ALTOViewer
Kalkulačka
Načíst UUID
Pipeline Dev
Elasticsearch index
Režim vyhledávání
Parametry pipeline
Reranking
Běží na CPU/MPS, takže stojí sekundy. Model dostává celý text chunku, ne zkrácený — zkrácení na 700 znaků kdysi obrátilo měřený přínos na ztrátu.
Model shrnutí článku
Měřeno 6. 10. na 6 článcích: gpt-4o-mini drží délku, nepíše vatu „článek se zabývá“ (0/6 proti 5/6 u gpt-5-mini) a stojí 0,63 $ za tisíc shrnutí místo 1,38 $. Ukotvenost vyšla stejně. Platí do restartu serveru.
LLM porozumění dotazu
Strana 4 6624a520-661b-11dc-b4e7-000d606f5dc6
Vrstvy:
Načítám náhled…
Strana 4
ALTO TextBloky — 14
#1 alto_textblock #1
Strona 4.
#2 alto_textblock #2
NÁRODNÍ LISTY
#3 alto_textblock #3
21. srpna 1901.
#4 alto_textblock #4
Číslo 230.
#5 alto_textblock #5
opak byl ochoten se jich vzdáti, byl-li přesvěd- čen, že jsou nesprávné. Nechtěli bychom po- depsat všechno, co hájil a jsou věci, se kterými bychom se s ním nikdy nesrovnali, ale muž velkého genru, jako byl on, sluší býti posu- zován měřitkem velkým. Jako člověk úplně du ševně vyrovnaný, byl vlídným a v obcování mi- lým, v čemž mu pranie nepřekážela ušlechtilá ctižádost, kterouž byl z části též na své dráze nesen. Byl nadšeným etitelem přírody a odpůr- cem všeho dělaného i dělané učenosti, která je nyní tak v modě, největší rozkoší mu byl honba a k tě mu poskytovaly bohaté příleži- tosti milé mu Myskovice, vesnička u Soběslavi. Hon byl snad jeho jedinou rozkoší, jakkoli byl veselým partnerem i při jiných zábavách. Žil výhradně svému národu a své rodině a proto mu stačila za letní pobyt malá, klidná česká vesnička se svou problematickou romantikou, stačil mu nevalně zachovaný zámeček, náležející hraběnce Wratislawové, nyní choti hr. Frant. Thuna. Měl při zámku tom pěkný park a ten s blízkými lesy úplně mu stačil. Kaizl zemřel v poměrně mladém věku. Je to zpravidla osud všech duchů nad průměr. Tělo jim nestačí. Smrt jeho je tragiekým dokladém, že politika rozrušuje nejvíc a působí na organismus nej zhoubněji. Běda, kdo té se věnuje. Kdo by také dlouho žil, komu vděkem za práci nejkrušnější zpravidla kamenování. — Klerikální nebezpečí, na něž jsmo ve včerejším odpoledním vydání upozornili, po- dobá se široké propusti, kteráž se náhle a němě po boku našem rozevřela. Zatím co se hrdlu- jeme s Němci o celistvost a nedilnost královstv českého a co žárlivě potíráme každý sebe ne- patrnější zjev v českém tábuře samém, vypadá-i podle toho, že by se jím klestilo ukojení ně- meckého chtíče po roztržení naší vtasti, zdá se, že docela mimo pozor veřejnosti české zaujatý bojem s nepokrytým zjevným nepřítelem ně- meckým, vysoký římsko-katolieký klerus český a německý o králov- ství české již se docela potichu rozdělil. Ze samých kruhů duchovenských, ovšem že z kruhů českého kleru nižšího, o jehož vlastenectví upřímném pochybovati nelze a který jest dalek internacionálního zelotismu ultramon- tánního, označuje se nově jmenovaný a Římem již také potvrzený světicí biskup dr. Frin za biskupa nové německé dřécé se v Čechách, již zatím na papíře sestavené Rozdělení Čech dle národností v ohledu cír kevním jest prý věcí hotovou, tak hotovou, že jeho provedení jest již jen pouhou otázkou času. Nová diěcése Frindova bude prý se skládati z německých vikarištů diécésí královéhradecké, litoměřické a mimo to má jí býti přikázáno eelé Chebsko. Jmenování druhého biskupa Čecha, preláta dra. Krásla, jest podle téhož pramene jen pouhým pendantem, k ustanovení nového německého biskůpa, také dr. Krásl má obdržeti novou diécésí a sice se sídlem v Kutné Hoře, kteráž vykrojena býti má, aneb snad již i jest z diécése pražské s přídatkém českých zbytků litoměřické diécése. Tento současný kle- rikální tric jest vypočten na zaslepení českých očí ke zdánlivému ospravedlnění útvaru Římem uzavřeného německého území duchovní správy v Čechách. Celek korunován býti má i dosa- zením zvláštního německěho generá- niho vikáře v Praze, jakéhosi to pobočního německého arcibiskupa německé národnostně církví svatou ohraničené části Čech. Takovýmto způsobem uskutečněny býti mají touhy kleru německo-nacionálního vedeného pověstným warns dorfským arcibiskupským notariusem a posl. P Opitzem i samým biskupem Frindem, kteréž poprvé mocně rozproudily se ještě za života arcibiskupa hraběte Frant. Schönborna. — Kardinál Schönborn, povaha samostatná a poli- ticky prohlédavé, neodvázil se vyhověti těmto tendeneím, jakkoli posťulát tento byl mu z přímu postaven výsledkem porady různých čelných ně- meckých duchovníků. Po smrti kardinála Schön- borna otázka utvoření německé díeeése znovu octla se na jednacím pořadu, byla však zatím odročena ustanovením světícího biskupa k ruce biskupa litoměřického dral Schöbla. Teprve nyní propukla nejprudší silou, a nynější kardinál erei- biskup bar. Skrbenský nebyl s to osvědčiti sllu odporu svého předehůdce proti tomuto metání losu o celistvé roucho vlasti naší. Co však ne- podařilo se žoldnéřům se sukní Spasitelovou ne- pedaří se ani infulovaným strůjeům roztržení vlasti naší, neboť ta tkána jest právě tak dobře v jednom kuse beze švu.! Kdyby do opravdy mělo dojíti k uskulečnění tohoto moderního křižáckého tažení, po jezovitsku ve tmách při- chystaného proti Čechům, kteréž není vlastne níčlm jiným, než ústupem před všeněmeckým heslem »Pryč od Říma!«, v českém lidu na- lezlo by se dosti zbytků onoho staréhoc hušitstv na odvrácení pokusu římské kurie, zda-li nen království české štěpno tské tímlo směrem. Hrozí-li nám boj o investici biskupu německého uzavřeného území v Čechách, v jehož rukou pedum znamenalo by nikoli pastýřský symbol. ale symbol průpravy k politicko-nacionálnímu rozdělení Čech, pak bychom přijali io tento boj a vedli bychom jej s touž rozhodností, s jakou potíráme vše, co znamená a co podobá se vzore administrativního rozdělení Čech, na dvě území. Nescházejí sice různí falešní proroci anív »laickém« tisku českém, kteří trousí poznám- kami, že jsou dnes názory v českém lidu rozdělení království na dvě území jinaké, nez byly před 10 lety a že jest dnes trhanské me- thodě přistupnější od těch dob, co se mu po- dává pod svůdným titulem »národní autonomie«. Neradime však nikomu, aby učinil vážnou zkousku tímto směrem. Zdá se, že by druhe odmitnutí bylo herší prvního a že by si prety spálil nejhůře ten, kdo by začal, ať by prsty tyto byly zdobeny třeba biskupským prstenem — Odhalení pomníku Karlu Havlíčkov Borovskému v rodišti jeho Borové připadá jak známo, již na tuto neděli, dne 25. t. m. a s ním tudiž skutečný a pravý »svátek ná rodní« v plném nezvetšelém a neobnošeném tohe slova smyslu, tak dobře, jako že Havel Borovský na čestný název »národního světce« před mno- bými jinými nárok má stejně slavně jako trpce zásloužený. Není účelem těchto řádek našeho. před nedělí ještě jednou včasného upozorněn za slavný den v Borové, v myslích českých nějak tvláště obnovovati, neho přizdobovati obraz Hm- vlíčkův, jejž každý věrný Čoch v srdci svém a08t, i jest jisto, že takových pobidek není zapo
#6 alto_textblock #6
třebí a že nedělní slavnost v Borové při nej- menším nebude zahanbena jiným slavným dnem v Havličkově rodišti, jehož bude v městečku již poskrovnu pamělníků, dnem 19. srpna 1862. kdy na jeho rodném domku zasazena pamětní deska s kovovým reliefem Havličkovy podobya kdy do tohoto českého Betléma zavítalo více než 40.000 slavnostních účastníků, aby vyslechlo Jahnovu báseň, přednesenou J. Barákem a slav- nostní řeč z úst Sladkovského a prožila spolu všechny odstavce slavnostního programu počinaje slavnými rekviemi za proslulého odpůrce všech — rekvií, až po večerní »Kde domov můj« na rozchodnou před Havlíčkovým domkem. Bezmála 40letá patina pokrývá pamětní desku tu, kteráž byla posvěcena do slova slzami z věrných če- ských očí, prolitých pod dojmem řeči Sladkov- ského a pod svěžím jedva šestiletým dojmem z mučednického konce Havlíčkova. Čtyři desíti- leti chvatem přeběhla vlast naši a oddálila o nás obraz oněch dob, ve kterýchž kletý, nelí- tostný absolutismus, umučiv v brixenské depor- tací českého genia, propustil jej do vlasti, aby tu vychrlil krev svého srdce, i aby dovršena byla tragedie krátkého a tak nesmrtelně slav- ného života. Hněv a lítost naše nad drahocennou obětí Bachova absolutismu nebude sice o nie menší, neboť zkrácení tohoto života nám Víden nezaplatí nikdy, ale neděln. řečník, nástupce Sladkovského v Borové, náš kollega K. Tůma, jeden z nejpovolanějších znalců a propagátorů Havličkových, bude státi již před světlou apo- theosou vyjasněných barev, nikoliv již jen zsi- nalou a ubídněnou, jak ji před svýma očima viděly tisíce r. 1862 y Borové. Duch »Národních Novins, tož duch Havlíčkův vedl nás po celý ten čass, a hle, za kterým cílem do Borové na slavnost odhalení jeho pomníku jdeme, jest vedle úcty k jeho mánům, zase ještě jen posila k dal- šímu boji pod týmž vedením, za týmiž zářivým metami, o jichž reálnosti a dosažitelnosti Ha- vlíček tak trefně, přílehle a přesvědčivé dovedl k českému lidu hovořiti a psáti. Ano svátek národní, pozdvižení srdcí a očištění duší očekává násov neděli v Borové, rodišti Havličkově. Před velkým jeho stínem, který vývstane z českého podsvětí před očíma shromážděných, bude nám zpytovati, zdali jsme dovedli Havlíčkovu hřivnu, jeho veliký rýzí odkaz národní, tak vysoko tří- mati a tak chovati, že myšlenka národní, od něho přede vším jiným hlásaná nepovadla, že neochabla v nejširších, vrstvách národa, lidu, toho českého, Havlíčkem až k oběti života zbož- ňovaného lidu!? Vitom smyslu je českému lidu zapotřebí zase jednou pouti do Borové a zvláso v době, kdy chumle tmy, jež on tak výlečně rozháněti dovedi, zase se po českých lánech počínají sbalovati a houstnouti. Snad očekávaj- nás nové boje a týmiž zloduchy a nepřáteli, jež z Havlíčka mohli jen tělo zahubiti, duch však zahubiti nemohli! Kéž můžeme říci po návratu od místa, kdež toto světlo národa svět spatřílo, že duch ten žije mezi námi! — Nikola SImič. Srbskými listy kolují životo pisy tohoto srbského vlastence, jenž po dlouhém utrpení minulého měsíce dokonal svůj život v Kar- lových Varech. Nikola Simič Bata narodil se v Bě- lině v Bosně r. 1852 a již jako dítě přešel do Srbska kde vyrosti a se vzdělal. Věnoval se herectví a chtě. tím způsobem konati v srbském národě práci budi- telskou po příkladě českých herců doby Tylovy Kromě toho byl žurnalisticky činným. Byl spolupra- covníkem »Cpěoópana« v Záhřebě, »Ogjekv« v Běle- hradě. »Bacranu« v Novém Sadě. Byl členem národ- ního divadla bělehradského. Bujnost a neposednost jež měl v krvi, nedaly mu zůstati v Bělehradě. V ohnivém přání pomoci srbské věci sestavil si di vadelní společnost a chtěl s ní kočovati po Balkáně Začíti chtěl s Cařihradem. Pověstný Petar Uzelae udal jej turecké policii jako nebezpečného člověka. který chystá attentát na rozkrále Milana, jenž tehdy měl do Cařihradu na návštěvu přijeti. Turecká po licie Simičovu společnost rozehnala a jej samého vy- pověděla. Co měl svéha, mezi tím i garderobu. musel na rychlo prodati zav bahku a opustiti Caii- hrad. Odtud počaly pro Simiče doby těžkých zkoušek a ulrpení. Se zbytky své společnosti propu toval Bosnu a Hercegovinu a byl i na Cetyni. Do okupo- vaných zemí jej pustili, ale brzy přišli k němu s vy bídkou, aby působil ve smyslu vlády, začež mu sli bovali dobrou odménu. Svůdcové ovšem nepřišli na pravého. Simič odešel z okupovaných zemí na Černou Horu, ale tam mohl dáti několik představení a na stálý pobyt nebylo pomyšlení. Lod jeho se ztroskotala. Odebral se do Prahy, provázen mladou svojí chotí. Osudy jejich zde jsou našim čtenářům známy. Je tomu právě rok, co Nikola Simič násled- kem nedostatečné výživy onemocněl žaludečnou ne- mocí, jtž podlehl bezmála po roce. — Osobní. Pan MUDr. V. Vítek, odborn lékař nemocí nervových, dlíti bude od 22. do 27 srpná mimo Prahu.— Pan doč. dr. K. Švehl meškati bude od 21. arpna mimo Prahu. — Rodinné zprávy. Slečna Hanička Kot- kova a pan Lubomír Novák, c. k. finanční účetní assistent, slavili dne 20. srpna 1901 v olšan- ské kapli svůj sňatek manželský. — Slečna Ru- ženka Svobodova a pan Venouš Tlapák, stavitelský assistent, slaviti budou sňatek svůj dnes ve středu 21, srpna o 1/212. hod. dopo lední v chrámu P. Marie v Žižkové. — Úmrtí. Ve středu dne 14. t. m. zemřel v mořských lázních Zinnovicích po krátké nemoci ochrnutím srdce pan Ph. dr. Jaromír Jedlička, amanuensis c. k. universitní knihovny v Praze. Mrtvola jeho byla převezena do Prahy a včera na hřbitově olšanském k věčnému odpočinku uložena. — Na Smíchově zumřel p. Jan Krákora, dilovedoucí firmy F. Ringhofler a majitel domu. — O zřízení českéroálky v Holešovicích- Bubnech obec pražská usiluje již delší dobu. Ve včerejší schůzi městské rady pražské sděleno vyne- sení ministerstva osvěty a vyučování, že toto bylo by nakloněno v Holešovicích Bubnech reálku zříditi postupně, počínaje školním rokem 1902—1903 s tou podmínkou, že obec vydá závazné prohlášení, že k stavbě reálky věnuje bezplatně a břemen prosté staveniště a že před dokončením stavby, totiž do roku 1906 na vlastní útraty postará se o umístění tříd, poboček a všech potřebných místností. Rada městská usnesta se, aby vyhledání staveniště bylo svěřeno technické komisi. Záležitost tato přednesena bude ve sboru obecních starších. Žádané prohlášení bude vypracováno podobně jako při věnování ísta pro staroměstskou reálku. Jest zřejmo, že dostala se záležitost zřízení střední školy v sedmé části Prahy do stanoviska velmi příznivého. — Pomník Karla Havlíčka v Borové blíží se svému dokončení. V sobotu postavil sochař Louvar z Německého Brodu mohutný podstavec, socha došla již z Prahy i bude svým tvůrcem p. Ducháčkem na podslavec připevněna. Zbývá jen upraviti okolí a postaviti vkusné mřížoví, jež dodá umělecký závod p. Hamerníka z Král. Vinohradů rodáka borovského, jenž pojal myšlenku sochu Havlí- čkovu postaviti, rázným činem pro Borovou ji získal a nyní stále o to pečuje, aby vše správně a v čan provedeno bylo. Zájem na slavnosti jeví se značný. Zvláště z Prahy, z Vídně a předměstí oznámilo hoj nost spolků a jednol, jméno Havlíčkovo nesoucích. svojí účasť. Z vynikajících osobností slíbili dosud osobní účast pp. dr. F. L. Rieger, starosta Č. O.s dr. Podlipný, poslanci Adámek, Brzorád, Bečvář, Ma
#7 alto_textblock #7
linský, Niklřeld a mnoho jiných předáků českých. Ze sokolské župy Havltčkovy v Čáslaví dostaví se veškeré jednoty i lze doufati, že tato slavnost, která krátce předehází dnu, kterého před 80 roky národu českému zrozen velký trpitel brixenský, soustřed v Borové hojnost ctitelů jeho z veškerých vrstev národa. Kdo zúčastniti se chce společného obědu. zašli přihlášení a obnos 2 K za týž nejdéle d 23. t. m. na adresu předsedy spolku okr. starosty Ant. Sládka v Přibyslavi.
#8 alto_textblock #8
— Zemský výbor král. českého učinil v schůzi, konané dne 14. t. m. za předsednictví příse- dícího zemského výboru JUDra. V. Škardy mnime jiné tato usnesení: Zamítnuty byly: V záležitosteeh honebních stížnost Jos. Milnera v Chrudimi v příč pronájmu společenské honitby; honeb. výboruv Nedomicích v příč. dražebních podmínek; v zálež. obecních: stížnost velkost. opočenského oproli roz- počlu obec. na rok 1091; Jana Jandourka z Prachova v příč prodeje obec. pozemků; Pražské žele zářské společnosti na Kladně v přič. obec. přirážok; stíž. obvod. lékaře dra. Merhauta v Hlubočepích v příč. dovolené a stíž. městské rady v Dvoře Králové stran opravy obecné silnice. Vyhověno bylo: stížnosti vel- kostatku Planá v příč. mostu u Brodu; velkostatku svijanského a obce Újezda v příč. znovuzřízení můstku na cestě k Penčinu. K stížnosti Jos. Hubičky a filiálky vídeňské bankovní jednoty v Praze strar schválení varhanářské dílny na Smíchově bylo v od por vzaté rozhodnutí zrušeno. Mistodržitelství proje- ven souhlas v příč. projeklu na stavbu okresní ne mocnice na Kladně, a vysloveno, že zemský výbo- nečiní námitek proti užívání zemsk. znaku na spol- kovém praporu tělocvíčné jednoty »Sokol« v Trat- nově. Žemské školní radě vysloven souhlas: v příč zřízení zatímní pobočky při II. obecné škole pro chlapce v Plzni; jedné zatímní pobočky při obecné škole chlapecké v Něm. Brodě; zatímní pobočky Krči, při II. měšť. škole dívčí v Plzní a při měšť. škole chlapecké ve Vodňanech; v příč. přeměny za- Umní pobočky v definitivní při obecné školev Berouně; v příčině zřízení třetí postupné třídy v Zahájí: pak v příč. otevření měšť. škol v Bechyni a Bělohradě a obecných škol v Hradišku, Vel. Lišicích a Hedčanech počátkem škol. roku 1901—2. —Ve vče- rejší schůzi, již předsedal nejv. zem] maršálek kníže Lobkovic, bylo usneseno předložiti vládě k vyřízení předlohu o pomoci v nouzi, kterou sněm v minulém zasedání zemskému výboru přikázal. — Z městské rady pražeké. (Schůze v úter dne 20. srpna.) Bylo vybověno 39 žádostem za při znání práva domovského ve smyslu zák. z roku 189e 16 žádostí téhož druhu bylo zamítnuto. — Do kura- toria »Studentské koleje českých vysokých škol praž ských« byl delegován měst. rada p. dr. Groš, de správního výboru pp. stav. radové Pasovský a Vlček — Při slavnosti odhalení pomníku Karla Havlíčk v Borové dne 25. t. m. zastupovati budou radu městskou pp. m. r. dr. Grož a Voitl, kteří k pomníku jmenem obce pražské položí věnec. — Zubní ambulatorium české fakulty lékařské — přednosta prof. dr. Edv. Nessel — z příčinou čištění mistností a veškerého nábytku uza- vřeno bude po čas o d 25, srpna do 7. září. — Jednota českoslovanských ředitelů kůru, kapelníků, varhaníků a majitetů hudebních škol konala v úterý dopoledne v Měšťanské besedě 5. výroční valnou hromadu za účasti asi 50 členů. též několik dam bylo přítomno; také Morava byla zastoupena. Předšeda jednoty řed. kůru p. Frant. Šubrt z Českého Brodu vřelými slovy pozdravil přítomné své kollegy, jakož i zemského a říšského poslance Fr. Schwarze; zapisovatelem jmenován řed. kůru Janák z Klatov. Na to jednatel jednoty. řed. kůru p. Kašpar z Dašic, sdělil došlé omluvné přípisy poslanců dra. Fořta a Udržala, dále poslali přípisy kollegové: Filipovský, Kmentl, Strnad. Budík, Tomás. Řlhovský, Provazník, Boháč, Kovanda, absolventi konservatoře, kteří přihlašují se za příští bojovníky. Předseda Ústřední českoslovanské jednoty pěveckých spolků, pref. dr. Kaufman z Prahy. doporučuje pěstování obapolných styků. Za plzeňský »Hlahol« dostavila se deputace, sestávající z MUDra. Střízka a Kinela, jenž tlumočil vřelý pozdrav jmenem »Hlaholu« a přál zdaru jednání. (Všeobecný souhlas a potlesk.) Na to přečten protokol minulé valné hiro- mady a zpráva jednatelská, jež jednomyslně schvá- lena. Vylíčena tu obsáhlá činnost jednoty, stále ro- stoucí, tak na př. dávány informace o místech, mších, vyučování, konkurenci atd. Uvedeno dlále, jak deputace zakročily u místodržitelství českého moravského, kde se jí dostalo příznivých slibů, žel, že dosud zůstaly bez úspěchu. Patronátům postány žádosli, by při obsazování míst přihlíženo bylo kod- borným sílám. Také u okr. hejtmanství na obranu stavu zakročeno. Vzpomenuto sdíkem poslanců, zvláště Udržala a P. Stojana, pracujících na prospěch jednoty. Ta čítá nyní 155 členů. Navázány styky s jinoslovanskými zástupci. Přípisů vypraveno 1072. příjato 275. Někteří knihkupci a nakladatelé hu- debnín poskytují slevy členům jednoty. — Na konec vzdán dík všem pracovníkům a žurnalistice a učiněna ovace poslanci Schwarzovi. — Na to jednatel p. Kašpar pojednal o přištím zá- koně pensijním pro soukromé zřízence, při čemž ujal se slova posl. Schwarz, poukazuje zvláště na zemský pojišťovací fond císaře Františka Josefa a na samosprávný moment v zákoné pensijním, jakoži na těžké provedení zásad jeho. Dále vzpomíná vý znamu našich Dvořáků, Kubelíka, Ondřička na jich světových drahách uměleckých a přeje zdaru snahám jednoty. (Bourlivý souhlas a potlesk.) Na to přijata resloluce, v níž žádá se zřízení nové třídy poji- štěných s ročním stárým příjmem do 600 K, v niž příspěvky i požitky řídily by se dle klíče v posa- vadní třídě nejnižší, varhanikům a kapelníkům včí- tají se vedlejší příjmy, až k dosažení zákonem poža- dované výše, kdyby to spojeno bylo s obtížemi ne- předvídanými, aby příspěvek zaměsínavatele nijak hebyl nám z jakýchkoli požitků strhován, aby po- jišťování nebylo v jediný ústav ve Vídni zcentraliso- váno, posléze aby kollegové jiných národností bylí nápomocní k uskutečnění snah. — Zpráva poklad- niční, přednesená p. Vejdou z Dašic, schválena. Jmění činí celkem 4780 K, za rok minuiý přibylo 1642 K, na darech od příznivců 506 K. — O hu- debních školách a úřadech školních po- jednal p. Kaspar, tlumoče četné stesky svých přátel uváděl, že nejvíce do hudby fušují, kteří ne- mají odborné kvalifikuce. Přijat návrh, by výbor za- kročoval proti nekalé soutěží, dále, aby rozálřen by! zákaz zemské školní rady o hromadném vyučování na školách také na školy měšťanské. Majitel hudební školy p. J. Bušek ze Smíchova tlumočil některé stesky svého stavu. Tříčienná deputace, zvláštní, má tlumočiti přání usnesená u zemské školní radya u ministerstva vyučování. — Poslanec Sch wa rz ujistil jednotu další přízní poslanců. (Na zdarl Za nové členy přijati pp.: Boh. Sejnoha z Kariína, Josef Kompit z Brna, Vojtěch Šístek z Roudnice. paní Julie Hübnerovů z Prahy, pp. Filipovský a Stu- dený z Plzně. Za prvního čestného člena zvolen dr. Antonín Dvořák, za dalšího skladatel a ředitel kůru A. Hnilička v Chrudimi při letošním jubileu obou; dále prof. J. Förstera majitel hodebního ústavu Jan Lukeš v Praze. — K sjezdu došlo několik pozdravných telegramů. Do příští schůze výborové má tříčlenná komise vypra- covati podpůrný řád Jednoty. Dále přijata změna stanov a některé návrhy výboru. Příští valn hromada bude v Praze. Panu Kašparovi vzdán za jeho úspěšnou činnost povstáním dík. Při v olbách zvoleni aklamací opět za předsedu pan Subrt, za I. místopředsedu Ant. Heřman, za II místo- předsedu pan Kovanda z Jaroměře, za jednatele pan Kašpar, za pokladníka pan Vejda, do výboru pp.i Bušek, Cimr. Filipovský z Přeiouče, Jan P'rocházka. Budík, Sychra, Vymetal ze Slaného, Ročka z Dačie Hopp z Hodonina, Kubíček z Plzně; za náhradníky pp.: Holub, Provazník z Rychnova, Matina z Král Vinohradů, Zýka z Kouřimi a Petr Kocián. Přijato. aby rodiče neposílali detí do varhanické školy dokud nenastane příznivější obrat a aby zřízen byl skladatelský odbor. Po vřelém doslova místopředsedy pana Ant. Heřmana, ředitele kůru z Vyšehradu ukončena valná hromada. Odpoledne byl společný oběd a prohlídka Skodových závodů, měžťanského pivovaru a města. Někteří účastníci podnikli veče výlet na Šumave.
#9 alto_textblock #9
— Žolezniční legitimace jízdní pro s- nanění úřadníky a sluhy ve výslužbě. Od1. srpna t. r. zavedeny byly jen na tratích rakou- ských státních drah platné trvalé legili- mace pro c. k. pokud se týče c. a k. civilní státní dvorní služebníky. Za účelem jednotného postupu při vydávání a prodlnžování těchto legitimací, pak při vyhotovování těchto legitimací v pří- padě ztráty a odvádění neplatných legitimací v pří- padě úmrtí majitele uvádí se pokud jde o finanční úřadníky a sluhy následující v známost: 1. Vyho- tovení legitimací. Žádati lze o vyhotovení le- gitimace u pokladny, jež vyplácí odpočivné a sice ustně. Této pokladně budiž odevzdána podobenka a poplatek za vyhotovení v obnosu 1 K 04 h. Legi- timace doručena bude touto pokladnou. 2. Pro- dloužení legitimace. Za účelem prodloužení buďtež legitimace počátkem prosince při výplatě pense dotyčné pokladně odvedeny. Legiti- mace tyto pak po provedeném prodloužení budou opětně těmíto pokladnami vráceny. Žádá-li kdo při prodloužení výměnu podobenky, budiž k legitimaci nová podobizna bez svémocného vynětí staré připo jena. Výměna podobizny je bezplatnou. Chce-li kdo při prodlužování vyměniti kožené desky legitimace stane se tak jen, složil-li předepsaný poplatek za vy- hotovení nové legitimace. 3. Vyhotovení nov legitimace při ztrátě staré. Ztratil-li kdo legitimaci, nutno dle dotyčného normálu, aby to ihned onomu úřadu oznámil, který mu legitimaci vy- hotovil. Toto oznámení lze též učiniti ústně u po- kladny, jež pensi vyplácí, což najmě pak se dopo- roučí, spojí-li se s tímto oznámením žadost o vydání nové legitimace. Novou legitimaci lze v tomto pří- padě ovšem teprv pak vydati, předloží-li žadatel no- vou podobiznu a složí-li předepsaný poplatekza vyhotovení. 4. Odejmutí neplatných legi- timací. Jelikož neplatné legitimace dlužno odvésti mějtež majitelé legitimací pokud se týče jejich po- zůstalí o to péči, aby takové legitimace nejúližšímu oddělení finanční stráže resp. orgánům fi- nančuí stráže vydání jich žádajícím odve- deny byly. Předeslaná ustanovení vztahují se samo- zřejmě jen na ony pensisty, odpoživné své u tuzem- ských finančních pokladen požívající, již pokud činně sloužili, zdejšímu zemskému finančnímu ředitelství podřízení byli. Ohledně pensistů. kteří náleželi do služebního svázku jiného zemského finančního úřadu a zde v zemi pouze pense své požívají, platí jen ustanovení normálu, dle néhož žádost o vydání legi timace nutno dáti stvrditi pokladnou odpočivné vy- plácející a pak zaslati onomu zemskému finančnímu úřadu, v jehož obvodu žadatel posledně čínně sloužil.« — Změny držebností. Obchodník s modním zbožím pro dámy pan Štěpán Kyncl v Praze koupil od dědieů po zemřelé sl. Františce Spilkerové dům čís. 482—I. na Staroměstském nám. (vedie hodináře p. Heinze) za 140.000 K; majitel žeznického závodu v Žižkově pan František Řezáč koupil společně z manželkou svou Julianou od obchodníka p. Anto- nína Endersa dům č. 309 na Sladkovského náměstí (naproti kostelu) v Žižkově za 58.000 K. Manželé Antonín a Anna Sturmovi koupili od bratří pp Jana a Vojtěcha Kaliby dům č. 40 na Pankráci za 14.000 K Obchodník pan Václav Pekárek koupil od paní Veroníky Frankové pozemek čís. parc. 161i4 v Krči za 4867 K. — Týdenni přehled o nakažlivých nemo- cech v Praze. Ve 33 lýdnu t. r. od 11. do 17 srpna bylo městskému fysikátu oznámeno 28 pří- padů nakažlivých onemocnění.Tyfu střevního bylo 6 případů, kašle dusivého 1, spalniček 11, záškrtu 6 spály 3 a planých neštovic 1. Na Hradčanechv tomto týdnu nevyskytl se žádný případ nakažlivého onemocnění. — Nebezpečný pobyt v přijímací síni o. k. všeobecné nemocnice. Or nevhodném za- řízení ve všeobecné nemocnici panujícím a zaleže- jícím v tom, že nemocní, stížení nejvýše nakažlivým chorobami, musí stýkati se s ostatním obecenstvem, vysloveno bylo již mnoho stesků, ale marné doposud bylo volání, aby se v zájmu obecenstva učinilo bezpečnější opatření. A nejen v zájmu těch, kteří do přijímací síně přicházejí, ale i v zájmu úřadníků. již nejsou nikterak chráněni přad nákazou. Man- želům Antonínu a Johance N., bydlícím v Nově ulici č. 1 v páté čtvrti, onemocnělo dítko velmi ná- kažlivou nemocí šarlachem. Z nařízení lékaře měli dát rodiče dítko do nemocnice. Matka zaobalila dítko do šátku a nasla je do německé dětské ne- mocnice, kde však nebylo přijato, poněvadž nemoc- nice je přeplněna. Totéž stalo se i ve staré dětské nemocnici na Větrníku, načež rodiče po dlouhém pu- tování dostali se s dítkem do všeobecné nemocnice. Přišli do přijímací síně právě v tu dobu, kdy pano- vala tam značná frekvence. Choří přicházeli ku pro- hlidce k inspekčnímu lékaři a jiné obecenstvo, chtě- jíce navštíviti ošetřované, přišlo se ptátí na čísla lůžek. A nikdo ani netušil, že se nalézá na blízku dítka, stíženého nebezpečnou chorobou. Teprve když se to zjistilo, nastal shon a úřadníci, nemající tu- šení o blízkosti šarlachu, neprodleně učinili opa- tření, aby dítko bylo dopraveno na kliniku. Tento případ jest vážnou výstrahou. Jak snadno můžes někdo z návštěvy příjímací síně nemocnice přinésti domů zárodek nebezpečné choroby — Sobovražedný pokus v budově poli- cejníbo ředitelství. O Marii Dvořáčkové, 18leté krámské z Krameriovy ulice č. 34 na Král. Vinohra dech, stala se zminka ve včerejším odpoledníku. Dívka ta byla před třetí hodinou v noci na včerej- šek zadržena na Karlově mostě, s něhož v sebo- vražedném úmyslu chtěla se vrhnoúti do Vítavy Pátráním, včera dopoledne staroměstským komisai- stvím provedeným, zjištěny byly některé podrobnosti nasvědčující tomi, že dívka chtěla skončiti sebevraž dou jen proto, že byla zavlečena na cestnnemrav nosti a nepravosti. Dvořáčkova byla zaměslnána květinářském jednom obchodé na Václavském ná- městí, odkudž byla propuštěna proto, že zapředla do necudností. Dívka oddala se pak úplně víru života v neznámých jí dříve sfěrách, ale poznula záhy, že velmi pochybila. Jednomu svému zbožňovateli odci zila revolver, pomoci jehož chtěla se zastřelit v sa- dech na Letné. Ale kolemjdoucí občan zbraň jí vy- trhl a tak ji provedení sebevražedného zámyslu zmařil. O druhém pokusu sebevražedném stala se zmínka výše a třetí provedla včera v poledne před zrakem policejního zřízence. Poněvadž bylo na Dvo- řáčkovou uvaleno podezření, že dopustila se zprone- věření, nařízeno policistovi Loulovi, aby dívku ze separace v bezpečnostním oddělení přivedl do úřa- dovny staroměstského komisařství, které se nalézá ve drohém patře budovy policejního řediteiství ulici Karoliny Světlé. Včera v poledne policista dívku přivedl k vyslechu ke komisaři p. dru. Buďárkovi, který s dívkou sepsal protokol a pak ji opět posla do separace. Když přišla do prvého patra, naproti dveřím úřadovny zástupce policejního ředitele pana vlád. rady Marschana, vyhoupla se dívka na zábradlí Policista, který ji doprovázel, chytil dívku sice za šaty, ale nemohl ji udržeti. Dvořáčkova spadla do kamenného světliku, odkudž ve stavu velmi povážli- vém byla odnesena do síně lěkařské, kdež jí léka p. dr. Kvasnička poskyti první pomoc, načež byla lékařem záchranné stanice p. drem. Kotábem v ambu- lančním voze převezena na kliniku prof. dra. Maydla Zoufalá dívka utrpěla zlomení páteře na třech mi- stech a o uzdravení jejím se pochybuje. — Vybájené udání o loupežném pře padení. Předevčírem v poledne přiběhl všecek uři cený domů 12letý synek truhlářského pomocníka Bohumil Schneider z čís. 230 ve Vršovicích a se slzami v očích vypravoval matce, že byl na cesté ze zastavárny na Král. Vinohradech přepaden čtyřmi mladiky, kteří mu 2 K za zastavený kabát odcizili a pak směrem k vinohradské vodárně zmizeli. Ozná- mení o »loupežném přepadení« bylo také sděleno policii, jejíž orgány počaly pátrati po domnělých la- pičích. Zprávu o této historce uveřejnili jame v včerejším ranním listě a vyslovili jsme ihnad po- chybnosť o správnosti údajů chlapce. Náhled tento byl potvrzen. Včera při výslechu na strážnici vino hradské školák se příznal, že dvě koruny, které v zastavárně dostal za kabát, na cestě k domovu ztratil a aby se zachránil před plísněním, vymyslil si historku o lupíčích. *. a o lon — Nové dopisnice. Firma L. J. Čech, velko- obchod s papírem, vydala dopisnice s podobiznou známého ruského generála A. F. Rilticha, jehož vy- stoupení na IV. sletu všesokolském jistým krubům tolik starosti způsobilo.
#10 alto_textblock #10
d
#11 alto_textblock #11
Různě zprávy.
#12 alto_textblock #12
= Bulharský cestovatel kolom světa. Bulharsko jako mladý stát nemůže se posud vyká- zati velikou řadou cestovatelů jako země šťastněj- šího rozvoje, nicméně již i z řad jeho lidu vyvstá- vají odhodlaní jednotlivci, kteří podnikají za pouče- ním svým výpravy v daleké kraje světa. Nadšený mladík Popov, syn učitele a člen Sokola v Srědci rozhodl se dobýti sobě palmy jako cestovatel kolem světa pěšky, kteroužto cestu hodlá vykonati za dobu 1/23. roku. Pan Popov těší se podpoře knížete Ferdinanda i pozornosti veškeré žurnalistiky a možno se právem nadíti, že prospěje k utvrzení dobré po- věsti svému národu ve světě. Včera navštivil v prů- vodu tajemníka Slovanského klubu p. Formana Klub turistů, redakce pražských listů, divadlo a Mě- šťanskou besedu. V pátek ráno odcestuje k Drá- ždanům. = Nadporučík zatčen. Z Pešti telegrafojí: Četnictvo zatklo v Kobě nadporučíka 20. honvéd- ského pěšího pluku Alexandra Czege, na nějž byl vydán zatykač pro sběhnutí. Nadporučík Czege za- snoubil se před několika nedělemi s dcerou velitele svého pluku plukovníka Pispeka. Zasnoubení to bylo později odvoláno. To nadporučíka tak rozrušilo, že svoji posádku opustil. Nadporučík Czege dopraven byl k velitelství pěšího honvédského pluku. = Sobevražda bývalého ministra. Z Brus- selu se telegrafuje: Dnes ráno zpáchal sebevraždu bývalý mihistr veřejných prací Nyssens střeliv se do pravého spánku. Jako příčina sebevraždy této uvá- dějí se rodinné poměry. = 200.000 lir defraudováno. Z Milána telegrafují, že v tamní filiálce ústavu »Credito Ita- liano« zpronevěříli úřadníci na 200.000 lir. Většina peněz byla ale navrácena. = Katastrofa na l0dl. Z Nov. Yorku se te- legrafuje: Včera večer za bouře ztroskotala se lod »Čity Golconda«, při čemž utonulo na řece Ohio 17 osob, z nichž bylo 10 žen.
#13 alto_textblock #13
Dramatické umění.
#14 alto_textblock #14
+ Mravní výchova. Veselohra o 4 dějstvích. Napsal Frant. Sychra První divadelní práce p. Sychry svědčí spíše o jisté zkušenosti životní a talentu pozorovatelském nežli o znalosti jeviště. Co se nám jeví ve veselohře naivním, jalovým a nepřirozeným snad dosti pří- jemně by pobavilo v humoresce satiricky opepřené. Páně Sychrův divadelní pokus je dosti banální fraškou, jež má váak jisté vlastnosti, které opravňují k naději, že mladý autor, povzbuzen dosti přívětivým přijetím své hry, přihlásí se s prací hotovější a zra- lejší. Některé scény mají humor, některé postavy mají komiku, ale jen nezkušenost autorova nejlepší rozběhy zvrhla v nechutnost a naivnost a higury notně skreslila. I nejshovívavější soud nemůže tudíž zníti pro autora tak příznivě, aby v něm vzbuzoval klamnou illusi úspěchu, ale nebylo by spravedlivo bezohledně autora zakřiknouti. Snad se mu při jeho fraškovité veselohře nejednalo o nic, než aby pobavil a roze- smál, což se mu aspoň částečně podařilo u znudě- ného obecenstva mrtvé sezony, žiznícího po každé příležitosti k smíchu a snad aní ve snách jej nena- padlo vytvořiti komedii většího stylu, líčící mravy, satiricky bičující spolučnost, vyjadřující ve svém smíchu a vtipu hořké neb i ironické pravdy myslitele, pozorovatele a básníka. Titul veselohry a dosti zajímavý náběh prv- ního jednání něco podobného sliboval, ale brzy jsme vystřizlivěli ze svého bludu a poznali, že máme před sebou hrubozrnou frašku bez hlubšího fondu. Autor chtěl vylíčit temné stránky venkovské žurnalistiky a sujet zpracoval s hroznou křiklavostí. Hrdiny jeho »veselohry« jsou dva novinářští zákeř- níci a pobudové sredaktoři« Vik a Cidlinský, kteří ovšem mohou býti politováníhodnými zjevy spole- čenskými, nebezpečnými a zvrhlými individuí, ale nemohou míti nic typického, z čehož by se mohl souditi na ráz jisté třídy společenské. Žurnalistika venkovská má zajisté tu a tam podivné representanty, od nichž se však hledí brzo očistiti, ale nevěříme, že někde řádí tací novinářátí křováci, jaké líčí pan Sychra. Stanovisko autorove je pochybené divadelně a literárně — jinak je nám zoela lhostejné, stejně lho- stejné, jako by podobným naivním a povrchním způsobem, tak hrubými a neobratnými rysy chtě znázornit komická neb špatná individua jiného povolání veřejného, na př. professorského či úřad- nického. Pan Sychra nás ve své čtyřaktové veselohře za- vádí do maticherného shonu maloměstských lidiček. Do venkovského města přišel redaktor Vlk, aby ve svém žurnále »Hlas pravdy« hlásal mravní výchovu, humanitu, povznešení a ozdravění společností atd. Na tyto fráze nachytal maloměstské hejly, především pana purkmistra Halika a byl by zajisté rozvinul značnou reformační činnost, kdyby jeho umravňující plány nezhatil šlechetný stavitel Hronek a ještě šlechetnější advokát Mácha. Vlk měl již dobře polí- čeno na kapsy primátora a jiných blahobytníků, na- mířeno na místní záložnu a jeho »příručí« Cidlinský. velmi ničemný floutek, se těšil též na bobatý lova zatím na účet skvělé budoucnosti nasekali oba půni »redaktoři« spoustu dluhů. Redaktor Vlk je pravý Jago. Condotiere — schopný všeho. Své nepřátele odpravuje s krutostí Césara Borgia. Tak si vymyslil na šlechetného advokáta Macha demonickou intriku. S lstivostí prohnaného Jaga našeptal panu purkmistrovi, že dr. Mácha mu nasazuje parohy. Z primatora vyklube se fraškovilý Otheilo a jedním z nejskvostnějších nápadů pana Sychry je, že žárlivci ve chvíli, kdy mu úskočivý Jago prozradí, že dr. Cassio, či dr. Mácha chodí za jeho ženou, přijdou oznámiti, že vyhrál na matiční slavnosti — obrovské parohy. — Je to k popukání, zvláště když parohů je užite k závěrečnému effektu jednání a kdosi je vystrčí nad hlava pana purkmistra. Po všelijakých nedorozuměních a qui pro quo. jež jsou velmi málo komická, ještě méně duchaplná a již docela ne raffinovaná, objeví se, že šlechetný advokát se zcela poctivě uchází o neteř purkmistrovu. Apoštol mravní výchovy redaktor Vik je prozrazen, vyskytne se též číšnice z Prahy, kterou ošálil o ně- kolik stovek a pomůže mravně zničit apoštola, jemuž, jakož i jeho povedenému adjutantovi nezbude nie, nežli upláchnouti před rozhodnými občany a přečet- nými věřiteli. Chudičký děj je velmi rozbředlý. Ně- které scény, jako dobře odpozorované episody z ná- rodní slavnosti mají účinek dosti svěží. Páně Sy- chrova práce aní nevybízí k širšímu rozboru, nebot bych musil rozmnožiti jen řadu výtek. Obecenstva samo bylo veselohrou patrně zklamáno, avšak při- jalo ji přes to dosti shovívavě. Určitější úsudeka dramatickém talentu p. Sychry bude možno si uči- niti až po jeho druhé práci, na kterou se můžeme jen těšit, neboť v autoru »Mravní výchovy« je lecos slibného. Práci p. Sychry dostalo se pečlivé výpravy souhry. Po jevišti se míhají maloměstské postavy drastické i komické. Některé figury maskou i hrou byly trefně podány pp. Mošnou, Sedláčkem, Kafkou, Steinsbergem a Matějovským. »Redaktory« Vlkaa Cidlinského hráli pp. Želenský a Mušek, a učinili, co z nevděčných rolí učiniti mohli. Distingovaností a ellegancí vynikala hra pí. Laudové, plachou rozto- milostí zamlouvala se sl. Hilbertova a p. Vávra svého šlechetného a zamilovaného advokáta sehrl zajímavě. Režie páně Kvapilova veselohře jen po- sloužila, ale nemohla k jiskrnému životu vzkřísiti H. neduživost a chabost hry. + Z kanceláře Národního divadla. Dne braje se Messagerova opereta »Michuovíc dce- rušky« (3. čtvrtka předplacení) řízením kapelníka pana Angra, s pí. Hájkovou a pí. Fabiánovou v titul- ních rolích, na čivrtek jest určena Moliěrova veselo- hra »Šibalství Skapinova« spolu s Fournie- rovou aktovkou sPři piketu« V pátek pořádá se slavnostní představení na počest 50. narozenin Aloisa Jiráska. Za tou příčinou vypraví se nově první jeho drama »Vojnarka« a to v novém obsazení hlav- ních úloh, z nichž hraje titulní roli po prvé panl Kvapilová, Antonína Havlů po prvé pan Vojan. Obu- censtvo Národního divadla projeví zajisté za této příležilosti nejsrdečnější bold velikému uměleckému iznárodnímu dílu Jiráskovu. Po »Vojnarce« studovati se bude Shakespearova tragedie »Romeo a Juliee v novém překladé Sládkově. Hra uvedena bude na scénu dramaturgem panem Kvapilem a to nezkrácena