ALTOViewer
Kalkulačka
Načíst UUID
Pipeline Dev
Elasticsearch index
Režim vyhledávání
Parametry pipeline
Reranking
Běží na CPU/MPS, takže stojí sekundy. Model dostává celý text chunku, ne zkrácený — zkrácení na 700 znaků kdysi obrátilo měřený přínos na ztrátu.
Model shrnutí článku
Měřeno 6. 10. na 6 článcích: gpt-4o-mini drží délku, nepíše vatu „článek se zabývá“ (0/6 proti 5/6 u gpt-5-mini) a stojí 0,63 $ za tisíc shrnutí místo 1,38 $. Ukotvenost vyšla stejně. Platí do restartu serveru.
LLM porozumění dotazu
Strana 2 6697cb90-772d-11dc-a887-000d606f5dc6
Vrstvy:
Načítám náhled…
Strana 2
ALTO TextBloky — 7
#1 alto_textblock #1
pe životě ve městě, míníce, že tam jest ráj na
#2 alto_textblock #2
zemi.
#3 alto_textblock #3
Průmysl to zvláště byl, jenž seskupil a se- hnal lidstvé do měst; zde vyvinula se centra inteligence a kdo zůstal venku, neměl veliké ceny a měšťák uvykl dívati se na něho s hora, kdo se bez nových vymoženosti v životě obeše a žil svým starým, zděděným způsobem, byl zpá- tečníkem, člověkem méně cenným, který jest dobrý jen pro otrockou, hrubou a namáhavou práci; špatně se živí, špatně se obléká, špatně bydlí a v duševním obledě skoro úplně, vyšed ze školy, bývá zanedbáván. Toto vše venkovana počalo hnísti a trápiti a on přemýšlí o tom, jak by těm svízelům mohl uniknouti a nemůže-li již sám, tož aspoň svým dětem opatří lepší život ve městě. Dříve odcházívali do měst jen většinou muži, nyní tak činí i ženy a zvláště tyto. Vše, co má lepší tvář, obratnější ruku, více inteligence, touží po městě. Rodiče a celé okolí pracuje jen k tomu cíli, aby se děti do města destaly, jsouce o tom přesvědčeni, že lidí inteli- gentních, obratných a pěkně vzrostlých jest pre tu hrubou, sprostou, venkovskou práci škoda. Proto opouští nadanější hoch vonný venkovský vzduch a šťavnatou zeleň poli a luk a jde do města na studie, aby po mnohaleté námaze a velkém náklada rozmnožil mnohdy městský proletariát, anebo za několik korun měsičního platu hrbil se kdesi v kanceláři. Růžolící dívka, statečná a silná, odhodí svůj kroj, který jí vábně slušel a stává se. měštkou, jen aby pracovat ve svém statku ne- musila! Má peníze, může býti lehce živa, proto se provdá za lecjakého úřadníčka do města anebo vystuduje kurs pro industriální učitelky, aby v příznivém případě za 50 K měsíčně vy- učovala dítky třebas v několika vesnicích ple- tení a háčkování! Z toho si však nic nedělá, jest slečnou, nemusí těžce pracovati a nemusí nechat pleť svou ožíhati slunečními paprsky! A co jiných, statných, zdravých dívek z téhož důvodu odchází db měst, třebas jen aby tam sloužily! A potom za parádu a pohodlnější ži- vot utrácejí svou nevinnost a zapadají často do velkoměstského bahna, odkud jim vybřísti nelze. A přece venkovský statek skýtá hojnost výnosné práce pro obratné ruce i inteligentni hlavu. Jest to zlatý důl, který chee býti moudře exploatován na veliký prošpěch svého majitele a také na prospěch našeho hospodářství národ- ního, Přoto jest škoda každé ruky, která se ho- spodářství polnímu zcizuje, kde by se měla seč jest uuplatniti. Tím však nebudiž řečeno, že by dívky naších zemědělců neměly nabýti vyššího vzděláni, než jakého jim poskytla škola obecná. Naopak, radím a doporoučím vřele všem dce- rám rolnickým, aby se co možná všecky vzdě- laly ve školách hospodyňských, jakých v Če- chách máme již několik. Tam lze se naučiti ra- cionälnímu hospodaření a racionálnímu zužitko- vání všech darů přírody, které selský lán a sel- ský dvůr skýtá. Na ženském selském dorostu jest, aby hospodářství domácí ve venkovských statcích bylo zlepšeno a aby se nehospodařilo tak, jak to dělávaly jeho báby a prabáby. Vývoj a pokrok hýbe celým světem, proto ani hospo- dářství selské nesmí stagnovati, nesmí zůstati na tom stupni vývoje, na kterém bylo před stem i více lety. V jiných zemích, ale zejména v Dánsku, mají vysoké lidově kursy pro ženy, které se vel- mi osvědčily. Naše venkovanky musí se naučiti zacházet s mlékem a musí se naučiti také všemu tomu co z mléka vyrobiti lze, a to nejdokonaleji. Ne- záleží ani tak na mnohosti mléčných výrobků jako na jejich kvalitě. Drůbežnictví, které v naší době se velm zdokonalilo, tak že i bez kvočen Ize se zásobiti hejny kuřat z umělých líhní, nemá býti u nás zánedbáváno, poněvadž zvláště toto skýtá bo- hatý zdroj příjmů. Zahrady při statcích ať jsou plny květů, jež by poskytly bohaté pastvy vče- lám, které rovněž pěstovati dlužno, obzvláště nyní, kdy včelařství se netušenou měrou zdoko- nalilo a skýtá nejen medovou lahůdku pro dům, ale může býti také výborně zpeněženo. S4zeti dlužno zeleninu a pěstiti všecky známé druhy nejen pro domácí potřebu, ale také pro trh. Jestiť zelenina výtečnou a výživnou požíva- tinou, což na našem venkově, žel, nebývá dosti čeněno, kdež mimo zelí a brambory jiné zele- niny nepěstují. Pěstujte ovoce, štěpujte nejlepší druhy ve snaze, aby vaše stromy v sadech ne- rodily lecjaká pláňata, ale ušlechtilé ovoce, plné vůně a šťávy. Ovoce sušte, zavařujte, konser- vujte, vyrábějte různé ovocně šťávy a to nejen pro domácí spotřebu, ale také pro trh a vězte.
#4 alto_textblock #4
že dobrý plod a dobrý výrobek z něho najde vždy hejnost odběratelů a že to jen na vás bude záležeti a na vaší přičinlivosti a na inteligenci, aby se příjmy vaše zmnohonásobnily. Však není na tom dosti, abyste dovedly dobré výrobky vyráběti, dobré ovoce a zeleninu vypěstiti a vše zužitkovati, co vám vaše hospo- dářství skýtá, ale musíte nad to svým důmy- slem najiti odběratele, abyste také zpeněžily to, o čem jste v potu tváře pracovaly, neboť jen řádný odbyt vaši práci a vaši námahu může od- měniti. Za tím účelem bude vám čísti odborný časopis, ze kterého byste čerpaly poučení, jak jest vám vše s prospěchem zaříditi. — A až uvidíte, jak se vám vše výborně daří a jak vaše práce jest požehnána, nebudete chtíti, aby vaše dcery odešly do měst, kde by se naučily háčkovati nicotné kraječky a vyráběti papírové květiny beze vší ceny i vkušu, ale dáte je do školy odborné, do školy hospodyňské, kde se naučí věcem potřebným a na výsost užitečným. Tím však nechce býti řečeno, že ženy rolnické nemají vedle svého hospodářství všímati si ruč- ních prací tak zvaných „ženských“. Jsou dlouhé zimní večery a tu pilné ruce ženiny sáhnou rády po práci ruční, ale tou rozumím užitečné šiti a spravování prádla; malichernesti a zbytečně trety jsou zábavou pro ruce, které pracují jen z dlouhé chvíle. Pestické přástky, o kterých naše babičk tak rády hovořívají, jsou ty tam, nová doba je vytlačila, ale náhrady se za ně našim venko- vankám dosud nedostalo. „Předení se nevyplácí,“ volá se všude n venkově; ale já se táži, která ruční práce se vyplácí? Vyplácí se háčkování? A přece naše ženy a dívky háčkují a křížky vyšfvají! V Ně- mecku, zvláště v Durinkách, zase se již ženy vrátily ke kolovratu; uznaly, že jest předení zá- bavou v zimě nejen příjemnou, ale také užiteč- nou. Dekud se naše venkovanky předením zabý- valy, mívaly plné truhly krásného, lesklého, lně- ného prádla, které deery a vnučky ještě dědí- valy, nyní však, kdy se zabývají robením mali- cherných, nevkusných kraječek, mají plné tru- bly bavlněných cárůl Kéž se vrátí do venkovských našich domác- ností zase přástky se svými zpěvy a pohádkami! Oh, mnoho, příliš mnoho jest té práce v statku rolnickém a kdyby ta práce měla býti kletbou a trestem, jak se mnohdy říká, bylo by tam málo šťastných lidí. Práce však nemá býti pro člověka břemenem a těžkým jhem, ale má mu býti požehnáním. A požehnáním bude ta práce našim venkovankám, když si uvědomí, že pracují ve svém zájmu a ku vlastnímu pro- spěchu, když zvelebují svou pílí své hospodář- ství, z kterého hojný užitek vytěží pro sebe i pro své rodiny. A toto vědomí dodá jim zajisté síly i pružnosti a učiní život jejich radostným a spo- kojeným. A nad to může je blažiti též vědomí, že pracují o zvelebení své rodné půdy, když se namáhají o rozkvět domácího hospodářství a tím zároveň že rozmnožují národní jmění. Naaše chalupy a chaloupky zachránily národ náš před jistou smrtí a naše dvory a statky ať učiní národ náš silným a zdatným — a tim se zajisté stane, bude-li bohatým. Moc a síla národní nevyvírá z chudoby, ale z bohatství a toto zase vzniká z účelné a užitečné práce, které se pilné ruce našich venkovanek zajisté rády chopí a využit- kují pokrokově všecky dary přírody k svému obohacení, Věčná škoda těch žen, které opouštějí uži- tečnou práci v chalupě jen proto, že se jim zdá hrubá a těžká, ony zapomínají, že jest to v je- jich moci, práci tu zjemniti a učiniti ji radost- nou. Jen návodu mají potřebí a toho se jim K. N. dostane ve školách hospodyňských.
#5 alto_textblock #5
Denní zprávy. — Praha v mezinárodní konjunktuře ně- mecké. Max Harden uvažuje ve své »Zukunft« o plánu německé zahraniční politiky uznáním Muleje Hařida za sultána v Marokku napraviti prestige Německa v moslemském světě a pře- kvapiti tak Francii. Harden uvažuje, kdo by byi stál při Německu pro případ této akce, proti Francii čelící i probrav všechny státy evropské dovozuje, že by všechny stály při koncernu krále Eduarda. Na konec píše Harden: »A Ra- kousko-Uhersko? Když město Praha hostilo britské žurnalisty, velebil konsu! Francie onen blízký den, kteréhož se habsburská říše spojí se západoevropskými mocemi a vídeňská vláda neodhodlala se k stížnosti. Když pařížští městšte radové v Praze popíjeli, tu za jásotu množství oslavoval stárosta města franko-české spojenectvl
#6 alto_textblock #6
a vídeňská vláda ničeho proti tomu nepodnikla. Halič nenávidí germanisátory Ostmarky a Madaři by rádi zúrodnili svou průmyslovou zem fran- couzskými miliony. Přes příliš nesmí se dobré vůli barona Aehrenthala důvěřovati. A ostatně, co by zmohla tato dvě císařství proti koälici ?« atd. Pan Harden má pravdu, Vídeň nezakročila, ale přehlédl, že se přece jedna velmoc ozvala . .. »Bohemia« protestovala! To nebudiž za- pomenutol — Posl. dr. Kramář Kestrankovi. Jak známo, vypravoval centrální ředitel Pražské že- lezářské společnosti ve svých známých odha- lenich, v »Prager Tagblattu« uveřejněných, že posl. dr. Kramář využitkoval příležitosti osob- ního setkání s ním k tomu, aby mu striktně prohlásil, že, bude-li žel. kartel pokračovati ve své germanisační činnosti, strana dra. Kramáře vystoupí proti železářskému kartelu a že se bude také mluviti o clech na železo. Jak dnešní vydání oficiálního orgánu strany pana dra. Kramáře sděluje, dověděl se tento o Ke- strankově beztaktnosti pozdě a následkem ob- tížného spojení poštovního došla redakce listu teprve teď odpověď drá. Kramáře Kestrankovi. Zní takto:
#7 alto_textblock #7
Panu V. Kestrankovi ! Uveřejňovati obsah soukromých rozmluv platí ve slušné společnosti za důkaz nedo- statku vychování. Ale přivésti rozmluvu o vě- cech národních ve spojení s nepěknou afěrou dodávky potrubí je vrcholem hrubě beztakt- nosti. Dopustil Jste se obojího. Můžete býti ubezpečen, že Vám více k soukromě roz- mluvě příležitosti nedám, už proto, abych Vás zbavil možnosti, ješté jednou ukázati, jak se slušný človék chovati nemá. O clu na že- lezo, o tom, co je rakouský průmysl a co železářský kartel, promluveno bude na jiněm Karel Kramář. místě. — Další reorganisace vyloučena. »Den«, oficiálný orgán národní strany svobodomyslné, obírá se dnes článkem »Mladoboleslavských Listů« o další reorganisaci strany, známým ze stručně dnešní ranní zmínky také našim čtená- řům. Pražský list diví se mladoboleslavskému, že nenahlíží, kterak vůdčí orgán strany pokro- kové, recte realistické, »Čas« co den prohlubuje propast mezi oběma stranami. Poukazuje dále na »přímo jezuitskou zášť »Času« proti národní straně svobodomyslně« do naha odhalenou vý- roky: »Ozdravění politiky české vyžaduje hesla: S Mladočechy pryče a pod. S lidmi tak chorobného fanatismu strannického — dí »Den« — těžko prý ozdravovat českou politiku, která ehuraví právě nadbytkem egoismu stran a jejich zakladatelů. »Chování Času a vůdčích osobností realistických vylučuje tedy možnost další reor- ganisace směrem naznačeným »Osvětou Lidu«a »Mladoboleslavskými Listy.« Tedy druhé odmít- nuti námluv pokrokových. Mohlo by se říci »marně lásky snážení . . .« Ale nepopíratelno jest tolik, že část strany realistické a část ná- rodní strany svobodomyslné jest náchylna vzájemnému splýnutí. Důvody této náchylnosti jsou, že jedna strana druhou míni zachrániti před zánikem. Až přísný genius obráti pocho- deň plamenem dolů, padnou si títo k politickému soužití, k symbiose náchylní stoupenci do náruče. — »Gantag« v Kašperských Horách. Na zejtřek připravují turneři svůj sjez d do Kašperských Hor. Cil jest více než zřejmý. Má dojíti k no- vým protičeským násilnostem? Vzhle- dem k posledním zkušenostem bude v zájmu bez- pečnosti českého občanstva kašpersko-horského, když státní úřady budou nejpřísněji konati svoji po- vínnost. V čem záleží, vědí ony samy nejlépe, Že i místodržitelství jest o »Gautagu« zpraveno, zřejmo z toho, že odvolaný komisař dr. Leiner vrátil se —ík. dnes opět do Kašperských Hor. — Osobní. Nově jmenovaný nejvyšší zemský maršálek princ Ferdinand Lobkovic přijel včera odpoledne rychlíkem buštěhradské dráhy do Prahy. — Bývalý ministr dr. Bedřích Pacák přijel dnes ráno z Kutné Hory do Prahy. — Také předseda pan- ské sněmovny kn. Alfréd Windischgrätz sem přijel z Vídně. — Rodinné zprávy. Slečna Milada Smodí kova v Semilech a p. dr. Ladislav Rejha, c. k. soudní adjunkt v Hořicích, budou oddáni 17. t. m. v kostele semilském na Koštofranku — Ke II. sjezdu rakouských sládků zavítalo dnes do Prahy veliké množství účastníků. Pořad sjezdu zahájen bude dnes večer o 8. hodině přátelskou schůzkou na Žofíně. — Ze Žížkova. Dnes večer koná se v Žižkově v »Bezovce« schůze s programem »České dítě patří do české školy«. Pořadatelstvo schůze upozorňuje, že schůze ta svolána jest zástupci o branných jed- not a nikoliv — jak mylně tvrdí orgán sociálně-