ALTOViewer
Kalkulačka
Načíst UUID
Pipeline Dev
Elasticsearch index
Režim vyhledávání
Parametry pipeline
Reranking
Běží na CPU/MPS, takže stojí sekundy. Model dostává celý text chunku, ne zkrácený — zkrácení na 700 znaků kdysi obrátilo měřený přínos na ztrátu.
Model shrnutí článku
Měřeno 6. 10. na 6 článcích: gpt-4o-mini drží délku, nepíše vatu „článek se zabývá“ (0/6 proti 5/6 u gpt-5-mini) a stojí 0,63 $ za tisíc shrnutí místo 1,38 $. Ukotvenost vyšla stejně. Platí do restartu serveru.
LLM porozumění dotazu
Strana 3 668a57d0-fd9f-11e8-8d10-5ef3fc9ae867
Vrstvy:
Načítám náhled…
Strana 3
ALTO TextBloky — 9
#1 alto_textblock #1
Dne 16 ledna 1900.
#2 alto_textblock #2
KÁTOLICKÉ LISTY.
#3 alto_textblock #3
Číslo 14. Strana3.
#4 alto_textblock #4
náhla se bude přihlašovati k unii sám. Agenti unie mají plné ruce práce a ženou to parou, aby věc provedena byla prve, než politické okolnosti do- volí Rusku, aby Balkánu věnovalo zase více po- zornosti. Bude li všechno rázně a rychle skonco- váno, vliv a autorita Ruska na Balkáně budou na vždy zlomeny a to hlaďounce, bez válečných ne- vříjemností, ano i bez diplomatických mrzutostí. Sensační zpráva tato je, je-li však i pravdiva, je otázka jiná. Ačkoliv se strany naší bylo by k přání sjednocení Srbů s církví, kterouž vyzná- vají bratří jejich Chorvati, my jí naprosto nevě- říme. Způsobem násilnickým a veskrze loupežni- ckým byli před 300 lety národové katoličtí od králů a pánů převáděni ku protestantismu, že by ale něco podobného mohlo se státi v Srbsku, je k víře nepodobno. Že by Milan byl hotov násle- dovati anglického Jindřicha VIII., nepochybujeme ani dost málo, avšak z rukou tolik poskvrněných lidskou krví a neřestmi všeho druhu by žádný papež unii církví nepřijal. Byl by to hnusný pod- vod. Při té příležitosti připomínáme si výrok ze- snulého P. Vodky, jenž na Balkáně konal cesty a jenž po svém návratu do Prahy se vyjádřil: Doba spojení církví východních s katolickou ještě nenadešla. Je sice pravdou, že v Asii Menší začíná se jeviti ná- klonnost k návratu, avšak na Balkáně doposud se nejeví. Tu musí v čelo hnutí stavěti se lidé veskrz jiní, nežli Milah. Kdo dále zná houževnatou ná- klonnost východních Slovanů ku svým církvím, ten neuvěří, že by se to mohlo provésti milanov- ským šmejdem. Ostatně pravděnepodobnost dopisu vysvítá nejlépe z toho, že by Bosna a Hercego- čína mohla státi se věnem rakouské princezny. Jihoafrická válka a katolický tisk. Oficiosní »Pol. Corr.« přináší z Londýna dopis, v němž m. j. se tvrdí, že v Londýně považováno jest za věc více než podivnou, že také katolický tisk nalézá se, jak se zdá, ve své většině v táboře nepřátel Anglicka. Politické pohnutky, kterými snad ruské, francouzské, německé neb jiné listy dávají se vésti při svých útocích na Anglicko, po- pochopiti lze prý snadnol; za to však nemožno prý chopiti, proč právě časopisy, duchem katolickým prosycené, straní Boerům a šíří nenávist vůči Kn- glicku. Jakou příčinu mají — často prý opakuje se otázka — věrní přívrženci katolictví k takové- muto vystupování proti Anglicku, proti říši, v níž katolická církev těší se tak dalekosáhlým svobo- dám, na jakéž může činiti nároky vůbec? A kdyby nad to ještě v jižní Africe stáli synové katolické církve neb aspoň jejich přátelé proti Anglicku jako nepřátelé! Ve skutečnosti spatřujeme tam prý pravý opak. Boerové jsou — čteme v onom do- pisu — ze všech odstínů protestantismu nejfana- tičtějšími odpůrci katolictví. Jako svědek toho uvádí se katolický biskup v Oranžském svobodném státu, dr. Gangerhan, kterýž nedávno prohlásil, že katolická církev jest Boerům pravou obludou a že Boerové považují katolíky za pohany. Cír- kevní tento kníže, kterýž výslovně při tom podo- tknul, že jeho sympatie celkem nestojí na straně Anglicka, podotknul dále, že Auglicko prokáže člověčenstvu službu, donutí-li malý boerský stát, který nazývá se republikou, aby všem svým ob- čanům skutečně poskytl stejného práva. Na to dlužno odpověděti, že konfesionální ohledy nehrají tu žádné úlohy tam, kde jedná se o věčné zásady pravdy a spravedlnosti, kterých Anglicko mrzce zneužilo a kteréž i potupilo. Nespravedlnost zlo- činného podniknutí války uznává se vždy víca více také na straně anglické. V Exeter Hallu v Londýně konáno bylo na př. minulý pátek shro- máždění anglických politiků, duchovních a žurna- listů, kteří jsou odpůrci války s Transvaalskem. Byly přijaty resoluce, které odsuzují válku co nej- prudčeji a Chamberlaina za její podnícení nepo- krytě kárají, za to však uznávají dobrou vůli. s jakou Kraeger chtěl válce zabrániti a na konec vyzývají k okamžitému zaražení války. Byl také zvolen zvláštní výbor za účelem organisace tohoto hnutí a kromě toho bylo také usnešeno, uspořá- dati v Londýně velikou demonstraci na prospěch míru. Všichni přítomní byli ze řad vysoce váže- ných Angličanů; mimo jiné byli mezi nimi člen parlamentu Souffar, známý lidumil Paszmore Ed- wardo a velký počet známých duchovních. Francouzové v Insalahu. »Ag. Havas« oznamuje z Alžíru: Protifrancouzská strana, kteráž byla dne 28. prosince m. r. od francouzské vý- pravy blíž Insalahu odražena, udeřila dne 5. t. m. v síle 1300 mužů na výpravu, sestávající ze 192 střelců, byla však poražena a ztratila 150 mrtvých, 200 raněných a 14 zajatých. Den na to podrobilo se obyvatelstvo.
#5 alto_textblock #5
Z korutansko-štýrské hranice. (Původní dopis »Katolických Listů«.) (Pohled do minulého roku. — Německý školní do zorce mezi Slovinci.) L+ 8. Přicházím se svým celoročním přehledem poněkud pozdě, přicházím však přece. Lepší však někdy, než nikdy. — Právě uplynulý rok přinesl korutanským Slovincům málo dobrého, za to tím více nepříznivého. Jestiť mezi korutanskými Slovinci ještě mnoho neuvělomělých a též mnoho nedbalých. V ně- kterých krajích jest počet působících vlastenců ještě velni malým. Naproti tomu nepřátelských sgitátorů, kteří jsou neustále při práci, jen se hemží. Pomyslíme-li, že též vláda korutanským Slovincům jako vždy, tak i v minulém roce nepřáln, bědný stav našich Slo- vinců mnoho se nezměnil. Také v minulém roce po- slala vláda mezi Slovince úřadníky slovinštiny ne- znalé; slovinské dítky byly ve školách jako dříve germanisovány. Spolky »Schulveroin« a „Südmark« též nelenily. Ačkoliv tyto skutky každého Slovince zármutkem naplňují, přece není třeba zoufati. Vždyť v minulém roce učinili korutanští Slovinci třeba malý krok, tedy přece jen krok ku předu. Počet členů spolku sv. Mohora v Korutansku se slušně zvětšil. Schůzí cv- rillo-methodějského školského spolku konalo se 13, které jistě nezůstaly bez ovoce. »Národní škola« ve sv. Rupertu otevřela loni třetí třídu. Na hospodář- ském poli učinili korutanští Slovinci pokrok otevře- ním prvého obilního skladiště v Sinčivasi a založením dvacáté slovinské záložny v Železné kapli. Poměry letošního roku budou snad ještě lepší, až hlouběji vnikne národní uvědomění, které šíří jediný slovinský list v Kerutansku, celovecký »Mir«, jenž začal od nového roku vycházeti jako týdenník. Poněkud lepší poměry byly ve slovinském Štýr- sku. Poněvadž se tam národní uvědomění mezi Slo- vinci minulého roku více utvrdilo, nastaly poměry mezi slovinským a německým národem napjatější. Toho příčinou jsou však Němci svými nepřátelskými a vášnivými výstupy proti Slovincům. Vzpomenouti dlužno jen událostí v Celji, Ptuji, Konjicích a ve Slatině. V bji proti Slovincům užívali Němci nadá- vek, pěstí, holí, bláta ... Přirozeno, že takové jednání nemohlo vzbuditi úctu k Němcům. Všeobecné vzdělání slovinského lidu ve Štýrsku očividně v minulém rece pokročilo. Není divu ! Spolek sv. Mohora poslal loni do Štýrska 148 836 knih. Časopisů se četlo přes 10.000 výtisků. Žs se tím štýrští Slovinci nespokojí, nýbrž že budou dálea dále, výše a výše se vzdělávati, jest nám zárukou působení jejich vůdců a buditelů, kterých jest nyní mnoho i v laickém stavu. Jak jsem se již v jednom dopise zmínil, byl jme- nován na doporučení štýrského zemského školního dozorce Linharta jakýsi Alois de la Motte okresním školním dozorcem pro okres vildenský, lipnický, ar- vecký a radgonský. V těchto okresích jsou též školy slovinské a jmenovaný školní dozorce neumí ani slůvka slovinkého. Jak bude inspekce v těchto školách vy- padati, můžeme si mysliti. — Že by o těchto slo- vinských školách zemský dozorce nevěděl, nedá se mysliti. Každý Slovinec jest přesvědčen, že tak pan Linhart učinil schválně, neboť jest znám jako zuřivý nepřítel slovinských snah a slovinského jazyka. Ne- zbývá nic jiného, nežli aby poslanci se na celou věc na rozhodujících místech dobře přeptali a pak bez- ohledně jednali. V tomto případě zase vidíme ten dvojí loket. V Kraňsku, v lublaňském, kočevském, novoměstském a radovljickém okresu jest každá škola s vyučovacím jazykem německým přidělena zvláštním německým okresním školním dozorcům, ačkoli inspektoři slovin- ských škol jsou schopni německého jazyka a mají vy- svědčení učitelské způsobilosti též pro německé školy. Pečuje li vláda tak starostlivě o umělé německé školy, které jsou větším dílem založeny jen pro poněmčení, měla by pečovati též o školy slovinského lidu, jenž právě tak platí daně, jako lid německý. Slovinci nic jiného nežádají nežli práva, a toho se jim jednou
#6 alto_textblock #6
přece dostane
#7 alto_textblock #7
Zprávy církowní. Osobní věstník duchovenský z diecése králové-hradecké. Jmenování: Vdp. Jan Tichý, děkan v Ostružně, správce vikariátu, jmenován bisk. vikářem okresu kopidlenského, vdp. Frant. Vohnout, bisk. notář, děkan ve Žlunicích, sekretářem vika- riátním. — Ustanovení: Vp. Josef Štemberka, koop. čestínský, za administrátora do Staršova, vp. Frant. Dittrich, kaplan, za administrátora v Poličce, vp. Jan Lonský, kooperátor v Libici, za kooparátora do Če- štína, vp. Antonín Bittner, kaplan v Animě v Římě, za katechetu do Tratnova. — V Pánu zesnul: Megr. Igu. Bílek, pap. komoří, em. bisk. vikář, děkan a farář bartošovický na odpočinku v Ku- valdě. (+ 28. prosince 1899, narozen 1826, vysvě.
#8 alto_textblock #8
1850). — Na odpočinek vstoupil: vdp. Jan Matouš, děkan v Hronově. — Uprázdnéná fara : Hronov, na patronátě knížete Sehaumburg-Lippe od 1. ledna 1 900. Úmrtí. Dne 13. ledna zemřel v Třeboni dp František Bureš, farář bubovický ve výslužbě. osobní děkan, kněz jubilovaný; narodil se dne 25. března 1822 v Slověnicích, na kněze byl posvěcen r. 1847. R. i. p
#9 alto_textblock #9
Zprávy denní. * Kdy ? »... čímž se Vám poukazuje obnos ten v dekursivních lhůtách ode dne...« tak obyčejně zní copia copiae, jíž se katolickému duchovenstvu po- ukazuje tak zvané služné. O tom »služném« nemlu- vím, zkusím pouze, zda řádky tyto, které obírají s tím slůvkem »kdy« to služné dostáváme, nám náš orgán uveřejní. Prvního dne v měsíci — státní úřad- níci — druhého — po případě i třetího — pensisté čtvrtého — učitelé — a potom umlkne stromů šu- mění a folia sotva dýší — vždyť se jedná jen o kla- rus — a posledního smí si farář anebo kaplan jíti pro svůj doplněk kongruy. Nerad psávám o věcech, jichž neznám podrobně, a proto užil jsem příležitosti a seznal poměry v několika letech u úřadů berních. na něž obyčejně svaluje se to prazvláštní vyplácení našich haléřů. Výplata duchovních o posledníma dnu měsíce jest s nemalými spojena překážkami — o nichž my laikové obyčejně ponětí nemáme. Kde nalezne s ale úřadnictvo pokladní, které věc tu vo svém zájmu urovná? Berní úřad v Děčíně nad Labem vyplácí ve svém zájmu každého 25. dne v měsíci, berní hlavní úřad v Mostě v posledních dnech měsíce neb prvních nastávajících, berní hlavní úřad v Litoměřicích tře- tího dne příštího měsíce (po svátku neb neděli 4.)a berní úřad v Šluknově dokonce pátého dne v měsíci příštím. Vlastní zkušenost každého čtenáře doplní tento obrázek. Málo bude asi duchovních, kteří by nešli s jakýmsi roztrpčením pro své nepatrné služné — neboť znám případů mnoho, že i při tom nej- skromnějším chování narazíme! Kdo tím vinen ? Berní úřad? Nikoli! Dejme tomu, sedí tam svědomitý před- nosta úřadu a drží se litery — která předpisuje de- kursivní lhůtu On si tam do úřadu sice nesedne nevyplatí nás v půl noci po uplynutí všech dnů mě- síce, ale aby sebe a svou svědomitost upokojil — vyplácí až posledního. Nuže, ty důsledky ! Byl jsem v místě, kde byli úřadu bernímu přiděleni čtyři faráři celkem. Z okna kouká pan berní, pan kontrolor sluha — a čekají, zda ti čtyři přijdou nebo pošlou — už musí přijíti — čekají na ty čtyry faráře jako na vysvobozenou, protože mají dělati nejenom denní závěrek a mincovní tabellu, nýbiž i závěrek měsíční. Tu práci je třeba znáti — každý druh a počet mincí se zvlášť v seznamech a journalech uvede, zkouška, protizkouška a pak se pokladna uzavře. V tom přijde posel faráře, který dosud peněz nevyzdvihl, nastane roztrpčení, slovo dá slovo a konec konců drsná slova, slzy a roztrpčená stížnost farářova proti bernímu úřadu. Pisatel těchto řádků zprostředkoval na žádost c. k. berního inspektors, aby se věc urovnala. Nuže, ptejmo se, kde jest ta chyba, kam to vede? Zabrusme jinam, neboť tyto poměry jsou nesnesitelny! Mini- sterstvo obchodu uznalo za vhodno vypláceti pošt- mistrům příplatek na oves a seno — ovšem pro po- štovní koně — napřed — snad by se našel způsob, aby i klorus své haléře dostal nějakým slušnějším způsobem. Tento způsob výplaty vyprávěl jsem něko- lika vyšším úřadníkům justičním — ti to jednoduše nevěřili — taktéž několika finančním vyšším úřad- níkům a ti pokrčili rameny — a řekli »skandál to jest« . .. Řekne se: vždyť se jedná jen o »doplněk« a nikoli o služné! K tomu odpovídám, že dobrých 70 procent kněžstva čeká na peníze z berního úřadu jako na jediný příspěvek na živobytí. A dejme tomu, že pán nějaký má tak zámožné služebnictvo, že toto ani svého služného napřed nežádá a tudíž také po zadu se mu platí, a že mezi nimi jest jediný, který bere potraviny své rodiny na dluh, jest a zůstane to přece pro pána nesprávným. Co nám po tom, jestliže nějaká část kněžstva snad řekne: »věc nestojí za řeč, dostanu-li peníze dřív nebo později.« Této ná- mitce zavzní vstříc hlasy sta kněží, zvláště horských, kteří celé měsíce nevidí krejcaru a nemají-li jmění soukromého, musí živobytí a stravu na dluh bráti. Není potom ten titul »důstojný pane« — trochu ironie — není to nás nedůstojno — nesnižuje nás to u lidu? Naše správní úřady mají výmluvu jinou Kaplana pošlou každou chvíli jinam, faráři se obča stěhují, umírají a tu bychom nemohli často ani přijíti k obnosu, který byl vyplacen. Zde začíná ta nej- smutnější kapitola našeho bídného postavení! Ne- stěhuje se úřadník, neumře pensista? Na mne to činí dojem, jakoby knéz zemříti ani nesměl — proč?— poněvadž nemá »úmrtního quartálu«, který má u nás každý úřadníček. Jsem přesvědčen, že nejdůst. naše konsistoře ochotně usnadní tu »obrovskou« práci ber- ním úřadům, a pokud to poměry dovolí, posílati bu- dou kaplany na nové stanice vždy ke' konci měsíce