#1
alto_textblock
#1
Strana 2. Číslo 131
#2
alto_textblock
#2
KATOLICK
#3
alto_textblock
#3
LINTY.
#4
alto_textblock
#4
Dne 14 května 1900
#5
alto_textblock
#5
své plavbě do dalekého Východu, maje na palubě
720 vystěhovalců, Bosporus.
Z Cařihradu, 12. května. (T. k.) Nařízení
aby zásilky ze Smyrny byly lékařsky prohlíženy, zů-
stává nezměněně v platnosti. Za to zrušilo Řecko
pětidenní karanténu pro zásilky z Cařihradu. Na řadě
jsoucí lloydový parník odplul následkem toho s pasa-
žéry a poštou dnes do Piraca.
Z Athén, 13. května. (T. k.) Dnes dopoledne
vykonán byl v Korfu sňatek velkoknížete Jiřího Mi-
chajloviče s princeznou řeckou Marií.
#6
alto_textblock
#6
Zprávy politické.
V Praze, 14. května.
Uherská investiční výpůjčka. Včerejší
úřední peštský list uveřejňuje zákon, týkající se inve-
stiční výpůjčky.
Německý velevyslanec v Petrohradě, kn.
Radolín, vrátil se tam zas v sobotu večer.
Ministerská krise v Srbsku. V Bělehradě
byla včera rozšířena zpráva, že mezi předsedou mini-
sterstva a ministrem spravedlnosti vypukly jisté ne-
shody, a následkem toho že nadchází částečná mini-
sterská krise. Dnes však tato zpráva se z rozhodu-
jících kruhů vyvrací.
Přelíčení s Taušanovičem. Také včera
bylo v Bělehradě pokračováno v tomto sensačním
přelíčení. Svědek Michailovič, někdejší dozorčí
rada banky, vypověděl, že Bankovič a Selovič ne-
zpravili ho vůbec o tom, že byly nalezeny padělané
akcie a listiny. Obhajce Mostič vyslovil své pře-
svědčení, že Bankovič a Selovič padělali akcie a jich
užívali dlouho před Taušanovičem. Přelíčení bylo pak
skončeno. Rozsudek vynesen bude dnes.
Užší obecní volby v Paříži. Včera konáno
bylo v Paříži třicet užších voleb, jichž bylo potřebí
pro doplnění obecním voleb. Zvoleno bylo 19 nacio-
nalistů a 11 republikánů rozličných odstínů, revoluč-
ních socialistů atd. Bývalý předseda municipální rady
Lucipia podlehl nacionalistovi Daussetu, tajemníku
Vlastenecké ligy. - V Paříži rozšiřovaná včera
zpráva, že ministr vojenství Gallifet zemřel, spočívala
na omylu.
Politický souboj. Starosta španělského města
Rěusu přijal vyzvání markýza Portage na souboj.
Příčina jeho spočívá v události, jež sběhla se v ná-
draží v Rěusu při návratu ministra vnitra do Ma-
#7
alto_textblock
#7
dridu.
#8
alto_textblock
#8
Válka v jižní Africe.
Z Londýna, 12. května. (T. k.) Lord Ro-
berts oznamuje dnes ve 2 hodiny odpoledne
z Kroonstadu: Nenaleznuv žádného odporu, v tr hl
jsem dnes odpoledne o půl druhé ho-
dině do Kroonstadu. President Stejn
uprchl včera večer, marně se pokusiv o to, aby pře-
mluvil burghery k pokračování v odporu. Boerové
transvaalští prohlásili, že nechtějí dále ve Svobodném
státě bojovati a odtáhli k řece Vaalu. Oranžští obvi-
ňovali zase Transvaalce, že jich nejdříve upotřebili,
nyní pak je zanechávají na holičkách. Mnozí oby-
vatelé Svobodného státu odebrali se do svého domova.
Z Londýna, 12. května. (T. k.) Nežli pre-
sident Stejn opustil Kroonstad, prohlásil Lind-
ley za sídlo vlády oranžského svobodného státu.
Bothe a Deldet provázeli transvaalské Boery.
Z Kroonstadu, 13. května (»Reuter.«) Polní
#9
alto_textblock
#9
neměl svého pokoje, jak říkal, se zvláštním vchodem
a vůbec ani nebyl doma. Odejel na venek. Kvartýr-
ská, asi šedesátiletá osoba se těch hostů zhrozila. Lo-
mila rukama, omlouvala se a hubovala na »pana do-
ktora«, že jí o hostech ničeho neřekl.
»Čekala jsem sestru, nepřijela; tedy bych mohla
ubytovati tu slečinku s tou matkou a pánové nějak
si nocleh obstarají,« vytáčela se dobrá ta žena.
»Chtěli jsme jenom vycinkati tomu panu do-
ktorovi,» řekl mydlář. »Však nalezneme místo v ho-
stinci.«
»Ale počkejte, ve čtvrtém poschodí je prázdný
byt,« vzpomněla si kvartýrská, nechtíc zhola hosty
svého strávníka odmítnouti. »Promluvím s domovní-
kem a nějak vám tam upravíme ležení, ovšem jenom
na zemi.«
»Nic nevadí,« zaradoval se Moučka, »jenom když
na nás nebude pršeti.«
Všichni se podvolili, i Valečka zůstal a dělal
dobrotu. Po pouti, když se hlásili na zpáteční cestu,
domluvili se s kvartýrskou, jak se s panem dokto-
rem vyrozumívá, když je málo doma. »Buď já jemu,
nebo on mně napíše zde na lístek, čeho si přeje a co
sděliti chce.«
»Paničko, dovolte, abychom i my jemu něco na-
psali,« žádal Zázvorka, »ale na to nestačí papírek,
k tomu musí býti celý arch.«
Kvartýrská ochotně vyhověla a co Svatojanští
poutníci mediku Krupičkovi jeden za druhým na ten
arch napsali, to si jistě za rámeček nedal a pro věč-
nou paměť si to kázání neuschoval.
#10
alto_textblock
#10
kornet vydal město Robertsovi. Boerové ustoupili
k řece Vaalu, kde zřídili opevnění.
Z Londýna, 13. kvěřna. (T. k. »Reuterova
kancelář« oznamuje z Tabanchu: Po zprávě, že na
pahorku krinolinovém, ležícím 15 mil severně od
Ladybrandu, táboří oddělení Boerův, podniklo včera
větší britské oddělení s děly obhlídku. Ale Boerové
zatím své postavení již opustili a ucouvli, jak sdě-
lují domorodci, ve směru do hor Magnallingských.
Z Londýna, 13. května. (T. k) »Reut. kanc.«
oznamuje z Maseru: Generálové Rundle a Brabant
postupují v jedné čáře. Soudí se, že nyní táboří na
řece Leemu. Rychlý postup lorda Robertsa učinil
na Boery Svobodného státu, kteří stojí v sousedství
Clalanu a Norannabergu. Rozptylují se do všech
směrů. Na farmách byly zanechány jen četné
ženy. Jest sice možno, že Angličané narazí ještě na
silný odpor, není však pravdě podobno, že budou ve
svém postupu zastaveni. Jednotlivá nepřátelská oddě-
lení jsou ještě hotova, udeřiti na slabé body angli-
ckého šiku.
#11
alto_textblock
#11
O národohospodářském stavu lidu
moravského.
#12
alto_textblock
#12
Včera o 11. hod. dopolední pokračováno bylo
v přednáškách, jež uspořádala Moravsko-slezská be-
seda v Praze ve dvoraně Měšťanské besedy. Na řadu
přišel tentokráte pan Th. Cejnek, redaktor »Mo-
ravské Orlice«, jenž za napjaté pozornosti posluchač-
stva přednášel o národohospodářském stavu lidu mo-
ravského.
Z pěkné a poučné přednášky budiž uvedeno, co
následuje.
Dle posledního sčítání lidu jest na Moravě 70
procent Čechů, 27 procent Němců a 2 procenta
Israelitů. Ale tomuto poměru neodpovídá nikterak
stupeň pokroku národohospodářského. Kdežto německý
život dosáhl již dávno vysokého vývoje v oboru náro-
dohospodářském, nacházíme se my teprve ve skrovných
začátcích.
Příčiny tohoto stavu jsou různé: jednak dě-
jinné, způsob osídlení, nepřízeň vlády a povaha na-
šeho lidu.
Naše Morava jest po Čechách a Slezsku zemí
nejbohatší na dary přírodní v Rakousku. Roztřídění
obyvatelstva v ní jest následující: Moravané obývají
počínaje od hranic českých až k území polskému,
tedy ve středu země, v nejbohatší části její; Němci
jsou domovem v hornaté krajině brněnsko-olomoucké
a na rakouských hranicích. Hospodářský význam to-
hoto osídlení jest ten, že průmysl a živnosti vyživují
mnohem větší procento německého obyvatelstva, nežli
českého. Němci již hornatou povahou své krajiny byli
nuceni hledati si jiné prameny výživy, nežli zeměděl-
ství a dobytkářství, totiž obchod a průmysl. Lid náš
pak od pradávna zabývá se výhradně zemědělstvím.
Valná část našich měst měla německé osadníky, ži-
vící se obchodem a průmyslem; tito němečtí osadníci
byli co možná podporováni, obdařeni mnohými privi-
leji, jež znemožňovala vážnější průmyslovou činnost
našeho lidu a znemožňuje až do dnes. Vidíme tedy,
že již dějinný vývoj nebyl našemu průmyslu nikterak
příznivý.
K zdárnému zkvétání průmyslového podniku ná-
leží však nejen sehnání potřebného kapitálu, nýbrž
hlavně dovednost řízení závodu, jež se dá ovšem na-
býti pouze dlouholetou zkušeností. Kapitál potřebný
sehnali bychom snadno, jak se před nedlouhým ještě
časem dokázalo, ale poněvadž se nám nedostávalo dru-
hého, zahynuly ty mnohé průmyslové podniky, jež se
po našem venkově zařizovaly, většinou byly přejaty
kapitálem cizím a nyní téměř bez výminky vzkvétají
Následek tohoto nezdaru byl, že náš venkovský ka-
pitál byl zastrašen a že se vyvinula antipathie k prů-
myslovému podnikání vůbec.
Další příčinou nedostatečného našeho národo-
hospodářského vývoje jest nedostatek rázné státní
správy. Jen podporou vlády vznikl tak dokonalý ně-
mecký průmysl, kdežto živel náš setkával se vždy
s nepřízní. Když se usnesl zemský sněm moravský
o založení německé techniky v Brně, bylo výslovně
uvedeno, aby živel německý i živel český byly na
této technice rovnoprávnými, tak aby se mohly vzdě-
lávati obě národnosti. Ale vláda podmínce této nedo-
stála a vymlouvala se, že prý by nebylo schopných
českých profesorů, ba že by se nevědělo, jakou řečí
se má učiti, zda českou, neb polskou, nebo slovenskou,
nebo hanáckou! Náprava sice poznenáhlá, ale přece
patrná, nastala teprve za éry Taafeovy.
Než i povaha lidu našeho jest příčinou stavu to-
hoto, neboť lid náš spíše se kloní k zemědělství, než
k obchodu a průmyslu.
My na Moravě vymaňujeme se sice krok za
krokem z područí německého, ale přirozenými schop-
nostmi obchodními zůstaneme vždy pozadu za Čechy
z království.
Hlavní nynější síla hospodářská našeho lidu na
Moravě spočívá v zemědělství, jež jest zejména na
#13
alto_textblock
#13
Hané tak pokročilé, že nezadá dnes již mnoho če-
skému. My však jsme dlouho trpěli nedostatkem
opravdové organisace, čemuž odpomoženo teprve zalo-
žením zemědělské rady.
Dalším pokrokem jest hospodářská organisace
naše, zakládání družstev a společenstev hospodář-
ských, kterážto organisace pomáhá rolníku lépe zpe-
něžiti hospodářské výrobky. Hospodářská společen-
stva stále hojně u nás vzrůstají. Dne 2. března 1899
založen byl »Ústřední svaz hospodářských společen-
stev v markrabství moravském«. Roztříděn jest v pět
odborů: v odbor mlékařský, odbor nákupní a pro-
dejní, odbor pro zakládání společenstev pro zvelebo-
vání chovu dobytka a odbor pro organisaci hospodář-
ských společenstev. Mlékařských sdružení jest na Mo-
ravě 49 se základním kapitálem 135.000 K.
V zemědělství našem jdeme tedy na Moravě or-
ganisačně v před a jest tedy oprávněna naděje, že
i ostatní odbory národohospodářského života budou
znenáhla naším lidem osazeny.
Nebude nezajímavo, v jakém poměru stály a
stojí zemědělské komory brněnská a olomoucká k na-
šemu lidu. Zastoupení naše v komorách těch jest do-
sud jen z Boží milosti. V brněnské komoře z 48
členů zasedá jediný Čech a i ten se tam nedostal
volbou, nýbrž následkem úmrtí jednoho německého
člena jako jeho náhradník.
Kdyby se bylo tomu Němci uzdálo neumříti,
neměli bychom v zeědělské komoře brněnské dosud
žádného našince. V komoře olomoucké z asedají čtyři
členové čeští. V komorách máme i náhradníky,
z nichž se počet našich členů doplňuje. Ale Němci
mají takovémuto zastoupení co děkovati jen volebním
přehmatům a nesprávnostem: často volejí u nich
i mrtví a takoví lidé, kteří legitimace nemají, a také
jí nikdy nespatřili, ba hlasují pro ně i našinci hru-
bým násilím k tomu donucení a zterorisovaní. Účel
této strany jest jen ten, aby udržela své výlučné
panství v komorách; ona nechce ani připustiti, aby
byli našinci zvoleni za náhradníky, protože se bojí,
aby jí nebylo někdy panství toto vyrváno.
Počet hlasů v jednotlivých sborech jest následu-
jící: V prvním sboru 85, v druhém 991, ve třetím
5357. V prvním živnostenském 337, v druhém 540,
ve třetím 9019. Při volbách odevzdáno bylo v I.
sboru pro kandidáty české 9, pro německé 70 hlasů,
v druhém pro kandidáty české 117, pro německé
655, v třetím pro české 1098, pro německé 4195.
V prvém živnostenském sboru odevzdáno bylo pro
kandidáty české 13, pro německé 236 hlasů, v dru-
hém pro kandidáty české 174, pro německé 332 hl.,
v třetím pro kandidáty české 4007, pro německé
4037 hl. Jen třetí sbor by nám tedy mohl při-
padnouti a také nám jistě po právu patří. Za to pro
první dva sbory vydala vládnoucí německá strana
takovou kandidátní listinu, aby nemohli býti voleni
Češi ani za náhradníky.
V olomoucké komoře má živel náš lepší zastou-
pení, ale ani zde není ještě zastoupení naše takové,
jakého by náš poměrný počet zasluhoval.
Dne 4. října 1882 vydána byla reforma voleb-
ního řádu do říšské rady, jež byla také reformou
volebního řádu živnostenských komor. Oprava ta se
stala přes tuhý odpor strany německo-liberální a způ-
sobila zreformování volebního řádu obchodních komor
již v r. 1884. Nový volební řád odstranil vady sta-
rého způsobu volebního a tak se staly poměry nám
příznivější. Dříve se česká strana na Moravě voleb
ani nesúčastňovala, poněvadž viděla již předem na-
prostou bezúčelnost takového počínání.
Když se nyní po vydání nového volebního řádu
staly naděje na úspěšný volební boj lepšími, súčast-
nila se s plným úsilím nových voleb, které byly vy-
psány již na listopad r. 1884 a — strana naše zví-
tězila na celé čáře. Ale vítězství toto nezískáno snad
následkem volebního boje, nýbrž spadlo nám samo
do klína, jak se v následujícím snadno přesvědčíme.
Volební komise brněnská byla vládou sestavena
strannicky na prospěch Němců ze samých zuřivých
našich nepřátel. V Brně hleděli si Němci zajistiti
hlasy agitací a terrorismem, ale na venkově bylo ví-
tězství nepopíratelně na straně naší. Přikročeno
k volbám, jichž výsledek byl, že Češi obdrželi dvou-
třetinovou většinu. Z toho nesmírný úžas a ohromení
v táboře německém a nemenší, ovšem příjemné, pře-
kvapení u nás. Jak se to stalo? Jednoduše proto, že
Němci zapomněli vzíti zřetel na zákonná nařízení vo-
lebního řádu, jejž přece sami sestavili. Dle nového
volebního řádu mohl býti volen v jistém sboru jen
ten, kdo mohl v témže sboru voliti.
Čtrnáct německých kandidátů dostalo sice ohrom-
nou většinu, ale neměli aktivní volební právo ve
sboru, v němž byli voleni. Následkem toho byli vši-
chni vyloučeni a místo nich povoláni kandidáti čeští.
Porážka německo-liberální strany přiměla náčelníky
její k účinné obraně. Vládní listy prohlašovaly volbu
za zcela správnou, jak tomu také po právu bylo.
Avšak brzy obrátily vějičku. Netrvalo to dlouho a
přinesly zprávu, že vláda volby zrušila a nařídila nové-