#1
alto_textblock
#1
Strana 10
#2
alto_textblock
#2
NÁRODNÍ LISTY
#3
alto_textblock
#3
18. srpna 1901
#4
alto_textblock
#4
Císlo 227.
#5
alto_textblock
#5
přívětivého soudního zřízence. Hoch, učiněný
andilek, pilný, zvedený a nemluvný, byl v ob-
chodě; děvče — škoda, že tu nemám její po-
dobiznu! — děvče bylo jako serafín, mělo
velké modré oči, a rusý pletenec vlasů, tlustý
jako moje rule, a když pobíhala po naší za-
hrádce, vypadäla jako slečny, které vystupujív
operách. Nešla jednou do Barcelony s matkou,
aby některý mladik za ní nešel. Míěla milence,
řádného mladíka, který se měl brzy státi léka-
řem. To se tak tutlalo mezi ní a matkou ; já
se tvářil, jakobych nic neviděl — byla to do-
brovolná slepota otcův, kteří zůstavují svůj vliv
na konec. Ach, pane, jak šťastni jsme byli!«
Nicomedovi se hlas chvěl stále vícea
modrá očka zvlhla. Neplakal, ale tlusté tělose
mu otřásalo záchvěvy ditěte, které se namáhá,
aby zmohlo své slzy.
»A tu se dal nějaký bídák chytit; odsou-
dili jej k smrti a nastala mi povinnost v době,
kdy jsem již skorem zapomněl, čím jsem. Byl
to den! Půl města mne poznalo, když jsem
vkročil na popraviště a novináři, z nichž
jsou někteří — promiňte — horší moru, vy-
pátrali můj životopis a popsali mne a rodinu
moji v obšírných článeích, jakobychom byli ně-
jaká nevídaná zvířata, a podotkli s obdivem,ž
vypadáme docela tak, jako slušní lidé.
Přivedli nás do mody. Ale byla to moda
Sousedé zavírali dvéře a okna, jakmile mne spa-
třili a, ač je město veliké, poznali mne vždy
ihned a nadávali mi. Jednou jsem přišel domů
a shledal, že je žena jako šilena. Děvčel
Děvče!.. Spatřil jsem je v posteli, obliče
strhaný, zelenavý — a byla taková hezoučká
— a jazyk bíle povlečený. Otrávila se — otrá-
víla se sirkami a snášela kruté bolesti po dlouhé
hodiny a mlčela, jen aby se jí dostálo pomo i
pozdě. .. a bylo pozdě!“ Den na to byla
mrtva .. . Chudák, byla statečna. Milovala celou
duší medika a já sám četl list, kterým se sní
loučil navždy, proto že zvěděl, či je deerou.
Neoplakal jsem ji, neměl jsem času. Světse
na nás řítil, neštěstí se hrnulo se všech stran
klidná domáenost, kterou jsme si utvořili, pa-
dala na nás. Syna měho ... i syna mého vy-
hnali z obchodu a marně hledal službý či po-
moci u přátel. Kdo by se stýkal se synem ka-
tovým? Ubožák! Jakoby si byl mohl vybrati
otee, než přišel na svět! Co za to mohl ten
dobrák, že jsem jej zplodil já? Trávil celý den
doma, skrývaje se před lidmi v koutě zahrádky
smutný a nevšímavý ode dne smrti sestřiny !
»Nač myslíš, Antoníne?« ptával jsem se ho
»Tatínku, myslímá na Anitu.«
Obelhával mne. Myslil,jak jsme se krutč
zmýlili, pokládajíce se pol nějaký čas za rovné
s druhými a dopouštějíce se opovážlivosti —
že jsme chtěli býti šťastni. Ta rána byla hro-
zna; nebylo lze zmoci se po ní. Antonín
zmizel!
»A nezvěděl jste již o svém synu ?« řeki
Yáněz, dojat tou smutnou historií.
»Ano, za čtyři dny. Vylovili jej pod Ba
celonou; byl zapleten do sítí a všecek napuchlý
a znetvořený . Další uhodnete . . . Žena,
chudák stará, chřadla, jakoby ji děti volaly za
sebou; a já, špatný, zatvrzelý chlap, jsem tu
byl sám, nadobro sám a ani nemám útěchy ve
sklenici, protože, opiju-li se, přijdou oni, roz-
umíte, oni, ti moji pronásledovníci a div mne
nepřipravi o rozum svými vlajícími rubáši,v
nichž poletují jako ohromní krkavci a já div z
toho nemám smrt. .. A přece nemám k nim
nenávisti. Div se nedám do pláče, když je vidím
na popravišti. Ale jiní lidé mi ublížili a kdyby
se všichni ti lidé změnili v člověka jedinéhoa
kdyby všichni ti neznámí, kteří mne připravil
o moje miláčky svým povržením a nenávisti
svojí, měli jedině hrdlo a zákon mi je ode-
vzdal... ach, s jakou rozkoší bych jim je
stiskl. .. s jakou rozkoší . . .9)
Vykřikuje to, vstal a mával rukama, ja-
koby zatáčel neviditelný šroub. To již nebyl ten
bojácný, přitloustlý, naříkavý člověk. V očích
jeho svítily rudě jiskry jakoby krvavé skvrny,
knír se zježil a postava jeho vypadala větší,
jakoby divoký dravec, který v něm dřímal, se
teď probudil a tyčil se mocně ve svém vězení.
V žalářním tichu se ozývalo stále jasněji
bolestné blekotání z dolejšího žaláře:
»Ot — če náš, — jenž .. . jsí na ne . ..
besích ...«
Don Nicomedes ho neslyšel. Přecházel zu-
řivě světnicí, až pod jeho kroky duněla podlaha,
která byla stropem jeho oběti. Konečně si všiml
jednotvárného toho nářku.
»Ten chudák běduje,« zašeptal. »Asi mu
ani nenapadne, že jsem zde nad jeho hlavou.e
Usedl skličeně a trval mlčky. dlouhou
chvíli, až jej přiměly myšlénky jeho, jeho touh
po obraně, že promluvil:
»Hleďte, pane, vím, že jsem člověk špatný
a že mnou lidé povrhají právem, ale dráždí
mne ten nedostatek logiky. Je-li to, co konám.
zločinem, ať odstraní trest smrti a já pojdu
někde v koutě hlady jako pes. Ale je-li nut-
ným zabíjeti k vůli klidu lidí dobrých — proč
mají ke mně nenávist? Státní zástupce, který
žádá za hlavu zločincovu, nebyl by ničím beze
mne, který jen poslouchám; všichni jsme ko-
lečky téhož stroje a ví bůh, že zasloužíme téže
úety, neboť já jsem vykonavatelem . . . a slou-
žím už třicet let.«
#6
alto_textblock
#6
čiloval Angličany, neboť drobné ty literky zdály
se jim symbolem pohrdání, jež jim bylo údělem
v Transvaalu.
Mezi předměty vystavenými v museu nalé-
zaly se revolver Jamesonův a sedlo pověstného
dobrodruha. Avšak pozornost poutaly relikvie
mnohem starší. Byla tu na př. bible Pieta Re-
tiefa. Piet Retief byl původem Francouz a jme-
noval se vlastně Rétif. Farma jeho byla nejdále
pošinutým stanoviskem burských osadníků. Usadil
se se ženou a dětmi uprostřed Zulů, aby vzdě-
lával půdu a choval dobytek. Když nastala první
sklizeň prosa, přepadli Zulové farmu, spoutali
Pieta Retiefa a přinutili jeho manželku, aby jim
upravila hojnou porci jahelníku, posypaného
»bílým medem«, jak nazývali cukr. Při tom
netajili se úmyslem, že po kvasu farmu vyplení
obyvatele usmrtí a seberou sklizeň i dobytek.
Manželka Pieta Retiefa jim to překazila, přiml-
sivši do cukru, jímž posypala jahelník, hojně
jedu, jehož na farmě užíváno proti divoké zvěři.
Všichni Zulové zahynuli a Piet Retief a jeho
statečná žena je pohřbili. Poněvadž však ne-
zbytně musili očekávati pomstu soukmenoveů
zavražděných, opustil Relief se svou rodinou
farmu a usadil se v krajině hustěji obydlené,
kde nebyl již odkázán sám na sebe. Bible, jež
později uložena do musea v Pretorii a jež byla
zároveň rodinnou kronikou, byla po celý jeho
dobrodružný kočovný život věrnou jeho prů-
vodkyní.
Zajímavým kusem v tomto museu byl též
podivný kalendář, vynalezený nějakým starým
strekkerem«, kočovným majitelem stád. V museu
nalezal se též dopis z r. 1795, z posledních
dnů holandského panství v Kapsku. Dopis, jejž
psal jakýs Bur ze Swellendamu své »drahé
vroucně milované manželce«, vypravuje o na-
stávajících bojích s Angličany, kteři prostřed-
nictvím komisaře vyzvali obec, aby kapitulovala
a konči následovně: »Jakožlo dobrá matk
pečuj o naše dítky, nevrátím-li se více.« Dopis
mohl býti právě tak psán r. 1901.
Mezi zbraněmi, chovanými v museu v Pre-
torii, bylo mimo jiné plechové dělo, jež si byl
Burové zrobili k oblehání Rustemburgu. Obležen
počalo v prosinci r. 1880, posádku města tvo-
řila skotská pěchota pod velením setníka Auchin
lecka.
Dne 24. prosince 1880 objevili se Burov
před městem a žádali jmenem vlády jiho-
africké republiky, aby se vzdalo. » Neznám
žádné vlády tohoto jmena,« odpověděl anglický
důstojník. Tehdáž osobovala si Anglie svrcho
vanost nad celým Transvaalem. Hodinu poté
zahájili Burové střelhu a Angličané pozorovali
s úžasem, kterak se blíží ku pevnosti dělo, ta-
žené volským potahem — byla to vlastně pa-
rodie děla. Skládalo se z několika plechových
válců, opatřených železnými obruči. Vynálezcem
jeho byl burský kovář, jenž je s otcovskou
hrdosti vezl do pole. Koule byly kamenné.
Toto dělo poslaveno nejprve 2000 metrů ode
tvrze, ale kule tak daleko nedoletovaly; zapřa-
ženi tedy volci znovu k dělu, jež dovlečeno
až na 600 metrů, ale tu vypovědělo úplně
službu. Avšak po několika dnech objevilo
se dělo znovu, vypálilo šest ran a bylo
nanovo umlčeno. Kovář však na novo
spravil svoje dělo s neobyčejnou houževna-
tostí a docílil šťastně tolik, že mohlo vy-
střeliti 30 koulí po sobě, ani prasklo. To bylo
setníku Auchinleckovi příliš, svolal všechny svoje
vojáky a tázal se jich, kdo by s nasazením
vlastního života chtěl vyhoditi do povětří burské
dělo. Hlásili se všichni bez výjimky a vybrán
jakýs John Meadow, aby dílo provedl. Opatřen
dvěma dynamitovými patronami, vplížil se John,
přesírojen za dřevoštěpa, do tábora burského,
kde se vydával za mírumilovného člověka, jenž
byl Angličany ztýrán. Kdykoli Burové musili
spravovat svoje pochroumané dělo — a to bývalo
skorem každodenně — postavali proti anglické
tvrzi jakožto »optický klam« velkou kládu, po-
bitou plechem, aby takto Angličanům zakryli
slabosti svého slavného děla. Tato kláda byla
Meadowovi záhubna. Považoval břevno plechem
pobité za pravé dělo, připližil se v noční tem-
notě a natáhl hodinový stroj na zapálení dyna-
mitové patrony. Chvili na to vyletěl i s kládou
do povětří. A plechové dělo burské druhého
dne k nemalému ustrnutí Angličanů, kteří byli
příliš záhy jásali, zahájílo opět svoji činnost.
#7
alto_textblock
#7
stavy z rodičů vzrůstu zcela normálního a naopak
mívají rodičové obrovské postavy děti, jež nikterak
nevynikají pad prostřední vzrůst.
= O strašení bakteriemi vyslovil se prot.
Norton v jednom londýnském časopise s největším
důrazem, označiv ty, kdož neustále mluví o bakte-
riích, za nejhorší druh nudných žvanilů, kteří jsou
pohromou lidstva. Tito lidé vidí všude bakterie, v
vzduchu i na zemi, ve vodách i pod zemí. Varuj
nás, abychom nejedli ústřic, poněvadž někdy obsa-
hují smrtonosné zárodky. Cukr označují jakožto po-
travinu naprosto nezdravou, pohěvadž jest schopen
vssávat mikroby. Celer, zejmena surový, jest ještě
horší než ústřice atd. Jest konečně jedno, zemřeme-li
požitím bacillů anebo zhyneme-li ze strachu před
nimi hladem. Professor Norton spatřuje v bakterio-
logické manii nebezpečí, neboť svádí svoje přívržence
do bařiny, z níž lze těžko vyváznouti. Nemělo by
se nikterak zapomínat, že mikroskopický život pře-
vahou je člověku prospěšný a že druhy mikrobů, jež
jsou ve spojení s nemocemi, jsou počtem poměrně
#8
alto_textblock
#8
skrovny.
#9
alto_textblock
#9
Foulard. hedvábí 65kr.
#10
alto_textblock
#10
až zl. 3.65 za metr na bluzy a roby, jakož i „Henne
bergovo hedvábí“, černé, bílé a barevné od 65 kr. až zl
14.65 za metr. Každému franko a vyclené do domu.
Vzorky obratem. Dvojité porto na psaní do Švýcarska
6. Henneberg, továrník hedvábí (c. a k. dv. dod.) v Curychu
#12
alto_textblock
#12
OZOR
#13
alto_textblock
#13
VÝPAÍEN
#14
alto_textblock
#14
NA
#16
alto_textblock
#16
TOT
#17
alto_textblock
#17
ZATC
#18
alto_textblock
#18
1620
#19
alto_textblock
#19
(Zasláno.
#20
alto_textblock
#20
Berounský portlandský cement
#21
alto_textblock
#21
přesahuje na základé provedených zkoušek na slov
vzatých odborníků výbornou svou jakostí značně normy
předepsané spolkem architektů a inženýrů ve Vídni
Nejlevnější nabídkou poslouží centrální kancelář akciov
společnosti v Praze k vyrábění vápna a cementu nn
Václavském náměstí č. 43—II.
1938
#22
alto_textblock
#22
Prot.
#23
alto_textblock
#23
Cervelin
a k tomu nutný
azol nlslae přstro „Saluag
vyzkoušený v tu: i cizozemských nemocenských ústa-
vech, zvláště při onemocnění plic a dychadel jest ve všech
větších lékár. tu- i cizozem. jen na lékař. naříz. k dost
Prosp. a vysvětl. zasílá generál. zastup. pro Rakousko
Stara c. k. polní lékár, ve Vídni, 1., Stefansplatz. 16215
#24
alto_textblock
#24
Jádherná díla.
#25
alto_textblock
#25
Atlas rostlin.
#26
alto_textblock
#26
S 80 tabulemi v nejjemnějším barvo-
tisku a četnými dřevorytinami v textu-
Cena díla ve 2 svazcích váz. 14 zl.
#27
alto_textblock
#27
Kapesní atlas přírodopísný
#28
alto_textblock
#28
Barevná vyobr. 171 rostlin. Cena váz. zl. 1 40
#29
alto_textblock
#29
Atlas ptactva.
#30
alto_textblock
#30
Velký 49. 48 skvost. tobulí barvotisko-
vých s 385 ptáky. — Text prof. J. Jandy
Celé dílo vyjde v 25 sešitech po 40 kr
Nakladatel 1. L. KoBER v Praze, Vodičkova ul
18681
#31
alto_textblock
#31
Krajkya stuhy
#32
alto_textblock
#32
jakož i veškeré ozdoby a potřeby
k šatům doporučuje nejlevněj
firma
1862
#33
alto_textblock
#33
J. Novák v Praze,
ve Vodičkově ulici, „U Štajgr
#34
alto_textblock
#34
Stropy rovné a klenuté
eb z betonu
Mosty a propůstky
betont
Nádrže vodní
lse beton
Zdě vodní a jezyj
a betonie,
Zasdivky turbin e betonu.
Podnikatelstvi staveb belonových a továrny stavebních
výjprrobká
= Hza Rosenberg, =
Praha — Vídoůs — Olonjouc
#35
alto_textblock
#35
Kupujte přímo u výrohoe
#36
alto_textblock
#36
Přímidla a šněrovačky
pro zkřivené páteře 1983-
velmi praktické, lehké, pohodlné,
zhotovuje nejlevněji
#37
alto_textblock
#37
.Pecka
specialista ve výrobě umělých část
těla, orthop. přímldel, orthop. při
strojů a handáží všeho druhu atd
Nejdokonalejší průtrž ní pásy.
V Praze, Jungmannova
třída, č. 34 n.
Pozor na firmu! v
#38
alto_textblock
#38
Velectěným
#39
alto_textblock
#39
P. T. pánům majitelům reali
#40
alto_textblock
#40
C. a k. dvorní pivovar
ve Štěpánské ulici. 19858
Denně společnost budapešťského „Orfea“. D.res
úplně nový, sensační srpnový program. Vstupné
40 kr. Žačátek v 8 hod. Vyhražené místo 70 kr.
#41
alto_textblock
#41
Z
Dnoe
velký vojenský konoert kapely c. a k pěš. plukua l
Záčátck o 4. hod.
Vstupné 10 k.
#42
alto_textblock
#42
„Klamovka“.
#44
alto_textblock
#44
Stromovka,
#45
alto_textblock
#45
ne
#46
alto_textblock
#46
hlavní restaurace. 1sí
Dnes velký vojenský koncer
kapely e a k. pěšílo plnku číilo z8.
#47
alto_textblock
#47
vojenský koncert
#48
alto_textblock
#48
a koncert ital. oper. ensenfblu,
jenž na herecké slavnosti ve čtvrtek docílil sen-
sačního úspěchu.
19861
Vstupné 5 kr.
#49
alto_textblock
#49
00000000000000
#50
alto_textblock
#50
Začátek o 3. hod
#51
alto_textblock
#51
Pražský sklep,
elegantní vinárnn I. řádu, původní vina od I. fire
#52
alto_textblock
#52
Koncerty a zábavy
#53
alto_textblock
#53
dne 18. srpna.
#54
alto_textblock
#54
Ovocná ul. čís. 15.
19174
#55
alto_textblock
#55
Velkorestaurace „etná v mistském sali.
Dnes o 9. hod. dop. lidový koncert.
Odp. o 3. h. koncert kapely c. k. priv. sb. ostro-
střelců, osob. říz. p. Karla Kotka. Vstup volný
18450
#56
alto_textblock
#56
Zahradní velkorestaurace
#57
alto_textblock
#57
„Kajetánka
#58
alto_textblock
#58
za Strahovskou branon v Tejnce.
#59
alto_textblock
#59
Zahrada Měšťanského pivovaru
#60
alto_textblock
#60
Každou neděli a svátek koncert. Výtečné velko-
popovické pivo a ležák. Plzeňský prazdroj“, víná všcho
druhu, výtečná kuchyně, vždy čerstvé ryby. K použit
pánům hostům obrovský rybník, dvě velké ovocné za-
hrady, tři kuželníky, kulečník, lodičky, koupelny. V ne-
příznivém počasí obrovský sál vždy připraven. O hojnou
přízeň prosí v hluhoké úcté Gustav Stejskal, býv.
restaur. Měšťanské besedy v Praze a „Feslové“ na
Král. Vinohradech
11407
#61
alto_textblock
#61
na Kr. Vinohradech (nádherný pavilon.
Dnes koncert kapely Sokola pražského. Žítra
velký voj. koncert kap. pěš. pl. č. 91. Vstup vol.
#62
alto_textblock
#62
18884 (
#63
alto_textblock
#63
Zabrad velkorestaur. „Plzenka na smíckovi,
Velký koncert kapely p. Švarce od 3, hod
18459
#64
alto_textblock
#64
18560
#65
alto_textblock
#65
Hotel Bellevue
#66
alto_textblock
#66
Fil
#67
alto_textblock
#67
Slromovka, II. restaurace.
Dnes velký vojenský koncert kapely pěš. pluku
č. 91. Začátek ve 3 hodiny-
18457
#68
alto_textblock
#68
u nádraží Františka Josefa. (Strana odjezdu).
#69
alto_textblock
#69
Nejčelnější hotel. 100 pokojů nově zařízeno. Od- 1zl
výše včetně elektr. světla a service. L. Garni, hotelie
#70
alto_textblock
#70
Sochůrkova plzeňská restauraco „kopmanka
Koncert kap. pr Čermáka za každ. poč. Štin. zahr
18454
#71
alto_textblock
#71
Hotel zur FranZ Josef- Bahn
#72
alto_textblock
#72
ve Vídni, IX., Nordberggasse 4.
#73
alto_textblock
#73
Velkorestaurace pod Vítkovem.
Dnes velký koncert kapely pana Kolátora.
l. smich. ake. 7 kr., plz. prazdr. 12 kr. Výt. kuch.
18448
#74
alto_textblock
#74
proti příjezdu dráhy Fr. Jos, nově otevřený, mo-
derně a pohodlně zařizený, pokoje od zl. 1.20
výše. Elektr. světlo, vytahovadlo, včetně
service.
11299
Anna Binderhoferová,
dlouhol. majitelka restaurace Fr. J. Bahnhoí
#75
alto_textblock
#75
ali
Sohoblova kahn velkorestaurace „ rokomnych
stanice elektrické dráhy. Dnes velký koncert
sesíleného sboru hudebního pana Kroupy při
elektrickém osvětlení.
#76
alto_textblock
#76
Vidoň-
#77
alto_textblock
#77
Videň
#78
alto_textblock
#78
HOTEL HABSBURE,
#79
alto_textblock
#79
18849
#80
alto_textblock
#80
Zahradní Variété Sýkora
v Celetné ul. Dnes 2 velká představení. Odpol
o 1/24. a več. o 1/28. hod. Odpol. nezkrácený
progr. Úplně nový sensanč. progr. Bl. vývěsky
19742
#81
alto_textblock
#81
I., Rotnenthurmstrasse, 24,
#82
alto_textblock
#82
v atředu města, se vším pohodlím, pokoje o
zl. 1.75 výše, včetně elektrick. osvětlení a service.
16233
Restaurant, kavárna, lift, lázně v domě
#83
alto_textblock
#83
editelství.
#84
alto_textblock
#84
á sn
Zahrad restaur.„NemečkůVyšehradskáti.
Dnes, jakož i každou příští neděli a svátek
koncert chvalně známé kapely p. Kubínkovy
18596
#85
alto_textblock
#85
HOTEi
#86
alto_textblock
#86
Panský dům
#87
alto_textblock
#87
46
#88
alto_textblock
#88
Restamrace„U Helmichů“, Velká Chnehl.
Každou neděli a svátel koncert a taneč. zábava.
18881
#89
alto_textblock
#89
Týništi n. Orl.,
#91
alto_textblock
#91
Smíd„UŠtajgrůe
Denně velké představení. Nově engažovaní
p. H. Škrdlik a slč. Panla Carola. Nová scéna
„V redakci Žihadla“.
#92
alto_textblock
#92
s pěknými restauračními místnostmi, novými hostin-
nými pokoji, velikým representačním sálem, spolko-
vými místnostmi „Čtenářské besedy“, divadlem, sklepy.
stájemi a ostatním příslušenstvím pronajme se
řádnému odborníku, jehož choť jest výbornou k-
chařkou. Po případě může býti přijat ž rodberně
19701
osvědčený výčepník.
Bližší zprávy podá majitel OTTO PITTER
v Týnlšti nad Orlici-
#93
alto_textblock
#93
18449
#94
alto_textblock
#94
Ostrov Velké Benátky,
#95
alto_textblock
#95
I. restaurace
Zahradní slavnost: účinkuje kladenská ka
pela p. Tůmy a bratří Nejtkové.
#96
alto_textblock
#96
19890
#97
alto_textblock
#97
Pro zdejší úřadovnu jedné společ-
nosti pojlěťující na život hledá se mladší,
19801
zručný a intelligentní
#98
alto_textblock
#98
Kazdova restaurace v Karlíně,
#99
alto_textblock
#99
„u dvou hroznů“, proti kasárnám.
Dnes v neděli, jakož i každou příští neděli
a svátek koncert kapely pana Kačerovského.
19831
#100
alto_textblock
#100
Mradníke.
#101
alto_textblock
#101
Týž má býti s českou i německou kor-
respondencí, jakož i s německým tésno-
pisom důkladné obeznámen a musil by místo nej-
později 1, října t. r. nastoupiti
Nabídky pod značkou „Společnosť pojišťu-
jící na život 254 přijímá administrace toh. listu
na vhodném mistě Král. Vinohradu, zvláště
pro zubního lékaře, advokátni kanceláře
a pod. se hodíci, jest hned neb od času
k pronajmutí. Byt tento jest v I. patře,
sluneční strana, a sestává s 5ti pokojů,
kuchyně, koupelny, pokoje pro služebné
předsíně s plynovým osvětlením. Bližší sdělí ma-
19707
jitel domu
Pexider, materialist
na Král. Vinohradech, Palackého tř., 299
#102
alto_textblock
#102
Ostrov Štvanice,
#103
alto_textblock
#103
III. restaurace za viaduktem
Dnes velký koncert občanské kapely
#104
alto_textblock
#104
19812
#105
alto_textblock
#105
Dnes velký koncert na Feslové!
Velkorest. měšt. pivovaru na Kr. Vinohradech
#106
alto_textblock
#106
19864
#107
alto_textblock
#107
„U bílé labutě“
Dnes koncert úplné kapoly c. k. pošt zřizeneů.
983
000000000000000
#108
alto_textblock
#108
T-
#109
alto_textblock
#109
Zahrada Národního domu
naKrál. Vinohradech
Dnes, jakož i každou neděli a svátek
#110
alto_textblock
#110
Různě zprávy.
#111
alto_textblock
#111
Burské museum v Pretorii.
Bylo teď bezpochyby Angličany zničeno,a
také před válkou sotva as kdo v Evropě věděl
o jeho existenci a přece bylo to museum po
svém způsobu zajímavé. Toto historické mu-
seum neobsahovalo mistrovská díla umění,
nýbrž toliko prosté památky ze všech dob
hrdinných bojů lidu burského, ale tyto památky
právě svou prostotou měly cos velkého, impo-
nujícího. Pařížský žurnalista, jenž měl příležitost
viděti toto museum ještě před válkou, podává
o jeho sbírkách zajímavou zprávu. Nad veho-
dem musea, jenž měl značnou podobnost se
vchodem do mausolea neb do vězení, byl nápis
»Staats-Museum« a »Ingang«, u východu pak
velikými literami »Uit« a pod tím písmem
zcela drobným »Out«. Tento rozdil velmi roz-
*) Ve Španělích odpravují tak zvanou garrotou
odsouzenec se posadí na sedaďlo, kat mu vloží ko-
lem krku žele znou sponu, stáhne ji ze zadu šrouben
Překladatel.
a zardousí jej-
#112
alto_textblock
#112
= O návětěvě u Slenkiewicze přináší za-
jímavou zprávu americký časopis »Outlook«. Auton
nemůže ani vypovědět, jaké nadšení cítí polský ná-
rod vůči svému miláčku a pln obdivu popisuje pře-
krásné panství, jež darovali Poláci básníku k jeho
25letému jubileu; překrásný zámeček s 300 jitry
půdy, v němž veškeré práce provedeny byly polskými
řemeslníky zdarma. Avšak nejoblíbenějším románem
autorovým v Polsku není »Ouo vadis«, jenž vzbudil
mnohem větší nadšení v Anglii, kdež náboženské
romány těší se velké oblibě, nýbrž trilogie »Ohněm
a mečem«, »Potopa« a »Pan Volodyjowski«, kdež
Sienkiewicz líčí osudy své vlasti barvami nejohni-
vějšími. Ostatně považuje autor sám za nejlepší své
dílo romány »Rodina Polanieckých« a »Bez dogmatu«
S nadšením líčí Američan půvabný zjev dcery Sien
kiewiczovy, jež jest dokonalým obrazem své zesnul
matky, jejíž smrt způsobila básníku tak krutou bo-
lest. Sienkiewicz — vypravuje autor článku — na-
lézá se tou dobou v zenithu své mužné a básnické
síly. Jest jedním z nejroztomilejších lidí, srdečný
důvěrný, dvorný; někdy ovšem také zdrželivý, ale
vždy skromný a bez pretensí. Jest prostřední postavy.
upřímných rysů a klídných způsobů. Mluví plynně
francouzsky i anglicky. Společnost jeho dětí a něko-
lika málo přátei jest veškeré jeho štěstí. Hlavní jeho
náruživostí jest lov. V tu dobu pracuje Sienkiewicz
na románu, jehož hlavním hrdinou jest král Jan So-
bieski a na romantické skladbě ze života Juliana
Apostaty.
= Podivný odkaz. Z Paříže se oznamuje
Sensační závěť hraběte de Pierrecourt, jenž chtěje
vypěstovati nové pokolení obrů, ustanovil ve své zá-
věti, aby město Rouen, jež učinil universálním dědi-
cem svého ohromného jmění, vyplatilo každoročně
věno 100.000 franků manželskému párku neobyčejně
velké postavy, stane se předmětem procesu o dědictví
Dědicové zesnulého, jimž následkem fantastického
jeho nápadu ušlo by 6—7 mišlionů, podali u soudu
protest proti závěti. Zástupce dědiců jest pevně pře-
svědčen, že k této konkurenci obrů nikdy nedojde a
že státní rada zakáže městu Rouenu, přijati odkaz.
»Neboť není nic nemorálnějšího, než podmínky této
závětě«, pravil právní zástupce k jednomu ze spolu-
pracovníků časopisu »Echo de Paris«. »Můžetesi
zajisté představit, že tito obři budou vstupovati ve
sňatek manželský, jen aby získali oněch 100.000 fr.
O lásce nebude ani řeči. Avšak tato závěť jest ještě
v jiném ohledu nemorální. Byla by to prémie na
chorobu, neboť všichni lékaři považují obrovský
vzrůst za nemoc; nazývají ji »akromegalií«. Doktor
Landouzy už dávno podal důkaz, že obři mají ná-
chylnost k úbytím«. — Ostatně nelze ani předpoklá-
dat, že by tímto způsohem bylo lze skutečně vypě-
stovati pokolení obrů. Pocházejíť lidé obrovské po-
#113
alto_textblock
#113
V úctě podepsaný dovoluje si úctyplně oznámit
že jako úřadně ustanovený zástupce firmy
#114
alto_textblock
#114
Fr. Kouřimský,
#115
alto_textblock
#115
kancelář pro sprostředkování prodeje
realit a znopatřování hypot. půjček ,
otevřel kancelář v paláci vysoce urozeného pan
hrabéte Chotka č. p. 817-11. na Václavském
náměstí v Praze.
Maje jako bývalý dlouholetý nájemce dvorů
majitel statku, nyní majitel domu zde, dokonalé zna-
losti v obou oborech, může spolehlivě posloužiti ke
koupi neb výměně velkým výběrem velkostatků, statků.
mlýnů, továren, domů a uhel. dolů s nejsolidnéjším
projednáním obchodů a bezplatnou radou.
Prose za blahovolnou vzácnou přízeň a důvěru
znamenám se v hluboké úctě
Fr. Jirák,
majitel domu č. p. 582-VIl. v Praze.
#116
alto_textblock
#116
19802
#117
alto_textblock
#117
Nabídnutí k sňatku.
#118
alto_textblock
#118
Bezdětný vdovec, padesátník, majetník znač
ného jmění na realitách a kapitálu, míní se oženit
s dívkou neb bezdětnou vdovou ve stáří od 25 do 35 let
Žádá se silná, zdravá podstata, dobré srdce, roz-
umné vedení řádné domácnosti — podobenka, za mlče
livost se ručí. Nabídky pod „Sťastné manželství“
19818
přijímá administrace tohoto listu.
#119
alto_textblock
#119
N
oblíbené kapely pana Pehela. — Začátek o 5. hodině
1888
#120
alto_textblock
#120
Národní dům
#121
alto_textblock
#121
Dovoluji si velectěnému obecenstvu oznámiti, ž
dnešním dnem 18. srpna počínaje oblibené
#122
alto_textblock
#122
omcerd
#123
alto_textblock
#123
spojené s taneční zábavou každou neděl
pořádány hudou.
Hudba chovanců pro c. k. vojenské kapely.
1970
řízením p. řed. Endršťem.
#124
alto_textblock
#124
Každou neděli a ovátek ráno ve 4/47. hod.
#125
alto_textblock
#125
zábavni vlak
ve 341 hod, odpoledne z Františkova nádraží do
Jílového „Hotel Hrádek“, Nejkrásnější, dosud
neznámé partie posázavské: v hotelu dobré a levné
posloužení. Příjemné spojení s Prahou dráhou i s
parníkem na zpáteční cestě v Davli. Jest to nejkrás-
nější celo- i polodenní výlet z Prahy. I pro hromadne
18647
výlety jest v hotelu postaráno-
#126
alto_textblock
#126
Úřadně oprávněná
o ennnea
úr
LWern aneiar vsela Bergere,
vydavatele „Záloženského ročníku“ (zal. před 21 lety),
jakožto ústřední jednatelství pro ústavy peněžné
k umísťování a rozpůjčování jejich přebytků peněz,
v Praze, Václavské n., 63, blíže musea (Telefon č. 1888.),
doporučuje se — vzhledem k 26leté zkušenosti — co
nejlépe ku zprostředkování půjček a úvěru všeho
druhu a v každé výši, jakož i všech jiných záleži-
tostí do působnosti penčžních nstavů spadajících,
zvláště pokud se týče ukládání peněz a pojišťování
životního. Rovněž doporučuje se tato kancelář k
sprostředkování koupě, prodeje, výměny a nájmů
19845
všeho druhu realit
#127
alto_textblock
#127
Dražba dříví.
#128
alto_textblock
#128
Dne 19. srpna t. r. o 9. hod. dopol. započne dle
ediktu c. k. okr. soudu na Žižkově ze dne 22. čer-
vence 1901 č. j. H. c. 404/1/1 veřejná dražba zásob
dříví stavebního a truhlářského do konkursní pod-
staty firmy Kryf Šlechta náležejících a sice v dřevní
ohradě na Žižkově (konec Poděbradovy třídy), na
kterouž dražbu se interessenti zvláště upozorňují.
Bližší vysvětlení podá advokátní kancelář podepsa-
ného správce na Ferdinandově tř. č. 24.
#129
alto_textblock
#129
Dr. J. Kliment,
správce konkursní podstaty.
#130
alto_textblock
#130
19829