#1
alto_textblock
#1
Románová přiloha „Národních Listů“ k číslu 85. ze dne 26 března 1908.
#2
alto_textblock
#2
Akademie čten. spolku „Svatopluk
Čech“ ve Vídni.
#3
alto_textblock
#3
Z Vídně, 22. března. Čtenářský spolek „Sva-
topluk Čech“ oslavil dne 19. t. m. desítileté jubileum
osvětné svojí práce mezi Čechy vídeňskými slavnost
ní akademií, jejíž průběh byl opravdu kulturnía
uměleckou událostí. Jeden z největších a nejdůleži-
tějších spolků vídeňských představil se tu české ve-
řejnosti skvělým večerem a ukázal opět, že jest po-
volaným tlumočníkem idejí zemřelého národního he-
roa, jehož jméno vepsal si hrdě na svůj štít. Oslav
zahájena byla přednáškou prof. Fr. Drtiny, jenž
vřelými slovy vzpomenui Svatopluka Čecha a jeho
velkého významu v naší literatuře i v našem národ-
ním životě. Přednáška „O významu veřejných kniho-
ven a čítáren“ osvětlila ostře naše kulturní potřeby
a toužení a ukázala, jak obětavá svépomoc pomalým
krokem a chudými prostředky snaží se opatřiti ná-
rodu našemu, co v jiných pokročilých státech samo-
správné korporace i vlády samy ze štědrých darů
jednotlivců a výtěžku veřejných daní poskytují lidu
jáko něco zcela samozřejmého a akutního. Pomocí
skioptických obrázků provedl nás přednášející pro-
stými i nádhernými, velkými i malými, vždy však
účelnými knihovnami států amerických, Anglie a
Francie. Jak právem jsme záviděli těmto namnoze
malým obcím a jak z duše připojili jsme se ku přání
řečníka, aby i u nás práce pro osvětu lidu podmanila
si v brzku srdce i vůli všech! — Program následu-
jící poskytl nám hojně uměleckých požitků, za něž
v prvé řadě vděčíme se slečnám Luise a Ma-
řence Provazníkovým, členu Lidové opery
p. P. Ludikerovi a kvartetu Hrubý-Hobza-
Sedlecký-Janda. Sl. Luisa Provazníkova
představila se posluchačům jako mezzosopranistka
bohatého fondu hlasového s krásným, procítěným
přednesem a vezpívala se čistým svým uměním v
srdce všech, jimž hudba je něčím vyšším, nez toliko
chvilkovou kratochvílí, Interpretovala Saint-Saěnsa,
Fibicha a Čajkovského s celou vroucností své vní-
mavé duše. — Slečna Mařenka Provazníkov
již delikátním doprovodem klavírním dala nám tušiti
vzácný požitek, jehož pudeme účastni při jejím pro-
vedení Novákova Amorosa a očekávání naše skvěle
bylo potvrzeno. Slečna je absolventkou pražské kon-
servatoře a žačkou profesora Mikše, ale ona je už
nesporně umělkyní a virtuoskou hry klavírní. Její
zdejší výkon ukázal, že slečna ve své hře spojuje
ideálně potence umělce a virtuosa. „Amoroso“ v je-
jím přednesu znělo nám nově, plně a krásně: cítili
jsme všichni, že mluví tu k nám ryzi umění nehle-
danou, přesvědčivou řečí. Znalci věští slečně jako
virtuosce skvělou budoucnost. — Pan Ludikar po
zásluze sklidil bouři potlesku za přednes arie, Gre-
minovy z „Eugena Oněgina“ a Kovařovicovy „Ci-
kánovy píšťaiky“; jeho zvučný bas, ohebný a čistý.
nesl se zvonivými tóny dvoranou a oduševnělý zpěv
jeho posluchače uchvátil. — Dvořákův smyčcový
kvartet, op. 96, zahráli nám čtyři umělci, mající ve
Vídni už jméno; vyrovnaná jejich hra stavi je p
bok nejlepším českým kvartetům. Recitace z Če-
chových básní, přednesené p. Huebnerem, a hou-
slové sólo p. prof. Plačka došly zaslouženého uzná-
ní a doplnily vhodně program tohoto krásného ve-
#4
alto_textblock
#4
čera. — Přejeme čilému Čtenářskému spolku „Svato-
pluk Čech“ nnoho zdaru v další úspěšné práci!
#5
alto_textblock
#5
Sportovní věstník.
#6
alto_textblock
#6
Automobilism.
Pražský salon automobilový.
Včerejší sváteční den byl opakováním zname-
nitého úspěchu nedělního. Návštěva byla tak četná,
že v poledne, kdy očekáváni ve výstavě účastníci závodu,
a v hodinách odpoledních chvílemi byla chůze zne-
možněna. Jakož přírozeno, byla veliká sháňka po
výsledcích závodu, které však oficiálně byly ozná-
meny teprve po 5. hodině. — Dnešek je dnem lou-
čení s výstavou, která byla z dosavadních nejkrás-
nější. Važný pokyn opozdilcům, kteří dosud snad
výstavy nenavštívili, neboť výstavní dnešek nemá
zítřka.
a
#7
alto_textblock
#7
Výsledky závodu, pokud se týká tovarů v nich
zastoupených, sotva mohou někoho překvapiti. V tom
však také nespočívala hlavní jejich zajímavost. Vý-
znam závodu vidíme v tom, že různé druhy auto-
mobilních vozidel v něm ukázaly svou zdatnost na
klassickém zkušebním poli, kterým jest pravě závod
do vrchu. Nejlepšího výkonu docilil — jak očeká-
váno — Oplův vůz typu Grand Prix. Jeho hodi-
nový průměr, který nám byl udán na 90 km., jest
ohromující. Racer postavený pro hladký, rovinatý
okruh dtepský, osvědčil včera znamenité schopnostn
horolezecké.
V rukou výborného řidiče rüsselsheimského
domu Joernse se vymrštil tygřím skokem od startu,
takže vše, co nebylo připevněno na palubě, okamžité
ji opustilo a jedním dechem vylétl na výšinu.
Zbraslav—Jíloviště jest naším Semmeringem. Zjev
tam téměř rok za rokem se opakující, že motocykl
plnokrevného závodního typu se umisťuje těsně za
nějrychlejším vozem a celou řadu jiných čtyřkolo-
vých obrů nechává za sebou, se opakoval i včera.
Obě zavodní motorky Laurin K lement se
řadí svými času hned za Opelova grand prix racera.
Jeho čas jest pro trať 5.6 km dlouhou 3 min. 553
vteř. První motorka Laurin Klement potřebovala
4:243/%, druhá 4: 413/s. Eliška prolétl rychlostí 76
km trať, ktera má stoupání 3—9 proc. Výkony tím
úctyhodnější, že motorky ty byly postaveny pro zá-
vod o mezinárodní pohár M. C. F. 1905, který také
šťastně přivezly do Čech, kdežto Opelův krásný vůz
jest »poslední novinkou« automobilní konstrukceo
tři léta starší zase a pokročilejší.
Zůstaňme u motorek! V třídě cestovních
strojů obsahu válců do 0.6 litru sklízí ovoce své ne-
únavné práce a skutečné lásky k motorové dvou-
kolce smíchovský konstruktér Jos. Wa!ter, kde
jeho stroj. řízený obratným vyučencem Waltrovým
Látem, nejen dobývá vítězství kategorie, nýbrž doci-
luje i nejlepšího času cestovních motorek vůbec.
V třídě motorek nad 0.6 litru obsahu vidíme v čele
jiný stroj Lanrin Klement. Houžvička na něm ví-
tězí v nejsilnější kategorii závodů. I v motorkách
s přívěsem vítězství zůstává věrno mladoboleslav
skému domu, jehož mistr Picek vyvádí nejlidovější
automobil na vysočinu jilovišťskou v pěkném čase
#8
alto_textblock
#8
7 min. 163/%. Kategorie zajímavá i vnějšími okol-
nostmi! Známý amatér p. Storch (Walter) zůstává
jen 26 vteřin za výborným Pickem. Jen 15 vteřín
pak za p. Storchem končí neméně známý amatér
pražský p. Král (Laurin Klement), kterého v ko-
čárku provází sličná jeho choť; manžel Král asi
mnohde vypnul motor tam, kde závodník-Král by
byl jel plnou rychlostí. Nad to neměl p. Král začátek
závodu zvláště šťastným, o čemž vypravujeme níže.
Zmínivše se o vítězství Joernsově, můžeme hned
přejíti k druhému, třídy závodních vozů, p. Halphe-
novi na jeho Mercedes. V rozdílu časů, Joernsovaa
Halphenova, se vyjadřuje jasně rozdíl mezi jezdcem
z povolání a gentleman chauffeurem nejen v umění,
nýbrž zvláště v odvážlivosti. Řidič z povolání má
vážný důvod odvážiti se v závodě třebas za meze
opatrnosti. Odvážlivost korunovaná úspěchem zvy-
šuje jeho cenu, odvážlivost ztroskotavší mu jí ko-
nečně neubírá; úraz — pokud ovšem není zvláště
vážný — nemá následků povážlivých pro jeho povo-
lání. Jinak gentleman-rider! Pro něho úraz by zna-
menal nejen bolest, nýbrž i újmu v povolání. Ne-
hledíc ani k tomu momentu psychologickému, jest
tu jiný hmotný, jenž sám stačí vysvětliti rozdíl obou
výkonů. Na jedné straně vůz typu Grand Prix 1908,
na druhé racer z r. 1904. Není divu, že vůz, který
pod Hieronymem vyhrál r. 1905 Kesselberg a 1904
pod Braunem Semmering, nevyhrál r. 1908 Zbraslav —
Jíloviště.
V třídě 75 l. zvítězil Max na Benzu v čase,
který jej staví vůbec na druhé místo vozů. Vítězství,
které vzbudilo zasloužené sympatie, byvši dobyto
v odměnu výborné práce stroje i odvážného řízení
páně Maxova, jehož zatáčky ohromovaly odvahou.
Pouhopouhé dvě pětiny vteř. Hůře je! Züst, jenž
velmi pěkně vstupuje na pražský trh tímto úspěchem,
obratně uveden sympatickým ředitelem Ruprechtem.
V třidě 5litrových vozů v krásném slohu zvítězila
Minerva, mistrně řízená vtělenou chladnokrevností,
jež vane z profesorsky vážného obličeje inženýra
Kienla. Pp. Kejře a Rob. Exnera pasovalo přesné
změření válců na výhradní zastupce třídy 3 litrů.
Souboj dvou »Laurinek« s velkou převahou vyhrál
Kejř jockeyské postavy.
V třídě dvoulitrové sklidil vavříny hrabě
Kolowrat, jenž lehký čtyřválcový vůz Laurin Kle-
ment vedi k vítězství v pěkném čase 5 : 583/%. Vůz
tohoto typu — jak nedávno uspořádaná anketa pa-
řížského Auta ukázala — se asi nejvíce přibližuje
přáním obecenstva. Jest povolán vytvořiti »střední
stav« automobilismu a přirozeně poutá nejvíce zá-
jem. Vůz, který vyběhne trať půlšesta kilometru, jejíž
stoupání kolisá mezi 3—9 procenty, za 6 minut, věru
opravňuje naděje, které naň skládá průmysl i zákaz-
nictvo! Laurm Klement zvítězili i v třídě voituret
do 1.5 1. Pozoruhodna a pěkným vysvědčením pra-
videlnosti těchto strojů jest okolnost, že amater Götz
dojíždí jen 2 vteřiny za továrním inženýrem Rezie-
rem. Třetí za nimi se umisťuje čtyřválcová voitureta
Hansa, ovšem teprve s rozdílem 11/4 minuty.
#9
alto_textblock
#9
Zprávu o závodech doplňujeme tímto: V závod-
ním výboru mimo pány jmenované zasedal p. inž.
Rosenberg. Zdravotnickou službu, které na štěstí ne-
bylo třeba, zorganisoval pečlivě dr. Bečka ze Zbra-
slavi, jenž na trati rozestaveny měl 3 ochranné
#10
alto_textblock
#10
— 396
#13
alto_textblock
#13
393
#15
alto_textblock
#15
Jordison prudce vyskočil;
»Lžete!« zvolni hlasem chvějícím se. »Jste Richard
Behag a zabil jste Artura Steriousa.«
Artur Holme neodpověděl a sklonil hlavu.
Vilém Jordison však opakoval k němu vášnivěa
zoufale zároven:
»Ano, jste skutečně Richard Behag a byla to
mrtvola Artura Steriousa, kteráž vyplavena byla na břeh
na severu od Valparaisa.«
Artur Holme mlčel však nadále a sklonil jen hlavu
ještě níž, takže mu nebylo viděti téměř ani do tváře.
Vilém Jordison vyňal hodinky a pravil k mladému
muži na pohled chladně:
»Za hodinu budete mrtev. Povíte-li mi pravdu, pro-
pustím lady Anežku na svobodu. Odepřete-li ale všechno
miříei, zahalte-li se opět v mlčení, usmrtím i ji.«
A příkře skorem dodal nemilosrdný muž ten:
»Dvě minuty dávám vám na rozmyšlenou.«
Artur Holme konečně promluvil, ale vyhnul se
určité odpovědi sám otázkou jinou. Nezvednuv hlavy, děl:
»Co však vám vlastně záleží na smrti Steriousa
nebo Behaga? A rcete nejprv, kdo vlastně jste vy ?«
Vilém Jordison odmíti otázku tu s celou obvyklou
brutálností svojí:
»Kdo jsem já, po tom vám nic není. Učinil jsem
vám návrh a můžete ho buď přijmouti neb odmítnouti,
avšak máte málo času na rozmyšlenou i radim vám,
abyste ho nemařil zbytečnými hádkami a marnými otáz-
kamni.«
Vilém Jordison mluvil na pohled hlasem klidným a
chladným, avšak veškeré nitky nervů jeho chvěly se úz-
kostí nesmírnou. A srdce jeho krvácelo přimo nad tím,
#16
alto_textblock
#16
Sluha vida rozhodnou vůli svého pána, kterýž do-
vedl též vůli své bezohledně průchod zjednati, skutečně
též nelenil.
A tak po celou noc oba mužové činili se kolem
nemocného, či vlastně vysíleného muže, poskytujíce mu
pomoci všeho způsobu i všech možných vzpruh tělesných,
pokrmů, vody teplé, likerů i studených pokrývek.
Sluha Lipp, kterýž i nyní ještě nebyl s to pocho-
piti, co se stalo v chodbě podzemní a co se děje s pánem,
jejž znal z káznice již jako člověka chladného, ba bez-
citného, mínil skutečně, že se pánu jeho rozum náhle
pomáll i nechal splývati se rtů svých každé chvile kletby
na důkaz své prabídné nálady, avšak podivav se potom
na hrozivou, ano straslivou tvář Jordisonovu, zmlkl.
Na konec, k šesté hodině ranní, když byli oba
spoluviníci v mladém muži přece znovu vzbudili jiskřičku
života, Artur Holme usnul spánkem hlubokým a osvě-
zujícím.
Zatím co spal spánkem spravedlivých, Vilém Jordi-
son jal se přemítati o nové situaci, řka sobě, že chce-li
on, pán jeho osudu, zvěděti pravdu celou a že chce-li zá-
roveň udržeti vlastní své tajemství, musí hráti na venek
na dále roli vymahatele až po konečné rozřešení. I spou-
tal tudíž Vilém Jordison spícího na rukou i nohou, ale
lehounce, hledě a doufaje všemožně, že pouta tato nebu-
dou mu přilišnou obtíží.
A brzy projevilo se, že plány Jordisonovy jsou dosti
#17
alto_textblock
#17
dobré
#18
alto_textblock
#18
Přes tato pouta Artur Holme cítil se býti opět zcela
jiným člověkem, když po dvanácti hodinách tvrdého
spánku olevřel opět oči své.
„Cerný automobl-.
#19
alto_textblock
#19
99