#1
alto_textblock
#1
Ročník XXXX.
#2
alto_textblock
#2
V Praze, v pondělí dne 28. října 190.
#3
alto_textblock
#3
Číslo 297.
#4
alto_textblock
#4
na nals
#5
alto_textblock
#5
Na ranní a odnol. listy
o přilohámi („Nauěný Obgor“ ve
střadu a „Literárni Hlidka
v pátek) předplšcí se
Praze v sdninistraei
. . . . K-
sa něsíe
nn čtvrt leta . . . ..
6 K —b
s dvojí denálkou
ns čtvt leta
7 K 50
ve giialkácht
sa něsle . . . . . . 2 K. 30b
Pošton:
za měsle
n jtrrí leta : . . .
ke
s dvojí zázllio-
na měsí
r 1a
ke
#7
alto_textblock
#7
V drobném prodejít
ranní číslo o sobě . . . za 8
odpolední . . . . . . . za 2h
Ve filislkách na venkoví
ranní číslo. . . . . . . . 10 h
vdpcladní . . . . . . . . 3b
Inseraty
platí se hotově napřeě.
Předplacení a inrarty přijímá edmninl-
strace v Marianské slici č. s.
Tam nachtzají se těž redakee
tlskárna a expedice „Národnich Listů“.
Eukopisy se novracaji.
#8
alto_textblock
#8
Telefonické zprávy „Nár. Listů“.
Z Vídně, 28. října. Ministerský před-
seda dr. Körber měl včera celé dopoledne
dlouhou rozmluvu s ministrem drem. Rez-
kem, který měl pak o polednách poradu
s předsedou klubu posl. českých drem. Pa
cákem. Dnes odpoledne koná se minister
ská rada, které se zúčastní všichni členové
kabinetu.
Z Pešti, 28. října. »Budapesti
Hirlap« vykládá, že snaha vídeňského
parlamentu, zpáčiti konečnou úpravu valuty
zůstane marnou; překážkou prý jest privile,
bankovní, která nemůže býti změněna již
proto, že společná cedulová banka již počala
vydávati zlato a salinky, jež jsou vykoupeny.
To jest hotová událost, která přivoděna byla
ministrem financí drem. Lukacs e m.
List vypravuje o tom, jak následuje
Jednoho krásného dne byl dr. Lukacs přijat
panovníkem. Vysvětlil mu, že Rusko upra-
vuje svou valutu vzhledem na své vojenské
plány. Rakousko ocitlo by se v nevýhodě,
kdyby Rusko vyslati mohlo do boje válečnou
svoji moc za zlatého deště upravené valuty.
kdežto Rakousko bylo by nuceno bojovati
pod praporem nuceného oběhu papírového
Po tomto referátu ministra Lukasce byl udě-
len pokyn: úprava valuty musí býti zkonco-
vána. Rakouští ministrové, kteří ji dlouho
protahovali a pokud možno stále oddalovali,
byli donucení ustoupiti stanovisku branne
moci. Tak se prý stalo, že rakouští mini-
strové nalezali se v otázce bankovní náhle
naproti hotové události.
#9
alto_textblock
#9
Telegrafické zprávy „N. I.
Z Vídně, 27. října. (C.-B.) Ministr z
hraničních záležitostí hr. Goluch o ws ki.
odjel včera dopoledne do Paříže, aby se zde
zůčastnil pohřbu svého tchána, prince Mu-
rata.
Z Lublaně, 27. října. (C.-B.) Probošt
dr. Klosutar zemřel ve věku 82 let.
Ze Lvova, 27. října. (C.-B.) Předseda
spolku polských žurnalistů p. Zajrcz
kowski zemřel dnes v noci ve stáří
59 let.
z Petrohradu, 27. října. (C.-B.) »Ru
ský Invalid« prohlašuje veškeré zprávyo
vojenských opatřeních ruských na hranicích
afganistanských za úplně nepravdivé.
Z Paříže, 27. října. (C.B.) Při ná-
hradní volbě do senátu za departementy Ille
a Villaine byl zvolen liberální republikán
Pinault 618 hlasy proti republikánu Re-
culoisovi, na kterého připadlo 514 hlasů.
Jednalo se o náhradní volbu za zesnulého
senátora Grivarta, který patřil ku pravici
sněmovny.
Z Madridu, 26. října. (C.-B.) Minist
války generál Weyler prohlásil ve sně-
movně, odpovídaje na dotaz Robledův
že ne pomýšlel nikdy na dikta
turu. Co by učinil, kdyby byl požádán
v těžkých dobách o přispění, neví prý, ale
dal by prý vždy přednost povinnostem vojen
ským, kdyby se měl rozhodnouti buď pro
povinnost vojenskou neb politickou.
Z Madridu, 27. října. (C.-B.) Roz-
počet, který bude zejtra sněmovně předlo-
žen, obsahuje několik vyšších položek ve
výdajích ministerstev války, vnitra, vyučo-
vání a veřejných prací. Vedle toho bude v
zvluštních osnovách zákonů žádáno o další
obnosy. Vláda neučiní stran těchto poža-
davků kabinetní otázku, nýbrž ponechá volné
rozhodnutí sněmovně.
Z Pisy, 27. října. (C.-B.) V zahajovací
schůzi sjezdu pro vnitřní lékař-
ství pronesl předsedající ministr orby
Baccelli řeč, v níž pojednal podrobně
o své methodě proti dobytčímu moru vstři
kováním sublimátového roztoku do vén. Vy
vody ministra byly přijaty se živým sou-
hlasem.
Z Cařihradu, 27. října. (C.-B.) Prino
Vojtěch Pruský odjel za týchž poct, jaké
mu byly připraveny při jeho příjezdu, na
palubě lodi »Charlotte« do Japonska.
Z Cařihradu, 27. října. (C-B.) Dle
nejnovějších zpráv vede se míss Elle
Stoneové a pastorové Zilkové dobře
Z Nového Yorku, 26. října. (C. B)
Ze San Juanu (na Portoriku) se oznamuje,
že revolucionář Munol Tebar, který se
domáhá presidentství Venezuely, obdržel
telegram, dle něhož bylo vojsko Ca-
strovou Muturinu po šestihodin-
ném boji na hlavu poraženo
Ztráty jsou prý na obou straných veliké
Vojsko Castrovo prý ustoupilo a za ne-
chalo povstalcům město i okolí.
Velitelé vojska Castrova, jakož i mnoz
vojáci byli zajati. Také mnoho nábojů
bylo prý ukořistěno.
Z Buenos Aires, 26. října. (C.-B )
Dle telegramu z Valparaisa došlého možno
pokládati spor argentinske-chilský
stran zřízení cest na hranicích za ukli
#10
alto_textblock
#10
zený.
Schůze úřadníků státních dráh.
Z Vídně, 27. října. (C.-B.) Včera ko-
nala se zde schůze úřadníků státních dráh,
na které přijata byla resoluce, v níž doža-
duje se zlepšení poměrů postupních a pojmut
pětiny služného do výměru pense, jako na-
hradu za odpadající příbytečné při pensi
Spolku úřadníků státních dráh uloženo na-
léhati na uskutečnění těchto požadavků. Pří-
tomní říšští poslanci různých stran přislíbili
svoji podporu při domáhání těcho požadavků
na kompetentních místech.
#11
alto_textblock
#11
Založení ústředního spolku rakou-
ských státních úřadníků.
Z Vídně, 27. října. (C.-B.) Včera
konala se zde schůze delegátů téměř všech
spolků státních úřadníků rakouských za úče-
lem založení ůstředního spolku ra-
kouských státních úřadníků. Na
24.000 státních úřadníků bylo zastoupeno.
Předsedající vzdal loyální projev díků císaři
za úpravu platů v r. 1873 a 1898, jakož
upravení pense vdov a sirotků po úřadní-
cích. Projev ten provázen souhlasným pro-
voláním slávy panovníkovi. Stanovy nového
spolku byly s bouřlivým souhlasem jedno-
hlasně přijaty.
#12
alto_textblock
#12
Spikuuti proti perskému šachovi
Z Bombaje, 27. října. (C.-B.) Dle
došlých sem zpráv potvrzuje se sdělení z
Teheranu o spiknutí proti šachovi a ozna-
muje se současně, že náčelníci spiknutí byli
dopraveni do Kutšanu a zde doživotně uvěz-
něni. Jistý bohatý občan byl prý veden uli-
cemi Teheranu obnažen a svázán. Spiklenci
počítali na spojenectví lidu, neboť panuje
značné rozhořčení proti šachovi, který ob-
mýšlel značnou výpůjčku na poutní cestu do
Mešedu a na druhou cestu do Evropy.
#13
alto_textblock
#13
Válka jihoafrická.
Z Kapského města, 27. října. (C.-B.
»Reuterova kanc.« oznamuje: Dle telegramu
z Klerksdorpu zajal oddil anglického vojsk
v území jižně od Rustenbergu ležícím 250 Burů.
kteří se na různých místech skrývali.
#14
alto_textblock
#14
Politické zprávy domácí.
V Praze, 27. října. (Zbytečný po-
plach.) Na otázku, hrozila li v pátek mini-
sterská neb parlamentní krise, obdrželi jsme už
včera přes Pešť odpověď zápornou. Dnes od-
povídá na ni v témž smyslu »N. W. Tagbl.«,
jenž přináší následující vložku: »Naproti zprávám,
vyšlým z různých stran, že buď celý kabinel
nebo český ministr-krajan zvláště má úmysl,
podati demissi, byli jsme s autoritativní strany
ubezpečeni, že ani ministerstvo ve svém celku,
ani dr. Rezek pro svou osobu nepomýšlejí na
odstoupení. Proto jest také nesprávno sdělení,
že se ministerská rada před odjezdem předsedy
ministerstva dra. Körbra do Pešti zabývala touto
otázkou.«
#15
alto_textblock
#15
Ale faktum jest, že v pátek v parlamentě
byl poplach, že se mluvilo o krisi a pod dojmem
pověstí o krisi přemluveni podavatelé tří pilných
návrhů, že upustili od bezodkladného projednání
návrhů, takže bylo možno už téhož dne při-
kročiti k prvému čtení rozpočtu. Jest také
známo, že dr. Körber přes své nedávné pro
hlášení o »vášně prosté vytrvalostis jevil známky
rozmrzelosti a stýskal si prý, že parlament ne
pracuje tak, jak on si přeje.
Oč vlastně šlo? České pilně návrhy byly
vyřízeny, ovšem z části jinak, než si přál dr-
Körber. Zbývaly ještě tři návrhy, jimiž by se
rozpočtová debata posunula ještě o dva až tři
dni dále. Ale dva i tři dni se daly za dvou-
měsíčného zasedání, jež říšské radě do vánoe
ještě zbývá, snadno nahraditi. Nebyl příčinou
Körbrovy rozmrzelosti obsah právě oněch zby-
lých pilných návrhů, z nichž dva čeli prot
katolickým, z Francie se stěhujícím řádům
jeden (ruský) proti volebním nesprávnostemv
Haliči, tedy proti Polákům? Zdálo by se, že
dru. Körbrovi šlo více o odročení jemu nevita-
ných rozprav protiklerikálních a protipolských,
než o urychlení rozpravy rozpočtové. Ale témě
všechny vídeňské listy, jež se dnes obírají po-
věstmi o krisi, našly si svorně beránka hříchy
snímajícího tam, kde ho hledají vždycky: n
straně české. Česká delegace kalí pánům vodu,
česká delegace má prý jakési tajemné plány.
od jichž splnění činí závislou dělnost parlamentu.
»W. Tagbl.« dodává k tomu výslovně: »Dr. Kör-
ber má si důvěru Čechů získati novým
koncessemi«, k nimž prý nám má dopo-
moci dr. Rezek. My ovšem ve státě ústavním
žádných koncessi neznáme a českému národu
koncessi nemůže poskytnouti ani dr. Körber.
ani dr. Rezek. To, čeho se domáháme, je naše
právo, zaručené nám platnými listinami a zá
kony, a domáhati se zadrženého práva, nezna
mená domáhati se koncessí.
#16
alto_textblock
#16
České požadavky nejsou tím vinny, že ra
kouský parlament přese všechny snahy Körbrovy
nemůže s místa. Vina leží v samém parlamentě.
jenž se už dávno přežil, a jejž se dr. Körben
marně snaží galvanisovat. Správně o něm píše
»Arb. Ztg.«: »Společná pro všechny půda v ra-
kouském parlamentě stále se úží; z toho, co se
jinde soustřeďuje v pojmu parlamentu, zbyly zde
jen věci nejhmotnější. Hospodářské otázky jsou
jediné, pro které máme ještě parlament; jen
pro tyto všichni národové parlament uznávají
jen tyto mohou býti v parlamentě projednávány.
Že by parlament, založený na výsadách, mohl
nalézti v sobě tolik síly, aby mohl urovnávat
spory národnostní, na to není naděje, to je
pouhá utopie. Theoreticky máme sice ještě
centrální parlament; ve skutečnosti otázky
národnostní vymknuly se už z jeho moci a staly
se opět majetkem národů samých. Národní samo-
správa se sice popírá (a ovšem také samospráva
zemí. Pozn. red.); ale nouzí diktované omezen
parlamentu pouhými hospodářskými otázkam
vyřklo již nejostřejší ortel o schopnostech privi-
legovaného parlamentu.«
V neschopnosti parlamentu hledejte tedy
vinu jeho nedělnosti a ne v českých poža
daveíchl
#17
alto_textblock
#17
Politické zprávy zahraničné.
Barbarské vedení války
Vůdce liberální strany anglické v dolní sně
movně, Campbell-Bannermann, měl v Stirlingu
řeč, v níž doznal upřímně, že dlouho vlekouei
se válka jihoafrická oslabuje říši britskou v
všech díloch světa. Celá politika vlády, za války
i za vyjednávání předehozího, byla nesprávná,
projevil se při ní veliký nedostatek obezřelosti
a prozíravosti. Některé způsoby angli-
ckého vedení války — doznal pak sám
řečník anglický — dlužno nazvati přímo
barbarskými, zvláště vypalován
farem a násilné vhánění burských
žen a dítek do koncentračních tá-
borů nelze ničím ospravedlníti.
Liberální vůdce projevil pak přání po onergickém
vedení války, ale také, aby po její skončení Bu-
rové smířlivostí a vlídností byli získáni. Bohužel,
musil ale dodati sám, jednání vlády seslabuje
čáky, že by se toho dosáhlo. Šlechetnou byla
zajisté řeč vůdce liberálního, leč přes to dlužno
vyčkati, zdaliž se i strana jeho tak šlechetně
— a to skutky — zachová.
Prozatím anglická strana liberální hled
vládě způsobiti vnitřní aspoň obííže tím, že
organisuje hnutí ve prospěch generála Bullera,
vládou za známých již okolností propuštěného,
Liberální »Daily News« uveřejňují tři sloupce
projevů pro generála. Ve schůzi fallmouthské
přijata byla resoluce, v níž se generálu proje
vuje důvěra a politování nad jeho propuštěním.
Všichni purkmistři hrabství devonshirského
v němž se Buller zrodil, měli v pátek schůzi.
v níž rovněž generálu důvěru projevili, »Mor
ning Post« zahájil sbírku, aby generálu ode-
vzdán byl čestný kord. V londýnském »Musio
Hallu« zpívány za okázalé pochvaly ohecenstva
písně, v nichž Buller jest slaven. Vláda Salis-
buryova ukvapeným potrestáním Bullera za jeho
volný projev ke známým vnějším potížím svým
připojila nemalou obtíž vnitřní.
#18
alto_textblock
#18
Poprava Čolgošova a pohřeb jeho
Útočník na Mac Kinleye popraven býti má
jak již sděleno bylo, v úterý, dle jiných zpráv
však již v ponděli. V sobotu vyžádal si dle
depeši amerických, aby povolán byl k němu
duchovní. Prosbě jeho bylo vyhověno. Je-l
tomu vskutku tak — a nebyl-li snad uveden
do kobky jeho žalářní duchovní i bez jeho žá
dosti — potvrzovalo by to jen mínění z mno-
hých stran pronešené, že Čolgoš vlastně sku-
tečným anarchistou není, a že, jednav ze msty
osobní, hleděl zločin svůj krýti pláštíkem po-
hnutek politických.
Americké správy hřbitovní mají sto chut
dáti pocititi ještě i mrtvému, až by tedy
již zločin svůj byl odpykal, nevoli svou
Praví se, že odeprou přijmouti mrtvolu Čolgo-
šovu. Otec útočníků vůči tomu prohlásil: »Opa-
třím svému synovi nejlepší hrob, jaký jen budu
moci a kdybych musil koupiti celý lán a třeba
i vlastní hřbitov si zřiditi.
#19
alto_textblock
#19
Zněátek konce na Filipinách?
Američané, dle všeho, daleko to přivedl
na bohatém souostrovi Filipinském, když ta-
mějším pokročilým a čiperným domorodeům —
Tagelům — vrátili své jho odměnou za to, že
Tagelové jim ve válce se Španěly na slib plné
neodvislosti tak výdatně pamáhali. Tak duleko
přivedli to skutečně dědici Mac Kinleyovi, že
na př. na ostrově Samaru jsou dnes proti
povstání málomocni. Chystají se zavésti
tak zv. systém koncentrační, totiž sehnati mocí
všechny venkovany do měst, aby nemohilo býti
povstání tak snadno podporováno. Jest známo,
že právě nad tímto krutým, hlad a bídu vyvo-
lávajícím systémem, Španěly na Kubě své doby
prováděným, rozčilila se veřejnosť americká tak.
že dohnala státníky americké k válce se Špa-
něly. A dnes Američané sami zavésti chtějí týž
systém na ostrovech od Španělův získanýchl
Jaká to ironie osudu! Ostatně i veškeré
občanské úřady na Samaru podporuji tajně
vzbouřence proti Američanům. Američané tvrdí
že všichní američtí zajatci jsou Filipinci prostě
usmreováni, zohavováni, ano i za živa upalování
a že prý američtí vojáci Filipincům stejnou mě-
rou »oplácejí«. Po tom, co až dosud o Ta-
gelech ve známost vešlo, nepokládáme ovšem
toto tvrzení jedné strany za věrohodné.
#20
alto_textblock
#20
Znepokojivé zvěsti z Afganistanu
Depeše z Kalkuty oznamují, že tamní trhy
jsou velmi stisněny na pověst, že afganský pre-
tendent Ejub chan odebral se potají do Afgani-
stanu. Proslýchá se také, že nový emir Habi
bulla odmitl britskou finanční podporu a že místo
ní žádá za opatření 300 děl.
#21
alto_textblock
#21
Novoyorské skandály
Nastávající volbou purkmistra způsobeny
byly v Novém Yorku poměry přímo neuvěřitelné.
Pověstná vykořisťovací ligua Tammaný-Hall, jež
má správu obce v rukou, má co činiti, aby se
ubránila při volbě té Shepherdoví, kandidátu
sdružených poctivých živlův i demokratických —
i Tammany-Hall jest z demokratické strany —
i republikánských. Neštítila se ale proto
přivésti do Nového Yorku, aby s ve
hlasy rozmnožila, zločince všeho
druhu, od kapsářů až do lupičo.
Beztrestnost má býti jednou z odměn Tammany-
Hallu za tuto pomoc. Občanstvo novoyorské ale
vděčno není, neboť přivoláním takých živlů jest
veřejná bezpečnost v Novém Yorku na nejvýše
ohrožena. Denně páchají se krádeže, loupeže
a loupežné vraždy. Před málo dny byl jistý muž
ve Frankfortstreetu, několik kroků od živého
a skvěle osvětleného Park-Rown, kdež jsou novi-
nářské závody, zavražděn a oloupen. Mlajitel
#22
alto_textblock
#22
krámů opatřili si nyní vlastní stráže, poněvadž
policií Tammany-Hallu nedůvěřují. Jednu útěchu
má ale přece občanstvo novoyorské. Jest prý
naděje, že bude prý skupina Tammany-Halln
tentokráte skutečně poražena.
#23
alto_textblock
#23
Úžasná korrupce v Neapoli.
Senátor Saredo, jemuž bylo svěřeno, aby
vyšetřil — naleháno bylo na vyšetřování takové
zvláště liberálním »Pungolem«, socialistickým
listem »Propaganda« a poslancem markýzem
de Martino — poměry v neapolském obecním
zestupitelstvu, uveřejnil nyní výsledky jehov
silných dvou foliantech o 2000 stranách. Kor-
rupce, již tu odhaluje, jest skutečně neuvěři-
telná. Klika, jež Neapoli vládla a jež z moci
své kořistila všemožně k obohacování svému.
měla v čele svém purkmistra Summanta, po-
slance Carola a publicistu Scarfoglia, jenž pro
své ostré polemické péro býval zvláště obáván.
Klika ta hleděla udržovati moc svou všemi pro-
středky, agitaci volební obstarával za udělován
míst, povýšení a gratifikace zvláštní »Spolel
úřadníkův«, nad to jmenováno bylo jedině
k vůli tomuto účelu 452 učitelů a učitelek,
kteří majíce hlavní povinnost na otce- voliče pů
sobiti, pro školní vyučování neměli žádné kvali-
fikace, ano částečně ani řádně psáti a čísti ne-
uměli.
Jinak ale obecní školství neapolské bylo
správou zanedbáváno až hanba, na středních
školách se synům zámožných rodičův zkoušky
abiturientské vůbec odpouštěly. Vybírání bern
řídilo se dle protekce, při podnicích obecních,
při zřizování sadů a správě hřbitovů páchány
veliké podvody a zpronevěření, dodávky a kon-
cesse — na př. společnostem pro osvětlování
města a pro vodovod — zadávány za úplatky
Jen smlouva se společnosti městské dráhy zp
sobila obci škodu 51 mill. lir. Za to obohatila
kapsy pana purkmistra a jeho nejbližších přátel.
Také při vyjednávání se společností elektrickou
vyplaceno pánům obecním zástupcům 500.000
lir. Podobně státi se mělo za uzavření obecn
půjčky s bankou Weil-Schottovou, ale vláda v po-
slední chvíli uzavření půjčky, pro poplatnictv
tak nevýhodné, zmařila.
Trapno jest, že nejen proti řediteli »Mattinas
uvádějí se určité případy, kdež značné úplatky
po 12.000, 18.000 lirách atd. přijal, nýbrž že
i choť jeho, známá také českým čtenářům spi-
sovatelka Matylda Seraova obviněna jest, že
vylákala od »malých lidí« peníze na slib, že
jím místa zaopatří, což se jí také částečně po-
dařilo. Všechen slušný tisk italský volá po tom,
aby se provedla očista v Neapoli všemi pro-
středky. Zdá se ale, že snáze bylo překo-
nati ve velikém městě nedávno tam propuk
nuvší mor, nežli bude lze čeliti od let již za-
kořeněné nákaze mravní.
#24
alto_textblock
#24
Všehrdova slavnost v Chrudimi.
(Původní zpráva »Nár. Listů«.)
Jest věru těžko vystihnouti stručnými skiz
zami referátu ráz a hluboký smysl této krásné
slavnosti, provanuté láskou a porozuměním k
práci a díu oslavencovu a nadšenou vůli pokra-
čovali v jeho šlépějích. Bylo to vše tak srdečně,
tak spontanní, čím vyzařovala slavnost chrudim-
ská, bohatá na významné projevy a roztomilá
dojemnými intermezzy . . . To nebylo pouhé,
formální odhalování pomníku: v četných řečech
— a zvláště ve slavnostní přednášce p. prof.
dra. J. Čelakovského — podány kriticky a ne-
obyčejně působivě základy české vědy právní
jejího poslání v národě, a vystiženy veliké úkoly
její v budouenu. Byla to slavnost piety k vy-
konané práci mistra a tvůrce české právní vědy
a — ať užijeme oblibeného dnes slova — pra-
covní sjezd předních našich učenců a praktiko
právnických. A veškeré té pietě, vůli a chuti
ku práci dala rozkošný rámec vyzdobená Chru-
dim, která pochopila, že nekoná se v ní všední
nějaká oslava, nýbrž že jde o něco více.
Ke dvěma stům dostavilo se hostí, které
vítali zástupcové chrudimští, slarosta dr. Ha-
velka, president krajského soudu a předseda
komitétu pro vybudování pomníku m. K. ze
Všehrd p. J. Wollmann a jednatel komitétu
tohoto poslanec dr. K. Pippích, nejzasloužilejšt
tvůrcové myšíenky pomníku Všehrdova s čet-
nými hodnosty chrudimskými.
Mezi mimochrudimskými účastníky byli pp.
dvorní rada prof. dr. rytíř Randa, dvorní rada
Okeníuss, rektor university prof. dr. J. L.
Sýkora, děkan právnické fakulty prof. dr
Henner, prof dr. Herrmann šl. Otav-
ský, vrehní radové Šebesta, dr. Prušák
Lisee, vicepresident Tausch, radové dr
Prošek, dr. Boubela, prof. dr. Pantů
ček, ředitel Zemské banky dr. Lošťák, advo-
káti dr. Podlipný, dr. Bedřich Jahn, dr
Kasanda, dr. Javůrek, dr. Zitell, dr
Valenta, dr. Žák, dr. ryt. Nejedlý, dr
Formánek, dr. Lhota, dr. Thein, dr
Turek, dr. Horák, dr. Fryč z Pardubie,
notář dr. Štolba z Pardubic, okresní hejíman
Spora (v zastoupení místodržitelově). Z kor-
poraci byly zastoupeny: Klub svobodomyslných
poslanců českých (dr. Pantůček), rada králov-
ského hlavního města Prahy (dr. Podlipný), če-
ská universita, právnická fakulta, právnická jed-
nota (kromě předsedy dvor. rady dra. ryt. Randy
místopředsedou drem. Javůrkem a drem. J. Osk.
Worlem), advokátní komora drem. Žákem, spolek
českých advokátů drem. Valentou a drem. ryt.
Nejedlým, spolek pražských advokátů drem.
Zitkem, Akademický čtenářský spolek, jednota
kandidátů advokacie pp. drem. Klenkou šl. z Vla-
stímilů a drem. Bedřichem Jahnem, spolek če-
ských právníků »Všehrd« a j.
Hosté odjeli připravenými kočáry vyzdo-
benou Chrudimí a řadami pozdravujícího obe-
censtva do okresního domu. Jest krásně restau-
rován a ozdoben pěknými malbami. Sem do
#25
alto_textblock
#25
stavili se zástupcové samosprávných i státních
úřadů a místních a okolních spolků. K 11. ho-
dině vyšel průvod, v jehož čele kráčel rektor
vysokých škol pražských se zástupci právnické
fakulty, právnickými učenci a zástupci řady kor-
porací k pomníku, stojícímu před budovou kraj-
ského soudu na náměsti Všehrdovu. Pomník
jest dílem mladého umělce pana Fr. Rousa.
Tvoří hemicykl, (as jako pražský pomník Hálkův)
opatřený lavičkami, architektonicky velmi krásně
provedený. Ve středu zvedá se štihlý podstavee
nesouci velice pěkné a výrazné poprsí Všehrdovo.
Kamenné lavičky zakončeny jsou v popředí
podstavci se znaky a vasami. Nad lavičkami vy-
ryty citáty z úvodu k dílu oslavencovu »O prá-
vech země české«.
Když se účastníci skupili kol pomníku, před-
nesl chrudimský »Slavoj« účinně a povznešeně
chorál »Sv. Václave«. Srdečným proslovem
odevzdal na to předseda Všehrdova komitětu
pres. pan Wollmann nový pomník do správy
královskému městu Chrudimi a vzpomněl srdeč-
nými slovy a díky všech, kdož o jeho postavení
zásluh si záskali. Právnická jednota česká dala
svou štědrosti základ k němu a české práv-
nictvo a zvláště místní faktoři zjednali si ve-
likých zásluh o uskuteční jeho.
»Odevzdávám vám, pane starosto«, končí
řečník, »jako zástupci obce pomník tento, který
vystaven na paměť slávy české a lepších dob.
Praví nám výmluvné, že máme pracovati
na zvelebení jazyka našeho a že každý Čech
má toho svého příjemného jazyka vždy a všudy,
v životě i v práci vědecké, užívati!« Starosta
města p. dr. Havelka vzpomíná předem zá-
sluh pres. p. Wollmanna. Ochrana pomníku jest
obci chrudimské čestným a milým úkolem,
Chrudimi, která jest tak proslulá svými školami
a svými kulturními snahami. Děkuje hostům za
jich účast, končí vzletnými slovy na oslavu
Všehrdovu. Dvorní rada prof. dr. Randa
ujímá se slova jmenem českého právnietva.
»Víme všichni, že Kornel ze Všehrd si získal
neocenitelných zásluh tím, že staročeské své-
razné právo hlavně z desk zemských sbíral, po-
řádal, ve spis uvedl a v systém upravil. Učinil
tak v překrásné, vzorné češtině. Jeho neunavné
pílí a svědomité práci děkujeme za bezpečnou
znalost starého českého práva v původní tvář-
nosti, neporušeného právem cizím, ač Všehrd
cízí právo znal a přes to vlasteneckým smyslem
veden na zjištění domácího práva se obmezuje.
A toto dobré staré právo české ještě ne-
odumřelo, v důležité části — co se týče knih
veřejných — netoliko se zachovalo, ale i roz-
šířilo. Stalo se základem rakouského práva
občanského a knihovního-
Jak přispěl český národ při tvorbě práva
tohoto, žulového to základu sociálního a hospo-
dářského života, platnou hřivnou k postupu
právního vývoje střední Evropy. Můžeme býti
hrdi, že národ český i zde osvědčil vzácnou
duševní sílu, kterou po obrození svém opět
ráznou plodností ve všech oborech duševní práce
projevil. Však netoliko co učenec práva mist
Kornel ze Všehrd vyniká, nýbrž i šlechetným
humanismem v oné době řídkým. K němu
pojil se vzácný cit spravedlnosti. Ve svých spi-
sech byl ochráncem práva slabých a chudých
proti mocným, obhájcem utiskovaných proti pře-
pychu a svémoci. Uvážíme-li nesmrtelné zásluhy,
učenost, šlechetnost, spravedlnost a ryzi českou
povahu jeho, dlužno veškeru chválu vzdáti král.
Chrudimi, že se postarala o zřízení důstojného
pomníku Všehrdovi.«
Vzpomínaje zásluh Všehrdových jako pro-
fessora českého vysokého učení, klade jménem
professorů právnické fakulty a právnické jednoty
věnce na pomník. Činí to i na důkaz, žese
stejnou horlivostí a láskou k lidu chce i dnes
české právnictvo pracovati. Po řeči této zapěl
»Slavoj« »Kde domov můj«, načež položili na
pomník věnce: jménem král. hlavního města
Prahy posl. dr. Podlipný, zástupci práv-
nické jednoty moravské, notářské komory par-
dubicko-chrudimské, města Chrudimi, sboru ad-
vokátů chrudimských, úřadníků krajského soudu
v Chrudimi, c. k. spolku chrudimského, sboru
kandidátů advokacie v Chrudimi, finančního re-
ditelství a j.
Po dojemné této oslavě, která hluboko na
každého účastníka působila, odebral se průvod
v stejném seřadění hustým špalírem obecenstva
chrudimského do nádherné budovy průmyslového
musea, v jejímž sále promluvil poslanec prof.
dr. J. Čelakovský »0 Viktorinu Kor-
nelu ze Všehrd, jeho pracích a vý-
znamu vědeckém i národním«. Uvítán
potleskem pronesl řečník vědecky i myšlénkově
hluboce založenou řeč. Jest mu ctí, pravil, že
může pojednati o díle mistra K. ze Všehrd.
Jeho význam právní i kulturní naši přední děje-
pisci dobře ocenili. Psali o něm Palacký, Tomek,
Randa, Hanka, Jireček, Jos. a Ant. Truhlář,
Winter, J. Vlček a řada jiných. Chce shrnouti vý-
sledky dosavadního bádání vědeckého o oslavenci.
V slavné době Jiříkově narodil se v Chrudimi
kolem r. 1460 Viktorin z ulrakvistních měst-
ských rodičů. Nemaje prostředkův, aby dle
tehdejšího zvyku šel se vzdělávat na italské
vysoké školy, studoval na pražské universitě,
na které zbyla z dob slávy již jen artistická
fakulta. Na ní dosáhl r. 1583 mistrovství svo-
bodných umění a na ní započal svá čtení.
Učitelem byl mu Řehoř Pražský, jenž prvý
četl na pražské universitě Virgila a rezil tak
u nás cestu humanismu. Jim byl na jeho půdu
uveden i Kornel. Humanism přišel k nám z Italie
a nalezl u nás dosti porozumění. Jeho duch za-
tlačil středověkou seholastiku a přispěl k vytvo-
ření nové osvěty a k náboženské snášelivosti.
Ale hlavním znakem humanismu tohoto
byla snaha o formální dokonalost. Jeho hlasa-
telé zakládali si na své čisté latině, ale tvořili
naproti tomu uristokratickou republiku kosmo-
politických učenců, kterým byly zápasy národní