#2
alto_textblock
#2
Národní hospodář.
#6
alto_textblock
#6
enaědlství
#7
alto_textblock
#7
Obohod
#8
alto_textblock
#8
Prmysl
#9
alto_textblock
#9
Einaněnictví
#10
alto_textblock
#10
ot nnvošno
#11
alto_textblock
#11
Příloha „Národních Listů“ k číslu 105. ze dne 16. dubna 1909.
#12
alto_textblock
#12
Telegrafické zprávy.
#13
alto_textblock
#13
Anketa o mezinárodním s'ednocení směnadného
#14
alto_textblock
#14
práva.
Z Vídně, 15. dubna. (K. k.) Nizozemská vláda
vyzaa nedávno různé státy, aby připojily se k sna-
hám po mezinárodním sjednocení směnečného práva.
Rakouská vláda prohlástla, že jest ochotna zúčast-
niti se kopference, jež má se za tím účelem konati
v Haagu. Zároveň vyzvala zástupce vědy a prax
na poradu, aby bylo všem interesovaným kruhům
umožněno vytknouti své stanovisko k otázkám, sta
noveným nizozemskou vládou. Rozprava ta počaln
dnes v ministerstvu spravedlnosti. Min. ryt. Hochan
burger zahájil dnešní schůzi delším proslovem.
v němž uvítal členy anbety a prohlásil m. j., že
otázkn, o níž bude se na anketě skutečně jednati
dá se formulovati v tom směru, zda a v jakých me-
zích mohlo by se upusliti od předpisů vlastního
směnečního práva a mohla by býti přejata cizí pra-
vidla právní, aniž by byly poškozeny nebo ohroženy
zájmy domácího, ochrany potřebujícího hospodář-
ského života. Vláda prozkoumá pečlivě výsledky po-
tad dnešních a použije jich při svých dalších
krocích.
Ministr postoupil potom předsednictví odb. před
nostovi dru. Schauerovi a potom zahůjeno rokování
o jednotlivých otázkách.
#15
alto_textblock
#15
Rakouský Lloyd.
Z Vidně, 15. dubna. (»N. F. P.«) Bilance rakou-
ského Lloydu vykazuje zmenšení hrubého příjmu
2.3 mal. kornn. Usporami při výrobě zredukován
úbytek čistého přijmu na 700.000 K. Na rozdělení
jest k disposici 1.2 mil. korun. Dividenda bude prý
určena 10 K Vyhlídky letošního roku jsou posuzo-
vány příznivějí vzhludem k dpbrým vyhlidkám žní
vyšších subvencí a příznivějších nákupů ubli.
#16
alto_textblock
#16
Bankovní výknzy. edoe
#17
alto_textblock
#17
Výkaz banky francouzské ze dne 15. dubna (K. k
v tomio týdnu v minutém rozdíl
lisících francích
Zásoba zlata . 3 581.272 7.583.873 — 2.601
Zasoba stříbra . 881.914 884.491 — 2.57
Portel. hl. banky
a filiálek.
763.970 755 236
Oběh bankovek 5,129.779 5,128.175
Bež. účet soukr. 546.349 613. 0 26
Na účet st. pokl. 187.382 115.331
Uhrnné záloby . 505.682 517. 878
Výnos úroků a
9.913.
diskontu .
9.275 +
Poměr oběhu bankovek k holovosti 87.—
Výkaz banky anglické ze dne 15. dubna.
(K. k.)
rozdí
v tomto týdou v minulém
lisících lib. šterl
9
Čelková záloha . . 27.936
27.915
Oběh bankovek . . 29.395
30.00s
513
39.473 — 492
Zásoba bot, peněz, 38. 961
32597 — 1718
Portefeuille . . . 31.179
Na účet soukromý . 48. 110
44.824
Na účet stát. pokl. 14.214
42
Zasoba bankovek . 26.423 26. 354
+e
Ústřední dobylčí tzh ve Sv. Marku.
(Týdenní zpráva od 8. do 15. dubna.)
Na hovězí lrh přihnáno naproti minulému
týdnu — 762 kusů krmného a — 36f kusů slabébo
skotu a přímo jich dodáno — 728. Slabší byl příhon
z Hor. Rakona o 176, z Čech o 24. z Haliče o 283.
z Bukoviny o 72, z Uberska o 579, z Chorvstska
o 35. Trh byl lepší ve prospěch prodavačů. Ia voli.
jichž bylo dost, oěco získali, prostřední a špatnějšl
veli placeni mnohem dráž než minulý lýden. Také
býkům a slabému skotu připlati o.
Arciprima barevní voli z českých, moravských
a uherských továren placeni o 2 K dráž než minolý
týden.
la. voli baravného baličského a uherského ple-
mene placení také dráž o 2 K. Teh byl klidný.
Prostřední voli halictí získali 3—4 K a šli čile
na odbyt.
Špatnější a lebčí zboží mělo dobrý odbyť a pla-
ceno až o 4—8 K dráž.
Býci získali 2 K.
Stabý skot placen o 2—4 K za 100 kg drát
než posledně.
Buvolům připlatilo za čilého odbytu 4—6 K na
100 kg.
Z ořihenu, v němž bylo z Čech 101 a z Moravy
139 kuno, prodalo se: do Vídne 2661, do Dotních
Rakous 358, do Čech 24, na Moravu 10, do Ptlmoií
90, do Švýcar 17, do Vorariberku 12 a 21 kusů ne-
doprodalo se.
Na trh s vepřovým dobytkem Eylo přihinánoo
033 kusy tučných a 2590 masných vepřů méně, než
minule. Dovozy lučných klesly z Uher a Sedihrad-
ska o 321, z Chorvatsko-Slavonska o 298, z Haliče
o 35; více došlo z Horních Rakous o 12 kusů. Celko-
vý dovoz lučných veprů byl 4307 a to 2063 těžkých
a 2244 stledních a lehkých. Tak malý přivoz byl až
v červenci 190B. Nabídka v žádném směru neposla-
čovala polřebě, což vedlo k dalšnu zdražení už be--
tak vysokých cen. Ceny sádelných výrohků se ne-
ulržují ve stejném poměru se zdražením vepřů,
avěak ta zůstalo bez vlivu pro úplný nedoslatek na-
bídky. Trh započal za velice pevného smýšlení a do
cileno jak za prima, tak také za střední a lehké dru-
hy průměrně o 6 h více, než minule. Vysoké ceny
jedny z nejvyšších na vídeňském trhu vůbec, ochro-
movaly koupěchtrvost a odbyt byl vleklý. Čeští
hornorakousti kupci se vzdali vůbec koupí a jenom
do Brna šla malá partie. Do Vídně koupeno 4144
(4586), trh až na 4 kusy vyprázdněn.
Dovosy masných vepřů byly menší z Haličeo
1247, z Bukoviny o 133, z Uher a Sedmihradska o 64,
z Chorvatsko Slavonoka o 273, z Bosny o 42. Stouply
z Dolních Rakous o 89, z Horních o 45, z Moravy
o 16. Celkový přihon byl 5246 kusů. V tom byla Ha-
lič a Hukovina zastoupena tuliko 2770 kusy, kdežlo
na odpovídajícím trhu min. roku měla 6090. Nanejvýi
slabě obeslání vysvětleno tím, že v Haliči pro svátky
bylo málo trhů a tudíž málo prasut naloženo. Také
zde nabídka napresto nepostačovala a pohyb byl pří-
mo boullivý, poněvadž uzenáři bez ohledu na ceny
se musili snažiti zajistil svou potřebu, což při nedo-
slatečném dovozu bylo spojeno s obětmí v cenách.
Nejvíce hledány byly prima (pro nedostatek tučných
vepřů) a stouply o 8—10 hi na 1 kg. Trochu klie-
nější byla siluace v slabších druzích, ač i ty stouply
o 5—6 h. Prima placeno až 137. Do Vídně nakou-
peno 1875, 6370 min. týdne. Poněvadž koupěchtivost
pro encrmní ceny povolila, zůstalo konočně 362 kusů
noprodáno. Z dovozu, v němž byla 895 kusů z Mo-
ravy, bylo prodáno: do Vídně 8719, 10.058 mín
týdne, do Čech nic, do Hlorních Rakous mnic, do Dol-
ních Rakous 204, na Moravu 33 a neprodáno z-
stalo 366.
Na ovčí trh přihnáno Bylo o 800 kusů více
než v týdnu minulém; ale bylo na trhu dosti če-
ských kupeů u nástedkem tuho byla poptávka
lepší. Obchod rozvinul se klidně a zůslal při stojných
cenách. Pro česká místa Prahu. Krůl Vino-
hrady. Vršovice a Plzeň bylo koupeno n
600 kusů; pro export nebylo koupeno ničeho.
Na trh s telaty bylo přihnáno asi o 2300
kusů méně než v týdnu minulém; jelikož však
bylo krýti potřebu normálního týdne a nabídka ne-
postačovala plně poptávce, rozvinul se velmi čilý ob-
chod a záhy vyprodíino. Přima druhy podražily
4—6 h, prostřední a slabší kvality o 12—16 hal
na 1 kr.
V poražených vepřích byl dovoz o 300 kuse
menší než v týdnu minulém. Následkem slabé na-
bkky a dobré poptávky stouply ceny mosných i luč-
ných vepřů o 6—8 hal, na kg
Na vedlejší trli se živými prasaty přilmnáne byl
900 kusů masných a 4 kusy tučných vepřů.
#18
alto_textblock
#18
něny.
#19
alto_textblock
#19
8.734
1.60
66.677
71.551
12195
#20
alto_textblock
#20
78
#21
alto_textblock
#21
1714
#22
alto_textblock
#22
stálé.
#23
alto_textblock
#23
chabé.
#24
alto_textblock
#24
V lučných vopřích byla opětně na bídka sla b-
následkem toho smýšlení bylo pevné a docíleno pro
úlenku další stouputí cen o 2—4 hal, na ka.
Na vedlejší trh s bovězím dobylkem přihná-
no bylo 67 kusů (40 kusů krmného a 18 kusů pastev
ního dobytka). Přihnány byly jen druhy prostředn
a slabší. Ceny z trhu pondělního se upevnily.
V poražených ovcích zůstaly ceny nezmě-
Trh s jehňaty byl slabě obeslán a proto ná-
lada byla poněkud příznivější než v týdnu minulém
z toho důvodu doznaly ceny menší sloupnulí.
Pohyb cen: Jatečný dobytek: voli nejlepší
jakosti, barevní 93—102, nejlepší jakosti uberšti
82—90, haličšti I. 87—95, voli I. jakosti ba-
revní 84—22, uherští voli 72—80, haličti 78 Ss,
voli prostřední, barevní 74—83, uher. 66—71, haličií
74—77, voli III. jakosti barevní 64—73, uherští 8
až 65, haličtí 66—73. Voli z pastvin od — —, I. ja-
kosti — až —, bosenští voli od — až —, I. jakosli
—, býci od 60 do 72. I. jakosti 74 až go
krávy 56--72, krávy I. jakosti 74—88, buvoli 40——49
buvoli I. jakosti 50—55, drobný dobytek 40—56
vepři uherští I. jakosti 130—136, prostř. 124—129.
lehčí 112—-123, staří 110—116, podsvinčata haličská
95—116, I. jak. 118—126, podsvinčata mor. 110— 137.
ovce živé 48 až 52, ovce živé I. jakosti 54— 59.
ovce poražené 84—92, ovce první jakosti 94 až
108, lelata poražená 104—148, telata poražená
I. jakosti 150—156, telata živá — až —, telata žívá
I. jakosti — až —, vapři poražení 120—136, vepři
poražení I. jakosti 138—146, selata 126—1448, lehčí
144 až 148, jehňata20—44, nejlepší jakosti —
korun za pár. Veškeré ceny rozumějí se za 100 ke
mimo daň potravní.
n
bá
Videňský trh na drobný dobytek. i v
Dne 15. dubna, lžne vl
Přivezeno: 3830 telnt, 904 prasat živých a 178
zabitých, 1056 ovcí živých a 462 zabitých a 925
jehňat.
Telat bylo skoro — 2300 než minulý týden
nestačila, pročež prima zboží připlatilo 4 až 8 hal.
prostřednímu a špatnějšímu 10 až 12 hal. Mazi ži-
vými prasaty byla 4 lučná; masná platila o 4 hal.
dráže než na hlavním trhu úterním. Zabitá prasata
placena dráž o 6 až 8 hal. než minulý týden. Tr
s ovcemi byl klidný, ceny beze změny
Znamenala: telata zabita K 1.04 až K 1.56, pra-
sata tučná živá K 0.— až 0.— a zabitá K 1.20
1.46, masná živá K 1.10 až 1.33 a zabitá K 1.26 a
1 46, ovce živé 48 až 56 h a zabité K 0.84 až 1.09.
vše za 1 kg: jehňata po 20 až 44 K, Ia. zbuže
výminečně až —- K za pár.
#25
alto_textblock
#25
Z Paříže (la Vilette), 12. dubna. (O věí tr h.
Příhon 13.985 kusů. Trh byl tak špatný jako minulý
Nedoprodalo se asi 2000 kusů. Znamensly: ovc
francouzské od 90 do 108 clm., ovce ruské o
88 do 98 ctm., ovce uherské od 85 do 98 ctm. za
půl kg masné váhy. Přímo do jatek dopraveno do
12. t. m. 4808 kusů, z nichž zbylo tam 1I. dubna
3082 kosd.
#28
alto_textblock
#28
st Z Pešti, 15. dubna. (Zvl. talegr. »Nár.
Listů«.) Na trhu prodalo se 12.000 q o 5 ae
10 hal. levněji. Platla za 50 kg: pšeni ce
tisská 80 kg K 15 15, 79 5 kg K 15.—
horno-lisská 79 kg K 14.90, pešťská 79 kg K
144.90, 764 kg K 1470, bačská 79 kg K 15.10
obecká 76.3 kg K 14.274 snětivá, tursko-beč-
ská 79 kg K 15.10, hodmezö-vasarhelská 79 k
K 15 10, tolenská 77 kg K 14 70, podunajské
78 kg K 14 60; žito 9.75 4ž 10.05; o ve
K 8.50 až 8.20; ječmen K 9.—; kuku-
řice K 7.50.
Terminový obchod s blízkými lh-
tami pro pšenici byl vzestupný, později poněku
klidnější.
K večeru znamenala: pšenice na duben
K 14.50 po K —.—, na kvělen 14.23 po K
—.—, na říjen K 11.62 po K —.—; ž it
na duben K 9 95, na řijen K 9.22; o v e
na duben K 8.80; kukuřiee na květen
K 7.49, na červenec K 0.—, řepka na srpen
K 14.40.
Sádlo smlouváno po K 150.— (včerejší
záznam měl býti místo 155.— K 150.—, Pozn
zprav.)
Pochmurno.
Z Hamburku, 15. dubna. (Večerní bursa.) Kre
ditky 199.15. Smýšlení klidné.
Londýnská bnrsa.
Z Londýna, 15. dubna. Konsoly (na květ.) 851/
Rupie 622, japon. renta 90.25, španěl, renta 98 1
oberská zlatá renta 95.—, Kanada pac. 180 50
diskont 13/%, lombardy 4/4, italská renta 103
slříbro 234. směnky na Vídeň 24.24. — Smýslen
#29
alto_textblock
#29
Surové železo.
Z Glasgova, 15. dubna. Surové železo (závě
rečné smýšlení) stálé. Middlesbornugb pobolové
47 sh 71/, d, Middlesborough na 3 městce 47 sh 101/2d.
Bavlna a bavlněná příze.
Z Liverpnelu, 15, dubna. (Telegr.) 4 hod. 10 m
Obraty 15.000 žoků. — Denní dovoz —.— žokč.
Tenders —. Americké dodávky na duben 5 35, na
duben-květen 5.35, na květen-červen 5.35, na červen
červenec 5.38, na červenec-srpen 5.41, na srpen-
září 5.36, na září-lijen 5.34, říjen listopad 5.32
na listopad prošinec 5.30, na prosinec ieden 5.29, n
leden únor 5.29, na únor březen 5.29. — Smýšlení
#30
alto_textblock
#30
Ze světového trhu obilního.
#31
alto_textblock
#31
(Pavodní zpráva »Nár. Listů«.)
#32
alto_textblock
#32
T. Povětrnost utvářila se nyní způsobem, úměr-
ným léto rocní době. Tepiota stoupla; nočních mrazů
oznamuje se měně. Poiní práce jarní buď jsouv
plném proudu nebo se schylují ke konci. Obilí pře-
zimovalo lépe než se očekávalo. Zejména úřadní
uhersků zpráva o slavu osení, vydaná počátkem mi-
nulého týdne, konstatuje, že průměrný slav ozimo
je v zemí uspokojivý, místy dobrý. Chválí se též po-
krok, který učinila jaroí obdělávka polí. V Předlitav-
sku jsou odborné kruhy ovšem odkázány více na
zprávy soukromé; přirozené znějí různě, připouštějí
však také dobrý úsudek. V Německu se opozdili
obraz o naději na žně jest ještě velmi odvážný. lde-
šlní povělrnost jarní a příznivý stav osení oznamuje
se z Francie, kdežto v Angiii se s polními pracemi
opozdili. Ozimý ošev považuje se však i tam za
dobrý. V jihovýchodní Evropě vyvinulo se osení přes
zimu pěkně; počilá se tam tedy již v bobatou sklizní
Nejměně uspokojují zprávy z Ameriky. Washivgton-
ská kanceláť odhadla průměrný stav ozimé pšenice
dne 1. dobna lelošoíhu roku na 82.2 procenta proti
91.3, 899, 89.1, 89-6 a 91-6 procentům v posledním
pětilelí. Průmérný stav zimoího žita zjišťuje se na
87.2 procent proti 89, 92, 90-9, 92-1 a 82.3 procenta
v posledních pěti letech. Pozornhodno je tu zvlástě
to, že ozimá pšenice v rekordním roce 1906 byla
tomlo období odhadována na 891 procent, kdežte
obě daláí, slabál sklizně byly počátkem dubna mno-
hem lépe posuzovány. Nelze totiž v této době ještě
nic určilého trvditi. Vedle toho při hremadné speku-
laci americké mimoděk také zemědělští zpravodajové
a statistikové dotčení jsou vlivem houtí takového.
#33
alto_textblock
#33
V Fraze, 13. dubna.
#34
alto_textblock
#34
Na svěfovém lrhu obilním Bude však — což zd
se býti jisto — tentokráte vývo) osení míli pro si
tuaci tržna vliv ještě mnohem význačnější, než v j-
ných letech. Nehledě k tomu, že poslední sklizeň ne-
byla mnohem hohatší než její předchůdkyně, ne
bledě k tomu, že také lodní dopravy do Evropy jsou
menší než v prvních 8 měvíních kampaně 1907-g
posulek situace tržní objevuje v ní několik lemných
bodů. Předevšín zmatky působila spekulace na vze-
stup, na amerických bursách velikými rysy uvedená
na veřejnost a skvělou chraiností také nyní ještě
zachovávaná; spekulace tato utvořila si východiske
z rozpočiené nesmírné dovozní polřeby, která prý
se projeviti musí po dvojí bezprostředně po sobě ná
sledovavší slabé prostřední sklizni. Zmatek působly
léž — obzvláště vzhledem na předchozí dobré ou
hady Argentiny — skrovné vývozní přebytky, odlu
ohlášené a nadobyčejně lodní zásilky, které v týd u
dospěly k rekordním sazbám a pak opěl poklesly, aby
zase vzrostly. Bylo by snad možno právě v tom sp-
třovati viditolné znamení, že argontinští vývozci ve-
mi obratně si osvojili vzestupový podněl severí
Amoriky. Konečně působil zmatek — a to byl ná-
sledek vzestupových cen — nedostatek chuti podní-
katelské v Evropě. Zmatek působí v poslední době
fakt, že se neobjevily silnější domnácí dovozy na
evropských místech spotřebních, očekávané důvě-
řivě na začátek jara. Tento zjev bude asi velmí brzy
objasněn, neboť zásoby výrobců — které zajisté jsou
— budou se mocí tlačiti na trh, jakmile bude vše-
opecně vjevno, jak ohilí přezimovalo a poněvadž s
tím zviklá smýšlení. K vůli objasnění ostatních slo-
žek nebude bez užitku pohled na situaci statistickou.
Dne 1. dubna obnášely zřejmé zásoby v miltonech
hektolitrů:
#36
alto_textblock
#36
evropské
#37
alto_textblock
#37
severoamerické
#39
alto_textblock
#39
argentinské
#40
alto_textblock
#40
59 1
celkem . . . 59.1
Při tom jeví se při severoamerických skladištích
palrně směr vzrůstající, což tím více padá na váhu.
ježto zajisté nenedostává se umělůstek, aby se to za-
mezilo. Počitáť se také na přírostek ameriský asi na
12 milionů hektol. se páčící, na stejný přírostek
argentinský, na přírostek ještě 3 mil. hl. z Australie
a na přírosiek 6 mil. hl. z Indie. Zůstavi-li se ted
nepravidelné a nejasné vývozní poměry ruské mime
úvahu, přece lze se dopočílatí ještě pořád pro zbý-
vající 4 měsíce 33 mil. hl. jako dovozních výkonů
Z toho vyplývaji pre týden asi 2.5 mil. hl., kdežte
obdobné výkony loňského roku ve slejné době obná-
šely celkem jenom 2.4 mil. hl. týdně. Připočte-li se
k tomu ještě velmi důležitý činitel, jejž dlužno spatřo-
vati v obmezení spotřeby následkem cen mimořádně
vysokých, plyne z toho ze všeho samo sebou, že
budova vysokých kursů naprosto nemůže se udržeti
bude-li se osení dále dobře vyvíjeli. Tím méně, poně-
vadž zatím dopluje k ovropským břehům veliká zá-
soha, která se sem právě plaví.
Především však působí na světovém trhu více
než cckoli jiného kursy vysoko vypjatě, z Ameriky
ohlašované. Nedůvěluje se jim, ale musí se s nim
počítati. Nový York oznámil opět postupné, ne ne-
podslatné vzestupy. Tam znamenána byla pšenice ne
místě ctů. 1293/8—1341/4, na kvělen 1241/2—130, n
červenec 11514—1183/4, na září 110° e.
V Anglii požadovaly se ceny až o 15/4 sbi. zvý-
šeně a bylo jich dosazeno, ně dovoz byl veliký
Také Francie, jež dosud obchodovala samostat-
něji, poněvadž se sama dosti zásobuje, žila tento tý-
den ve znamení vzestupu. Na tamním trhu termíno
vém přibylo kursům 15—55 centimů,
V Berlíně panovaly zdražovací ceny, za něž te
spoluzedpovědna sovstava dovozních listů. Za uspo-
kojivé sklizně vyverlo se prostřednictvím 55marke
vého vývozního odkodného velmi mnoho obilí, kter
se nyní musí dovážeti za cen o 30—40 marek vyš
ších, přes to, že celní sazba je 55 marek. Berlín zna
menal na květen marek 235—212.50, na červene
233—238.25, na září 179—180.25
Na domácích trzích zabočil ekchod na klidnějš
cesty. Obchod byl také velice klidný, jako vždy v pa
šiovém týdnu. Zahraniční smýšlení vzestupové bylo
mu pobídkou a počáteční pokles cen byl opět napr
ven a také předstižen. Pešť znanienal na duben ko
13.84—13.95, na říjen 11.46—11..50.
Žito bylo v Německu strženo vzestupovýr
smýšlením pro pšenici. Na domácích trzích nezískalo
žito ani z pevnosti světového trhu, ani tím, že nyn
není dovozního výnosu. Zboží tuto se trvale dobře
nabizelo a kursy povolily. Berlín znamenal na kvě
ten mk. 176.75—180.25, na červenec 181.75—185.5
na z9ři 170—180.75
V Pošti končí dubnová lhůta záznamem K 10.—
proli 10.20 před 8 dny a říjnová dodávka po K 9.20
proti 9.30 v předešlém týdnu.
Při domácím obchodě s ovsemí jevilo se za slab
šího odbytu smýšlení dosti nezměněné, ceny naklá
něly se ve prospěch kupujíeích. Pešť znamenal n
duben K 8.76—8.73
V Berlíně jsou domácí dovozy slabé a také lodn
dovozy chyběly. Ježlo zahraniční nabídky stoupaly
znsmenal Berlín na květen marek 173.50—178, n
červ enec 179.25
Kukuřice bylo na dodávkově slanice uherské má
lo dovezeno a zásilky, které dlouho byly na cestě
nepřestály dobře dopravu a nedostaly se na místoz
uspokojivé jakosti. Domácí ceny stouply. Pešť zna
mennl na květen K 7.44——7.47. Na trzích pevni
ných zvýšily se cizí požadavky a smýslení upevňui
se tím více, ježto nemírné ceny ovsa prospěly o
bytu kukuřice.
Poněvadž sváleční potřeba mlýnskýchi výrobko
Byla již uhražena, byl odbyt mouky dosti klidný
zvláště když v týdnu předchozím laké úprava ull
mová příznivě působila na odvolávky. Mlýny selrvaly
při svých záznamech. Na trzích zahraničních byl
smýšlení pevné. Nový York znamenal spring whe
clears za Barrel SSkIlogramový po D 4.65 proli 15
před 8 dny V Anglii se ceny plně udržely. Fleurs de
Paris znamenán byl v Paříži na květen-srpen frank
31.65—82.80, na září-prosinee 9050—31.—
#41
alto_textblock
#41
Z trhů peněžních, 15. dubna. (Zvl. zpr. »Nár. L.e)
Praha, Ačkoliv průběh dnešní bursy byl klidný, došlo
k četnějším obratům v akciích a placeno za akcie Čes
banky »Union« K 245.—, za akcie Hospod. úvěrní
banky K 403.— a akcie strojírny Daňkovy K 408.75-
akcie Kolfnské továrny na kávové náhražky stouply
dnes o K 10.—, any znamenány K 770.—, dále oce
ňovány 4% zást. listy Rak. uher. banky K 98.80
Jinak podáváno za akcie: České průmyslové banky
K 416.—, Pražské úvěrní banky K 606.—, » Merkurue,
směn. akc. spol. K 613.— (— K 2.—), Zajišťovac
banky K 198 —, Živnostenské banky K 241.50. Králo-
hradeckého úvěrního ústavu K 444.—, Ake. továrny
na vyrábění umělých hnojiv a lučebnin v Kolfně
K 390.—, Podolské cementárny K 293.—, Čes. spol
pro průmysl cukerní K 188.— (— K 1.—), pivovaru
v Českých Budějavicích K 880.—, strojírny Daňkovy
K 408.50, První česko-moravské strojíray K 880.—
Škodových závodů K 279.— (+- K 1.—). První české
akc. tov. orient. cukrovinek K 225.—, Západočeských
továren kaolinových a šamotových K 486.— peníze
Vídeň. Také dnešní hursa zachovala klidne
smýšlení vůči tureckým událostem a dobré smýšlen
v cizině ji v tom podporovalo. Po ochabnutí včere
ším nastala tudíž opět poněkud příznivá nálada
ovšem nečinnost byla velmi cilelná, protože také
nberská krise nutila ke zúrželivosti. Vělšímu zájmu
těšily se jenom lokální papíry, ze kterých zejměn
alpinky získaly, dáte akcie uherské hypoteční banky
zbrojovky, megnesitové stouply, akcie východníc
drah a tabákové se zelavily. Naproti tomu mezi
národní papíry byly stále zanedbávány a speciálně
kreditky trpěly míetními prodeji. Na konci barsy
panovala všeobecná nečinnost. Renty při klidnén
#42
alto_textblock
#42
1909
#43
alto_textblock
#43
32.0
192
190
#44
alto_textblock
#44
120
#45
alto_textblock
#45
obchodu zůstaty opevněny. 6% bulharské papíry
zpamenaly o 1% níže, turecké losy se seslabily
Valuty jenom nepatrně se změnily. Na eskomptnín
trhu peníze nezměněny: B1/—-1/u2 0.
K stavu českého průmyslu lezlilního píše po-
stední »Text. Obzor«: Od poslední naší zprávy pod-
statné změny nastaly. Textilní průmysl neneobyčejně
pronikavé prožival s sebou otřesy, které se odehrály
v posledních měsících a které hrozily vyvrcholiti v
válku na blízkém východě. Zde jest průmysl textilní
a zvláště také český neobyčejně interesován, poně
vadž po dlouhých námahách zdařilo se mu konečně
nalézti pro stoupající výrobu odbyť na tamějších
lrzieh. Válečný konflikt se Srbskem, boykot v Ture-
cku a veškery ony důsledky, které vyplynuly z ra-
kouské politiky na Balkáně, postihly průmysi textiln
v míře nejhlavnější. Ježto podvázána byla tepna vý
vozu, hromadilo se zboží na domácím trhu, zatěžu-
jře sklady a zabraňujíc rozvojí obchodu. Proto bylo
odvrácení válečného nebezpečí přijato v kruzíeh
textilnfeh s uspokojením, nieméně však zalím oži-
vení obchodu na blízký východ pozorovati nelze
Padají zde na váhu jednak nedostatečné sklizně
torecké v posledních dvou lelech a neurovnané po-
měry, plynoucí ze zbrojení menších balkánskýeh
států. Následkem toho není ještě mnoho obchode
ani na domácím trhu, byť jest jisto, že spotřeba ce
nejdtíve bude nucena sáhnouti k nákupům, poně-
vadž sklady v posledních rukou jsou malé. Situnee
přádelen bavlny jest celkem uspokojivá, poněo
vadž zpracují se stále ještě staré zakázky, při čem
však nutno konstatovati, že poptávka po zboží po
hotovém podstatně se zmenšila a že také objednávky
na delši terminy staly se řídšimi. Ceny pak daleko
méně uspokojuji než dříve. Poklesy cen přivoděny
byly sestoupnutím trhu bavlny, avšak úroveň dnešní
daleko neodpovídá úrovni normální. T kalclov n
režné mají s dostatek objednávek až do konc
srpna, při čemž rovněž možno jim prodávatie
pouze za stlačených cen, které naprosto neuspoko
jují. Sklady jsou značny. Tiskárny trpí znamým
událostmi nákupuími a situace jejich až dosod jes
málo příznivá. Tkaleovny pestré zaměstnany
jsou plně, majíce objednávky na 3—4 měsíce. Sklady
jsou i zde značny. V průmyslu lnu a juty změní
nenastaly a jest silunce v obou těchto výrobách ne
ustále málo příznivá.
Říšsko-německý průmysl do Čech. Řišskosněme
cký podnikatel C. B. Göldner má již drahnou dobu
v Hazlově přádelnu bavlny a přádelnu vigogne; nyn
rozšíří dle zpráv německých listů tyto své závod
o barvírnu, bělidlo a skárou.
Cukrovar na Plzeňsku. V těchto dnech konal
se v Plzni za ředsednictví posl. dra. Jar. prince Lol
kovice porada zemědělců o zbudování cukrovaru n
Plzeňsku. Bylo usneseno podník tento zříditi jak
družstevní, a to jako surovárnu, k níž by bylo lze
připojiti rafinerii. Rolníci a statké ři na Plzeňisku
zavázali se již pěstovati tolik řepy, kolik jí buc
pro cukravar třeba.
K vzostupu cen obilních v sov. Amaorice. V No-
vém Yorku a ještě více v Chicagu pozorovati lze p
delší dobu ustavičný vzestup cen pšenice, které nyní
dosáhly úrovně po více než 10 let již nebývalé. Jak
se nyní ukazuje, je tento nezvyklý a od postupu n
jiných směrodatných trzích namnoze divergentní vze-
stup cen v prvé řadě dílem smělé a velké operaee
chicagského spekulanta Pattena. Tento zahájil akei
svou již v límu m. r. a poslupoval ink opatrně, ž
se teprve v posledních týdnech zvědělo o jeho čin-
nosti. Prvním podnělem k americké hausse byl
úhrady německých obchodníků obilních, kteří při ne
dostatku přiměřeného hůtního trhu v Beriíně viděl
se nuceny sáhnouti k zajišťovacím operacím na ame
rickém trhu. Později angažovali se k věkším dodáv-
kám obilním někteří větší finaněníci američlí, kteř
počítali, že vzestup cen obilních souvisí jenom s po
lrtickými obavami. Patten při tom nehnal věc d
krajnosti, poněvadž stále prováděl i realisace ziskové
Rozhodnou bule nyní se blížící lhůla květnová. Pat
ten zakoupil obrovské zásoby obili v zemi, ab
zabránil, aby se jich nyní nepoužilo ke splnění zá-
vazků dodacích. Na evropských trzích posuzují s
nyní postupy na amerických bursích střízlivějia
počilá se, že Palten nepožene věc do krajnosti —
již z toho důvodu ne, že podobné násilné operace,
hnané do krajností, končívají obyčejně ztrosk otáním
celé akce. Takové ztroskotání, které by postavilo
v popředí opět možnosl dovozů z Ameriky, nezů-
stalo by ovšem bez pronikavého vlivu ani na naše
vůdčí trhy
Bosenská zomská banká vykazuje za r. 190
čistý zisk 1,197.701 K. Ve valné hromadě usnesen
vyplácati z něho 9 K = 9% dividendy.
Z německého velkoprůmyslu chomickélio. B
denská továrna anilinu a sody v Ludwigs
hafenu n. R. trpěla loní poklesem odbytu do Se
Ameriky. Čistý zisk za rok 1908 činí 14.808. 602 mk
z něhož vyplácena bude dividenila 225% proti 30
za rok 1907
Zvýšení anplickélo cla z cukru? Následkem oč
ksvaného zvýšení dovozního cla z rafinového cukru
o 2 šil. na centu sloupla glasgovská cena cukru
tčchto dnech o 3 libry na tuně.
Akce za postavením cnkrovaru na Holešovsku
V nedeli konala se v Holešově velká poradní schůze
interescntů a akcionářů, jakož i řepařů v příčin
zahájené akce vlastního cukrovaru pro Holešovsko
Kroměřížsko. Jednomyslně bylo usneseno, aby
akci bylo lelos pokračováno. Na přesrok má se s
stavbou započíti. Na léto poradě schváleno bylo, aly
podnik umístěn byl v Hulině a sice na ploše vedle
cukrovaru Primavesího tamtéž
Kolková povinnost kupeckých pouká zek. Dle
„N. Fr. Pr.“ rozhodl správní soud, že kupecké po-
ukázky, jež jsou vystaveny jako splatné během 8 dní
dato, zůstávají účastny výhody sníženého kolko
vého poplatku 10 hal. také tehdy, provede-li se jieh
presentace a honorcvání po uplynutí této lhůty 8 dno
dato.
Vývoz Hinědého uhlI. Od 4. do 10. t. m. vyve-
zeno bylo saskými drahami 77.045 tun hnědého uhl
českého. Týden tento měl 5 pracovních dnů. Za lon-
ské soudobí o 6 pracovních dnech vyvezeno byl
85.175 tun hnědého uhlo
Dopravní přijmy jižní dráhy činily od 1. do 10
dubna 3.854.768 K (o 165.295 K méně proli delini
tivnímu, o 340.344 K více proti zatímnímu vývočtu
Příjmy od počálku letošního roku činily 32. 298.941
(o 1.225.259 K méně proti definilivnímu, o 99. 205
proti provisornímu výpočtu)
Revise amerického colního tarifu v senátě. K
podivu rychle projednala sněmovna representanl
předlehu nového celního tarilu a zdá se, že stejné
tempo podrží i senát, v němž osnova se nyní nalézá
takže patrně již v 2. polovici t. r. nový tarií vstoup
v platnost. Není dosud jasného přehledu o změnžch
které na celní předloze vykonal dosud senáf. Pro rak
vývoz je — dle zprávy „N. Fr. Pr.“ — důležito, že
restiluováno bylo opět dřívější elo z rukavic (Paynův
tarií navrhoval značné zvýšení sazby Winglvova t
rilu, takže by náš vývoz — beztak již dosti obme-
zený — byl zanikl docela). Důležitost nepřímou mají
pro nás i sazby pro vlněné a pletené zboží, na nichi
přímý interes má průmysl německý. Kdyby se tomuto
znemožnil novými sazbami vývoz do Ameriky. hra-
zila by našemu průmyslu zostřená soutěž némecká
na domácích a neutrálních trzích. Po velkých nadě
jích, které ovropský průmysl kladl do americké refor-
my celní a jež — jak se nyní ukazuje — téměř ve-
směs selbaly, nutno se nyní spokojití tím, aby nový
celní tarif nepřinesl aspoň žádné zhoršení dosavad-
níího slavu. Při rychlém tempu, jakým se promrskává
americká reforma, bude úkolem evropských vlád, c
nejrychleji provésti svou protiakci a zasaditi se plnou
silou o nejnezbytnější zmírnění nejen sazeb samých
nýbrž i o úlevy v řizení celním, zejm. při zjišťování
tržní ceny dovezeného zboží, má-li se podle ní cl
vyměřovati.
Exianse věd něredohospedářských a obshodních.
Ttetí přednáška o. doc. dra. Jos. Pazourka »0 bi
#46
alto_textblock
#46
Zástavní listy české byp. banky 5
400
3 1 /2
Žák'adní úpisy české zem. banky 40u
Kom. dl. úp. čes. zem. b. (ve zl.) 4 0
, , „ , , (v K) 400
Mel. úpisy „ , , (ve zí.) s e
4 0
» » (v K
Žel,
4
Zákl. dlužní úpisy bukovinské
zemské banky. . . .
Dlužní úpisy. Živnost. banky
Dlužní úpisy České prům. banky
Dložní úpisy Ústřední banky
českých spořitelen .
Zást. listy Hyp. ústavu Městské
spořitelny pražské
Zástavní listy mor. byp. banky
4 %
k e
Kom. dl. úp. mor. zeměd. banky
4%
Želez. úpisy
41/ 2
Zástavní listy I. mor. spořitelny
4 %
412 t
„ bal. zem. banky
4 %
Kom. dl. úpisy . , , 4
Zeleznič. , , „ , 40%
Zást. listy Hal. akc. byp. banky 45/a
4 0
„ Rak. uherské banky 4 %
„„ Dolnorak. byp. ústavo 4
» 31/s
„ , 4%
Kom. dl. úp. s
„ „ 3v/n
»
Zástavní listy Rak. hyp. banky 490
Prior. obl. spol. rak, míst. drah 300
Buská státní půjčka z r. 1906 500
Únorová společná renta (v pap.) 4.20
Dubnová . . (ve stř.) 4.29
Květnová
» (v pan.) 4
Červencová spol. renta (ve stř.) p
Rakouská zlatá renta . . . 4 %
„ korunová renta. . . 4 0
„ investiční . . . . 3 1/2
Česká eskontní banka . . . . akcie
Česká banka Union . . . . .
Česká průmyslová banka . . . »
Česká zajišťovací banka . . . »
Hospodářská úvěrní banka . .
Moravská eskontní banka. . . a
Pražská úvěrní banka . . . .
První česká akc. pojišť. na život
Zál. úv. úslav v Hiradci Králové
Živnostenská banka . . . . .
Haličská akc. hypoteční banka
,
Rakousko uberská banka . . .
a
Českomoravská strojírna . ..
„
Daňkova strojírna . . . ..
.
Rustonova strojírna . . ..
„
Česká společnost cukerní . .
„
Český pivovar v Č. Budějovicích
„
Kolínská továrna chemická . .
Podolská cementarna . . ..
Poldina hut
„
. . . ..
Pražská železářská společnost
.
První česká rall. v Modřanech
a
tov. ortent, cukrov.
#47
alto_textblock
#47
lancich« koná se dnes v pálek 16. t. m. o 1/8 hod
večerní v právnické fakultě české university Karlo
Ferdinandovy v Karolinu. Veškeré přednášky v po-
drobném výtahu přinášejí »Obchodní Listy«, orgán
Českého obchodního musea.
Uhelná bursa v Praze. (15. dubna) Dnešní bur-
sovní trh s uhlím byl velice slabě navštíven a z
bájen již pod vlivem řady nepříznivých momentů
Hlavním z nich je dosavadní nepravidelná plavba.
což těžce pociťováno bylo jak exportujícími firmami.
tak konsumenty. Vývozei i loďaři chovali se co do
nových ujednání velice zdrželivě. Pravidelná doprava
labská byla teprve tyto dny zahájena. Rovněž ocha-
bující poptávka domácí následkem jarního obdob
nezůstala bez vlivu na stagnaci dnešního trhu. V nej-
bližších dnech vydaná obvyklá kursovní příloha bad
vykazovali jen nepatrné změny cen.
První pražská zaručovací banka v Praze. Sou-
kromá subsknpce k upsání 2500 akcil v ceně po
405 K pokračuje a jest kapitál z větší části upsán.
Přihlášky upisovatelů přijímá zařizující výbor, který
léž na požádaní zašle potřebné tiskopisy obralem.
Adresa stači Zařizovací výbor pražslé zaručovacl
banky v Praze.
Lherské ministerstvo obchodu pro opalření stroju
zemědělcům. Uberský ministr obchodu Fr. Košut
sdělil písemně ředitelství zemského ústředního svazu
úvěrních společenstev, že si přeje, by založeno bylo
zemské družstvo pro nákůp střojů. Družstvo, jemuž
Košut slibuje všemožnou podporn, kupovalo by n
společný účet stroje pro zemědělství z svým členům
by je prodávalo na splátky
Ústřední jatky a tzh dobytěl Král. hlav. m. Prahy.
Hlavní trhy na maso v tržnici masa v ústředních
jatkách a trbu dobytčím král. hlav. města Prahy
konati se budou po celý rok i v ohdobí letním
v pondělí, ve středu, ve čtvrtek a v so-
botu vždy od 1/212. hod. dopol. do 3 ho
odpol.
Trhy. Dne 13. t. m. konal se v Netolicích
velký trh velikonoční, ke kterémuž přibnáno byli
39 býků, 464 volů, 175 krav, 90 jalovic, 223 kobyl,
102 valachů, 11 hříbat, úhrnem dobytka hovězího
759 kusů a koňského 336 kusů. Vyvezeno bylo do
ciziny 20 vagenů dobytka, Příští trh bude 1. června;
přihánějí se k němu nejvíce hříbata.
Banky, záložny a spořitelny.
Pražské odúčlovací sdrnžení. Ke vzájemn
výměně podané směnky, cheky, poukázky a faktury
od 8. do 15. dubna 1909 K 23,473. 802.59,
oproti K 22,549.163.41 v téže době loni,
Součet všech podání od 2. ledna 1909 činí k
326,593.227 98 a vykazuje u porovnání s
338,421 816 17 téhož období předešlého roku
úbytek K 11,828 618.19.
#48
alto_textblock
#48
Tržní zprávy z venkova
Z Chrudimi, 9. dubna. 1 hl pšenice K 20 80
sž 21.20, žita K 14.—, —.—, ječmene K 18.6
až 15.40, ovsu K 9.60 až 10.80, zemčat K 4.— at
480, 1 kg másla čerstvého K 2.48, kopa vajec 4.—
Z Mělníka, 13. dubna. 1 hl pšenice K 18.09
až 19.41, žita 14.47—15.17, ječmene —.— až —.-
ovsa 902—9.80, bramborů 1 hektl. 3.80—4.—, másla
kg 2.36—2.56, vajec kopa 3 60 až 4.—
#49
alto_textblock
#49
rny poněžní
#50
alto_textblock
#50
Pražská bursa
#51
alto_textblock
#51
V Praze, 15. dubna. Oficiální záznamy zněji
#52
alto_textblock
#52
Vídeňská bursa
#53
alto_textblock
#53
x. Z Vídně, 15. dubna. (Telegram »Národních
L.*) Poburse. Kreditky 633.25 po —.—, uherské kre-
ditky 734.50, anglobanka 294—, bankovní jednota
524.—, unionka 538.50, länderbanka 440.—, státní
dráha 693.——, jižní dráha 110 25, polabská dráha
459.50, severozáp. dráha 459.50, turecké tahákoré
336.—, rýmavsko muráňské 541 25, alpinky 662.25 p
——, květnová renta 95.55, uherská korunová 92 du
turecké losy 182.25, marky za botové 117.12, ultime
117.21. Smýšlení klidné.
#54
alto_textblock
#54
400
41/2
4p
490
400%
59%
#55
alto_textblock
#55
Penize Zboší
#56
alto_textblock
#56
101.50 102.50
97.70
98.70
93.— 91.—
99.50 100.50
957
96. 75
95 75
96.75
95.75
96.75
95 75
96.75
97.—
94.—
100.75
100.75
#57
alto_textblock
#57
96.—
#58
alto_textblock
#58
93.—
#59
alto_textblock
#59
99.75
#60
alto_textblock
#60
99.76
#61
alto_textblock
#61
100.—
#62
alto_textblock
#62
100.30
#63
alto_textblock
#63
97 50
#64
alto_textblock
#64
98.50
—.—
97. 40
95 7
95.70
101.50
—.—
95. 40
94 75
94.50
99.75
95.——
99 15
98.—
89.25
97.75
8945
#65
alto_textblock
#65
103.2
96.40
94.7
94.70
100.50
97 25
100.—
94.40
93.75
93 50
99 25
94.——
98 15
97.—
#66
alto_textblock
#66
101.—
#67
alto_textblock
#67
88.25
88. 25
95.50
78 10
—.-
#68
alto_textblock
#68
96.75
#69
alto_textblock
#69
96.50
#70
alto_textblock
#70
29.40
#72
alto_textblock
#72
99.30
99.50
99 40
99.60
95.57
95.52
95.55
95.75
116.40 116 63
95.50
95 7
85.80
86.—
— —
245.— 246.—
416.— 420.—
198.— 200 —
403.— 404.—
—.—
606.— 611.—
—.—
444.— 455.—
241.50 242 50
582. 584 —
1781 1791
880.— 940.—
408 50/ 409 50
— —t—
188.— 192.—
880.— 940.—
390.— —.—
203.— 210.—
445.— 419.—
2475
2485
——-
—.—
225.—
255.—