#1
alto_textblock
#1
vější vojíci sami by se měli přihlásiti a vypovídat
o výstřednostech, jež se provádějí ve vojsku.
#2
alto_textblock
#2
Políčkem usmrcen u staroměstské
rychty.
#3
alto_textblock
#3
V kavárně »U hvězdiček« v čís. 496 v Havelské
ulici na Starém městě pražském sedělo v noci na
dnešek několik nepřátel abstinence, pijanů z povo-
lání, jimž místo odpočinku a vyspání je milejší bdění
v zakouřených místnostech. Byli mezi nimi zejmena:
obchodní sluha Miloslav Jína, 33 roky starý, do
Podmoklic u Semil příslušný, zaměstnaný v závodě
Řivnáčově v čís. 858—II. a bydlící ve Vršovicích
v č. 158. Jína byl od tet přítelem pití, libůstka tato
propukla ve vášeň od té doby, co pochoval svoji
manželku. To se stalo před dvěma roky a jako vdo-
vec Jina častěji se stýkal s opilci z povolání, anižo
tom zaměstnavatel měl tušení.
Dále sedě! »U bvězdiček« 18letý kočí Emannel
Hodbot, mnohokráte již trestaný. U policejního
ředitelství má vzdor svému mládí velmi objemný
fascikl spisů. Všeobecně znám jest na Starém městě
jako zuřivý rváč, který v napílém stavu ohrožoval
celý hostinec. Bydlí na Hampase č. 18. Třetím
v této žíznivé společnosti byl 30letý Fr. V la-
š ťovka, zaměstnaný jako jezdčík u jistého majitele
koní v Havlíčkově ulici na dol. Novém městě. Jméno
čtvrtého spolustolovníka nebylo dosud zjištěno.
Všichni čtyři byli značně podnapilí, neboť od večera
popíjeli pivo a do kavárny přišli na černou kávu,
aby se občerstvili.
O páté hodině ranní se rozloučili. Nejprve opu-
stil kavárnu Miloslav Jína s přítelem neznámého
jména a oba došli, až ke »staré rychtě« na nároží
Řytířské ulice a Můstku. Zde panoval již čilý po-
uliční ruch. Mlékařky, pekaři, ovocnáři, venkované
s různými potravinami, řezníci atd. proudili ulicía
nejeden zadíval se na vrávorající chodce, kteří místo
oddechu a odpočinku zmařili pitkou celou noc.
Pojednou se od městské spořitelny rozléhalo
volání: Stůjte!« Jína sé svým přítelem zastavila
za chvilku se k nim přihnal Emanuel Hodbot
s jezdčíkem Fr. Vlašťovkou. Hodbot vini! Jínu, že
vzal v kavárně jezdčíkovi klobouk, kterýž omyl při
stavu hostů po celonočním bdění a popíjení snadno
byl pochopitelný. Tato okolnost zavdala opileům
podnět k hádce a sice velmi prudké. Opilci na sebe
doráželi zuřivě, takže obecní strážník Vostrý, který
byl svědkem výjevu, nepdvážil se zuřivce chlácholit.
Z nenadání dostal Miloslav Jína políček na
pravé uho. Kdo mu ho vyťal, není dosud zjištěno
buď to byl Hodbot nebo Vlašťovka. Důvodněji lze
podezřívati z pachatelství surového rváče Hodbota.
Strážník Vostrý, který stál dosti blízko, sám ne-
rozeznal osobu útočníka. Po ráně, velmi průdké,
Jína se svalil na železnou svinovací záclonu insta-
lačního oddělení elektrických podniků a po ní se
svezl na dlažbu chodníku.
Tím srážka skončena a nikdo ani netušil, že
Jína víc nepovstane. Vzdálil se neznámý jeho prů-
vodčí, kdežto Hodbot s Vlašťovkou vrátili se do ka-
várny »u hvězdiček«, kde káždý vypil sklenici černé
kávy a potom se vzdálili.
Když Jína dlouho nevstával, ujalo se ho několik
kolemydoucích prodavačů a odnesli ho do průjezdu
»staré rychty«. Bylo jim ihned nápadno, že nejeví
známky života, domnívali se však, že je tak nolně
spitým, že pozbyl vědomí. Poněvadž krvácel značně
z pravého ucha, povolan byl k němu policejní lékař
pan dr. Kalmus, který konstatoval, že Jina je st
mrtev. Dostal tak nehorázný políček,
že mu způsoben výron krve do mozku,
což mělo v zápětí smrt. Za intervence správc
staroměstského komisařství rady. Plocha byla mrtvola
naložena do košatinky a odvezena do ústavu pro
soudní pitvu.
Současně zahájil na komisařství komisař Srba
výslech veškerých svědků, kteří viděli truchlivý tento
případ. Hodbot a Vlašťovka do 10. hod. dopolední
nebyli nalezeni. Kam se vzdálili z kavárny, není
ještě známo. Ani jeden, ani druhý nepřišel domů.
Státnímu zastupitelství podána o případu zpráva
a trestní soud zahájil vyšetřování.
Jak z trestních spisů u policejního ředitelství
patrno, má Fr. Vlašťovka rovněž pohnutou minulost.
Byl trestán mnohokrát pro krádež a proto byl mu
pobyt v Praze na vždy zakázán. Vzdor tomuto zá-
kazu Vlašťovka stále v Praze prodléval. Nedávno byl
na ulici poznán policistou a zatčen. U okresního
soudu na Ovocném trhu byl potrestán pro nedovo-
lený návrat do Prahy a po přestálém trestu byl Vla-
šťovka dne 17. září postrkem dopraven do své do-
movské obce Ounětic. Vrátil se však do Prahy dříve
než jeho průvodčí.
#4
alto_textblock
#4
Denní zprávy.
#5
alto_textblock
#5
Předvčerejši odpověď ministra vyučováni
dra. Marcheta deputaci za české menšinové
školství i po komentáři dvorního rady a profe-
sora posl. dra. J. Čelakovského jest stále ještě
dosti pobuřující pro celou českou veřejnost a
tak povážlivá se stanoviska platné ústavy, že
jest se diviti českým listům, jimž pan dv. rada
poslal rovněž svůj dopis, že zmírňují své pů-
vodní úsudky o neslýchaněm prohlášení Marche-
tově, I podle opravy z péra p. dv. rady řek
ministr Marchet, že jest německým ministrem
vyučování. Není pravda, že jest Marchet ně me-
ckým ministrem vyučování, on jest c. k. mini-
strem osvěty a vyučování pro království a zem
na říšské radě zastoupené a jenom c. k. mini-
strem vyučování. Ovšem zná se podle dv. rady
Čelakovského Marchet k tomuto svému úřadu,
ale s žalou výhradou: „a čkoli jsem ně-
macký ministr vyučování, tedy nikdy
#6
alto_textblock
#6
nesmím zapomenouti, že jsem ministrem vyučo-
vání a že jsem e. k. ministrem, jehož povinností
jest držeti se zákonů“. Kdyby věc nebyla tak
vážná, snadno by se mohlo prohlášení ministra
Marcheta parafrasovati takto: „Ačkoli jsem
kozel, přece nesmím zapomenouti, že jsem byl
učiněn zahradníkem...“ Pan německý mi-
nistr vyučování a potom také i c. k. ministr
musí ve svém nitru bojovati se svým němectvím,
jeho povinností jako německého ministra
není držeti se zákonů, to jest jeho povinností
teprve jako c. k. ministra a výsledek zápasu
těchto dvou ministrů vyučování v jednom těle
pana prof. Marcheta jest ten, že si dělá -
sblířku z nevyřízených rekursů a žá-
dostí, podaných ve prospěch dávno povolených
českých škol. Jako o. k. ministr je neodmítá
a jako německý ministr je nevyřizuje,
to jest brillantní řešení konfliktu povinností obou
těchto funkcí, a pan ministr podle p. dv. rady
mu říká „vésti správu školskou v mezích zá-
konů.“ Není pochyby, že připomínka, kterou
učinili členové deputace panu ministru, že jest
poslední instancí, bez jejíhož rozhodnutí nelze
jíti dále ke správnímu nebo říšskému soudu.
Ale pan ministr povede správu školství dále
v mezích zákonů a nebude vyřizo vati
české rekursy a české žádosti a sice
zrovna proto, aby se nemohlo jíti dále
k nejvyšším odvolacím instancím, aby nedo-
šlo k vyřízením menšinných školních záležitostí
českých. „Poměry jsou silnější, nežli moje
vůle,“ pravil prý pan c. k. ministr vyučování
podle záznamů p. dv. rady prof. Čelakovského,
ale které poměry jsou silnější, než jeho vůle —
vyříditi české školní spisy u ministerstva ležící,
nepověděl. Kdyby byl mluvil pravdu, byl by
řekl: německý miistr je ve mně silnější,
než ministr císařsko-královský. Poznámky, kte-
ré k naší včerejší depeší o deputaci přičiňujl
některé české listy, naplňují nás politováním.
Není na př. pravda, že ministr vyučování Mar-
chet teprve od známých posledních afér upen.
do nacionálního šovinismu. Ministr Marchet již
jako profesor byl nejen chauvinem, ale přímo
nejzuřivějším stoupencem všeněmeckého progra-
mu a v této vlastnosti jedním z nejmohutnějších
sloupů pověstné Südmarky. Přes to však stal
se ministrem vyučování za součinnosti týchž če
ských státníků, jichž orgány píšou dnes, že jeho
obojetnosti, kolísavosti a neurčitosti mají dosti
a že nestane-li se v té příčině záhy náprava,
pak „nezbytně naše poselstvo musí vystoupiti co
nejrczhodněji proti panu ministru Marchetovi“
Náprava se nestane, naše poselstvo nevystoup
co nejrozhodněji proti Marchetovi a fráze zů-
stane frází a další fráze budou nastavovati če-
skou politickou mizerii.
— Proti vídeňským Čechům. Jeden z od-
půrců vídeňské radnice, „Svaz Němců v Dol.
Rakousích“, uspořádal včera ve Vídni schůz
proti „českým přehmatům“ ve Vídni, stále prý
se množícím. Když byli pánové se pohádali se
sociálními demokraty, které do svého shromáž-
dění nepustili, mluvil dr. Schubert, známý chrá-
něnec dříve, pak útočník proti německé mi-
nistru krajanovi Pradovi — o rychle rostoucím
nebezpečí počeštění Vídně. Předseda „Svazu“-
vyzýval potom všechny vídeňské T5mce ve
Vidni a v Dolních Rakousích, aby se onergicky
účastnili protičoského boje. Na konec byla při-
jata resoluce proti českým divadelním předsta-
vením ve Vídni a proti zřízení stálého českého
divadla ve Vídni; v resoluci žádá se mimo to
odvolání výnosu o zkouškách na vídeňské škole
„Komenskéhol a brzké odstranění všech če-
ských úřadníků z úřadů státních, zemských i
obecních. — Tak daleko sice již moc předlitav-
ského němectví nesahá, přes to však i schůze
i její resoluce poskytly nostranné veřejností nový
doklad, kterak Němci bojují proti hultuře lid-
stva, kterak tedy jsou živlem protikulturn!m.
— Výsledek zápisu do českých žkol v Č. Budějo-
vicích jest dle předběžného sčítání přímo skvělý.
Na všech českých ústavech počet žactva stoupl, na
některém přímo neočekavaně, vzhledem k úsilí, s ja-
kým s vládnoucí v městě strany německé a se stra-
ny německých fabrikantů shánějí se české děti do
škol německých. Na pětitřídní české obacné škole
na Lineckěm předměstí, vydržované česko-
budějovickou Maticí školskou, zapsáno 300 dětí, o 23
více, než loni, vzdor nátlaku továren Hartmutových,
továrny Stegmannovy a měšťanského (německého)
pivovaru. Na dívčí škole měšťanské přijaty
byly 423 žákyně, t. j. o 61 více, než loni. Na
školách o becných jest výsledek zápisu rovněž
velmi radostný a také střední školy vykazují pří-
růstek žactva; gymnasium české má letos 524 žáky
(loni 513), i bude třeba zříditi sedmou pobočkui. Přes
všestranný pokrok k lepšímu v této příčině nutno
#7
alto_textblock
#7
ovšem konstatovati, že v německých školách česko-
budějovických jest zapsáno stále ještě asi 500 českých
dětí. V německých listech se rodičové těchto dětí
nazývaji „rozumnými rodiči“, v pravdě jsou to ode-
vislí ubožáci, kteří násilně jsou nuceni za kus
chleba obětovati blaho svých dětí, jejich národ-
nost a svou národní čest.
— Z českého života ve Vídni. Ve Vídni, 18.
září. (Č. V. K.) Do českých obecných soukromých
škol ve Favoritech a na Landstrasse by
už zápis ukončen. Jeho výsledek jeví se takto: Do
sedmitřídní školy ve Favoritech bylo zapsáno:
hochů: děvčat:
76
70
do I. třídy
o II. třídy V720 74
66
69
do III. třídy
do IV. třidy62 65
do V. třídy 58 51
do VI. třídy 87 51
do VII. třídy
45
39.
Úhrnem 416
419
Úhrnem bylo tedy zapsáno do favoritské školy Kos
menského 835 dětí. Vedle toho zapsáno bylo do fa-
voritské opatrovny 80 dětí. Na Landstrasse za-
psáno bylo do I. třídy 43, do II. třídy 41 žák, do
opatrovny 28 žáků. Více dětí nebylo možno přijati
pro nedostavek místa. Vždyt už i tak přijato jich bylo
více, nežli dle úřadního schválení stačí místo. —
Velký nával panuje při zápisu do školy jazyka če-
ského v Pětidomechl Dosavadní místnosti už
jsou přeplněny a rodiče přichá zejí stále s novými
přihláškami. Bude proto třeba adaptovati v Národním
domě XV. novou místnost a vyučovati ve čtyřech od-
děleních. — Protíčeských štvanic ve Vídni zúčastňují
se čím dále tím okázaleji c. k. státní úřadníci. V čele
Bundu Němců dolnorakouských stojí c. k. profesor.
Na schůzi, kterou svolal tento Bund na dnešek večer
ku protestu, vlastně ke štvanicím proti českým diva-
delním představením a proti českým školám, rozha-
zovány byly štváčské letáky c. k. státními úřadníky.
Celni úřadníci rozdávali je včera hromadně na hlav-
ním celním úřadě ve Vídni.
Z Treboně. (Promenšinové škol-
ství.) Obecní zastupitelstvo města Třeboně v
své schůzi dne 7. září t. r. konané usneslo s
jednomyslně připojiti se k resoluci, přijaté na
manifestační schůzi pro české školství menši-
nové, pořádané dne 9. srpna 1908 Národní jed-
notou severočeskou na Střeleckém ostrově v Pra-
ze a zaslati tento svůj důrazný protestní projev
místodržiteli království českého, ministru vy-
učování, předsedovi ministerstva a ministrům
Práškovi a dru. Fiedlerovi.
— Z Podmokel n. Lab. (Pův. zpr.) Při zá-
pise letošním přijato bylo do zdejší Matičné
školy 170 dětí, o 14 více než roku loňského.
Je to největší posud dosažený počet dítek za
15letého trvání této školy.
— Sedmdesát členů personálu vinohradského di-
vadla odjelo dnes ráno k pohostin- kým hrámn do
Vídně.
— Čtyřicetileté trvání Řemeslnicko-živnostensk
besedy v Praze oslaveno bude ve dnech 26. a 27.
t. m. za protektorátu rady král. hlav. města Prahy.
Spolek tento, jenž založen byl v r. 1868, rozvin nul
svoji blahodárnou práci na poli stavovském a nároco-
hospodářském za součinnosti mezi tím již zesnulých
pánů Karla Makovského, barvíře, předsedy, a dra.
Eduarda Grégra, majitele knihtiskárny, místopřed-
sedy. Ze spolku toho vzešlo v činnost Bratrstvo vzá-
jemně se podporujících řemeslníků a živnostníků
v Praze, První řemeslnická a živnostenská záložna
v Praze, jež v roce 1874 přeměněna byla ve Všeobec-
nou záložnu v Praze, Stálá výstava a tržnice řemesl-
ných výrobků v Praze, posledně Zemská jednota
společenstev v Praze, jejíž působnost v ohledu sta-
vovském jest velice důležita. Beseda má rozsá hlou
knibovnu, čítající 1309 svazků knih poučných. Mimo
to vyloženy jsou v čítárně čelné denní listy politické
a skorem všechny listy odborné. Zeseda činně na-
sáhla do projednání zákona o podomním obchodu,
terý byl pro Prahu a okolí velmi obmezen. Beseda
byla také nápomocnou při zpracování nového živnos
stenského řádu a to s dosti příznivým výsledkem,
dále zasáhla do otázky zdražování malých bytůa
dílen v asanačním obvodu v Praze a do otázky po-
kračovacího školství. Intervencí tohoto spolku zří-
zena byla měst. radou poptavárna po práci, jež jest
silně frekventována. Řemeslnicko-živnostenská be-
seda ujímá se bratnsky svých českých kolegů v uza-
víraném území, jakož i do neštěstí upadnuvšícha
založila k tomu učelu Sladkovského nadaci, ze které
každoročně několik zchudlých řemeslníků a živnost-
níků jest podporováno, dále v intencích dárce, zesnu-
lého p. Olivy, velkoobchodníka, z fondu Olivova pod-
porován jest ročně jeden ku práci neschopný člen.
Beseda stará se také o zábavu a poučování svých
členů odborem zábavním a vzdělavacím. O celé de-
tailní činnosti své vystavuje Beseda v letošní jubilejní
výstavě v Justichově pavilonu měst a spolků své
diagramy, jež opravdu v každém ohledu nepostrádají
zajímavosti v tomto, s mravenčí pílí pro stav řemesl-
nický a živnostnický pracujícím spolku. S polito-
váním budiž podotknuto, že ani 5% veškerých ře-
meslníků a živnostníků není členy této užitečné kor-
porace, nepodporujíce ji hmotně, ani prácí. Oslava
rozvržena jest na 2 dny: Večer dne 26. září o 8. hod.
jest v místnostech besedních přátelský večer; v neděli