#1
alto_textblock
#1
Strana 2.
#2
alto_textblock
#2
NÁRODNÍ LISTY,
#3
alto_textblock
#3
21. dubna 1913. číslo 108.
#4
alto_textblock
#4
jen to, co by se nám chtělo. (Výborně
Potlesk.)
Ovšem rozumi se samo sebou, že konečná vý
slednice závisí hlavně od vlastní síly, od překonán
odporu, ale k tomu však nevede cesta přímá, cesta
hlavou skrze zeď, nýbrž trpělivá cesta pozvolne
práce, počítající s poměry, která jest méně lákavá
a méně vábivá, ale která ochraňuje náro
před velkým zklamáním a před škoda-
mi, které se těžko dají nahraditi (Vý-
borněl)
To jest, myslím to, co víže vás a nás, a poton
mad ještě něco. Svým sociálním složením, neří-
tám to dnes jako přednost naší strany, zrovna na
»pak, ale rozěleněním našeho politického života
je již tak stalo, že jsme skutečně zástupci hlavně
středních vrstev, ačkoli upřímně a srdečně vítáme
ve svém kruhu zástupce všech vrstev sociálních.
a poctivě se chceme o ně starati, tož přece při roz-
voji našich sociálních poměrů jest přirozeno, ž
jsme stranou převážně středních stavů, a, o tom
není nejmenší pochybnosti, stranou, ve které převáž-
ně je seskupena politická intelligence. Proto je také
docela přírozeno — a zrovna naše vrstvy musí žá-
dati při volbách — že naše strana, i kdyby měla
méně poslanců — aspoň má méně poslanců, než by
jí patřilo — přece bude jen hlavně zastoupena
nejen politickými, ale také odbornými pracovníky
a zrovna ti jsou tak potřebni ke všem těm velkým
úkolům práce hospodářské a práce technické, o kte-
ré jsem zde mluvil. (Výborně!) A proto myslím, že
i pro toto vnitřní ústrojí naší strany jest docela při-
rozeno, že vy čeští technikové, máte jisté příčiny
abyste hleděli využitkovati pro své potřeby, které
jsou nejen potřebami vašimi, nýbrž i potřebami ce-
lého národa, řekl bych, nakupené síly, práce a in
telektu, který jest v naší straně. (Výborně! Po-
tlesk.)
A nyní dovolte, abych řekl ještě několik slov
o otázce, která mně zrovna v této době se zdá být
velmi důležitou. Když v posledních letech činil
jsme všechny možné pokusy o to, abychom dosáhli
vnitřní jednoty mezi slovanskými ná-
rody, mluvil jsem o tom, že musí nás spojiti nejen
ona vnitřní jednota ideálního snažení, nýbrž že jest
potřebí, aby Slovanstvo uvědomilo si také, že má
jisté společné hospodářské zájmy, a že jest potřebí
aby bylo svázáno hospodářsky. A tu vždy, velectění
pánové, od největších do nejmenších národů slovan-
ských všichní obraceli se k nám jako na náro
technický a hospodářsky vlastně nejvyspělejší mezi
národy slovanskými, a přisuzována nám byla vždy.
cky úloha, zrovna v těchto věcech hráti roli vůdčí
Není nejmenší pochybnosti, že v této příčině byl
velmi mnohé zklamání, což ani jinak nemůže býti
a sice proto, poněvadž jednak, přiznám se, násled-
kem všech zklamání, které jsme měli ve slovan-
ských otázkách, vlastně nechtěli jsme do organi-
sace, která by byla vyžadovala větší jednotu a ne
větší rozrůzněnost, jak jsme viděli, ale na druhé
straně snad byla také ještě jiná příčina, a to byla
ta, že neměli jsme, řekl bych, také vnějšího po-
pudu k celé této akci.
Nyní tím, co se stalo na Balkáně, se věci hodně
změnily. Ale zrovna v této příčině bych já varoval
přede všemi ukvapenými nadějemi a přede vším
co by nám mohlo přiněsti jenom úžasné zklamání
Jestli si myslíme, velectění pánové, že můžeme pro
stě do balkánských zemí anebo do jiných slovan
ských zemí odpraviti všechno to, co u nás nenajde
místa, co jest nepotřebné anebo méně schopné, tal-
se strašně mýlíme, z toho může býti jen veliké zkla
mání. (Výborněl)
Zrovna naopak. Jest-li máme býti pionýry tech-
nické slovanské práce, pak musí to býti podnikav
lidé, kteři dovedou býti samostatnými, celými
schopnými a kteší dovedou se v těžkých okolnostech
uplatniti, kteří neztrácejí hlavu a neztrácejí hned
celou rozvahu a rovnováhu, když něco jde proti nim
(Výborně!) Máme-li býti pionýry slovanské techni-
cké práce, musíme k této práci posílati lidí silné
a ne lidi slabé, které sami doma nemůžeme potře-
bovati. (Výborně!) To jest věc, která musí být
první základnou veškerého našeho toužení po uplat-
nění se ve slovanských zemích. (Výborně!)
A myslím, když tak budeme postupovati, že
bude možno, abychom skutečně úspěšně postupo-
vali, neboť o tom nemůže býti nejmenší pochyb-
nosti, že vlastně musíme věděti, co to znamená
technická práce a práce kapitálu. Takový odstra-
šující příklad, jaký si dovedeme představiti, co
znamená cizí technická práce a cizí kapilál, máme
na Ostravsku. (Výborně! Potlesk.) Co se na
Ostravsku děje, z toho musí se učiti všichni Slo-
vané, co znamená ponechati si v ruce technicko-
průmyslovou práci a práci kapitálu. My musíme
ukázatí, že nechceme něco, co by bylo jenom vý-
ronem největšího egoismu, naopak, že jest to v
zájmu Slovanstva, jestli chceme, aby se uplatnila
naše česká práce. Nebuďme však v tom příliš ha-
zardními, poněvadž jsme viděli, co to znamená
plýtvati kapitálem. (Výborně!) Ale pokud může-
me ukázati, co to znamená česká práce a český
kapitál, pak musíme žádati, aby ostatní Slované
neohlíželi se na prospěch náš, nýbrž na prospěch
svůj. Slovanstva, aby takovým způsobem zabrá-
nili onomu nutnému přílivu práce a kapitálu ze-
jména z Německa, který nikdy nejde, aby oplodníl
cizí půdu, kterému jde jen o to, by si tu půdu
přívlastnil. (Výborně! Výborně! Potlesk.)
První podminkou zdaru naší práce mezi Slo-
vany jest, aby si Slované uvědomili, že lidé, kteř
k nim jdou, nejsou o nic horší, nýbrž že vyrovnají
se aspoň těm cizím; jinak tam nemají co dělati.
S idealismem Slovanství nemůže technická práce
so dělati, ta musí býti důsledná. Nebudu o tom
dále mluviti. To nesmí býti věcí jednotlivce. Tady
nesmí býti jednotlivci, kteří by posazovali na mí-
sta toho nebo onoho, nýbrž pevná organisace, kte-
rá má zodpovědnost a která věc zná, která nedo-
poručuje jednoho tam a druhého onam bez roz-
vahy, nýbrž která má skutečně vysoké cíle, a tyto
cíle musí býti čestné uplatnění české práce ve
Slovanstvu. (Výborně! Potlesk.)
To bych prosil, aby odbor vzal si za úkol,
aby v tom šel ruku v ruce s našimi nejpovolaněj-
šími korporacemi: to jsou naše obchodní a živno-
stenské komory, a pokud se bude jednati o země-
dělskou práci, s naší nejvyšší instancí zemědělskou
radou. Tak musíme organisovati svou práci zrovna
jako v otázkách průmyslových a jiných odvětvích,
abychom skutečně vykonali svůj velký úkol ve
Slovanstvu, který máme. (Výborněl Potlesk.)
Ještě jednou opakuji: Ten úkol není jen ten,
abychom ve slovanských zemích vydělali jen pe-
níze a odvedli tam přebytečné své síly. My nemů-
žeme sice tam jíti jako technikové, průmyslníci
podnikatelé, abychom nepracovali s užitkem, to
jest všechno oprávněno, ale nesmíme tam jíti je-
nom za probpěchem, jenom za užitkem, nýbrž mu-
#5
alto_textblock
#5
síme věděti, že vykonáváme velké po-
siání ve slovanském světě tím, že, po-
kud jestto v našich skromných si-
lách, přičiňujeme se k tomu, abychom
pomohli ve slovanském světě obraně
slovanské práce proti práci cizí. (Vý-
borně! Potlesk.)
To jsou věci, které jsem chtěl říci, a dovolte
abych končil prosbou. Odpusťte mně, že to vždy.
cky opakuji, ale musím to opakovati také vám
Jsem fanatik vlastní síly. A musím vám říci, ž
nic mne tak netrápí v našem veřejném životě, ja-
ko to, že tolik lidí, kteří by mohli státi na vlast-
ních nohách, nemají jiné touhy, než někomu slou-
žiti. To jest strašná věc. Přeji si proto, aby me
vámi, mezi našimi techniky, kteří jsou k tomu pří-
mo stvoření, aby znali a chtěli samostatnou prá-
ci, aby mezi vámi byl ten sklon k vlastn
práci, k vlastní síle, k vlastnímu pod-
nikání, abyste byli svými lidmi a ne-
musili sloužiti někomu jinému. (Výborně
Potleskí)
A proto si přeji, aby váš odbor pracoval k
tomuto osamostatnění našeho techni-
ekého dorostu, k vychování jcho k sa-
mostatné prácí a k samostatnému
podnikání (Výborně!), poněvadž jenom v tom
jest síla národa, nejenom v tom, když budeme mí-
ti spoustu úřadníků, což jest ovšem také důleži-
tou, vážnou věcí pro celý národ. My musíme
ovšem toužiti po tom, aby v našich úřadech byl
hlavně naši lidé, sebevědomí a uvědomělí, kteř-
by tam skutečně nebyli jenom proto, aby vykoná-
vali své úkoly úřadní, nýbrž proto, aby tam há-
jili všechen prospěch našeho náro-
da, kulturní i hospodářský, které za-
sluhují, aby byly hájeny. (Výborněl)
Ale v tom nemůžeme hledati svůj cíl. My
musíme věděti, že síla národa hlavně spočívá
silných, samostatných, podnikavých
individuich. (Výborně! Potlesk.) To bych si
přál, velectění pánové, abyste k tomu hlavně pra-
covali. Ovšem naší povinností jako politické stra-
ny jest, abychom se starali, aby hospodářské po-
měry, pokud ony mohou býti regulovány, byly
podporovány se strany státu, se strany země, ve-
řejných korporací, aby hospodářský život, poku
možno, zkvétal a byl pokud možno samostatný, to
jest naší povinností. (Výborněl
A když spojíme tyto úkoly v jedné straně v
společné práci, pak, velectění pánové, doufám, že
dospějeme toho, čeho dosáhnouti musíme, chce-
me-li zachovatí svůj význam jednak v této říši, na
druhé straně také v celém Slovanstvu, že do-
sáhneme toho, že skutečně naše království bude
bohaté nejen svými přírodními silami, nýbrž ž
bude bohaté a první i svou systematickou techni-
ckou prací, která dovede těchto sil využíti ke bla-
hu a rozkvětu tohoto království. (Všeobecný po-
tlesk a pochvala.)
(Dokončení.)
#6
alto_textblock
#6
Politický přehled.
#7
alto_textblock
#7
Země české.
#8
alto_textblock
#8
Sepjatýma rukama...
#9
alto_textblock
#9
„Vyrovnání“ anebo „Předehra nepoliti-
ckého člověka“, tak znějí tituly včerejšího
feuilletonu „N. Fr. Presse“, pochodicího od
pana Hanse Müllera a obsah jest causeristi-
cká kritika vyrovnacího jednání v Čechách
s pathetickým zakončením, jak sám autor dí
Když totiž dospěl až k heslu zemského ban-
krotu, píše, že pociťuje jej jako tělesnou hanbu
a řka o sobě, že jest člověkem bez úřadu
snad i bez mínění, neostýchá se nebezpečí
že se mu dostane výsměchu i předstu-
puje před české majitele moci (l )
a zapřísahá je, aby se v poslední chvíli uká-
zali tak spravedlivými, tak prozíravými, jako
velicí mužové velikého národa vždy
rozhodujících okamžicích. „Sepjatýma ru-
kama“ — slovo toto třeba prý pathetické.
přece jest správným — prosí muže českého
(des böhmischen!) národa a oslovuje je kom-
patrioty a přátely dlouhou apostrofou, znějíci
tak, jako kdyby nikoli německá ruka seděla
na českém hrdle, ale jako kdyby česká pěst
rdousila Němce v Čechách. Němci prý ne-
chtějí nic nespravedlivého, nechtějí prý dů-
stojnost českého národa, jehož si váží, i oče-
kávají, že Němcům splatí stejnou mincí. Volá
k Čechům: Ctěte svaté právo menšin (slyšíte
to, české menšiny, zvláště vídeňské?!), bez
něhož žádná rodina (podle Rauchberga 75
českých rodin do uzavřeného území nastěho-
vaných propadlo až dosud germanisacil), žád-
né shromáždění, žádná obec, žádný parlamení
nemůže v míru obstáti. Plamenně a nadšeně
mluví k českým mužům pan Hans Müller.
nechť prý se Češi povznesou nad tíseň sta-
rých předsudků a s pohledem na celek necht
plácnou v ruku německou, k míru jim nabí-
zenou. Slibuje za Němce, jak prý budou hod-
ni, vymlouvá Čechům osudné slovo říšsko-ně-
meckého kancléře o germánsko-slovanském
protikladu, Němci v Čechách chtějí vtěliti
první v pravdu slovo o germánsko-slovanském
souručenství, chtějí prý užaslému světu dáti
příklad, na cimbuří společné vlasti rozžeh-
nouti ještě jednou oheň kultury a kdesi cosil
Všechno je to krásné, co pan Hans Mülle
svým nevšedním perem do nedělní „Neue Fr
Presse“ napsal, oči až přecházejí a dech se
tají. Ale i když víme, že sám autor je dobře
přesvědčen, že nezvrtne jeho feuilleton. c
hodlalo pomalu už pět let marně, přece se
mu může říci, že jednu věc neuvážil: To, co
cítí jako tělesnou hanbu, totiž „bankrot země
české“, to je jeho kolegům nefeuilletonistům
něčím nade vše kýženým, je to přece
vytouženým vítězstvím obstrukce a uvá-
žil, že chce připraviti o ně profesora
Bachmanna a ostatní jeho soudruhy?!O
tom se může pan Müller denně dočísti nad
čarou svého vlastního listu. Ale sympatický
autor citovaného feuilletonu dobře tuší, že t.
zv. bankrot země české bude jediným vi-
tězstvím německé obstrukce, a proto je poci-
ťuje jako „tělesnou hanbu“, morálka jeho je
citlivější než morálka obstrukčních vítězů.
kteří se chtějí této hanby efektivně
dožíti. Neboť nic než hanba kyne Němcům
z jejich obstrukce usque ad finem. Chceme
za to míti, že taková byla skutečná pohnutka
jeho smiřovací causerie, neboť pósa listu, kte-
rý po čtyři leta pomáhal dříti s českých zad
řemeny, aniž zaslechl jediný sten oběti, a na-
jednou sepjatýma rukama a div ne se slzami
v očích klesá před ní na kolena, aby se smilo-
vala nad německou obstrukcí za — — pěkný
feuilleton, byla by příliš nevkusnál
#10
alto_textblock
#10
Dr. Steinwender o vyrovnání.
V „N. W. Tagblattu“ uveřejňuje posl. dr
Steinwender článek o vyrovnání v Praze
Lvově; deprese v těchto vyrovnacích centrech
brzy prý ukáže, bude-li říšská rada či nebude.
Co do česko-německého vyrovnání — budou
prý musit povoliti obě strany, sice nátlak ži-
votní ukáže se mocnějším než sebe uzákoně-
nější instituce. Již prý se vládě přisunuje roz-
hodnutí. Strany nebudou se moci na ní an
pomstíti, neboť bude-li parlament vypjat, dá-
vají strany všechnu moc vládě do ruky.
#11
alto_textblock
#11
O podrážděné náladě Němců v Čechách
dává si z Prahy telefonovati „N. Fr. Presse“
Němci vyčkávají další jednání o uschopněn
sněmu prý s napjetím, avšak bez naděje. Po-
zornost jich soustřeďuje prý se především
k tomu, aby vláda neučinila žádný pokus, ně-
jakými finančními výhodami učiniti Husorní-
mi dosavadní výsledky (?1) německé obstruk-
ce. V četných shromážděních voličstva usná-
šeno na tom, aby začatý boj byl a neochvěj-
ností veden aspoň potud, aby obstrukce udr-
žovaná s takovou obětavostí probojována byla
aspoň tak dalece, aby od ní nebylo upuštěno
docela bez náhrady. Odstoupení posl. dra
Urbana od finančního referátu vzbudilo po-
tud upokojení, že ukázalo, jak prý poslanc
sdílejí názor lidu o situaci. Pro případ, že by
vláda zemský výbor podporovala při dalších
jeho finančních operacích, navrhuje se ob-
strukce německých poslanců z Čech také na
říšské radě. V každém případě vedlo by t
k „velmi vážným“ důsledkům poslanců těchto
na říšské radě. Po ukončení nynějších jednánt
průběhem tohoto týdne bude na společné
schůzi říšských i zemských poslanců něme-
ckých z Čech usneseno o další jeho taktice.
#12
alto_textblock
#12
Proti místodržítelí král. Českého
pro jeho rozhodnutí nezúčastniti se zahájen
německé výstavy v Chomutově, štve také
včerejší „Bohemic“. Zpráva, že se toho dne
hodlá k oslavé 25letého jubílea císaře ně-
meckého pořádaná říšskými Němci v Praze.
nebyla prý dosud potvrzena, a v tom případe
bylo by prý neúčastenství kn. Thuna, vý-
slovně pozvaného do Chomutova, „affrontem“
pro výstavu i veškeré Němectví v Čechách
Že správa výstavy místodržitele pozvala, jest
její věcí, ale místodržiteli jako representantu
nejvyšší státní mocí v Čechách nepřísluší prý
rozhodnouti, zdali chce oficiálnímu pozvání
chomutovské výstavy vyhověti. Kdyby se mu
chtěl vyhnouti, znamenalo by prý to projev
takové nechuti, která prý jest nepříslušnou
vzhledem k jeho úřadnímu postavení. Jinou
otázkou prý jest, zdali Němci mají důvodu
zváti místodržitele ke svým slavnostem —
to ještě, aby prý se vydávali nebezpečí trap-
ného odmitnuti.
#13
alto_textblock
#13
Denní zprávy.
#14
alto_textblock
#14
— Dr. Karel šl. Schramek, bývalý presi-
dent zemského soudu v Praze, zemřel včer
dopoledne po dlouhé a trapné chorobě. Karel
Schramek narodil se v roce 1851 v Praze ve
starožitném patricijském domě v Celetné uli-
ci, věnoval se studiu práv a vstoupiv do služ-
by soudní, byl čiinýth zejména u zemského
soudu a vrchního zemského soudu v Praze.
Dne 2. října 1907 byl jmenován presidentem
zemského soudu a v tomto úřadě setrval 5
roků. Zarputilou chorobou byl přinucen ode-
brati se na odpočinek, při kteréž příležitost
byl mu udělen šlechtický titul. Dr. Karel šl.
Schramek v úřadě presidenta osvědčil se jak
spravedlivý a svědomitý zastance jazykových
práv národa českého. Pohřeb konati se bude
ve středu o 4. hod. odpol. z Týnského chrámu
— Anarchie ve slezské justici trvá. (Pův. zpr.
„N. L.“) Před několika dny poukázalí jsme na to,
kterak Němci ve slezském soudnictví za každou
cenu chtějí docíliti výhradně německého úřado-
vání tím, zahájí-li proti slovanským stranám kraj-
ně nepřátelský postup, ponechávajíce jim na vál
domáhati se jazykově-rovnoprávného úřadování
rekursní cestou v každém jednotlivém případě
Počátek byl učiněn s jistou polskou korporací v
Bílsku, jíž na polské podání dostalo se od tamní-
ho c. k. okresního soudu výhradně německého
vyřízení. Samo sebou se rozumi, že věc byla před-
mětem stížnosti na brněnský vrchní zemský soud
jenž v těchto dnech odpověděl, avšak způsobem
jaký sotva kdo očekával. Strana, t. j. „Spólka po-
moci i ochrony narodowej“, stěžovala si prot
formě vyřízení svého podání a ani z daleka ji
nepřipadlo protestovat proti obsahu jeho. Avšak
presidium vrchního zemského soudu v Brně v
shodě s ministerstvem spravedlnosti odpovědělo
že není v jeho moci, aby rozhodnuti bil-
ského okresního soudu cestou prá v
dozorčího mohlo změnitil! „Dzienník
Cieszynskí“ k tomuto „vyřízení podané stížnosti
podotýká: „Cíl tohoto postupu je jasný: postiže-
ný má býti odvlečen od vědomí bezpráví, jež se
mu děje a má se spokojiti s osudem! Vysoké ju-
stiční úřady předpokládají, že strana nepůjde na
cesty soudních rekursů, na které ji vlastně odka-
zují, aby nemusila platiti kolky . . . To jest hra
orgánů spravedlnosti s občany na slepou bábul“
Nemáme, co bychom k bílskému případu pozna-
menali. Jen tolik si dovolujeme podotknouti, že
sotva by si byl bílský soud tröufal na Poláky
kdyby při nedávném, nás se týkajícím případuv
Odrách, se bylo narazilo i na polský odpor. Zá-
věrem poznamenáváme ještě jenom tolik, že ob-
vod bílského okresního soudu má vedle 28.000
Němců přes 23.000 obyvatelů polských a českých.
— Jmenování. Titul cisařského rady udělen
byl Janu Trnkovi, majiteli mlýna v Úraze. —
Kontroloři technické finanční kontroly Josef Ko-
lecký. Rudolf Wertheim. Jan Machek
Antonín Rosendoríský jmenováni byli pro-
visornými vrchnimi kontrolory v králov-
ství Českém.
— Ze služby poštovní. Jmenováni byli: vrch-
ním poštmistrem Bedřich Tschek v Chodově
poštmistry poštov. pomocník Václav Krajíč ek
v Loučími a Jan Reintsch v Nebočanech. Pře-
loženi byli: vrchní poštmistr Bedřich Koty k
Wiesenthalu do Brandýsa n. L., poštmistří Joseí
Bydžovský z Dolního Újezda do Kruhu a Frant.
Šir z Milešova u Selčan do Choltic. Do výslužby
dán vrchní poštmistr Karel Vichera v Mezi-
mostí a vrchní poštovní správce Ant. Knir seh
v Kolíně.
— Ze služby soudní. Jmenováni byli: kancel
oficiály kancelisté Ant. Regal v Rokycanech
Frant. Sagner v Žatci: kancelisty četnic. stráž-
místr Karel Heyd pro Kaplici a účet. poddůstoj-
ník Jan Heger pro Duchcov. Na Moravě jmeno-
váni byli: vrchním kancelářským oficiálem kancel
oficiál Karel Chlebus v Olomouci pro Vyškov,
#15
alto_textblock
#15
úřadními sluhy zeměbr. šikovatel Václav Miklíl
pro Hodonín a četnic. strážmistr Jan Paulík
pro Tišnov. Přeložen byl rada zem. soudu a před-
nosta okresního soudu Rudolí Pecival ze Židlo-
chovic do Brna a úřadní sluha Jan Orálek z Ho-
donína do Moravského Krumlova.
— Úmrtí. V neděli dne 20. dubna 1913 zemře
v Plzni pan Jan Šebek, profesor VII. hodn. tř
při I. české státní reálce v Plzni po delší nemoe-
v 55. roce věku. Zesnulý studoval na reálce a poly-
technice v Praze, byl nějaký čas ve službě želez-
niční ve Slaném, pak asistentem a supplentem na
středních školách v Kolíně. Kutné Hoře. Plzni. Ji-
číně a v Praze, provisorním učitelem na paedagogiu
v Kutné Hoře a od r. 1899 skutečným učitelem při
I. české státní reálce v Plzni. Působě v Plzni po
14 let, získal si milou povahou mnoho přátel a také
v širší společnosti byl osobností známou a váže-
nou. Jako obratný a laskavý učitel žiti bude
trvalé paměti přehojného žactva a jako dobrého
přítele vzpomínati ho budou učitelé, kteří s ním
sloužili a všichni, kdož jej znali. Pohřeb zesnulého
koná se v úterý 22. dubna 1913 v Plzni z domu
smutku na ústřední hřbitov. — C. k. ústav ke
vzdělání učitelek v Praze utrpěl citelnou ztrátu
úmrtím svého nejstaršího člena prof. Bohumila
Bíby. Zesnulý nar. 8. prosince 1853, studoval na
filosofické fakultě, působil na c. k. ústavech k
vzdělání učitelů a učitelek v Praze, byl 21 let
členem zkušební komise pro školy obecné a mě-
šťanské. Byl upřímným přítelem studijní mládeže.
Odchoval několik generací učitelských, které
nadšením vzpomínají zajímavých výkladů přirodo-
pisných, provázených místrnými nákresy. Pro svoji
rázovilou milou povahu těšil se všeobecné oblibe
studijní mládeže a svých přátel. Pohřeb koná s
v úterý ve 3 hod. odpol. z chrámu sv. Štěpána na
hřbitov olšanský.
— Roztržka ve straně sociálně-demokratické
šíří se již z původního kolbiště, odborových orga-
nisací, i do pomocnických hromad společenstevních
ve snaze strhnouti jich správu v ruce autonomistů
Včera dopoledne konala se ve velikém sále n
ostrově Střeleckém valná schůze pomoc-
nické hromady při společenstvu bru-
hlářů v Praze za nebývalého účastenství teměi
400 členů, dostavivších se hlavně za účelem sve-
dení boje o volby funkcionářů všech pomocnických
institucí při společenstvu. Dosavadní výbor hro-
mady, sestávající vělšinou z přislušníků frakce cen-
tralistické, připravil sice společnou kandidátku.
v níž zajišťoval i několik mandátů jejím stoupen-
cům a také navrhl valné hromadě volební řád
menšinovém zastoupení, ale s obojím podlehl
autonomistické většině, jež při absenci voličů ná-
rodně sociálních zvítězila s opposiční hlasovací li-
stinou 280 proti 56 hlasům po projevech předáků
autonomního „Svazu českoslovanských dřevoděl-
níků“, kteří za všeobecného souhlasu doporučili
centralistům, aby předem uplatnili svůj návrh na
zastoupení menšin ve vídeňském ústředí rakouském
Schůze, již přítomen byl v zastoupení dozorčího
úřadu živnostenského maď. sekretář dr. Wurm
pojednala pak obšírně o pracovních poměrechv
dílnách truhlářských a mzdových přídavcích, jež
zaměstnavatelé smlouvou s dělnictvem se zavázali
každoročně zvyšovati, ale dle zpráv na veřejnost
proniklých nehodlají namnoze poskytnouti. Tajem-
níci obou frakcí organisovaných v „Zemském sva-
zu dřevodělníků v Rakousku“. Krátký, i v „Če-
skoslovanském svázu dřevodělníků“. Krňanský
nabádali truhlářské dělnictvo k svornému postupu
v bojí za zlepšení pracovních a mzdových poměrů.
který v brzké budoucnosti jim snad nastane pro
neochotu zaměstnavatelů a v němž roztřištěnost
dnešní byla by všem záhubnou. Prozatím tedy ale
nedošlo k žádané součinnosti v pomocnické hro-
madě, jež živnostenským zákonem jest povolána k
uzavírání kolektivních smluv pracovních a mzdo-
vých se členy společenstva.
— Důvěrná schůze zástupců všech českých
zemských organisací učitelských konala se včera
20. dubna v Praze, v Plodinové burse, za přítomno-
sti více než 300 účastníků. Předsedali: Jos. Smrtka
P. Skalický. B. Zelinková a L. Klicperová. O prů-
běhu jejím dodána nám tato zpráva: V obsáhlém
referátu podal B. Skála výklad o situaci, ve které
se nachází toho času úprava platů učitelských, při
čemž tlumočeno rozechvění a roztrpčení všeho če-
ského učitelstva nad tím, jak se postupuje v otávce
úpravy platů, všemi rozhodujícími činiteli již před
lety uznanou za neodkladnou. Vytknuto, že na
žádné straně, ani u poslanců, ani u vlády není
dosti upřímně vůle pomoci strádajícímu učitelstvu.
Akcentováno, že i ony strany, které navrhovaly
odloučení úpravy platů od vyrovnání, nevykonaly
pranic pro její uskutečhění. Odsouzeno též stano-
visko velkostatkářů, kteří neuznávají učitelstvo za
stav, jemuž je přede všemi jinými potřebí vydatné
pomoci. Debaty zúčastnili se potom B. Ždímal. A
Ferra. Josef Hubka, P. Skalický. Ad. Želízko
F. V. Moravec. Josef Stárek. Jan Vrba. Josei
Černý, Tos. Tůma, B. Kabelák, B. Šmída, za mor
učitelstvo Č. Pozdník a mn. j. Všichni řečníci pou-
kazovali na neudržitelný stav učitelstva. Shromáž-
dění bouřlivě protestovali proti veškerým dalším
odkladům. Všeobecně uznávána nutnost, aby na-
stoupena byla neodkladně jediná zbývající cesta
k uskutečnění úpravy platů, cesta českoněmecké-
ho vyrovnání a ji aby nastoupily všecky politické
strany bez rozdílu. Na konec usnesen jednomyslně
další taktický postup v otázce úpravy a přijata
tato resoluce: „Učitelstvo české ze všech zem-
ských organisací učitelských, shromáždéné ve schů-
zi 20. dubna 1913 v Praze, projevuje hluboké po-
litování a největší rozhořčení nad tím, jak se po-
stupovalo a postupuje v otázce úpravy jeho na-
prosto nedostatečných platů. Ač všemi rozhodu-
jícími činiteli už před lety uznáno, že hmotné po-
stavení učitelstva jest opravdu kritické, jakož i že
požadavky jeho úplně jsou oprávněny, přece jsou
tu jen stálé a nekonečné odklady — jen sliby, žád-
né skutky! Učitelstvo ve ztroskotání dohody o vy-
loučení úpravy platů ze souboru otázek vyrovná-
vacích vidí u poslanců obou národností nedostatel
pevné vůle pomoci učitelstvu brzy a vydatně i vy-
svoboditi je ze stavu již dávno zoufalého. Tento
nedostatek upřímné vůle shledáváme i u oněch
stran politických, které sice souhlasily s vyjmutím
otázky úpravy platů učitelských z vyfovnání a na-
vrhovaly je, ale pro uskutečnění toho pranic ne-
vykonaly, ba ani jednání toho zástupcem svým se
nezúčastnily. Velikou míru neupřímnosti vytýkáme
i vládě, která svou nerozhodností a pasivitou za-
vinila, že ke kladnému výsledku v naší otázce po-
sud nedošlo. Odsuzujeme také stanovisko poslanců
velkostatkářských, kteří nepokládají učitelstvo za
stav, kterému by bylo třeba ze všech ostatních
nejdříve úpravy jeho existenčních poměrů, ač vše-
cka občanská veřejnost uznává, že učitelstvo ny-
nější krisí nejvíce trpí. Poněvadž k zavedení spo-
řádaných poměrů v tomto království a k odklizení
nezměrných škod, rozháchnými poměry oběma ná-
rodům již způsobených, zbývá prý jediná cesta.
totiž cesta čestného vyrovnání, učitelstvo české
žádá s největším důrazem, aby tedy tato cesta
byla nastoupena co nejrychleji a bez jakýchkoli
průtahů. Voláme nejdětklivěji ku poslanectvu, vo-
láme k vládě, aby tak ihned učinily alespoň
zájmu kulturního rozvoje národního. Chcete-li o
učitelstva, aby konalo velikou a zodpovědnou po-
vinnost ke škole a k národu, vykonejte konečně
jednou také vy svou povinnost k učitelstvu!“
Přednášky. Z výboru pro lido v
přednášky českých vysokých ško
pražských. Soukr. docent dr. Arne Novák
koná dnes pondělí o 128. hod. več. v přednáško-
vém sále ve škole u Nejsv. Trojice v Praze Il.
Vladislavská ul. č. 47 v šestipřednáškovém kursu
»Jaroslav Vrchlický, jeho dílo a význam umělecký
i národní«, III. přednášku.
— Dary. U příležitosti dovršených šedesátin
věnoval profesor dr. Jos. Thomayer Ústřední Matici
školské dar 100 K. za něž vyslovuje výbor Ústř
Matice školské šlechetnému dárci upřímné díky. —
Sdružené české spolky v Racine věnovaly Ústřednt
Matici školské 1000 K z výtěžku matiční zábavy
pořádané dne 9. února t. r. a podaly tím opětný
důkaz obětavé podpory, kterouž Čechové američti
při každé příležitosti na obranné snahy Ústředni
Matice školské pamatují
— Do Prahy užít. Pan Adolf Holman v Jičíně
poslal svého pomocníka, 19letého řezníka Karla
#16
alto_textblock
#16
Sůvu do Chomutova a dal mu 600 K na zaplacen
vepřů. Pomocník svoje poslání však nesplnil. z
touhy po Praze zavítál přímo sem a na cestě z
nádraží zastavil se nejprve v hostinci „na Kuklíku
Zde ujala se ho 22letá bývalá číšnice Růžena
Hrušová, která mladíka opila, potom ho odvedla
do kavárny „u věnce“ a skončilo to v hodinách
ranních „u staré paní“. Všude pomodník platil
a snadno mohl přijíti o všechny peníze. Jedna po-
běhlice slyšela poradu Hrušové se svojí družkou
o tom, jak pomocníka obere. Pospíšila s tím de-
tektivovi, který v čas zakročil a u Sůvy ještě
200 korun zachránil. Hrušová sebrala venkovanu
pouze 40 K. Dnes páreček putoval k trestnímu
soudu do vazby.
— Cheň. Včera po 11. hod. v noci povstal
oheň ve sklepě domu „Prager Tagblattu“ v Pan-
ské ulici č. 896-II. Z neznámé příčiny vzňaly se
kotouče papíru. Na místo přijeli hasičí ze Starého
a Nového města, z Král. Vinohradů a Karlína.
Oheň byl záhy uhašen, škoda není značná.
— Různé pouliční příhody. Na Karlově ná-
městí vypadl z motorového vozu 24letý bankovní
úřadník Bohumil Suchý z Vršovic a potloukl sev
obličeji. Ve všeobecné nemocnici dostalo se mu
první pomoci. — V Poděbradově ulici v Libni
vběhla 7letá Vlasta Šmejsová, hluchoněmá dcera
topiče, před koně povozníka Frant. Kauckého.
Děcko bylo povaleno a utrpělo krvavé zranění na
spánku. — Obuvnický pomocník Josef Bartůšek
při jizdě na kole v Hybernské ulici povalil 6letou
dceru obchodníka Lili Sukdolovou, která se po-
tloukla na hlavě.
— Uvízl v kolejníci. Ozubcem podkovy uvízl
v Hybernské ulici v kolejnici elektrické dráhy kůř
drožkáře Janečka. Kůň se vzpíral a chtěl se vy-
svobodit, při tom však si zlomil páteř. Řezník ko-
ně odvezl na porážku. Příhoda měla v zápětí velk
shromáždění zvědavců.
— Výstřel na ulici. Neznámý pachatel položil
ve třídě Fügnerově v Libni do kolejnice elektrick
dráhy ostrou patronu, která pod koly motorového
vozu vybuchla. Odlétnuvším odštěpkem pláště byl
zraněn na noze 13letý školák Josef Lhotský z
Kobylis.
— Nožem bodnut. V noci na včerejšek pohá-
dal se ve Vršovicích 22letý zámečnický pomocník
JJoscí Mann se třemi neznámými muži a při tom
byl nožem bodnut do zad. Útočníci uprchli a zra-
něnému dostalo se první pomoci na záchranné
stanici.
— Lupič v motorovém voze. Na Poříčí ve voze
elektrické dráhy mezi jízdou povstal v sobotu ve-
čer značný shon a shluk. Mnohokráte trestaný
kapsář, 33letý Jaroslav Baumann, byl přistižen
tom okamžiku, když jedné dámě vytahoval z ka-
belky tobolku. Průvodčí zadržel zloděje, aby ho
odevzdal policistovi. Zahlédnuv kolem jdoucího
hloubětínského obecního strážníka Antonína Žilku,
požádal jej průvodčí, aby zloděje převzal a na
strážnici odvedl. Ale Baumanna to velice mrzelo,
že ho má vésti strážník z venkova, kterému prý
do pražských záležitostí nic není. Vynadal hloubě-
tínskému rameni spravedlnosti a způsobil tak ne-
horázný hluk, až se shromáždilo množství obecen-
stva a přišel také strážník. Ani ten ničeho se zlo-
dějem nesvedl. Opatřena tedy košatinka a Bau-
mann v „etui“ putoval do separace
— Záhadný případ úmrti. V sobotu pozděv
noci přišel 49letý nádeník Josef Havlíček v pod-
napilém stavu do svého bytu ve Střešovicích č. 23
a ulehl na zemi, kde mu manželka upravila slam-
ník. Včera ráno nalezla žena svého muže mrtvého.
Vedle lože byla postavena prázdná láhev, zapá-
chající lihem. Lékař p. dr. Ullrich mrtvolu ohledal
a za účelem zjištění příčiny smrti dal ji dopravit
do ústavu pro soudní pitvu.
— Poslední představení. Amalie Syrová, man-
želka solicitátora ze Žižkova č. 1005 byla včera
odpoledne na představení v biografu. Když se po
skončené produkci ubírala k domovu, byla v Hu-
sově třídě v Žižkověstížena nevolností a klesla
na chodniku. Mimojdoucí odnesli ji do domu č. 33.
kde Svrová za chvíli zemřela. Mrtvola odvezena
do ústavu pro soudní pítvu
— Zatčený surovec. Rváč a násilník Václav
Mašata, dělník z Holešovic, po půlnoci na dnešek
v Dělnické ulici v Praze-VII. přepadl kapelníka
a soustružníka kovu Karla Štolbu, který šel se
svým synem z koncertu domů. Mašata rozbil Štol-
bovi pouzdro s houslemi. Surovec byl zatčen.
— Těžký úraz stařeny. Terezie Fritschová,
77letá manželka kolovrátkáře z Blatné u Chomu-
tova, šla včera odpoledne ze Smíchova do vše-
obecné nemocnice. Na Kinského třídě na přechodu
jizdní dráhy byla žachycena motorovým vozemč
137 trati č. 9 a povalením značně potlučena. Sta-
řena dopravena do nemocnice
— Bitva na Karlově náměstí rozvinula se
o půlnoci na dnešek mezi několika podnapilými
chodci. Dělníci Rudolí Kocábka a Václav Král za
značného řvaní vytáhli nože a těžce pobodali ka-
meníka Ant. Lebečku z Podola č. 15. Policejní
hlídka přikvapila a zraněného do nemocnice do-
pravila. Pachatelé utekli.
— Hošík usmrcen automobilem. Při dovádění
na silnici v obci Chvala-Počernice byl včer
automobilem pražského továrníka zachycen 5letý
hošík a okamžitě usmrcen. Četní svědkové ne-
štěstí dosvědčují, že šofér nemá viny, neboť hošík
náhle se strany vběhl mu do cesty
— Lékem se otrávila. Komptoiristka sl. Marie
Kozáková ze Žižkova č. 1241 onemocněla včera
za příznaků těžké otravy. Lékaři sdělila, že
omylem požila větší dávky arsenového léku. Dívka
byla odvezena do nemocnice.
— Nehoda školáka. Sedmiletý školák Antonín
Křiž z Libně č. 520 byl ve Fügnerově třídě VIll.
odhozen automobilem N 338 a potloukl se v obli-
čeji. Po první pomoci byl hošík odevzdán ro-
dičům.
— Smrtelně popálené dítko. Manželka dělníka
Kašky v domě č. 126 v Buďankách na Smíchově
zatopila dnes ráno v kamnech a vzdálila se z bytu.
kde zanechala bez dohledu tři malé děti. Tříletý
Karel Kaška přiblížil se ke kamnům a okamžitě
počaly na něm hořeti šaty. Na pokřik dětí při-
kvapila matka a uhasila hoříci šaty na synkovi,
který však utrpěl smrtelné popáleniny. Také
matka se značně popálila. Záchranná stanice smí-
chovská odvezla popálené do nemocnice.
#17
alto_textblock
#17
— Zjevení krásné Heleny ve »Faustu« jakož
i fantastickou scénu s »morskou drůbeří« před-
vedeno bude 70letou Kopeckou, vnučkou po
patriarchovi českého loutkářství, na pův, divadle
již dnes v pondělí přesně o 7. hod. v »Mer-
kuru«. »Faust« lidové umělkyně obsahuje tyto
oddíly: Faust v »kávinetu«, Faust v »krásue
(= čarokruh, německé Kreis). Kašpárek v číhátku
— u dvora krále perského jménem Portukála oi
— svedení před krucifixem nevěstou z pekla —
vartuvačka sedláků — odnesení Fausta do pekla.
Faust lidové umělkyně jest mnohem věrnější
než nejstarší tisk hry podle jejího děda. Ač hra
ideou je vážná, promísena je četnými komickými
scénami s Kašpárkem a sedláky. Kopecká mistrně
hraje všechny úlohy. Lístky v Českém lidovém
knihkup. a u vrchního v »Merkuru«. Ve středu
ve 3 hod. pro mládež.
#18
alto_textblock
#18
Zprávy osobní a rodinné.
#19
alto_textblock
#19
Pohřeb pana Karla Wolfa, továrníka
v Praze, koná se v úterý dne 22. dubna o 3. hod.
odpolední z farního chrámu Panny Marie Sněžné
na hřbitov olšanský do rodinné hrobky.
+Úmrtí. V neděli zemřela zde paní Rů-
žena Štěpánková roz. Martincova, chot
mlynáře a obecního staršího král. hlav. města
Praby. Pohřeb koná se ve středu dne 23. dubna
o 3. hod. odpolední z. chrámu sv. Štěpána n
hřbitov olšanský.
#20
alto_textblock
#20
Různé zprávy.
#21
alto_textblock
#21
— Papež. Z Říma, 20. dubna. (K. k.) Dnes
ráno vydsná zpráva konstatuje, že papež nemá
už po čtyři dny horečky. Poněvadž bronchiáln
choroba se lepší, přibývá papežovi zjevně sil.