#1
alto_textblock
#1
holmě; kazatel Hans Nielsen- Hauge, mi-
nistr pro církev a vyučování; poštmistr Schö-
ning, ministr obchodu a průmyslu; velkoob-
chodník Birger Kildal, ministr financí a cel
inženýr Hansen, ministr veřejných prací;
statkář Matheesen, ministr orby a podplu-
kovník Strugstadt, ministr války. Členy
státní rady ve Štokholmě budou prý jmenováni
majitel loděnice Michelsen a soudce Vogt.
Ministerstvo bude se skládati z 5 členů pravice
a 5 členů levice.
Z Benátek, 21. října. (C.-B.) Za přítom-
nosti zástupců úřadů, konsulů francouzskéhoa
amerického, jakož i zástupců Rakousko- Uhersk
a Ruska konal se na železniční trati Castel-
franco-Franzolo pokus s automatickým systémem
Beerovým na zabránění železničních neštěstí.
Pokus se úplně zdařil.
Z Madridu, 21. října. (C.-B.) Mezi osno-
vami zákonů, ohlášenými ve sněmovně předse-
dou ministerstva Villaverdem, jsou také
předlohy o placení cla ve zlatě, o zlepšen
mezinárodního kursu směnečného a o svobod-
ném ražení zlatých mincí.
Z Říma, 21. října. (C.-B.) Dle sdělení vele-
vyslance hr. Morra, prohlásil hrabě Lamsdorf
dále, že odklad carovy cesty do Říma nesmí se
připisovati agitacím socialistickým a projevil na-
ději, že car brzo svoji návštěvu v Římě vykoná.
Car do Říma. — Poměry v italském
loďstvu.
Z Říma, 21. října. (C.-B.) Italský velevy-
slanec v Petrohradě hrabě Morra, který tou
dobou ve Viazegiu mešká, prohlásil v rozmluvě
s redaktorem časopisu »Giornale d'Italia«, že
projel Paříží, aniž byl krále nebo ministra za-
hraničních záležitostí spatřil. Z Petrohradu odjel
dne 13. října. Hrabě Lamzdorf řekl prý mu
při rozchodu: »Na shledanou v Římě !«
Velevyslanec doložil k tomu, že nikoliv v Pe-
trohradě, nýbrž v Řlmě udála se věc, jež
způsobila odklad carovy cesty.
Komise ve vyšetření poměrů ve vá-
lečném loďstvu zahájila dnes svoji práci
a usnesla se, že rozšíří vyšetřování bez omezení
času na všechno válečné loďstvo v ohledu správ-
ním i mravním.
#2
alto_textblock
#2
Ze sněmu království českého.
Klub sněmovních poslanců národní strany
svobodomyslné konal dnes před sezením sně-
movním schůzi za předsednictví dra. Pacáka.
Schválen návrh poslance Krejčíka na zřízení
10 stipendií při každé zemské řemeslnické škole
v království českém, a návrh dra. Koldin-
ského, aby dostalo se státní a zemské podpory
nezaměstnanému dělnictvu; schválena interpel-
lace poslance dra. Dvořáka po svolání ankety
pro úpravu kompetence v oboru působnosti mezi
samosprávnými a státními lékaři. Schválena dále
interpellace stran zamezení vystěhovalectví na
českém jihu; interpellace posl. Blažkaa
Březnovského o porušené jazykové rovno-
právnosti na hlavním celním úřadě v Praze. Ná-
#3
alto_textblock
#3
divého. Chvíli rozhlížel se na všecky strany
načež oslovil Magdalenu
„Zeno, nevíš, kam se poděla ta krásná ry
bářka, co zde bydlila? Jmenovala se Magda
Stařena dala se do tupého smíchu a při
stoupila zcela blízko ke starci.
„To jsem já — pravila suše — já se jme-
nuji Magdalena. A kdo vy jste, starochu?“
Stařec pohledl udiveně na ženu a horoucně
ji objal.
„Ty, ty jsi to? Magdaleno? To že jest moje
žena, tato zlomená postava? Kde se vzaly ty
vrásky na tvém krásném čele, kam se poděla
červeň tvých tváří? Magdaleno, ty jsi to?“
Stařena upřela na něho své tmavé očia
nedovedla mu odpověděti.
„A naše děti, Magdaleno, kde jsou? Po-
slechni, Magdaleno, my jsme boháči, velicí bo-
háči! Pověz, kde jest můj syn, má dcera, abych
rozdělil mezi ně ty poklady!“
„Pojď se mnou, ukáži ti je,“ zašeptala žena
a zavřela oči na vždy.
Dlouho klečel starý rybář vedle vy-
chladlého těla své ženy, potom prudce vyskočiv,
hnal se ke člunu, ve kterém ležely do balíků
svázané zlato, stříbro a drahokamy. Skočil do
vody, vsedl do lodičky a tak dlouho jí kolíbal,, až
se i s celým obsahem potopila. Vlny zavřely se
nad nimi a nezůstalo ze všeho nic, než několik
bublinek.
#4
alto_textblock
#4
lena.
#5
alto_textblock
#5
Bohatství jest kletba, poněvadž mezitím, co
se za ním pachtíme, ztrácíme nejdražší svůj po-
klad: mládí.
Z mad. přel. F. Š.
#6
alto_textblock
#6
vrh posl. P. Blahovce, týkající se zrušení
přímých daní, pozemkové a domovní a na posti-
žení vysokoprocentní daní obchody bursovní, od-
kázán odboru národohospodářskému.
#7
alto_textblock
#7
Denní zprávy.
— Naše výňatky z řeči proř. Masaryka
pronesené v rozpočtové debatě, vyvracejí nikoli
faráře Žilku, nýbrž — »Národní Listy« a jich
nepravdy (!) o prof. Masarykovi, prý! Tak aspoň
tvrdí realistický denník, v němž nepochybně pro-
najal všechnu polemiku osvědčený pan A. Stiller.
Pan farář Žilka tvrdí, že nejlepší naši, to jest
národa českého přátelé jsou v Německu, a že
tito naši protestantští přátelé lépe vědí než čeští
vlastenci, čeho národu českému třeba a také mu
toho přejí, za tím účelem že jest rádno posílati
české intelligenty aspoň na jeden semestr do
Lipska a nutno styky realistů s pruskými přá-
teli českého národa nejen udržovati, ale i roz-
šiřovati. To tvrdí pan farář Žilka. Ale pan pro-
fessor Masaryk z r. 1892 tvrdí, že největšími
nepřáteli národa českého jsou právě protestant-
ští Němci a nejhorší právě protestantští theolo-
gové a z těchto zase nejlítější zrovna protestantšt
učenci přímo v Lipsku, tomto Džundisaburu
pana faráře Žilky. Pan prof. Masaryk to do-
tvrzuje četnými citáty z děl těchto protestant-
ských autorit německých a s pathosem své pe-
riody z počátku deváté desítky minulého století
výslovně dokazuje, že »evangelický protestan-
tismus, jehož propaganda v Německu a Rakou-
sku pevné půdy získala«, má za úkol speciálně
»národ český, po případě poprotestanštiti« za
účelem snazšího poněmčení a konečného těs-
ného připojení k Německu (Schindowského
»rámec říšsko-německé politiky !«) To tedy
tvrdí prof. Masaryk. A nyní přichází realisti-
cký denník a tvrdí: »Citáty z řeči prof. Masa-
ryka nevyvracejí faráře Žilku, nýbrž — »Nár.
Listy«. Quod erat demonstrandum! Avšak máme
několik Masaryků; na Masaryka z roku
1892 následoval Masaryk z roku 1903
a ten napsal do říjnového čísla své
revue oč mu vlastně běží. Neběží mu pouzeo
prohlubování vědomosti, tyť jsou tak hluboky
jako příbramská šachta, »ale mnohem víceo
prohlubování přesvědčení, pře-
svědčení náboženského.« Co se týče
prohloubení náboženského přesvědčení, prohlou-
bil je pan prof. Masaryk svým výrokem vůči
dvěma kaplanům, kteří jej dne 22. ledna 1901
přišli pokoušet, řka, že z důvodu rodinných
přestoupil k protestantismu, který jest mu sic
nesympatickým, takže nechodí ani na boho-
služby, že se však cítí spíše katolíkem. Od těch
dob tento vyslovený indiferentismus Masarykův
byl prohlouben a přes to, že Kristus v rodiné
p. professora přišel o božství, počíná si pan pro-
fessor Masaryk (»Naše Doba«) »uvědomovat, že
otázka náboženská není překonána,« že »proti
indifferentismu stojí živé vědomí náboženskéa
vědomí to lidí nejen mnohých, ale nejlepších.«
Sám sebe zajisté k nejhorším nepočítá. Každý
kotlář ví, když záplatuje kotel uvnitř, že pro-
hlubuje-li, příliš snadno dostane se z líce n
rub, prohlubuje-li však »učitel národa« své
učení přes příliš a deset let, konečně se do-
stane k protinožcům. Svou sensační řeč z roku
1892 skončil prof. Masaryk těmito emfatickými
slovy:
»Nuže, pánové, to jsou smutné a pobuřující sku-
tečnosti (t. j. protestantská propaganda za účelem
poněmčení českého národa a pod.) a pánové, veliké
hnutí v českém národě, kteréž se nyní uplatňuje,
není ničím jiným, leč odpovědí na syste-
matické národní jeho ohrožování.
Náš národ chce dáti odpověď, my všichni bez roz-
dílu strannických odstínů zaujali jsme pevnou no-
hou stanovisko, my hodláme v Čechách or-
ganisovati stráž, na jakou dosud an
pomýšleno nebylo, stráž, abychom se ubrá-
nili zátopě německé domýšlivosti a německé ne-
spravedlivosti. My Češi, stojíme na stráži, vímet,
že se jedná o naši existenci; přemnozí
pánové s německé strany (Löher, Walcker, Lagarde,
Eisenkolb, Schindowskí! !) byli tak upřímní, že nám
nejbrutálnějším způsobem řekli, co
s námi zamýšlejí Protož, pánové, nedivte
se, když národ český nejen na pozoru se má, ný-
brž i organisuje stráž, o níž ani stars
vlastenecká generace v Čechách ne-
měla ani tušení, neboť nyní vystupují ten-
dence národu českému nepřátelské nezahaleněji na
venek.«
Ano, tak jest! Ani sebe starší vlastenecké
generace v Čechách neměly potuchy, jaká to
stráž bude jednou v Čechách vedením profes-
sora Masaryka zorganisována proti nepřátelským
tendencím, prof. Masarykem na říšské radě
roku 1892 tak brillantně stigmatisovaným právě
v době, kdy nepřátelské tendence tyto tak ne-
zahalené vystupovati budou, jako dnes.
#8
alto_textblock
#8
»Výslovně však dodatečně schvaluji, že evanjeli-
cká beseda a jednotliví evanjeličtí mužové se starali
a starají o to, aby evanjelická cizina o našem nábo-
ženském stavu byla informována a aby s ní
přátelské styky byly navazovány a udržovány.«
Píše pan prof. Masaryk v říjnové »Naší
Době« jakožto denní rozkaz »fešným předním
strážím« pana faráře Duška, kteréž se vyklu-
baly z nevídané a neslýchané stráže národní,
jakou prof. Masaryk roku 1892 organisovati
sliboval. Mohl by jim dát z »pruské modře«
v rukopisu králodvorském objevené ušít uni-
#9
alto_textblock
#9
formy!
#10
alto_textblock
#10
— Otázka jazykové rovnoprávnosti u samo-
správných úřadů před říšským soudem. (Zvl.
telegr. „Nár. Listů“.) Před říšským soudem ko-
nalo se včera líčení v této záležitosti: Dr. Josef
Hliňák v Liberci učinil podání městské
radě liberecké v jazyku české m.
Bylo mu však vráceno s výzvou, aby připojil
překlad německý. Dr. Hliňák si stěžoval u místo-
držitelství českého, žádaje zaroveň, aby se
liberecké městské radě uložilo,
rozhodnouti o jeho podání meritorně. Místodrži-
telství však samo vyřídilo podání to po stránce
meritorní a připojilo k vyřízení svému po-
známku, dle které záležitost jest jím meri-
torně rozhodnuta a tudíž není třeba roz-
hodovati, má-li býti německý překlad při-
pojen čili nic. Ministerstvo vnitra potvrdilo roz-
hodnutí místodržitelství českého. Dr. Hliňák po-
dal potom pro porušení národní rovno-
právnosti, ústavou zaručené, stížnost k říš-
skému soudu a dovolává se předpisu, dle kterého
v království českém všechna podání vyřizovati se
mají jazykem, ve kterém byla podána. A kdyby
i chtěl zaujati stanovisko jazykových výnosů,
jím neuznaných, nemohlo by se mu přece na-
mítati, že čeština není jazykem v Liberci obvy-
klým. Dle posledního sčítání lidu bylo napočteno
v tomto městě 25.000 osob, které se přihlásily
k českému jazyku obcovacímu. V Liberci
je dále veřejná a soukromá škola česká, kamž
chodí přes 500 dítek českých. Déle 20 let konají
se v Liberci bohoslužby jazykem českým. Stojí
tedy dr. Hliňák na svém právu, by městské radě
liberecké bylo uloženo vyříditi podání české. Roz-
hodnutí jmenovaného tribunálu bude vynešeno
#11
alto_textblock
#11
zejtra.
#12
alto_textblock
#12
— Proti národnostnímu rozdělení diécesi
v království českém. Politický spolek
„Občanská jednota strany svo-
bodomyslné pro Skuteč a okolí“ za-
vrhuje naprosto zamýšlené dělení katolických
diécesí v království českém na základě zásady
národnostního rozhraničení. Ježto rozhraničení
takové pouze z důvodů strannicky-politických po-
žadováno by bylo a příčí se smýšlení českého
lidu, jsme toho přesvědčení, že dělení diécesí
v království českém dle zásady národnostního
rozhraničení považoval by český lid za nové pří-
koří a národní protivenství, jehož následků ne-
lze dohlédnouti. Proto žádáme zástupce lidu
českého ve sborech zákonodárných, aby snahy
o dělení katolických diécesí ve smyslu národ-
nostního rozhraničování stopovali a je vším úsi-
lím potírali. Politický spolek „Občanská jednota
strany svobodomyslné pro Skuteč a okolí“. Jan
Petrus, starosta. V. Maizl, jednatel.
— Kluby občanské. Klub voličů no-
voměstských koná v sobotu dne 24.
října o 8. hod. več. v sále »u Němečků«
ve Vyšehradské třídě mimořádnou valnou hro-
madu, na jejíž program položen jest rozhovor
»O doplňovacích volbách do sboru
obecních starších, představení
pp. kandidátů a schválení kandi-
dátní listiny.« — Dnes ve čtvrtek má
správní výbor důležitou schůzi o 8. hod. več
»u Pinkasů«.
#13
alto_textblock
#13
— Osobní. Ve stavu c. k. okresních zvěro-
lékařů jmenováni byli od místodržitele: okresní
zvěrolékař Jan Košatka ve Strakonicích okresním
nadzvěrolékařem, assistenti Alois Bittner, Rudolí
Ullmann a Kamil Jedlička okresními zvěro-
lékaři pro politické okresy (v témž pořadu) dubský,
německobrodský a přeštický, zvěrolékaři Emanuel
Brandeis v Chocni, Josef Hřebík v Žižkověa
Viktor Horbaschek ve Stodě veterinárními assi-
stenty.
— Jmenování. Kontrolor technické finanční kon-
troly Karel Zdekauer jmenován byl vrchním kon-
trolorem v VIII. třídě služební pro obvod zemského
finančního ředitelství brněnského.
— Přednášky. Spolek architektův a in-
ženýrův král. českém má v pátek dne 23. října
týdenní schůzi ve velkém sále Měšťanské besedy praž-
ské. Na programu jest přednáška pana dra. Ant. Klíra,
c. k. vrch. inženýra: „O kanalisování Labe z Mělníka
do Ústr
— Zpráva časopisecká. Těsnopisné noviny „M ul-
tum“ vycházejí nyní týdně za nezvýšeného před-
platného v Král. Vinohradech 1157.