#1
alto_textblock
#1
okolí v Praze má měsíční schůzi o 8. hodině
večerní v restauraci u Choděry v I. poschodí.
Kroužek Klicperův má výborovou schůzio
8. hod. več. — Jednota samosprávných
úřadníků obecních a okresních v král
českém má o půl 6. hod. več. schůzi výboru v míst-
nostech Jednoty. — Dobročinná a vzdělá-
vací beseda »Prantišek Palacký«v
Praze má členskou schůzi o 8. hod. več. v místno-
stech besedních, Staroměstké nám. č. 549—I. — Vý-
herní spolek »Včela« v Žižkově koná
dnes o 8. hod. več. platební a výborovou schůzi
v místnosti p. Maška (Husova tř.)
#2
alto_textblock
#2
B. 270.—. Poldina huť —.—,
ské —.—. Smýšlení zdrželivé.
Z Nového Yorku, 3. května 1901. (Telegram
»Národních Listů«. Pšenice ustálená, na místě
84/s, na květen 811/s, na červenec 791/s, na
září 771/4, kukuřice na květen 541/2, na červe-
nec 511s. — Mouka 2.90. Dovozné za obilí 274
Cukr 333/s3. Káva 61/4. Směnky na Londýn 4.8454
Stříbro 60.
#3
alto_textblock
#3
české báň
#4
alto_textblock
#4
Z úřadních zpráv.
#5
alto_textblock
#5
Sedmi sirotkům po říd. učiteli Hou-
škovi v Budislavi.
Praha. Stolová společnost »Burů« na »Hro-
mádkové« u hostinského Josefa Paula K
Jilemnice. Bývalý jilemnický podučitel
Bradkny (Morava). Marie Kyselá, učitelka,
1 K, Jan Šponar, nadučitel, 1 K, úhrnem
#6
alto_textblock
#6
10.—
4.—
r
2.—
Úhrnem
16.—
K tomu z č. 115. odp. ze dne 27 dubna 1901 K 332.80
#7
alto_textblock
#7
348.80
#8
alto_textblock
#8
V celku odevzdáno K
#9
alto_textblock
#9
Zábavy.
Dne 4. května: První pražský klub
citeristů pořádá ve svých místnostech v Praze
II. v Jerusalemské ulici (restaurant paní Bigalské)
v první patře hudební večer na počest nově jmeno-
vaného čestného člena klubu pana Aloisa Opitze.
Hosté členy uvedení vítáni. Počátek o 8. hodině večer.
Tamtéž se přijímají přihlášky nových členů.
#10
alto_textblock
#10
Tržní a hospodářské zprávy.
#11
alto_textblock
#11
Soukromí docenti. Ministr vyučování
schválil usnesení professorského sboru z lékařské
fakulty na české universitě v Praze, jímž připuštění
byli MUDři. Stanislav Růžička a Ladislav Syl-
laba za soukromé docenty, první pro hygienii a
tento pro chorobopis a léčení vnitřních nemocí na
jmenované fakultě.
Zkoužení kandidáti učitelství, kteří
stanovenou roční praxi učitelskou vykonavše, čekají
na službu suplentskou na středních školách neb
ústavech učitelských, vybízejí se, aby předložili ná-
ležitě opatřené žádosti své o zápis do příslušného
seznamu na škol. rok 1901—1902 v čase od 1. do
20. července školní zemské radě pro království české,
kteráž vydala o tom podrobnou vyhlášku.
#12
alto_textblock
#12
Nouzi trpícimu spisovateli.
Z Prahy. Čtenářka »Národních Listů« za-
sílá po článku Ypsilonově . . . . K 20.—
(Jméno starého spisovatele sdělí po přání
administrace t. l.)
Slaný. K. M.
.
#13
alto_textblock
#13
4.—
#14
alto_textblock
#14
. 24.—
76.30
#15
alto_textblock
#15
Úhrnem
K tomu z č.115. odp. ze dne 27. dubna 1901 K
#16
alto_textblock
#16
10030
#17
alto_textblock
#17
V celku odevzdáno K
#18
alto_textblock
#18
4tr
v
#19
alto_textblock
#19
Cu k r.
(Poslední zpráva.)
n— V Praze, 4. května. (10 hod. 50
min. dop.) Obchod se surovinou velice
pevný. Ceny rapidně stoupají. V oka-
mžiku za pohotové franko Ústí K
25.25, na červen K 25.40, nová kam-
paň K 23.35 peníze. Rafünáda ne-
změněna K 84.— až K 85.— do sta-
nice.
#20
alto_textblock
#20
Dary a příspěvky.
#21
alto_textblock
#21
n.
#22
alto_textblock
#22
(Složeno u pokladny „Národních Listů“.
#23
alto_textblock
#23
Na Matici v Zábřehu.
Vídeň. Sl. Božena Krámských zasílá část
sbírky, pořádané při večírku dne 27. mi-
.K 20.—
nulého měsíce ..
K tomu z č. 61. odp. z 2. března 1901 K 1297.86
#24
alto_textblock
#24
V celku odevzdáno K 1317.86
#25
alto_textblock
#25
Číslice značí kupce (peníze).
Z Hamburku, 4. května, v 10 h. dop.
(Pův. telegram.) Smýšlení pevné. Na kvě-
ten 9.45, na červen 9.45, na červene
9.62, na srpen 9.72, na září 9.62, na
říjen 9.02, na listopad 9 00, na pro-
sinec 9.02, na leden 907, na únor
9.17, na březen 9.22. na duben 9.30,
Počasí zamračené.
* .
M. Z Vídně, 4. května (Počáteční
bursa.) Znamenaly: marky 117 60, 20franky
1909, květnová renta 98 50, rakouská
renta korunová —.—, stříbrna renta —
rakouská zlatá renta —.—, uher. zlatá renta
—.—, uher. kor. 92.95, kreditky 688.50 (po
—), uher. kred. 692.—, anglob. 280 50
unionky 560.—, bank. jednota 487.—, länder-
banka 419.—, státní dráha 692.75 až —.—
již. dráha 96.— po —.—, dráha Karla Ludv.
—.—, polab. dráha 511.—, rak, zbroj. —.—
tur. tabákové režie —.—, alpinky 463 50
rýmavsko - muráňské 501.—, praž-
ské želez. společnosti 1775.—, turecké losy
110 50, mostecké uhel. —.—, paroplavební
—
Lloyd —.—, silniční A. 273.—, silniční
n
#26
alto_textblock
#26
Ústřední Matici školské.
Běstvina, Chotěboř. Jan Štekl, starosta
v Běstvině, zasílá z trestní věci proti K.
Streithovi, okr. tajemníku v Chotěboři,
poslednějším složený obnos . . . . K
Zapy u Brandýsa n. L. Při hostině po
pohřbu milené družky Mařenky Kuklí-
kovy ze Záp sebráno od drůžiček a mlá-
denců, jakož i ostatních hostí . . ..
Král. Vinohrady. Úterní společnost u
chmelového keře« další sbírku . . .
Sarajevo. Kroužek »filkářů« v restauraci
pana Vašíčka . . . . ..
.
Hamr u Třeboně. Dobrovolná pokuta Jo-
sefa Novotného . .
Staňkov u Třeboně. Dobrovolná pokuta
Jana Mádra . . . . . . .
.
Močovice u Čáslavi. Emma Zahálková
zasílá prohranou sázku . . . . . .
Vöcklabruck. Nejmenovaný . . . . .
Slaný. Při oslavě 50letých narozenin vrch.
oficiála p. Jana Schrabala vybráno
Úhrnem.
179.24
K tomu z čís. 115. odp. z 27. dubna 1901 K 530.343.50
#27
alto_textblock
#27
100.—
#28
alto_textblock
#28
37.44
#29
alto_textblock
#29
10.—
#30
alto_textblock
#30
10.—
#31
alto_textblock
#31
5.—
#32
alto_textblock
#32
5.—
#33
alto_textblock
#33
5.—
— .8
6.—
#34
alto_textblock
#34
V celku odevzdáno K 530.522.74
#35
alto_textblock
#35
Na Husův fond.
Vídeň. Sl. Božena Krámských zasílá část
sbírky, pořádané při večírku dne 27. mi-
20.—
nulého měsíce
K
K tomu z č. 115. odp. ze dne 27. dubna 1901 K 12.571.50
#36
alto_textblock
#36
V celku odevzdáno K 12.591.50
#37
alto_textblock
#37
Spolku „Komenský“ ve Vidni.
Praha. »Peckovský stůl« v dolejší restau-
raci Jana Černého v Měšťanské besedě
z trapulky při čtvrtečním maxlování de-
10.
sátou pětku
.. . .. . K
K tomu z čís. 115. odp. z 27. dubna 1901 K 41.77468
V celku odevzdáno K 41.784.68
#38
alto_textblock
#38
České škole měšťanské v Hranicích
#39
alto_textblock
#39
na Moravě.
Vysočany. Pánové: J. Bazk,6Kg nit. e
Schiesl 4 K; po 2 K: A. Kolben,
onorvo
Koula, N. Jezbera, F. Skála, Berger, Bo-
chořák; po 1 K: Vepřek Vlk V., J.
naa ntkěn
Pietschman, Janeček, J. Warhaut, Čer-
desn
mák, Jirsák, Felcman, Skalický, Jirásek,
sosrote
Švančar, Jiroušek, Ort, Řezač; po 40 h:
e llsmni
Valášek, Urban, Vysloužil, Pacovský,
úhrnem
.
K 37.60.
3 —
K tomu z č. 115. odp. ze dne 27. dubna 1901 K
#40
alto_textblock
#40
V celku odevzdáno K 4C.60-
#41
alto_textblock
#41
Zemřelí v Praze.
Dne 30 dubna 1901: Štěpánek Václav, syn
dělníka, 2 roky. 207—V. Koubova Anna, dcera děl-
nice, 2 roky, 578—VII. — Ve všeobecné ne-
mocnici: Procházková Marie, manželka řezníka,
46 roků. Roudný Josef, úřadník, 54 roky. — U mí-
losrdných sester: Patočková Marie, vdova,
80 roků. Sedláček František, nádenník, 45 roků. —
josefovské nemocnici: Stránská Irma,
vdova, 26 roků.
#42
alto_textblock
#42
3aniv
#43
alto_textblock
#43
348
#44
alto_textblock
#44
345
#45
alto_textblock
#45
žák . . . a Vasa opět zavzlykal, odhozený, zapomenutýt . ..
, můj Bože! Když si na to vzpomenu! Vždyť tam za
hranicemi jste ho neviděla po celé dni, bavila jste se,
přijímala hosty . . . běhali za vámi jako za nějakou
bohyní. .. A on! Vy jste jej nikomu neokázala, vy jste
se zaň styděla; jednou jste přede mnou řekla jednomu
Francouzovi: Můj ubohý, blbý manžeh! Vy jste na to
zapomněla, vám tehdy nenapadlo, že bych si byl raději
dal od vás vydloubati oči, než od vás něco podobného
slyšeti! Vy jste se domýšlela, vy jste chtěla, aby byl
blbým, aby ničemu nerozuměl, aby se nikdy neuzdravil,
vždyť jste ho chtěla tenkráte v Ženevě nechati v ústavě
blbýchý a chtěla jste samotna se mnou odejeti . . . Papa,
ano, papa byl mým synem! zvolal pojednou Vasa, já
byl jediným jeho ochráncem a přítelem, cítil a věděl
jsem, že žije proto, že žiji i já, cítil, že žiji a dýchám
pouze proto, aby žil on. A bůh vyslyšel moje modlitby,
bylo mu neustále lépe, on oživoval . . . A vy v jediné
noci, v jediné noci . .
Zakašlal se a zamlčel.
Ljubov Petrovna ho poslouchala mlčky, pohybujíe
lehce prsty po lenochu židle, na které seděla se strany.
— Tobě jest on vším a matka ničím! pravila
zarmouceně.
— A čím pak jsem já vám? vyklouzlo hořce z
úst Vasových. Co vám na tom záleží, že máte syna ! . ..
— Co mně na tom záleží!
Pohledla na něj s novou výčitkou: zdálo se, že
jest v tomto okamžiku připravena, vrhnouti se mu kolem
krku; on ale neviděl, seděl, svěsiv hluboko hlavu
do rukou.
—
Jné matky, promluvil opět, dovedou obětovati ! . ..
#46
alto_textblock
#46
Spustila je ihned dolů, odstoupila od něho na krok
dívajíc se ustrašeně do jeho obličeje.
— Ty blouzníš, jsi nemocen! zvolala s
— To řekl také právě ten váš, že jsem nemocen,
že mám horečku, odpověděl Vasa s krátkým, ostrým
smíchem, ale já dosud neblouzním, já vidím jasně a vím,
kdo zabil mého otce! . . .
— Nezabil ho nikdo! řekla rozhněvaně; byl již
dávno odsouzen... dříve anebo později musil tímto spů-
sobem zemříti.
— Trochu dříve anebo později! opakoval po ni
Vasa zajíkavě... A vy jste nemohla počkati, nemohla
jste počkati, aby aspoň nezemřel tou hanbou a žalem,
dnes v noci ho stihnuvšími!... Vždyť všechno viděl ..
Vasa nemohl skončiti a opíraje se o lenoch křesla
zalkal, až mu srdce usedalo.
Ljubov Petrovna neočekávala nejspíše ani tohoto,
té výčitky, toho usvědčení, těch pošetilých slz . . . Roz-
hledla se nepokojně kolem a klesla na Vasovu postel,
stojící na téže straně co skříň, za kterou jsem nehybně
seděl; matka i syn zapomněli docela na přítomnost
osoby třetí . . .
Ljubov Petrovna se vzpamatovala první. Nemohla
státi před synem jako vinnice. Myslela, že jest v právu,
chápal jsem to citem, ona se honosila tím svým prá-
vem... Což jsem i já nedávno neuznával tohoto jejího
práva ? . ..
— Neuznávám tě za soudce své matky ! zvolala.
Nejsem povinna, skládati ti účty ze svého jednání. Stav
tvého otce, a to jest konečně chvalitebně, tě hluboce
zarmucuje, ale vzbuzuje zároveň v tobě až do krajnosti
všechen cit pro . . . spravedlnost ! . . . Vidíš před sebou
e
Zapomenutá otázka.
87