#1
alto_textblock
#1
Strana 2.
#2
alto_textblock
#2
NÁRODNÍ LISTY.
#3
alto_textblock
#3
31. ledna 1913. Číslo 30.
#4
alto_textblock
#4
nové moravské půjčky zemské tě-
muž výboru.
Sněmovna má tedy nyní prázdeň 10denní
kteréž užiti chce a má, by zkoncovala
zákon o zvýšené daní z osobníhe
příjmu. Nebude to věc snadná. Umožnit
může skoncování její toliko vláda, nebude-l
houževnatě trvati na stanovisku fiskálním
povolí-li v čas, v čem by povoliti musila po-
#5
alto_textblock
#5
zději.
#6
alto_textblock
#6
Z Vídně, 30. ledna. (K. k)
Po hlasování o zákoně stran nakažlivýcl
nemocí byla schůze přerušena, aby se řečnici
mohli dáti zapsati do seznamu řečníků k druhému
bodu jednacího pořadu, t. j. úpravě poměrů
dílovedoucích a dozorců labákově
režie.
Zpravodaj Glöckel dovozoval, že poměry de-
zorčího personálu v tabákových továrnách vyža-
dují reformy, ale vláda chová se zamitavě k usne-
sením výboru státně-zřízeneckého
Zástupce vlády odborový přednosta Marek
poukazuje na zásadní rozpor mezl názorem vlády
a státně-zřízeneckým výborem, poněvadž výbor
žádá za co možná brzké podání zákona, kdežto
vláda se nemůže uchýliti od dosavadní povšechné
zásady, že služební, platové a postupové poměry
dozorčího personálu státních podniků se upravuj
způsobem nařizovacím.
Posl. Vodňanský promlouvá v české části své
řeči zvláště o poměrech tabákové továrny v Čes
Budějovicích a prohlašuje, že vládou zamý-
šlená úprava služebních a plalebních poměrů téte
kategorie státních zaměstnanců jest nedostatečná.
Pokračuje pak dále německy a přimlouvá se za
opravu podmínek přijetí, jakož i za přetvoření ka-
tegorie dílovedoucích a žádá, aby vzat byl ohled
na přání příslušníků této kalegorie. Konečně pro-
hlašuje, že on sám a čeští poslanci spolu hlasovati
budou pro resoluce navržené ve výboru. (Souhla
u Čechů.)
Posl. Fresl prohlašuje, že, kdo zná poměryv
tabákových továrnách, musí uznati, že dozorčím
orgánům ukládají se příliz velké závazky, aniž s
o to pečuje, aby byly příměřeně placeny. Promlou-
vá o mzdových poměrech státních dělníků vůbee
Posl. Gostinčar doporučuje rovněž sněmovně
aby schválila usnesení výboru, a navrhuje tuto
resoluci: Vláda se vyzývé, aby vrátným v ta-
bákových továrnách udělila tital podúřadníků
zařadila je do statu dílovedoucích.
K návrhu posl. Pirkera byla debata skon-
čena.
Hlavní řečník proti posl. dr. Ravnihar ne-
chápe, jak se může vláda ku požadavkům, vytče-
ným ve výborových návrzích, stavěli na tak roz-
hodně zamítavé stanovisko.
Posl. Hnátek (hlavní řečník pro) prohlašuje
v české řeči, že prvním účelem návrhu, vzniklého
z iniciativy státně-zřízeneckého výboru, jest, od-
straniti neudržitelný stav, že tito zřízenci nepatř
vůbec ani do kategorie sluhů, ani do kategorie
podúřadniků. Dále si žádá, aby zřízencí této kate-
gorie obdrželi charakter státních zřízenců, a to
po jednom služebním roce definitivně titul dozorce
a roční plat 1000 K s přiměřeným aktívitním pří-
davkem, a aby po dalších dvou letech ze stali c. k.
mistry s charakterem podúřadníků a ročním pla-
tem 1200 až 2400 K. Dále žádá, aby vdovské pense
byly zvýšeny na 600 K a sirotčí pense na 120 K
ročně, domáhá se zavedení nedělního klidu a při-
měřených dovolených, zrušení tajné kvalifikace
volby zástupců dělnictva do komisí disciplinárních
Konečně promlouvá o zakupování tabáku rakou-
skou tabákovou režií v Holandsku a o obchodech.
jež při tom prováděla křesťansko-sociální strana.
Zpravodaj posl. Glöckel není naprosto spoko-
jen s prohlášením zástupce vlády.
Po hlasování byl schválen resoluční návrh vý
boru, jakož i návrh posl. Gostinčara.
Potom následovalo prvé čtení vládní předlohy
o washlngtonské úmluvě, týkajícf s
ochrany známek, jež přikázána živnosten-
skému výboru.
Vládní předloha o obchodní a plavební smlou-
vě s Japonskem byla přikázána be
debaty výboru národohospodářsk-
Na to následovalo první čtení vládní předloh
jíž mění se opětně zákon ze dne 11. února r. 189.
o vyvlastnění, čelicím
k úpravě asanačního obvodu královského hlavního
města Prahy.
Posl. Antonín Němec podotýká, že zsanace
pražská provádí se tím způsobem, že se bourají
domy, v nichž jsou nyní malé byty. Drobní lido
jsou zatlačování do okolí Prahy, kde musí bydleti
v nezdravějších ještě bytech, než v jakých dosu
bydleli. Dalšími následky jest neobvyklé stoupán
nájemného v Praze, jakož i nájemného v okolí Pra-
hy. Bylo by naléhavě nutno, přikročiti též k asa-
naci okolí. Dosud prováděla se asanace vlastně jen
na prospěch některých stavebních spekulantů. Mč-
stu Praze vynesla asanace do konce r. 1911 passi-
vum 950.000 K. Bourání domů provádí se staveb-
nimi podníkateli bezplatně za přenechání mate-
riálu, bourání to obec tudíž naprosto nic nestojí
Stavební pozemky se však stále zdražují. (Posl
Čech: Rozšiřování ulic, uliční pozemky a ná-
městíl)
Rozšíření pozemků pro ulice jesí minimáln
v poměru k zastaveným plochám. Obec dá výpověd
obyvatelám celého bloku domů, ponechá je pak
ještě několik let v bytech, než dojda k rozboření
avšak během této doby neprovádí žádných oprav.
V zákoně musí býti vysloveno, že v asanačním
obvodu musí za pobořené malé byty vystavěuy
býti opětně byty malé. Připustiti nutno ovšem, že
stát s městem Prahou velmi macešsky zachází.
Kdežto na přiklad město Vídeň obdrželo darem
celé komplexy, musí obec pražská každou píd
erární půdy velmi draho zaplatiti. Avšak s drahé
strany se asanační zákon téměř vůbec neprovádi
Na místě, aby pozemky získávány byly nuceným
vyvlastněním, jsou přepláceny. Také jest nutnou
politická a morální asanace obecního hospodářství
v Praze. V obci pražské nemají dělníci ještě dnes
žádného volebního práva. Strana řečníkova buda
hlasovati pro návrh, avšak žádá při této příležito-
stí, aby asanace provedena byla na sociálně-politi-
okých zásadách ke blahu všech obyvatelů a aby
z Prahy učinila konečně zdravé moderní město
Ozdravění dostaví se však teprve pak, až dělníe
budou mit místo a hlas na pražské radnici. (Sou-
hlas u českých soc, dem.)
Předloha přikazuje se justičnímu výboru.
Rovněž byla justičnímu výboru přikázána vlád
ní předloha o pupilární jistotě moravské zemsk.é
půjčky.
Tim byl jednací pořad vyčerpán.
#7
alto_textblock
#7
m u.
#8
alto_textblock
#8
Dotazy.
#9
alto_textblock
#9
Ministr zemské obrany šl. Georgl odpovidá
k řadě dotazů, mezi nimi k dotazu posl. Jlr ás ka
a soudr. o obnoveném povolávání záložníků želez-
ničního a telegrafního pluku k vojenskému cvi-
čení v r. 1912, dále k dotazu Filipízského
soudr. o týrání vojínů u zeměbraneckého pěšího
pluku č. 25. Ministr sděluje, že v dotazu jmeno
vaný důstojník dle výsledku soudního vyšetřování
skutečně vybočil ve svém chování proti čtyřen
kuchařům, avšak ne v té míře, jak ličí to inter
pelace, a pouze v rozčilení, ježto dotyční lidé jeho
rozkazu neuposlechli. Toto jednání vinnskovo byl
soudně pokáráno.
Dále odpovídá ministr k dotazu posl. Mu
chitsche a soudr. o přikazování žádostí o v -
jenské příspěvky na živobytí polítickými okres
ními úřady.
Dále k dotazu posl. Volkera a soudr.
týrání vojínů u 2. dragounského pluku v Tarno-
poli. Ministr sděluje, že v dotazu jmenovaný nad-
poručík skutečně opět provinil se týráním podří
zených ve službě a v jednom případě i jednáním
profi podříženému mimo službu, jež odporovalo
předpisu a že byl soudně potrestán.
Dále odpovidá ministr k interpelaci poslance
Němce a soudr. o mučení jistého vojína pěšíh
pluku v Nevesini. Ministr dovozuje, že případy
#10
alto_textblock
#10
surového nakládání, uvedené v dotazu, jest nulno
dle šetření a na základě vlastních údajů dotyčného
muže označiti částečně jako přehnané a částeční
jako neodpovídající pravdě, Sděluje konečně, že
provinivší se pěšák i provinivší se četař byli po-
Irestáni.
Konečně odpovídá k dotazu posl. Čecha
soudr. o dodávkách masa pro pěší pluk č. 91.
V došlých spisech je interpelace posl.
dra. Verstovška ve příčlně rumunsko-balhar-
ského konfliktu. Praví se v ní, že dosavadní jed-
nání velmocí přispělo k rozuzlení otázky balkán-
ské a zamezilo dalším komplikacím. Je též v kon-
iliktu bulharsko-rumunském povinností vlády ra-
kouské, aby v zájmu zachování míru se vyvaro-
vala všeho, co by se mohlo vykládali nějak jako
jednostranné stanovisko a učlniti všecko, aby byl
umožněno pokojné urovnání konfliktu.
Posl. Breiter zmiňuje se v dolazu na pre-
sidenta o stížnostech ve příčině stavu vojáků
pohraničních zemích.
Mistopředseda Pogačnik navrhuje příšt.
schůzi na ponděli 10. února o 3. hod. odpoledne
s timto pořadem jednacim:
Třetí čtení zákona o epidemil.
2. První čtení vládní předlohy ve příčině prá
ce v pekárnách.
3. První čtení vládní předlohy ve příčině zá
kona o podomním obchodě.
4. První čtení návrhů Rieněssla a Forst-
nera ve příčině změny zákona o pracovní dob
a uzavírání krámů v živnosůi obchodní.
Konec schůze 6 1/45. hod
#11
alto_textblock
#11
Z parlamentních výborů.
Finanční výbor.
Z Vídně, 30. ledna.
(Zvláštní telefon. zpráva „Nár. Listů“)
Finanční výbor, který zasedal dnes
pozdě do večera, bude míti schůzi také zítra
a v sobotu. Pro pondělek a úterek nejspíše
povoleno bude prázdno.
V dnešní schůzi tohoto výboru podali
posl. dr. Rašin, dr. Funk a dr. Lich
tento návrh: »Vláda vyzývá se, aby prová-
děcím nařízením přípustila pro srážku ná-
kladů zařizovacích a kvoty amortisační u
domů, podrobených dani činžovní, místo de-
tailovaného výkazu paušalování dle procenta
hrubé činže, resp. daně činžovní dle stářía
stavebního stavu domu a udělila příslušná
nařízení berním úřadům. Zástupcům sdružení
majitelů domů budiž před tím dána příleži-
tost podati dobrá zdání.« Návrh ten bude
#12
alto_textblock
#12
přijat.
#13
alto_textblock
#13
Výbor pro vojenské dodávky průmyslové
rady konal dnes schůzi za předsednictví člena
Jindřicha Vettera. Referent ministerstva ob-
chodu, ministerský rada baron Sochor, podal ob-
šírná vysvětlení o rozdělení dodávek pro vojsko
a námořnictvo v minulém vojenském účetním roku.
Na tyto vývody navázána byla podrobná debata
o řadě podrobných otázek, týkajících se ohledu
na rakouský průmysl při vojenských dodávkách.
*
*
Z Vídně, 30. ledna. (K. k.) Sociálně po-
litický výbor schválil, vyřizuje návrh Smit-
kův na odstranění pracovních knížek
tento návrh posl. Hummera: Užšímu vý-
boru pro živnostensko-dělnické olázky se ukládá,
aby vypracoval za účelem náhrady pracovní
knížky dělnickou legitimací, osnovu zákona a aby
při tom hověl těmto hlediskům: 1. legitimace must
obsahovati dostatečný průkaz totožnosti, 2. kvali-
Hikační průkazy ve smyslu živnostenského řádu
buďtež do legitimace pojaty a na roveň posta-
veny legalisovaným opisům nebo duplikatům. 3.
pracovní průkaz má se vydati politickým úřadem
první instance, nebo alternativné obecním úřadem
na žádost zaměstnaného s uvedením firmy zaměst-
navatelovy, pracovní doby a označením práce n
základě vysvědčení, vydaného zaměstnavatelem.
Všechna práva, plynoucí nyní z majetku pracovní
knížky, přecházejí na dělnickou legitimaci.
Rovněž byl schválen dodatkový návrh posl.
dra. Preisslera, aby ve smyslu § 33. jedn. ř. byla
poslanecká sněmovna předběžně dotázána, má-li
býti vláda vyzvána, aby podala osnovu, jež na-
vrhuje náhradu pracovní knížky pro dospělé děl-
níky vhodnou legitimací. Zpravodajstvím pro po-
slaneckou sněmovnu v této otázce byl pověřen
posl. Hummer.
#14
alto_textblock
#14
Z Vídně, 30. Jedna. (K. k.) Výbor ju-
stiční ukončil dnes podrobnou debatu o 694
až 6. řádu advokátního. Ve schůzích bude příští
týden pokračováno.
#15
alto_textblock
#15
Politický přehled.
Země české.
#16
alto_textblock
#16
Nedůvěra německonacionálních dělníků —
Nalionalverbandu.
#17
alto_textblock
#17
V neděli sešlo se v Podmoklech jedenácte
místních skupin říšského svazu německých dělni-
ckých jednot v Rakousku a vyslovilo německo-
nacionálnímu Verbandu svou nejúplnější nevů-
věru, poněvadž prý poměry německých dělníků
jsou stále horší.
Německonacionální dělníci vytýkají německým
poslancům, že pojištění pro stáli a neschopnost
dosud neprovedeno, kdežto na obzoru kynou nové
daně; nabažili prý se toho »nechat se voditi na
šli jako malé děti a sloužiti jenom za hlasovac
dobytek.«
#18
alto_textblock
#18
Rakousko-Uhersko.
Poměrné volby ve Víd. Nov. Městě.
I druhý den obecních voleb ve Vídeňském
Novém Městě, kdy volil třetí sbor, poskyt
četné zajímavé výsledky. Mezi voliči bylo
190 žen, samostatných obchodnic a živnostnic
které dle nového dolnorakouského volebního
zákona mají právo voliti osobně. Skoro
všechny užily svého práva a přišly samy volit.
Platných hlasů bylo odevzdáno 1058 a síce
zase na tři kandidátní listiny, soc.-demokrati-
ckou, německo-nacionální a křesť.-sociální
Volilo se zase deset členů výboru a pět ná-
hradníků. Volební číslo (jedenáctina
všech odevzdaných platných hlasů) činilo 97.
Poněvadž socialistická listina obdržela 439
blasů, nacionální 360 a křesť.-sociální 259.
připadli socialistům 4 výboři, nacionálům 3
křesť. zociálům 2, celkem devět. Desátý man-
dát přidělen dle zákona straně, která obdržela
nejvíc hlasů, tedy socialistům, takže mají z tc-
hoto sboru pět výborů. Náhradníků při-
padlo socialistům 3, nacionálům 2 a křesť. so-
ciálům žádný. Ale socialisté neočekávali tal
značného vítězství a měli na své kandidátn
listině pouze sedm jmen. Prvých pět jejice
kandidátů prohlášeno za členy výboru a zbý-
vající dva stali se náhradníky. Poněvadž n
třetí náhradnické místo neměli kandidáta, ode-
vzdáno toto náhradnické místo nejslabší stra-
ně, křesť. sociálům.
Volby v prvý 1 druhý den vykonány
zeela klidně a také skrutinium, ač bys
mohlo zdáti složítým, bylo hofovo v prvý den
za dvě hodiny, v druhý den za necelou ho
#19
alto_textblock
#19
dinu. Systém poměrného zastoupení se ve
Vídeň. Novém Městě osvědčuje a zasluhuje
pozornosti také u nás, až se přistoupí k re-
visi zastaralého našeho volebního řádu v
venkovských městech a obcích.
#20
alto_textblock
#20
Za hranicemi.
#21
alto_textblock
#21
Vídeňská aléra Rusa Alächína
#22
alto_textblock
#22
Inženýr Alěchin odjel z Vídně nejbližším vla-
kem do Petrohradu, kde vypravoval o svých rakou-
ských přihodách.
Jsem inženýrem při Slbiřské dráze. Loni jsem
churavěl a lékař v Tomsku mi radil, abych se lé-
čil v západní Evropě. Chtěl jsem navštívit Vídeň
Paříž a Nizzu. Při cestování vadila mi neznalos
jazyků. Jel jsem nejprve do Vídně. Na hranici
Ščakové mi odebrali pas a prohlásili, že mne ne-
mohou pustiti dál, protože pas není vidován ra-
kouským konsulem. Konečně mne pustili přes hra-
nici, ale pas si zadrželi. Jeden z úřadníků mi na-
psal na mé navštivence adresu policejního úřadu
ve Vídni a řekl, abych se tam po příjezdu hlásil
že tam přijde také ruský konsul, jemuž již ozná-
mili, že přijedu.
Když jsem ve Vídní vystoupil na Severním
nádraží, přistoupil ke mně jakýsi pán a rusky mi
nabídl své přispění na celnici a v hotelu. Nazval
se Weissmannem a pravil, že je členem zvlášini
kanceláře vídeňské pro vítání hostů z Ruska. Hne
se mne vyptával, odkud jedu, kam a proč. Vyzval
mne, abych s ním šel do hotelu „Venecia“, kde
prý slézají Rusové a kde jest obsluha ruská. Uči-
nil jsem všecko lak. V pokoji se mne Weissmann
opět vyptával a zajímalo jej také, co mám v kufru.
Rozloživ svá zavazadla, odešel jsem do města. Na
schodech hotelu zastavil mne nějaký pán a nabídl
se mi rusky, že mi ukáže památnosti Vídně. Ne-
libil se mi pro svou dotěrnost, odmitl jsem ho
Chodil jsem po městě sám až do sedmé hod, večer.
Druhého dne, 2. list., vypravil jsem se na Se-
verní nádraží. Našel jsem tam tři krajany Mojží-
šova vyznání a chodil jsem s nimi celý den po mě-
stě. Třetího dne jsem šel na ruský konsulát. Mn
pas tam ještě nebyl. Šel jsem opět na Severní ná-
draží, abych o něj telegrafoval do Ščakové. Když
mi řekli, že ruských telegramů nepřijímají, nevěděl
jsem si rady. Na pomoč mi přispěl ruský student
Lev Bělský, jenž jel do Antverp. Vypravoval mi.
že Rusy v Rakousku za každým krokem stopují
v každém vidí špehouna.
Pátého dne žel jsem opět na ruský konsulát
obdržel jsem svůj pas. Chtěl jsem hned odjeti do
Paříže, ale čiperný průvodčí mne přiměl, že jsem
ještě zůstal, že mne zavede, kde se scházívají rušt
důstojníci. Svěřil jsem se mu, ačkoli se mi nelíbil
Na jedné stanici tramvaje vybídl mne, abych slezl
a šel za ním. „Tu na blízku jest arsenál“, pravil
„Snad si jej chcete prohlédnouti.“ Odpověděl jsem
že mne vojenské věci pranic nezujímají, a jeli jsme
domů.
Nazejtří kolem 8. hod. ranní byl jsem probu-
zen hřmotným klepáním na dvéře. Vešel měj vče-
rejší průvodčí s dvěma pány v civilu. Jeden se
předsťavil jako policejní inspektor. druhý jako a-
gent tajné polície. Inspektor mne vybítll, abych
šel s ním na komisařství, za půl hodiny že tam bu-
du hotov. Na komisařství mne prohledali, všecky
věci odebrali, mezi nimi také železnou hůl, již jsem
si koupil na Urále, a zápisník s pořádkem jízd na
soukremých drahách v Rusku. Tlumočil mi přísež-
ný tlumočník Bělinkevič, jenž se ke mně choval
krajně vyzývavě a po podepsání protokolu mi pro-
hlásil, že jsem v důvodném podezření v důležité
politické záležitosti a proto že jsem zatčen. Nási-
lím mne odvlékli do tmavé komůrky. Na otázky se
mi vysmivali.
Druhého dne přišel Bělinkevič a převezlí mn
k zemskému trestnímu soudu, kde mne drželi po
dva měsíce v samovazbě. Ředitel žaláře na mne
křičel: „Špion!“ Z toho jsem se dověděl, proč jsem
zatčen. Po zatčení mne strašně zbili a chtěli mne
vnutiti do trestaneckých šatů, od čehož upustili
když jsem se vzpouzel Seděl jsem v komůrce č. 17
Byla těsna a jen nähoře měla okénko.
Potom mne dovedli k soudnímu vyšetřovatel
Šaupovi. Bělinkevič byl při tom. Soudce mi ozná-
mil, že jsem v podezření, že jsem vyzvědlač, a že
rakouské úřady mají toho nezvratné důkazy. Pra-
vil, že jsem si prohlížel arsenál, a že mi přivede
na to svědky
Bělinkevič se choval velmi drze. Byla to sku-
tečná muka, zvyšovaná mou neznulostí německé-
ho jazyka. Prosil jsem vyšetřovatele, aby se na
mne otázal ruského vyslance, ruského konsula
mínistra komunikací v Petrohradě. Odpověděl, že
ničeho netřeba, protože material, mně odebraný
dostatečně o mně svědčí. Dvakrát, třikrát za tý
den býval jsem vyslýchán. Prosil jsem, aby mi dali
advokáta, ale nevyhověli mi. Pomalu moje vyšetřo-
vání naplňovalo 400 stran. Strava v žaláři byl
strašná a dlouho trvalo, než mi dovolili stravovat
se na svůj účet. Ale peněz jsem měl jen na dvě
neděle, poněvadž další jsem si dal zaslati do Pa-
říže. žil jsem téměř o chlebě a vodě. Od nemocné
manželky, jež byla v poslední periodě těhotenství
nedostával jsem žádných zpráv. Nedovolili mi čís
ani psát.
Tak mijeli dni za dni. 5. ledna večer mi ozná
mili, že jsem svoboden, ale že se nesmím vzdálit
z Vídně, dokud vyšetřování nebude dokončeno.
tomu jsem se musil zavázati písemně. Také jsen
se musil několikrát za den hlásit na policii u Bě-
linkeviče, jenž mi zakázal jit k našemu konsulovi
Já přes to hned prvý den jsem se k němu odebral
a se slzami v očích jsem mu vypravoval své osu-
dy ve Vídni. Gen. konsul Islavin mne pozval, abych
se ubytoval u něho, kde jsem zůstal až do 24. led-
na, kdy jsem mohl odjeti do Ruska, protože na
mně žádné viny nenalezeno. Ale až na hranici mne
doprovázeli rakouští tajuí.
Náš velevyslanec N. N. Giers poslal rakouské
vládě notu v mé příčině a žádá pro mne náhradu
5000 kor. Strašné dni a noci, které jsem prožil ve
vídeňském žaláří a drzě nakládání se mnou na-
dobro mne přípravily o zdraví.
#23
alto_textblock
#23
Pro jednotu Slovanů.
#24
alto_textblock
#24
Pod tímto nadpisem přináší „Temps“ úvodn
článek, v němž dovozuje nutnost dohody rusko-
polské. Vítězný národní rozmach balkánských Slo-
vanů nemohl zůstatí bez účinku na Slovany polské
Skvělý projev činné síly, nahromaděné v duži po-
tlačených ras, dotkl se přímo země, rozdělené více
než sto let. Tato zima byla pro Poláky dobou pro-
nikavé úvahy a mocného vzrušení.
Francie vyznávala vždy své věrné sympatie
k Polsku. Od té doby, co je spojencem Ruska, přeje
si, hotova plnit všechny své spojenecké povinnosti
aby nadešel den, kdy její přátelství k Rusku a jej
přátelství k Polsku se bude moci sloučiti v jedno
Vidouce, jak ode tří měsíců u spojenců vzrůstá po-
cit slovanské solidarity, jenž jest nehynoucí cí
Ruska, pojalí Francouzové naději, že se blíží ho-
dina, kdy se jejich přání splní. Balkánská válka vy
tkaula všem Slovanům, ať žijí kdekoli, nutnost jed
noty, kterou jejich minulost snad učinila nesnad-
nou, kterou však jejich budoucnost činí nezbytnou.
Poměr rusko-polský je založen na nejbolestně-
ším sporu, ale je tento spor nenapravítelný? Kdol
ví, zda Rusko zeela samovolně neuzná jednoho dne
že je v jeho zájmu učiniti Polákům život příjem-
nějším než v Německu?
Samo ruské Polsko v přirozené snaze o větš
morální autonomii musí se míti na pozoru, že je vy-
dáno jiným nebezpečím než býti poruštěno. V Loi
na příklad je ze 400.000 obyvatelů 200.000 židůa
100.000 Němců. V celém ruském Polsku je přes2
miliony židů, kteří skoro všlchni mluví německy
jsou pány obchodu. Kdyby velká města polská do-
stala autonomii, které si přejí, byly by ješich úřady
polské? Nikoli, byly by židovsko-německé. To zna-
mená, že ruské Polsko by se velmi klamalo, kdyby
myslilo, že musí svá práva hájiti jedině proti Rus-
ku. Ruské Polsko potřebuje Ruska, stejně jako
Rusko potřebuje ruského Polska. Slovanská my-
šlenka vyžaduje jejich jednotu. Jejich rozpory pra-
cují do rukou germanismu.
Přemýšli-li se v Petrohradě a ve Varžavě e
poučení, které vyplývá z války balkánské, usoud
se, že loyální sbližení ruských Poláků a Rusů je
#25
alto_textblock
#25
bezprostředním úkolem. Rusové i Poláci vítali se
stejným nadšením vítězství balkánských Slovanů.
Kéž by tato solidarita citů připravila solidaritu
činůl Spojencům Francouzů sluší více než kdy jindy
býti duší slovanského světa. Je v zájmu všech Slo-
vanů seskupili se kolem Ruska. Aby se zajistil
toto seskupení, je třeba jistého počtu vyrovnání
z nichž žádné není neuskutečnitelným.
#26
alto_textblock
#26
Německé zájmy v Malé Asii a trojdohoda
»Matin« přinesl zprávu, že německý vele-
vyslanec v Cařihradě baron Wagenhcím u příle-
žitosti narozenin cisaře Viléma předsedal schůzi
německé kolonie a ve svém proslovu prohlásil
»Dnes jako v budoucnosti nikdo nesmí an
prstem sáhnouti na Anatolii, kde máme životní
zájmy.«
Ve francouzském ministerstvu zahraničnícl
záležitostí prý se říkalo, že tato věta byla pro-
nesena se souhlasem berlínské vlády
»Berl. Tagebl.« k tomu poznamenal, že s ně
mecké strany tento výrok není potvrzen a také
v obšírných oficiosních zprávách o císuřských
slavnostech o něm nebylo zmínky, kdyby prý
však velevyslanec tato slova byl pronesl, bylo by
jen možno je vftuti jako velmi rozumnou defini
německé politiky v Malé Asii, jako positivní vý-
rok, který je cennější než čistě negativní prohlá-
šení Lehmannova před říšským sněmem
V Malé Asii však mají zájmy také jiné moc
nosti a proto, jak se telegrafuje z Cařihradu, vy-
hledali ve středu bar. Wagenheima velevyslanei
mocností trojdohody a požádali o přátelské vy-
světlení jeho řečí v klubu »Teutoniar. Německý
velevysla- nec dal prý uspokojivou odpověd.
#27
alto_textblock
#27
Francouzský protektorát v Marokku.
Resident v Marokku generál Lyautey mě
v Paříži s vládou porady o různých opatřeních
jež mají býti v Marokku učiněna s hlediska správ-
ního i vojenského, i dospěl k definitivní dohode
předsedou ministerstva Briandem, ministrem
zahraničních záležitostí Jonnartem a ministren
vojenství Eltiennem.
Na základě této dohody hodlá vláda předlo-
žíti parlamentu návrh na půjčka asi 150 milionů
jež má za účel;
1. likvidovati dluhy maghzenu (35 milionů)
2. dovoliti vládě protektorátu, aby mohla o
25. března zadati práce na přístavu v Casablance
(46 milionů):
3. umožniti jí, aby mohla hned přikročiti ke
stavbě cest, zřízení nemocnic, dispensářů, ško
pro Evropany a pro domorodce i nutných budov
pro residenční úřady.
#28
alto_textblock
#28
Uprava učitelských platů ve
školské komisi sněmovní.
#29
alto_textblock
#29
Včera odpoledne zasedalo plenum permanentn
školské komise sněmu král. Českého, rokujíc o roz-
sahu aktivních přídavků. Tuto otázku řeší § 38
osnovy zákona o úpravě učitelských platů. V ml
nulé schůzi schválila komíse odstavec 1. řečeného
paragrafu, zavádějící vůbec aktivní přídavky, čá-
stečně do odpočivného vpočítatelné, pro všechny
definitivní nebo řádně zatímně ustanovené osoby
učitelské na školách obecných i měšťanských, ja
kož i pro všechny zvláštní učitele náboženství s
stálým platem.
Ve schůzi včerejší jednalo se o rozdělení tčchte
aktivních přídavků. Tříčlenný zpravodajský ko
mitét navrhl je takto: vytvořil čtyry sestupné třídy
aktivních přídavků, a to dle počtu obyvatelstv
v obcích; I. třída aktivních přídavků náleží obcín
nad 80.000 obyvatelů. II. třída obcím od 40.000
do 80.000 obyv., III. třída obcím od 10.000 do 40.00
obyv. a IV. třída náleží obcím, jež mají méně ne
10.000 obyvatelů.
Částku aktivních přídavků navrhl zpravodajský
komifét fakto
V I. třídě ſnad 80.000 obyv.]; učitelům v prv-
ních 10 letech služebních a zvláštním učitelům s
stálým platem v prvních 6 letech služebních: n
školách obecných 576 K, na školách měšťanských
768 K; učitelům od počátku 11. roku do dovršených
20 let, katechetům od počátku T. roku do dovrše-
ných 16 let služby: na školách obecných 768 K, na
měšťanských 960 K. v další době služby: na ško-
lách obecných 960 K, na měšťanských 1104 K.
V II. třidě (od 40.000 do 80.000 obyv.): první
aktivní přídavek: na školách obecných 504 K, na
měšťanských 672 K, druhý aktivní přídavek: n
školách obecných 672 K, na měšťanských 840 K
třetí aktivní přídavek: na školách obecných 840 K
na měšťanských 966 K.
V III. třídě (pro obce od 10.000 do 40.000 obyv.)
první aktivní přídavek: na školách obecných 432K
na měšťanských 576 K, druhý aktivní přídaveki
školách obecných 576 K, na měšťanských 720 K
třetí aktivní přídavek: na školách obecných 720 k
na měšťanských 828 k.
Ve IV. třídě (pro obce pod 10.000 obyv.): prv
aktivní přídavek: na školách obecných 360 K, na
měšťanských 480 Ki druhý aktivní přídavek: na
školách obecných 480 K, na měšťanských 600 K
třetí aktivní přidavek: na školách obecných 600
na měšťanských 690 K.
Tato osnova aktivních přídavků však je vá-
zána podmínkou, vytknutou v článku II. osnovy
(při čemž celá předloha o nové úpravě učitelskýel
platů jest článkem I.) Tento článek II. pak obsa-
huje předpis, že doba, kdy aktivní přídavky, obsa-
ženě v § 38. osnovy, nabudou platnosti, ustanovi
se zvláštním zákonem, a že do této doby budou
aktivní přídavky, obsažené v § 38., platiti s výjím-
kou pro obce s méně než 2000 obyvatelů. Pro tyte
obce pak zmíněný článek II. navrhuje V. třídu
aktivních přídavků, a tot
první aktivaí přídavek: na školách obecnýel
240 K, na měšťanských 320 K, druhý aktivní přída-
vek: na školách obecných 320 K, na měšťanských
400 K, a třetí aktívní přídavek: na školách obec-
ných 400 K. na měšťanských 480 k.
Ale ani tím nejsou vyčerpány změny původních
číslic aktivních přídavků. Když totiž v učitelstvu
vzníkl rozsáhlý a prudký odpor proti. V. tříde
aktivních přídavků, a když plenum školské komise
v říjnu m. r. vrátilo svému zpravodajskému komí-
tétu jeho osnovu, aby k ní vypracoval mínimáln
varfantu, tu zpravodajský komitét provedl usne-
sení to takto: upustil od návrhu na zavedení V
třídy aktivních přídavků, a číslice aktivních pří-
davků v prvotních 4 třidách snížil. Návrh této t. rv
minimální varianty je následující (číslíce v závor-
kách uvedené navrženy jsou pro školy měšťan-
ské)n
v I. třídě: první sktivní přídavek 640 K (s0
K). druhý 720 (880) K, třetí 800 (960) k-
v II. třídě: první aktivní přídavek 480 (600) k
druhý 560 (680) K, třetí 640 (760) K
v III. třídě: první aktivní přídavek 320 (400)
drahý 400 (480) K. třeti 480 (560) K
ve IV. tříděi první aktivní přídavek 240 (320
K. druhý 320 (400) K. fřetí 400 (480) K.
Z dosavadního průběhu celého jednání o úpra-
vě učitelských platů je známo, že otázka aktivních
přídavků pro učitelstvo jest od počátku sporná
#30
alto_textblock
#30
Již v prvním oddílu porad plena školské komise.
kteréžto schůze se předloní a loni konaly proto.
aby pro referentský komitét školské komise byly
určeny zásady pro textování osnovy zákona o nové
úpravě učitelských platů, žádali zástupci venkova,
zejména čeští agrárnici, by při stanovení aklivních
přídavků nebyly činěny rozdíly podle velikosti
obcí, naproti tomu zástupci měst na rozdílu tom
trvali. Mimo to posl. mag. rada Kafka jako zá-
stupce pražský žádal hned od počátku, aby pro
Prahu byly zavedeny aktivní přídavky zvláštní,
posl. dr. Koldinský rovněž od počátku hájil poža-
davek, že aktivní přídavek v největších městech
s Prahou přímo sousedících nelze posuzovati dle
počtu jejich obyvatelstva, nýbrž dle fakta, že ve
městech těch jsou poměry stejné jako v Praze.
Všechny tylo rozdíly, zajisté velmi značné,
střetly se ve včerejší schůzi školské komise, žel
nikoli vždy způsobem klidným.
Před schůzí komise konala se za předsed-
nictví posl. dra. Metelky porada českých členů
jejich. Když byla skončena, měli zástupci měsí do-
jem, že čeští členové komise budou jednolně hla-
sovati pro návrhy zpravodajského komitětu; ale
dojem tento se neuskufečnil.
Ve schůzi komise vybuchl plnou silou rozpon
mezi českými agrárníky a českými poslanci měst-
skými. Čeští agrárníci byli z části podporování ag-
rárníky německými. Za velkostatek byl bar. Braun
pro menší aktivitní přídavky a pro zavedení jich
V. třídy.
Po ostrém a dlouhém řečníckém zápasu se
hlusovalo. Návrhy agrární — české i německé —
a návrh bar. Branda byly zamítnuty, a 10 proti 7
hlasům přijat byl návrh, vypracovaný zpravodaj-
ským komitétem, avšak s dodatkem, že aktivní
přídavky ty (shodné s akt. přídavky státního úřad-
nictva) nabudou platnosti, až budou provedeny
zvláštním zákonem.
Návrh probošta dra. Buriana ve prospěch Pra-
hy a 4 sousedních měst byl přijat 9 proti 8 hlasům.
Kdyby také sněmem bylo schváleno, na čem
se školská komise usnesla, nastala by pro učitel-
stvo tato situace, pokud jde o aktivitní přídavkyi
učitelé by dostali dosavadní, nynější aktivní pří-
davky, které by se však vyplácely ve všechí ob-
cích, nikoli — Jak se děje dosud — pouze v obcích
nad 8000 obyvatelů, aktivní přídavky pak byly by
třikrát zvýšeny, a to vždy po 10 letech o 80 kor. ,
při čemž však pro Prahu, Karlín, Smíchov a Vinos
hrady by se vyplácely aktívní přídavky dle návrhu
probošta dra. Buriana. Tak sdělilo výsledek vče-
rejší schůze předsedníctvo komise.
Jak tedy patrno, všechny snahy městských
poslanců českých byly včera ve školské komisl
oslyšeny.
Ve sněmovně byla včera depulace města Pískuý
žádala, by toto město bylo vřaděno do vyšší třídy
aktívních přídavků.
.
*
Pražská sněmovní korespondene
vydala včera o schůzi včerejší zprávu v podstatš
následující:
#31
alto_textblock
#31
Permanentní komise ikolská sněmu král. Českého
konala schůzi dnes o 2. hod. odpol. za předsed-
nictví posl. Leglera a za přítomposti zástupců
vlády vicepresidenta zem. zkolní rady Golla,
dvorního rady H. Campea a místodrž. rady Š ln-
deláře, jakož i zástupců zemského výboru,
Před plenární schůzí komise konali čeští čle-
nové komise školské předporadu o postupu při
jednání o aktivním přidavku.
Předseda posl. Legler zahájil schůzi sdělením,
že posl. Ingrisch a Keller omluvíli svou ne-
přílomnost. Na to udělil slovo referentům,
aby přednesli a odůvodnili návrhy své na stano-
vení aktivního přídavku veškerému učitelstvu.
#32
alto_textblock
#32
Spoluzpravodaj posl. Kaíka
odůvodnil obšírně a věcně svůj zvláštní návrh na
stanovení vídeňského aktivního přídav-
ku pro učitelstvo v Praze a všech obcích,
které mají tvořiti příští Velkou Prahu. V pod-
staté praví, že nechce polemisovatí s vývody če-
ských i německých poslanců agrárních, je-li v Praze
stejně draho jako na venkově, a rovněž nechce
důvody své opfrati výhradně o poměry bylové.
Rozhodujícím důvodem pro stanovení aktivního pří-
davku vídeňského pro Velkou Prahu je okolnost,
že Praha je a zůstane střediskem kultur-
ního a společenského žlvota tohoto
království, Praha je staroslavným sídlem vědy
a umění, ona je občasným sídlem dvora, Praha je
od r. 1891 střediskem velkých výstav, sletů a sjez-
dů. Zajisté také komunikační poměry mezi Prahou
a předměstími jsou-zcela mimořádné.
Bohužel postupové poměry učitel-
stva pražského jsou velmí smutné. Uči-
tel zatímní čeká téměř plných 15 letna deíinl-
tivu, učítel školy obecné čeká nejméně 30 1et
na místo řídíeí, a odborný učitel školy mě-
šťanské nestane se buď ředitelem vůbec, anebo
až na sklenku svého života. Společenské po-
měry pražské a předměstské jsou ovšem zcela jiné
než na venkově. Všechny tyto důvody platí také
pro obce sousední, které mají tvořiti Velkou
Prahu. Proto navrhuje řečník na základě § 55.
říš. zákona školského z r. 1869, dále ve smyslu
zákona říšského z r. 1873, aby Praha, předměstí
a ony obce, které na základě usnesení sboru
obecních starších s král. hlav. městem Prahou m a-
jíbýtispojeny postaveny byly v oboru aktiv-
ního přídavku učitelstva na roveň s Vídní
Nestalo se vínou zastupitelstva král. hlav. mě-
sta Prahy, že Velká Praha nestala se dosud skut-
kom, Je tudíž slušno a spravedlivo, aby strana n č-
mecká, která svojí obstrukcí způsoblla nedělnost
sněmu již po plná čtyři léta, hlasovala nejen pro
minimální požadavky učitelstva pražského, ale
též učitelstva Velké Prahy.
#33
alto_textblock
#33
Posl. svob. pán Brand
dopornčuje ke schválení druhou variantu
pátou třídou zktívního přídavku.
#34
alto_textblock
#34
Posl. dr. Koldinský
#35
alto_textblock
#35
k § 38. o aktivních přídavcích navrhuje, aby oso-
bém učitelským v Praze, Karlíně, Smícho-
vě. Král. Vinohradech a Žižkově nálc-
žely aktivní přídavky: v prvních 10 letech služeh-
ních a katechetům v prvých 6 letech služby: na
obecných školách 720 K. na měšťanských školách
960 Ki od 10 do 20 let. u katechetů od 6. do 16.
rokut na obecných 960 K, na měšťanských 1200 k.
v další době služební na obec. školách 1200 K
na měšťanských 1380 K.
Odůvodňuje tento svůj návrh, pravil posl. dr.
Koldínský, že není pochybnosti, že v Praze
v předměstích žije učítel dráže, než na venkově.
Dražší byt. dražší potraviny, a jeho sociální posta-
vení ve městě žádá od něho mnohem větších hmot-
ných obětí, než na venkově. Tyto nestejno-
měrné existenční poměry vyrovnávalí s
při úřadnících státních ve velkých městech vyššími
aktívními přídavky. Také § 55. ř. zák. z r. 1869
bere zřetel na tyto nestejnoměrné existenční po-
měry a ustanovuje, že platy učitelské mají býtl
vyměřeny dle poměrů místních. Dosud požívali u-
čítelé v Praze vyššího aktivního přídavku, který
činil 40% základního služného, v Karlíně, Smícho-
vě. Král. Vinohradech, Žižkově, Košířích, Nuslích,
Vršovicích 30. Těmito aktivními přídavky byl
vyrovnáván také špatnější postup učltel-
stva velkoměstského proti učitelstvu vens
kovskému. Je proto přírozeno, že tyto nepříznivé
existenční a postupové poměry učitelů pražských
musejí býti vyrovnány zvýšenými aktivními přídav-