ALTOViewer
Kalkulačka
Načíst UUID
Pipeline Dev
Elasticsearch index
Režim vyhledávání
Parametry pipeline
Reranking
Běží na CPU/MPS, takže stojí sekundy. Model dostává celý text chunku, ne zkrácený — zkrácení na 700 znaků kdysi obrátilo měřený přínos na ztrátu.
Model shrnutí článku
Měřeno 6. 10. na 6 článcích: gpt-4o-mini drží délku, nepíše vatu „článek se zabývá“ (0/6 proti 5/6 u gpt-5-mini) a stojí 0,63 $ za tisíc shrnutí místo 1,38 $. Ukotvenost vyšla stejně. Platí do restartu serveru.
LLM porozumění dotazu
Strana 2 60ecdbb0-8f3f-11dd-aa7e-000d606f5dc6
Vrstvy:
Načítám náhled…
Strana 2
ALTO TextBloky — 21
#1 alto_textblock #1
Strana 2
#2 alto_textblock #2
NÁRODNÍ LISTY.
#3 alto_textblock #3
17. února 1913. číslo 47.
#4 alto_textblock #4
Politický přehled. Země české. Slovo má vládal
#5 alto_textblock #5
Zítřejšího dne, jak již několikráte sděleno oznámí vláda jazykovým osmičlenným komi- tétům své stanovisko v otázce užívání jazyků v zeměpanských úřadech a zejména pokud se týče vnítřní služební řeči české. „Neue Freie Presse“ a „Prager Tagblat“ přinesly včera o tom vítězoslavné zprávy, že vláda odpoví v té příčině pro české stanovi- sko velmi nepříznivě. Podáváme konformn článek obou listů doslova:
#6 alto_textblock #6
„V úterý oznámi vláda stranám, súčastně- ným na česko-německém vyrovnání, své stano- visko stran vnitřní úřadní řeči. Elaborát vlády je výsledkem ministerských porad, k nimž při- brán byl i kníže Thun. Má se tím vyhověti přání vyslovenému od německých poslanců z Čech, kterým za dosavadních vyjednávání připadl úkol hájiti nejen své národnostní požadavky, nýbrž také v zájmu jednotnosti státní správy nutné trvání německé vnitřní řeči. Nyní se má dostati k slovu vláda a vyložiti stranám, pokud se za- chování vnitřní úřadní řeči z důvodů státních jeví nezbytně nutným. Tento vládou stanovený komplex má býti z vyjednávání a priori vylou- čen. Jak se v zasvěcených parlamentních kru- zích proslýchá, stanoví elaborát vládn zachování vnitřní úřadní řeči v mi- ře mnohem větší, než vyjednávači s obou stran za to měli a pohybuje se v celku v mezích návrhu Bienerthova. Proslýchá se dále, že s vel- mi vysokého a rozhodujícího místa byly vyslo- veny vážné pochybnosti o omezení vnitřní úřadni němčiny, a že elaborát vládní v první řadě hledi k těmto pochybnostem. Na české i německé straně je tato okolnost již delší dobu známa. Tím se vysvětluje nepřátel- ské chování českého tisku českých stran k vy- rovnání, i to, že hledí opatřiti si záminku k úpl- nému přerušení jednání bojem proti výnosu Ho- chenburgrovu a předkládáním nových požadavků, jako na př. vsunutí volební předlohy pro zemský sněm do nynější periody vyjednávání. Poněvadž se Čechové zklamali v naději, že si zajistí širší pole české vnitřní řeči, klesla je- jich ochota k dalšímu vyjednávání na minimum. Vláda vysloví zároveň se sdělením svého stano- viska stran vnitřní řeči přání, aby česko-německá vyrovnávací jednání byla opět zahájena. Obě strany dají odpověď, až elaborát vládní prozkou- mají. V kruzích německých poslane z Čech počításe s pravděpodobností. že se Čechové za těchto okolnost vysloví proti znovuzahájení vyjed- návání, Nemůžeme dnes zjistiti, pokud se tato zpráva shoduje s pravdou, ale jako dříve, tak i zítra zůstává nezvratno, že od toho, jak do- padne odpověď vlády, závisí postup dalšího jednání. Čeští poslanci vědí, čeho se v otázce vnitřního českého jazyka služebního domá- hají, neboť nejednají o této otázce poprvé. dále než k absolutně nezbytné mezi nepůjdou, toť nezvratné. Jestliže vláda bude státi na jejím překročení se strany české, ponese zodpovědnost za roz- bití česko-německé dohody. Co se týče zpráv německých listů, nelze ani ve včerejším jejím činu neviděti příliš pa- trný úmysl, přispěti ke zničení nezahájené ještě dohody ze všech sil. Na jedné straně vypichují každé slůvko, které proti vyrovnání tisknou české radikální listy sebe nepatrněj- šího významu na důkaz, že Češi jsou vyrov- nacími kazimíry, na druhé straně pak uveřej- ňují věci, o kterých zcela zřejmě špatně jsou informovány a tyto jejich zprávy plné odporu nemají jiného účelu, než poštvati českou ve- řejnost ještě před počátkem obnoveného jed- nání a podlomiti tak postavení českých stran vyrovnacích, bez teho posledními výnosy Ho- chenburgerovými citelně otřesené a málo zá- vidění hodné. Pochybujeme, že by vláda byla zmocnila „N. F. Presse“ a „P. Tagblatt“ ku prohlášení o jehož dosahu musila by přece míti správnou představu, leda by intence její srovnávaly se s úmysly tisku proti vyrovnání štvoucího. Vy- čkáme autentické prohlášení vlády. Vláda má zítra slovo.
#7 alto_textblock #7
Pohřeb Schuhmeierův.
#8 alto_textblock #8
Z Vídně, 17. února. Pohřeb zavražděného po- slance Františka Schuhmeiera byl největším, který se dosud ve Vídni konal. Zúčastnilo se ho podle odhadu policie nejméně 200.000 osob. Přispěly k to- mu zajisté dva momenty. Jednak způsob, jakým
#9 alto_textblock #9
která hned na to se přihlásila k životu a sdru- žila se pod vedením Vajanského kolem sloven- ských Pohladů, pochopila prý nebezpečí, hro- zicí s české strany slovenské národnosti, aa velkou ctižádostí, pilí a schopností pokusila se vytvořiti slovenské písemnictví. Tato sku- pina zarazila na 15 let československé sjedno- covací hnutí, ale na konec musila ustoupit, po- něvadž neměla politických úspěchů, kdežto československá strana svou demagogii, nesvě- domitým zdůrazňováním cizích hesel si vynu- tila úspěchy a tak martinskou gardu porazila a odstrčila. Příčinu politického úpadku mar- tinské strany a její nepopulárnosti vídí celkem v tom, v čem ji viděla kritika Hlasistů, že totiž málo se starali o lid, žili jen svým politickým snům, nevěděli, že úrodnou půdou pro zdra- vou politiku může být jen lid. Když se poku- sili apelovat k lidu o pomoc, jejich politika se jim pomstila; jejich pobuřující manifestace našly hluché uši. Naproti tomu mladé pokolení, Hlasisté. kteří měli přímé styky s českým životem, Praze byli pod osobním vlivem prof. Masa- ryka a ve Vídni pod vlivem prof. Kaizla, pře- nesli českou taktiku na Slovensko. Na po- čátku prý se potkávali s mnohými nesnázemi. ale v mladících byla houževnatá vytrvalosta v pozadi byli jim hradbou Češi. Tyto dvě okol- nosti způsobily, že mladé hnutí v krátké době mohlo vykázati velké výsledky. Postupněu- skutečňovali české učení, dávno ztracené po- sice znovu dobývali, z obranců stalí se ne- bezpečnými útočníky. S jednoho území na druhé, s jedné bašty na druhou, v hustých řa- dách kráčeji k úteku se zdravými bitevními plány a s vojskem, kypícím životem. Starali se o lid, dělali lidovou politiku, a v tom se skrý- vá tajemství jich úspěchu, kterým převážnou část sloyenského lidu převedli do svého tá- bora, Řdežto martinská skupina stála úplně osamocena. A dále praví Steier: Skalice, když se tam začal roku 1898 vydávati „Hlas“, byla téměi
#10 alto_textblock #10
sprovozen byl Schuhmeier se světa, jednak krásná pohoda nedělní. Před dělnickým domem v 16. okre- su, do téže krásné dvorany, ve které se tady ko- nají pohostinské hry národního divadla brněnské- ho, odkud pohřební průvod vyšel, dostavili se vel- mi četní poslanci. Klub český zastupoval poslanec Maštálka. Za vládu a za předsednictvo obecní rady, jejíž byl Schuhmeier členem, nepřišel nikdo. Zdali z důvodu, že Schuhmeier byl bez konfese a poněvadž pohřeb konal se bez asistenee ducho- venstva, nevíme. Věnců vesměs opatřených rudými stuhami bylo vezeno 17 vozů. Kromě toho neseno jich v průvodu, jenž trval tři hodiny, několik set. Policie napočítala všech věnců na 1700. Pořadatelů sociálně demokratická strana postavila na ohrom- né prostoře, kterou se průvod ubíral, 24.000. Pořá- dek také zachován vzorný jak v dělnickém domě. tak na hřbitově ottakrinském, kde obec vídeňská dala Schuhmeierovi čestný hřob. Zde prosloveny četné řeči, ze kterých se však neozvalo ni jedno slovo odvety a pomsty.
#11 alto_textblock #11
Z Vídně, 16, února. (K. k) Dnes odpoledne konal se za jasného počast pohřeb posl. Schuhmeiera. Počet účastníků, kteři jednak šli v dlouhém průvodu za rakví, jednak tvořili špalír v širokých ulicích na cestě 6 km. dlouhé ke hřbitovu ottakrinýskému, páčil se asi na půl milionu. Ve velké dvoraně Dělnického domu, která byla černě vyzdobena, shromáždíli se: president posl. sněmovny dr. Sylvester, místo- presidenti dr. Gesman a Pernerstorfer, vl. rada Kupka z kanceláře posl. sněmovny a sekční rada dr. Kowy, všichni sociálně demokratičtí říšští po- slanci, veliké množství poslanců všech stran, ná- městek zemského maršálka baron Freudenthal s četnými zemskými poslanci, četní členové obec- ního zastupitelstva, magistrátní ředitel Appel za presidium městské rady, říšskoněmečtí sociálně demokratičtí poslanci Scheidemana a Fischer, dále deputace všech sociálně demokratických organisací z celého mocnářství, jakož i deputace spolků, družstev a korporací. Rakev byla za zvuků slavnostního chorálu vy- zvednuta a postavena do středu dvorany, načež posl. Sever jménem sociálně demokratických orga- nisact II. vídeňského volebního okresu, člen strany Wolf, se tklivě rozloučili se zesnulým. Když zpě- vácký spolek dělnický zapěl sbor, byla rakev vy- nesena z dvorany. Zatím co sbor trubačá hrál ez loggie Dělnického domu smuteční chorál, byla ra- kev vložena do šestispřežného slavnostního vozu pohřebního. Na 17 vozech vezeny byly věnce s rudými stuhami a sta věnců nesly deputace Průvod se pak hnul. Rodina zesnulého jela napřed v kočáru na hřbitov. Za rakví kráčeli říšští po- slanci s praesidiem, zemští poslanci, členové obec- ního zastupitelstva, deputace a ostatní účěstníci pohřbu. Průvod šel hlavními ulicemi Ottakringu. bývalého volebního okresu Schuhmeierova. Po celé cestě až ke hřbitovu byly chodníky hustě obecenstvem obsazeny. Asi za půl druhé hodiny došel průvod na hřbitov. Zde tvořily spolky s prapory rovněž špalir Kolem otevřeného hrobu byla květinová výzdoba četní praporečníci sociálně-demokratických spolků konali čestnou stráž. Když rakev byla za zvuků chorálu spuštěna do brobu, pronesli řeč dr. Ellen- bogen jménem zastupitelstva strany sociálně- demokratické a jménem parlamentní frakce, člen strany Beer jménem komise odborových organi- sací sociálně-demokratických, poslanci říšského sněmu Scheidemann a Fischer jménem sociálně- demokratické frakce na říšském sněmu německém a jménem sociálně-demokratického dělnictva ně- meckého, Stein jménem zastupitelstva českých centralistických sociálních demokratů, okresní přednosta II. videňského obecního okresu Blasel. Kristan (Lublaň) jménem slovinských sociálních demokratů, člen obecního zastupitelstva Reumann a říšský poslanec dr. Diamand. Když trubačský sbor zahrál smuteční chorál, byly prapory sklo- něny nad hrobem. Na to kolem hrobu delilovaly do tisíců členů čitající spolky a korporace s pra- pory a věnci, což trvalo do pozdních hodin ve- černích. Přichod i odehod lidu dál se v největším pořádku. Neudála se žádná příhoda.
#12 alto_textblock #12
Manifestační sjezd všech úřad aut. civil. geometrů
#13 alto_textblock #13
konal se za veliké účasti dne 16. t. m. o 11. hod dopolední v Praze. Veliká dvorana „u Choděrů“ byla plna a nestačila pojmouti ty, kteří z blízka i z dáli zavitali na tento sjezd. Předseda inž. Ant. Holub vřelým proslovem uvítal přítomné, p. po- licejního komisaře, p. prof. Petříka, dra. Ryšavého. přitomné členy „Jednoty úř. aut. civ, geometrů zemí koruny České v Praze“ i zavítavší hosty a vy- zývá všechny ke sjednocení. Stejně jako češti, u- snášejí se také němečtí kolegové v Praze i ve Vídni. Udíli slovo referentu inž. B. Fürstovi. který stručně naznačil obsah zákona o aut. inž. komorách, který byl vydán 2. ledna t. r. a vejde v platnost 2. dubna t. r. Poukázal na poměr civil- ních geometrů k těmto komorám a vyslovil podiv svůj nad tím, že vzdor tomu, že ze 376 civilních techniků král. Českého počet úř. aut. civ. geometrů činí 223, nemá býti civilním geometrům vyhražen titul civilních inženýrů pro zeměměřictví. Předná- šející ocenil komory hlavně se stanoviska organi- sačního, dle něhož celý stav civilních techniků, tedy i civ. deometrů, bude stavovsky organisován a uveden na stavovskou úroveň, jaké se již po dlou-
#14 alto_textblock #14
pomaďařena. Toto město dr. Blaho a dr. Oká- nik s hlasistickým programem za deset let znovu dobyli Slovákům. To dokázali osobním stykem s lidem, hospodářskými přednáškami. politickou organisaci, výchovou obchodnické- ho dorostu, vzděláváním selských hochů v če- ských a moravských hospodářských školách.A tak dělali nejen ve Skalici, ale všude, kde jen měli nějakého stoupence. Zvláště rozšiřovali myšlenku česko-slovenské vzájemnosti. Hlasistům, kteří po dlouhá léta byli ofi- ciálními představiteli staršího slovenského po- kolení vyhlašováni za zrádce a škůdce sloven- ské věci, Steierova kniha bezděčně dává velk zadostučinění: Nový světový názor, nová po- litika, nová filosofie, obnovená česko-sloven- ská vzájemnost zrodily i novou literaturu. Slo- venská národní fraseologie sice nebyla ráda vi- děna v literárních plodech, ale přes to Hla- sisté přece byli též šovinisty, vždyť jejich čin- nost, hospodářská a politická práce ukazuje na nejfanatičtější česko-slovenský nacionalismus- Sám dr. šrobár, předák Hlasistů, vždy byl slo- venským šovinistou a za své kandidatury ne- hlásal socialistických zásad, nýbrž nacíonali- stickým programem zavděčoval se lidu. Velmi obšírně Steier vyličuje všechny kro- ky pro česko-slovenskou vzájemnost, zná čin- nost Heydukovu, Pokorného, Holečkovu, Vlčkovu. Pastrnkovu, Kálalovu, Salvovu, uka- zuje, jak slovenská otázka pomocí českou se stala otázkou evropské veřejnosti v případě Björnsonově, na lékařském sjezdě v Pešti, po- mocí Scota Viatora, zná i Mahenova „Jano- šíka“ a ovšem v prvé řadě odsuzuje záslužnou činnost Českoslovanské jednoty. Če- šti turisté, členové Českoslovanské jednoty, prý zaplavili Slovensko a dělají všude propagandu pro československé sjednocení. Češi se snaží dobýti Slovenska dvěma směry: hospodářsk a politicky. Z hospodářské propagandy čerpá sílu a důležitost politický program, jehož ko- nečným cílem jest taková přeměna Rakouska, aby Češi v něm rozhodovali a měli též vliv na politiku rakousko-uherskou, Čechům připi-
#15 alto_textblock #15
há léta domáháme. Se stanoviska stavovského pro geometry speciálně komory neznamenají veliký po- krok, poněvadž geometři vzdor svému početnému zastoupení nebudou míti náležitého uplatnění. Oce- ňuje ustanovení zákona, dle něhož cestou nařizovac mají býti upravena různá přání a tužby stavovské, poukazuje referent zejména na nutnost organisace instiluce civilních techniků, která trvá již přes půl stoleti a která potřebuje co nejintensivnější úpravy, odpovídající dnešnímu postavení a životní- mu úkolu civ. geometrů. Řečník ukazuje dále na nulnost úpravy geometrovského studia, které bo- hužel leží mimo dosah „Jednoty úř. aut. civ. geo- metrů“ a kde zasáhnouti povinnost mají vysoké školy, aby tím odčiněna byla výtka, která stále studiu tomu se všech stran se činí. Dále klade re- ferent důraz na činnost „Jednoty úř. aut, civ. geo- metrá“ v otázkách stavovských a na kroky, které „Jednota“ učinila, zastoupena jsouc pracovním vý- borem a na výsledky deputativního zakročení u příslušných ministerstev Ke konci své propracované řeči apeluje inž Fürst na všechny přítomné a všechny dosud nepr- ganisované úř. aut. civ. geometry, aby přistupovali za členy „Jednoty“ a podrobili se jejimu organi- sačnímu příkazu v otázkách stavovských, které stávají se nyní velice akutními, poněvadž „Jedno- ta“ bude podávati prostředníctvím svých zástupeů příslušné návrhy inženýrským komorám, jejichž spravedlivou povinností bude návrhů těch se ujmou- ti a co nejintensivněji jejich provedení se zastávati. Konečně poukazuje referent na nešvary ve příčině honorování samými kolegy do stavu zavlečenými uvádí, že dodržováním honorářů bude se zabývati co nejdříve komora sama, jejíž povinnosti bude všechny poklesky stavu nedůstojné stíhati Předsedající inž. Holub děkuje referentovi za věcný a propracovaný jeho referát. Potom zúčastnil se debaty inž. Němec, kte- rý upozorňoval na různé nešvary a různé ústrky. které vyvolaly naše nedostatečné, dosud nezorgani- sované poměry. Debaty zúčastnil se dále inž. Z u- klín poukazem na dosavadní činnost „Jednoty“, zdůraznil potřebu nutné stavovské organisace a vyzval všechny přitomné kolegy, aby hojným při- stupováním za členy „JJednoty“ akci její sesilovalí. Inž. Mysliveček tlumočil sympatie kulturních inženýrů vůči stavu civilních geometrů a slíbil snahy geometrů co nejintensivněji podporovati. Konečně promluvili o záležitostech stavovských kolegové inž. Hovorka, Ponlatowski, Rybák a j. Předseda přečetl omluvné dopisy a pozdravné te- legramy i dopisy, zvláště pak od nově ustaveného Svazu českých úř. aut. stav. inženýrů, kteří vřele vítají naši akci a slibují spravedlivé naše poža- davky podporovati Schůzí končí vřelým doslovem a za bouřlivého souhlasu předsedající inž. Holub. Ze schůze za- slán telegram J. E. p. ministru veřejných prací Trnkovi a příslušná resoluce.
#16 alto_textblock #16
Denní zpravy.
#17 alto_textblock #17
— O východní otázce a válce na Balkáně prosloví přednášku vzácný host, meškající prá- vě v Praze, p. JUDr. Kosta Spisarevský, poslanec sněmu bulharského a chefredaktor žurnálu Danevova „Bulgaria“ ze Sofije. Před- náška tato koná se v pondělí 17. února o 8. hod. več. ve dvoraně domu „Hvězda“ na Václavském náměstí č. 42. Přednášku pořá- dají pp. red. Frant. Hovorka, zemský a říšský poslanec red. Václav Klofáč, zemský a říšský poslanec dr. Karel Kramář a advokát dr. Jos. Scheiner. Přes to, že zvláštních pozvánek ne- rozesíláno, dostaví se zajisté přečetní přátelé slovanské vzájemnosti i veřejní pracovníci vůbec, aby vyslechli přednášku tak vynikají- cího politika bulharského, jakým jest posl. dr- Spisarevský. Vstüp každému volný. — Němečti prámyslníci a válka balkánská. Čspěchy jihoslovanských zbraní způsobily sice jistých kruzích velice pronikavý obrat v nazírání na Jihoslovany a slovanské státy na Balkáně, nad nímiž doposud naši sousedé Němci hodně krčili nos, nicméně obrat ten projevuje se namnoze způ- sobem, hodným povšimnutí. Tak se nám píše ze Dvora Králové: Pověstný zdejší továrník Schlcin, jeden z největších agitátorá německé většinyv okresním výboru královédvorském, dal si opatřiti své zboží vignetami s texty hymny „šumí Mari- ca...“. Kde domov máj?“, „Hej Slované...“ atd. Počítá patrně chytrácky, co mu to vynese“. Ne- měli bychom nie proti tomuto způsobu reklamy. který snad může — do jisté míry alespoň — při- spěti ke zvýšení vývozu našeho zboží, kdyžtě továrnách královédvorských nalézá výživu též hoj- nost českých dělníků, ale pan Schlein et tuti quantí měli by býti, chtějí-li toho cíle dosíci, upřímněj- ši a opravdovější a musejí předem též vůči nejbližším svým českým sousedům změniti svou až dosud násilnickou posu, která nám pochopitelně nyní nijak neimponuje. Známe Achillovu patu.
#18 alto_textblock #18
suje Steier dalekosáhlé politické a hospodář- ské plány. Nečekaný rozmach české hospodář- ské a kulturní činnosti i stoupající politický vliv prý pudí Čechy na východ, aby si tam za- bezpečili tržiště, a tu Slovensko jim má být na té cestě přirozeným mostem. Proto Če- chům zdá se nynější Slovensko čímsi na způ- sob Bohemie irredenty, proto se vrhli se vším úsilím na pomoc Slovákům, aby je zí- skali pro sebe a tak v krátké době ze sloven- ské otázky udělali otázku českou. Slovenská otázka není prý nebezpečna Uhrám pro své speciálně slovenské snahy, nýbrž pro- to, že samostatná nářodní tendence z ní mizí že političtí vůdcové slovenští individualitu své- ho lidu vydali za kořist české expansivní poli- tice a přispívají tak ku porobě části uherské vlasti. Jmenovitě peštské centrum prý se stalo českou agenturou. Češi pomoci Slováků chtějí podkopat maďarskou posici v dualismu, ne- boť největší překážkou slovanským snům jsou Maďaři. Rakouská federativní politi- ka byla by samovražednou, neboť by posílila postavení Slovanů. Federativní Rakousko po- přelo by zásady parity Uher a nutilo by k fe- derativní přeměně i v Uhrách! Je tedy při- rozeno, že Maďaři proti Čechům hájí dualismu a že Češi namáhají se oslabit druhou polovici dualismu tam, kde to mohou nejsnáze učiniti,. totiž pomocí slovenské národnosti. Tak se představuje autorovi „Slovenské otázky“ dnešní stav kulturní, hospodářskéa politické součinnosti československé, v níž vidí hlavní příčinu slovenského obrození po- sledních let, a proto byl by ochoten k jistým ústupkům Slovákům, jestliže by za to Slováci zřekli se té opory, která jich národní hnutí nejvíce posiluje, totiž československé vzájem- nosti. Po Cambelovi přišel nový hlas, který Slováky vábí do maďarského objetí. Patrně jen proto, aby je Maďaři samou láskou zadu- sili. Pro přátele československé vzájemnosti jest ovšem jeho mínění velmi vítaným povzbu- zením, poněvadž je přesvědčuje o tom, že jed- nají správně. Bohdan Pavlů.
#19 alto_textblock #19
— Jmenování. Ředitel obchodní akademie Chrudimi Jan Václavíček povýšen byl do šesté hodnostní třídy. — Výkonný výbor strany státoprávně-pokro- kové — dle vydaného komunique — konal včere schůzi. Podána zpráva o činnosti strany, o akci na zdemokratisování radnic pražské a předměst- ských, o založení samosprávného a učitelského odboru strany, schváleny stanovy »Sdružení ne- odvislého českého živnostnictva« a učiněna ještě řada dalších organisačních návrhů. Přítomnému soudci Truhláři učiněn projev sympatií. — Rozluka typografů s českoslovanskou soci- ální demokracii. Tak o tom rozhodla členská schů- ze organisace typografů, velmi hojně navštívená. Konala se ve velké dvoraně žofínské, která byla do posledního místečka naplněna. Tímto rozhodau- tím nastala definitivní rozluka typografů s česko- slovanskou sociální demokracií. Když nastalav táboře internacionály známá roztržka a věíšina českoslovanského dělnictva prohlásila se aufonomi- stickou, dožadujíc se i v odborovém hnutí zemské samostatnosti, zachovávala organisace typografů re- servu. Zůstávala sice ve spojení s videňským ústře- dím, ale při tom zachovávala přátelské styky is českoslovanskou sociální demokracií a s jejimi organisacemi. V poslední době pojednou byli čeští sociální demokraté překvapeni sdělením, že dle u- snesení výboru přerušuje organisace typografů ve- škeré styky s českoslovanskou sociální demokraci z důvodů udržení organisační jednoty. Toto usnese- ní vzbudilo mezi autonomisty rozruch a učiněny pokusy na zvráceni usnesení. K tomu cíli, aby sdě- leny byly důvody usnesení, svolána byla na vče- rejší dopoledne na Žofin schůze. Její výsledkem bylo schválení kroku výberu. Mluvčí autonomistů. který typografy před timto krokem varoval, zůstal se svými vývody osamocen. — Schůzi zahájil p. V. Veselý, který pravil, že po třieet let bylo vtlou- káno do hlav dělnictva, že jen mohutná organisace bez ohledu na politické a náboženské přesvědčení může čeliti v boji proti zaměstnavatelům. Pojed- nou se vyskytl náhled opačný, který doporučoval soustředění dle národností. Organisace typografů z počátku se těmto rozepřím vyhýbala, ale konečně ji okolnosti donutily, aby oznámila českoslovanské sociální demokracii své konečné rozhodnutí. Ke kroku tomu byl výbor donucen železnou nutností, aby zájmy členstva a jednota organisace nedoznaly újmy. Řečník končil výzvou, aby členové věnovali výboru plnou důvěru a byli přesvědčeni, že jejich vůdcové nemají na zřeteli nic jiného, než prospěch organisace. — Potom zvoleno předsednictvo schůze (pp. Veselý. Jelínek. Pimpr a Hauf), načež p. Nč- meček nastínil situaci, jaká se jeví před vypo- vězením smlouvy cenníkové. Pro typografy je doba velice vážná a bylo by zpozdilým podeeňovati or- ganisaci principality, která se na boj dobře vyzbro- juje. Těžiště revise normálního cenníku bude zase v Čechách a proto musí proti ucelené organisaci zaměstnavatelů jíti v boj češti typografové ruku v ruce s ostatními v Rakousku. Typodrafové mu- sejí ostatnímu dělníctvu ukázati příklad discipliny. (Souhlas.) — Předseda organisace typografů p. K. Krunert, potleskem uvítaný, vyličil vznik a vý- voj organisace od let šedesátých a dovozoval, že nostup její byl vždy správný a účelný, aě za to byla orgauisace od jiných podceňována a přehlí- žena. Kdyby bylo dbáno rad typografů, nebylo by došlo k rozluce, která přervala vžechny styky. Typodrafové snažili se zachovati dobré styky, ale v zájmu členstva a organisace to tak dále nešlo a bylo nulno otevřeně se vysloviti. Při revisi mzdo- vého cenniku zasáhne do akce principality také Svaz prámyslníků, který hrál již značnou úlohu ve stávce litografů. Tito žádali jen jisté výhody pro Čechy, typografům jde o celé Rakousko. Finance nebudou hráti v tomto boji veloku úlohu, ale zá- sadovost obou stran. Končil prohlášením, že nelze rušit to, na čem se 50 let pracovalo. Sociální otáz- ky nelze dnes řešiti na základě národností, když výroba je mezinárodní. Čeští typografové v boji se zaměstnavateli sami nestačí a proto musejí zůstati při souručenství mezinárodním. Jednota byla vybu- dována a musí býti zachována! (Hlučná pochvala.) Zástupce „Práva Lidu“ p. Elbl vytýkal, že výbor učinil závazné rozhodnutí a předložil je jako věe hotovou, aniž by se otázal všeho členstva. Česko- slovanská sociální demokracie chce toléž, co maji typegrafové: celoříšskou organisaci se zemskou zamosprávou v odborech. V tomto boji ji typogra- fové opouštějí. Usnesení stalo se na přání nebo radu německých typografů a typografové čeští nechť uváží svoji zodpovědnost před dějinami, že v rozhodném okamžiku opustili řady českého děl- nictva. (Hlučný nepokoj.] Ujišťují vás — končí řečník že budete svého kroku litovati. (Odpor.) P dalším rozhovoru členstvo s rozhodnutím svého vý- boru proievilo souhlas a tím je rozluka typograíů s českoslovanskou sociální demokracií delinitivně provedena. — Z pražského policejního ředitelství. Policej- ní president Křikava zařadil 573 mužů policejn stráže do kategorie podúředníků. — Při státních zkouškách učitelských kona- ných za předsednictví zemského inspektora h o- spodářského vyučování v král. Českém byli ve dnech 10.—15. února t. r. aprobováni pp. inž. Leo Humpola. Jaroslav Fiala, František Miček pro školy rolnické: p. Eduard H adra- va pro školy ovocnicko-vinařské a slečny Marie Rádlová, Marie Sedláčková a Anna Stád- níková pro školy hospodyňské. Spolek lékařů českých veřejných nemocni v království Českém konal v úterý výroční valnou hromadu v representačním domě v Praze. Schůzi zahájil předseda p. dr. Zahradnický přivítá- ním kolegů, již zúčastnili se blahodárné akce po- mocné na bojišti balkánském a děkuje jměnem spolku za jejich platné výkony. Než tím ještě nen úkol lékařů skončen. Nastává znovu povinnost při- spěti bratřím jihoslovanským v jich krutém zápasu. a ihned přihlásilo se na výzvu tuto osm kolegů dr. Vlasák, Benešov; dr. Vlach. Pardubice: dr. Si- máček, Český Brod: dr. Dostál. Vysoké Mýto, dr Festa, Hořice; dr. Smetánka, Německý Brod; dr Matys. Nová Paka; dr. Ehler, Pelhřimov. Z jed- natelské zprávy, kterou přednesl dr. Polák, vy- svítá, že jednalo se v první řadě o uplatnění po- žadavků nemocničních lékařů vůči zemskému vý- boru, který vyžádal si v poslední době dobrozdání poradního sboru českých okresů o požadavcích těchto, a bumanitní odbor ku své informaci vyžá- dal si od spolku nemocničních lékařů jednak ústní, jednak písemné sdělení v tomto směru. Požadavky nemocničních lékařů shrnuty v memorandum, jež předloženo humanitnímu odboru poradního sboru českých okresů a tento přípravuje na zákla- dě toho elaborát pro zemský výbor. Ačkoliv z po- čátku nazíráno na tento postup jako na opětný od- klad požadavků nemocničních lékařů, přece oprav- dový způsob, jakým humanitní odbor práce té se ujal, opravňuje k naději, že elaborát humanitního odboru bude spravedlivým oceněním požadavků konané práce nemocničních lékařů. V průběhu jed- nání učiněny doplňky k požadavkům těm, jež ve- směs schváleny. Přijato pak jednohlasně, aby po- žadavky, zejména ony, jež může zemský výbor ze své právomoci uskutečniti, byly energicky vymá- hány deputacemi u zemského výboru; jsou tov prvé řadě záležitost honorářů od třídních nemoc- ných, příbytečné a drahotní přídavek. Že může zemský výbor bez schválení sněmu to zaříditi, viděti z toho, že správním úřadníkům přiznal po- dobnou cestou drahotní přídavek. Při volbách zvo- len až na malé výminky starý výbor, jehož před- sedou jest dr. Zahradnický, jednatelem dr. Polák. — Ze S. V. U. Manes. S. V. U. Manes konal dne 14. února t. r. řádnou valnou hromadu spolko- vou, na které byli zvoleni: předsedou Novotný Ot. architekt, místopř. prof. Jan Preisler, maliř, jed- natelem Benda Jar., maliř, pokladníkem Rössler Jar., architekt, členy výboru: Čapek Jos., malíř. Kafka Boh., sochař, Kofránek Lad., sochař, Mařatka Jos., sochař. Nechleba Vrat., malíř, Španiel Otakar. sochař, Štursa Jan, sochař. — Přednášky. Svaz Osvětový s Pří- rodovědeckým klubem a Českou bo- tanickou společností pořádají dnes 17 února o 1/,8. hod. več. v Zoologickém ústavě české univ. (naproti nalezinci) přednášku p. pro Aug. Šrámka: »Moře, jeho život a výzkum« s prů- vodem světel. obrazů. Vstupné 20 hal., dělníci stud. na legitimaci 10 hal. Šatna zdarma. —
#20 alto_textblock #20
V Lidových kursech na Král. Vinohre- dech, pořádaných Vzdělavacím sborem vinohrad- ským. promluví dnes 17. února o 7. hod. večerní p. MUDr. V. Sommer, prakt. lékař: »O vznik- významu a organisaci Červeného kříže. Přednáší se v budově II. měšťanské školy dívčí ve Slezské třidě (vedle tržnice). Vstup volný. — Svaz úřadně autorisovaných inženýrů a a- chitektů konal včera ustavující valnou hromaduv Obchodní a živnostenské komoře v Praze. V cel- kové snaze stavu inženýrského za uznání oprávněni za vykonanou práci je ustavení svazu událostí vý- znamnou. Důležito jest, že čeští inženýři a archi- tekti emancipovali se od dosavadní dvojjazyčni inženýrské komory, kde držela je stará tradice založili si spolek, který chce hájiti práva svých členů na cestě legální, může však i býti důležitýmn poradním sborem národnostních institucí v otár- kách technicky odborných, neboť spolek združuj v sobě odborníky všech diseiplin věd inženýrských Při vykonaných volbách zvolen za předsedu inž B. Boškovec, za místopředsedu arch. dr. Ot. Burei za jednatele inž. F. Plichta, za pokladníka inž. Fr Kubík. Do výboru zvoleni inženýři pp.: A. Brousil A. Kalbáč. Jos. Kalousek. dr. Fr. Jirásek, C. Kodl K. Kress. Náhradníky zvolení pp.: inž. J. Morave a dr. E. Viktora; revisory pp. inž. dr. Lederer inž. J. Rudolí. Za sbor profesorský české vysoké školy technické byl přítomen prof. Bertl, za inže- nýrskou komoru stav. rada Kress. — Z německé domácnosti. Majitel knihtiskárn Karel Pohl v Prachaticích, předák tamějších ně- meckých radikálů, podal u zemského jako porot- ního soudu v Praze žalobu proti 33 členům ně- kterých jihočeských odborů německého »Volks- ratu«, kteří podepsali a v různých časopisech. zejména též v »Bohemii«, uveřejnili projev. týka- jící se spravování sbírek tak zv. »Ohornova fondue určeného (prý) na ochranu německého území proti počešťování, kterýmžto projevem cítil se Karei Pohl, jenž peníze »Ohornova fondu« opatruje, na cti uražen. Vyčitalo se mu ve zmíněném projevu. že funkci svou ve »Fondu Ohornově« nekoná přílié nezištně. Pan Pohl se proti tomu bránilv místním prachatickém listě německém, že nedo- stávajících se několik tisíc korun padlo na tisko- pisy atd. Mezi obžalovanými jsou také tito ně- mečtí předáci z Čes. Budějovic: starosta města Jos. Taschek (předseda míst. odboru »Volks- ratus), náměstek starosty F. J. Zink, člen mést- ské rady J. Jakob z Herminenthalu, čle- nové obecního výboru K. Leimbiegler (říd. učitel). L. Maural (majitel knihtiskárny), prof. J. Na gl, ředitel měst. školy J. Vollgruber a sekretář měšťanského pivovaru Emil Lumenda. Jest ovšem pravděpodobno, že se obé strany vyrovnají dříve než dojde ku přeličení, a že špinavé prádlo, o které se jedná, se veřejně práti nebude. — Velmi památný strom, opravdu pozoru- hodnou památku, chová obec Chlistov na Šumavě, dvě hodiny cesty od Husínce. Jest to lípa, která prý jest asi 600 let stará, pod níž mistr Jan Hus kázal v roce 1414, rok před svým upálením. Kmen tohoto památného stromu jest tak mohutný, že jej ani čtyři dospělí muži neobejmou. Bylo by zá- hodno, aby příslušné kruhy postaraly se o za- chování této významné památky. Povětrnost. (17. února. Met. kor.) Vysoký tlak vzduchu nalezá se dosud na východě Evropy. kdežlo na jihu nalezající se rozsáhlá deprese šíř se více na sever. Povětrnost následkem toho jest v celém Rakousku většinou zamračena, vítr mírný i vane od jihovýchodu. Teplota v Alpách a na severu Alp jakož i na jihu stoupla, v Sedmihra- dech dostavily se kruté mrazy. Prognosa na 18. t. m.: Většinou zamračené počasí, náchylno k leh- čím sněhovým přeháňkám, teplota okolo nuly, mírné severní větry — Včerejší neděle byla většinou pod mrakem, ke srážkám, ač dopoledne poletoval nepatrně drob- ný snížek, nedošlo, Teplota proti předevčírku byla nnohem vyšší a nejnížší teplota v Praze činila —1.4° C. Odpoledne chvílkami paprsky sluneční prodíraly se z mračné pokrývky, ale dlouho to ne- trvalo a opět obloha se zamračila. Po půlnoci po- čal se sypati drobounkými vločkami sníh a ráno byla jim půda lehounce poprášena. Dnes ráno klesla teplota na — 2.4° C. V sobotu na venkově všude přituhlo. Oznamují z Ústí n. L. — 7° C., z Č. Budějovic — 8° C., z Tábora — 8° C., z Něm. Brodu — 9° C., z Bílska — 11.1° C., z Tarnova — 10.6° C. z Tarnopoli — 17" C., z Černovic — 15° C. Tlako- měr neustále klesá a blíží se k normálnímu stavu. — Opožděné rychlíky. U rychliku č. 104 se- verozápadní dráhy, který vyjel včera z Prahy 2. hod. odpol. zlomilo se mezi stanicemi Chvala- Počernice a Mstětice péro jednoho osobního vozu Po přestoupení cestujících pokračoval rychlik se zpožděním 20 m ve své cestě. Rychlík č. 103 přijel do Prahy po uvolnění trati se zpožděním 50 m. — Choromyslný metař se podřezal. Do domu č. 347-II. pod Slovany přišel včera po 5. hod. odpol. 50letý bývalý metař Julius Petržík a v průjezdě domu nožem podřezal si krk. Nešťastník nalézal se již jednou v opatrování v blázinci a tento čin pro- vedl v záchvatu duševní choroby. Když jej domác lidé nalezlí ve velké kaluži krve, povolali záchran- nou stanici, odkudž přijel lékař p. dr. Polák a váž- ně zraněného šílence odvezl do všeobecné ne- mocnice. — Neznámý šilenec. Ve Vodičkově ulici způ- sobil v sobotu večer značné shromáždění zvědavců asi 35letý muž, dle zevnějšku dělník, který ne- ustále něco na dlažbě hledal a rukama rozkládal Když tak dlouho marně pátral, pojednou se svalil. Policejní hlidka dala muže dopravit na strážnici. odkud byl neznámý po lékařském ohledání odve- zen do ústavu pro choromyslné — Sebevrah ve sklepě. V domě čp. 1148 v Ho- lešovicích bydlíci 49letý pokrývač Josef Matoušek byl ve sklepě téhož domu nalezen oběšený. Zoufal si pro nezdařené spekulace. Mrtvola odvezena do umrlčí komory — Povoz mezi železničními závorami. Kočí Bedřich Anton z Libně č. 589 jel Ronkovou ulicí v Libni s dvouspřežním povozem. Ačkoliv zvon- kový signál upozorňoval, že závory budou spu- štěny, přece toho kočí nedbal a jel dále. Když se povoz octl na kolejích severozápadní dráhy, byly závory spuštěny, takže povoz zůstal na kolejích. Hlídné trati Josef Jankovský zpozoroval povoz závory rychle vyzdvihl, aby kočí mohl odjeti. V tom okamžiku již přijel v ono místo vlak. Nárazem vozu bylo jedno křídlo závor značně poškozeno. Na ko- čího podáno trestní oznámení. — Poraněný zemřel. Ve všeobecné nemocnici zemřel včera 45letý dělník Josef Kolbaba, který byl v sebotu v Daňkovce lisem přimáčknut a těžce zraněn. Mrtvola odvezena do ústavu pro soudní pitvu. — čtyry děti v nebezpečí udušení. V domě č. 372 v Břevnově opravovali kamna v jednom bytě prvního patra a při tom vnikaly uhelné plyny do přízemního bytu dělníka Frant. Vitáska. Tam byly o samotě čtyry děti a sice 11letý Václav, 8letá Marie, 5letý Josef a dvouměsíční kojenee Eduard. Pláčem dětí přivolaní sousedé vyrazili dvéře a děti ještě v čas před smrtí zadušením za- chránili. Policejní lékař poskytl dětem první po- moci a ponechal je v domácím ošetřování Podivný budíček. Revertent Václav Daví- dek přišel včera o 7. hod. ranní do domu čís. 10 v Petrské ulici na dol. Novém městě, vstoupil do bylu své milenky Josefy Kejvalové, kterou pěstí mlátil a zuřivě kopal. Kejvalová jen v nejnutnějšín oděvu vyběhla na dvár, kde Davidek dále don zuřivě mlátil. Sousedé přivolali policejní hlídlu, která Davidka dopravila do separace. Kejvalová p lékařské pomoci byla ponechána v domácím k- — Roztomilá zlodějská hístorka odehrála se- včera odpoledne v Holešovicích. Občan Otokar Růžička přišel po 3. hodině odpolední do Dělnické ulice, aby navštívil svoji sestru, Marii Samešovou, majitelku obchodu s koloniálním zbožím v domě čp. 541. K nemalému překvapení nezastihl sestru doma a přece byl krám otevřený. Když nahlédl dovnitř, spatřil v krámě vysokého muže, s mohut- ným knírem, který v jedné ruce držel boxer av druhé sekyrku. Neznámý nikterak nepřišel do roz- paků a volal na Růžičku: „Pojďte honem sem!“ Já tu honýn zloděje! Já jsem detektiv!“ Kromobyčei- nou náhodovr Růzička nevěřil, přirazil železnoa
#21 alto_textblock #21
čení.