ALTOViewer
Kalkulačka
Načíst UUID
Pipeline Dev
Elasticsearch index
Režim vyhledávání
Parametry pipeline
Reranking
Běží na CPU/MPS, takže stojí sekundy. Model dostává celý text chunku, ne zkrácený — zkrácení na 700 znaků kdysi obrátilo měřený přínos na ztrátu.
Model shrnutí článku
Měřeno 6. 10. na 6 článcích: gpt-4o-mini drží délku, nepíše vatu „článek se zabývá“ (0/6 proti 5/6 u gpt-5-mini) a stojí 0,63 $ za tisíc shrnutí místo 1,38 $. Ukotvenost vyšla stejně. Platí do restartu serveru.
LLM porozumění dotazu
Strana 1 63068700-8f0a-11dd-b51f-000d606f5dc6
Vrstvy:
Načítám náhled…
Strana 1
ALTO TextBloky — 36
#1 alto_textblock #1
Ročník padesátý třeti.
#2 alto_textblock #2
V Praze, v neděli 2. února 1913.
#3 alto_textblock #3
Číslo 32.
#4 alto_textblock #4
Narannt a večerní listy předplácí se V Praze v administracis sa měsle. . . . . . 2 K — na čtvrt leta . . . . 6 K —h s dvoji donáškou na měste. . . . . . na čtvrt leta : . . . 7 K eh vo fllálkácht na měsio . . . . . 2 K 30 Poštou- ca měslo. . . . . . a čtvrt leta : . . . 9 K 8bh s dvoji zásílkou ns měsie- na čtvrt lata - :ke
#5 alto_textblock #5
V drobném prodejir ranni čislo o sobě . za sh večarni za dh Ve fliálkách na veukovš- ranní čislo . . . . . . i večerni . . . . . . . . 5h
#6 alto_textblock #6
Ineeráty platí se hotově napřed. Přodplaceni a lnserty přijim sdministrace v Marianské nl., a Tam nscházejí se ti redakce, tiskárna a sxpediee „Národnich Listů- Rukopisy se navracei
#7 alto_textblock #7
Dnešní číslo pro Prahu jest o 20 stranách, s přílohou pro venkov o 24 stranách.
#8 alto_textblock #8
Před tajemným zejtřkem!
#9 alto_textblock #9
Zaslepený furor mladoturecký — snad jiným furorem poštvaný — zpřetrhav ca- řihradským převratem rázem celou téměř již setkanou osnovu balkánského míru, za- vinil výpověď příměří a znovuzahájení války na březích skrvavené Marice. Již zítřejším dnem 3. února hrozí obnovení strašného zápasu rekovných vojsk bulhar- sko-srbských, jakož i černohorských s po- sledním zoufalým náporem odvěkého ne- přítele a zhoubce, který přes všechny utr- pěné, zdrcující porážky nechce povolit, ale znovu se vzdorně vypíná a kasá, jakoby byl schopen hrozné odemsty. „Máme Evropu před sebou, ale za ná- mi stojí 400 milionů Mohamedánů. Pad- neme-li, svět se zachvěje!“ Tak se volá na táborech mladotureckých a ve- litel Drinopole-Odrinu Šukri paša, zaslal prý velkovezíru telegram, v němž praví: „Budu tak dlouho klásti odpor, pokud mi zbude jediný muž. A toho pak vlastní ru- kou zabiju. V Drinopoli jest 40.000 Bulharů; však nežli vydám Drinopol nepříteli, bude těchto 40.000 Bulharů zahalenov rubášíchl Všechno neštěstí nebylo s to zmírnit ukrutnou mysl pověkých mučitelů lidu křesťanského. Kolují pověstí, že prý ještě v poslední chvíli, mezi dneškem a zítřkem, diplomacie evropských velmocí vynasnaží se domlou- vati v Cařihradě k rozumu, žádajíc součas- ně spojence balkánské, aby možno-li ještě chvíli s úderem poshověli, že snad přece se nějak podaří dalšímu krveprolití uva- rovati. Než, plamének naděje v možnost podobnou v táboře spojenců balkánských, dokmitává na shasnutí. Náš výborně informovaný sofiiský zpravodaj líčí nám výstižně a živě kritický ráz situace balkánské v dnešní historické chvíli touto pozoruhodnou depeší:
#10 alto_textblock #10
taldžských? Co potom? Dokročí pak Ru- sko na Runnuny prostředky donucovacími? Až dosud osvědčilo za celé války bal- kánské tolik trpělivosti a zdrželivosti, že učinilo se o záchranu všeevropského míru nade vše zasloužilým. Všechno pro mir bylo stále stěžejným heslem politiky ruské a jest jím zajisté podnes. V duchu této po- litiky mírové šlo Rusko při vší své blaho- vůli k jižním Slovanům tak daleko, že sam protivníci jeho nejednou museli uznat jeho konejšivé snahy, působící v těžkých chví- lích ke zmírnění na př. sporu rakousko- srbského v příčině Drače neb Albanie. Než i nejmírumilovnější politika má přirozeně své meze a sebe lepší úmysl zdržeti se každého vlastního důrazného zakročení může býti zmařen svévolí a vy- zývavostí zpupného souseda. Nevíme pro- to, šlo-li by sebezapření Ruska i tak da- leko, aby zústalo pasivním divákem i teh- da, kdyby Rumunsko bezohledně podniklo nyní loupeživou výpravu proti Bulharsku. Zda by ruský meč sám od sebe nevyletěl z pochvy, kdyby na zítří Rumuni nepřá- telsky přešli přes Dunaj proti Bulharsku, aby je oloupili o kus země jeho, a tak pro budoucnost zaseli dračí setbu nové války při ústí Dunaje? Bohudík, nejnovější zprávy z Bukurešti nezní již tak nebezpečně jako v prošlých právě dnech. Aspoň prý Rumuni již tak ne- hartusí na neprodlenou povol-
#11 alto_textblock #11
zbink
#12 alto_textblock #12
nráa
#13 alto_textblock #13
Čerekko
#14 alto_textblock #14
Dabžaroa
#15 alto_textblock #15
moderní torze- X Staré tvrze a redutj- Zemní 6atterie a znkopy- Měritko 1.100.000. tema 1am
#16 alto_textblock #16
nost Bulharů, nýbrž chtějí prý dále po dobrém s nimi vyjednávat. V jaké-li souviskti s tímto stavem věcí na jižním Dunaji jest událost tak vý- znamná, jako jest dnešni výprav zvláštního posla s vlastním li- stem našeho panovníkak caru ruskému, brzy snad se objevíl Jisto jen tolik, že skutek ten vykládá se ve Vídni jako známka zlepšeni poměru ru- sko-rakouského a tudíž jako dobré znamení pro mírl
#17 alto_textblock #17
Naděje na zakročení mizí. Z Cařihradu, 1. února. (K. k.) V diplo- matických kruzích se nyní uji- šťuje, že neuvažuje se již nynío možnosti zakročení, čelícího k tomu, aby se zabránilo opětnému zahájení války. M. Z Kolína n. R., 1. února. »Kölnische Zeitung« oznamuje z Berlína: Na spo- lečné zakročení nepomýšli s — jak se časopisu tomuto sděluje — ny n ani u Porty, ani u států bal- kánských. Zakročení k zacho- vání míru může se státi však jiným způsobem, o čemž roz- hodne se na dnešní koníeren i velvyslanců v Londýně. Přes kolující pověsti netřeba se obá- vati, že konference velvyslanců
#18 alto_textblock #18
Toliko nepstrnou severn čtvrt pevnosti drinopolské na pravém břehu protékající ji řeky Tundže nabízí — a to ještě dle nezaručených zpráv — mladoturecká vláda vítězům slovanským! Pětkráte tak velká jihovýchodní část města na levém břehu Tundže se starými hroby sultánskými má zůstati Turecku... Nabídku takovou ovšem spojenci balkánští roz- hodně zamítají a zahájí pý již zejtřkem úsilovné dobývání Drinopole.
#19 alto_textblock #19
vyloučí se dobrovolně z akce nebo se dá vyloučiti. Mocnost budou usilovati až do posledn chvíle o to, aby čelily opět- nému vypuknuti války. Něme- cko předcházelo již dobrým přikladem, pokud jde o rady státům balkánský m.
#20 alto_textblock #20
Přípravy k válce. Z Cařihradu, 1. února. (K. k.) Zdejš armádní velitelství vyzvalo vyšš i nižší důstojniky, civilní úřad níky a vojáky armády ottoman- ské před Čataldží, aby se ne prodlené vrátili ke svým plukům Důstojníci východni armády, kteří zůsta í ještě v příkaznosti, dostati rozkaz přihlásie se do 24 hod n, aby se opět odebrali na svá místa. Důstojníci, kteři budou dnes odpoledne zastiženi ještě v Cařihradé, budou neprodlene z armády škrtouti Kurdský senátor Abdui Kadír vyzvat Kurdy, kteří se přihlásili za dobrovolníky, aby se přihlásili v přijímac kanceláři.
#21 alto_textblock #21
Buď — anebo.
#22 alto_textblock #22
Z Cařihradu, 1. února. (K. k) »Tanine píše Zejtra bude buď pochovana sla v e historie šesti století, anebo dobu- deme znovu největší neodvislost naší národní síly. Musíme se všlchni učiti z proslulého dekretu z r. 1871, kterým byl mobi lisován celý francouzký národ.
#23 alto_textblock #23
(Poslední zprávy viz na straně 6.)
#24 alto_textblock #24
skeko
#25 alto_textblock #25
Prof. Halban o politických a hospodářských poměrech v Haliči.
#26 alto_textblock #26
„České učení pro vědy politické“ učinilo včera poprvé zajímavý pokus získat do řady svých lektorů i cizi představitele politické vědy a pozvalo vynikajícího učence a politika národa nám nejbližšího, polského, aby podal obraz o politických a hospodářských poměrech v Haliči. Pokus byl ještě s jedné stránky zají- mavý: prof. dr. Halban, který se uvolil přednášeti, mluvil jen polsky, ale mluvil tak výrazně a srozumitelně, že přednáška jeho se- tkala se s naprostým pochopením, jež se proje- vovalo častěji souhlasným voláním a potle- skem, vděčně odměňujícím věcný, bystrý, ob- jektivni a řečnicky půvabný výklad. I zevně včerejší přednáška „Českého učení pro vědy politické“ podávala zajímavý obraz; obvyklé mladé porluchačstvo politického učení bylo tentokráte doplněno vybraným obecenstvem. předními zástupci českého světa vědeckého. politického a hospodářského, kteří přišli vzdát hold učenci bratrského národa, jenž při svých vědeckých studiích nezapomínal ani styků česko-polských. Prof. Halban rozvinul v širo- kých rysech obraz polského politického života v Haliči, ukazuje na paralelní vývoj s českými politickými snahami. Jeho výklad o tom, jak Poláci z „dráhy konspirujících helotů přešli na dráhu uvědomělých politických bojovníků“, jak byli nuceni omezovat své romantické sny pol- ské v zájmu reálné politiky státní, bezděčně nabyl pro nás téměř aktuální příchuti. Přednáška zahájena byla předsedou „Če- ského učení pro vědy politické“ p. drem. K. Kramářem, který přivítal a představil vzácného hosta, jenž na to ujal se slova a řek asi toto Radost, kterou cítím, když v těchto mí- stech mohu hovořiti, zvyšuje se vzpomínkou historickou a uznáním plodů vaší práce. Když dávné politické a kulturní základy národa če- ského byly podervány, dovedli jste přes dlou- hou porobu povznésti se a podat důkazy sily které budí obdív. Vaše obrození podporuje i naše naděje. Jsme vám vděčni za nejeden podnět v minulosti. za civilisační svazek XV. a XVI. století, a neméně i za to, co dne u vás poučného vidíme. Naše politické historické období, počína- jící josefinismem, bylo zahájeno chmurným příznaky. Pro Poláky josefinismus znamená lím nepříjemnčjší stránku historie, že tehdy Halič byla oddělena od ostatního Polska, to v době yejvětšího úpadku polské říše. Ha- lič nepocitila přímých následků obrodných snab, jaké se objevily v Polsku po r. 1772, an konstituce 3. května 1791, ani povstání Kos- ciuszkova. Teprve po r. 1831 ostatní Polsko začalo působít na Halič aspoň literaturou. Bylo to asi v té době, kdy i u vás začal se rozvíjetí národní ruch. Rozdíl v povaze politické práce v Haliči a v Čechách spočívá na dvou hlavních fak- tech, že Češi r. 1526 spojili se s dynastií do- brovolně a jako národní celek, kdežto Halič r. 1772 byla odervána násilně od ostatního Polska. Tudíž politika česká mohla být o počátku politikou jednolitou, kdežto Polákům v Haliči bylo bráněno bráti účast v celkovém životě polského národa, bylo od nich žádáno, aby byli jen Rakušany, ačkoli za hranicemi Haliče a Rakouska vlastně žila větší část ná- roda. Český národ sice podléhal germanismu. ale nebylo od Čecha žádáno, aby se zříkal druhých Čechů. Poláci nemohli v Haliči hle- dat kompromisu se státem, dokud stát jich polskost považoval za vlastizradu. Stát tlumil
#27 alto_textblock #27
Čm. Ze Sofíje, 1. února. (Zvl. telegr. „Národních Listů“.) Kabinety evropské zase jednou přeceňují svůj vliv a podce- nují rozhodnost balkánských spojenců, holedbajíce se nadějí, že budou moci tře- b i v posledním okamžiku zamezít ob- novení války. To by se mohlo stát jen tehdy, kdyby Mladoturci do pondělka 7. hodin večer prohlásili, že odstupu- jí Odrin. Na něco takového však není naprosto žádných vyhlídek; ale kdyby se tak i stalo, muselo by se odstoupení Odrinu provést fakticky a to hned, dříve, než by jinými slovy řečeno: si- tuace se zhoršila pro Turky v tom smy- slu, že by museli vykoupit nové příměří předběžným odstoupením Odrinu. Na to však není naprosto žádné naděje a proto v pondělí zcela určitě zahovoří děla. Pak-li pád pevnosti odrinské změní náladu vlády v Cařihradě, pak no- vé válčení může býti ukončeno v něko- lika dnech; jinak se otevírá perspektiva strašných bojů o Čataldži i — Cařihra d. Nicméně tyto válečné podniky poli- ticky i teritoriálně ohraničené, ne- musejí vyvolat žádného nebezpečí pro všeevropský mír. Nebezpečí mu však hrozí se strany rumunské! Poslední požadavek rumunský po odstoupení čáry Tutrakan-Balčik je pouhou pro- vokací zdravého rozumu a vší politické slušnosti. Vůdcové všech bulharských stran politických prohlašují s vášnivou rozhod- ností, že žádná vláda bulharská, ani žád- né sobrání nikdy by nemohly přistoupit na něco podobného. Sama vláda bulhar- ská zdá se, že nevidí prozatím žádného určitého východiska ze slepé ulice, vy- tvořené požadavky rumunskými. Mám však dojem, že skládá jisté nadějev Rusko, které, pravda, samo přimělo Bulharsko k zásadnímu ústupku terito- riálního odškodnění, které však zdá se, postavilo by se proti přehnaným požadavkům Rumunska. Ukázalo-li by se Rumunsko zatvrze- lým, bylo by to možné východisko mezi- národních zápletek! Zdejší vládní kruhy oddávají se však naději, že Rumunsko přestřeluje do Tutrakanu, aby tím jistěji mohlo trefi Silistrii. Ano, tak i nám se jevi obraz balkán- ské tragedie při počátku pátého dějství její: napínavý a chmurný, až se dech tají Bulhaří doufají v účinné konečné zakroče- ní Ruska v Bukurešti v zájmu smíru mezi Bulharskem a Rumunskem, pohrávajícím si tak svévolně s ohněm uprostřed evrop- ských pracháren. Avšak kdo ručí, že dá si ponoukané Rumunsko říci, že po- slechne domluv Ruska a zmírní své nároky na část území bulharského na míru slušnou, se ctí a životním zájmem Bulharů srovnatelnou? A neučiní-li tak, nýbrž ob- sadí-li vojensky známý ten pruh území bulharského od Tutrakanu až po Balčík na břehu černomořském ve chvíli, kdy Bulhaři budou utkáni v boji na život a na smrts Turčínem před Drinopolí, neb u srubů ča-
#28 alto_textblock #28
FEUILLETON.
#29 alto_textblock #29
V Praze, 1. února. 5— (Kronika.) Není pochyby, biogra je nepřítel divadla. Však kdo ví, ne-li také — obroditel? Něčím aspoň už znamenite prospěl. Dokázal nade vši pochybnost ve- likou, živě cítěnou potřebu zás tupu potřebu vidět a podivanou se ba- vit. Nikdo posud potřebu laciného je- viště tak zřetelně nedoložil. Je tu o čem přemýšlet. A milovníků, kteří se zajímají. není málo. A dost i těch, kdo by pomáhali kdyby kde bylo. Ovšem mají věci své stránky. Nebyl jistě jediný z přátel domácí pro- lukce, kterého napadlo: — Proč pak právě laciné divadlo mélo by být domácí produkci bližší, nežl drahé? Odpověď k námitce není těžka. Dává ji krátce a jasně sám dnešní stav našeho domácího divadelnictví. Třeba se zastavi na nároží u divadelních cedulí a srovnávat. Domácí práce není-li tu takřka vyloučena? Je výjímkou, která jen potvrzuje pravidlo A příčiny jsou zjevny. Drahé vstupné. málo obecenstva. Čím dražší divadlo, tím užší obecenstvo. A čim to je užši, tím ča- stěji třeba, aby titéž lidičky se vraceli. tím více třeba je lákat, tim dráždivějšíeh prostředků užívat. Jediná pomoc, která tu zbývá je — cizí produkce. — Proč pak zrovna cizi? Prostě z důvodů číselných. Množstv vítězí. Kde větší množství, je snadnější vý- běr . . . Z veliké nádržky vždy možno snáze čerpat, nežli z tenkého praménku. A domácí produkce je teninký pramének proti obrovské nádržce cizí. Tam venku za hranicemi je široký svět, je veliký počet
#30 alto_textblock #30
tam jde všecko do velikých rozměrů. Je tam množství zásob, množství talentů, množstv zkušenosti, množství příznivých okolností všeho druhu, které rodí a zabezpečují úspěch. Co znamená divadlo a divadelní svět, je tam vše starší, vyspělejší, nepoměrně hotovější a netřeba, než ruku vztáhnout. aby vše, na čem sejde, bylo k službám. A když naše domácí scény, podle zákona živnosti nutně zápasí o své byti, jaký div že pilně vztahují ruce tam, odkud kyne spása a sahají k cízí produkci, aby sobé za- bezpečily potřebný — příliv obecenstva. Nedá se to jinak myslit. Domácí práce není prostě schopna soutěže, vůče tomu přívalu živlů — A kdyby nakrásně vznikla nejlací- nější prostonárodní scéna! Což to pomůže? Tím přece domáci produkci nepřibude — síly? Jakž by nepřibylo! Přibude živné půdy a z půdy rodí se síla. Činitelé divadelního života stojí k sobě v poměru vzájemnosti. Tvorba je slabá, nemá-li, kde se vyvijeti. — A co by na tom změnilo právě la- cin é divadlo? Získalo by především množs tvi di- váctva. Kde velké množství se střídá, tam jedinec méně často přichází na řadu, lidičky jsou méně vykoukaní, jsou spokojenější vděčnější. — A v naivnosti obecenstva, že by byla spása? Tak ješt! či snad všechen mocný rozvoj divadla a vůbec všech uměn, nebyl založen právě prostotou a nedotknutostí své živné půdy mysli obecenstva? A v mlsnotách vkusu a přepychu zdali vždy neklíčil příšt — úpadek a rozvrat?
#31 alto_textblock #31
Jiného přítele myšlénky znepokojuje otázka nákladu. Vzal tužku do ruky a počítá. Jaké jistiny při nejmenším bylo by zapotřebí, aby »na něco řádného« bylo lze
#32 alto_textblock #32
i jen pomyslit? Nějaký stotis cek nač pal stači? A jak by bylo těžko, i jen tu bez- mocnou téméř sumu sehnat! Kolik má přáte myšlenka? Tisíc? A dal by snad každý po stovce? Za dnešních bídných časů? Či by snad se našlo deset tisíc těch, kdož by chtěli složit — po desítce? Ať tak neb tak, my- šlenka zdá se málo nadějnou střízlivému rozpočtu. Pravda, nejlahodnější je hra s okrou- hlými čísly! Položte jen půl milionku na vhodnou budovu. Nikterak tuze nákladnou. rozumí se. Jen právě vhodný krov, dost pevný a způsobný pro dva licíce diváků. Pak druhý půlmilionek provozovací, aby hned byla listota do začátku. A pak už jen sestavit potřebný soubor sl, vyhledat zku- šenou, spolehlivou ruku, která by odpoví- dala za dílo, a vzhůru prapor! Královská Praha byla by o nový, krásný podnik bo- hatší. Laciné Prostonárodní divadlo, scén s nejmenšími cenami pro lid, sedadlo z třicet, dvacet, deset, pět drobných penízk nastoupila by slavně svoji dráhu. Možno- rozřešit otázku jednodušeji a více — pohodlně? Arcil Kde pak ve světě lítají tak libezné upečené holuby tak rovnou na talíř? Bezpečnější byl by rozhodně poče cestou méně — pohodlnou. Má-li kde co no- vého vzniknout, něco velkého a pěkného je-li pak tuze radno počitat hned s hoto- vými událostmi a dokonce s divy? Nejmo- hutnější stromy právě z drobných semínek vyrostly. A hledáš-li přátele myšlenky. není-li nejbezpečnější, brát v úvahu jen ta- kové, kteří by z lásky k věci byli ocholni ne snad se posadit k hotovému, ale vzít na svá bedra hezky první — trudy a sta- rosti? Když před dvaceti lety pařížský pan Antoine, mladý neznámý človiček, zakláda se svými přáteli svoji novotářskou scénu
#33 alto_textblock #33
neměla společnost dohromady ani tolik grošů zač se pořídí nová opona. Také nepodnikli víc, než malé ochotnické jeviště ně v sále zastrčené uličky města. Pr hráli před prázdnými lavicemi, pře stvem přátel a sezvaných hostí, vštěvou na volné vstupenkya havětí. Neměli právě víc, ne svoji chuť do díla a svoji neoh nost a vytrvalost k myšlence. přivedli, je známo. Provedli sv v celém současném divadelnictví. divadélka v zastrčené pařížské uli kdo nadál, idea obrozené scény r po celé Evropě. Pan Antoine je d čina pařížského divadelního světa, je telem druhé státní scény a přátelé v uměleckém okrsku sekvanském zab. přední posice. Ani česká Prostonárodní scéna neměla by zapotřebí začínat hned hlučně a velkými rozměry. Dokonce by ani nebylo nijak radno. Tichý, skromný pokus a třeba zcela ochotnický, byl by mnohem jistější začátek. Ostatek je věc pevného záměrua sily idey. Je věcí zivota schopného zárodku, aby sám zapustil kořeny a z půdy zdravé vyhnal do své — výše a šířky. „
#34 alto_textblock #34
a
#35 alto_textblock #35
a
#36 alto_textblock #36
Ve kterých asi stavech a vrstvách by nejspiše se nalezli přátelé pokusu? Ukojit tu zvědavost bude ne bezpečněji po stopě zájmů. Nejblíže s osudy divadla spou- tány jsou zájmy literatury a divadelníků. Novým jevištěm přibývá literaluře i kruhům divadelně výkonným nové ohnisko činnosti. A třídy a vrstvy obecenstva Toť už úkol sám! Zamichat živlem, roz- vířit hlubiny, strhnout za sebou a ovládnout potřebný proudl A první skromné začátky velkého díla? Je zřejmo, jaký by měly úkol, Naznačit dráhu, vymakat, vyzkoušet přibližnou kolej.