#11
Národní divadlo.
#12
alto_textblock
#12
97. hra v předpl.
(1. čtvrtka.)
Pohostinsku vystoupí Vlad. Florjanský.
Piková dáma.
Opera o třech dějstvích se sedmi obrazy. Složil Petr
Iljič Čajkovskij. Text dle Puškina od M. Čajkovského
přeložil V. Novotný. Dirigent Moric Anger. Režisér
Josef Šmaha.
#13
alto_textblock
#13
V pátek 27. ledna.
#14
alto_textblock
#14
Začátek o 7. hod.
#15
alto_textblock
#15
Konec po 10. bod.
#16
alto_textblock
#16
Lidové divadlo „Urania“ v VII. části Prahy
#17
alto_textblock
#17
zahradě I. pražského měšť. pivovaru.
#18
alto_textblock
#18
V pátek 27. ledna.
Začátek o 7. hod.
24. hra v předplacení
Poslední vystoupení sl. Jiřiny Balákovy.
Cizinka.
Činohra o 5 jednáních. Napsal A. Dumas syn. Pře
ložil J. Ladecký. Režisér V. Spurný.
#19
alto_textblock
#19
Švandovo divadlo na Smíchové.
#20
alto_textblock
#20
V pátek 27. ledna.
#21
alto_textblock
#21
Začátek o 7. hod.
45. hra v předplacení (páteční).
Novinka. Houpačka. (La Bascule.
Komedie o 4 dějstvích. Napsal Maurice Donnay. Pře-
ložil Hanuš Jelínek. Režisér Josef Kubík.
Denní prodej lístků u knihkupce pana Urbánka
vedle Národního divadla v Praze a v trafice proti
zimnímu divadlu na Smíchově.
2027
#22
alto_textblock
#22
na Krá
Pištěkovo lidové divadlo vnohradeoh.
V pátek 27. ledna.
Začátek o 7. hod.
Lidové představení při malých cenách.
Po 54.: Pražské švadlenky.
Fraška se zpěvy o 5 jedn. Hudbu i slova napsa
O. Faster.
2019
#24
alto_textblock
#24
20 —
#25
alto_textblock
#25
17
#26
alto_textblock
#26
proti uvedení značného snad nějakého počtu pulců neb
podobných experimentálních tvorů do svého obydlí.
Neměla ničeho proti tomu, používal-li Mr. Ben-
sington jednoho pokoje obydlí k účelům chemie nevý-
bušné, z níž, pokud o ni běželo, nic nehrozilo; trpěla,
že měl plynová kamínka a výlevku i prachovzdornou
skříň, útulek to před týdenním nečasem čistění, jehož se
ona vzdáti nechtěla. A jelikož znala lidi, kteří byli oddáni
piti, pokládala jeho chtivost vyznamenati se v učených
společnostech jako výbornou náhradu za hrubší formy
zkaženosti.
Avšak nějaká zvířátka — »hnusná«, jakýmiž musila
býti za živa a »smrdutá« jak musila býti po smrti —
ne, těch nemohla a nechtěla trpěti.
Pravila, že něco takového musí býti zajisté nezdravé
a Bensington že jest nepopíratelně slabý muž — nesmysl
jest, jestliže to on popírá.
A když Bensington pokusil se vysvětliti jí nesmírný
význam možných objevů, Jane děla, to všechno že jest
sice velmi hezké, ale kdyby připustila, aby on učinil
všechno v domě hnusným a nezdravým (a k tomu celý
ten experiment směřuje) že, jak jest ona pevně pře-
svědčena, on byl by prvním, kterýž by si potom stě-
žoval.
I přecházel Mr. Bensington bez ohledu na svá kuří
oka křížem krážem po pokoji a mluvil k ní rozhodně a
hněvivě, ale bez nejmenšího úspěchu.
Mr. Bensington pravil, že nic nemá se stavěti vědě
do cesty a Jane pravila, že pokrok vědy jest jedna věe,
ale vydržovati v obydlí, natož v patře, hromadu pulcův,
to že jest jiná věc; on řekl, že v Německu, a to že
jest jistá věc, muži s takou myšlenkou poskytla by se
#27
alto_textblock
#27
Podivuhodnou shodou a náhodou měl i Redwood
v této noci sen, a toto byl jeho sen:
#28
alto_textblock
#28
Byla to kresba, rys ohnivý, stoupající po příkré
stěně jakési propasti. A on, Redwood, stál na jakési pla-
netě, jež tvořila jakoby tribunu tmavou, i měl přednášku
o novém způsobu vzrůstu, kterýž byl nyní umožněna
sice »řízením — více než královským řízením — sil
prvotních — prvotních sil, kteréž až dosud i při vzrůstu
rac, i při vzrůstu bohatých, i při vzrůstu soustav oběžnico-
vých a vůbec světů takto působily
#29
alto_textblock
#29
A v některých případech dokonce takto spěly a po-
stupovaly
#30
alto_textblock
#30
„Zápas s obry.