#2
alto_textblock
#2
1901.
#3
alto_textblock
#3
Na »Národní Listy
ranní a odpolední
předplácí se
v Praze
v administraci
na měsíc 2 K —h
ve filiálkách
na měsíc 2 K 30h
Poštou:
na měsíc 3 K 20h
s dvojí zásilkou:
na měsíc 3 K 80h
#5
alto_textblock
#5
V Praze, v pátek dne 10. května.
#9
alto_textblock
#9
K číslu 128.
Čislo v Praze za 2h
a na venkově za 3h
#10
alto_textblock
#10
Předplacení
a inseráty
přijímá administrace
v Marianské ulici,
číslo 3.
Tam je též redakc
a expedice.
#11
alto_textblock
#11
Telefonické zprávy „Nár. Lista“
Zákon o dani lihové.
Z Vídně, 10. května. Jest praskrovné
naděje, že se zákon o dani lihové dnes do-
jedná. Dlužno naopak připraviti se na velmi
tuhý odpor poslanců ze zemí alpských, které
touto předlohou utrpí ztrátu. Měly totiž svoji
přirážku zemskou větší, než se nyní zavádí.
Kromě toho jest připravena ještě celá řada
návrhů na změnu. Mimo jiné také návrh, aby
se výnos ze zvýšené daně lihové rozdělil dle
počtu obyvatelstva na jednotlivá království a
země. Kromě toho posl. dr. Kathrein
jako předseda výboru, dosazeného pro vyří-
zení předlohy té, podal návrh, aby se stalo
opatření ve příčině obchodu s lihem mezi
oběma polovinami říše.
Kompromis ve příčině vodních
staveb.
Z Vídně, 10. května. Kompromiso
vodních stavbách rodí se velmi pomalu a
velmi těžce. Již tomu celý týden, co se o
něm vyjednává, není však jisto, zdali ho
brzy bude formálně dosaženo. Dnes se sejdou
předsedové všech klubů, avšak myslíme, že
spíše ke konferenci o pracovním programu
pro zbytek nynějšího sněmování, než o me-
ritu vodních staveb.
O 10. hodině dopolední sešel se klub
poslanců českých, aby vyslechl zprávu parla-
mentní komise o jejím jednání s minister-
ským předsedou v této věci.
Zemské sněmy.
Z Vídně, 10. května. Již hlásí se také
sněmy zemské. Protože říšská rada potrvá
do 15. června, bude kampaň sněmů zem-
ských následovati hned po ní.
Štyrský sněm svolán jest již
na 20. června.
#12
alto_textblock
#12
Bývalý poslanec Kozakiewicz.
Z Vídné, 10. května, O bývalém
sociálně-demokratickém poslanci za město
Lvov, Kozakiewiezovi sděluje se
dnes, že vystěhoval se do Ameriky a pra-
cuje v Buenos Ayresu za denní mzdu 80 kr.
v bednářském závodě.
*
*
#15
alto_textblock
#15
Z Vídně, 10. května. »O stdeutsche
Rundschau« sděluje, že včerejší schůze
poslanecké sněmovny zúčastnil se také zná-
mý kazatel pruský Stöcker a měl roz-
mluvu s četnými poslanci všeněmeckými.
#16
alto_textblock
#16
Telegrafické zprávy.
#17
alto_textblock
#17
Z Melbournu, 9. května. (C.-B.) Při
dnešní zahajovací slavnosti parlamentu pro-
nesl vévoda Cornwallský a Yorkský
řeč, v níž poukázal ku tomu, s jakou ocho-
tou přispěly kolonie k pomoci zemi mateř-
ské jak v jižní Africe tak i v Číně. Král
jest prý přesvědčen, že svaz australský pro-
jeví stejnouoddanost a lásku k vlasti, jak
to učinily jednotlivé kolonie dosud a že
semknutí jich přispěje k posílení říše Všichni
členové společného parlamentu složili pak
přísahu.
Z Londýna, 9. května. (C.-B.) V dolní
sněmovně prohlásil Cranborne, že an-
glické velevyslanectví neobdrželo žádného
návrhu ve příčině budoucnosti a ng li-
cký ch poštovních úřadů vi To u-
recku. Poštovní tyto úřady nejsou prý
potlačovány. Vláda turecká sdělila loni
v příležitosti výměny listin stran anglických
poštovních úřadů v Soluni, ze zamýšlí po
případě cizí poštovní úřady zrušiti, sl ue
Na to bylo odpověděno, že vláda angli-
cká jest ochotna každý dobře uvážený návrh
o odvolání cizích poštovních úřadů uvážiti,
jakmile se turecké poštovnictví v praxi
osvědčí. Při tom však předpokládala, že
zrušení poštovních úřadů anglických se stane
současně se zrušením poštovních úřadů ji-
ných mocností. Cranborne pravil dále,
že anglická vláda obdržela zprávu o tom,
že turecké úřady zadržely minulou neděli
obsah všech poštovních pytlů, adresovaných
na zahraniční úřady poštovní v Cařihradě.
Také odeslání odcházejících pošt bylo prý
zabránéno. Od té doby bylo prý ustanoveno,
že sice má býti dovoleno jako dosud po-
štovním cizím úřadům přijímati docházející
zásilky, ale že nesmí už na dale býti vy-
pravena žádná cizí pošta za hranice. Angl-
#18
alto_textblock
#18
cký velevyslanec připojil se formálně ku
protestu ostatních velevyslanců, v té příčině
podanému.
#19
alto_textblock
#19
Boje v Čině.
#20
alto_textblock
#20
Z Nov. Yorku, 9. května. (C.-B.) Dle
zprávy »Globu« sdělil telegraficky americký plno-
mocník v Číně Rockhill státnímu departe-
mentu, že vláda čínská dala podnět, aby bylo
nejen Mandžursko, nýbrž celá Čína o te-
vřena světovému obchodu. Podnět
ten byl prý učiněn v naději, že potom mocnosti
své požadavky za náhradu škod sníží.
#21
alto_textblock
#21
Válka jihoafrická.
#22
alto_textblock
#22
ksu a
#23
alto_textblock
#23
Z Pretorie, 6. května. (C.-B.) Tábo
generála Paarsona byl napaden Viljoeu-
xem s 500 Bury. Když se tito přiblížili až
nadoštřel, byli donucení anglickými děly
k ústupu, při čemž utrpěli ztrátu šl e s ti
mrtvých. Angličané jali se na to Bury pro-
následovati a ukořistili veškeré jich zásoby.ze
q Tvrz Klipdam, sídlo domorodého komisaře
kapitána Dahlla, byla napadena plukovníkem
Greenfellema po tuhém boji, v němž
padlo devět Burů, doby ta. Angličané
zajali 45 Burů a ukořistili množství nábojů. b
Z Graafreinetu, 8.1 května. (C.- B.)
Jistý obchodník v Pearstonu, který byl obviněn,
že verboval vojsko pro Bury v době, kdy byl
Pearston obsazenKruitzingerem, byl válečným
soudem odsouzen na deset leto do
k'á zini cle.
iblizí ošv žst jeav oj
#24
alto_textblock
#24
Regulované řeky a vodní cesty.
#25
alto_textblock
#25
s Podaří-li se zakončiti šťastně akci, jež za-
hájena byla před několika týdny ve příčině re-
gulace řek acest vodních ví severních krajích
této monarchie — a dle všeho se zdá, že zdár-
nému výsledku ve věci té nic svíc již brániti
nebude — potom se zadostučiněním bude se moci
říci, že poslanci národní strany svobodomyslné
vykonali dílo záslužné.
on Třeba míti na mysli, jak l vznikl projekt,
jenž blíží se svému uskutečnění. Kraje jižní,
najmě kraje alpské pociťovaly touhu po novém-
#26
alto_textblock
#26
FEUILLETON.
#27
alto_textblock
#27
Maje.
Svému milému příteli V. Opatu — ze vzpomínek
podává J. J.
#28
alto_textblock
#28
Měsíc máj se svými slunnými dny při
kvapil.
Bylo to v neděli tak krásně, jasně — ane
slavili jsme máje, My byli hoši as třináctiletí,
plni veselosti, smíchu a rozmaru. Kolikrát jsme
ta »jama« přeběhali, nedbajíce srázných vršků,
pichlavých šípků a hustého křovíl Tam honívali
jsme se, tam hrávali jsme si, a mnohdy jsme
strávili v těch vrších celé nedělní odpoledne.
Tak bylo i tenkráte o máje. Byli jsme čtyři hu-
debníci, houslisté, sebrali jsme svoje hudební
nástroje a horem pádem zahrát si do »jam«.
Spěchali jsme do svého stánku, krásného zele-
ného údolí, usedli jsme do kypré trávy a zvuky
našich houslí rozletěly se po »jamách«. Zněly
tak bouřlivě, tak nadšeně, vždyť každý byl une-
sen krásou májového dne, což tedy divu, že
hudba naše proudila od srdce a housle jen jen
jásaly. Netrvalo dlouho a hoši a děvčata roz-
troušení tu a tam po »jamách« se svými hou-
sátky, přivábeni byli naší daleko slyšitelnou
hudbou a skupili se kolem nás. Každý jen jen
hořel, každé děvčátko plno smíchu. A my hráli
a sluníčko hřálo, housátka se pásla a nás po
»jamách« plno a my samý ples a smích.
»Slavme máje«, prohodil kdosi z nása
my všickni souhlasili. Nařezali jsme vrbových
pratů, poněvadž jiných v »jamách« docela ne-
bylo a zasázeli je do země. A aby ples nebyl
#29
alto_textblock
#29
bez piva, došli jsme jeden s konví pro vodu,
druhý za nějaký krejcar pro cukrlátka k »cukrové
babičce«. Vše bylo obstaráno, hudba zavířila
poznovu a hostinský naléval do hrnéčku, z kte-
rého před tím pily husy. Hoši objali se kolem
krku a jásali před májemi, které zasázeny byly
tu a tam před děvčaty. Vody se nešetřilo a pilo
se dost. Majku, kterou před tím jeden hoch při-
pravil, jsme slavnostně vyzvedli a nesli od děv-
čete k děvčeti, kdež jakž takž přeříkáván
veršík:
kan
Tato majka zelená,
bílými a červenými stužkami propletená,
má býti zlatem a stříbrem okrášlena.
Dále se neříkalo, níkdo víc neuměl, aleto
stačilo.
Děvče dalo několik cukrovinek a šlos
dále. Páni muzikanti musili píti, ačkoli se jim
oči jen svítily. Zde zbytek z hrnéčku vylit na máj.
Aby prý rostla, (čeho si ty chytlavé hlavičky
nepovšimnou ?) hoši utvořili kruh, hudba spu-
stila a veselý rej kolem máje počal. Děvčata
také již přicházela k máji a tvářinky jim jen
hořely. »A co? Muzika nebude? Nebudeme
tančít?« Ptali se hoši, když se již dost hopko-
váním unavili. »A proč ne? housátka se pasou
a muzika bude hrát — a my budeme tancovat,«
radila se děvčátka. Ujednáno. Hudba zavířila
poznovu. Avšak co to? Nikdo netančí. »My do
větru hrát nebudeme«, křičeli páni muzikanti.
»My budeme hrát, ale vy musíte tancovat !«
Hrán druhý valčík. Jeden odvážnější popošel
tedy k Mařence, uklonil se, děvče se zapýřilo
ale již byli v kole. Hoši se smáli, ale hudba
vzmužila je. »Když on, my také, myslilisi
chytré hlavičky a děvčátka již po očku se dí-
#30
alto_textblock
#30
vala, který kterou vezme. Netrvalo dlouho a
již byli v kole všichni. Ovšem že to byl tanec,
jakého snad »jama« nepamatovala, jako tehdy,
když naši předkové, pohané, obětovali svým bo-
hům a tančili kolem nich. Iněkteří hudebníci-
se vystřidali ano i obabička cukrová« si sko-
čila. A »šenkýř«, když došlo mu pivo, koloval,
až mu kaménky z kapes lítaly — které nahra-
žovaly peníze a o které v »jamách« nouze ne-
byla. Však čarokrásný den májový chýlil se
k večeru. »Jé, vhusy zívají, mají žízeň« pravilo
jedno děvče. Askutečně, husy, kterých sivdříve
nikdo nepovšiml, otvíraly široce zobáky« »Ted
nemáme vodu, musíme je hnáti k nápojis, a
děvčátka se svými žluťounkými housátky uhár
něla k domovu. My sebrali svoje housle a zal
růžového rozmaru odcházeli jsme z »jam«.
Tichý večer přemohl jasný den a hvězdy
zatřpytily se na krásném, modrém azuru.
Jak klidně se to spalo 1 Jaké sny ovládaly kaž-
dého z vás? Zajisté byli jste ještě na májích,
zajisté jste ješřě tančili za zvuků naší hudby.
Jen spěte — spěte a až se vyspíte, vzpomenete
opět — vzpomenete, ale zapomenete. Zapome-
nete jako se zapomíná na vše, co není chyceno
pérem a papírem. Já však nemohu zapomenout.
Vidím před sebou ještě onoho hostinského s hu-
sím hrnéčkem a konví v ruce a s bílou zástěr-
kou jednoho děvčete. Vidím onu »cukrovou
babičku« sedící na kameně před nůškou a ně-
kolika cukrlátky tam. Vidím vás, ty hořící tváře
s úsměvem na líci a krůpějemi potu na čele.
Nezapomenu nikdy — nikdy těch vrbových
májí — toho krásného, slunného, májového dne.