#1
alto_textblock
#1
1903.
#2
alto_textblock
#2
V Praze, v úterý dne I. září.
#3
alto_textblock
#3
K číslu 238
#4
alto_textblock
#4
Na »Národní Listy«
ranní a odpolední
předplácí se
v Praze
v administraci
na měsíc 2 K —h
ve filiálkách
na měsíc 2 K 30h
Pošton:
na měsíc 3 K 20h
s dvojí zásilkou
na měsíc 3 K 80 h
#5
alto_textblock
#5
NARUDN
#6
alto_textblock
#6
LSIY
#7
alto_textblock
#7
Číslo v Praze za 2 n.
#8
alto_textblock
#8
a na venkově za 3h
#9
alto_textblock
#9
Předplacení
a inseráty
přijímá administrace
v Marianské ulici,
číslo 3.
Tam je též redakce
a expedice.
#10
alto_textblock
#10
Telefonické zprávy „Nár. Listů.
Touha po říšské radě.
Z Vídně, 1. září. Všeněmecké sdružen
říšských poslanců zaslalo ministerskému před-
sedovi dru. Körbrovi list, ve kterém se žádá
neprodlené svolání říšské rady. V dopise tom
se praví: »Rovnoprávnost vyžaduje, aby k
rozřešení krise uherské a různých obtíží, po-
cházejících z ní pro Cislajtanii, byla s vo-
lána současně suherským sně-
mem také říšská rada. Zvláště pak
bude nutno co nejrychleji učiniti zákonné
opatření, aby bylo odvoláno zadržení třetího
ročníku vojínů, kterým způsobeno bylo ve-
liké rozechvění a nesmírná hospodářská
škoda. Též je žádoucno, aby říšská rada
učinila usnesení ve příčině po-
mocné akce pro obyvatelstvo
živelními pohromami poškozené
Svolati nyní zemské sněmy, bylo by holým
plýtváním času. Nyní jest na říšském zastu-
pítelstvu, aby promluvilo a něco »vykonalo.«
Proti Maďarům.
Z Vídně, 1. září. Křesťansko-sociáln
strana uspořádala v neděli v Pernicích volič
skou schůzi, na které posl. dr. Sche ich e
velice prudce útočil na Maďary Řečník pro
hlásil, že známým výnosem ministerstva vo-
jenství v příčině podržení vojínů tře-
tího ročníku ve zbrani jsme se dostali
k nejsmutnější kapitole naší vnitřní politiky
Pravil mimo jiné: »Bude-li se na nás appel
lovati, až se říšská rada sejde, abychom měl
zřetel na velmocenské postavení říše, prohla-
šujeme my, křesťanští socialisté kategericky,
že za žádných okolností nezůsta
neme v poměru tak neudržitel
ném. My jsme v zájmu velmocenského po-
stavení říše přinesli již těžké oběti. Náš prů-
mysl byl k vůli Maďarům donucen přiněsti
těžké oběti, náš obchod byl rovněž poškozen
a naše celé mlynářství, kdysi tak kvetoucí,
bylo zničeno. Zatím — jak se zdá — jsou
ještě lidé, kteří se s Maďary pouštěli do vy-
jednávání.
Byli jsme nesmírně pobouřeni, když
jsme slyšeli, že německá strana li-
dová zahájila podezřelé »tech-
tlemechtle« se členem uherské strany
neodvislé. Jak mohou se vyslechnouti klidně
takové požadavky a dokonce k nim dávati
#11
alto_textblock
#11
souhlas, nepochopuji. Kdo tak činí, není ani
Rakušanem, ani Němcem, ani vůbec nemá
krve ve svých žilách. Nikdo z nás by se ni-
kdy nebyl odvážil spojiti se právě s těmito
elementy v Uhrách, kteří dopouštějí se tako-
vých bezpráví na německých bratřích. Jest
smutno, že my Rakušané se spojujemes
Mongoly. Dřívější němečtí knížata císař Jin-
dřich a císař Otto věděli, jak se musí jednati
s Mongoly, ukázali jim, kdo jest pánem
těchto zemí a dali jim lekci, z níž seznali,
že Němci nehodlají trpěti nějakou nadvládu
Maďarů anebo vměšování se do záležitostí
jejich. Dnes zpupnost maďarská nezná mezí
a němečtí lidovci dali se do vyjednávánís
nejradikálnějším nepřítelem našeho národa.
Proti Pitreichovu výnosu.
Z Vídně, 1. září. Poslanci katoli-
ckého středu hodlají se písemně obrá-
titi na vládu a poukázati k tomu, že výnos
ministerstva vojenství obsahuje pro rakou-
ské vojíny nespravedlivou křivdu a bolestné
poškození.
Do státní správy — převzatá
gymnasia.
Z Opavy, 1. září. Komise ministerstva
vyučování převzala včera do státní správy
obecní německé gymnasium ve Frýdkua
polské soukromé gymnasium v Těšíně.
Z Balkánu.
ze Sofie, 1. září. Všecky vesnice
okresu Dobrá, celkem 30, byly
tureckými vojíny vypáleny.
#12
alto_textblock
#12
Telegrafické zprávy.
Z Vídně, 1. záři. (C.-B.) Císař propůjči
komerčnímu řediteli akciové společnosti strojíren
dříve Breitfeld, Daněk a spol. v Praze-
Karlíně Antonínu Sehmutzerovi rytířský
kříž řádu Františka Josefa.
Císař propůjčil vicepresidentu obchodního
soudu v Praze Václavu- ryt. Janatschovi.
odcházejícímu na vyžádaný trvalý odpočinek
titul dvorního rady s prominutím tax.
Z Džibuti, 31. srpna. (C.-B.) Dle telegramu
z Adisu Abeby jest zpráva o onemocnění císaře
Menelika nepravdivou. Menelik těší se prý
úplnému zdraví.
Z Londýna, 31. srpna. (C.-B.) Japanský
vyslanec Hajaši prohlásil zástupci »Reuterovy
kanc. «, že Japonsko nehledá v Koreji nic, než
#13
alto_textblock
#13
udržení tamějších svých zájmů. Nevidí prý žád-
ného důvodu, pro který by mělo dojíti ve pří-
čině Koreje nebo Mandžurska k nepříjemnostem
s Ruskem. Je prý nepochybno, že Rusko svému
slibu dostojí a v říjnu Mandžursko vyklidí.
Z Londýna, 31. srpna. (C.-B.) »Daily Te-
legraph« píše o návštěvě krále Eduarda ve
Vídni, dovozuje, že jest jediná otázka vynikají-
cího významu, na níž jsou Anglie a Rakousko-
Uhersko vysoce interessovány, totiž otázka vý-
chodní. Poukazuje na pokroky, jež učinily
Bosna a Hercegovina za správy rakouské, praví
list dále, že by bylo pro obyvatele ještě zbýva-
jících tureckých provincií evropských dobře,
kdyby byly svěřeny téže vedoucí ruce a kdyby
byly Rakousko a Rusko pověřeny v tomto smy-
slu jakousi plnou mocí. Většina Angličanů vi-
děla by prý ráda, aby byla tato plná moc valně
rozšířena, pokud bude Rakousko s to hájiti svá
práva a nároky a vykonávati stejný tlak jako
jeho kollega a soupeř.
#14
alto_textblock
#14
Změny ve stavu professorů na
středních školách.
#15
alto_textblock
#15
Z Vídně, 1. září. (C.-B.) Ministr kultu a vy-
učování propůjčil uprázdněná místa na státních
středních školách: professorovi na státním real-
ném a vyšším gymnasiu v Chrudimi Albertovi
Dohnalovi místo na českém státním gymna-
siu v Praze, v Truhlářské ulici, professorovi na
státním gymnasiu na Smíchově Sigmund. Gold-
mannovi místo na první německé státní realce
v Praze, skutečnému učiteli na státním gymnasiu
v Třebíči Eugenovi Muškovi místo na státní
realce v Rakovníce, professorovi na státním
gymnasiu v Čáslavi Robertovi Paškovi místo
na státní realce v Rakovníce, professorovi na ně-
mecké státní realce v Karlíně dru. Heřmanovi
Raschkeovi místo na realce Františka Jo-
sefa ve Vídni, professorovi na německé státní
realce v Plzni Maxmilianovi Rothovi místo
na státní realce v VI. městském okrese vídeň-
ském, professorovi na první německé státní
realce v Praze dru. Ludvíkovi Singerovi
místo na první státní realce v II. městském
okrese vídeňském a professorovi na státním
gymnasiu v Prachaticích Bohdanovi Steglov
místo na státním gymnasiu v Teplicích-Šenově.
Ministr kultu a vyučování jmenoval dále
skutečnými učiteli na státních středních
školách: Provisorní učitele dra. Felixe z Pl au-
#16
alto_textblock
#16
FEUILLETON.
#17
alto_textblock
#17
„Horí?-
Momentka z naší ulice.
Zachytila Lea Ostrovská
#18
alto_textblock
#18
Tiživý vzduch dusného, srpnového odpůldne
prolétlo pojednou zoufalé zvolání „Hoří!“ a neslo
se dále zaléhajíc ozvěnou v postranní uličky
Pedskalí.
„Hoří, ho—ří!“ rozječely se děti na obrubě
chodníku si hrající, rozprchávajíce se na vše
strany a roznášejíce poplašnou zvěst.
Kde kdo zanechával práce, aby pospíšil na
místo, odkud zmatek se byl rozšířil.
„Vždyť není nic vidět, kde, kde je to?“ vo-
lal jeden přes druhého a plni očekávání nata-
hovali krky, brzy-li uvidí střechu, jak se hrout
sžírána požárem.
Obláček kouře, vznesší se nad jedním z do-
mů, upoutal ihned pozornost všech, leč ta vzala
za své okamžikem, když přihrčela dvojkolk
s hadici, kterou čtyři muži z blízké stanice ha-
sičské v trysku provázeli a zastavila před domem
protějším.
„Tady je to, až nahoře,“ volal kdosi a rázem
se hlouček tísnil před vraty.
Hasiči zmizeli v domě, přírazivše za sebou
dvéře a napjetí stupňováno očekáváním.
#19
alto_textblock
#19
Ostré zaječení trubky zajelo pojednou všem
až do kosti: přijížděly za sebou tři stříkačky
ověšené mužstvem, které telefon přivolal.
A za nimi úprkem četa kluků, oddychujícíc
si jako ohaři při štvaní a mezi nimi i několik
despělých.
Jeden z nich otíraje barevným kapesníkem
čelo, poznamenal:
„To jsme se prolítli, tak kde to hoří?“
„Už je po všem,“ hlásí velitel vracející se
čety, prvé k místu ohně vniknuvší, „trochu šat-
stva a jedny dvéře shořely, od žehličky to chy-
tilo — —
„A nač tedy ten alarm, když to konev vody
spravila?“ pronesla vyčítavě jedna z žen zástupu
které hned druhá odpovídá: „To vědí, když
chytne v takovém nóbl domě, hned je všechne
na nohou, hořet tamhle u nás, v baráku, tak —.
„Matko, mlčej', sic na nich chytne kazajk
od těch ohnivejch řečí a to bude potom podívaná
až to začnou hasit a umáčej' jim to „štykován
u reformroku“, přerušuje řečnici jeden z bodrých
hochů podskalských, narážeje tak na značně
ucouranou spodnici matroninu.
A za odvetu klidí několik výrazů, v saloně
nikdy neslýchaných. Nebylo by jim konce, kdyby
se mezitím nebylo dostavilo klubko opozdivších
se sousedek, kterým nutno vysvětliti, že v „tom“
domě shořely šaty té slečny, co bývala u baletu
a která bydlí ve čtvrtém patře do dvora.
„A co, prosím vás, dělala?“ vyhrkne jedn
z matek chovající dítě v náručí.
#20
alto_textblock
#20
„Ze se ptáte?“ odpovídá příslušník cechu
krejčovského, za ujíždějící stříkačkou přiběh-
nuvší, „jako by se stal někdy malér a nebyla
při tom ženská?“
„I vy hnidopichu! Koukejte na kozíbrádka,
bude nám tady procezovat rozumy o ženských,
takový klíště unimraný — —“ Krejčík se tratí
v zástupu, jsa patrně členem ligy protisoubojové,
nebo věda předobře, že tato „čiste ženská zbran““
skrývající se i v ústech nejkrásnějlích, je — ne-
zdolná — —
Po odjezdu stříkaček ulice sé zvolna
prázdní, jenom na nároží trčí ještě několik žen,
aby si nejnovější příhody dne sdělily.
Konečně jedné z nich napadlo, „že jí asi
doma teče mléko po plotně,“ druhá s vzpo-
menula, že nechala škopek s vyvařeným prádlem
na chodbě, „aby ho tak někdo ukrad! nedopou-
štěj pánbůh, to by těch pár shořelých cárů stálo
za to,“ a už letí za první, která spěchá, aby
aspoň zbytek připáleného mléka na „culifindu“
zachránila — —. —
Ani z jediné tváře sběhnuvšího se davu
nedal se vyčísti výraz soucitu s těmi, jimž sho-
řela celá chudičká garderoba a které tam nahoře
v podkroví, matka s dcerou, v zoufalém pláči
spínají ruce, zdrceny nenadálou pohromou — —
Duše davu je mnohdy duší bezcitnou, při-
jde-li o podívanou, která na několik chvil mohla
vybouřiti ospalé nervy a poskytnouti látku ke
kolikadenním rozhovorům. Zatím, jaké zklamání!