#1
alto_textblock
#1
Strana 2.
#2
alto_textblock
#2
NARODNÍ LISTY.
#3
alto_textblock
#3
24. srpna 1913. Číslo 232.
#4
alto_textblock
#4
že jsou středisky iredentismu a ustanoven
rakouských zákonů neberou příliš vážně. By-
lo rozpuštěno vlašské zastupitelstvo města
Pulje a četní jeho členové pohnáni před soud
pro značné zpronevěry obecního jmění, terst.
skému magistrátu odňaty některé politické
funkce a svěřeny politické správě; stejný osud
stihl nedávno také vlašský magistrát v Gorici
a dnes přichází z Terstu nová zpráva, že mí-
stodržitelství zaslalo nově zvolenému purkmi-
strovi čtyři výnosy, jimiž se mu nařizuje, aby
propustil z obecních služeb asi 40 úřadníků
zřízenců, kteří nejsou rakouskými státními
příslušníky. Opatření místodržitelovo týká se
hlavně úřadníků a personálu při technických
podnicích obecních, plynárnách, vodárnách a
při městské dráze. Při tom je zajímavo, že
z oněch 40 cizích příslušníků jest jeden Uher.
dva Švýcaři a 37 Vlachů z Italíe.
Terstští Vlachové mají málo svých domá-
cích inženýrů. Nedostatek ten mohli by snad-
no nahraditi inženýry slovinskými, ale terst-
ský magistrát přes to, že na území terstském
napočítána nyní už i úřadně celá třetina slo-
vinského obyvatelstva, zavírá nad Slovinci
velkopasky oči a prohlašuje Terst za město
ryze vlašské, v němž pro Slovince není místa.
Jako se v obchodech a průmyslových závo-
dech terstských dává dosud přednost vlašským
dělníkům z Italie před domácími, stejně
schopnými a přičinlivými dělníky slovinský-
mi, tak také magistrát obsazoval dosud mi-
sta ve svých podnicích většinou úřadníky
zřízenci z Italie. Konečně i na tuto nepřístoj-
nost obrátil princ Hohenlohe svou pozornos
a učinil jí přítrž.
#5
alto_textblock
#5
Za hranicemi.
#6
alto_textblock
#6
Co pravil ruský diplomat.
#7
alto_textblock
#7
„Russkaja Molva“ přináší sdělení ruskéh
diplomata o tom, jak se Rusko zachová v otáz-
ce Drinopole a Kavaly, a jak se utváří poměr
mezi Bulharskem a ostatními balkánskými
státy.
Výsledky obou balkánských válek jsou
Rusku příznivy. Prohrálo Rakousko-Uhersko,
jež nejen se musilo smířiti se vzrůstem Srbska
a Černé Hory, nýbrž i se zvětšením Řecka, jež
mu nyní bude nepříjemným sousedem na Adrii.
podobně jako ltalie. A také Rumunsko uklou-
zlo od trojspolku. Avšak Rusko považuje nyní
svou úlohu passivného diváka za ukončenou
Ačkoli není jeho zájmem, aby Turecko bylo
nadobro vyhoštěno z Evropy, přece má za
svou povinnost hájiti naproti ně-
mu Bulharsko; ale doufá, že se věc spraví
díplomaticky a proto si přeje, aby Bulharsko
vstoupilo v přímá vyjednávání s Tureckem
Záležitost Drinopole je ruské diplomaci
dosti lhostejna, ale nedopustí, aby Turci šli za
Maricu a aby zkrátilí Bulharsko na Egejském
moři.
Balkánský spolek se upevňuje. Předse-
dové ministerstev: Majorescu, Venizelos, Pašič
a Vukotič opět se sejdou v Bukurešti, aby vy-
pracovali nový základ balkánského spolku,k
němuž prozatím náležeti budou: Srbsko, Ře-
cko, Rumunsko a Černá Hora. Kromě toho
čtyry státy balkánské spolu jednají o tom, jak
se postaviti naproti tureckému vpádu do Bul-
harska. Srbsko v osobě Pašičově
trvá na tom, že nutno Bulhary
podporovati. Řecko je rozhodně prot
tomu; Rumunsko se nemůže rozhodnouti a
nejspíše se přídá na stranu Řecka. Pašič
dokazujenutnostpřinutiti Turky.
aby odtáhli z území, kterého Bul-
haři dobyli a které jim už odstou-
pili; Srbové, kteří Bulharům po-
máhali, jsou nevěrou tureckou ve
svém citu dotčeni tak, jako Bul-
haři; ale věc Bulharů — dokazuje
Pašič — musejí v tomto případě za
svou vzíti všechny balkánské
státy, jejichž spolek má za úče
zaručiti si navzájem celistvost
území proti každému nepříteli.
Jestliže je Bulharsko právě mim
balkánský spolek, nevadí, vždyt
jde o to, aby ionok němu opět při-
stoupilo a bylo příště věrným
jeho členem.
Tato politika Nikoly Pašiče svědčí nejen
o geniálnosti srbského státníka, nýbrž i do-
brém, právě slovanském srdci Srbů. Pošra-
mocená slovanská myšlenka přivítá tuto poli-
tiku velmi radostně.
Bohužel odpor Řecka, rozezleného na Bul-
hary pro maroderské události, které válku
provázely, ruší politiku Srbska. Řecko ze zá-
zady nechce ničeho učiniti na ochranu Bul
harů proti Turkům.
#8
alto_textblock
#8
Týdenní táčky.
#9
alto_textblock
#9
Nikdo mi nevěří, jak jsem šťasten, že po
tolika a tolika dnech nebeské rosy konečně
přišel jeden suchý, po něm teplý a konečně
docela slunný dení Nebylo to už k vydržení
s lidmi — tak na ně působilo mizerné počasí.
Člověk, který jindy je samý humor, chodil se
sklopenou hlavou, mluvil jako na splátkya
jen koutkem úst; každý druhý koukal vztekle
jako majitel variété, jemuž Liliputání přes no
vyrostli o metr, a každý bez výjimky a bez
ohledu na věčné zatracení klel na počasí, a
se hory zelenaly. Nejvíce mně bylo líto našich
dam, neboť ty dvojnásob pocítily tíhu nepo-
hody! Tolik krásných letních šatů nejmoder-
nějšího střihu — a zatím, než se vypršelo —
už jsou všechny z mody! K tomu ještě ty zprá-
vy o blížící se potopě, neutěšená situace poli-
tická i finanční, dražší činže a dražší pivo —
možno-li se divit, že lidé vypadali jako ale
smutečních vrb?
Bohu a slunci díky — však už ale nevy-
padají! Byl to opravdu pohnutý okamžik
když ve středu odpoledne najednou z ničeho
nic, když se toho člověk nejmíň nadál, vy-
strčilo slunce z mraků zlatou hlavu. Řekl bych
že vyplázlo na nás rozpustile jen na chvilenku
jazyk — ale bojím se to řící nahlas, aby se pro
mojí smělost nepohněvalo a zase nezalezlo.
Ale přiznám se, že promeškal jsem onen světo-
dějný moment vzácného nebeského zjevu,
#10
alto_textblock
#10
Pro lepší poměr mezi Rakousko-Uherskema
Ruskem.
#11
alto_textblock
#11
Rakousko-uherská zahraničná politika
posledních pěti letech se proslavila jmény
dr. Friedjung, baron Chlumecký, Nastiča
Kania de Kanya. K těmto veličinám se význa-
mem přiblížil hr. Štěpán Tisza, když v před-
večer války bulharo-srbské proklamoval svo-
bodu bratrovraždy národů. Tato politika do-
konala na Bregalnici. Že v ní nebude možno
pokračovati, ukázal sám dr. Friedjung, jenž ve
„Vossische Zeitungu“ uveřejnil články, doka-
zující, že zahraničná politika Rakousko-
Uherska dosavadním směrem nemůže dál a
musí zarejdovati v stranu Ruska. Ruské listy
na nabídky Friedjungovy se neodezvaly, což
je také odpověď; jen „Moskevské Vědomosti“
věnovaly jím úvodní článek, a ten jest odmí-
tavý.
List se nejprve diví, jak se „historiogra
habsburské imperie“, pověstný falešnými do-
kumenty a spoluvinník záhřebských rozsudků
může opovážit zahájiti kampaň pro sblížení
Ruska s Rakousko-Uherskem. To není osob-
nost, které v této otázce náleží podnět. A kro-
mě toho jeho články čpí jezovitismem. Onsi
po Albanii, po aféře Procházkově a po všech
úkladech a úskocích, které působily proti Ru-
sku v době balkánských zmatků, troufá tvrdi-
ti, že „mezi Ruskem a Rakousko-Uherskem
není rozhodně ničeho, co by překáželo brzké
a úplné dohodě.“ A loňské přípravy k polské-
mu povstání proti Rusku nejsou ničím? Pro-
následování pravoslavných Rusů v Haliči, jež
se pořád zostřuje, také není ničím? Jestliže
má p. Friedjung tak krátkou pamět a již toho
všeho zapomněl, Rusové nezapomněli a vší-
mají si věcí, které se proti nim kují v Rakou-
sko-Uhersku.
Dr. Friedjung odbyt ruským listem doko-
nale. Ale to neznamená, že změna v politice,
Friedjungem navržená, je špatná a nevčasná.
Nikoli, ona je nutná, ale Friedjung, Nastič.
bar. Chlumecký a celé to souspřeženství ne-
jsou muži, ke kterým Slované mohou míti dů-
věru a proto musejí z předu býti vyloučení ze
všeho, co s touto změnou v zahraničné poli-
tice souvisí. Jiných lidí třeba, takových, ke
kterým zahraničné státy slovanské mohou
míti důvěru a kteří jim už svými jmény daji
rukojemství, že jim není báti se od Rakousko-
Uherska falše, úkladů a úskoků. A ani pouhá
změna osob tu nedostačí. Zde bude nutno dáti
výhost diplomatickým methodám XVIII. věku.
jež v Rak.-Uhersku dosud panují. K veslu
musejí přijíti mužové moderní, kteří budou vě-
děti, že se státu nemůže prospěti nějakým
chytromyslným výkladem dávné a polozapo-
menuté úmluvy, nýbrž že dobrý poměr mezi
státy musí býti budován na vzájemných byt-
ných prospěších; kteří nebudou vliv svého
státu na státy sousední upevňovati chvástá-
ním o své převaze a hmotné moci, ani hroz-
bami rozbitím a pohlcením, nýbrž dobrým a
pokojným sousedstvím, jež sousedovi přeje
těch blah, kterých žádá sobě.
Mluví se o tom, že hr. Berchtold brzy
padne jako oběť chyb, kterých se rakousko-
uherská zahraničná politika dopustila na Bal-
káně a zvláště v konfliktu bulharo-srbském.
Hr. Berchtold má padnout a Friedjung, baron
Chlumecký a Kania de Kanya, kteříž jsou
vlastně v zahraničné politice Rakousko-
Uherska rozhodujícími, ač nezodpovědnými či-
niteli, ti mají zůstati při svém dosavadním pů-
sobení? Nutna je hluboká a rychlá náprava.
již Rakousko-Uhersko provede jen tehdy.
bude-li mít odvahu zreformovati svou školu
diplomatickou i kurs své zahraničné politiky.
#12
alto_textblock
#12
Změny v kabinetu Barthouově?
V politických kruzích francouzských mluví se
o možných změnách v ministerstvu. Je pravda, že
ministr vnitra Klotz je ve svém dřívějším oboru
působnosti v ministerstvu vnitra velmi postrádán.
Velké finanční úkoly, jež mají býti rozřešeny, až
se parlament opět sestoupí, mimo jiné také umí-
stění milliardové půjčky, vyžadují odborníka větší
zkušenosti a větší autority, než má nynější minist
financí Dumont. Naproti tomu bylo by vzhledem
k sněmovním volbám v dubnu 1914 pro portefeuille
vnitra třeba osobnosti obeznalejší v celém aparátu
vnitřní správy než Klotz.
K tomu přistupuje, jak uvádí Journal des D -
bats, že neutuchají zprávy o kolisavém zdravotním
stavu ministra vojenství Etienna, jehož poslední vý-
nos o způsobu zařadění dobrovolně dále sloužících
poddůstojníků a vojínů byl generálem Lacroixem
v „Tempsu“ označen za neúčelný. Kdyby Etienne
odstoupil, příšel by jako jeho nástupce v úvahu
vedle generála Paua faké senátor Humbert, znám
jako vojenský spisovatel.
#13
alto_textblock
#13
Vojenské společenství anglo-francouzské.
Srdečná dohoda mezi Anglií a Francií proje-
vuje se stále určitěji také v oboru vojenství a vá-
lečného námořnictva, což je důsledkem úmluv
#14
alto_textblock
#14
byl bych docela falešným svědkem, kdybych
měl pod přísahou stvrdit, že jsem to viděl na
vlastní oči. Spal jsem, jak mým dávným, ale
méně chvályhodným zvykem, odpoledním
spánkem spravedlivých, když do pokoje vra-
zila bez dechu služka.
„Milostpane — honem vstávaj' a jdous
podívat! Ale honem než zajde?
„Kdo zajde — co zajde?“ poděsil jsem s
„No slunce!“ —
Opravdu — slunce, veritábl slunce, žádné
takové od pyrotechnika Hájka, ostýchavě zá-
řilo na obloze, jakoby říkalo: Já jsem ještě n
světě!
Rozběhl jsem se do pražských ulic — všu-
de malá paníka.
Maminky a chůvy s malými dětmi hnec
vyrukovaly na Václavské náměstí, kde se „be-
rou sluneční lázně“, pensisti do parků a mi-
lenci na sedátka, a všechno to jen zářilo, jako
to slunceí
Rozvážnější a starší lidé, kteří už maj
slabší pamět, dívali se na slunce trochu nedů
věřivě a potřásali hlavami — jen jestli prý je
to opravdu slunce? Ale jak dnes víme, bylo
to opravdické, nefalšované slunce a včera do-
konce se ukazovalo ostentativně po celý den.
jakoby chtělo dohánět, že tak dlouho bylo z
školou.
A lidé, jako znovuzrození, jako procitlí
z těžkého sna, hned veseleji dívali se do světa,
usmívali se, kudy chodíli, ba— jak nezaru-
#15
alto_textblock
#15
obou vlád o rozdělení námořních sil, dle níž fran-
couzské loďstvo, soustředěné ve Středozemním
moři, hájí tam i zájmy anglické, naproti tomu pal
anglické loďstvo zaručuje ochranu francouzského
pobřeží.
Nedávno bylo oznámeno, že francouzským od
bornikům byl na anglické válečné lodi prakticky
vysvětlen zvláštní systém soustředěného řízení střel-
by, na němž si Angličané velmi zakládají, nyní pak
se sděluje z Paříže, že ve francouzském táboře
u Chalonsu byla anglickému polnímu maršálkov
Frenchovi a třem důstojníkům generálního štábu
dvěma generálům a jednomu plukovníkovi poskyt-
nuta příležitost, aby seznali jisté praktické a tech.
nické novoty, které při nastávajících velkých pod-
zimních manévrech vojenským attachés cizích státi
ukázány nebudou. Francouzský generál Menestrel
člen vrchní vojenské rady, řídil pří té příležitost
osobně kombinovaná cvičení 40. divise pěchoty, se-
sílené oddíly jízdy. V přípitcích generála Mene-
strela a maršálka Frencha mluvilo se o vzrůstají-
cím společenství anglické a francouzské ozbrojené
#16
alto_textblock
#16
moci.
#17
alto_textblock
#17
Spojené státy a Mexíko.
#18
alto_textblock
#18
Dle zprávy z Washingtonu učinil president
Wilson konečné rozhodnutí o tom, jak se zacho-
vati v otázce mexické. Je to návrat ku politice.
kterou sledoval president Taft v posledních měsí-
cích své vlády a také president Wilson až do te
doby, kdy vyslal do Mexika svého osobního zá-
stupce Linda, totiž zachování úplné neutrality
sesílení stráže na hranicích, aby se zabránilo do-
pravě zbraní a munice pro mexické strany, bojují-
cí mezi sebou.
Rozhodnutí toto bylo učiněno presidentem
jeho rádci po doručení noty generála Huerty, jeh
byla psána uštěpačným tonem. President pokládal
notu za urážlivou, ale ne do té míry, aby bylo
nutno zakročiti.
V notě se uvádělo, že americký lid by ne-
snesl, aby president Wilson prováděl svou politiku
vůči Mexiku a odmital uznati Huertu jako presí-
denta a že dle informací z Washingtonu je presl-
dent ve své politice osamocen, pročež má konečně
uznati prozatímní mexickou vládu.
Presídent Wilson je trpce zklamán nezdarem
Lindova poslání, odsuzuje latinsko-americkou di-
plomacii a je tím více odhodlán neuznati Heurtu.
#19
alto_textblock
#19
Denní zprávy.
#20
alto_textblock
#20
— Permanentní komise Svazu bývalých
českých poslanců na sněmě království Če-
ského koná schůzi v pondělí 25. t. m. o 3.
hodině odpolední v Národní radě české v
Praze, na které podána bude zpráva o dosa-
vadní činnosti užšího výboru Svazu.
— Zlořády v c. k. všeob. nemnocnicí v
Praze. K našemu článku, který vyvolal jak v lé-
kařských, tak i v mimolékařských kruzích po-
chopitelný rozruch, odpověděl pan doc. dr
Kutvirt v tom smyslu, že nepopřel“žádný
z našich údajů, pouze snažil se obhájiti dobrou
vůli p. ředitele, c. k. vládního rady dra. Ti-
chého. Nutno vzpomenouti s vděkem, že
o všechny reformy, jež se na ušní klinice zave-
dly, má přední zásluhu p. doc. dr. Kutvirta
stávka mediků. Ale bylo by záhodno, aby byl
promluvil sám p. vládní rada dr. Tichý, aby
sám označil, kde vězí ona brzda reforem
v nemocnici nejvýše nutných, kdyžtě snad
je mu známo, jak i sám pan místodržitel
zájem o reformy projevil a o nynějším sta-
vu nemocnice co nejnelichotivěji se vyslo-
vil. A přes to tedy musíme znovu opakovati
že jest řada nepřístojností v nemocnici, jež
jistě energický ředitel by odstranil. Tak mu-
síme opakovati onen případ s úřadníkem, kte-
rý ponechán v úřadě, když dítě jeho stíženo
bylo nakažlivou nemocí. Ač pan docent
Kutvirt snažil se případ oslabiti v tom smy-
slu, aby slyšena byla i druhá strana, sdělujeme
s veřejností, že lékař, který případ léčil, se
nad jednáním správy nemocnice pozastavo-
val a učinil o případu úřadní podání k fysiká-
tu. Tím, myslím, naše informace jsou nade vše
prokázány. Případy s erysipelem ani pan
docent nepopřel, ani nákazu, ani úmrtí. Pouze
oznámil, že ředitel mu vyšel při desinfekci
všemožně vstříc. K tomu podotýkáme, že
v tom neleží žádná zásluha, nýbrž to že je
v zájmu hygieny i ve smyslu zákona přední
jeho povinností. I třetí případ udál se tak, jak
jsme sdělili. Nepřístojností takých je více v ne-
mocnici a unavili bychom veřejnost s jich sdělo-
váním. Ale sdělíme ještě toto. Tak zvané in-
fekční pddělení, jehož důležitost jest přední.
jest ve všeobecné nemocnici nejslabše
stránkou. V prvém poschodí těchto sta-
rých baráků jsou tmavé kumbálky, v nichž
leží nemocní se spálou, difterií a j. a v pří-
zemí téže budovy nalézají se byty
úřadníků, řemeslníků nemocnič-
ních a sluhů. Na dvoře pak hrajou si jich
děti. Kromě toho jsou dole dílny, skladiště aj.
#21
alto_textblock
#21
čená pověst vypráví — byli v tak dobré ná-
ladě, že jeden z nich, platící za naprosto ne-
dobytnou pokladnu, dal se v té sluneční náladě
„otevřít“, když ho přepadl v pravém okamžiku
pravý muž se slovy: „Koukejte, tak krásně
svítí slunce . . . co vám to udělá, když mi
půjčíte desítku!“ . ..
*
#22
alto_textblock
#22
„Starý krám — doporučuje se sám““ —
říká se mezi obecenstvem o závodech a ob-
chodech, jež po dlouhá leta se svojí solidností
udržují. Bohužel — nelze tohoto úsloví užíti
vzhledem k nedávné nehodě konduk tora u
Radotína o starých vozech na drahách. Tento
„starý krám“ doporučuje se už jen k rozští-
pání a spálení, za vůz komediantům, kteří do-
vedou s dvířky udělati ve vzduchu nějaké to
salto mortale, ale nikoliv k dopravě obecen-
stva, jež není nacvičené na podobné kousky.
Už ledacos pěkného jsme slyšeli v po-
slední době o tomto starém „méblu“. Na trati
Turnov—Jičín před časem ztratila lokomo-
tiva komín. Teď ztratil na trati Praha—Plzeň
starý vůz dvířka s konduktorem. U Všetat
ve čtvrtek utrhla se u starého vozu celá bud-
ka s brzdařem a spadla s trati na louku. Ne-
zbývá teď už nic jiného, než aby rozsypal se
jednou starý salonní vůz a půl železničního
ministra zůstalo v té a půl v oné stanici. Pak.
doufejme, uzná se konečně, že staré vozy ne-
hodí se opravdu už k dopravě . .
Zevloun.
#23
alto_textblock
#23
pro ostatní nemocnici. Jaký div, že každý rok
v rodinách těchto úřadníků a řemeslníků ob-
jeví se nakažlivé nemoci stejného druhu, jaké
se nahoře léčí a že loni na př. dvě děti
jimi, když je i několikráte dosta-
ly, zemřely. Ptáme se veřejnosti: Nemohl by
tu ředitel rázným zakročením vymoci oka-
mžitou nápravu a srovnává se to s jeho lékař-
ským svědomím, aby své úřadníky a sluhy za
takovýchto poměrů nechal bydlet? To není
útok na jeho osobu, to jest pouze veřejné při-
pomenutí mu jeho povinností jako ředitele
tak důležité instituce.
#24
alto_textblock
#24
— Německé štvanice proti místodržitelí kn
Thunovi. Zaznamenali jsme před týdnem po-
hrůžku ústecko-chabařovického německého listu, ž
Němci se nezúčastní vojensko-vlastenecké slav-
nosti na oslavu bitvy na Chlumu, dostaví-li se n
slavnost místodržitel kn. Thun. V pátek konal
se v Ústí n. L. schůze německo-radikálních důvěr-
níků, která se usnášela o tom, jak se mají Němoi
zachovati vůči slavnosti na Chlumu a na náve
něm. radikálního říšského poslance Kroye přijat
byla včera tato resoluce: „Příjezd chéfa české
zemské vlády kn. Thuna nesmí býti ignorován.
Za tím účelem postarají se německo-radikální
organisace v Ústí, aby veškeré německé obyvatel-
stvo z města i ústeckého okresu příjezdu knížete
Thuna se zúčastnilo. Uvítání toto musí kr.
Thunovi, jakož i rozhodujícím kru-
hům víd eňským jasně ukázati, jakou
lásku a úctu si kn. Thun v německé
části Čech svým dosavadním úřado-
váníma stanoviskem kněmeckému ná-
rodu získal.“ — Tato resoluce dělá všechnu
„čest“ německé zanedbaností ve společenské kul-
tuře a otvírá překrásný pohled na rejdy německých
radikálů v Čechách, které nemají jiného účelu, než
vyvolávati uměle nespokojenost a rozvrat v Če-
chách. Zprávy o tajných persekučních výnosech
Thunových, sesílení četnictva a o nastávajícím vý-
jimečném stavu v „Deutschběhmen“, i usnesení ú-
stecká jsou vypočtěny na pobouření ně me-
ckého obyvatelstva v Čechách, kter
má odvrátití pozornost od bezúspěšně obstruovav-
ších německých poslanců. Prostředek, který na-
vrhl poslanec Kroy v Ústí nad Labem, nem
jiného účelu, než aby místodržitel kníže Thun
chce-li se záčastníti slavnosti na Chlumu, obklopil
se při svém vstoupení na „ryze německou půdu
orgány bezpečnostními, a aby se potom za vlasy
přítáhlo něco, co by Němci mohli draze politicky
prodatí. O nic jiného aranžérům ústecké demonstr-
ce se nejedná.
— Jak se vypísují konkursy na uprázdněná
místa na středních školách v Čechách? Píše se
nám z kruhů professorských: Pro c. k. zemskou
školní radu v království Českém podle všeho zá-
kony a nařízení neplatí. Ačkoliv v organisační
osnově pro školy střední jest výslovně stanovena
doba 4 neděl pro konkursy na uprázdněná místa
učitelů nebo ředitelů, přece c. k. zemská školní
rada nedbá tohoto ustanovení a vypisuje zhusta
konkursy na dobu kratší. Avšak to, co provedla
s konkursem na uprázdněné místo ředitele gymna-
sia v Jičíně, přesahuje všecko pomyšlení. Dne
22. srpna t. r. byl rozepsán konkurs na toto míst
s lhůtou — světe žasni — do 26. srpna, tedy
čtyřdenní místo čtyřnedělní. Tím je znemožněno
celé řadě kompetentů, aby se o ono místo uchá-
zeli (zdá se, že úmyslně, aby někdo favoriso-
vaný byl zbaven nepříjemných soupeřů). Professo-
ři dlí většinou mimo svá působiště, kdyby sna
někomu z nich napadlo, aby o ono místo žádal
bude mu to fysicky nemožno, neboť než si žádost
připraví — má-li ovšem doklady při ruce — uplyne
den, na to musí žádost poslati za ředitelem svého
ústavu, než se mu dostane do rukou, uplyne jeden
nebo dva dni, než je jím vyřízena, lhůta konkursnt
vypršela a tak kompetent jest bez viny své a své-
ho představeného připraven o své právo, peníze
a po př. i o místo, jehož by se mu snadno bylo
dostalo! Zdá se, že tento protizákonný šlendrián
jest u c. k. zemské školní rady hluboce zakoře-
něn, neboť na podobné případy, jež se staly v le-
tech minulých, bylo důrazně upozorněno ve Věst-
níku Ústř. spolku českých professorů, ale jal
z případu jičínského patrno, s nevalným úspě-
chem, neboť v minulých letech lhůty konkursní
činily nejméně 10 dní, ayní už jen 4. Počátkem
září dočtou se kompetenti o místa ředitelská, kte-
ří náhodou z denních listů o místě na gymnasiu
Jičíně se nedovědí, ve „Věstníku“ c. k. minister-
stva kultu a vyučování ze dne 1. září t. r., že se
vypisuje konkurs na místo ředítele gymnasia v Ji-
číně, s lhůtou do — 26. srpna. Hotový blázinec
Jest povinností všech kompetentních činitelů, jak
členů c. k. zem. školní rady, tak i říšských po-
slanců, aby proti protizákonnému jednání školské-
ho úřadu zakročili a přičinili se, aby právě vypsa-
ný konkurs byl zrušen a vypsán nový se zákonitou
lhůtou. Výmluva, že místo ředitele musí býti do
počátku školního roku obsazeno, nemůže býti n
místě, protože na některých ústavech — viz reálk
v Praze, I. — již skoro rok není ředitelské místo
obsazeno
— Polítický rebus dal včera svým čtenářům
rozluštit „Čas“. V domácí politice dělá bilanci ně-
mecké politiky od dosazení zemské správní komise
až do dneška; shledává, že německé voličstvo ne-
spokojilo se prohlášením německých poslanců, že
dosazení komise jest úspěchem jejich obstrukce
že němečtí poslanci proto vyhrožují nyní vládě,
aby docilili úřadování zemské správní komise po
německé chuti, a aby odstranili knížete Thuna.
Dále realistický orgán shledává zajímavým, že
Němci nyní nestaví nikterak do popředí své známé
nacionální požadavky, nemluví už ani o vyrovnání.
ani o oktroji, ba, zdá se mu, „že hlasy, ozývající
se z německého tábora dnes proti oktroji, jsou
dost upřímné“. A když „Čas“ toto vše shledal,a
když dovodil z toho, jak nám se zdá, správně.
že „splnění německých požadavků (věcné poněm-
čení zemské správní komise a odstranění kn. Thu-
na), by poměr mezi Čechy a Němci v Čechách
ještě zhoršilo a národnostní dohodu ještě více
znesnadnilo“, napsal jako závěr toto: „Proto must
býti k řežení české krise hledán klíč jinde
než v splňování jednostranných požadavků něme-
ckých nebo v oktrojích: a klíčem tím sotva
může býti co jiného, než reforma vo-
lební.“ Tady „Čas“ udělal puntík, ale neměl ho
udělat. Měl říci svým čtenářům, jak tu volebnt
opravu dělatl Poněvadž „Čas“ vylučuje o k-
trojování volební opravy, je jeho povinností
zejména když dospěl k závěru, že klíčem k řešen
české krise sotva může býti co jiného, než reform
volební — nedělat puntík, nýbrž povědět jasně
bezpečnou cestu k volební opravě, za jejíž
vytýčení bychom mu všichni byli ze srdce vděční
— Německá humanita v nedbalkách. Sděluje
se nám z obecenstva, že české obyvatelstvo
v Praze a okolí bylo v těchto dnech zaplaveno
tištěnou výroční zprávou německého spolku péče
#25
alto_textblock
#25
o slepé v Čechách za r. 1912, jak se samo sebou
rozumí, německou. Byl nám zaslán jeden jejo
výtisk, na jehož zadní straně je ohláška pod-
mínek pro přijetí do školy pro slepce v Ústí n.I
v odstavci druhém se lam praví, že vedle jiných
listín nutno předložiti i »důvěryhodné prohlášení
o německém původu dítka«. Poznámek k tomt
netřeba.
— Rakouské vlastenectví na výpověď. Ní-
mecko-nacionální spolek v Ústí n. L. odmi
zúčastniti se slavnosti při otevření císařské roz-
hledny v Nakléřové, mezi Ústím a Chabařovicení
s tím odůvodněním, že spolek vzhledem k nepři-
telské politice vlády nynější nemůže bráti podís
na slavnosti, která má charakter rakousko-
vlastenecký. Ubozí Němci, tam až je dovedl
Hochenburger . .
— Kdo je to? V „Rozvoji“ se přihlásil p.
Lederer z Jindřichova Hradce, že výtka, uč
něná vůdčímu muži hnutí českožidovského v sioni.
stickém orgánu, že oznamuje zasnoubení své dcerj
v „Prager Tagblattu“, patří jemu. Pan dr. Lede-
rer nás v „Rozvoji“ zbytečně přesvědčuje, ž
také on jest učelivým školákem z politické školy
národně-sociální, z bytečně, poněvadž to už ví-
me z jeho vystupování na táborech, z jeho článků
v „Jiskře“ a v „Osvětě Lidu“. Ptá-li se p. dr. Le-
derer, proč zrovna jemu vytýkáme styky s „Prager
Tagblattem“, odpovídáme mu, že klademe na něho,
jako předáka assimilačního hnutí, větší požadavky.
jsouce pevně přesvědčeni, že, pokud se židé ne-
odtrhnou od rodinného „Tagblattu“ ve veško-
rých svých funkcích, nebude možno se zdarem
assimilaci provést. A konečně i to je správné, kdyi
antisemitšti národní sociálové budou něco bližšího
vědět o stycích svého spolubojovaíka z Jindřicho-
va Hradce s „Prager Tagblattem“. Zárukou zdra-
vého spojenectví je vzájemné poznánil
— Poslanec dr. Pluhař náměstkem zemského
hejtmana. V páteční schůzi zemského výborun
Moravě, ohlásil zemský hejtman hr. Serényi, ž
hr. Beleredi se vzdal místa náměstka zemského
hejtmana v zemském výboru, hr. Serényi na t
ohlásil, že svým náměstkem jmenuje přísedícího d,
Pluhaře. „Lidové Noviny“ k tomu praví, že „tím
napravena část křivdy, jíž se zemský hejtman do-
pustil tím, že za oba náměstky své povolal Němo
a že posl. Jel1inek, zastupující německou mes-
šinu, byl vzat z přisedících, volených německou
kurií, kdežto náměstek české většiny, jímž určen
byl Beleredi, měl být z kurie velkosta tkářskéy
zbývá ještě“, dokládají, „aby zemský hejtman od-
činil křivdu, způsobenou české většině rozdělenín
referátů.“
— Choroba spisovatele J. Arbesa. O nemo
spisovatele Jakuba Arbesa dostaly se v poslední
době na veřejnost zprávy, které dle sdělení ošetřu-
jícího lékaře dra. Josefa Mazánka nejsou správné
Mistr Arbes nevychází již delší dobu na procházky
proto, poněvadž jeho oční choroba (šedý zákal) ho
od vycházek z pochopitelných důvodů zdržuje. Ne-
trpí však zánětem pohrudnice, ale pouhým katarhem
průdušek, k němuž se v poslední době přidružíly
bolesti v pravé noze, které se soustřeďují v kloubu
kyčelním. Po zavedeném léčení nastalo však značné
zlepšení, tak že nálada spisovatelova a jeho duševní
svěžesť je velice dobrá. Nějaké komplikace, jichl
se lékař dr. Mazánek při stáří mistrově obával, s
nedostavily vůbec.
— Ministr bar. Heinold na Moravě. Z Brna
23. srpna. [K. k.) Ministr vnitra dr. svob. pán Hei-
nold příbyl dnes v průvodu místodržitele dra.
svob. p. Bleylebena automobilem do Hodonína, na
vštívil tam výstavu Sdružení moravských výtvar
ných umělců a přehlédl pak škody, jež v posled-
ních dnech způsobila povodeň v zaplaveném úze-
mí obcí Rohatce, Strážnice, Veselí. Uherského
Ostrohu a Kunovic. Večerním rychlíkem odjel má-
nistr do Vídně.
— Z české university. Minísterstv
kultu a vyučování potvrdilo volby
akademických funkcionářů české university pro
studijní rok 1913/14, a to volbu profesora fakulty
lékařské MUDra. Františka Mareše rektorem
české university, prof. ThDra. Sýkory děkanem
fakulty bohoslovecké, prof. JUDra. Gustava Mi-
řičky děkanem fakulty právnické, prof. MUDra.
Jana Janošíka děkanem fakulty lékařské a prol
PhDra. Jaroslava Vlčka děkanem fakulty filo-
sofické. Dále potvrdilo volbu soukromých docentů
JUDra, Josefa Vacka a JUDra. 8. PůDra. Bohu-
mila Baxy zástupci soukromých docentů v profe-
sorském sboru fakulty právnické, MUDra. Josefa
Znojemského a MUDra. Stanislava Tobl-
áška zástupci soukromých docentů v profesorském
sboru fakulty lékařské a PhDra. Arnošta Nováka
a PhDra. Bohumila Bydžovského zástupci
soukromých docentů v profesorském sboru fakulty
filosofické. Současně potvrdllo ministerstvo volbu
prof. ThDra Antonína Vřešťála členem akademi-
ckého senátu na místo prof. ThDra. Jana Sý-
kory, jenž zvolen za děkana fakulty bohoslovecké
a to na zbývající část funkčního období posléz
jmenovaného profesora.
— Úmrtí. V Písku zemřel včera o 3. hod. od-
polední bývalý říšský poslanec za obchodní komoru
plzeňskou a bývalý zemský poslanec za město
Písek p. Max Hájek, dlouholetý člen obchodnl
a živnostenské komory v Plzni a spoluzakladate
„Sokola“ v Písku, zakladatel a člen mnoha vlastea
neckých spolků atd. ve věku 78 let. Zesnulý, tchán
cís. rady Eggertha v Píeku, byl otěn a vážen pr
svoji bodrou a přímou povahu ve všech kruzíck
— Císařský dar. Panovník daroval Prvnímu
spolku sv. Mikuláše pro ošacení chudé školní mlá-
deže u sv. Petra a Pavla opětně částku 100 kor
témuž účelu odevzdal p. MÚDr. Jos. Kouba z po-
zůstalosti Václ. šl. Špačka 100 K.
— Všcúřadnický sjezd. Ve dnech 6., 7. a 8. zá-
ří t. r. sejde se veškeré české úřadnictvo ke Il
sjezdu všeúřadnickému na radnici staroměstské,
aby odtud veškeré veřejnosti ukázalo své kole-
giálněsvorné řady, aby samo posílilo se vědomím
vlastní početné mohutnosti, aby zrevidovalo a dopl-
nilo program sjezdu prvého a vytklo cesty k dal-
šimu postupu v otázkách všeho úřadnictva se tý-
kajících. První sjezd všeúřadnický, konaný v
dnech 14., 15. a 16. srpna r. 1908, který shromáždí
přes 250 zástupců úřadnických, byl vážným po-
kusem, aby hradby, dělící různé kategorie úřad-
nické, byly prolomeny a aby úřadnictvo napříšti
v sociálních svých záležitostech vystupovalo jako
jednotný celek. Dnes po pěti letech, kdy počel
organisací, uznávajících prospěšnost, ba nutnos
ústředí všeúřadnického, se více než zdvojnásobí,
bude účast na sjezdu zajisté mnohokráte větší
žádáme pouze kolegy, aby všichni v čas se přihlá-
sili, by všechny přípravné práce mohly býti v ča
vyřízeny; zvláště opožděným přáním ohledně bytá
a pod, nebude moci býti řádně vyhověno. Pro
účastníky sjezdu bude vydána umělecky provedeni
plaketa, jež bude legitimací pro účast na sjezdu
i pro použití všech výhod, pořadatelstvem vyjed-
naných, zvláště úplně bezplatné jízdy ve všech
třech dnech po pražských elektrických drahách
S prodejem těchto odznaků počato bude v pon-
dělí dne 25. srpna. Účastníkům, příhlášeným
z venkova, nebuďe odznak sjezdový zasílán poštou.
nýbrž bude jim vydán v místnostech sjezdových
buď v sobotu v sále žofínském nebo v neděli ve
velké zasedací sini staroměstské radnice. Kole-
gové, kteří již v sobotu chtějí použiti výhod. mo-
hou si odznak vyzvednouti v kanceláři sekretariá-
tu Č. S. Ú. S. v Praze I. „u Vejvodů“ již v pátel
v úřadních hodinách, neb v sobotu dopoledne.
Všem, kdož nemají ještě složních lístků k zapra-
vení příspěvků, bude listek ten zaslán tento týden,
aby vše bylo v čas vyrovnáno. Kolegy, kteří by
chtěli navštíviti v neděli 7. září večer Národní
divadlo, vyzýváme, aby zaslali ihned přihlášky pr