#1
alto_textblock
#1
1907
#2
alto_textblock
#2
Na »Národní Listy«
ranní a odpolední
předplácí se
v Praze
v administraci
na měsíc 2 K —h
ve filiálkách
na měsíc 2 K 30h
Poštou:
na měsíc 3 K 20h
s dvojí zásilkou
na měšíc 3 K 80h
#3
alto_textblock
#3
NARUDNÍ
#4
alto_textblock
#4
V Praze, ve čtvrtek dne II. dubna.
#5
alto_textblock
#5
K číslu 99.
Čislo v Praze za 2h
a na venkově za 4h
#6
alto_textblock
#6
Předplaceni
a inseráty
přijímá administrace
v Marianské ulici,
číslo 3.
am je též redakce
a expedice.
#7
alto_textblock
#7
Telefonické zprávy „Nár. Listů.
#8
alto_textblock
#8
výsledku byl vždycky optimistický. Vy
rovnání musí se státi, poněvadž nezbytnost jeho
plyne z poměrů.“
#9
alto_textblock
#9
důkaz vzájemné tužby po dobrých s ty-
#10
alto_textblock
#10
c í ch.
#11
alto_textblock
#11
Rakousko-uherské vyrovnání.
Z Vídně, 11. dubna. Ze všech stran po-
tvrzuje se včerejší zpráva »Nár. Listů«, že
vídeňské vyjednávání daří se
lépe, nežli peštské, lépe než se čekalo
a lépe, než rozliční škarodohlídové oznamovali.
Důkazem toho jsou nejen zprávy, které klademe
dole, nýbrž také faktum, že maďarští mi-
nistřihodlají po případě svůj po-
bytve Vídni prodloužiti o den,
možná snad o dva, což by zajisté se nestalo,
kdyby jejich přítomnost zde byla marnou a bez-
nadějnou. Naopak dlužno souditi, že prodlou-
žený pobyt znamená také zlepšení chaneí
celého díla.
Ministerský předseda dr. Wekerle sám
včera večer v rozmluvě se zpravodaji novin
pravil, že dohoda jest možnou; kdyby
byla vyloučena, nemělo by prodloužení konfe-
rencí vídeňských žádného smyslu. Doufáme,
že alespoň stane se rozhodnuti ve věcech
zásadních. Na obou stranách jeví se snaha,
učiniti v novém vyrovnání disposice, kterými
by se upravil poměr obou polovin říše přes
r. 1917. Na rozřešení této otázky závisí osud
celého vyrovnání. Uherští ministři sejdou se v
neděli v Pešti k ministerské radě,
ve které se zrediguje projev, jenž stane se
v národohospodářském výboru,
který sestoupí se nejspíše v pondělí.
„N. F. P.“ uveřejňuje rozmluvu s rakou-
ským státníkem, očividně ministrem financí
drem. Korytowským, který pravil: „Roz-
luka potravních daní za jistých
podmínek přijde. Zdali r. 1908 či po-
zději, nemohu řici. To neví tou dobou také ni-
kdo. Neztratíme odbytu svého v Uhrách a co se
dá udělati, všechno zachováme. Obavy po té
stránce jsou bezpodstatny.“
Z Vídně, 11. dubna. „N. F. P.“ upozorňuje
právem, že pozoruhodný jest moment, že mini-
stři obou států jednají od včerejška docela
sami, beze svých referentů a státních tajem-
níků, což jest svědectvím, že nejedná se o věci
odborné a technické, nýbrž o práci politi-
ckou a že nyní docela vážně jde o to, z dal
vyrovnání může býti uzavřeno čil
nic.
Z Vídně, 11. dubna. Ministr obchodu dr
Fort vyslovil se ke zpravodaji „Berl. Tagbl.“
„Potíže jsou veliké, avšak můj soud o konečném
#12
alto_textblock
#12
Ministr dr. Fořt o světové výstavě berlínské
v r. 1913.
Z Vídně, 11. dubna. Ministr obchodu dr
Fořt vyslovil se k vídeňskému zpravodaji
„Berl. Tagbl.“ o tom, jak zachová se R-
kousko k navržené světové výsta-
věberlínské v r. 1913, že podle jeho soudu
Rakousko pro obeslání této výstavy učiní, co
bude moci. Poslední výstavy, zejména chi-
cagská, přinesly rakouskému průmyslu vel ký
prospěch a daly důležité podněty k čin-
nosti vývozni. Stalo se tak měrou menší
též výstavou milánskou a bukurešťskou.
Arcibiskup olomoucký dr. Bauer kardinálem?
Z Vídně, 11. dubna. Z Řlíma télegrafují
„N. F. P.“, že arcibiskup olomoucký dr. Baue
vyrozuměn byl Vatikánem, že papež uděli mu
purpur v první příští konsistoři. Dr. B auer
jest arcibiskupem olomouckým od 4. května
1904. Pro tuto hodnost vyhlédnut byl již, jak
známo, jeho předchůdce arcibiskup dr. Theodor
Kohn, který se jí však nedočkal.
#13
alto_textblock
#13
Telegraflcké zprávy.
#14
alto_textblock
#14
Z úřadního věstníku.
Z Vídně, 11. dubna. (K. k.) »W. Ztg.e
sděluje: Císař propůjčil předsedovi české advo-
kátní komory, advokátu dru. Bedřichu
Kaufmannovi v Praze, komturský kříž
řádu Františka Josefa a lesnímu radovi hraběte
Bouguoye, Bohdanu Wagnerovi rytíř.
křiž rádu Františka Josefa.
Hrvnv
Německo-franconzské styky.
Z Paříže, 10! dubna. (K. k.) » Journal des
Debats« píše o proslovech, které vyměněny byly
v Berlíně při odevzdávání pověřovacích listin
velevyslance Cambona: Není pochyby, že
císař Vi lém úmyslně uhodil na roztomilý ton.
Za nynějších poměrů třeba úmysl tento uznávati
poněvadž jeví se na začátku poslání velevy-
slance, jenž jest s to, aby všemožně uplatni
živly dobré vůle, jež jeví se ve francouzsko-
německých stycích. Slovům německého císaře
přísluší aspoň zásluha, že zavádějí přátel ske
ovzduší, které jest mravním předpokladem
každé rozpravy a každého jednání, možno-i
chovati tak dalekosáhlé naděje. Též několik ji-
ných listů spatřuje v pronesených proslovech
#15
alto_textblock
#15
Z anplickéhio parlamentu.
Z Londýna, 10. dubna. (K. k.) [Dol. sněmovna.]
Státní podtajemník Runciman praví, odpovídaje
na dotaz, že, jak zahraniční úřad se dovídá, bylo
veliteli konžského státu v Ladu nyní telegraficky roz-
kázáno, aby odtáhl ze všech postavení v Meridi.
Na to zahájeno bylo opět rokování o pozem ní
armádě. Soudí se, že rozprava nebude ukončena
do konce příštího týdne. Ukazuje se, že plán ministra
vojenství Haldana schvaluje se všeoběcně pří-
vrženci vlády, třebas jest oposici napadán.
#16
alto_textblock
#16
Francouzská vláda a úřadnické syndikáty.
Z Paříže, 11. dubna. (K. k.) Zdejší socialistická
národní rada zaslala dělníkům francouzským protest
proti způsobu, jakým počíná si vláda proti úřadnickým
syndikátům a vyzývá dělnictvo, aby tlumočilo nad
tím své rozhořčení.
#17
alto_textblock
#17
Církev a stát ve Francii.
Z Paříže, 11. dubna. (K. k.) Posl. Jiří Berry
podá dotaz k ministerskému předsedovi Clémen-
ceauovi pro uveřejnění listin Montagninových
a posl. Br.sson dotaz k ministrovi zahraničních
záležitostí Pichonovi, jaká opatření hodlá vláda
učiniti vzhledem na výroky uveřejněné z listin Mon-
tagninových, které přičítají se holandskému vyslanci.
Odchod japonského vojska z Mandžurska.
Z Pekina, 10. dubna. (K.E.) Japonský vyslanec
Hajaši sdělil úřadně zahraničnímu úřadu, že ja-
ponské vojsko, kromě železničních stráží, z Mand-
žurska odltáhlo.
Japonské poselstvo v Janově.
Z Janova, 11. dubna (K.k) Přibylo sem japonské
poselství několika důstojníků, v jehož čele jest prine
Mashimoto.
#19
alto_textblock
#19
Válka ve střední Americe.
z Washingtonu, 10. dübna. (K. k.) Tajemník vy-
slanectví Spojených států v Guatemale a Hondurasu
telezrafoval státnímu departementu, že bylo zahájeno
vyjednávání mezi Nicaraguou a Hondurasem, aby
zápletka byla u rov ná na.
Všeobecné volební právo v Dánsku.
Z Kodaně, 10. dubna. (K. k.) Společný výbor
obou sněmoven říšského sněmu, ustanovený ku po-
radě o vládní osnově ve příčině zavedení v šeobec-
ného volebního práva mužů a žen do
obcí, s použitím poměrné volby, skončil dnes od-
poledne své porady bez úspěchu. Levice, strana re-
formní a volní konservativci odvolali za porady své
#20
alto_textblock
#20
FEUILLETON.
#21
alto_textblock
#21
Historka o ztraceném zlatodolu.
#22
alto_textblock
#22
Před několika dny došla do Kerville v Texasu
zpráva, že v horách Frio, asi dvacet mil na jih o
oně obce, objeven byl W. W. Chambersem starý špa-
nělský důl, jenž, jak se předpokládá, jest dávno ztra-
ceným zlatým a stříbrným dolem San Saba, o něm
tradice vypráví jako o dolu báječně bohatém.
Mnohé expedice již vydaly se na vyhledání tohoto
zlatodoiu. Více než sto mužů zúčastnilo prý se těchto
výprav a ti všichni povražděni byli Indiány, kteří
zakryli ústí dolu a zničili každou jeho stopu. Zpráva
o Chambersově objevu vypravuje, že týž nalezl důl
ve společnosti několika mužů.
Objevili, že šachta otvírá se do rozsáhlé komory
ve hloubi pouze dvaceti stop. V komoře té nalézala
se hromada koster, asi z osmdesáti lidských bytostí.
Soudí se, že jsou to zbytky zlatokopů, povražděnýcn
Indiány. V témže podzemním oddělení nalezeno bylo
zároveň hojně starých havířských nástrojů a více
než padesát starých pušek. Dle pověsti bylo v dole
uloženo za několik set tisíc zlata a stříbra v době
útoku Indiánů. Avšak Chambers a jeho společníci
kovu toho nenalezli. Blíže šachty nalezeny zříceniny
starých tavících pecí, řízených ve spojení s dolem;
rovněž ssutiny starého drtiče rudy stojí v sousedství.
Objevení tohoto ztraceného dolu vzbudilo značný
rozruch po celém státě. Chambers zabezpečil si nned
několik dílců sousední půdy a jiní zlatokopové ode-
brali se do hor, kdež veškerá půda v objemu několika
mil bude prohledána a po nerostech v ní pátráno.
Dle starých záznamů Španělové dobyli z dolu
vice než za dva miliony dolarů rudy v letech, kdy
#23
alto_textblock
#23
se v něm pracovalo. Karel L. Dignovity z Bostonu
několikrát se pokusil objeviti ztracený důl Santa Saba.
Praví se, že na tyto pokusy vydal více než deset tisíc
dolarů — ale práce a vydání to nesetkaly se se zda-
rem. V letech padesátých José Flores, Mexikán z Mon-
clova, získal kopii plesnivých záznamů, týkajících se
dolu, a odebrav se do San Antonia, sestavil výpravu
na jeho vyhledání.
V době té Indiáni kmene Comanchů projížděli
kraj západně od San Antonia a Flores byl varován,
že dává v sázku svůj život i společníků, jestliže vstou-
pí de obvodu, kde důl se dle jeho úsudku nalézá.
Avšak odvážlivý Mexikán se smál těmto dobře míně-
ným výstrahám a doprovázen šesti muži s dvěma
povozy, vydal se na cestu do hor Frio. Družina do-
stihla místa, kde se nyní nalézá obec Utopia, ale zde
byla přepadena Indiány a do jednoho muže pobita.
Indiáni vzali si koně a vozy spálili. „San Saba“, pře-
zvaný Sam Henning, hledá ztracený důl plných dvacet
roků. Každého roku pracoval několik měsíců na farmě,
aby si vydělat něco peněz na nutné potřeby při svém
pátrání v horách; pokud jest známo, o objevu Cham-
persově ničeho neví, neboť dosud dlí na svých toul-
#24
alto_textblock
#24
kách.
#25
alto_textblock
#25
= O proslulých počtářích hovoří Mario Chio
v „Gazetta del Popolo“. Zmiňuje se především o ži-
vých diskussích, jež se nyní vedou v italském tisku
o spiritismu, suggesci a nadnormálních duševních
schopnostech, načež vyslovuje náhled, že úžasné
výkony některých počtářských umělců nedají se vy-
světliti na základě obyčejných vědomosti. Někteří
z nejproslulejších počtářů vyprávěli, že se nejslo-
žitější početní operace provádějí v jejich mozku skoro
mechanicky a beze všeho namáhání nebo únavy.
„Čísla,“ pravil proslulý Zaniboni, „přícházejí mi sa-
ma na rty; stále je musím říkati, přesunovati je sem
a tam a srovnávati v řady, a tyto výkony se prová-
#26
alto_textblock
#26
dějí, aniž o tom duch co ví...“ Bidder napsal: „Kdy-
koli musím použiti reserv svého ducha, naleznu
bleskurychle, co chci.“ Nalezl, aniž vzal péro do ruky,
logarithmus čísla až na sedm a osm míst. Počtářské
fenomen jest zvláštním druhem geniality, která jest
mnohdy provázena souměrným vývojem jiných darů
duševních — Gauss a Ampěre mohou tu býti příkla-
dem — nejčastěji však bývá jedinou mozkovou čin-
ností počtářsky nadaného jednotlivce. Dr. Howe vy-
práví o jistém idiotovi, jenž sotva dovedl mluviti, ale
skoro okamzitě vypočítal počet minut, jež kterákolí
osoba žila. Podobné výpočty prováděl v minutě čer-
noch Tom Fuller, jenž neuměl čísti ani psátí. Analfa-
betou byl též proslulý počtář Mondeux, jenž uváděl
celý učený svět v úžas rychlostí, s jakou řešil nej-
obtížnější početní úkoly a při tom měl ostatně tak
špatnou pamět, že si nemohl pět minut pamatovati
jméno. Dále sluší připomenouti, že se počtářská
schopnost dostavuje velmi záhy. Inandi počítal již
v 6 letech, Zaniboni ve 12, Diamandi v 16. Nejpodiv-
nější však jest, že fenomen bývá skoro vždy pre-
chodné, totiž právě tak rychle mizí, jako vzniká. Arci-
biskup Whately vypravuje, že se ve věku pěti let
jednoho krásného jitra probudil jako počtářský umě-
lec, když mu však bylo osm let, nebylo po jeho po-
čtářském umění ani stopy.
= Tuberkulosní Indiáni. Rudokožci ve Spoje-
ných státech jsou ohroženi nebezpečným nepřítelem.
Jak se ze St. Louis sděluje, vyskytují se mezi Indiány
v severním obvodu značnou měrou souchotiny. V Port
Simpsonu, jedné z nejvýznamnějších indiánských.
osad, řádila nemoc tak, že tam dnes nebydlí ani 200
osob. Poněvadž v obvodu 1500 mil není žádného lé-
kaře, hodlá tam vláda lékaře vyslati, aby se zabránilo
dalšímu šíření nemoci. Souchotiny vznikají jím, že
Indiáni staví malé domky, v nichž v zimě panuje
vysoká teplota, která má za následek zchoulostivění
a podporuje značně nákazu.