ALTOViewer
Kalkulačka
Načíst UUID
Pipeline Dev
Elasticsearch index
Režim vyhledávání
Parametry pipeline
Reranking
Běží na CPU/MPS, takže stojí sekundy. Model dostává celý text chunku, ne zkrácený — zkrácení na 700 znaků kdysi obrátilo měřený přínos na ztrátu.
Model shrnutí článku
Měřeno 6. 10. na 6 článcích: gpt-4o-mini drží délku, nepíše vatu „článek se zabývá“ (0/6 proti 5/6 u gpt-5-mini) a stojí 0,63 $ za tisíc shrnutí místo 1,38 $. Ukotvenost vyšla stejně. Platí do restartu serveru.
LLM porozumění dotazu
Strana 1 614f9610-661e-11dc-9ec5-000d606f5dc6
Vrstvy:
Načítám náhled…
Strana 1
ALTO TextBloky — 25
#1 alto_textblock #1
Ročník XXXX.
#2 alto_textblock #2
V Praze, v pondělí dne 28. října 190.
#3 alto_textblock #3
Číslo 297.
#4 alto_textblock #4
na nals
#5 alto_textblock #5
Na ranní a odnol. listy o přilohámi („Nauěný Obgor“ ve střadu a „Literárni Hlidka v pátek) předplšcí se Praze v sdninistraei . . . . K- sa něsíe nn čtvrt leta . . . .. 6 K —b s dvojí denálkou ns čtvt leta 7 K 50 ve giialkácht sa něsle . . . . . . 2 K. 30b Pošton: za měsle n jtrrí leta : . . . ke s dvojí zázllio- na měsí r 1a ke
#6 alto_textblock #6
I
#7 alto_textblock #7
V drobném prodejít ranní číslo o sobě . . . za 8 odpolední . . . . . . . za 2h Ve filislkách na venkoví ranní číslo. . . . . . . . 10 h vdpcladní . . . . . . . . 3b Inseraty platí se hotově napřeě. Předplacení a inrarty přijímá edmninl- strace v Marianské slici č. s. Tam nachtzají se těž redakee tlskárna a expedice „Národnich Listů“. Eukopisy se novracaji.
#8 alto_textblock #8
Telefonické zprávy „Nár. Listů“. Z Vídně, 28. října. Ministerský před- seda dr. Körber měl včera celé dopoledne dlouhou rozmluvu s ministrem drem. Rez- kem, který měl pak o polednách poradu s předsedou klubu posl. českých drem. Pa cákem. Dnes odpoledne koná se minister ská rada, které se zúčastní všichni členové kabinetu. Z Pešti, 28. října. »Budapesti Hirlap« vykládá, že snaha vídeňského parlamentu, zpáčiti konečnou úpravu valuty zůstane marnou; překážkou prý jest privile, bankovní, která nemůže býti změněna již proto, že společná cedulová banka již počala vydávati zlato a salinky, jež jsou vykoupeny. To jest hotová událost, která přivoděna byla ministrem financí drem. Lukacs e m. List vypravuje o tom, jak následuje Jednoho krásného dne byl dr. Lukacs přijat panovníkem. Vysvětlil mu, že Rusko upra- vuje svou valutu vzhledem na své vojenské plány. Rakousko ocitlo by se v nevýhodě, kdyby Rusko vyslati mohlo do boje válečnou svoji moc za zlatého deště upravené valuty. kdežto Rakousko bylo by nuceno bojovati pod praporem nuceného oběhu papírového Po tomto referátu ministra Lukasce byl udě- len pokyn: úprava valuty musí býti zkonco- vána. Rakouští ministrové, kteří ji dlouho protahovali a pokud možno stále oddalovali, byli donucení ustoupiti stanovisku branne moci. Tak se prý stalo, že rakouští mini- strové nalezali se v otázce bankovní náhle naproti hotové události.
#9 alto_textblock #9
Telegrafické zprávy „N. I. Z Vídně, 27. října. (C.-B.) Ministr z hraničních záležitostí hr. Goluch o ws ki. odjel včera dopoledne do Paříže, aby se zde zůčastnil pohřbu svého tchána, prince Mu- rata. Z Lublaně, 27. října. (C.-B.) Probošt dr. Klosutar zemřel ve věku 82 let. Ze Lvova, 27. října. (C.-B.) Předseda spolku polských žurnalistů p. Zajrcz kowski zemřel dnes v noci ve stáří 59 let. z Petrohradu, 27. října. (C.-B.) »Ru ský Invalid« prohlašuje veškeré zprávyo vojenských opatřeních ruských na hranicích afganistanských za úplně nepravdivé. Z Paříže, 27. října. (C.B.) Při ná- hradní volbě do senátu za departementy Ille a Villaine byl zvolen liberální republikán Pinault 618 hlasy proti republikánu Re- culoisovi, na kterého připadlo 514 hlasů. Jednalo se o náhradní volbu za zesnulého senátora Grivarta, který patřil ku pravici sněmovny. Z Madridu, 26. října. (C.-B.) Minist války generál Weyler prohlásil ve sně- movně, odpovídaje na dotaz Robledův že ne pomýšlel nikdy na dikta turu. Co by učinil, kdyby byl požádán v těžkých dobách o přispění, neví prý, ale dal by prý vždy přednost povinnostem vojen ským, kdyby se měl rozhodnouti buď pro povinnost vojenskou neb politickou. Z Madridu, 27. října. (C.-B.) Roz- počet, který bude zejtra sněmovně předlo- žen, obsahuje několik vyšších položek ve výdajích ministerstev války, vnitra, vyučo- vání a veřejných prací. Vedle toho bude v zvluštních osnovách zákonů žádáno o další obnosy. Vláda neučiní stran těchto poža- davků kabinetní otázku, nýbrž ponechá volné rozhodnutí sněmovně. Z Pisy, 27. října. (C.-B.) V zahajovací schůzi sjezdu pro vnitřní lékař- ství pronesl předsedající ministr orby Baccelli řeč, v níž pojednal podrobně o své methodě proti dobytčímu moru vstři kováním sublimátového roztoku do vén. Vy vody ministra byly přijaty se živým sou- hlasem. Z Cařihradu, 27. října. (C.-B.) Prino Vojtěch Pruský odjel za týchž poct, jaké mu byly připraveny při jeho příjezdu, na palubě lodi »Charlotte« do Japonska. Z Cařihradu, 27. října. (C-B.) Dle nejnovějších zpráv vede se míss Elle Stoneové a pastorové Zilkové dobře Z Nového Yorku, 26. října. (C. B) Ze San Juanu (na Portoriku) se oznamuje, že revolucionář Munol Tebar, který se domáhá presidentství Venezuely, obdržel telegram, dle něhož bylo vojsko Ca- strovou Muturinu po šestihodin- ném boji na hlavu poraženo Ztráty jsou prý na obou straných veliké Vojsko Castrovo prý ustoupilo a za ne- chalo povstalcům město i okolí. Velitelé vojska Castrova, jakož i mnoz vojáci byli zajati. Také mnoho nábojů bylo prý ukořistěno. Z Buenos Aires, 26. října. (C.-B ) Dle telegramu z Valparaisa došlého možno pokládati spor argentinske-chilský stran zřízení cest na hranicích za ukli
#10 alto_textblock #10
zený. Schůze úřadníků státních dráh. Z Vídně, 27. října. (C.-B.) Včera ko- nala se zde schůze úřadníků státních dráh, na které přijata byla resoluce, v níž doža- duje se zlepšení poměrů postupních a pojmut pětiny služného do výměru pense, jako na- hradu za odpadající příbytečné při pensi Spolku úřadníků státních dráh uloženo na- léhati na uskutečnění těchto požadavků. Pří- tomní říšští poslanci různých stran přislíbili svoji podporu při domáhání těcho požadavků na kompetentních místech.
#11 alto_textblock #11
Založení ústředního spolku rakou- ských státních úřadníků. Z Vídně, 27. října. (C.-B.) Včera konala se zde schůze delegátů téměř všech spolků státních úřadníků rakouských za úče- lem založení ůstředního spolku ra- kouských státních úřadníků. Na 24.000 státních úřadníků bylo zastoupeno. Předsedající vzdal loyální projev díků císaři za úpravu platů v r. 1873 a 1898, jakož upravení pense vdov a sirotků po úřadní- cích. Projev ten provázen souhlasným pro- voláním slávy panovníkovi. Stanovy nového spolku byly s bouřlivým souhlasem jedno- hlasně přijaty.
#12 alto_textblock #12
Spikuuti proti perskému šachovi Z Bombaje, 27. října. (C.-B.) Dle došlých sem zpráv potvrzuje se sdělení z Teheranu o spiknutí proti šachovi a ozna- muje se současně, že náčelníci spiknutí byli dopraveni do Kutšanu a zde doživotně uvěz- něni. Jistý bohatý občan byl prý veden uli- cemi Teheranu obnažen a svázán. Spiklenci počítali na spojenectví lidu, neboť panuje značné rozhořčení proti šachovi, který ob- mýšlel značnou výpůjčku na poutní cestu do Mešedu a na druhou cestu do Evropy.
#13 alto_textblock #13
Válka jihoafrická. Z Kapského města, 27. října. (C.-B. »Reuterova kanc.« oznamuje: Dle telegramu z Klerksdorpu zajal oddil anglického vojsk v území jižně od Rustenbergu ležícím 250 Burů. kteří se na různých místech skrývali.
#14 alto_textblock #14
Politické zprávy domácí. V Praze, 27. října. (Zbytečný po- plach.) Na otázku, hrozila li v pátek mini- sterská neb parlamentní krise, obdrželi jsme už včera přes Pešť odpověď zápornou. Dnes od- povídá na ni v témž smyslu »N. W. Tagbl.«, jenž přináší následující vložku: »Naproti zprávám, vyšlým z různých stran, že buď celý kabinel nebo český ministr-krajan zvláště má úmysl, podati demissi, byli jsme s autoritativní strany ubezpečeni, že ani ministerstvo ve svém celku, ani dr. Rezek pro svou osobu nepomýšlejí na odstoupení. Proto jest také nesprávno sdělení, že se ministerská rada před odjezdem předsedy ministerstva dra. Körbra do Pešti zabývala touto otázkou.«
#15 alto_textblock #15
Ale faktum jest, že v pátek v parlamentě byl poplach, že se mluvilo o krisi a pod dojmem pověstí o krisi přemluveni podavatelé tří pilných návrhů, že upustili od bezodkladného projednání návrhů, takže bylo možno už téhož dne při- kročiti k prvému čtení rozpočtu. Jest také známo, že dr. Körber přes své nedávné pro hlášení o »vášně prosté vytrvalostis jevil známky rozmrzelosti a stýskal si prý, že parlament ne pracuje tak, jak on si přeje. Oč vlastně šlo? České pilně návrhy byly vyřízeny, ovšem z části jinak, než si přál dr- Körber. Zbývaly ještě tři návrhy, jimiž by se rozpočtová debata posunula ještě o dva až tři dni dále. Ale dva i tři dni se daly za dvou- měsíčného zasedání, jež říšské radě do vánoe ještě zbývá, snadno nahraditi. Nebyl příčinou Körbrovy rozmrzelosti obsah právě oněch zby- lých pilných návrhů, z nichž dva čeli prot katolickým, z Francie se stěhujícím řádům jeden (ruský) proti volebním nesprávnostemv Haliči, tedy proti Polákům? Zdálo by se, že dru. Körbrovi šlo více o odročení jemu nevita- ných rozprav protiklerikálních a protipolských, než o urychlení rozpravy rozpočtové. Ale témě všechny vídeňské listy, jež se dnes obírají po- věstmi o krisi, našly si svorně beránka hříchy snímajícího tam, kde ho hledají vždycky: n straně české. Česká delegace kalí pánům vodu, česká delegace má prý jakési tajemné plány. od jichž splnění činí závislou dělnost parlamentu. »W. Tagbl.« dodává k tomu výslovně: »Dr. Kör- ber má si důvěru Čechů získati novým koncessemi«, k nimž prý nám má dopo- moci dr. Rezek. My ovšem ve státě ústavním žádných koncessi neznáme a českému národu koncessi nemůže poskytnouti ani dr. Körber. ani dr. Rezek. To, čeho se domáháme, je naše právo, zaručené nám platnými listinami a zá kony, a domáhati se zadrženého práva, nezna mená domáhati se koncessí.
#16 alto_textblock #16
České požadavky nejsou tím vinny, že ra kouský parlament přese všechny snahy Körbrovy nemůže s místa. Vina leží v samém parlamentě. jenž se už dávno přežil, a jejž se dr. Körben marně snaží galvanisovat. Správně o něm píše »Arb. Ztg.«: »Společná pro všechny půda v ra- kouském parlamentě stále se úží; z toho, co se jinde soustřeďuje v pojmu parlamentu, zbyly zde jen věci nejhmotnější. Hospodářské otázky jsou jediné, pro které máme ještě parlament; jen pro tyto všichni národové parlament uznávají jen tyto mohou býti v parlamentě projednávány. Že by parlament, založený na výsadách, mohl nalézti v sobě tolik síly, aby mohl urovnávat spory národnostní, na to není naděje, to je pouhá utopie. Theoreticky máme sice ještě centrální parlament; ve skutečnosti otázky národnostní vymknuly se už z jeho moci a staly se opět majetkem národů samých. Národní samo- správa se sice popírá (a ovšem také samospráva zemí. Pozn. red.); ale nouzí diktované omezen parlamentu pouhými hospodářskými otázkam vyřklo již nejostřejší ortel o schopnostech privi- legovaného parlamentu.« V neschopnosti parlamentu hledejte tedy vinu jeho nedělnosti a ne v českých poža daveíchl
#17 alto_textblock #17
Politické zprávy zahraničné. Barbarské vedení války Vůdce liberální strany anglické v dolní sně movně, Campbell-Bannermann, měl v Stirlingu řeč, v níž doznal upřímně, že dlouho vlekouei se válka jihoafrická oslabuje říši britskou v všech díloch světa. Celá politika vlády, za války i za vyjednávání předehozího, byla nesprávná, projevil se při ní veliký nedostatek obezřelosti a prozíravosti. Některé způsoby angli- ckého vedení války — doznal pak sám řečník anglický — dlužno nazvati přímo barbarskými, zvláště vypalován farem a násilné vhánění burských žen a dítek do koncentračních tá- borů nelze ničím ospravedlníti. Liberální vůdce projevil pak přání po onergickém vedení války, ale také, aby po její skončení Bu- rové smířlivostí a vlídností byli získáni. Bohužel, musil ale dodati sám, jednání vlády seslabuje čáky, že by se toho dosáhlo. Šlechetnou byla zajisté řeč vůdce liberálního, leč přes to dlužno vyčkati, zdaliž se i strana jeho tak šlechetně — a to skutky — zachová. Prozatím anglická strana liberální hled vládě způsobiti vnitřní aspoň obííže tím, že organisuje hnutí ve prospěch generála Bullera, vládou za známých již okolností propuštěného, Liberální »Daily News« uveřejňují tři sloupce projevů pro generála. Ve schůzi fallmouthské přijata byla resoluce, v níž se generálu proje vuje důvěra a politování nad jeho propuštěním. Všichni purkmistři hrabství devonshirského v němž se Buller zrodil, měli v pátek schůzi. v níž rovněž generálu důvěru projevili, »Mor ning Post« zahájil sbírku, aby generálu ode- vzdán byl čestný kord. V londýnském »Musio Hallu« zpívány za okázalé pochvaly ohecenstva písně, v nichž Buller jest slaven. Vláda Salis- buryova ukvapeným potrestáním Bullera za jeho volný projev ke známým vnějším potížím svým připojila nemalou obtíž vnitřní.
#18 alto_textblock #18
Poprava Čolgošova a pohřeb jeho Útočník na Mac Kinleye popraven býti má jak již sděleno bylo, v úterý, dle jiných zpráv však již v ponděli. V sobotu vyžádal si dle depeši amerických, aby povolán byl k němu duchovní. Prosbě jeho bylo vyhověno. Je-l tomu vskutku tak — a nebyl-li snad uveden do kobky jeho žalářní duchovní i bez jeho žá dosti — potvrzovalo by to jen mínění z mno- hých stran pronešené, že Čolgoš vlastně sku- tečným anarchistou není, a že, jednav ze msty osobní, hleděl zločin svůj krýti pláštíkem po- hnutek politických. Americké správy hřbitovní mají sto chut dáti pocititi ještě i mrtvému, až by tedy již zločin svůj byl odpykal, nevoli svou Praví se, že odeprou přijmouti mrtvolu Čolgo- šovu. Otec útočníků vůči tomu prohlásil: »Opa- třím svému synovi nejlepší hrob, jaký jen budu moci a kdybych musil koupiti celý lán a třeba i vlastní hřbitov si zřiditi.
#19 alto_textblock #19
Zněátek konce na Filipinách? Američané, dle všeho, daleko to přivedl na bohatém souostrovi Filipinském, když ta- mějším pokročilým a čiperným domorodeům — Tagelům — vrátili své jho odměnou za to, že Tagelové jim ve válce se Španěly na slib plné neodvislosti tak výdatně pamáhali. Tak duleko přivedli to skutečně dědici Mac Kinleyovi, že na př. na ostrově Samaru jsou dnes proti povstání málomocni. Chystají se zavésti tak zv. systém koncentrační, totiž sehnati mocí všechny venkovany do měst, aby nemohilo býti povstání tak snadno podporováno. Jest známo, že právě nad tímto krutým, hlad a bídu vyvo- lávajícím systémem, Španěly na Kubě své doby prováděným, rozčilila se veřejnosť americká tak. že dohnala státníky americké k válce se Špa- něly. A dnes Američané sami zavésti chtějí týž systém na ostrovech od Španělův získanýchl Jaká to ironie osudu! Ostatně i veškeré občanské úřady na Samaru podporuji tajně vzbouřence proti Američanům. Američané tvrdí že všichní američtí zajatci jsou Filipinci prostě usmreováni, zohavováni, ano i za živa upalování a že prý američtí vojáci Filipincům stejnou mě- rou »oplácejí«. Po tom, co až dosud o Ta- gelech ve známost vešlo, nepokládáme ovšem toto tvrzení jedné strany za věrohodné.
#20 alto_textblock #20
Znepokojivé zvěsti z Afganistanu Depeše z Kalkuty oznamují, že tamní trhy jsou velmi stisněny na pověst, že afganský pre- tendent Ejub chan odebral se potají do Afgani- stanu. Proslýchá se také, že nový emir Habi bulla odmitl britskou finanční podporu a že místo ní žádá za opatření 300 děl.
#21 alto_textblock #21
Novoyorské skandály Nastávající volbou purkmistra způsobeny byly v Novém Yorku poměry přímo neuvěřitelné. Pověstná vykořisťovací ligua Tammaný-Hall, jež má správu obce v rukou, má co činiti, aby se ubránila při volbě té Shepherdoví, kandidátu sdružených poctivých živlův i demokratických — i Tammany-Hall jest z demokratické strany — i republikánských. Neštítila se ale proto přivésti do Nového Yorku, aby s ve hlasy rozmnožila, zločince všeho druhu, od kapsářů až do lupičo. Beztrestnost má býti jednou z odměn Tammany- Hallu za tuto pomoc. Občanstvo novoyorské ale vděčno není, neboť přivoláním takých živlů jest veřejná bezpečnost v Novém Yorku na nejvýše ohrožena. Denně páchají se krádeže, loupeže a loupežné vraždy. Před málo dny byl jistý muž ve Frankfortstreetu, několik kroků od živého a skvěle osvětleného Park-Rown, kdež jsou novi- nářské závody, zavražděn a oloupen. Mlajitel
#22 alto_textblock #22
krámů opatřili si nyní vlastní stráže, poněvadž policií Tammany-Hallu nedůvěřují. Jednu útěchu má ale přece občanstvo novoyorské. Jest prý naděje, že bude prý skupina Tammany-Halln tentokráte skutečně poražena.
#23 alto_textblock #23
Úžasná korrupce v Neapoli. Senátor Saredo, jemuž bylo svěřeno, aby vyšetřil — naleháno bylo na vyšetřování takové zvláště liberálním »Pungolem«, socialistickým listem »Propaganda« a poslancem markýzem de Martino — poměry v neapolském obecním zestupitelstvu, uveřejnil nyní výsledky jehov silných dvou foliantech o 2000 stranách. Kor- rupce, již tu odhaluje, jest skutečně neuvěři- telná. Klika, jež Neapoli vládla a jež z moci své kořistila všemožně k obohacování svému. měla v čele svém purkmistra Summanta, po- slance Carola a publicistu Scarfoglia, jenž pro své ostré polemické péro býval zvláště obáván. Klika ta hleděla udržovati moc svou všemi pro- středky, agitaci volební obstarával za udělován míst, povýšení a gratifikace zvláštní »Spolel úřadníkův«, nad to jmenováno bylo jedině k vůli tomuto účelu 452 učitelů a učitelek, kteří majíce hlavní povinnost na otce- voliče pů sobiti, pro školní vyučování neměli žádné kvali- fikace, ano částečně ani řádně psáti a čísti ne- uměli. Jinak ale obecní školství neapolské bylo správou zanedbáváno až hanba, na středních školách se synům zámožných rodičův zkoušky abiturientské vůbec odpouštěly. Vybírání bern řídilo se dle protekce, při podnicích obecních, při zřizování sadů a správě hřbitovů páchány veliké podvody a zpronevěření, dodávky a kon- cesse — na př. společnostem pro osvětlování města a pro vodovod — zadávány za úplatky Jen smlouva se společnosti městské dráhy zp sobila obci škodu 51 mill. lir. Za to obohatila kapsy pana purkmistra a jeho nejbližších přátel. Také při vyjednávání se společností elektrickou vyplaceno pánům obecním zástupcům 500.000 lir. Podobně státi se mělo za uzavření obecn půjčky s bankou Weil-Schottovou, ale vláda v po- slední chvíli uzavření půjčky, pro poplatnictv tak nevýhodné, zmařila. Trapno jest, že nejen proti řediteli »Mattinas uvádějí se určité případy, kdež značné úplatky po 12.000, 18.000 lirách atd. přijal, nýbrž že i choť jeho, známá také českým čtenářům spi- sovatelka Matylda Seraova obviněna jest, že vylákala od »malých lidí« peníze na slib, že jím místa zaopatří, což se jí také částečně po- dařilo. Všechen slušný tisk italský volá po tom, aby se provedla očista v Neapoli všemi pro- středky. Zdá se ale, že snáze bylo překo- nati ve velikém městě nedávno tam propuk nuvší mor, nežli bude lze čeliti od let již za- kořeněné nákaze mravní.
#24 alto_textblock #24
Všehrdova slavnost v Chrudimi. (Původní zpráva »Nár. Listů«.) Jest věru těžko vystihnouti stručnými skiz zami referátu ráz a hluboký smysl této krásné slavnosti, provanuté láskou a porozuměním k práci a díu oslavencovu a nadšenou vůli pokra- čovali v jeho šlépějích. Bylo to vše tak srdečně, tak spontanní, čím vyzařovala slavnost chrudim- ská, bohatá na významné projevy a roztomilá dojemnými intermezzy . . . To nebylo pouhé, formální odhalování pomníku: v četných řečech — a zvláště ve slavnostní přednášce p. prof. dra. J. Čelakovského — podány kriticky a ne- obyčejně působivě základy české vědy právní jejího poslání v národě, a vystiženy veliké úkoly její v budouenu. Byla to slavnost piety k vy- konané práci mistra a tvůrce české právní vědy a — ať užijeme oblibeného dnes slova — pra- covní sjezd předních našich učenců a praktiko právnických. A veškeré té pietě, vůli a chuti ku práci dala rozkošný rámec vyzdobená Chru- dim, která pochopila, že nekoná se v ní všední nějaká oslava, nýbrž že jde o něco více. Ke dvěma stům dostavilo se hostí, které vítali zástupcové chrudimští, slarosta dr. Ha- velka, president krajského soudu a předseda komitétu pro vybudování pomníku m. K. ze Všehrd p. J. Wollmann a jednatel komitétu tohoto poslanec dr. K. Pippích, nejzasloužilejšt tvůrcové myšíenky pomníku Všehrdova s čet- nými hodnosty chrudimskými. Mezi mimochrudimskými účastníky byli pp. dvorní rada prof. dr. rytíř Randa, dvorní rada Okeníuss, rektor university prof. dr. J. L. Sýkora, děkan právnické fakulty prof. dr Henner, prof dr. Herrmann šl. Otav- ský, vrehní radové Šebesta, dr. Prušák Lisee, vicepresident Tausch, radové dr Prošek, dr. Boubela, prof. dr. Pantů ček, ředitel Zemské banky dr. Lošťák, advo- káti dr. Podlipný, dr. Bedřich Jahn, dr Kasanda, dr. Javůrek, dr. Zitell, dr Valenta, dr. Žák, dr. ryt. Nejedlý, dr Formánek, dr. Lhota, dr. Thein, dr Turek, dr. Horák, dr. Fryč z Pardubie, notář dr. Štolba z Pardubic, okresní hejíman Spora (v zastoupení místodržitelově). Z kor- poraci byly zastoupeny: Klub svobodomyslných poslanců českých (dr. Pantůček), rada králov- ského hlavního města Prahy (dr. Podlipný), če- ská universita, právnická fakulta, právnická jed- nota (kromě předsedy dvor. rady dra. ryt. Randy místopředsedou drem. Javůrkem a drem. J. Osk. Worlem), advokátní komora drem. Žákem, spolek českých advokátů drem. Valentou a drem. ryt. Nejedlým, spolek pražských advokátů drem. Zitkem, Akademický čtenářský spolek, jednota kandidátů advokacie pp. drem. Klenkou šl. z Vla- stímilů a drem. Bedřichem Jahnem, spolek če- ských právníků »Všehrd« a j. Hosté odjeli připravenými kočáry vyzdo- benou Chrudimí a řadami pozdravujícího obe- censtva do okresního domu. Jest krásně restau- rován a ozdoben pěknými malbami. Sem do
#25 alto_textblock #25
stavili se zástupcové samosprávných i státních úřadů a místních a okolních spolků. K 11. ho- dině vyšel průvod, v jehož čele kráčel rektor vysokých škol pražských se zástupci právnické fakulty, právnickými učenci a zástupci řady kor- porací k pomníku, stojícímu před budovou kraj- ského soudu na náměsti Všehrdovu. Pomník jest dílem mladého umělce pana Fr. Rousa. Tvoří hemicykl, (as jako pražský pomník Hálkův) opatřený lavičkami, architektonicky velmi krásně provedený. Ve středu zvedá se štihlý podstavee nesouci velice pěkné a výrazné poprsí Všehrdovo. Kamenné lavičky zakončeny jsou v popředí podstavci se znaky a vasami. Nad lavičkami vy- ryty citáty z úvodu k dílu oslavencovu »O prá- vech země české«. Když se účastníci skupili kol pomníku, před- nesl chrudimský »Slavoj« účinně a povznešeně chorál »Sv. Václave«. Srdečným proslovem odevzdal na to předseda Všehrdova komitětu pres. pan Wollmann nový pomník do správy královskému městu Chrudimi a vzpomněl srdeč- nými slovy a díky všech, kdož o jeho postavení zásluh si záskali. Právnická jednota česká dala svou štědrosti základ k němu a české práv- nictvo a zvláště místní faktoři zjednali si ve- likých zásluh o uskuteční jeho. »Odevzdávám vám, pane starosto«, končí řečník, »jako zástupci obce pomník tento, který vystaven na paměť slávy české a lepších dob. Praví nám výmluvné, že máme pracovati na zvelebení jazyka našeho a že každý Čech má toho svého příjemného jazyka vždy a všudy, v životě i v práci vědecké, užívati!« Starosta města p. dr. Havelka vzpomíná předem zá- sluh pres. p. Wollmanna. Ochrana pomníku jest obci chrudimské čestným a milým úkolem, Chrudimi, která jest tak proslulá svými školami a svými kulturními snahami. Děkuje hostům za jich účast, končí vzletnými slovy na oslavu Všehrdovu. Dvorní rada prof. dr. Randa ujímá se slova jmenem českého právnietva. »Víme všichni, že Kornel ze Všehrd si získal neocenitelných zásluh tím, že staročeské své- razné právo hlavně z desk zemských sbíral, po- řádal, ve spis uvedl a v systém upravil. Učinil tak v překrásné, vzorné češtině. Jeho neunavné pílí a svědomité práci děkujeme za bezpečnou znalost starého českého práva v původní tvář- nosti, neporušeného právem cizím, ač Všehrd cízí právo znal a přes to vlasteneckým smyslem veden na zjištění domácího práva se obmezuje. A toto dobré staré právo české ještě ne- odumřelo, v důležité části — co se týče knih veřejných — netoliko se zachovalo, ale i roz- šířilo. Stalo se základem rakouského práva občanského a knihovního- Jak přispěl český národ při tvorbě práva tohoto, žulového to základu sociálního a hospo- dářského života, platnou hřivnou k postupu právního vývoje střední Evropy. Můžeme býti hrdi, že národ český i zde osvědčil vzácnou duševní sílu, kterou po obrození svém opět ráznou plodností ve všech oborech duševní práce projevil. Však netoliko co učenec práva mist Kornel ze Všehrd vyniká, nýbrž i šlechetným humanismem v oné době řídkým. K němu pojil se vzácný cit spravedlnosti. Ve svých spi- sech byl ochráncem práva slabých a chudých proti mocným, obhájcem utiskovaných proti pře- pychu a svémoci. Uvážíme-li nesmrtelné zásluhy, učenost, šlechetnost, spravedlnost a ryzi českou povahu jeho, dlužno veškeru chválu vzdáti král. Chrudimi, že se postarala o zřízení důstojného pomníku Všehrdovi.« Vzpomínaje zásluh Všehrdových jako pro- fessora českého vysokého učení, klade jménem professorů právnické fakulty a právnické jednoty věnce na pomník. Činí to i na důkaz, žese stejnou horlivostí a láskou k lidu chce i dnes české právnictvo pracovati. Po řeči této zapěl »Slavoj« »Kde domov můj«, načež položili na pomník věnce: jménem král. hlavního města Prahy posl. dr. Podlipný, zástupci práv- nické jednoty moravské, notářské komory par- dubicko-chrudimské, města Chrudimi, sboru ad- vokátů chrudimských, úřadníků krajského soudu v Chrudimi, c. k. spolku chrudimského, sboru kandidátů advokacie v Chrudimi, finančního re- ditelství a j. Po dojemné této oslavě, která hluboko na každého účastníka působila, odebral se průvod v stejném seřadění hustým špalírem obecenstva chrudimského do nádherné budovy průmyslového musea, v jejímž sále promluvil poslanec prof. dr. J. Čelakovský »0 Viktorinu Kor- nelu ze Všehrd, jeho pracích a vý- znamu vědeckém i národním«. Uvítán potleskem pronesl řečník vědecky i myšlénkově hluboce založenou řeč. Jest mu ctí, pravil, že může pojednati o díle mistra K. ze Všehrd. Jeho význam právní i kulturní naši přední děje- pisci dobře ocenili. Psali o něm Palacký, Tomek, Randa, Hanka, Jireček, Jos. a Ant. Truhlář, Winter, J. Vlček a řada jiných. Chce shrnouti vý- sledky dosavadního bádání vědeckého o oslavenci. V slavné době Jiříkově narodil se v Chrudimi kolem r. 1460 Viktorin z ulrakvistních měst- ských rodičů. Nemaje prostředkův, aby dle tehdejšího zvyku šel se vzdělávat na italské vysoké školy, studoval na pražské universitě, na které zbyla z dob slávy již jen artistická fakulta. Na ní dosáhl r. 1583 mistrovství svo- bodných umění a na ní započal svá čtení. Učitelem byl mu Řehoř Pražský, jenž prvý četl na pražské universitě Virgila a rezil tak u nás cestu humanismu. Jim byl na jeho půdu uveden i Kornel. Humanism přišel k nám z Italie a nalezl u nás dosti porozumění. Jeho duch za- tlačil středověkou seholastiku a přispěl k vytvo- ření nové osvěty a k náboženské snášelivosti. Ale hlavním znakem humanismu tohoto byla snaha o formální dokonalost. Jeho hlasa- telé zakládali si na své čisté latině, ale tvořili naproti tomu uristokratickou republiku kosmo- politických učenců, kterým byly zápasy národní