ALTOViewer
Kalkulačka
Načíst UUID
Pipeline Dev
Elasticsearch index
Režim vyhledávání
Parametry pipeline
Reranking
Běží na CPU/MPS, takže stojí sekundy. Model dostává celý text chunku, ne zkrácený — zkrácení na 700 znaků kdysi obrátilo měřený přínos na ztrátu.
Model shrnutí článku
Měřeno 6. 10. na 6 článcích: gpt-4o-mini drží délku, nepíše vatu „článek se zabývá“ (0/6 proti 5/6 u gpt-5-mini) a stojí 0,63 $ za tisíc shrnutí místo 1,38 $. Ukotvenost vyšla stejně. Platí do restartu serveru.
LLM porozumění dotazu
Strana 2 6223da00-8fcc-11dd-bde7-000d606f5dc6
Vrstvy:
Načítám náhled…
Strana 2
ALTO TextBloky — 25
#1 alto_textblock #1
Strana 2.
#2 alto_textblock #2
NARODNÍ LISTY.
#3 alto_textblock #3
24. srpna 1913. Číslo 232.
#4 alto_textblock #4
že jsou středisky iredentismu a ustanoven rakouských zákonů neberou příliš vážně. By- lo rozpuštěno vlašské zastupitelstvo města Pulje a četní jeho členové pohnáni před soud pro značné zpronevěry obecního jmění, terst. skému magistrátu odňaty některé politické funkce a svěřeny politické správě; stejný osud stihl nedávno také vlašský magistrát v Gorici a dnes přichází z Terstu nová zpráva, že mí- stodržitelství zaslalo nově zvolenému purkmi- strovi čtyři výnosy, jimiž se mu nařizuje, aby propustil z obecních služeb asi 40 úřadníků zřízenců, kteří nejsou rakouskými státními příslušníky. Opatření místodržitelovo týká se hlavně úřadníků a personálu při technických podnicích obecních, plynárnách, vodárnách a při městské dráze. Při tom je zajímavo, že z oněch 40 cizích příslušníků jest jeden Uher. dva Švýcaři a 37 Vlachů z Italíe. Terstští Vlachové mají málo svých domá- cích inženýrů. Nedostatek ten mohli by snad- no nahraditi inženýry slovinskými, ale terst- ský magistrát přes to, že na území terstském napočítána nyní už i úřadně celá třetina slo- vinského obyvatelstva, zavírá nad Slovinci velkopasky oči a prohlašuje Terst za město ryze vlašské, v němž pro Slovince není místa. Jako se v obchodech a průmyslových závo- dech terstských dává dosud přednost vlašským dělníkům z Italie před domácími, stejně schopnými a přičinlivými dělníky slovinský- mi, tak také magistrát obsazoval dosud mi- sta ve svých podnicích většinou úřadníky zřízenci z Italie. Konečně i na tuto nepřístoj- nost obrátil princ Hohenlohe svou pozornos a učinil jí přítrž.
#5 alto_textblock #5
Za hranicemi.
#6 alto_textblock #6
Co pravil ruský diplomat.
#7 alto_textblock #7
„Russkaja Molva“ přináší sdělení ruskéh diplomata o tom, jak se Rusko zachová v otáz- ce Drinopole a Kavaly, a jak se utváří poměr mezi Bulharskem a ostatními balkánskými státy. Výsledky obou balkánských válek jsou Rusku příznivy. Prohrálo Rakousko-Uhersko, jež nejen se musilo smířiti se vzrůstem Srbska a Černé Hory, nýbrž i se zvětšením Řecka, jež mu nyní bude nepříjemným sousedem na Adrii. podobně jako ltalie. A také Rumunsko uklou- zlo od trojspolku. Avšak Rusko považuje nyní svou úlohu passivného diváka za ukončenou Ačkoli není jeho zájmem, aby Turecko bylo nadobro vyhoštěno z Evropy, přece má za svou povinnost hájiti naproti ně- mu Bulharsko; ale doufá, že se věc spraví díplomaticky a proto si přeje, aby Bulharsko vstoupilo v přímá vyjednávání s Tureckem Záležitost Drinopole je ruské diplomaci dosti lhostejna, ale nedopustí, aby Turci šli za Maricu a aby zkrátilí Bulharsko na Egejském moři. Balkánský spolek se upevňuje. Předse- dové ministerstev: Majorescu, Venizelos, Pašič a Vukotič opět se sejdou v Bukurešti, aby vy- pracovali nový základ balkánského spolku,k němuž prozatím náležeti budou: Srbsko, Ře- cko, Rumunsko a Černá Hora. Kromě toho čtyry státy balkánské spolu jednají o tom, jak se postaviti naproti tureckému vpádu do Bul- harska. Srbsko v osobě Pašičově trvá na tom, že nutno Bulhary podporovati. Řecko je rozhodně prot tomu; Rumunsko se nemůže rozhodnouti a nejspíše se přídá na stranu Řecka. Pašič dokazujenutnostpřinutiti Turky. aby odtáhli z území, kterého Bul- haři dobyli a které jim už odstou- pili; Srbové, kteří Bulharům po- máhali, jsou nevěrou tureckou ve svém citu dotčeni tak, jako Bul- haři; ale věc Bulharů — dokazuje Pašič — musejí v tomto případě za svou vzíti všechny balkánské státy, jejichž spolek má za úče zaručiti si navzájem celistvost území proti každému nepříteli. Jestliže je Bulharsko právě mim balkánský spolek, nevadí, vždyt jde o to, aby ionok němu opět při- stoupilo a bylo příště věrným jeho členem. Tato politika Nikoly Pašiče svědčí nejen o geniálnosti srbského státníka, nýbrž i do- brém, právě slovanském srdci Srbů. Pošra- mocená slovanská myšlenka přivítá tuto poli- tiku velmi radostně. Bohužel odpor Řecka, rozezleného na Bul- hary pro maroderské události, které válku provázely, ruší politiku Srbska. Řecko ze zá- zady nechce ničeho učiniti na ochranu Bul harů proti Turkům.
#8 alto_textblock #8
Týdenní táčky.
#9 alto_textblock #9
Nikdo mi nevěří, jak jsem šťasten, že po tolika a tolika dnech nebeské rosy konečně přišel jeden suchý, po něm teplý a konečně docela slunný dení Nebylo to už k vydržení s lidmi — tak na ně působilo mizerné počasí. Člověk, který jindy je samý humor, chodil se sklopenou hlavou, mluvil jako na splátkya jen koutkem úst; každý druhý koukal vztekle jako majitel variété, jemuž Liliputání přes no vyrostli o metr, a každý bez výjimky a bez ohledu na věčné zatracení klel na počasí, a se hory zelenaly. Nejvíce mně bylo líto našich dam, neboť ty dvojnásob pocítily tíhu nepo- hody! Tolik krásných letních šatů nejmoder- nějšího střihu — a zatím, než se vypršelo — už jsou všechny z mody! K tomu ještě ty zprá- vy o blížící se potopě, neutěšená situace poli- tická i finanční, dražší činže a dražší pivo — možno-li se divit, že lidé vypadali jako ale smutečních vrb? Bohu a slunci díky — však už ale nevy- padají! Byl to opravdu pohnutý okamžik když ve středu odpoledne najednou z ničeho nic, když se toho člověk nejmíň nadál, vy- strčilo slunce z mraků zlatou hlavu. Řekl bych že vyplázlo na nás rozpustile jen na chvilenku jazyk — ale bojím se to řící nahlas, aby se pro mojí smělost nepohněvalo a zase nezalezlo. Ale přiznám se, že promeškal jsem onen světo- dějný moment vzácného nebeského zjevu,
#10 alto_textblock #10
Pro lepší poměr mezi Rakousko-Uherskema Ruskem.
#11 alto_textblock #11
Rakousko-uherská zahraničná politika posledních pěti letech se proslavila jmény dr. Friedjung, baron Chlumecký, Nastiča Kania de Kanya. K těmto veličinám se význa- mem přiblížil hr. Štěpán Tisza, když v před- večer války bulharo-srbské proklamoval svo- bodu bratrovraždy národů. Tato politika do- konala na Bregalnici. Že v ní nebude možno pokračovati, ukázal sám dr. Friedjung, jenž ve „Vossische Zeitungu“ uveřejnil články, doka- zující, že zahraničná politika Rakousko- Uherska dosavadním směrem nemůže dál a musí zarejdovati v stranu Ruska. Ruské listy na nabídky Friedjungovy se neodezvaly, což je také odpověď; jen „Moskevské Vědomosti“ věnovaly jím úvodní článek, a ten jest odmí- tavý. List se nejprve diví, jak se „historiogra habsburské imperie“, pověstný falešnými do- kumenty a spoluvinník záhřebských rozsudků může opovážit zahájiti kampaň pro sblížení Ruska s Rakousko-Uherskem. To není osob- nost, které v této otázce náleží podnět. A kro- mě toho jeho články čpí jezovitismem. Onsi po Albanii, po aféře Procházkově a po všech úkladech a úskocích, které působily proti Ru- sku v době balkánských zmatků, troufá tvrdi- ti, že „mezi Ruskem a Rakousko-Uherskem není rozhodně ničeho, co by překáželo brzké a úplné dohodě.“ A loňské přípravy k polské- mu povstání proti Rusku nejsou ničím? Pro- následování pravoslavných Rusů v Haliči, jež se pořád zostřuje, také není ničím? Jestliže má p. Friedjung tak krátkou pamět a již toho všeho zapomněl, Rusové nezapomněli a vší- mají si věcí, které se proti nim kují v Rakou- sko-Uhersku. Dr. Friedjung odbyt ruským listem doko- nale. Ale to neznamená, že změna v politice, Friedjungem navržená, je špatná a nevčasná. Nikoli, ona je nutná, ale Friedjung, Nastič. bar. Chlumecký a celé to souspřeženství ne- jsou muži, ke kterým Slované mohou míti dů- věru a proto musejí z předu býti vyloučení ze všeho, co s touto změnou v zahraničné poli- tice souvisí. Jiných lidí třeba, takových, ke kterým zahraničné státy slovanské mohou míti důvěru a kteří jim už svými jmény daji rukojemství, že jim není báti se od Rakousko- Uherska falše, úkladů a úskoků. A ani pouhá změna osob tu nedostačí. Zde bude nutno dáti výhost diplomatickým methodám XVIII. věku. jež v Rak.-Uhersku dosud panují. K veslu musejí přijíti mužové moderní, kteří budou vě- děti, že se státu nemůže prospěti nějakým chytromyslným výkladem dávné a polozapo- menuté úmluvy, nýbrž že dobrý poměr mezi státy musí býti budován na vzájemných byt- ných prospěších; kteří nebudou vliv svého státu na státy sousední upevňovati chvástá- ním o své převaze a hmotné moci, ani hroz- bami rozbitím a pohlcením, nýbrž dobrým a pokojným sousedstvím, jež sousedovi přeje těch blah, kterých žádá sobě. Mluví se o tom, že hr. Berchtold brzy padne jako oběť chyb, kterých se rakousko- uherská zahraničná politika dopustila na Bal- káně a zvláště v konfliktu bulharo-srbském. Hr. Berchtold má padnout a Friedjung, baron Chlumecký a Kania de Kanya, kteříž jsou vlastně v zahraničné politice Rakousko- Uherska rozhodujícími, ač nezodpovědnými či- niteli, ti mají zůstati při svém dosavadním pů- sobení? Nutna je hluboká a rychlá náprava. již Rakousko-Uhersko provede jen tehdy. bude-li mít odvahu zreformovati svou školu diplomatickou i kurs své zahraničné politiky.
#12 alto_textblock #12
Změny v kabinetu Barthouově? V politických kruzích francouzských mluví se o možných změnách v ministerstvu. Je pravda, že ministr vnitra Klotz je ve svém dřívějším oboru působnosti v ministerstvu vnitra velmi postrádán. Velké finanční úkoly, jež mají býti rozřešeny, až se parlament opět sestoupí, mimo jiné také umí- stění milliardové půjčky, vyžadují odborníka větší zkušenosti a větší autority, než má nynější minist financí Dumont. Naproti tomu bylo by vzhledem k sněmovním volbám v dubnu 1914 pro portefeuille vnitra třeba osobnosti obeznalejší v celém aparátu vnitřní správy než Klotz. K tomu přistupuje, jak uvádí Journal des D - bats, že neutuchají zprávy o kolisavém zdravotním stavu ministra vojenství Etienna, jehož poslední vý- nos o způsobu zařadění dobrovolně dále sloužících poddůstojníků a vojínů byl generálem Lacroixem v „Tempsu“ označen za neúčelný. Kdyby Etienne odstoupil, příšel by jako jeho nástupce v úvahu vedle generála Paua faké senátor Humbert, znám jako vojenský spisovatel.
#13 alto_textblock #13
Vojenské společenství anglo-francouzské. Srdečná dohoda mezi Anglií a Francií proje- vuje se stále určitěji také v oboru vojenství a vá- lečného námořnictva, což je důsledkem úmluv
#14 alto_textblock #14
byl bych docela falešným svědkem, kdybych měl pod přísahou stvrdit, že jsem to viděl na vlastní oči. Spal jsem, jak mým dávným, ale méně chvályhodným zvykem, odpoledním spánkem spravedlivých, když do pokoje vra- zila bez dechu služka. „Milostpane — honem vstávaj' a jdous podívat! Ale honem než zajde? „Kdo zajde — co zajde?“ poděsil jsem s „No slunce!“ — Opravdu — slunce, veritábl slunce, žádné takové od pyrotechnika Hájka, ostýchavě zá- řilo na obloze, jakoby říkalo: Já jsem ještě n světě! Rozběhl jsem se do pražských ulic — všu- de malá paníka. Maminky a chůvy s malými dětmi hnec vyrukovaly na Václavské náměstí, kde se „be- rou sluneční lázně“, pensisti do parků a mi- lenci na sedátka, a všechno to jen zářilo, jako to slunceí Rozvážnější a starší lidé, kteří už maj slabší pamět, dívali se na slunce trochu nedů věřivě a potřásali hlavami — jen jestli prý je to opravdu slunce? Ale jak dnes víme, bylo to opravdické, nefalšované slunce a včera do- konce se ukazovalo ostentativně po celý den. jakoby chtělo dohánět, že tak dlouho bylo z školou. A lidé, jako znovuzrození, jako procitlí z těžkého sna, hned veseleji dívali se do světa, usmívali se, kudy chodíli, ba— jak nezaru-
#15 alto_textblock #15
obou vlád o rozdělení námořních sil, dle níž fran- couzské loďstvo, soustředěné ve Středozemním moři, hájí tam i zájmy anglické, naproti tomu pal anglické loďstvo zaručuje ochranu francouzského pobřeží. Nedávno bylo oznámeno, že francouzským od bornikům byl na anglické válečné lodi prakticky vysvětlen zvláštní systém soustředěného řízení střel- by, na němž si Angličané velmi zakládají, nyní pak se sděluje z Paříže, že ve francouzském táboře u Chalonsu byla anglickému polnímu maršálkov Frenchovi a třem důstojníkům generálního štábu dvěma generálům a jednomu plukovníkovi poskyt- nuta příležitost, aby seznali jisté praktické a tech. nické novoty, které při nastávajících velkých pod- zimních manévrech vojenským attachés cizích státi ukázány nebudou. Francouzský generál Menestrel člen vrchní vojenské rady, řídil pří té příležitost osobně kombinovaná cvičení 40. divise pěchoty, se- sílené oddíly jízdy. V přípitcích generála Mene- strela a maršálka Frencha mluvilo se o vzrůstají- cím společenství anglické a francouzské ozbrojené
#16 alto_textblock #16
moci.
#17 alto_textblock #17
Spojené státy a Mexíko.
#18 alto_textblock #18
Dle zprávy z Washingtonu učinil president Wilson konečné rozhodnutí o tom, jak se zacho- vati v otázce mexické. Je to návrat ku politice. kterou sledoval president Taft v posledních měsí- cích své vlády a také president Wilson až do te doby, kdy vyslal do Mexika svého osobního zá- stupce Linda, totiž zachování úplné neutrality sesílení stráže na hranicích, aby se zabránilo do- pravě zbraní a munice pro mexické strany, bojují- cí mezi sebou. Rozhodnutí toto bylo učiněno presidentem jeho rádci po doručení noty generála Huerty, jeh byla psána uštěpačným tonem. President pokládal notu za urážlivou, ale ne do té míry, aby bylo nutno zakročiti. V notě se uvádělo, že americký lid by ne- snesl, aby president Wilson prováděl svou politiku vůči Mexiku a odmital uznati Huertu jako presí- denta a že dle informací z Washingtonu je presl- dent ve své politice osamocen, pročež má konečně uznati prozatímní mexickou vládu. Presídent Wilson je trpce zklamán nezdarem Lindova poslání, odsuzuje latinsko-americkou di- plomacii a je tím více odhodlán neuznati Heurtu.
#19 alto_textblock #19
Denní zprávy.
#20 alto_textblock #20
— Permanentní komise Svazu bývalých českých poslanců na sněmě království Če- ského koná schůzi v pondělí 25. t. m. o 3. hodině odpolední v Národní radě české v Praze, na které podána bude zpráva o dosa- vadní činnosti užšího výboru Svazu. — Zlořády v c. k. všeob. nemnocnicí v Praze. K našemu článku, který vyvolal jak v lé- kařských, tak i v mimolékařských kruzích po- chopitelný rozruch, odpověděl pan doc. dr Kutvirt v tom smyslu, že nepopřel“žádný z našich údajů, pouze snažil se obhájiti dobrou vůli p. ředitele, c. k. vládního rady dra. Ti- chého. Nutno vzpomenouti s vděkem, že o všechny reformy, jež se na ušní klinice zave- dly, má přední zásluhu p. doc. dr. Kutvirta stávka mediků. Ale bylo by záhodno, aby byl promluvil sám p. vládní rada dr. Tichý, aby sám označil, kde vězí ona brzda reforem v nemocnici nejvýše nutných, kdyžtě snad je mu známo, jak i sám pan místodržitel zájem o reformy projevil a o nynějším sta- vu nemocnice co nejnelichotivěji se vyslo- vil. A přes to tedy musíme znovu opakovati že jest řada nepřístojností v nemocnici, jež jistě energický ředitel by odstranil. Tak mu- síme opakovati onen případ s úřadníkem, kte- rý ponechán v úřadě, když dítě jeho stíženo bylo nakažlivou nemocí. Ač pan docent Kutvirt snažil se případ oslabiti v tom smy- slu, aby slyšena byla i druhá strana, sdělujeme s veřejností, že lékař, který případ léčil, se nad jednáním správy nemocnice pozastavo- val a učinil o případu úřadní podání k fysiká- tu. Tím, myslím, naše informace jsou nade vše prokázány. Případy s erysipelem ani pan docent nepopřel, ani nákazu, ani úmrtí. Pouze oznámil, že ředitel mu vyšel při desinfekci všemožně vstříc. K tomu podotýkáme, že v tom neleží žádná zásluha, nýbrž to že je v zájmu hygieny i ve smyslu zákona přední jeho povinností. I třetí případ udál se tak, jak jsme sdělili. Nepřístojností takých je více v ne- mocnici a unavili bychom veřejnost s jich sdělo- váním. Ale sdělíme ještě toto. Tak zvané in- fekční pddělení, jehož důležitost jest přední. jest ve všeobecné nemocnici nejslabše stránkou. V prvém poschodí těchto sta- rých baráků jsou tmavé kumbálky, v nichž leží nemocní se spálou, difterií a j. a v pří- zemí téže budovy nalézají se byty úřadníků, řemeslníků nemocnič- ních a sluhů. Na dvoře pak hrajou si jich děti. Kromě toho jsou dole dílny, skladiště aj.
#21 alto_textblock #21
čená pověst vypráví — byli v tak dobré ná- ladě, že jeden z nich, platící za naprosto ne- dobytnou pokladnu, dal se v té sluneční náladě „otevřít“, když ho přepadl v pravém okamžiku pravý muž se slovy: „Koukejte, tak krásně svítí slunce . . . co vám to udělá, když mi půjčíte desítku!“ . .. *
#22 alto_textblock #22
„Starý krám — doporučuje se sám““ — říká se mezi obecenstvem o závodech a ob- chodech, jež po dlouhá leta se svojí solidností udržují. Bohužel — nelze tohoto úsloví užíti vzhledem k nedávné nehodě konduk tora u Radotína o starých vozech na drahách. Tento „starý krám“ doporučuje se už jen k rozští- pání a spálení, za vůz komediantům, kteří do- vedou s dvířky udělati ve vzduchu nějaké to salto mortale, ale nikoliv k dopravě obecen- stva, jež není nacvičené na podobné kousky. Už ledacos pěkného jsme slyšeli v po- slední době o tomto starém „méblu“. Na trati Turnov—Jičín před časem ztratila lokomo- tiva komín. Teď ztratil na trati Praha—Plzeň starý vůz dvířka s konduktorem. U Všetat ve čtvrtek utrhla se u starého vozu celá bud- ka s brzdařem a spadla s trati na louku. Ne- zbývá teď už nic jiného, než aby rozsypal se jednou starý salonní vůz a půl železničního ministra zůstalo v té a půl v oné stanici. Pak. doufejme, uzná se konečně, že staré vozy ne- hodí se opravdu už k dopravě . . Zevloun.
#23 alto_textblock #23
pro ostatní nemocnici. Jaký div, že každý rok v rodinách těchto úřadníků a řemeslníků ob- jeví se nakažlivé nemoci stejného druhu, jaké se nahoře léčí a že loni na př. dvě děti jimi, když je i několikráte dosta- ly, zemřely. Ptáme se veřejnosti: Nemohl by tu ředitel rázným zakročením vymoci oka- mžitou nápravu a srovnává se to s jeho lékař- ským svědomím, aby své úřadníky a sluhy za takovýchto poměrů nechal bydlet? To není útok na jeho osobu, to jest pouze veřejné při- pomenutí mu jeho povinností jako ředitele tak důležité instituce.
#24 alto_textblock #24
— Německé štvanice proti místodržitelí kn Thunovi. Zaznamenali jsme před týdnem po- hrůžku ústecko-chabařovického německého listu, ž Němci se nezúčastní vojensko-vlastenecké slav- nosti na oslavu bitvy na Chlumu, dostaví-li se n slavnost místodržitel kn. Thun. V pátek konal se v Ústí n. L. schůze německo-radikálních důvěr- níků, která se usnášela o tom, jak se mají Němoi zachovati vůči slavnosti na Chlumu a na náve něm. radikálního říšského poslance Kroye přijat byla včera tato resoluce: „Příjezd chéfa české zemské vlády kn. Thuna nesmí býti ignorován. Za tím účelem postarají se německo-radikální organisace v Ústí, aby veškeré německé obyvatel- stvo z města i ústeckého okresu příjezdu knížete Thuna se zúčastnilo. Uvítání toto musí kr. Thunovi, jakož i rozhodujícím kru- hům víd eňským jasně ukázati, jakou lásku a úctu si kn. Thun v německé části Čech svým dosavadním úřado- váníma stanoviskem kněmeckému ná- rodu získal.“ — Tato resoluce dělá všechnu „čest“ německé zanedbaností ve společenské kul- tuře a otvírá překrásný pohled na rejdy německých radikálů v Čechách, které nemají jiného účelu, než vyvolávati uměle nespokojenost a rozvrat v Če- chách. Zprávy o tajných persekučních výnosech Thunových, sesílení četnictva a o nastávajícím vý- jimečném stavu v „Deutschběhmen“, i usnesení ú- stecká jsou vypočtěny na pobouření ně me- ckého obyvatelstva v Čechách, kter má odvrátití pozornost od bezúspěšně obstruovav- ších německých poslanců. Prostředek, který na- vrhl poslanec Kroy v Ústí nad Labem, nem jiného účelu, než aby místodržitel kníže Thun chce-li se záčastníti slavnosti na Chlumu, obklopil se při svém vstoupení na „ryze německou půdu orgány bezpečnostními, a aby se potom za vlasy přítáhlo něco, co by Němci mohli draze politicky prodatí. O nic jiného aranžérům ústecké demonstr- ce se nejedná. — Jak se vypísují konkursy na uprázdněná místa na středních školách v Čechách? Píše se nám z kruhů professorských: Pro c. k. zemskou školní radu v království Českém podle všeho zá- kony a nařízení neplatí. Ačkoliv v organisační osnově pro školy střední jest výslovně stanovena doba 4 neděl pro konkursy na uprázdněná místa učitelů nebo ředitelů, přece c. k. zemská školní rada nedbá tohoto ustanovení a vypisuje zhusta konkursy na dobu kratší. Avšak to, co provedla s konkursem na uprázdněné místo ředitele gymna- sia v Jičíně, přesahuje všecko pomyšlení. Dne 22. srpna t. r. byl rozepsán konkurs na toto míst s lhůtou — světe žasni — do 26. srpna, tedy čtyřdenní místo čtyřnedělní. Tím je znemožněno celé řadě kompetentů, aby se o ono místo uchá- zeli (zdá se, že úmyslně, aby někdo favoriso- vaný byl zbaven nepříjemných soupeřů). Professo- ři dlí většinou mimo svá působiště, kdyby sna někomu z nich napadlo, aby o ono místo žádal bude mu to fysicky nemožno, neboť než si žádost připraví — má-li ovšem doklady při ruce — uplyne den, na to musí žádost poslati za ředitelem svého ústavu, než se mu dostane do rukou, uplyne jeden nebo dva dni, než je jím vyřízena, lhůta konkursnt vypršela a tak kompetent jest bez viny své a své- ho představeného připraven o své právo, peníze a po př. i o místo, jehož by se mu snadno bylo dostalo! Zdá se, že tento protizákonný šlendrián jest u c. k. zemské školní rady hluboce zakoře- něn, neboť na podobné případy, jež se staly v le- tech minulých, bylo důrazně upozorněno ve Věst- níku Ústř. spolku českých professorů, ale jal z případu jičínského patrno, s nevalným úspě- chem, neboť v minulých letech lhůty konkursní činily nejméně 10 dní, ayní už jen 4. Počátkem září dočtou se kompetenti o místa ředitelská, kte- ří náhodou z denních listů o místě na gymnasiu Jičíně se nedovědí, ve „Věstníku“ c. k. minister- stva kultu a vyučování ze dne 1. září t. r., že se vypisuje konkurs na místo ředítele gymnasia v Ji- číně, s lhůtou do — 26. srpna. Hotový blázinec Jest povinností všech kompetentních činitelů, jak členů c. k. zem. školní rady, tak i říšských po- slanců, aby proti protizákonnému jednání školské- ho úřadu zakročili a přičinili se, aby právě vypsa- ný konkurs byl zrušen a vypsán nový se zákonitou lhůtou. Výmluva, že místo ředitele musí býti do počátku školního roku obsazeno, nemůže býti n místě, protože na některých ústavech — viz reálk v Praze, I. — již skoro rok není ředitelské místo obsazeno — Polítický rebus dal včera svým čtenářům rozluštit „Čas“. V domácí politice dělá bilanci ně- mecké politiky od dosazení zemské správní komise až do dneška; shledává, že německé voličstvo ne- spokojilo se prohlášením německých poslanců, že dosazení komise jest úspěchem jejich obstrukce že němečtí poslanci proto vyhrožují nyní vládě, aby docilili úřadování zemské správní komise po německé chuti, a aby odstranili knížete Thuna. Dále realistický orgán shledává zajímavým, že Němci nyní nestaví nikterak do popředí své známé nacionální požadavky, nemluví už ani o vyrovnání. ani o oktroji, ba, zdá se mu, „že hlasy, ozývající se z německého tábora dnes proti oktroji, jsou dost upřímné“. A když „Čas“ toto vše shledal,a když dovodil z toho, jak nám se zdá, správně. že „splnění německých požadavků (věcné poněm- čení zemské správní komise a odstranění kn. Thu- na), by poměr mezi Čechy a Němci v Čechách ještě zhoršilo a národnostní dohodu ještě více znesnadnilo“, napsal jako závěr toto: „Proto must býti k řežení české krise hledán klíč jinde než v splňování jednostranných požadavků něme- ckých nebo v oktrojích: a klíčem tím sotva může býti co jiného, než reforma vo- lební.“ Tady „Čas“ udělal puntík, ale neměl ho udělat. Měl říci svým čtenářům, jak tu volebnt opravu dělatl Poněvadž „Čas“ vylučuje o k- trojování volební opravy, je jeho povinností zejména když dospěl k závěru, že klíčem k řešen české krise sotva může býti co jiného, než reform volební — nedělat puntík, nýbrž povědět jasně bezpečnou cestu k volební opravě, za jejíž vytýčení bychom mu všichni byli ze srdce vděční — Německá humanita v nedbalkách. Sděluje se nám z obecenstva, že české obyvatelstvo v Praze a okolí bylo v těchto dnech zaplaveno tištěnou výroční zprávou německého spolku péče
#25 alto_textblock #25
o slepé v Čechách za r. 1912, jak se samo sebou rozumí, německou. Byl nám zaslán jeden jejo výtisk, na jehož zadní straně je ohláška pod- mínek pro přijetí do školy pro slepce v Ústí n.I v odstavci druhém se lam praví, že vedle jiných listín nutno předložiti i »důvěryhodné prohlášení o německém původu dítka«. Poznámek k tomt netřeba. — Rakouské vlastenectví na výpověď. Ní- mecko-nacionální spolek v Ústí n. L. odmi zúčastniti se slavnosti při otevření císařské roz- hledny v Nakléřové, mezi Ústím a Chabařovicení s tím odůvodněním, že spolek vzhledem k nepři- telské politice vlády nynější nemůže bráti podís na slavnosti, která má charakter rakousko- vlastenecký. Ubozí Němci, tam až je dovedl Hochenburger . . — Kdo je to? V „Rozvoji“ se přihlásil p. Lederer z Jindřichova Hradce, že výtka, uč něná vůdčímu muži hnutí českožidovského v sioni. stickém orgánu, že oznamuje zasnoubení své dcerj v „Prager Tagblattu“, patří jemu. Pan dr. Lede- rer nás v „Rozvoji“ zbytečně přesvědčuje, ž také on jest učelivým školákem z politické školy národně-sociální, z bytečně, poněvadž to už ví- me z jeho vystupování na táborech, z jeho článků v „Jiskře“ a v „Osvětě Lidu“. Ptá-li se p. dr. Le- derer, proč zrovna jemu vytýkáme styky s „Prager Tagblattem“, odpovídáme mu, že klademe na něho, jako předáka assimilačního hnutí, větší požadavky. jsouce pevně přesvědčeni, že, pokud se židé ne- odtrhnou od rodinného „Tagblattu“ ve veško- rých svých funkcích, nebude možno se zdarem assimilaci provést. A konečně i to je správné, kdyi antisemitšti národní sociálové budou něco bližšího vědět o stycích svého spolubojovaíka z Jindřicho- va Hradce s „Prager Tagblattem“. Zárukou zdra- vého spojenectví je vzájemné poznánil — Poslanec dr. Pluhař náměstkem zemského hejtmana. V páteční schůzi zemského výborun Moravě, ohlásil zemský hejtman hr. Serényi, ž hr. Beleredi se vzdal místa náměstka zemského hejtmana v zemském výboru, hr. Serényi na t ohlásil, že svým náměstkem jmenuje přísedícího d, Pluhaře. „Lidové Noviny“ k tomu praví, že „tím napravena část křivdy, jíž se zemský hejtman do- pustil tím, že za oba náměstky své povolal Němo a že posl. Jel1inek, zastupující německou mes- šinu, byl vzat z přisedících, volených německou kurií, kdežto náměstek české většiny, jímž určen byl Beleredi, měl být z kurie velkosta tkářskéy zbývá ještě“, dokládají, „aby zemský hejtman od- činil křivdu, způsobenou české většině rozdělenín referátů.“ — Choroba spisovatele J. Arbesa. O nemo spisovatele Jakuba Arbesa dostaly se v poslední době na veřejnost zprávy, které dle sdělení ošetřu- jícího lékaře dra. Josefa Mazánka nejsou správné Mistr Arbes nevychází již delší dobu na procházky proto, poněvadž jeho oční choroba (šedý zákal) ho od vycházek z pochopitelných důvodů zdržuje. Ne- trpí však zánětem pohrudnice, ale pouhým katarhem průdušek, k němuž se v poslední době přidružíly bolesti v pravé noze, které se soustřeďují v kloubu kyčelním. Po zavedeném léčení nastalo však značné zlepšení, tak že nálada spisovatelova a jeho duševní svěžesť je velice dobrá. Nějaké komplikace, jichl se lékař dr. Mazánek při stáří mistrově obával, s nedostavily vůbec. — Ministr bar. Heinold na Moravě. Z Brna 23. srpna. [K. k.) Ministr vnitra dr. svob. pán Hei- nold příbyl dnes v průvodu místodržitele dra. svob. p. Bleylebena automobilem do Hodonína, na vštívil tam výstavu Sdružení moravských výtvar ných umělců a přehlédl pak škody, jež v posled- ních dnech způsobila povodeň v zaplaveném úze- mí obcí Rohatce, Strážnice, Veselí. Uherského Ostrohu a Kunovic. Večerním rychlíkem odjel má- nistr do Vídně. — Z české university. Minísterstv kultu a vyučování potvrdilo volby akademických funkcionářů české university pro studijní rok 1913/14, a to volbu profesora fakulty lékařské MUDra. Františka Mareše rektorem české university, prof. ThDra. Sýkory děkanem fakulty bohoslovecké, prof. JUDra. Gustava Mi- řičky děkanem fakulty právnické, prof. MUDra. Jana Janošíka děkanem fakulty lékařské a prol PhDra. Jaroslava Vlčka děkanem fakulty filo- sofické. Dále potvrdilo volbu soukromých docentů JUDra, Josefa Vacka a JUDra. 8. PůDra. Bohu- mila Baxy zástupci soukromých docentů v profe- sorském sboru fakulty právnické, MUDra. Josefa Znojemského a MUDra. Stanislava Tobl- áška zástupci soukromých docentů v profesorském sboru fakulty lékařské a PhDra. Arnošta Nováka a PhDra. Bohumila Bydžovského zástupci soukromých docentů v profesorském sboru fakulty filosofické. Současně potvrdllo ministerstvo volbu prof. ThDra Antonína Vřešťála členem akademi- ckého senátu na místo prof. ThDra. Jana Sý- kory, jenž zvolen za děkana fakulty bohoslovecké a to na zbývající část funkčního období posléz jmenovaného profesora. — Úmrtí. V Písku zemřel včera o 3. hod. od- polední bývalý říšský poslanec za obchodní komoru plzeňskou a bývalý zemský poslanec za město Písek p. Max Hájek, dlouholetý člen obchodnl a živnostenské komory v Plzni a spoluzakladate „Sokola“ v Písku, zakladatel a člen mnoha vlastea neckých spolků atd. ve věku 78 let. Zesnulý, tchán cís. rady Eggertha v Píeku, byl otěn a vážen pr svoji bodrou a přímou povahu ve všech kruzíck — Císařský dar. Panovník daroval Prvnímu spolku sv. Mikuláše pro ošacení chudé školní mlá- deže u sv. Petra a Pavla opětně částku 100 kor témuž účelu odevzdal p. MÚDr. Jos. Kouba z po- zůstalosti Václ. šl. Špačka 100 K. — Všcúřadnický sjezd. Ve dnech 6., 7. a 8. zá- ří t. r. sejde se veškeré české úřadnictvo ke Il sjezdu všeúřadnickému na radnici staroměstské, aby odtud veškeré veřejnosti ukázalo své kole- giálněsvorné řady, aby samo posílilo se vědomím vlastní početné mohutnosti, aby zrevidovalo a dopl- nilo program sjezdu prvého a vytklo cesty k dal- šimu postupu v otázkách všeho úřadnictva se tý- kajících. První sjezd všeúřadnický, konaný v dnech 14., 15. a 16. srpna r. 1908, který shromáždí přes 250 zástupců úřadnických, byl vážným po- kusem, aby hradby, dělící různé kategorie úřad- nické, byly prolomeny a aby úřadnictvo napříšti v sociálních svých záležitostech vystupovalo jako jednotný celek. Dnes po pěti letech, kdy počel organisací, uznávajících prospěšnost, ba nutnos ústředí všeúřadnického, se více než zdvojnásobí, bude účast na sjezdu zajisté mnohokráte větší žádáme pouze kolegy, aby všichni v čas se přihlá- sili, by všechny přípravné práce mohly býti v ča vyřízeny; zvláště opožděným přáním ohledně bytá a pod, nebude moci býti řádně vyhověno. Pro účastníky sjezdu bude vydána umělecky provedeni plaketa, jež bude legitimací pro účast na sjezdu i pro použití všech výhod, pořadatelstvem vyjed- naných, zvláště úplně bezplatné jízdy ve všech třech dnech po pražských elektrických drahách S prodejem těchto odznaků počato bude v pon- dělí dne 25. srpna. Účastníkům, příhlášeným z venkova, nebuďe odznak sjezdový zasílán poštou. nýbrž bude jim vydán v místnostech sjezdových buď v sobotu v sále žofínském nebo v neděli ve velké zasedací sini staroměstské radnice. Kole- gové, kteří již v sobotu chtějí použiti výhod. mo- hou si odznak vyzvednouti v kanceláři sekretariá- tu Č. S. Ú. S. v Praze I. „u Vejvodů“ již v pátel v úřadních hodinách, neb v sobotu dopoledne. Všem, kdož nemají ještě složních lístků k zapra- vení příspěvků, bude listek ten zaslán tento týden, aby vše bylo v čas vyrovnáno. Kolegy, kteří by chtěli navštíviti v neděli 7. září večer Národní divadlo, vyzýváme, aby zaslali ihned přihlášky pr