ALTOViewer
Kalkulačka
Načíst UUID
Pipeline Dev
Elasticsearch index
Režim vyhledávání
Parametry pipeline
Reranking
Běží na CPU/MPS, takže stojí sekundy. Model dostává celý text chunku, ne zkrácený — zkrácení na 700 znaků kdysi obrátilo měřený přínos na ztrátu.
Model shrnutí článku
Měřeno 6. 10. na 6 článcích: gpt-4o-mini drží délku, nepíše vatu „článek se zabývá“ (0/6 proti 5/6 u gpt-5-mini) a stojí 0,63 $ za tisíc shrnutí místo 1,38 $. Ukotvenost vyšla stejně. Platí do restartu serveru.
LLM porozumění dotazu
Strana 2 61c8dc70-719d-11dc-ad8e-000d606f5dc6
Vrstvy:
Načítám náhled…
Strana 2
ALTO TextBloky — 13
#1 alto_textblock #1
holmě; kazatel Hans Nielsen- Hauge, mi- nistr pro církev a vyučování; poštmistr Schö- ning, ministr obchodu a průmyslu; velkoob- chodník Birger Kildal, ministr financí a cel inženýr Hansen, ministr veřejných prací; statkář Matheesen, ministr orby a podplu- kovník Strugstadt, ministr války. Členy státní rady ve Štokholmě budou prý jmenováni majitel loděnice Michelsen a soudce Vogt. Ministerstvo bude se skládati z 5 členů pravice a 5 členů levice. Z Benátek, 21. října. (C.-B.) Za přítom- nosti zástupců úřadů, konsulů francouzskéhoa amerického, jakož i zástupců Rakousko- Uhersk a Ruska konal se na železniční trati Castel- franco-Franzolo pokus s automatickým systémem Beerovým na zabránění železničních neštěstí. Pokus se úplně zdařil. Z Madridu, 21. října. (C.-B.) Mezi osno- vami zákonů, ohlášenými ve sněmovně předse- dou ministerstva Villaverdem, jsou také předlohy o placení cla ve zlatě, o zlepšen mezinárodního kursu směnečného a o svobod- ném ražení zlatých mincí. Z Říma, 21. října. (C.-B.) Dle sdělení vele- vyslance hr. Morra, prohlásil hrabě Lamsdorf dále, že odklad carovy cesty do Říma nesmí se připisovati agitacím socialistickým a projevil na- ději, že car brzo svoji návštěvu v Římě vykoná. Car do Říma. — Poměry v italském loďstvu. Z Říma, 21. října. (C.-B.) Italský velevy- slanec v Petrohradě hrabě Morra, který tou dobou ve Viazegiu mešká, prohlásil v rozmluvě s redaktorem časopisu »Giornale d'Italia«, že projel Paříží, aniž byl krále nebo ministra za- hraničních záležitostí spatřil. Z Petrohradu odjel dne 13. října. Hrabě Lamzdorf řekl prý mu při rozchodu: »Na shledanou v Římě !« Velevyslanec doložil k tomu, že nikoliv v Pe- trohradě, nýbrž v Řlmě udála se věc, jež způsobila odklad carovy cesty. Komise ve vyšetření poměrů ve vá- lečném loďstvu zahájila dnes svoji práci a usnesla se, že rozšíří vyšetřování bez omezení času na všechno válečné loďstvo v ohledu správ- ním i mravním.
#2 alto_textblock #2
Ze sněmu království českého. Klub sněmovních poslanců národní strany svobodomyslné konal dnes před sezením sně- movním schůzi za předsednictví dra. Pacáka. Schválen návrh poslance Krejčíka na zřízení 10 stipendií při každé zemské řemeslnické škole v království českém, a návrh dra. Koldin- ského, aby dostalo se státní a zemské podpory nezaměstnanému dělnictvu; schválena interpel- lace poslance dra. Dvořáka po svolání ankety pro úpravu kompetence v oboru působnosti mezi samosprávnými a státními lékaři. Schválena dále interpellace stran zamezení vystěhovalectví na českém jihu; interpellace posl. Blažkaa Březnovského o porušené jazykové rovno- právnosti na hlavním celním úřadě v Praze. Ná-
#3 alto_textblock #3
divého. Chvíli rozhlížel se na všecky strany načež oslovil Magdalenu „Zeno, nevíš, kam se poděla ta krásná ry bářka, co zde bydlila? Jmenovala se Magda Stařena dala se do tupého smíchu a při stoupila zcela blízko ke starci. „To jsem já — pravila suše — já se jme- nuji Magdalena. A kdo vy jste, starochu?“ Stařec pohledl udiveně na ženu a horoucně ji objal. „Ty, ty jsi to? Magdaleno? To že jest moje žena, tato zlomená postava? Kde se vzaly ty vrásky na tvém krásném čele, kam se poděla červeň tvých tváří? Magdaleno, ty jsi to?“ Stařena upřela na něho své tmavé očia nedovedla mu odpověděti. „A naše děti, Magdaleno, kde jsou? Po- slechni, Magdaleno, my jsme boháči, velicí bo- háči! Pověz, kde jest můj syn, má dcera, abych rozdělil mezi ně ty poklady!“ „Pojď se mnou, ukáži ti je,“ zašeptala žena a zavřela oči na vždy. Dlouho klečel starý rybář vedle vy- chladlého těla své ženy, potom prudce vyskočiv, hnal se ke člunu, ve kterém ležely do balíků svázané zlato, stříbro a drahokamy. Skočil do vody, vsedl do lodičky a tak dlouho jí kolíbal,, až se i s celým obsahem potopila. Vlny zavřely se nad nimi a nezůstalo ze všeho nic, než několik bublinek.
#4 alto_textblock #4
lena.
#5 alto_textblock #5
Bohatství jest kletba, poněvadž mezitím, co se za ním pachtíme, ztrácíme nejdražší svůj po- klad: mládí. Z mad. přel. F. Š.
#6 alto_textblock #6
vrh posl. P. Blahovce, týkající se zrušení přímých daní, pozemkové a domovní a na posti- žení vysokoprocentní daní obchody bursovní, od- kázán odboru národohospodářskému.
#7 alto_textblock #7
Denní zprávy. — Naše výňatky z řeči proř. Masaryka pronesené v rozpočtové debatě, vyvracejí nikoli faráře Žilku, nýbrž — »Národní Listy« a jich nepravdy (!) o prof. Masarykovi, prý! Tak aspoň tvrdí realistický denník, v němž nepochybně pro- najal všechnu polemiku osvědčený pan A. Stiller. Pan farář Žilka tvrdí, že nejlepší naši, to jest národa českého přátelé jsou v Německu, a že tito naši protestantští přátelé lépe vědí než čeští vlastenci, čeho národu českému třeba a také mu toho přejí, za tím účelem že jest rádno posílati české intelligenty aspoň na jeden semestr do Lipska a nutno styky realistů s pruskými přá- teli českého národa nejen udržovati, ale i roz- šiřovati. To tvrdí pan farář Žilka. Ale pan pro- fessor Masaryk z r. 1892 tvrdí, že největšími nepřáteli národa českého jsou právě protestant- ští Němci a nejhorší právě protestantští theolo- gové a z těchto zase nejlítější zrovna protestantšt učenci přímo v Lipsku, tomto Džundisaburu pana faráře Žilky. Pan prof. Masaryk to do- tvrzuje četnými citáty z děl těchto protestant- ských autorit německých a s pathosem své pe- riody z počátku deváté desítky minulého století výslovně dokazuje, že »evangelický protestan- tismus, jehož propaganda v Německu a Rakou- sku pevné půdy získala«, má za úkol speciálně »národ český, po případě poprotestanštiti« za účelem snazšího poněmčení a konečného těs- ného připojení k Německu (Schindowského »rámec říšsko-německé politiky !«) To tedy tvrdí prof. Masaryk. A nyní přichází realisti- cký denník a tvrdí: »Citáty z řeči prof. Masa- ryka nevyvracejí faráře Žilku, nýbrž — »Nár. Listy«. Quod erat demonstrandum! Avšak máme několik Masaryků; na Masaryka z roku 1892 následoval Masaryk z roku 1903 a ten napsal do říjnového čísla své revue oč mu vlastně běží. Neběží mu pouzeo prohlubování vědomosti, tyť jsou tak hluboky jako příbramská šachta, »ale mnohem víceo prohlubování přesvědčení, pře- svědčení náboženského.« Co se týče prohloubení náboženského přesvědčení, prohlou- bil je pan prof. Masaryk svým výrokem vůči dvěma kaplanům, kteří jej dne 22. ledna 1901 přišli pokoušet, řka, že z důvodu rodinných přestoupil k protestantismu, který jest mu sic nesympatickým, takže nechodí ani na boho- služby, že se však cítí spíše katolíkem. Od těch dob tento vyslovený indiferentismus Masarykův byl prohlouben a přes to, že Kristus v rodiné p. professora přišel o božství, počíná si pan pro- fessor Masaryk (»Naše Doba«) »uvědomovat, že otázka náboženská není překonána,« že »proti indifferentismu stojí živé vědomí náboženskéa vědomí to lidí nejen mnohých, ale nejlepších.« Sám sebe zajisté k nejhorším nepočítá. Každý kotlář ví, když záplatuje kotel uvnitř, že pro- hlubuje-li, příliš snadno dostane se z líce n rub, prohlubuje-li však »učitel národa« své učení přes příliš a deset let, konečně se do- stane k protinožcům. Svou sensační řeč z roku 1892 skončil prof. Masaryk těmito emfatickými slovy: »Nuže, pánové, to jsou smutné a pobuřující sku- tečnosti (t. j. protestantská propaganda za účelem poněmčení českého národa a pod.) a pánové, veliké hnutí v českém národě, kteréž se nyní uplatňuje, není ničím jiným, leč odpovědí na syste- matické národní jeho ohrožování. Náš národ chce dáti odpověď, my všichni bez roz- dílu strannických odstínů zaujali jsme pevnou no- hou stanovisko, my hodláme v Čechách or- ganisovati stráž, na jakou dosud an pomýšleno nebylo, stráž, abychom se ubrá- nili zátopě německé domýšlivosti a německé ne- spravedlivosti. My Češi, stojíme na stráži, vímet, že se jedná o naši existenci; přemnozí pánové s německé strany (Löher, Walcker, Lagarde, Eisenkolb, Schindowskí! !) byli tak upřímní, že nám nejbrutálnějším způsobem řekli, co s námi zamýšlejí Protož, pánové, nedivte se, když národ český nejen na pozoru se má, ný- brž i organisuje stráž, o níž ani stars vlastenecká generace v Čechách ne- měla ani tušení, neboť nyní vystupují ten- dence národu českému nepřátelské nezahaleněji na venek.« Ano, tak jest! Ani sebe starší vlastenecké generace v Čechách neměly potuchy, jaká to stráž bude jednou v Čechách vedením profes- sora Masaryka zorganisována proti nepřátelským tendencím, prof. Masarykem na říšské radě roku 1892 tak brillantně stigmatisovaným právě v době, kdy nepřátelské tendence tyto tak ne- zahalené vystupovati budou, jako dnes.
#8 alto_textblock #8
»Výslovně však dodatečně schvaluji, že evanjeli- cká beseda a jednotliví evanjeličtí mužové se starali a starají o to, aby evanjelická cizina o našem nábo- ženském stavu byla informována a aby s ní přátelské styky byly navazovány a udržovány.« Píše pan prof. Masaryk v říjnové »Naší Době« jakožto denní rozkaz »fešným předním strážím« pana faráře Duška, kteréž se vyklu- baly z nevídané a neslýchané stráže národní, jakou prof. Masaryk roku 1892 organisovati sliboval. Mohl by jim dát z »pruské modře« v rukopisu králodvorském objevené ušít uni-
#9 alto_textblock #9
formy!
#10 alto_textblock #10
— Otázka jazykové rovnoprávnosti u samo- správných úřadů před říšským soudem. (Zvl. telegr. „Nár. Listů“.) Před říšským soudem ko- nalo se včera líčení v této záležitosti: Dr. Josef Hliňák v Liberci učinil podání městské radě liberecké v jazyku české m. Bylo mu však vráceno s výzvou, aby připojil překlad německý. Dr. Hliňák si stěžoval u místo- držitelství českého, žádaje zaroveň, aby se liberecké městské radě uložilo, rozhodnouti o jeho podání meritorně. Místodrži- telství však samo vyřídilo podání to po stránce meritorní a připojilo k vyřízení svému po- známku, dle které záležitost jest jím meri- torně rozhodnuta a tudíž není třeba roz- hodovati, má-li býti německý překlad při- pojen čili nic. Ministerstvo vnitra potvrdilo roz- hodnutí místodržitelství českého. Dr. Hliňák po- dal potom pro porušení národní rovno- právnosti, ústavou zaručené, stížnost k říš- skému soudu a dovolává se předpisu, dle kterého v království českém všechna podání vyřizovati se mají jazykem, ve kterém byla podána. A kdyby i chtěl zaujati stanovisko jazykových výnosů, jím neuznaných, nemohlo by se mu přece na- mítati, že čeština není jazykem v Liberci obvy- klým. Dle posledního sčítání lidu bylo napočteno v tomto městě 25.000 osob, které se přihlásily k českému jazyku obcovacímu. V Liberci je dále veřejná a soukromá škola česká, kamž chodí přes 500 dítek českých. Déle 20 let konají se v Liberci bohoslužby jazykem českým. Stojí tedy dr. Hliňák na svém právu, by městské radě liberecké bylo uloženo vyříditi podání české. Roz- hodnutí jmenovaného tribunálu bude vynešeno
#11 alto_textblock #11
zejtra.
#12 alto_textblock #12
— Proti národnostnímu rozdělení diécesi v království českém. Politický spolek „Občanská jednota strany svo- bodomyslné pro Skuteč a okolí“ za- vrhuje naprosto zamýšlené dělení katolických diécesí v království českém na základě zásady národnostního rozhraničení. Ježto rozhraničení takové pouze z důvodů strannicky-politických po- žadováno by bylo a příčí se smýšlení českého lidu, jsme toho přesvědčení, že dělení diécesí v království českém dle zásady národnostního rozhraničení považoval by český lid za nové pří- koří a národní protivenství, jehož následků ne- lze dohlédnouti. Proto žádáme zástupce lidu českého ve sborech zákonodárných, aby snahy o dělení katolických diécesí ve smyslu národ- nostního rozhraničování stopovali a je vším úsi- lím potírali. Politický spolek „Občanská jednota strany svobodomyslné pro Skuteč a okolí“. Jan Petrus, starosta. V. Maizl, jednatel. — Kluby občanské. Klub voličů no- voměstských koná v sobotu dne 24. října o 8. hod. več. v sále »u Němečků« ve Vyšehradské třídě mimořádnou valnou hro- madu, na jejíž program položen jest rozhovor »O doplňovacích volbách do sboru obecních starších, představení pp. kandidátů a schválení kandi- dátní listiny.« — Dnes ve čtvrtek má správní výbor důležitou schůzi o 8. hod. več »u Pinkasů«.
#13 alto_textblock #13
— Osobní. Ve stavu c. k. okresních zvěro- lékařů jmenováni byli od místodržitele: okresní zvěrolékař Jan Košatka ve Strakonicích okresním nadzvěrolékařem, assistenti Alois Bittner, Rudolí Ullmann a Kamil Jedlička okresními zvěro- lékaři pro politické okresy (v témž pořadu) dubský, německobrodský a přeštický, zvěrolékaři Emanuel Brandeis v Chocni, Josef Hřebík v Žižkověa Viktor Horbaschek ve Stodě veterinárními assi- stenty. — Jmenování. Kontrolor technické finanční kon- troly Karel Zdekauer jmenován byl vrchním kon- trolorem v VIII. třídě služební pro obvod zemského finančního ředitelství brněnského. — Přednášky. Spolek architektův a in- ženýrův král. českém má v pátek dne 23. října týdenní schůzi ve velkém sále Měšťanské besedy praž- ské. Na programu jest přednáška pana dra. Ant. Klíra, c. k. vrch. inženýra: „O kanalisování Labe z Mělníka do Ústr — Zpráva časopisecká. Těsnopisné noviny „M ul- tum“ vycházejí nyní týdně za nezvýšeného před- platného v Král. Vinohradech 1157.