#1
alto_textblock
#1
Strana 2
#2
alto_textblock
#2
NARODNÍ LISTY.
#3
alto_textblock
#3
16. února 1913. číslo 46.
#4
alto_textblock
#4
lání. Druhá námitka průmyslové rady, že není žád-
né záruky pro to, že při nahlížení do knih zůstane
náležitě zachováno obchodní tajemství poplatníků
a třetích osob, je jistě odůvodněna a je těžko zpro-
voditi ji v plné míře se světa. Ochrana však
spočívá v předpisu § 246., dle něhož úřadníci
i jinací funkcionáři, při výměře daně zúčastnění.
jakož i členové komisí, dále svědkové, osoby pře-
zvědné a znalci, prozrazují-li nesprávně výdělkové.
majetkové a důchodové poměry poplatníkovy,o
nichž se dověděli, zvláště také obsah daňového
přiznání nebo prohlášení, nebo jednání o tom ko-
naných, jsou trestáni pro tento přečin vězením
až do 3 měsíců, nebo peněžitými pokolami až do
2000 K. Státní úřadníci podléhají nad to řízení dle
předpisů disciplinárních.
Členu komise však ostatně dle dnešních
usnesení ukládá se povinnost složiti před
úřadem přísahu a nikoli pouze rukoudání
slib. Také řada jiných předpisů tvoří jistou ochra-
nu, aby dle možnosti bylo zabráněno, aby něco
proniklo na venek. Často slýchaná námitka, že
před daňovým úřadníkem nejsme jisti, zajisté nent
vážná, neboť, pokládáme-li takové věci u úřad-
niků za možné, pak by jakákoli správa byla v-
bec nemožnou.
Průmyslová rada vyslovila se dále proti tomu,
že prohlídka knih připuštěna všeobecně na základě
usnesení komise, nevázaného ani na kvalifikova-
nou většinu, ba dokonce na základě nařízení před-
sedy komise a že nemá výlučně zůstati obmezena
na ony body, v příčině nichž jsou odůvodněné po-
chybnosti o fassích. Toto usnesení průmyslové
rady pochází z r. 1910. Nynější vládní předloha
vyšla v tom směru přání průmyslové rady vstříc
prohlásivši usnesení komise za předpoklad pro
provedení prohlídky knih. Zpravodaj ohlašuje v tom
směru ještě další návrhy.
Další námitka průmyslové rady, že daňové
orgány nemají přiměřené obchodní a odborné zna-
losti, aby provedly prohlidku knih, je z velké části
správná. Jsou však již nyní berní úřadníci, kteří
mají takové vědomosti, aby vyhověli všem poža-
davkům, které se kladou na státní orgán, mající
prohlédnouti knihy. Jistě je jich ještě nedostatečný
počet. Avšak od delší doby provádí se se straný
finanční správy s nemalým nákladem školení ber-
ních úřadníků, zvláště konceptních, v oboru účet-
nickém, aby byli vzděláni pro úkoly, kterým přece
již v dnešním oboru působnosti musí dostáti.
Objektivní úřadník však namnoze v kritice
prohlídky knih požívá přednosti před soukromým
znalcem. Již nyní se musí vykonati prohlídka knih
je-li nabízena, avšak dnes nemá donucovací ceny
poněvadž výsledky, dobrovolně nabídnuté prohlíd-
ky knih nepůsobí dnes bezpodmínečně jako důkaz.
Avšak již dnes existuje jiná a sic
vynutitelná forma částečné prohlíd-
ky knih. Je faktum, že dle stavu judikatury
správního soudu nejen komise, nýbrž také da-
ňové úřady jsou oprávněny žádati před-
ložení detailních výpisků příjmů
vydání z opizů bilaněních a obchod-
ních účtů. Částečná nezajištěná prohlídka obch.
knih trvá tedy již nyní na základě stálé judikatury.
O prohlídce knih, která přijde, bude zákon
obsahovati zcela zevrubné předpísy, kte-
rých absolutně nebude lze obejíti,
ani přejíti.
Nezasvěcená veřejnost neví, co platí, co se
děje a co se dělá. Kdyby veřejnost vě-
děla, co dnes berní správa na základě
stálé judikatury a na základě výkla-
du zákona může žádati, soudila byo
věci jinak. Dnes na základě předloženého při-
znání ihned bez vytknutí pochybností žádá se, aby.
pakli knihovní čistý zisk v jednotlivých letech
nebyl ztenčen výdaji zákonně neodpočítatelnými.
tomuto odpovídající obnosy číselně pro jednotlivá
léta zvláště byly vykázány, poněvadž pak vyká-
zaný čistý zisk za účelem stanovení zdanitelného
důchodu o tyto obnosy musil by býti zvýšen. Neuči-
ní-li tak poplatník do 8 dnů je kontumacován.
a komise odhadne jej dle svého libovolnéh
mínění. Zpravodaj odsuzuje, že je možno, na
základě přiznávky bez předchozího úřadního řízení
takovým způsobem zacházeti s poplatníkem. Ta-
ková vyzvání směla by napříště býti činěna
jen na základě usnesení komise. V tom
spočívá náprava, kterou obsahují nové návrhy.
Neinformovaným kruhům poplatnictva musí
býti vyjasněno, oč se jedná. Obmezená prohlídka
knih, nahlédnutí do účtu získu a ztráty, do účtu
bilančního a kapitálového je tedy již nyni dle do-
savadní jdikatury. Otázkou je, co prohlídka knih
ještě přinese. Ona bude netoliko tyto základní
knihy zkoumati, nýbrž ua základě určitých
skutečností, jež chce míti prokázány, žádati
knihovní průkaz, že zápisy o těchto skutečnostech
v účtu zisku a ztráty, v úětu bilančním, v úětu ka-
pitálovém jsou správny: ona půjde tudíž po účtu
zůstatku, bude chtíti specialisovati účet správních
nákladů. Pouze předložením účtu rozvážného ne-
bude věc odbyta. Ve způsobu, jakým má býti dle
osnovy zákonné prohlídka knih prováděna, spočíva
jistě značně vsáhnutí do obchodování a hospoda-
ření poplatníkova. Poněvadž však je to značně
vsáhnutí, je finanční výbor povinen, najíti o-
chranné hráze, které by tomuto vsáhnutí od-
ňaly co možná nebezpečí, zejména pokud jde
o otázku oprávněného tajemství obchod-
ního.
Bylo také k tomu poukázáno, že v popředi
útoků proti prohlidce knih jsou zrovna celá sta
korporaci, jež zastupují lidi, kteří vůbec k pro-
hlidce knih nemohou býti nuceni. Zrovna kruhy
malých obchodníků a řemeslníků jsou to, kteří se
brání proti prohldce knih, a sta společensteva
korporací podala protestní projevy proti prohlidce
knih. Členové těchto společenstev a korporací při
prohlídce knih vůbec nejsou míněni. Proti živ-
nostenskému, obchodnickému, rolni-
ckému a střednímu stavu, jemuž se větší-
nou nedostává knihovních předpokladů pro fassi, pro-
hlídka knih přece nečelí, jinak, kdyby k ní došlo
#5
alto_textblock
#5
musílo by se také neúplným, avšak věrohodným
zápiskům těchto krohů povolání přiznati mo
důkazní.
Cesta, jež byla ukázána z jedné strany v prů-
myslové radě a pak nastoupena dolnorakouským
živnostenským spolkem, že všem vrstvám obyvatel-
stva, též soukromníku, prohlídkou knih ukládá se
zákonný závazek k vedení knih, není schůdná. K
tomu ale scházejí v Rakousku všechny předpoklady
Nutno tudiž hledati schůdné cesty. V petici gremia
vídeňských obchodníků praví se posléze, že ber-
nímu výboru gremia zdá se, jakoby nebylo přimě-
řeno důstojnosti gremia vídeňských obchodníků,
obmezovati se na protestní projev, který sice účtuje
s všeobecným přesvědčením, avšak neměl by prak-
tického výsledku. Považuje spíše za úkol gremia,
aby s daným stavem věci vážně počítalo, prohlídce
knih jako takové již neodporovalo, za to však s vy-
naložením veškeré energie usilovalo, aby pro-
hlídka knih v zákoně byla vypravena
všemi zárukami, zaručujícími co
možná uspokojivé provádění tohoto
opatření, a pak též naléhalo, aby podrobné
předpisy o používání zákonných ustanovení, jež
mají býti vydány cestou nařízovací, jakož i praxe
nabyly formy, zajišťující co možná nepatrn
zatížení poplatníků. To by mohl zpravo-
daj a každý poslanec doslovně podepsati.
Průmyslové i obchodní kruhy však zastávaly
též myšlenku, aby prohlídka knih byla
přeložena z první instance do druhé
Důkaz prohlídkou knih má býti ultima ratio
řízení. t. j. má býti usnesen a proveden teprve
pak, když všechny jiné prostředky a pomůckyk
zajištění daňové pravdivosti selhaly. To jest možné
formulováním jistého druhu přípravného ři-
zení. Počet svévolných odvolání se tím jistě
zmenší. Vůči obavě, že počet odvolání předseda-
jícího, aby se vynutila prohlídka knih, vzroste, lze
jen namítnouti, že přiměřenými pokyny finanční
správy a prováděním předpisů komise, ježto právě
odvolání podrobuje podrobnému zkoumání, Pro-
hlídka knih nepovolí se tak snadne.
Mnohem nebezpečnější než prohlídka knihv
odvolacím řízení jeví se možnost, vynutiti pro-
hlídku knih cestou zahájení trestního řízeni.
Tu nutno nalézti cesty a prostředky, aby se t
stížilo. Proto nesmí býti za žádných okol-
ností právo žádati prohlídku knih v trestním
řízení dáno vyšetřujícímu úřadu. Ve svých
prvých návrzích navrhl zpravodaj kautelu, jejímž
účelem jest, aby důkaz prohlídkou knih v trestním
řízení mohl býti požadován jen, když odhadní ko-
mise první instance k tomu svolí kvalifikovanou
většinou. Zpravodaj prohlašuje, že se přesvědčilo
tom, že v takovém ustanovení nebylo by záruky
Zajisté nutno najíti meziinstanci. Návrhem
bylo by, aby prohlídka kníh v trestním řízení teprve
pak se zavedla, když podstatná udání poplatníka
ukázala by se nesprávnými, a aby rozhodnutí pře-
nechalo se nalézacímu senátu, jenž existuje
při příslušném zemském finaněním ředi-
telství a skládá se ze dvou finančních úřad-
níků a ze dvou soudců. Objektivnost, věc-
nost a neodvi slost těchto senátů velm
uspokojuje. Účast neodvislých soudců a zkušených
starších finaněních úřadníků poskytuje jistou zá-
ruku. Kdyby se povolováním prohlídky kuih n
návrh úřadu první instance pověřil nalézací senát.
bylo by to skutečně zárukou, že nebude tak snadno
zahájeno trestní řízení, aby se vynutila pro-
hlídka knib.
Není též jasno o následcích odepřen
neb neprovedení problídky knih v od-
volacím řízení. Stále ještě má vliv dřívějš
konstrukce prohlídky knih v první instanci, kde by
ovšem nastoupila kontumace se svými důsledky.
Odvolání, vychází-li od předsedajícího, možno vy-
hověti, a podal-li je poplatník, může býti odmit-
nuto. Rozbodnutí musí se však státi na základě
po ruce jsoucích dokladů; pořádkové poku-
ty k vynucení prohlídky knih nutno vylou čiti
Jest také druhá cesta k zajištění. Mohlo by se
tímto rozhodnutím, ježto se zde jedná jen o mezi-
tímní řízení, podobně jako v trestním řízení exl-
stuje radní komora, před kterou přicházejí inci-
denční případy, pověřiti malý senát. složený
z člena zemského finančního ředitelství, ze soudce
jmenovaného vrchním zemským soudem, a ze zvo-
leného člena odvolací komise, tudíž laika. Zpravo-
daj považoval by nalézací senát, jenž se zabývá
odborně takovými otázkami a sbírá zkušenosti, za
správné forum, aby rozhodlo.
Pomýšlelo se menší poplatníky chrá-
niti stanovením jisté příjmové hranice, uvnitř
které prohlídka knih nesmí se prováděti. Zpravo-
daj považuje určení takové hranice za velice ob-
tížné, ježto právě pak vzrůstá nebezpečí obcházení
jinými poplatníky. Záznamy o pouhém soukromém
hospodářství nemají co činiti s prohlídkou knih.
O oceňování důkazů poznamenává zpravodni
že v zákoně nutno pevně podržeti myšlenku, že to.
co jest problidkou knih prokázáno,
má platiti též za důkaz, pokud jinými prů-
kaznými prostředky není to vyvráceno jako ne-
správné, neboť knihy mohly by býti též falešné
neb ad hoc zařízené. Zpravodaj soudí, že bude
možno v rámci jím podaných návrhů obavy oby-
vatelstva zažehnati. Udělá se nadmíru
kasuistický zákon. Pruský zákon obsahuje o pro-
hlídce knih jen jeden několikařádkový paragraf, jenž
umožňuje prohlídku knih všude beze všech kautel.
Zpravodaj zastává se rozhodně toho, aby fi-
nanění konceptní úřadníci byli nezávislými ve svém
sociálním, hmotném a též ve svém úřadním po-
stavení. Nutno je vysvoboditi z pout politické sprá-
vy. Finančnímu úřadníku nutno umožniti, aby vy-
stupoval a pracoval mocí vlastního práva a vlast-
ního úřadu. Zpravodaj končí přáním, by válečný
stav mezi poplatníky a správou fi-
nsncí ustal a ukládací řízení provádělo s
se smyslem pro vzájemné povinno stí
a úkoly. Poplatníku nesmí se klásti pasti, aby
se stal provinilým. Kéž se podaří obtížnou kapitolu
#6
alto_textblock
#6
prohlídky knih tak vyřiditi, aby voličstvo, osvobo-
zeno od tlaku tísnicích je obav. s vážností a dů-
věrou přijalo výsledek prací poslanecké snémovny
týkajících se ochrany jejich oprávněných zájmů.
#7
alto_textblock
#7
stých jiných případech. Vláda slíbila, že na přán
odboru v prováděcích nařízeních vezme plně zřetel.
§ 41., jednající o uniformě, v odat. 5. změněn
takto: Pokud učitelé jsou povinni nosit uniformu
při zvláštních příležitostech, jest stanoveno pro
jednotlivé ressorty zvláštními předpisy. Potom od-
volal referent Kemetter pozměňovací návrh o dílo-
vedoucích na průmyslových školách, pro něž bylo
v dřívějších schůžích usneseno, že po šestileté bez-
vadné službě mají býti ustanovení definitivně, ježto
vláda toto usnesení rovněž prohlásila za překážku
snakce. Při tom prohlásila, že otázka úpravy po-
měrů dílovedoucích tvoři předmět samostatné akce
mimo rámec služební školské pragimatiky.
Potom schváleny ještě zbývajfcí paragraly do-
sud nerozhodnuté dle vládní předlohy a zvolen
tříčlenný redakční komitét, který zrediguje všech-
na usnesení ve schůzi pondělní 17. t. m., načei
předloha odevzdána bude výboru pro státní zří-
#8
alto_textblock
#8
Pragmatika státních učitelů.
#9
alto_textblock
#9
Z Vídně, 15. února.
#10
alto_textblock
#10
Dnes konal odbor pro pragmatiku státních uči-
telů pravděpodobně poslední schůzi. Průběh jeji
byl dosti pohnutý, ježto hrozilo, že subkomitet
upusti od veškerých svých dalších
porad. Posléze konflikt s vládními zástupci
kompromisně urovnán. Nejprve projedhány
paragrafy o přechodních ustanoveních. Přijato
znění vládní předlohy. K němu pak referent na-
vrhl dodatek, aby se učitelům středoškolským za-
počítala léta bez zkoušky do postupu. Návrh ten
se strany vlády byl rozhodně zamitnut. Vláda uká-
zala na to, že středoškolských učitelů s léty bez
zkoušky je dnes 3811, z nichž připadá na Čechy
1026, na Moravu 406, na Slezsko 105 atd. Kdyby
se měla jim léta bez zkoušky započítati, činilo by
to 3 mil. korun. Referent navrhl tudíž, aby se jim
aspoň tři léta bez zkoušky započítala do postupu,
ale i tento návrh byl vládou prohlášen za nepři-
jatelný. Vláda kategoricky prohlásila, že do zá-
kona nemůže nic takového pojati. Uvedla, že
značná část středoškolských učitelů staví se prot
započítání let bez zkoušky, spatřujíc v tom po-
škození. Připustila posléze resoluci, v níž se vláda
vyzývá, aby v mimořádných poměrech brán byl
zřetel i na léta učitelů bez zkoušky.
Vláda prohlásila, že dnes až na mimořádné
poměry haličské, kde ze 749 suplentů je 510 ne-
zkoušených, v čemž je velký díl částečných su-
plentur, je v ostatních zemích malý počet suplentů
nezkoušených. Ovšem mohou v budoucnosti na-
stati doby, že by nebylo dostatek zkoušených. Ale
pak vláda postará se, aby zmenšenou povinnost
učební, stipendiemi a pod. bylo takovým suplentůn
umožněno co nejdříve zkoušky složit. Předevšín
bude nutno správy škol uvědomit, aby nezkouše-
ným suplentům nebyly ukládány práce, jež bez-
prostředně s jich vyučováním nesouvisí, aby ve-
dlejšími pracemi nebylo jim znemožňováno studia
dokončit, jak se bohužel často děje.
Na námitku odboru, co by vláda učinila, kdyby
organisace učitelů středoškolských zařídila kroky
tak, aby nezkoušení nepřijímali místa, ani když b
jich bylo nezbytně třeba, bylo odpověděno, že by
se musily zrušit paralelky. Toto prohlášení prová-
zeno bylo protestem odboru
Dvor. rada Cerman vylíčil poměry haličská
kde je stále sta žádoslí nezkoušených suplentů
aspoň za částečné suplentury. Potom vyložil sekční
chef Galecki definitivní stanovisko vlády po po-
slední včerejší úradě, pokud jde o kvinkvenálky
provisorních učitelů cvičných, hudby a tělocviku
Prohlásil: původni návrh vlády zamýšlel zvýšení
kvinkvenálek celkem pouze o 200 K. Potom zvý-
šeny na 300 K, přijme-li odbor schema postupově.
Vládu je dnes ochotna přijati návrh dvor. r. Ger-
mana, aby poslední tři kvinkvenálky byly zvýšeny
každá o 100 K. cež činí větší náklad o 521.500 K
Nemůže vřak přijatí návrh odboru, žádající
kvinkvenálky 500, 600, 800 a 900 K. ježto by ná-
klad tento zvýšen byl o 658.100 K. Vláda žád
aby subkomitét přijal návrh dvor. r. Germana, há-
Bl jej ve státně-zřízeneckém výboru, jakož i v ple-
nu. Neučiní-li tak, musí se vláda vrátit k svému
původnímu návrhu celkového zvýšení kvinkvenálel
pouze o 200 K.
Pokud se týče cvičných učitelů, učitelé hudby
a tělocviku, byly poměry upraveny v r. 1907. Vlád
však je ochotna zvýšit jejich poslední tři kvinkve-
nálky, každou o 60 K. Pokud jde o provisorn
učitele, prohlašuje vláda, že případy takové budou
jistě vzácné. Je to prý jen jakési pojištění suplentů.
Vláda však je ochotna vyjíti odboru vstříc a po-
skvtnout provisorním učitelům, kteří 8 let suplo-
vali, žádali o místa, ač bez své vlastní viny místa
nedosáhli, mají-li aspoň dobrou kvalifikaci, dvě
kvinkvenálky, každou po 400 K u skupiny A. po
200 K u skupiny B. Při tom vláda prohlašuje, že do
předpísů nařizovacích dá ustanovení, že provisorní
učitelé mají právo přednostní při obsazování míst
jakož i že nemají jitoi být obsazována místa syste-
misovaná. Co se týče zkoušených suplentů, může
vláda poskytnouti základní fixní plat 2100 K.
asistentů 1600 K se třemi 10 dvouletými přídav-
ky. Veškeré ostatní požadavky odboru, týkající
se úpravy hmolné, musí prý vláda z důvodů finan-
čních naprosto odmítnouti. Prohlášení sekčního
chefa Galeckého přijato všeobecně s neuspokoje-
ním, obzvláště pak návrh o kvinkvenálkách učitelů
cvičných, tělocviků a hudby prohlášen za naprosto
nemožný a nepřijatelný. Posléze docíleno kompro-
misu, aby se 3., 4. a 5. kvinkvenálka zvýšily o 80 K.
takže by celkové zvýšení činilo 240 K. Sekční chet
Galecki slíbil, že se vynasnaží, aby dosáhl pro
tento návrh souhlasu ministerstva financí.
Dále zástupci vlády projevena ochota, zlepšit
klíč o započítávání let cvičných učitelů, která tito
ztrávili na obecných a měšťanských školách v tom
smyslu, aby se jim počítalo 15 let úplně a z ostat-
ních let polovice. Nový návrh vlády, takto modi-
fikovaný a doplněný, posléze odborem schválen.
Pak referent Kemelter odvolal návrh na škrt-
nutí paragrafu o uniformách, ježto prohlášeno mi-
nistrem Hussarkem za překážku sankce, když se
mu bylo dostalo ujištění vlády, že v předpisech
nařizovacích výslovně bude uvedeno, aby nošení
uniformy z důvodů pedagogických ve styku se žá-
ky bylo odstraněno z omezeno na nejmenší míru.
Vládní zástupce byl překvapen sdělením, že na
mnohých ústavech jsou učitelé nuceni obléci uni-
formu při začátku a konci školního roku, na konci
prvého semestru a pod. Vláda žádána, aby byla
odstraněna pro učitele nutnost nosit uniformu při
slavnostních průvodech žactva. Ukázalo se, že
praxe, zavedená správami škol v různých zemích.
je různá. Někde středoškolští učitelé nosí uniformu
jen při příležitostech dynastických, jinde při ča-
#11
alto_textblock
#11
zence.
#12
alto_textblock
#12
Politický přehled.
#13
alto_textblock
#13
Země české.
#14
alto_textblock
#14
Psychologové »Českého Slova«
#15
alto_textblock
#15
Náš důkaz, že národně-sociální nápad, pomo
sněmu jeho rozpuštěním jest vlastně neporozumě-
ním síle německého nacionalismu, nedoznal sou-
hlasu »Českého Slova«. Ústřední orgán, popíraje
naše tvrzení, že by Němci byli nuceni napoout
všechny síly, aby rozpuštěním sněmu nebyla zlo-
mena síla jejich obstrukce a že ohlas hesla »vy.
trvat« stal by se jednomyslným v celém německém
táboře, jest zajisté opačného názoru, a chce jistě
říci, že by noví němečtí poslanci obstrukce zane-
chali a připustili plodnou sněmovní práci vedle
projednávání českoněmecké dohody ve výborech.
Chceme si uložiti tolik trpělivosti, abychom sle-
dovali tento národněsociální blud do jeho dů-
sledků. Tážeme se tedy, vi »České Slovo« o ně-
jaké straně v německém táboře, která by, osvo-
jivši si tento národněsociální program a předstou-
pivší s ním před německé voličstvo, mohla spo-
léhati na zvolení svých kandidátů, tím na opano-
vání situace a potom přikročiti ku provedení dů-
sledků, kýžených »Českým Slovem« z národně-
sociálního rozpouštěcího návrhu. NB.! kdyby jeho
podmínku provedl nejvyšší konstituční činitel.
Spoleháme na psychologické porozumění, jiímž se
včerejší »Č. S.« tak okázale chlubí, a přijímáme
za samozřejmo, že nemůže takovou stranu uvésti.
Myslíme dokonce, že jeho psychologické poroz-
umění stačí i na to, že kdyby na př. strana Bach-
mannova a Urbanova vystoupila na platformu to-
hoto národněsociálního programu, že by se už po
prvním pokusu takového eklatantního doznání
blamáže obstrukční taktiky nesměla vůbec uká-
zati ani mezi volebními kulisami a musila navždy
do propadliště. Naivnost »č. S.« jest, jak známo,
jedinečná a proto možná, že věří upřímné jízlivým
německo-radikálním ironikům, kteří na německé
vůdce volají, aby raději zanechali obstrukce, ježt
zůstala bez úspěchu po celou dobu nynějšího
sněmu a při tom ujišťují. že by německý lid pro-
klínal dosavadní výsledky německého jednání
o dohodu kdyby byly uskutečněny. Jestliže
»Č. Slovo« slyšelo mezi těmito německými hlasy
výzvu, aby nynější německé vedení přenechalo
vyrovnání nové německé generaci, a myslí-li, že
tato nová generace dostavila by se do sněmu
k práci bez vyrovnání, potom se ovšem »České
Slovo« mýlí. Mýliti se v posudku o sítuaci, jest
ovšem výhradným zaměstnáním ústředního orgánu,
ale může vzíti na to jed, že by i jen pouhé
zdání, že dnešní ve vyrovnání stojící a vedoueí
německé strany mohly zahájiti novou sněmoví
kampaň bez obstrukce, uvedlo by do sněmovny
vesměs muže nejkrajnější německo-radikální ob-
servance, proti nimž je Frengi holoubátkem, které
ještě cucá. Patrně s těmi doufají psychologové
»Českého Slova« dosící vyrovnání v Čechách,
neboť včera znovu opakují návrh, aby »rozpuštěn
byl sněm králoství Českého, aby teprvé nový
sném přistoupil k česko-německému vyrovnání.
Samo sebou se rozumí bez obstrukce, nebot
jinak by k žení národně-sociální nemělo smyslu
Při tom »České Slovo« zapomíná, že nové volby.
konaly by se najisto bez nové volebn
opravy, nejůhlavnějšího požadavku
národně-sociálního, vyjma snad, že by
národní sociálové vymohli na Němcích, aby před
rozpuštěním sněmu svolili k vyjmutí volební
opravy ze souboru vyrovnacích otázek ...
Jak vidět, těší se »České Slovo« prozatím
marně na žalady, jichž »pukání« se nemůže
dočkat. Až vyprší přirozená lhůta sněmovní
periody, shledají jak pro ně — vysoko visí.
#16
alto_textblock
#16
Z Moravy.
#17
alto_textblock
#17
Dne 14. února 1913.
(K boji za českost živnostenských
společenstev.)
V hlavním městě moravském Brně je 31 spole-
čenstev živnostenských. Už z této číslice můž
se posouditi národní význam z okolnosti, v jaké
správě se společenstva ta nacházejí. Němci význam
společenstev pro němectví velmi dobře vystihli
proto snahou jejich bylo od počátku společenstev-
ního ruchu, aby udrželi ve společenstvech svoji
nadvládu a to za každou cenu. Brněnská radnice
není vybíravá ve volbě prostředků, když se ji
jedná o znásilnění českých lidí a udržení pro-
hnilého němectví i teroru nábončích radničních
dařilo se hojně hlavně v živnostnictvu českém.
které nemělo vždy dosti pochopení a podpory se
strany českých bohatých kruhů a inteligence. Ná-
silnosti a strannickost radnice brněnské však
vyvolala konečně i u živnostnictva českého proti-
tlak a byli to první čeští obuvníci brněnští, kteři
učinili průlom do toho řetězu 31 německých spole-
čenstev živnostenských a prosadili ve společenstvu
#18
alto_textblock
#18
obuvnickém správu českou. Léta pokouší se rad-
nice o to, aby zdodala obuvníky české ve spole-
čenstvu, však marně. Za obuvníky přišli krejčí
kteří dobyli společenstvo. Posice v tomto spole-
čenstvu, jež má starostou Čecha Kostečku, nen
tak pevnou jako ve společenstvu obuvníků. Dalším
společenstvem, kde vítězně pokusili se o svá práva
čeští lidé, bylo společenstvo pekařů, potom přišlo
společenstvo stolařské. Také společenstvo kolářá
má Čecha předsedou. V posledních dnech řada
společenstev, kde Čechové zvítězili, je rozmno-
žena společenstvem cukrářů, kde dne 10. února
zvítězila česká kandidátní listina přes veškerou
agitaci se strany německé. Že po každém takovém
vítězství radnice pospíší, aby nalezla ve volb
nějaké nesprávnosti a vzala si záminku ke zrušení
voleb — to je známo a opakuje se to po kaž
volbě. Než spravedlivá věc nedá se navždy po-
tlačil a cílevědomá práce našich živnostníků muii
korunována býti vítězstvím novým. Této prác
živnostenské přeje jistě každý upřímný Čech plne
zdaru a je povinnosti nejen Brna, nýbrž i venkova
do Brna přicházejícího, aby při obstarávání ná-
kupů vyhledával české obchody a živnosti, je-
jichž majitelé dovedou pomáhat věci národní
k úspěchu.
#19
alto_textblock
#19
Rakousko-Uhersko.
#20
alto_textblock
#20
Poslání Hohenlohovo.
#21
alto_textblock
#21
Pešťský orgán ministerstva vnějších věcí
„Pester Lloyd“, píše po příkladu „Fremden-
blattu“ o výsledcích Hohenlohova poslání ke
dvoru ruskému, jež prohlašuje za úspěšné.
I tento list konstatuje, že vítězství balkán-
ských států a jich osamostatnění jak naproti
Turecku, tak i naprotí státům, o něž se dříve
opíraly, bude míti blahodárný vliv na poměr
Rakouska k Rusku. Od nynějška, píše dále
„Pest. Lloyd“, jediným sousedem balkánských
států bude Rakousko a proto bude jejich po-
vinností, aby svou národní politiku uvedly
souhlas s životními zájmy monarchic, které
vyžadují trvale klidných a uspořádaných po-
měrů na balkánském poloostrově. Balkánské
státy dobyly si zbraní samostatnosti. Jejich
povinnost k sousední monarchii bude nyní zá-
ležeti v tom, aby si onu neodvislost
fakticky také zachovaly a svou
národní politikou ji projevily.
Tak bude jednou pro vždy také konec tra-
dičních nedorozumění mezi Rakouskem a Ru-
skem a jich přátelský poměr bude se utěšeně
rozvíjeti.
Poznámka „Pester Lloydu“ o tom, že
„balkánské státy budou nyní povínny svou
neodvislost fakticky udržeti a svou národní
politikou ji projevovati“, může míti pouze te
smysl, že balkánské státy se mají emancipovati
od vlivu Ruska a povolovati to, v čem ra-
kouská diplomacie spatřuje „životní zájmy
monarchie“. Nejaktuálnějším „životním zá-
jmem monarchie“ dle názorů naší diplomacie
jest Veliká Albánie. A tu čteme v di-
plomatickém přehledu „mezinárodní situace“
v „N. W. Tagbl.“ přímou narážku na Rusko,
aby se vzdalo odporu proti ponechání měst.
dobytých Srby, při Albánii, která by nebyla
myslitelna jako samostatný stát, kdyby jí ne-
byla vrácena dobytá města. Kdo prý je proti
ponechání měst Albánii, provádí politiku pre-
stiže, anebo chce zmařiti utvoření samostat-
ného albánského státu.
#22
alto_textblock
#22
Z poznámek pešťského i vídeňského listu
jest patrno, že kn. Hohenlohe se svými ná-
vrhy stran Albáníe v Petrohradě nepochodil.
A ještě méně pochodí „Pester Lloyd“ ze svým
zbožným přáním, aby se balkánské státy co
nejrychleji emancipovaly od vlivu Ruska v
vrhly se v objetí Uherska, které je už ne-
jednou tak upřímně přivinulo k srdci, ažv
nich kosti praštěly.
#23
alto_textblock
#23
Obecní volby ve Splítu
#24
alto_textblock
#24
V pondělí dne 13. února ukončeny v
Splitu obecní volby, jež byly nutny proto, že
místodržitel hr. Attems staré obecní za-
stupitelstvo rozpustil pro řeč, kterou měl sta-
rosta Katalinič při oslavě vítězství srb-
ských a bulharských. Hr. Attems dle referátu
politického úřadu shledal v řeči Kataliničově
div ne velezradu a ve stejném smyslu odpo-
věděl v rakouské poslanecké sněmovně také
ministr vnitra bar. Heinold, na dotaz v té
věci učiněný. Výslechem hodnověrných svěd-
ků však zjištěno, že referát splitského okres-
ního komisaře je smyšlený, že Katalinič ne-
mluvil nic velezrádného, proto také upuštěno
od úmyslu, stíhati ho pro velezrádu a učiněno
na něho soudu pouze oznámení pro porušení
shromažďovacího zákona.
Při obecních volbách nyní ukončených
zvoleno zase celé bývalé obecní zastupitel-
stvo i s Kataliničem, jenž bude nade vši po-
chybnost zvolen zase za starostu. Tím da
Split, největší dalmatské město, skvělé za-
#25
alto_textblock
#25
— Není-li pak to všecko vlastně ne-
rozumné, nesmyslné, strašně hloupé?
— Zajisté. Každá válka je vlastně ne-
rozumná, nesmyslná a strašně hloupá. Ale,
povězte, kterak zařídit život, aby nebylo
válek? Kdyby nebylo válek, to jest, kdyby
každý, kdo něco ví, něco chce, za něčím
touží, nestál na svém a nesnažil se
svoji ideu uplatnit, naopak, kdyby každý
k vůli milému pohodlí a pokoji jen o
svého ustupoval a upouštěl — zdaž byl
by nějaký pokrok možný? . ..
Host se chopil sklínky.
— Nu, nechme toho! Aspoň tady u stolu,
ať odpočívají zbraněl
Ty sjezdové besedy tak po přátelsk
tváři v tvář odbývané, mají svoji výhodu
Udá se snadno chvíle,vyměnit klidně ná-
zory, třeba nejvíc netykavé.
— Konečně všecka ta rozpínavost kme-
nová, na štěstí, má své meze. Sami to uzná-
váte. Zde, náš Svaz na příklad! Jste členy
Svazu, jste Čechově, jistě dobří národovci,
úřadním jazykem Svazu je němčina, ale ne-
dělá to obtíží. Jste velmi šarmantní! Bu
vám chvála a čest!
— Mýlíte se. Nelichoťte příliš! Také
na náš Svaz — dojde.
— Jak to?
— Je to organický pochod. Ten se ne-
zastavuje. Také v našem Svazu bude po-
malu třeba vyřídit jazykovou otázku. Užje
dávno vyřízena v jiných Svazech.
— Ale považte, vyšší zájmyl Stavovské,
odborné, věcné! O ty běži! . ..
— Všecky jsou podřízeny! Všem jim
možno zjednat platnost a přece zachovat
#26
alto_textblock
#26
i národní rovnoprávnost! A na té přede-
vším sejde!
— Chcete snad roztrhat Svaz?
— Netřeba nic trhat! Zřídíme si svou
národní sekci, ustanovíme další formality ...
— Ale většina na ten návrh nepřistoupí
Pak se dáme cestou, která vždy
—
zbývá. Založíme svůj vlastní Svaz.
— Na to jste příliš slabí.
— Sami o sobě, snad. Ale na štěstí
příroda je nekonečna svými obměnami. Na
všecko pomýšlela. Slabých je vždy — víc.
Spojíme se s jinými, kdo s námi cítí stejnou
potřebu. Založíme slovanský odborný
Svaz. Máme je už ve mnoha jiných oborech.
— Kam to povede, tak drobit síly?
— Nedrobíme nic. Jen prohlubujeme
pronikáme. V otázkách stavovských a od-
borných budeme s vámi vždycky za jedno.
Ale po stránce jazykové, národní třeba zřídit.
na čem záleží. Nelze jinak. Je to v přírodě
poměrů a vývoje. Příroda netrpí jedno-
strannosti. Po jedné stránce socialism, po
druhé — individualism. V poměrech říše
nelze si vývoj jinak myslet.
— Rozumím, nač narážíte! Máte n
mysli federalismí
— Proč ne? Je to jediný způsob, jak
uvolnit přírozené síly a schopnosti, stajené
v tělesech národů.
— Jenže na něco zapomínáte! Fede-
ralism není u nás dosud zaveden.
— Právě proto! Státníci dosud nedo-
vedli vyhovět potřebám živlů. Následek je
přirozený. Živel razí si cestu sám. Co nešlo
velkou akcí s hůry, půjde drobnou akcí
z dola, jako vždy. Když si bystřína sama
vymlela koryto, poškubala trochu břehy
#27
alto_textblock
#27
přijde regulace a dodatečně opatří, na čem
záleží. Až budou všecky stavy, všecky
obory práce a zájmů z vlastní vůle a moci
živlu na nový základ postaveny, pak se také
rozbřeskne ve hlavách správců velkého tě-
Iesa, přikvačí dodatečně . ..
— Trochu pozdě, jako vždy . .
— Lépe pozdě, než nikdy! Ne-li? Tož
tedy, na ty příští — lepší časy! Ať žijíí
A oba přátelé stomatologové si drnkli.
#28
alto_textblock
#28
Modní hlídka.
Dopis Pařížanky.
Moda hledí vždy uplatniti některou z před
ností ženské krásy a nikdy se jí to lépe ne-
podařilo, nežli tentokráte. Rozkošné živůtky
dávají plně vyniknouti ramenům, jejichž plet
jasně prosvitá prostým muselinem z růžového
hedvábí, jež se hladce napíná na zádech,
v předu i na rukávech; jen spodní část živůt-
ku je z hedvábí, z něhož je sukně. Tato část
je často nepravidelná, na jedné straně vybíha
vysoko vzhůru, kdežto na druhé straně jde
málo nad pas. Myšlenka tato je velice šťastná
a bude jí hojně používáno. Živůtky často s
zdobí pro den pruhem kožešiny a pro večer
guirlandou z květin. Široké měkké stuhy jsou
rovněž mnoho v oblibě, ale už se z nich ne-
tvoří pravidelné vázanky jako dříve. Dělsj
se tří velké uzle, všecky na jedné straně, ale
poněkud šikmo.
Pokud se týká sukní, jsou všecky řasnate.
Nejvíc záhybů je na bocích, kdežto doleje
sukně stažená, takže by se nemohlo v ní cho-
dit, kdyby nebyla nad kotníky zdvižena.
Mnoho žen bude se rozmýšleti přijmouti
tuto modu, ale nutno míti na zřeteli, že pe-
#29
alto_textblock
#29
dobné úbory budou jen pro zvláštní příležito-
sti, kdy je třeba velké toiletty, jako pro ve
čírky, slavnosti, návštěvy atd. Tyto modely
nesevšeobecní a zůstanou pro elitu, pro hý
čkané ženy, jež ukazují se na ulicích paříž-
ských jen v kočáře.
Zkusilo se dělati tyto sukně prakticky
kratší, ale narazilo se na závadu, protaže
zkracují silhuetu a ženy malé postavy je ne-
mohou nosit. Krejčí mělí však šťastný nápad
prodloužiti sukni plisovanou náběrou z mu-
selinu nebo krajek, jež dají délku, aniž by
nohy úplně skrývaly.
Letos se bude hojně nosit tyl černý i bílý
a budou se z něho dělati i večerní letní plá-
ště, lemované místo kožešiny, jež se nosila
zimě, labutěnkou. Mistři mody vytvořili tut--
zimu rozkošné ruské kabátky, graciesní
mladistvé. Viděli, s jakým nadšením jsme je
přijaly a počítali s tím při tvorbě nových
úborů. Bohužel však je Pařížanka velice roz-
marná a chce si uchovati jen pro sebe to
v čem nechá se obdivovat. Ale prosté ruské
kabátky může každý ušít, na těch nelze na
první pohled rozeznat, že jsou od předníci
firem, a tak upadnou opět v nemilost.
Magdeleine Chaumont.
#32
alto_textblock
#32
Límeček medicejský. — Jabot. — Modní barvy.-
Klobouky.
#33
alto_textblock
#33
Doplňujíc referát své kolegyně mme
Chaumontové, sděluji milým čtenářkám, že
jarní moda chystá pro ně rozkošnou novinku,
půvabný a mladistvý límeček, který s oblibou
nosila jemně umělecky cítíci francouzská krá-
lovna Kateřina Medicejská (' 1519 ve Floren-
cii, f 1589 v Blois), dle níž dostalo se mu jména
#34
alto_textblock
#34
„medicijský“, či — jak Francouzky krátce ří-
kají — „medici“
#35
alto_textblock
#35
Tento límeček, vyjímající se nejlépe z bílého
muselinu, zdobeného krajkami, nebo pouze
z krajek, je ležatý a napřed vybíhá více nebo
méně hluboko do špičky, ponechávaje krk
volný, takže se výhodně uplatní celá linie
krku i s tak zvaným Venušiným náhrdelníkem
t. j. důlečky, tvořené kliční kostí u krku. Ce-
lek je velice jednoduchý a při tom neobyčejně
rozkošný a koketní. Tuto klasickou krásu
mohla skutečně vymysliti jen žena, odchovaná
renaissancí. „Médici“ objevoval se tu a tam
již na podzim, ale na jaře a v létě zvítězí jistě
na celé čáře. Nyní je všady patrna touha po
oblecích bez límečku a „médici“ má kromě
svého půvabu i tu výhodu, že jeho útvar může
tvořiti výstřih menší i větší, dle vkusu nosi-
telky, a jeho roztomilost se tím nikterak ne-
mění. — Jaboty, tato ozdoba, jež pro svou
praktičnost a eleganci neměla by scházeti v
několika exemplářích v žádném dámském toi-
letním stolku, podléhají velice často modní
změně. Jedno a dvouvýložkové, jež se nosily
ještě na podzim, ustupují nyní jabotům, ježv
podobě širokých slintáčků pokrývají celou
hořejší část poprsí a pod krkem jsou zdobeny
vázankou ze stuhy buď černé anebo sytých
efektních barev. Barvy ostrých, sytých tónů
prý budou v nastávající sezoně vůbec ve vel-
ké oblibě. Není však radno mnoho tomu věřit.
Nelze upřít, že barvy, jež se na trhu objevily,
jsou velice efektní a hezké, zvláště se stano-
víska malíře, ale poutají příliš pozornost a vy-
žadují krásy dokonalé a proto s úspěchem bu-
de je moci nositi jen velice málo žen. Leč
možno již nyní tvrdit, že nebude-li se barev